Jan Palaščák: Ohrožuje nedostatek vody budoucnost jádra?
7.8.2026
jaderná elektrárna Paks v Maďarsku.
Foto | Barna Rovács (Rovibroni) / Wikimedia Commons
Dříve až zatracované jádro má nyní EU zbavit od závislosti na zdrojích odjinud a nahradit uhlí jako takzvaný baseline neboli základní zdroj. Do roku 2050 se proto má objem výroby z jádra v Unii zvýšit o devítinu z dnešních 98 GW na 109 GW v případě „klasických“ jaderných elektráren, přičemž dalších až 53 GW mají zastat malé modulární reaktory čili SMR. Uchlazení stávajících i nově vystavěných zařízení ovšem nebude levné. Systém suchého chlazení je až čtyřikrát dražší než cirkulační, které je samo o sobě výrazně nákladnější než chlazení průtočné.
Souhlasím s Billem Gatesem, že mitigace klimatické změny se tak či onak bez jádra neobejde, ovšem tento její klíčový nástroj potřebuje vlastní adaptaci na klimatickou změnu. Je třeba nelhat si do kapsy, jako když se připravovalo posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) na další bloky v Dukovanech. Tehdy jsme se z „politických důvodu” tvářili, že se budou staré a nové bloky provozovat společně a řeka Jihlava se tak na papíře měnila v Jenisej. Technologicky uchladit nové jaderné elektrárny je možné a čím více technologií a firem bude v jaderné renesanci soutěžit, tím budou nová řešení nákladově udržitelnější. Vyschlý Dunaj jasně říká, že klimatickou krizi nikdo neukončil, avšak klimatická krize ukončila systém průtočného chlazení jaderných elektráren.
reklama
Jan Palaščák
Autor je politicky nekorektní podnikatel, enfant terrible české energetiky. Původní profesí skeptik a ekonom. Autor je zakladatelem skupiny Amper.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nádrže na Moravě čelí velmi nízkým přítokům, někde dosahují jen pěti procent průměru
Koalice proti suchu bude poprvé jednat dnes odpoledne po vládě
Letošní sucho v Evropě naznačilo, že problémy mohou mít i jindy vodnaté veletoky
Další články autora |
Jan Palaščák: Čeká nás teplotně nadprůměrné léto. Budou zase blackouty?
Jan Palaščák: EU sází na jádro včetně SMR. Fantasmagorie nebo geniální tah, a vyplatí se to?
Jan Palaščák: Co vláda může a co má dělat ohledně stoupajících cen pohonných hmot? Hlavně nic na způsob slovenského bizáruOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.8.2026 06:43Všechno co je závislé na vodě a je jedno jestli to je bazén na zahradě, nebo elektrárně.
Vytahovat jen jaderné elektrárny je zavádějící. K čemu budou vodní elektrárny bez vody?
K čemu budou plavební komorv na Labi, když v Děčíně teče potok?
Největší přítoky Labe jsou výpusti z čističek odpadních vod, jak to bude chutnat ten chemický fekál rybám a vodním živočichům?
V mentalitě dneška je pořád uložená “ zpráva” o vodním blahobytu a ty technologie jsme zas tak nezměnil, byť možnosti jsou.
Odpovědět
Vytahovat jen jaderné elektrárny je zavádějící. K čemu budou vodní elektrárny bez vody?
K čemu budou plavební komorv na Labi, když v Děčíně teče potok?
Největší přítoky Labe jsou výpusti z čističek odpadních vod, jak to bude chutnat ten chemický fekál rybám a vodním živočichům?
V mentalitě dneška je pořád uložená “ zpráva” o vodním blahobytu a ty technologie jsme zas tak nezměnil, byť možnosti jsou.
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.8.2026 06:59Velká část elektřiny v domácnosti jde na “ trávení času’ laicky zabíjení času, takže je skutečně otázka, kolik elektřiny potřebujeme.
Elektřina mnoha lidem zajistila spánkovou deprivaci z práce ve dne, v noci. Petrolejky zas tak špatný nápad nejsou.
Odpovědět
Elektřina mnoha lidem zajistila spánkovou deprivaci z práce ve dne, v noci. Petrolejky zas tak špatný nápad nejsou.
TS
Tonda Selektoda
7.8.2026 07:19Změny průtoků na vodních tocích a potocích nejsou žádnou klimatickou krizí, ale přirozeným jevem. Suchá období se v Evropě vyskytovala i v dobách dřívějších, a nikdo se nevymlouval na klimatickou změnu, ani na globální oteplování.
Problém s vodním chlazením, při vysokých letních teplotách a nedostatku chladicí vody, se týká všech tepelných elektráren, včetně těch v článku zmiňovaných jaderek.
Co se týče JE Paks, ta nebyla úplně odstavena. Paks zatím jede aktuálně sníženým výkonem 170 MW. Zdá se, že na Dunaji chybí ta nepostavená přehrada Nagymaros, která by mohla mírně nadlepšovat průtok
Odpovědět
Problém s vodním chlazením, při vysokých letních teplotách a nedostatku chladicí vody, se týká všech tepelných elektráren, včetně těch v článku zmiňovaných jaderek.
Co se týče JE Paks, ta nebyla úplně odstavena. Paks zatím jede aktuálně sníženým výkonem 170 MW. Zdá se, že na Dunaji chybí ta nepostavená přehrada Nagymaros, která by mohla mírně nadlepšovat průtok
JS
Jiří Svoboda
7.8.2026 14:41 Reaguje na Tonda SelektodaPokud ty změny průtoků víceméně soustavně postupují jedním směrem (dolů), pak to MÁ s klimatickou změnou souvislost.
Při difúzi atomy sice skáčou stochasticky, ale mají, v případě existence hnací síly, tendenci postupovat v jejím směru.
Odpovědět
Při difúzi atomy sice skáčou stochasticky, ale mají, v případě existence hnací síly, tendenci postupovat v jejím směru.
EN
Emil Novák
7.8.2026 07:241) Elektrárna Paks odstavena nebyla, jeden blok stále běží na poloviční výkon.
2) Nejde tak úplně o nedostatek vody, elektrárna při plném provozu potřebuje zhruba 100 m3/s, v minimu byl průtok kolem elektrárny pořád přes 700 m3/s. Problém je trochu jinde, při stavbě elektrárny se s takto malým průtokem nepočítalo, takže poloha sacího potrubí nebyla na takto nízký průtok stavěna a situaci navíc zhoršuje postupné vymílání koryta Dunaje, které způsobuje pokles hladiny v přívodním kanálu. Řešením jsou stavební úpravy, které umožní i při takto nízkém průtoku elekrárnu dál provozovat, a na kterých se pracuje.
3) Hybridní chlazení je sice dražší než mokré nebo průtočné, ale v kontextu celé investice je rozdíl v investičních nákladech v jednotkách procent. Větší roli hraje nižší účinnost výroby elektřiny, která znamená o něco menší množství vyrobené elektřiny. U Dukovan došlo k dodatečné změně mokrého systému na hybridní, a přesto se vysoutěženou cenu podařilo zachovat.
4) "Klimatická krize" systém průtočného chlazení jaderných elektráren určitě neukončila, pouze se ten systém bude muset u některých jaderných elektráren přizpůsobit. Např. jaderná elektrárna Kozloduj leží na Dunaji stejně jako Paks nebo Cernavoda, používá rovněž průtočné chlazení a vyrábí bez omezení.
5) Problém se netýká jen jaderných elektráren, principiálně úplně stejný problém mají i např. uhelné nebo plynové elektrárny, to ale není mediálně tak vděčné téma.
Odpovědět
2) Nejde tak úplně o nedostatek vody, elektrárna při plném provozu potřebuje zhruba 100 m3/s, v minimu byl průtok kolem elektrárny pořád přes 700 m3/s. Problém je trochu jinde, při stavbě elektrárny se s takto malým průtokem nepočítalo, takže poloha sacího potrubí nebyla na takto nízký průtok stavěna a situaci navíc zhoršuje postupné vymílání koryta Dunaje, které způsobuje pokles hladiny v přívodním kanálu. Řešením jsou stavební úpravy, které umožní i při takto nízkém průtoku elekrárnu dál provozovat, a na kterých se pracuje.
3) Hybridní chlazení je sice dražší než mokré nebo průtočné, ale v kontextu celé investice je rozdíl v investičních nákladech v jednotkách procent. Větší roli hraje nižší účinnost výroby elektřiny, která znamená o něco menší množství vyrobené elektřiny. U Dukovan došlo k dodatečné změně mokrého systému na hybridní, a přesto se vysoutěženou cenu podařilo zachovat.
4) "Klimatická krize" systém průtočného chlazení jaderných elektráren určitě neukončila, pouze se ten systém bude muset u některých jaderných elektráren přizpůsobit. Např. jaderná elektrárna Kozloduj leží na Dunaji stejně jako Paks nebo Cernavoda, používá rovněž průtočné chlazení a vyrábí bez omezení.
5) Problém se netýká jen jaderných elektráren, principiálně úplně stejný problém mají i např. uhelné nebo plynové elektrárny, to ale není mediálně tak vděčné téma.
LB
Lukas B.
7.8.2026 08:12 Reaguje na Emil Novákprůtočné chlazení za velmi nízkých (výrazně podnávrhových) průtoků v řece problém samozřejmě je. už jen proto, že průtokem o pár stupňů ohřátá vody, když je v příliš velkém poměru k průtoku v řece, je znát na teplotě vody v řece (když je sucho a vedro, tak má Dunaj, jako dneska, něco okolo sedmadvaceti stupňů). což může mít poměrně značný dopad na obsah kyslíku ve vodě a taky podmínky pro tu žoužel v řece.
ostatně to je důvod proč se v tuzemských podmínkách nikdy o průtočném chlazení ani neuvažovalo.
Odpovědět
ostatně to je důvod proč se v tuzemských podmínkách nikdy o průtočném chlazení ani neuvažovalo.
EN
Emil Novák
7.8.2026 08:41 Reaguje na Lukas B.1) Reagoval jsem na tvrzení o nedostatku vody. Teplota vody je zase jiný problém, sleduje se teplota 500 metrů po proudu řeky, regulace je taková, že nesmí překročit 30 °C, což by pravděpodobně elektrárna i při současném stavu splnila. Navíc existuje možnost udělovat krátkodobé výjimky.
2) V tuzemských podmínkách se nikdy o průtočném chlazení u 2 GW jaderné elektrárny neuvažovalo proto, že tu nemáme žádnou dostatečně vydatnou řeku.
Odpovědět
2) V tuzemských podmínkách se nikdy o průtočném chlazení u 2 GW jaderné elektrárny neuvažovalo proto, že tu nemáme žádnou dostatečně vydatnou řeku.
LB
Lukas B.
7.8.2026 08:49 Reaguje na Emil Nováksamozřejmě souhlasím. moje poznámka nebyla polemika, spíš doplnění dalšího aspektu (když už tady máme rádi "ta zviřátka").
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.8.2026 11:37 Reaguje na Emil NovákHezký rozbor, díky.
Bod 4 mi přijde jako zásadní ... prostě se s tím bude muset počítat a zrovna toto si myslím, že není a nebude tak neřešitelný problém.
Odpovědět
Bod 4 mi přijde jako zásadní ... prostě se s tím bude muset počítat a zrovna toto si myslím, že není a nebude tak neřešitelný problém.
va
vaber
7.8.2026 08:42Není asi takový problém postavit chladíci věže.
JE spotřebovávají minimum vody, ve srovnání s člověkem.
Tak uvidíme co ta klimatická krize nakonec ukončí. Já doufam ,že se toho nedožiju a neuvidím to ukončování.
Odpovědět
JE spotřebovávají minimum vody, ve srovnání s člověkem.
Tak uvidíme co ta klimatická krize nakonec ukončí. Já doufam ,že se toho nedožiju a neuvidím to ukončování.
SV
Slavomil Vinkler
7.8.2026 12:46 Reaguje na vaberJak jsem uváděl, pětistovka Mělník chladila na řeku, ale záložní věž byla postavená.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
7.8.2026 11:59Podle množství vody se volí průtočné, odpařovací (s chladícími věžemi), a suché - to je výjimka někam do pouště. Odpařovací potřebuje 20x méně vody než průtočné a proto vyhovuje téměř všude.
Odpovědět
LB
Lukas B.
7.8.2026 12:12 Reaguje na Richard Vacekmoře. proč nemáme moře...
pro jaderku je to pravé požehnání (tedy pokud nám to nešplouchne na záložní dýzlagregát, žánop). nakonec i pro okraj společnosti - kdyby ta banda od orlíku odvážela své oběti na nějaké kocábce na hranici šelfu, běhala by ještě po svobodě.
Odpovědět
pro jaderku je to pravé požehnání (tedy pokud nám to nešplouchne na záložní dýzlagregát, žánop). nakonec i pro okraj společnosti - kdyby ta banda od orlíku odvážela své oběti na nějaké kocábce na hranici šelfu, běhala by ještě po svobodě.
PH
Pavel Hanzl
9.8.2026 18:14Současný průtok Jihlavou v Ptáčově (nad přehradou Dalešice) je asi 1,1 m3/sec, odpar s chladících věží JE Dukovany je asi 2 m3/sec. Průměrný roční průtok je asi 5 m3/sec a v času nepravidelně klesá. Pokud by z řeky (ani z přehrady Dalešice) nikdo nebral žádnou další vodu, asi to ještě nějakou dobu fungovat bude, ale dost na hraně. Jak mají být chlazeny nové bloky? Úplně bez vody?
Odpovědět
EN
Emil Novák
9.8.2026 18:38 Reaguje na Pavel HanzlKecáte jako vždycky. Odpar z chladicích věží není asi 2 m3/s, to je odběr z řeky, ale zhruba polovina se zase zpátky do řeky vrací - za plného provozu všech čtyř bloků. Dva bloky jsou ovšem v plánované odstávce, takže ve skutečnosti je současný odpar pouze cca 0,5 m3/s. I přes současné dlouhotrvající sucho je v Dalešicích pořád 104 milionů m3 vody, takže ta "nějaká doba" je dostatečně dlouhá a na hraně to rozhodně není. Nové bloky budou mít hybridní chlazení, takže spotřeba vody bude výrazně nižší než u současnýh bloků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.8.2026 22:09 Reaguje na Emil NovákMinimálně 1 m3/s je povinný průtok řekou, takže jste pořád na těch dvou kubících. Sávající bloky odpaří 31,5 milionu m³ za rok, povinně vypustí to samé, tak to máte 60 mega. Pokud tam je 104 mega, vydrželo by to do švestek určitě, samozřejmě nejde jít až na dno. Pokud se bude stále průtok snižovat (což je velmi silně pravděpodobné) a ještě postavíme další, hybridní bloky, už na hranu jdeme.
Odpovědět
EN
Emil Novák
9.8.2026 22:31 Reaguje na Pavel Hanzl1) Nejsem na žádných dvou kubících, ten 1 m3/s elektrárna vypustí zpátky do řeky, nikam se neztratí.
2) Nejde jít až na dno, ale taky do řekou pořád něco přitéká.
3) Jak jste přišel na to, co je "velmi silně pravděpodobné"? Nemyslíte že hydrologové, kteří se tím na rozdíl od vás živí, vědí mnohem lépe než vy (který ani nezná základní fakta), co je "velmi silně pravděpodobné"? Připomínám že hydrologové došli k úplně opačnému závěru než že "už na hranu jdeme".
Odpovědět
2) Nejde jít až na dno, ale taky do řekou pořád něco přitéká.
3) Jak jste přišel na to, co je "velmi silně pravděpodobné"? Nemyslíte že hydrologové, kteří se tím na rozdíl od vás živí, vědí mnohem lépe než vy (který ani nezná základní fakta), co je "velmi silně pravděpodobné"? Připomínám že hydrologové došli k úplně opačnému závěru než že "už na hranu jdeme".
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 06:55 Reaguje na Emil NovákElektrárna 1 kubík vypaří. K tomu musíte počítat 1 kubík co musí jít dolů řekou a k tomu odpar z celé nádrže dělá možná půl vteřinového kubíku. A netuším, kdo další ještě vodu bere, třeba na závlahy.
Hydrologové samozřejmě mají své, dobře argumentované výpočty a předpovědi, taky IPCC má svoje scénáře vývoje klimatu.
Trochu vidím problém v tom, že jsou všichni pod tvrdým tlakem, aby nestrašili veřejnost a všechny scénáře jsou dělány jako silně konzervativní. Ale klima se za posledních třeba 5 let chová spíše dle alarmistů a gradace změn nastupuje na nějakou exponencielu. Počítali s tím vůbec?
Myslíte si, že při projektování Paksu nebo ve Francii neměli posudky renomovaných meteorologů a posudky EIA? A dnes musí kvůli vodě odstavovat a nikdo nedokáže říci, kdy a jestli vůbec se to zlepší.
Odpovědět
Hydrologové samozřejmě mají své, dobře argumentované výpočty a předpovědi, taky IPCC má svoje scénáře vývoje klimatu.
Trochu vidím problém v tom, že jsou všichni pod tvrdým tlakem, aby nestrašili veřejnost a všechny scénáře jsou dělány jako silně konzervativní. Ale klima se za posledních třeba 5 let chová spíše dle alarmistů a gradace změn nastupuje na nějakou exponencielu. Počítali s tím vůbec?
Myslíte si, že při projektování Paksu nebo ve Francii neměli posudky renomovaných meteorologů a posudky EIA? A dnes musí kvůli vodě odstavovat a nikdo nedokáže říci, kdy a jestli vůbec se to zlepší.
EN
Emil Novák
10.8.2026 08:35 Reaguje na Pavel Hanzl1) Ten "kubík co musí jít dolů řekou" tam musí jít s elektrárnou i bez ní, "odpar z celé nádrže dělá možná půl vteřinového kubíku" jste si opět vymyslel, s realitou to nemá vůbec nic společného. Že netušíte jsem si už všiml, jediná záhada je, proč pořád píšete o věcech o kterých netušíte.
2) Právě, hydrologové mají své výpočty, tak je otázka proč se naprostý amatér bez znalosti základních faktů jako vy pouští do nějakých vlatních závěrů, které nemohou nijak vyvrátit závěry hydrologů.
3) Právě proto že jsou scénáře "silně konzervativní", tedy spíš počítají s horší možností, není příliš pravděpodobné že by skutečnost byla horší. Jestli jste si nevšiml, IPCC nedávno ten svůj nejhorší scénář opustila, takže ne, klima se nechová "spíše dle alarmistů".
4) Projektování a posuzování dopadů na životní prostředí v Paksi nebo ve Francii probíhalo v 70. letech minulého století, kdy se žádné klimatické změny neřešily, takže tam logicky zahrnuté nejsou, zatímco hydrologická studie pro Dukovany II je z roku 2017, proto tam samozřejmě dopady klimatických změn už zahrnuté jsou.
5) Jak jsem psal výše, v Paksi je to otázka stavebních úprav, které umožní elektrárnu provozovat i při takovémto stavu, nejhorší situace ve Francii nastala v roce 2003, tedy před více než 20 lety. Ani letošní léto se z hlediska výroby jaderných elektráren tehdejší situaci nevyrovná. Není to tedy vůbec nic nového a je to vždy jen otázka nákladů a přínosů, jestli se vyplatí elektrárnu na takovouto situaci adaptovat, nebo je levnější ji prostě na pár dní odstavit.
Odpovědět
2) Právě, hydrologové mají své výpočty, tak je otázka proč se naprostý amatér bez znalosti základních faktů jako vy pouští do nějakých vlatních závěrů, které nemohou nijak vyvrátit závěry hydrologů.
3) Právě proto že jsou scénáře "silně konzervativní", tedy spíš počítají s horší možností, není příliš pravděpodobné že by skutečnost byla horší. Jestli jste si nevšiml, IPCC nedávno ten svůj nejhorší scénář opustila, takže ne, klima se nechová "spíše dle alarmistů".
4) Projektování a posuzování dopadů na životní prostředí v Paksi nebo ve Francii probíhalo v 70. letech minulého století, kdy se žádné klimatické změny neřešily, takže tam logicky zahrnuté nejsou, zatímco hydrologická studie pro Dukovany II je z roku 2017, proto tam samozřejmě dopady klimatických změn už zahrnuté jsou.
5) Jak jsem psal výše, v Paksi je to otázka stavebních úprav, které umožní elektrárnu provozovat i při takovémto stavu, nejhorší situace ve Francii nastala v roce 2003, tedy před více než 20 lety. Ani letošní léto se z hlediska výroby jaderných elektráren tehdejší situaci nevyrovná. Není to tedy vůbec nic nového a je to vždy jen otázka nákladů a přínosů, jestli se vyplatí elektrárnu na takovouto situaci adaptovat, nebo je levnější ji prostě na pár dní odstavit.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 08:08 Reaguje na Emil NovákPokud má Jihlava průměrný roční průtok pět vteřinových kubíků a vy máte odhadem asi tři na mandatorní odčerpání, máte pořád jakousi rezervu.
Ale když postavíte další dva bloky (ty si vezmou taky kubík, ne?) a skutečně se rozjedou celé systémy zadržování vody v krajině (což budou dělat zemědělci sami v celém povodí už z pudu sebezáchovy) a srážky budou stále klesat, celoroční průtok může dost dramaticky klesnout. Za jak dlouho dojedeme skutečně na hranu? Dalešice jsou velmi mohutný rezervoár, ale musí mít dlouhodobě vyšší příjmy, než výdaje.
Odpovědět
Ale když postavíte další dva bloky (ty si vezmou taky kubík, ne?) a skutečně se rozjedou celé systémy zadržování vody v krajině (což budou dělat zemědělci sami v celém povodí už z pudu sebezáchovy) a srážky budou stále klesat, celoroční průtok může dost dramaticky klesnout. Za jak dlouho dojedeme skutečně na hranu? Dalešice jsou velmi mohutný rezervoár, ale musí mít dlouhodobě vyšší příjmy, než výdaje.
EN
Emil Novák
10.8.2026 08:41 Reaguje na Pavel Hanzl1) "Odhadem asi tři" je další váš výmysl, žádné tři to nejsou, tak si přestaňte vymýšlet nesmysly.
2) Nové bloky si nevezmou "taky kubík", právě proto se tam projektuje hybridní chlazení, aby byla spotřeby výrazně menší než u současných bloků.
3) Rada na závěr: podívejte se do hydrologické studie a nevymýšlejte si tu nesmysly, když o tom evidentně vůbec nic nevíte.
Odpovědět
2) Nové bloky si nevezmou "taky kubík", právě proto se tam projektuje hybridní chlazení, aby byla spotřeby výrazně menší než u současných bloků.
3) Rada na závěr: podívejte se do hydrologické studie a nevymýšlejte si tu nesmysly, když o tom evidentně vůbec nic nevíte.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 12:15 Reaguje na Emil NovákJéžišmarjá, to není možný!!! Jeden kubík se odpaří ve věžích, jeden musí jít do řeky a půl se odpaří z hladiny. A ta půlka je odhad pro všechny další odběratele vody.
Co kdybych se podíval do hydrologické studie pro francouzské jaderky, nebo pro maďarský Paks? Co bych tam asi tak vymudroval?
Odpovědět
Co kdybych se podíval do hydrologické studie pro francouzské jaderky, nebo pro maďarský Paks? Co bych tam asi tak vymudroval?
EN
Emil Novák
10.8.2026 13:10 Reaguje na Pavel Hanzl1) Přesně, "to není možný" jak jste zabedněný. Ten jeden co "musí jít do řeky" by do ní šel tak jako tak, takže v bilanci nehraje logicky vůbec žádnou roli, půl co se "odpaří z hladiny" je jen váš výmysl, nic jiného, reálně se žádný půl neodpaří, stejně jako váš "odhad pro všechny další odběratele vody" je opět jen číslo které jste si vycucal z prstu.
2) Já jsem nepsal abyste se "podíval do hydrologické studie pro francouzské jaderky, nebo pro maďarský Paks", psal jsem abyste se podíval do hydrologické studie na nové Dukovany, ale je fakt, že vám by byla platná asi jako mrtvému Playstation, tak se nikam nedívejte a prostě jen nepište o tématech které zjevně přesahují vaše intelektuální schopnosti, tj. pokud možno nepište vůbec.
Odpovědět
2) Já jsem nepsal abyste se "podíval do hydrologické studie pro francouzské jaderky, nebo pro maďarský Paks", psal jsem abyste se podíval do hydrologické studie na nové Dukovany, ale je fakt, že vám by byla platná asi jako mrtvému Playstation, tak se nikam nedívejte a prostě jen nepište o tématech které zjevně přesahují vaše intelektuální schopnosti, tj. pokud možno nepište vůbec.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 16:50 Reaguje na Emil NovákVy fakt nikdy nepochopíte vůbec nic?
Počítám to co přiteče do Dalešické přehrady (dnes 5 kubíků v průměru) a co odchází odparem z hladiny (regulérní výpočet), z věží (vaše informace), povinný průtok pod přehradou a odhad, co berou ostatní. Jak prosté milý Watsone.
A hydrologické studie na těch elektrárnách budou asi stejné, jako na Dukovanech. Půjde to, vychází to. Ani tohle ne?
Odpovědět
Počítám to co přiteče do Dalešické přehrady (dnes 5 kubíků v průměru) a co odchází odparem z hladiny (regulérní výpočet), z věží (vaše informace), povinný průtok pod přehradou a odhad, co berou ostatní. Jak prosté milý Watsone.
A hydrologické studie na těch elektrárnách budou asi stejné, jako na Dukovanech. Půjde to, vychází to. Ani tohle ne?
EN
Emil Novák
10.8.2026 17:09 Reaguje na Pavel HanzlAkorát problém s chápáním není ve mně ale ve vás, protože:
1) To co ochází odparem z hladiny jste si vymyslel a pokud jste to počítal, tak jste to počítal blbě.
2) "Odhad, co berou ostatní", máte samozřejmě taky blbě. Takže je to sice prosté ale úplně mimo, "milý" Hanzle.
3) Hydrologické studie na těch elektrárnách samozřejmě "asi stejné" nejsou, když vznikaly v úplně jiném století za úplně jiné situace.
"Ani tohle ne"?
Odpovědět
1) To co ochází odparem z hladiny jste si vymyslel a pokud jste to počítal, tak jste to počítal blbě.
2) "Odhad, co berou ostatní", máte samozřejmě taky blbě. Takže je to sice prosté ale úplně mimo, "milý" Hanzle.
3) Hydrologické studie na těch elektrárnách samozřejmě "asi stejné" nejsou, když vznikaly v úplně jiném století za úplně jiné situace.
"Ani tohle ne"?
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:03 Reaguje na Emil NovákHlavní nádrž má při běžné maximální ploše asi 480 ha = 4,8 km².
Pro letní den můžeme počítat například s výparem 4–6 mm/den: Při středním odhadu 5 mm/den je to asi 280 l/s. Já ale počítám extrém, tj.odhad půl kubíku.
Kolik odebírají ostatní netušíte vůbec, stejně jako já, tak tam dám odhad.
ad 3) hydrologické studie se dělají snad na dlouhá desetiletí, bo životnost JE je taky tak dimenzovaná. A že to tehdy podsekli? Proč stále tvrdím, že pravdu měli tehdy klimaalarmisti? A myslíte si, že dnes to bude jiné?
Odpovědět
Pro letní den můžeme počítat například s výparem 4–6 mm/den: Při středním odhadu 5 mm/den je to asi 280 l/s. Já ale počítám extrém, tj.odhad půl kubíku.
Kolik odebírají ostatní netušíte vůbec, stejně jako já, tak tam dám odhad.
ad 3) hydrologické studie se dělají snad na dlouhá desetiletí, bo životnost JE je taky tak dimenzovaná. A že to tehdy podsekli? Proč stále tvrdím, že pravdu měli tehdy klimaalarmisti? A myslíte si, že dnes to bude jiné?
EN
Emil Novák
10.8.2026 20:50 Reaguje na Pavel Hanzl1) V tom je právě ten nesmysl, že počítáte extrém a srovnáváte ho s průměrným přítokem za celý rok. Musíte samozřejmě počítat průměrný odpar za celý rok, který je zlomkem toho vašeho půl kubíku.
2) Když "netušíte vůbec", tak se s tím neohánějte. Buď si zjistěte správný údaj, nebo si vaše scestné odhady nechte pro sebe.
3) Hydrologické studie se dělají na dlouhá desetiletí, ale v 70. letech se v nich klimatická změna vůbec nezohledňovala, zatímco dnes samozřejmě ano. Původně byla životnost reakorů VVER-440 30 let a u západních PWR 40letý. Dnes se u nových reaktorů počítá s 80letou životností a tomu taky odpovídají hydrologické studie. Nic tedy nepodsekli.
4) Tvrdit můžete co chcete ale s realitou to nic společného nemá.
Odpovědět
2) Když "netušíte vůbec", tak se s tím neohánějte. Buď si zjistěte správný údaj, nebo si vaše scestné odhady nechte pro sebe.
3) Hydrologické studie se dělají na dlouhá desetiletí, ale v 70. letech se v nich klimatická změna vůbec nezohledňovala, zatímco dnes samozřejmě ano. Původně byla životnost reakorů VVER-440 30 let a u západních PWR 40letý. Dnes se u nových reaktorů počítá s 80letou životností a tomu taky odpovídají hydrologické studie. Nic tedy nepodsekli.
4) Tvrdit můžete co chcete ale s realitou to nic společného nemá.
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:56 Reaguje na Emil NovákOni nic nepodsekli a elektrárny stojí. Nebo udělali snad soudruzi z NDR někde chybu?
Odpovědět
EN
Emil Novák
10.8.2026 21:18 Reaguje na Pavel HanzlElektrárny měly být podle původních předpokladů, platných v době těch hydrologických studií, už dávno odstavené. Takže chybu žádnou neudělali, "soudruhu z NDR".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.8.2026 20:26 Reaguje na Emil NovákJá vím, soudruhům to nemělo vydržet víc, jak 30 let.
Odpovědět
EN
Emil Novák
11.8.2026 20:30 Reaguje na Pavel HanzlAni západním "soudruhům" to nemělo vydržet víc jak 40 let, soudruhu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:05 Reaguje na Emil Novák"Takže řádově třetina až půl „vteřinového kubíku“, tedy 300–500 litrů za sekundu jen odparem z hlavní nádrže." Strýček Google.
Odpovědět
EN
Emil Novák
10.8.2026 20:51 Reaguje na Pavel Hanzl"Strýček Google" není žádný zdroj, Hanzle, buď uveďte konkrétní zdroj nebo si tyhle své výplody strčte někam.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:53 Reaguje na Emil NovákVy asi nemáte fakt nic jiného na práci, než číhat tady, jestli sem náhodou něco nenapíšu, abyste mě mohl zdupat jak potkana, že?
Odpovědět
EN
Emil Novák
10.8.2026 21:00 Reaguje na Pavel HanzlDo toho co mám nebo nemám na práci vám vůbec nic není. Přestaňte chrlit nesmysly a nebudu na vás reagovat vůbec. Už jsem vám to psal mnohokrát. Kdybyste si aspoň vždycky všechno než sem napíšete nechal zkontrolovat AI, mohl byste si většinu těch reakcí ušetřit, protože by vám to vysvětlila sama.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.8.2026 07:04 Reaguje na Emil NovákPoužívám AI běžně a vy mě dupete, že to není žádný zdroj. Vám se fakt nezavděčím.
Odpovědět
EN
Emil Novák
11.8.2026 07:49 Reaguje na Pavel HanzlProtože ji používáte úplně opačně. Místo aby vám sloužila jako prvotní vnitřní kontrola, jestli nepíšete úplné blbosti, což by odfiltrovalo minimálně 90 % vašich příspěvků, tak se tím oháníte jako nějakým zdrojem. Pokud tím chcete argumentovat v diskusích, tak ne tak že vám to řekla AI, ale měla by vám najít zdroj ze kterého čerpala, ze kterého pak použijete konkrétní citaci a odkaz, pokud jde o relevantní zdroj.
Odpovědět
va
vaber
11.8.2026 08:45 Reaguje na Pavel HanzlHanzl, co takhle lidi a jejich spotřeba. Nedávno jsi psal ,že lidí může být ještě mnohem víc.
No a když jeden člověk spotřebuje 100l vody za den a my máme 10 milionů lidí tak ,ta špína, co vypouští ti všichni lidé, udělá řeku s průtokem 10m3/s. . Nevím kolik je současný průtok na Labi. Asi tečou jen splašky. No a můžeš i počítat jak rychle se vypotřebuje celé Lipno, spodní vody atd.
Odpovědět
No a když jeden člověk spotřebuje 100l vody za den a my máme 10 milionů lidí tak ,ta špína, co vypouští ti všichni lidé, udělá řeku s průtokem 10m3/s. . Nevím kolik je současný průtok na Labi. Asi tečou jen splašky. No a můžeš i počítat jak rychle se vypotřebuje celé Lipno, spodní vody atd.
PH
Pavel Hanzl
11.8.2026 13:06 Reaguje na vaberToho bych se nebál, ropáci jsou špindírové (nejen duševní) a voda je pro ně zelené šílenství a sprchování ekoterorismus.
Odpovědět
PH
EN
PH
Pavel Hanzl
12.8.2026 08:18 Reaguje na Emil NovákPřítok +0,62, odpar z věží JE -1, odpar z plochy je -0,4, povinný odtok -0,8 m3/sec. Dnes klesá kubatura Dalešické přehrady rychlostí asi -1,6 m3/sec. To je víc, jak -138 tisíc kubíků denně.
Odpovědět
EN
PH
Pavel Hanzl
12.8.2026 11:47 Reaguje na PeterOno ho to baví. On ví, že si dělám čurinu a taky proto se tváří tak přísně.
Odpovědět
Peter
12.8.2026 12:00 Reaguje na Pavel HanzlČurinu si dělejte doma nebo v hospodě, tady jste ve veřejném prostoru.
Odpovědět
