Janez Potočnik: Přehlížená biologická rozmanitost
25.10.2010
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik hovoří o svých očekáváních v souvislosti s 10. konferencí smluvních stran v Nagoji.
Před blížícím se summitem o biologické rozmanitosti, který se uskuteční v Nagoji, by si vlády zemí celého světa měly položit zásadní otázku: Jak se na tento summit bude vzpomínat? Jako na další nesplněný příslib, jak tomu bylo v případě kodaňského summitu? Nebo jako na zásadní obrat, kdy se svět začne skutečně ubírat jiným směrem?
Úbytek biologické rozmanitosti a s tím související snižující se potenciál přírody poskytovat čistou vodu a čerstvý vzduch, regulovat podnebí a uchovat zdravou půdu, je problém, kterému se stále věnuje příliš malá pozornost. Čísla jsou přitom děsivá: v letech 1970 až 2006 se počet druhů obratlovců snížil téměř o třetinu a podle posledních zpráv OSN hrozí přibližně čtvrtině veškerých druhů rostlin zánik.
Před deseti lety přijalo 192 smluvních stran závazek, že do roku 2010 dosáhnou zpomalení úbytku biologické rozmanitosti ve světě. Tento závazek jsme nesplnili a naše kolektivní svědomí před tímto problémem i nadále zavírá oči. Summit v Nagoji musí především zajistit, aby si svět konečně uvědomil závažnost situace, a položit základy pro budoucí konkrétní kroky.
Závazek, který Evropa přijala před deseti lety, byl ještě ambicióznější v tom směru, že měl za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti úplně. Tohoto cíle jsme zdaleka nedosáhli, avšak v průběhu času jsme se hodně poučili.
S touto zkušeností zasedneme k jednání v Nagoji, protože došlo ke značnému pokroku: přibližně 18 % území Evropské unie je nyní zahrnuto do sítě chráněných přírodních oblastí „Natura 2000“, která se neustále rozšiřuje. Evropská unie má jedny z nejpřísnějších environmentálních právních předpisů na světě a biologickou rozmanitost též chrání prostřednictvím náročných norem pro vodu, ovzduší, půdu a moře.
S blížící se konferencí se valná většina účastníků shoduje v tom, čeho je třeba dosáhnout. Úspěch bude záviset na třech faktorech:
Nejprve je samozřejmě nutné stanovit takový cíl, který svět skutečně potřebuje. Všichni si uvědomujeme, že míra, v jaké k úbytku biologické rozmanitosti dochází, je neúnosná, a je jen logické, že bychom měli usilovat o to, abychom tomuto úbytku zamezili. Ambiciózní obecný cíl však nestačí – potřebujeme rovněž věrohodný strategický plán pro jeho dosažení.
Zde se Evropská unie pokouší jít příkladem. Přijetím svého cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2020 učinila EU další krok k zachování biologické rozmanitosti a k zajištění jejího udržitelného využívání. Nyní jsme se zavázali nejen k zastavení úbytku biologické rozmanitosti v EU, ale též k obnově ekosystémů kdekoli to bude možné a ke zvýšení našeho úsilí o řešení tohoto problému v celosvětovém měřítku.
Za druhé je zřejmé, že pro biologickou rozmanitost ve světě může být přínosný účinný mezinárodní systém zajišťující rovné podmínky pro přístup ke genetickým zdrojům a jejich využívání. Taková dohoda bude účinná pouze tehdy, bude-li jasná a transparentní a bude-li zaručovat právní jistotu pro všechny zúčastněné, tedy jak poskytovatele, tak uživatele genetických zdrojů a souvisejících informací. Jedná se o spravedlivé řešení umožňující uvolnit dodatečné prostředky na zachování biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání, a zároveň zajistit vědeckým pracovníkům kdekoli na světě, že budou moci provádět výzkum, z něhož bude mít v konečném důsledku prospěch celé lidstvo.
Třetím faktorem je nutnost, aby všichni účastníci zaujali realistický a konstruktivní přístup. Na budoucnost musíme pohlížet s vědomím, že budeme disponovat dostatečnými vědeckými, lidskými a finančními zdroji k uskutečnění závazků, které přijmeme.
Také zde činí EU vše, co je v jejích silách, neboť poskytuje nejvíce prostředků na ochranu biologické rozmanitosti ve světě. V letech 2002 až 2008 jsme na ni každoročně věnovali více než jednu miliardu dolarů. Členské státy EU nedávno poskytly významný příspěvek na doplnění Světového fondu životního prostředí, z něhož 1,2 miliardy USD je určeno na biologickou rozmanitost, což v porovnání s minulým doplněním představuje zvýšení o 28 %.
Doufám, že očekávání ve všech třech oblastech budou v Nagoji splněna, a mohu se zaručit, že Evropská unie učiní vše pro to, aby k tomuto úspěchu přispěla.
Nezapomínejme na okolnosti. Nemůžeme popřít, že ekosystémy, bez nichž by naše civilizace nemohla existovat, jsou poškozeny. Naším úkolem je přimět všechny, aby přemýšleli o tom, co se stane, když toto poškození bude nezvratné. Průlomová studie o ekonomice ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou jsme financovali společně s Německem a dalšími partnery, prokázala význam stanovení ceny služeb, které příroda poskytuje. Bude však možné spočítat, co nás bude stát, bude-li těchto služeb nadále ubývat, až je nakonec ztratíme úplně? Kdo bude schopen spočítat, jakou cenu měly nejen ztracené služby, jež nám příroda poskytovala, ale též kvalita života, kterou nám dříve umožňovaly?
reklama
Úbytek biologické rozmanitosti a s tím související snižující se potenciál přírody poskytovat čistou vodu a čerstvý vzduch, regulovat podnebí a uchovat zdravou půdu, je problém, kterému se stále věnuje příliš malá pozornost. Čísla jsou přitom děsivá: v letech 1970 až 2006 se počet druhů obratlovců snížil téměř o třetinu a podle posledních zpráv OSN hrozí přibližně čtvrtině veškerých druhů rostlin zánik.
Před deseti lety přijalo 192 smluvních stran závazek, že do roku 2010 dosáhnou zpomalení úbytku biologické rozmanitosti ve světě. Tento závazek jsme nesplnili a naše kolektivní svědomí před tímto problémem i nadále zavírá oči. Summit v Nagoji musí především zajistit, aby si svět konečně uvědomil závažnost situace, a položit základy pro budoucí konkrétní kroky.
Závazek, který Evropa přijala před deseti lety, byl ještě ambicióznější v tom směru, že měl za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti úplně. Tohoto cíle jsme zdaleka nedosáhli, avšak v průběhu času jsme se hodně poučili.
S touto zkušeností zasedneme k jednání v Nagoji, protože došlo ke značnému pokroku: přibližně 18 % území Evropské unie je nyní zahrnuto do sítě chráněných přírodních oblastí „Natura 2000“, která se neustále rozšiřuje. Evropská unie má jedny z nejpřísnějších environmentálních právních předpisů na světě a biologickou rozmanitost též chrání prostřednictvím náročných norem pro vodu, ovzduší, půdu a moře.
S blížící se konferencí se valná většina účastníků shoduje v tom, čeho je třeba dosáhnout. Úspěch bude záviset na třech faktorech:
Nejprve je samozřejmě nutné stanovit takový cíl, který svět skutečně potřebuje. Všichni si uvědomujeme, že míra, v jaké k úbytku biologické rozmanitosti dochází, je neúnosná, a je jen logické, že bychom měli usilovat o to, abychom tomuto úbytku zamezili. Ambiciózní obecný cíl však nestačí – potřebujeme rovněž věrohodný strategický plán pro jeho dosažení.
Zde se Evropská unie pokouší jít příkladem. Přijetím svého cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2020 učinila EU další krok k zachování biologické rozmanitosti a k zajištění jejího udržitelného využívání. Nyní jsme se zavázali nejen k zastavení úbytku biologické rozmanitosti v EU, ale též k obnově ekosystémů kdekoli to bude možné a ke zvýšení našeho úsilí o řešení tohoto problému v celosvětovém měřítku.
Za druhé je zřejmé, že pro biologickou rozmanitost ve světě může být přínosný účinný mezinárodní systém zajišťující rovné podmínky pro přístup ke genetickým zdrojům a jejich využívání. Taková dohoda bude účinná pouze tehdy, bude-li jasná a transparentní a bude-li zaručovat právní jistotu pro všechny zúčastněné, tedy jak poskytovatele, tak uživatele genetických zdrojů a souvisejících informací. Jedná se o spravedlivé řešení umožňující uvolnit dodatečné prostředky na zachování biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání, a zároveň zajistit vědeckým pracovníkům kdekoli na světě, že budou moci provádět výzkum, z něhož bude mít v konečném důsledku prospěch celé lidstvo.
Třetím faktorem je nutnost, aby všichni účastníci zaujali realistický a konstruktivní přístup. Na budoucnost musíme pohlížet s vědomím, že budeme disponovat dostatečnými vědeckými, lidskými a finančními zdroji k uskutečnění závazků, které přijmeme.
Také zde činí EU vše, co je v jejích silách, neboť poskytuje nejvíce prostředků na ochranu biologické rozmanitosti ve světě. V letech 2002 až 2008 jsme na ni každoročně věnovali více než jednu miliardu dolarů. Členské státy EU nedávno poskytly významný příspěvek na doplnění Světového fondu životního prostředí, z něhož 1,2 miliardy USD je určeno na biologickou rozmanitost, což v porovnání s minulým doplněním představuje zvýšení o 28 %.
Doufám, že očekávání ve všech třech oblastech budou v Nagoji splněna, a mohu se zaručit, že Evropská unie učiní vše pro to, aby k tomuto úspěchu přispěla.
Nezapomínejme na okolnosti. Nemůžeme popřít, že ekosystémy, bez nichž by naše civilizace nemohla existovat, jsou poškozeny. Naším úkolem je přimět všechny, aby přemýšleli o tom, co se stane, když toto poškození bude nezvratné. Průlomová studie o ekonomice ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), kterou jsme financovali společně s Německem a dalšími partnery, prokázala význam stanovení ceny služeb, které příroda poskytuje. Bude však možné spočítat, co nás bude stát, bude-li těchto služeb nadále ubývat, až je nakonec ztratíme úplně? Kdo bude schopen spočítat, jakou cenu měly nejen ztracené služby, jež nám příroda poskytovala, ale též kvalita života, kterou nám dříve umožňovaly?
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
