https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-moravec-zit-asfaltem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Moravec: Žít asfaltem

18.12.2018
Vyasfaltovaná polní cesta. Je to cesta, jakou chceme jít?
Vyasfaltovaná polní cesta. Je to cesta, jakou chceme jít?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Moravec / ČSOP
V rámci pozemkových úprav se realizují takzvaná společná zařízení. Část pozemků je vyčleněna pro obecně prospěšná opatření, jako jsou cesty, biokoridory či protipovodňová opatření. Těmi „nejzdařilejšími“ se Státní pozemkový úřad chlubí prostřednictvím soutěže nazvané Žít krajinou. Podíváme-li se na projekty nominované v kategorii dopravní infrastruktura, vyznívá jméno soutěže jako výsměch. Asfalt, asfalt a asfalt!
 
Hlavním cílem soutěže Žít krajinou je dle jejích organizátorů seznámit veřejnost s rozsahem a úrovní realizací zařízení, která pomáhají české krajině nejen bránit se dopadům sucha a přívalovým srážkám, ale vrací ji i její rozmanitost. Tak v případě cest se tento cíl věru nedaří!

Pod rozmanitostí si sice představuje každý trochu něco jiného, ale dle našeho mínění rozhodně není zvyšováním rozmanitosti krajiny její další a další zalévání asfaltem.

Dejme tomu, že by se to tak dalo ještě vnímat v případech vzniku nových cest, rozčleňujících do té doby nekonečné lány polí. Ale rozhodně ne v případě unifikace různorodých a velmi rozmanitých „historických“ polních cest. Neoddiskutovatelný pak je negativní vliv zpevněných nepropustný povrchů na vodní režim v krajině – zhoršení vsaku a zrychlení odtoku vody (čemuž v mnoha případech napomáhají ještě hluboké příkopy, asfaltky lemující). Může se namítnout, že je to jen cesta, úzký pásek … ale zkuste si všechny ty vyasfaltované cesty posčítat.

Pomiňme pro tuto chvíli otázku biodiverzity, tedy například, že louže na klasických polních cestách bývaly důležité pro přežití některých organizmů, jako jsou kuňky či lupenonozí korýši. A podívejme se na ještě jiný aspekt polních asfaltek.

Některé z nominovaných projektů se odvolávají na podporu turistiky. Jde však o prázdnou frázi. Moderní turistické trasy se snaží zpevněným komunikacím vyhýbat, mají-li možnost. Jedním z klíčových kritérií v Evropě se rozmáhajícího systému certifikovaných pěších tras je, že po komunikacích s tvrdým povrchem, jako je právě asfalt, může vést maximálně 20 % takové trasy. Sociologický průzkum uskutečněný před deseti lety v Německu uvádí asfaltované cesty jako jeden z nejčastějších důvodů odklonu mladých lidí od pěší turistiky!

Asfaltky nejsou vhodné ani pro procházky s dětmi, neboť omezují přímý kontakt dětí s přírodou a v dětské mysli deformují rozdíl mezi silnicí (kde je potřeba zvýšené opatrnosti) a volnou krajinou, vhodnou ke hrám. Takže velkou část veřejnosti masivní asfaltování cest z krajiny spíše vytlačuje, než aby jí sloužilo.

Zpřístupňování pozemků je samozřejmě jedním z klíčových cílů pozemkových úprav. A slouží tedy primárně uživatelům pozemků. Ale skutečně to nejde jinak, než nekonečným asfaltováním?

Problém je v tom, že vše v zemědělské krajině se podřizuje stále mohutnější zemědělské technice. Rozčlenění velkých polních parcel na menší? Údajně nelze, nevyhovovalo by to současné zemědělské technice. Nezpevněná cesta? Údajně nelze, nevyhovovalo by to současné zemědělské technice. Z krajiny je vytlačován člověk, z krajiny jsou vytlačována zvířata, české zemědělské krajině vládne zemědělská technika. Kdo tedy bude „žít krajinou“?

Unifikované polní asfaltky jsou symbolem tohoto trendu. A přitom existují i jiná řešení. V Německu se například budují pouze zpevněné pojezdové pruhy, zbytek cesty zůstává nezpevněný. Právě podobná řešení, řešení inspirativní, které dokáží najít kompromis mezi zájmy uživatelů pozemků, mezi zájmy dalších subjektů pohybujících se v krajině a mezi krajinou (přírodou) jako takovou bychom v soutěži, honosící se tím, že je pořádána pod značkou Cena české krajiny s garancí Ministerstva životního prostředí (dle vyjádření MŽP neoprávněně), očekávali.


reklama

foto - Moravec JanJan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

18.12.2018 12:53
Jsem podobného názoru.. podle mě sice mají aktivity Žít krajinou určitý pozitivní dopad, nicméně mi přijde, že jde zároveň o těžce promarněnou příležitost jak řešit více problémů naší krajiny najednou. O používání technicky orientovaných řešení "nápravy krajiny" ani mluvit nebudu....

Už jen když vidím (a čtu), že je většina nově vzniklých TTP permanentně sekána mi hlava nebere.. TTP má svůj význam pouze pokud se využije jeho opravdový potenciál (sekáním jednou, max. dvakrát ročně a nechávání aspoň části biomasy na místě).

V dnešní době je ono pravidelné sekání trávy (a dokonce i v krajině) jednou velkou a hlavně absurdní nemocí, která ničí krajinu i její funkce a ještě stojí peníze, emise a nese jiná negativa....

Prostě ukázka absurdity uvažování dnešního člověka.... člověka, který chce fungující krajinu, ale přitom jí neustále potlačuje a potlačuje tím i její funkce, a pak ještě řeší kam s posekanou trávou a jak jí odvézt (v případě přístupu k TTP)...

Samozřejmě to tak není na 100% plochy TTP v ČR, ale podle mého (hlavně co vidím ve městech i krajině) je to opravdu zásadní plocha...






Odpovědět

18.12.2018 13:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jde o to, co je to za plochu. Plochy, které jsou určené k rekreaci, ty je potřebné sekat permanentně, ostatní nikoli. Tomu je ovšem při zakládání přizpůsobit druhovou skladbu trávního porostu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.12.2018 17:55 Reaguje na
Samozřejmě, je určující co je to za plochu. Jsem ale přesvědčen, že by si přístup k TTP zasloužil opravdu hlubokou revizi.

Opravdu velké procento ploch TTP by mohlo zůstat bez managementu nebo s minimálním managementem, protože dnes se tímto přehnaným managementem úplně zbytečné zhoršuje místní klima i půda a navíc to vůbec nepomáhá ani biodiverzitě a v neposlední řadě ani ekonomii.

Podle mého nastává ten pravý čas na přehodnocení ustálených modelů lidského chování a smýšlení.

Nejen klimatická změna nás k tomu stejně donutí myslím si..
Odpovědět
LN

Lubomír Nový

19.12.2018 18:53
Dívám se na to z pohledu "dálkového" turisty, bydlící na zemědělské vesnici. Polní asfaltka je pro nás zkrácení cesty domů o více jak 2 km, nemusíme jet až na oficiální křižovatku, uhneme o 1 km dříve a asfaltkou domů dojedeme, nemusíme se vracet přes celou ves. Ta asfaltka bývá v období říjen - prosinec občas zemědělskou technikou znečištěna. Bez ní si to už nedokážu představit. Bývalé JZD tu ale i špiní oficiální cesty.
Jako turista mám samozřejmě rád měkčí cesty. Jenže co to je? Rozbahněná mokrá cesta je sice měkká, ale ne ta, co mám rád. Pravdou je, že přemíra asfaltu na trase Praha - Prčice dost do nohou zabolí, ale než se stále brodit řídkým blátem (např. jako v okolí Vysokého Ostrého u Ústí nad Labem) to radši půjdu zpevněnější cestou.
Jsem několikanásobným účastníkem závodu Krakonošova stovka. Těsně před cílem je třeba překonat kopec mezi Lánovem a Vrchlabím. Dříve to bylo celé polňačkama. Dneska je cca 1 km vysfaltován, jako silnice ... po více jak 90 km cesty už nohy bolí ... ale ten 1 km jdu po suchu ... je pravda, že si nevzpomínám, že ten úsek před vyasfaltováním by byl za závodu rozmáčený, jen si vybavuji vyšší trávu ... ale i tak si na tom úseku na chvíli odpočinu.
A naopak. Mám snahu spojit turisticky Prahu a Ústí nad Labem. Mezi Roudnici nad Labem a Doksany je cca 5 km dlouhá cesta polem, pro turistickou cestu vyhovující. Místy kamínky, místy vyjeto od techniky. Když jsem chtěl trasu schválit, cenzor to zamítl, že by cesta mohla být mokrá, blátivá. Podle mě je to nesmysl. Ale Praha a Ústí holt tedy stále turisticky spojeny nejsou ... to to máme chodit po silnic s autama?
Zkuste tedy poradit, co s tím ...
Samozřejmě, moc asfaltu je nesmysl, ale s trochou rozumu?
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist