Jan Zeman: Československá plavba Labská končí

Doufám, že se na rozdíl od 90. let nenajdou „experti“, křičící „Hurá! Bankroty ukazují, že tržní ekonomika funguje.“ Ano, funguje, ale lidé, často srdcaři, přichází o práci a s ní i o obživu. Oněm gaučovým křiklounům je to nejspíš jedno.
Nemilosrdná tržní ekonomika
Velkou ránu vodní dopravě v Československu zasadil Václav Klaus a jeho přítel Viktor Kožený, který za babku zprivatizoval Československou plavbu Labskou (dle tehdejších slov Václava Klause to byla úspěšná privatizace a Kožený byl Klausovým vzorem) a krátce poté ji rozprodal a zničil. S ní zničil i úspěšný obchodní model, kdy se v Hamburku a u ústí Dunaje v Rumunsko překládalo zboží z námořních lodí na lodě říční, které je dál vozily k nám. To byla divoká 90. léta, kdy se podle V. Klause a spol. muselo rychle zprivatizovat, co se dalo a za jakoukoliv cenu a nad zákony a rozumem se proto muselo zhasnout. Tehdy jsme se staly, slovy Ilony Švihlíkové, „kolonií“. Přesně řečeno, v 90. letech jsme se stali ekonomickou kolonií. Plnohodnotnou kolonii z Česka učinila až Fialova pětidemoliční vláda.Slovenské vodní dopravě zasadilo velkou ránu rozhodnutí Maďarska z roku 1989 zbourat dokončené vodní dílo Nagymarosh a tím vrátit významnou paralýzu vodní dopravy na Dunaji stejnojmennými, špatně splavnými peřejemi, dále vybombardování mostů přes Dunaj v Srbskočernohorské Jugoslávii při jejím nevyprovokovaném přepadení vojenským letectvem států NATO na jaře 1999.
Československá plavba Labská po roce 1989 ztratila velkou část zakázek včetně přepravy uhlí z Lovosic do Chvaletic. Byla sice levnější, ale vysoké náklady na překládku uhlí v Lovosicích tuto dopravu učinily nekonkurenceschopnou vůči železniční dopravě, což časem přiznal i přední rejdař Kubec. Totiž, na labské uhelné magistrále se v důsledku obrovského ekonomického propadu za Klausovy transformace uvolnily nemalé přepravní kapacity. Vodní cesta do Chvaletic byla efektivní jen jako alternativa výstavby třetí koleje této za socialismu přetížené železniční tratě v situaci, kdy tato železnice nebyla s to pro nedostatečnou kapacitu převážet další vlaky.
Základní problém byl, že staré přepravy ve vodní dopravě v 90. letech zanikly nebo je převzala železnice a nové významnější nevznikaly. Přispíval k tomu i staronový problém nedostatečné splavnosti Labe pod Střekovem a neschopnosti rejdařů pořídit si lodě s nižším ponorem.
Československá plavba Labská na situaci reagovala přesunem svých přepravních aktivit do povodí Rýna a jeho přítoků. Při podstatně nižších mzdách tak se byla s to uživit, ale ne rozvíjet. Její flotila stárla a postupně se zmenšovala. Nakonec se dostala do rukou zahraničních vlastníků.
Boj o splavnění Labe
Ministerstvo dopravy a zvláště pak Ředitelství vodních cest se nákladní vodní dopravě snažilo pomoci prosazováním velkých investic na zlepšování plavebních podmínek na Labi – Vodního díla (VD) Dolní Žleb, později VD Prostřední Žleb, VD Krásné Březno (ještě později jen vodní VD dílo Děčín) a VD Přelouč, dále kanálu Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Narazily ale na tvrdý odpor nevládních a často i vládních ekologů. Totiž, VD na Labi neměla dostatečné dopravní zdůvodnění a kanál D–O–L byl zjevným dopravně ekonomickým nesmylem a obřím ekologickým barbarstvím. Dle mých odhadů by jeho případná výstavba vedla ke čtvrté největší ekologické katastrofě na našem území, po Severočeském Podkrušnohoří, Ostravsku a Praze 70. a 80. let. Zatímco ekologicky málo šetrný rozvoj Československa za socialismu vedl k nebývalému sociálně ekonomickému rozvoje země a růstu hmotné životní úrovně při bezprecedentních sociálních jistotách, případná realizace kanálu D-O-L nenabízela reálně jakýkoliv užitek, kromě obřích stavebních zakázek pro některé firmy.Několik let stará obří studie proveditelnosti kanálu D-O-L hrubě manipuluje s mnoha skutečnosti, zvláště pak vymýšlí fantastické přepravní výkony, zamlčuje obří ekologické škody a tvrdí, že kanál D-O-L by zásadně zlepšil životní prostředí. Tato studie by se měla na vysokých školách ekonomických a dopravních vyučovat jako otřesný případ možné manipulace při zdůvodňování neefektivních dopravních staveb.
Nepochopitelné chyby rejdačů
Boj o kanál D-O-L i VD na Labi se vedl po roce 1989 nemilosrdně z obou stran. Pro mě jako environmentálního ekonoma a dopravního experta je dodnes nepochopitelné, že se rejdaři dopustili několika velkých věcných chyb. Rejdaři zcela ignorovali:1) Úpadek říční dopravy v Evropě, kde se po roce 1989 její prosperita scvrkla jen na Volhu, Rýn a některých jejich přítocích.
2) Zásadu, že se řeka splavňuje zásadně proti proudu od ústí do moře, nikoliv obráceně. Československá republika v 30. letech provedla významné splavnění středního Labe v úseku Střekov – Mělník (- Praha/Kolín). Při tom postavila vodní cestu Přelouč – Pardubice, izolovanou po proudu peřejemi Labské Hrčáky. Tento úsek zůstává pro nákladní vodní dopravu dodnes dopravně nevyužit. Protože oblast Labských Hrčáků byla původně jedinou, později hlavní oblastí výskytu vzácného motýlku modráska očkovaného, sehrála ochrana tohoto motýlku významnou roli při blokování povolení pro výstavbu VD Přelouč.
Výjimkou mohla být labská vodní cesta pro přepravu uhlí z Lovosic do Chvaletic. Jak už ale bylo uvedeno, mohla jím být jen pokud labská uhelná železnice neměla dostatečnou přepravní kapacitu. Její uvolnění za Klausovské transformace vedlo k převzetí přepravy uhlí do Chvaletic z vodní na železniční dopravu v roce 1996. Nepodstatné je, že tato elektrárna může také v důsledku Green Dealu během několika let skončit.
3) Na území Česka má Labe nejužší plavební místo „Ústí nad Labem Střekov – Krásné Březno“, dále „Krásné Březno – Hřensko, st.hr.,“ dále Labské Hrčáky. Ty sice znamenají absolutní nesjízdnost pro nákladní lodě (proplují tam jen kánoe), ale vzhledem k úzkým plavebním místům níže po proudu jde o problém druhořadý. Z hlediska nákladní vodní dopravy nejužším místem je ale část Labe mezi Drážďany a Magdeburkem, takže bez řešení této části Labe splavňování Labe na území ČR nemělo a nemá a nebude mít větší dopravní význam. Protože tamní niva významně snížila kulminaci velké povodně v srpnu 2002 a tím i zmírnila škody touto povodní způsobené, učinilo Německo rozhodnutí, že se německé Labe nad Magdeburkem z důvodu ochrany před povodněmi splavňovat nebude. Tyto zásadní skutečnosti ale rejdaři ignorují a tají, byť odpůrci VD na Labi o nich dobře vědí.
4) V Německu se počítá plavební hloubka od hladiny řeky k jejímu dnu, v Česku od nejhlubšího ponoru průměrné lodě ke dnu. Při uplatňovaném srovnávání bez zohlednění rozdílné metodiky vycházelo, že nejužší plavební část Labe je mezi Střekovem a Hřenskem, ač reálně tomu bylo mnohem níže po proudu Labe. Rejdaři argumentovali vždy, jako by tento rozdíl ve vykazování plavební hloubky neexistoval. Jejich odpůrci o této skutečnosti ale věděli. Pravdu má starý rejdař Kubec, že největším škůdcem vodní dopravy v Česku jsou rejdaři, tvářící se, že za vodní dopravu tvrdě kopou.
Že rejdaři nadsazovali dopravní a ekologický přínos, se dá pochopit. I v praxi staveb dopravní infrastruktury nejde o nic mimořádného. Argumentovat ale dopravními přínosy vesměs vymyšlenými, mi hlava nebere. To se v železniční a v silniční dopravě nestává. Expertům Českého slovenského dopravního klubu, ke kterým také patřím, nedalo větší práci tyto nesmysly odhalit, leč rejdaři byli slepí a hluší po celých 35 let. Nejen ve věci kanálu D-O-L, jehož prosazování bylo zrušeno teprve nedávno. Československá plavba Labská končí. Vodní díla na Labi ale resort dopravy prosazuje dál. Že to nedává ani trochu dopravního smyslu, prý nevadí. Kdysi jsme se nesmyslně zavázali Bruselu, takže je musíme postavit, i kdyby čert na koze jezdil.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (105)
smějící se bestie
25.2.2025 06:58Přitom stačilo tak málo, aby bylo Labe splavné až do Pardubic, že -
po " sametu " pokračovat v tom, co bylo připravováno, plánováno/2jezy pod Ústím, nová plavební komora u Přelouče !
smějící se bestie
25.2.2025 07:02 Reaguje na smějící se bestiejak mohou být ekologické, když není vyřešena likvidace jednorázových plen a diskuse po prvním příspěvku zlikvidována !
Jaroslav Řezáč
25.2.2025 07:53 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
25.2.2025 08:17 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
25.2.2025 07:50 Reaguje na smějící se bestieRadek Čuda
25.2.2025 14:37 Reaguje na smějící se bestieEhm ....
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:17 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
26.2.2025 08:10 Reaguje na smějící se bestieNebo přepouštět LNG z jedné nádrže do jiné (nevím, jestli to vůbec jde) a vozit to po kouscích a vybudovat zplynovací stanici v Pardubicích?
Když k nám vedou rúry, což je nejlevnější a nejjednodušší postup?
Voni sou hlava pane vachmajstr......
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.2.2025 16:12 Reaguje na Jaroslav PokornýMichal Drát
2.3.2025 20:44 Reaguje na Pavel HanzlDalibor Motl
25.2.2025 08:18Jaroslav Pokorný
25.2.2025 12:51 Reaguje na Dalibor MotlSplavnění Labe? Jak je možné, že za socialismu normálně slavné bylo? Vždyť každý den byly v rozhlase zprávy o tom, kde a jak je splavné.
Pamatuji, s jakou slávou bylo prezentováno, že elektrárny budou postaveny u Labe, blíže k odběratelům, aby nemusely být postaveny v již zatíženém Podkrušnohořím, nebudou se muset stavět dlouhá vedené VVN a že uhlí bude "levně" dováženo lodní dopravou. Ale už i tehdy se začalo opatrně přiznávat, že ta lodní doprava není až tak moc levná, protože, na náklady státu, musí být vybudována a udržována vodní cesta, jezy, přístaviště .... a to že se do nákladů na dopravu nezapočítává. A navíc, tehdy i více mrzlo, a tak elektrárny musely vypouštět do Labe tisíce m3 horké vody.
Zcela nelogicky se konstruují velké lodě - protože čím větší, tím efektivnější přeprava - a pak se řeší, jak s nimi plout po mělké řece. Už Jan Baťa kritizoval vládu, že neustále sní o lodní dopravě po Moravě a projektuje lodě na 1500 tun. Ale že Morava má kapacitu nanejvýš na 500 t. A tak postavil (svůj) právě na ty 500 t lodě.
Co se týče zmínky o válce v Jugoslávii, je třeba tu pasáž pozorně přečíst a ne jen přelétnout.
s v
25.2.2025 21:20 Reaguje na Jaroslav Pokornýs v
26.2.2025 14:56 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
27.2.2025 19:48 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
27.2.2025 21:44 Reaguje na Jaroslav PokornýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
1.3.2025 13:48 Reaguje na Jaroslav Pokornýpepa knotek
25.2.2025 10:00smějící se bestie
25.2.2025 10:34 Reaguje na pepa knotekCelá staletí se plavívalo, co bylo potřebné a šlo to.
!
Jaroslav Pokorný
25.2.2025 12:52 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
26.2.2025 16:11 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
25.2.2025 10:52 Reaguje na pepa knotekJaroslav Pokorný
26.2.2025 12:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr Blažek
25.2.2025 11:05V současné době se řeší dopravní cesty na velké celky při rozšiřování jaderných elektráren a tam s dopravou po vodě počítá.
Ale jak již napsal výše p. Motl my už pravděpodobně vyvážet po vodě nebudeme mít co.
smějící se bestie
25.2.2025 11:36 Reaguje na Petr BlažekPavel Hanzl
26.2.2025 08:38 Reaguje na smějící se bestieDalibor Motl
25.2.2025 11:52 Reaguje na Petr BlažekJaroslav Pokorný
25.2.2025 12:55 Reaguje na Dalibor MotlProč bychom z Tramtárie měli vozit pouhé suroviny a zasviňovat si zdejší prostředí, když můžeme dovést přímo ocel a hliník, ať si to zasvinění nechají Australané doma.
Dalibor Motl
25.2.2025 15:48 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
26.2.2025 08:40 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
26.2.2025 11:50 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Pokorný
26.2.2025 12:34 Reaguje na Dalibor MotlJaroslav Pokorný
25.2.2025 12:59 Reaguje na Dalibor MotlPřečtěte si článek znovu a pozorně. Autor jasně uvádí, což je známo i mně, že malá hloubka Labe je u Magdeburgu a Německo ji měnit nebude. Pak jsou jezy u nás naprosto zbytečné, jen se na nich napakují soukromé stavební firmy. A vo to de! Deset miliard je prostě 10 miliard.
Jaroslav Pokorný
25.2.2025 12:38V. Klaus prý řekl, ale má to z druhé ruky, že "Musíme všechno zprivatizovat, abychom se o to nemuseli starat." Podle toho, kam hospodářství přivedl se zdá, že to skutečně řekl.
Mimo jiné i řekl, že voda vytékající ze studánky je fakticky bezcenná, protože v ní není vložena lidská práce. A také, to bylo i v novinách, po návratu z podpisu asociačních dohod s EU, kde se jednalo i o dotacích pro zemědělce: "Zemědělství je bezvýznamnou součástí národního hospodářství ČR."
pavel peregrin
25.2.2025 13:24 Reaguje na Jaroslav Pokornýpavel peregrin
25.2.2025 13:26 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
27.2.2025 08:33 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
26.2.2025 08:44 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Pokorný
26.2.2025 12:38 Reaguje na Pavel HanzlPetr Elias
26.2.2025 15:12 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
26.2.2025 15:44 Reaguje na Petr EliasJaroslav Pokorný
26.2.2025 20:44 Reaguje na Petr EliasMimochodem - prý nejvíce je zadlužené Japonsko. Ale na rozdíl od nás je zadluženo u vlastních občanů. Takže když splácí úroky, platí je vlastním.
Petr Elias
27.2.2025 09:18 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
27.2.2025 20:04 Reaguje na Petr EliasJednak - komunisté neukradli - když kradete, tak si věc přivlastňujete do soukromého vlastnictví. Komunisté zestátnili, což je něco jiného, všechno zůstalo ve vlastnictví "nás všech". A to je rozdíl oproti současnosti, kdy bývalý státní majetek byl prodán, rozdán, mnohdy skutečně rozkraden, do soukromých rukou, většinou zahraničních. Za socialismu jsme byli schopni vyrobit si většinu všeho, co jsme potřebovali, obrazně, od jehel po lokomotivy, tedy, až po tlakové nádoby atomových reaktorů oproti současnosti - rozhlédněte se po vlastní kuchyni, kolik věcí je skutečně českých. Mnohdy, většinou, vyrobenými zahraničními továrnami na českém území. Pod vedením komunistů jsme byli schopni si sami postavit všechny továrny, včetně atomek. V současnosti si nejsme sami schopni bez dotací z EU postavit ani rozhledny a cyklostezky, a když se vláda (konečně) shodne na směrnici pro nakládání s odpadními vodami, pokorně čeká, zda ji schválí příslušná komise EU. Silně mně to připomíná pokornou supliku na vysazování akátů na neplodných stráních kolem Prahy, aby se včelky měly kde pást, kterou v 19. stol. předložili včelaři Jeho Milosti císaři pánu. Nutno konstatovat, že JM žádosti vyhověla.
Petr Elias
28.2.2025 10:50 Reaguje na Jaroslav PokornýTa rudá chamraď byli jedni z největších zlodějů a škůdců ČR v dvacátém století. Sprostá lež o tom, jak kradli pro blaho všech je opravdu k smíchu a pláči zároveň.
Většinu toho ,,státního majetku,, komouši nakradli - takže je správné, že se po převratu vrátil majitelům.
A klidně si tu dál vyprávějte pohádky o tom, jak ekonomika šlapala, jak jste všechno vyráběli a jak vše bylo super a jak teď nic neumíme - už jsem to slyšel tolikrát, že je mi to buřt. :D
Pavel Hanzl
26.2.2025 15:42 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
27.2.2025 20:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.2.2025 13:00 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
28.2.2025 13:02 Reaguje na Pavel Hanzlpepa knotek
25.2.2025 16:24 Reaguje na Jaroslav Pokornýsmějící se bestie
25.2.2025 20:01 Reaguje na Jaroslav PokornýNa každém šprochu, pravdy trochu.
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:39 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
26.2.2025 16:08 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
26.2.2025 10:20 Reaguje na Jaroslav PokornýA kam to přivedl? Po pádu SSSR šla naše ekonomika do nejhlubší krize 20. stol. (pokles HDP asi o 30 - 40%) Rozhodující část průmyslu zbankrotovala. Krachůvky sekaly denně stamiliónové dluhy, rozpadem RVHP přišly o zdroje i odbyt, byly o 20 let technologicky zaostalé proti Západu. Co s tím? Dělejte generála po válce!!
Pavel Hanzl
26.2.2025 10:23 Reaguje na Pavel HanzlDokázal by to někdo dotáhl někam lépe? A kdo a jak?
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:48 Reaguje na Pavel HanzlHned po Velké Sametové se státní a družstevní podniky pustily do podnikání. Co ale řekli ti "demokratičtí odborníci" ve vládě? "Musíme vše zprivatizovat!" Nepamatujete, jak, třebas Vl. Dlouhý, okamžitě začal rozbíjet i prosperující podniky? Jak byly přijímány zákony, které to podnikání státním podnikům znemožňovaly? I takový Ludvík Vaculík se podivoval, proč všechno privatizujeme cizincům, že snad nemáme žádné odborníky, kteří by dokázali i v nových podmínkách podniky úspěšně změnit?
s v
26.2.2025 15:07 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
26.2.2025 15:48 Reaguje na Jaroslav PokornýCo to byla sametovka? Byl to krach celého sovětského impéria, kterého jsme byli členem a náš průmysl na něm byl surovinově i exportně totálně závislý. SSSR se rozpadl a zbankrotoval (rubl spadl na asi 3%!!! své ceny), v r.1991 se rozpadlo RVHP a naše hospodářství šlo do hluboké krize a většina podniků do bankrotu. Proto ta "šoková" varianta, proto to stálé oddlužování firem před privatizací. Celý systém socialistické ekonomiky byl nekompatibilní s ostatním světem a náš průmysl byl technicky asi 20 let zaostalý proti Západu a měl gigantický vnitřní dluh. Kdo tohle nepochopí, pak už nedá nic a skončí s nadáváním jak "Klaus rozkradl republiku".
Petr Elias
28.2.2025 10:52 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek Čuda
25.2.2025 14:33Fakt je tu řeč o ČSPL??? A ne náhodou o Československé (později jen České) námořní plavbě? A i s tou to bylo fest jinak, bo ji Kožený nezprivatizoval, ale skoupil akcie až PO kupónovce a to od vlastníků, kteří je v té KP získali.
Více třeba zde ... https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_n%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD_plavba
Když někam prdnu článek, tak by bylo fajn nebýt úplně mimo a aspoň si dát trochu práci s tím si o tom něco zjistit.
Sama ČSPL(O) byl trochu jiný příběh ... https://www.cspl.cz/historie--1
Pavel Brodecký
25.2.2025 15:07Dalším problémem bylo, že lodní doprava nedokázala čelit další konkurenci železnice a kamiónové dopravy. Preference státní železnice oproti soukromému rejdaři je jasná. Kamiony a náklaďáky taky vyhovují zrychlování logistiky, kdy jsme zvyklí, že když něco objednáme, potřebujeme to mít nejpozději zítra. Přitom na velkou lodní vanu se vejde cca 1000 tun nákladu, na železniční vagón tipuji 60-80tun, na náklaďák 20-30tun. Železniční tratě a silniční cesty máme přetížené. Vodní cesta zeje prázdnotou. A ano vnitrozemská lodní nákladní doprava upadá v celé Evropě - rychloobrátkové vlaky a kamiony tam jsou také preferovány.
Pokud by dálnice D8, D5 nebo D11 byla každoročně několik měsíců zavřená nebo zúžená do jednoho pruhu, budou se hledat jiné možnosti dopravy. Pokud by hlavní železniční koridory měly každoročně několikaměsíční odstávku, ČD CARGO by také přicházelo o klienty a nasmlouvané objemy. Přitom kamionům a vlakům stát neustále injektuje miliardy do infrastruktury - železniční koridory, dálnice.
ČSPL (a hrstka dalších) je/byla závislá na hloubce vody. V devadesátých letech nebylo Labe splavné na rozumný ponor (tj. aby loď/vana nemusela plout poloprázdná) pár měsíců v roce. Mohl to vyřešit chybějící plavební stupeň (až dva) mezi Hřenskem a Střekovem. Díky klimatické změně a vodních deficitech se počet splavných měsíců stále snižuje. Mluví se o plavebním stupni více než 35 let, žádná vláda to nebyla schopna udělat. Zde asi se mnou mnozí kolegové nebudou souhlasit (říční kaňon, cenné štěrkové lavice, úhoř, losos), ale garantované splavnění toho kousku mezi hranicí a Střekovem byla jediná možnost, jak lodní nákladní dopravu podpořit a zachránit. A mít alespoň jednu funkční vodní nákladní cestu k moři jako součást dopravního mixu. (MZemanovu fantasmagorii Dunaj-Odra zcela vypouštím).
Jen pro představu, většina chemiček je u Labe, většina ložisek štěrkopísků je u Labe, největší produkce pšenice je v Polabí, překladiště a přístavy tu byly funkční (Moravu jsem záměrně vynechal). Lodě umějí vozit hnojiva, sůl, písky, kamenivo, uhlí, obilí, šrot, ale i těžké velké nadměrné náklady a technologické celky (Škoda Plzeň), které se na koleje ani silnici (mosty) nevejdou. Ba jsme byli schopni vyrábět i korpusy říčně-námořních lodí. Ale ta garantovaná splavnost, aby se mohly dodržovat termíny a náklad 2 měsíce nečekal v přístavu...
Autor sice nechce spekulovat, ale věty o tržní ekonomice, pravdolásce, Klausech, Kožených, pětidemolicích a koloniích jsou dost mimo mísu.
O tom jestli losos v Ploučnici nebo plavební stupeň a alternativní kapacitní doprava, anebo obojí, ani zmínka.
Miroslav Skuček
25.2.2025 23:48 Reaguje na Pavel BrodeckýUšetřil byste si spoustu časuťukáním písmenek, které nedávají smysl..
Můžete dělat užitečnější věci - rybaření, sport.. Čtení ne, nejste schopen ani z krátkého článku vyčíst to důležité..
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:53 Reaguje na Miroslav Skučeks v
25.2.2025 21:12Pavel Hanzl
26.2.2025 08:49 Reaguje na s vAbsolutně jsem nechápal, že tohle má být ekonom (tomu, že učí na VŠ odmítám věřit), dokud nepřišla na min. financí pí. Schillerová.
Milan Dostál
26.2.2025 10:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.2.2025 15:54 Reaguje na Milan DostálBrzdí nás ale dost výrazně výsledk posledních voleb do EP, kdy asi 60% voličů dalo hlas proruským stranám a spadli do cordon sanitare.
Milan Dostál
27.2.2025 08:23 Reaguje na Pavel Hanzls v
26.2.2025 17:02 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
27.2.2025 08:20 Reaguje na s vPavel Hanzl
27.2.2025 08:27 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
27.2.2025 11:12 Reaguje na Pavel HanzlVíc než bilión rozhází nejlepší světový leader.
Proti tomu je 400 miliard malina.
Pavel Hanzl
27.2.2025 12:28 Reaguje na Milan Dostálhttps://www.e15.cz/domaci/obri-stamiliardove-schodky-budou-cesko-tizit-dal-1380244
Milan Dostál
27.2.2025 13:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.2.2025 13:05 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
28.2.2025 13:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.3.2025 07:50 Reaguje na Milan DostálZa posledních 5 let se přidalo ve školství 80 mld. ročně, zdravotnictví 250 mld. splátky jen úroků ze státních dluhů vyletěly na 110 mld., důchodový systém je trvale v propadu 80 mld., vyletěly platy v celé státní správě, do toho válka na Ukraině, energetická krize, nutnost zbrojit a dodělávat vše, na co se Babiš vymastil (dálnice, VRT, energetika - dostavba Dukovan, digi státní správy), k tomu složená inflace přes 30%, stagnace Německa atd. atd. atd.
Zkuste nějak poradit, jak tohle vše zaplatit bez zadlužování!!!
s v
1.3.2025 13:54 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.3.2025 15:23 Reaguje na Milan Dostáls v
27.2.2025 14:54 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
28.2.2025 06:13 Reaguje na s vs v
1.3.2025 13:51 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.3.2025 06:55 Reaguje na s vs v
3.3.2025 12:19 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
28.2.2025 13:06 Reaguje na s vJaroslav Pokorný
26.2.2025 12:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.2.2025 16:01 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
27.2.2025 08:21 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
26.2.2025 08:58Co si myslí pod pojmemem "kolonie"??? A co s tím má Fiala? Zemi 4x bohatší, než za komára?
"v důsledku obrovského ekonomického propadu za Klausovy transformace", on fakt neví, že to bylo v důsledku krachu celého sovětského impéria? To není možný!!! Poznámka o cha cha "nevyprovokovaném útoku" na Srbsko je jen třešnička na dost zkaženém paradortě.
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:59 Reaguje na Pavel HanzlTo znamená, že náš zákonodárný sbor přebírá zákony, které byly přijaty v EK. No a i to, že rozhodující struktury státu ovládají zahraniční vlastníci - průmysl, suroviny, pojišťovny a hlavně finančnictví. Také byste správu své peněženky nechal sousedovi?
Pavel Hanzl
26.2.2025 15:33 Reaguje na Jaroslav PokornýPetr Elias
26.2.2025 15:27Co to kruci je? Taky nějaké bláboly od Švihlé? :D
,,Plnohodnotnou kolonii z Česka učinila až Fialova pětidemoliční vláda,,
,,...v Srbskočernohorské Jugoslávii při jejím nevyprovokovaném přepadení vojenským letectvem států NATO na jaře 1999.,,
Pavel Hanzl
26.2.2025 15:35 Reaguje na Petr EliasPavel Hanzl
26.2.2025 16:04Břetislav Machaček
27.2.2025 11:03a přístavy pro hausbóty, ale taky krachy hutí, chemiček, dolů a jiných
bývalých pilířů hospodářství. Ty nahrazují sklady a prodejny cizího zboží
a kanceláře obchodníků a spekulantů. Představa hospodářství bez vlastní
produkce se uhnízdila v hlavách lenivců, kteří zjistili, že manuální
práce bolí a je mizerně hodnocena. Po odchodu generace "Husákových
dětí" nastane prudký propad manuálně pracujících lidí a řemeslník bude
placen časem jako špičkový chirurg. Leckde už tomu tak je a taky se na
něho čeká tak dlouho jako na endoprotézu. Je načase vrátit se zpět k
popularizaci odborné i neodborné fyzické práci a k výrobním činnostem
vytvářejících hmotné hodnoty. Pamatuji z historie na tvrzení jednoho
etnika, které tvrdilo, že lépe špatný obchod, než dobrá práce a které
za to bylo pracujícími kritizováno. Vyústilo to dokonce k jejich
likvidaci a zabrání majetků. Dokonce to až na pár výjimek pracujícím nevadilo a obávám se, že časem opět dojde na nenávist pracujících vůči
těm, kteří z jejich práce bohatnou. Míra obohacení z práce jiných nesmí
překročit míru slušného ohodnocení zaměstnanců. Pokud ale někdo drží
mzdu na minimu a hlásá to z vily za 100 milionů, tak zaměstnance těžko
přesvědčí, že na vyšší mzdy prostě nemá. U té plavby je to složitější
v tom, že bez investic do splavnění se dostávají do pozice kamionu na
polní cestě, kde záleží na počasí, zda projede. Kamionům stavíme km
dálnic, cest, odpočívadla, motoresty atd., ale lodím plavbu neusnadníme.
Je to ekolologie naruby, ale na to už jsem si u ekologistů zvyknul, že
jdou na ruku byznysu a nikoliv přírodě a vyzuří se na něčem, co je
nesponzoruje jako ti ostatní. Stačí si leckdy přečíst zdroje příjmů
různých spolků a každému komu to myslí i dojde, proč to dělají. Stal
se z toho byznys s potížismem a nebojím se říci přímo s vyděračstvím.
Dáš, tak dělej co chceš a nedáš, tak si počkáš a nebo se nedočkáš.
Jaroslav Pokorný
27.2.2025 19:37 Reaguje na Břetislav MachačekNepochybně jsou pryč doby, kdy byla hrdá hesla: "Jsem horník a kdo je víc?", kdy byly TV pořady i státními vyznamenáními oceňováni i obyčejní dělníci, kdy i "pouhé" vyučení cosi znamenalo. Např. K. Gott byl vyučený elektrikář, M. Tučný prodavač, M. Šimek učitel, zdravotní sestře stačila k výkonu práce "pouhá" maturita, atd., atp. Jenomže nyní který rodič by byl nadšený z toho, že jeho dítě by mělo mít na rukách mozoly, olej a šmír? Jak jste napsal, i špatný obchod je lepší než dobrá práce a pofiderní titul ze zbytečné VŠ je víc než odborné znalosti.
Jaroslav Pokorný
27.2.2025 19:38 Reaguje na Břetislav MachačekJenže sebevíce jezů nevyřeší základní problém, že celkově prší stále méně a navíc nárazově.
Petr Elias
28.2.2025 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekProsím tě, napřed si o jejich historii něco zjisti. :D
Daniel Fiala
27.2.2025 15:58Od Prahy na východ lze vystavět deset železničních koridorů nebo dvacet dálnic. Někudy dráž, jinudy levněji. Jednou skrze náměstí, jindy daleko za humna. Jednomu jedna linka onoho stačí, jinému přijdou dvě tamtoho málo. Inu, každej fandí svejm. Budiž.
Ale ignorovat, že na východ od Prahy/Mělníka vede jedna jediná řeka (!), to mě, pánové překvapujete. Stejně tak nikdo (ze zastánců) neberete na vědomí, že ani největšího bláhovce nenapadne, že by chtěl na dálničním pruhu speciální koridor pro vichřice a uragány (to je v podstatě rozdíl v n-letosti opakování jevu dané intenzity). Nebo že by mezi pražci měly kvést dejme tomu sněženky.
JENŽE TY "VICHŘICE" A "SNĚŽENKY" JSOU ZÁKLADNÍ VLASTNOSTÍ ŘEKY!!!
Ano, říkáme těm neobvyklým jevům třeba povodně či sucho a třeba tah lososů nebo pohyb sedimentů. To už je fuk. Nic z toho se ale o kilometr vedle odehrát/existovat nemůže. To je prostě danost = UNIKÁTNOST ŘEKY.
A tak se jen a pouze díky absolutní ignoranci a slepotě najdou jájové, kteří začnou bezostyšně srovnávat ocelové cesty, asfaltové cesty a "vodní cesty" ... a do krve hájit teze, že by jako stát měl zaplatit a zajistit a že je blej, když neeé.
Zničit řeku lze, vážení, trojím způsobem: 1) chemicky, 2) morfologicky a 3) hydrologicky. Každý z těch tří způsobů může působit jednorázově (akutně) nebo dlouhodobě (chronicky). Ale pořád je to ničení, destrukce, degradace, otrava, intoxikace ... a proč to děláme? ... No protože je to levné!
A umíme to snadno a rychle … a tak si společnost sepsala zákony ... (třeba WFD)
Jenže ono je to pořád TAK STRAŠNĚ VÝHODNÉ a pro TAK VELKÉ MNOŽSTVÍ (nás) LIDÍ (tedy prasit a ničit jedinečné řeky), že se z toho srabu nemůžeme ani v demokratickém zřízení vymanit. Pořád se najde jeden dva ... jedinci, podniky, obce ... a když se nikdo nedívá (Pá+So večer typicky) - podříznou to jak podsvinče ... a tady za dotaci zničíme kus proudného úseku (zavzdutí + MVE) ... a tamhle bychom si mohli ještě zašpičkovat a naakumulovat ... a ještě dok..víme jazyk jako způsob přirozené komunikace mezi námi (pořád lidmi) a nazveme to "ekologickou" energií nebo "čistou" energií nebo "obnovitelnou" energií … a pak se divíme, že si ani nerozumíme.
P.S. A že se autor podepíše do rámečku "ekolog" a vytasí jako trumf modráska … tady už spisovná čeština nemá žádné prostředky …