Jan Palaščák: Ohrožuje nedostatek vody budoucnost jádra?
Dříve až zatracované jádro má nyní EU zbavit od závislosti na zdrojích odjinud a nahradit uhlí jako takzvaný baseline neboli základní zdroj. Do roku 2050 se proto má objem výroby z jádra v Unii zvýšit o devítinu z dnešních 98 GW na 109 GW v případě „klasických“ jaderných elektráren, přičemž dalších až 53 GW mají zastat malé modulární reaktory čili SMR. Uchlazení stávajících i nově vystavěných zařízení ovšem nebude levné. Systém suchého chlazení je až čtyřikrát dražší než cirkulační, které je samo o sobě výrazně nákladnější než chlazení průtočné.
Souhlasím s Billem Gatesem, že mitigace klimatické změny se tak či onak bez jádra neobejde, ovšem tento její klíčový nástroj potřebuje vlastní adaptaci na klimatickou změnu. Je třeba nelhat si do kapsy, jako když se připravovalo posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) na další bloky v Dukovanech. Tehdy jsme se z „politických důvodu” tvářili, že se budou staré a nové bloky provozovat společně a řeka Jihlava se tak na papíře měnila v Jenisej. Technologicky uchladit nové jaderné elektrárny je možné a čím více technologií a firem bude v jaderné renesanci soutěžit, tím budou nová řešení nákladově udržitelnější. Vyschlý Dunaj jasně říká, že klimatickou krizi nikdo neukončil, avšak klimatická krize ukončila systém průtočného chlazení jaderných elektráren.
reklama

Dále čtěte |
Do Prahy dorazili jezdci cyklistické štafety, míří na konferenci o klimatu
Záchranná stanice v Praze přijímá kvůli vedrům více volně žijících zvířat
V rybnících Rybářství Třeboň vyschla třetina vody, nejvíce v historii firmy

Jan Palaščák: Čeká nás teplotně nadprůměrné léto. Budou zase blackouty?
Jan Palaščák: EU sází na jádro včetně SMR. Fantasmagorie nebo geniální tah, a vyplatí se to?
Jan Palaščák: Co vláda může a co má dělat ohledně stoupajících cen pohonných hmot? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru