https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-palascak-vlada-ve-skutecnosti-projekt-noveho-jaderneho-bloku-sabotuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Palaščák: Vláda ve skutečnosti projekt nového jaderného bloku sabotuje

22.5.2020
Nelhat, nezamlčovat nehodící se data a nemlžit, to je zásada číslo jedna. Na ilustračním snímku jaderná elektrárna Dukovany.
Nelhat, nezamlčovat nehodící se data a nemlžit, to je zásada číslo jedna. Na ilustračním snímku jaderná elektrárna Dukovany.
Foto | Swobodin / Flickr
Vláda říká, že dělá maximum pro výstavbu nových jaderných bloků. Má v tom zhruba 70% podporu veřejnosti a prakticky 100% podporu Poslanecké sněmovny, kde jádro podporují všechny strany. Pokud na něco upozorňují, jsou to pouze geopolitická rizika. Ve hře jsou ale obrovské peníze.
 

Kdyby mi tato sněmovna, hypoteticky, dala důvěru coby předsedovi úřednické vlády, udělal bych pro výstavbu nových jaderných bloků maximum. Tedy přesně to, co tato vláda nedělá.

Místo toho hazarduje s obrovským kapitálem podpory jádra v Česku a nahrává spekulacím, že i „cesta může být cíl“. Tedy že jde o to, utratit až 15 % rozpočtu na pouhou přípravu jaderného bloku s tím, že projekt bude ve vhodnou chvíli zastaven.

Třináct dní a náhlý spěch

Jinak si lze jen těžko vysvětlovat, že vláda na připomínkové řízení k „bezemisnímu zákonu“, zveřejněnému v pondělí 18. května nechala pouhých 13 dnů a že okruh připomínkových míst zúžila jen na několik ministerstev a na Energetický regulační úřad. Svůj náhlý spěch vysvětluje potřebou plnit klimatické cíle do roku 2050.

Když se ale podíváme na klíčový podklad, zákona, „Regulation Impact Assesment“, objevíme průměrnou seminární práci studenta ekonomie, okopírovanou ze Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu pro jadernou energetiku. Marně hledáme jakýkoliv vlastní výpočet, citlivostní analýzu a tedy „assesment“.

Je proto na místě hovořit o sabotáži jaderného projektu Ministerstvem průmyslu, o snaze skrýt cenu za jádro nejprve za platby do jističů a poté, co to díky médiím vyšlo najevo, obecně do distribučních plateb. To vše jen posiluje odhad, že tohle v Bruselu opravdu nebude úspěch ani s Rotschildy (najatou poradenskou společností N.M. Rothschild & Sons) v zádech.

Nelhat, nezamlčovat nehodící se data a nemlžit, to je zásada číslo jedna, pokud to s jádrem myslíme vážně, což si tato okouzlující bezemisní a dosud ničím nepřekonaná technologie zaslouží. V delší perspektivě se netransparentnost nevyplácí a nikde to neplatí více než v jaderné energetice.

Je chyba zamlčovat pravdu o spotřebě elektřiny, je třeba říct i to, že přicházejí i ekonomické krize a počítat s tím.

Pět let k dobru

V roce 2008 byla čistá spotřeba elektřiny v Česku 61 TWh (tedy 61 miliard kilowatthodin). Po finanční krizi jsme tuto úroveň překročili až v roce 2017, v roce 2018 jsme dosáhli společně s celou ekonomikou nového lokálního maxima.

V roce 2019 ale již spotřeba stagnovala a letos poklesne podobně jako HDP Česka, můžeme jen odhadovat, kde v koridoru cca mínus 5 až 10% se budeme pohybovat.

Pokud tedy bude platit střední scénář Státní energetické koncepce, posouvá se v čase zhruba o pět let. Za jinak nezměněných okolností jsme tedy získali pět let času, můžeme tedy i zrychlit odchod od uhlí, ale pojďme to takto pojmenovat.

Je také chyba zamlčovat rizika lokality Dukovany. Třebíčsko je z hlediska sucha natolik riziková lokalita, že bez ohledu na nuance, zda se oteplí o jeden či dva nebo více stupňů (s oteplením nad dva stupně už aktuální EIA na nové bloky nepočítá), že je z hlediska strategické bezpečnosti státu nepochybně správné včas nové bloky přednostně směřovat do Temelína.

Tam Vltava poskytuje jistotu uchlazení všech reaktorů. Je chyba mlžit i o ceně projektu. Nejdřív to bylo 120-160 miliard korun za dostavěný projekt. Nyní už je to 160 miliard, kdyby se projekt dostavil takzvaně přes noc („overnight costs“).

Přiznejme si, že peníze v čase mají cenu a že musíme počítat se zpožděním projektu a vícenáklady. Přiznejme si, že konečná cena reálně může být okolo 300 miliard korun.

Jak tlačítko v Černobylu

Další chyba je zamlžovat odpovědnosti aktérů projektu smlouvami mezi státem a ČEZ. Možnost vrácení projektu státu představuje pro ČEZ obdobný morální hazard jako tlačítko AZ5, na které v podání seriálu HBO spoléhal soudruh Ďatlov v Černobylu jako na záruku, že si může s reaktorem hrát, jak chce.

Rozdíl je v tom, že tady jde jen o ekonomický výbuch a vedení ČEZ ví, že projekt po vrácení státu vybuchne.

Jako země uprostřed Evropy, součásti Evropské unie, a jako jedna z nejotevřenějších ekonomik si nemůžeme hrát na soběstačnost ve smyslu uzavření se na naší hezké české zahrádce. Musíme být spíše pro naše partnery v Evropě nepostradatelní a hledat mezi nimi spojence, a to i pro naše jaderné plány.

Velká Británie jako země podporující jádro odešla z EU. A co jsme udělali pro to, abychom na naší straně při projednávání v Evropské komisi měli Francii, Finsko, Polsko, Maďarsko a další státy, které s jádrem počítají?

Co jsme udělali pro to, abychom na naší straně například výměnou za nastavení podmínek pro tranzit elektřiny ze severního do jižního Německa a výměnou za podporu evropského systému emisních povolenek získali klíčového hráče EU, Německo?

Jsou naši partneři ve Francii, v USA nebo v Jižní Koreji připraveni dát letos opravdu konkurenceschopnou a závaznou nabídku na výstavbu nového jaderného bloku o výkonu 1200 MW? A může se na to spolehnout ta část politické scény, která chce v tendru zohlednit bezpečnostní rizika dodavatele z Ruska nebo Číny?

Kdo to všechno zaplatí

Když už jsme si přiznali pravděpodobné náklady projektu, musíme pro něj najít transparentní a udržitelné financování.

Ne, výrobu elektřiny nejde dotovat z distribuce a schovat to do plateb za jističe. Byl to lišácký nápad, ale pokud chceme nový jaderný blok postavit, tak toto řešení by neobstálo ani v Evropské komisi ani před českou veřejností.

Jističe sice z návrhu rychle zmizely, nadále však „bezemisní zákon“ počítá s dotací výroby elektřiny z distribuce a přenosu, čímž se vracíme o deset let zpět ke starému systému podpory obnovitelných zdrojů.

Energetický trh v Česku a v celé Evropě je pokřivený různými dotacemi, ve viditelné podobě zejména u obnovitelných zdrojů. Jádro je bezemisní zdroj a vedlejší dopady a náklady špinavých zdrojů jsou zohledněny nedostatečně.

To jsou dva základní pilíře pro udržitelné financování jádra a jeho obhajobu v Evropské unii. Při současné tržní ceně elektřiny okolo 40 EUR za megawatthodinu a odhadované ceně elektřiny z jádra začínající reálně od 80 EUR jsou tyto dvě ceny příliš daleko od sebe.

Jádru jako bezemisnímu zdroji by proto pomohlo zvýšení ceny emisní povolenky ze současných 20 EUR za tunu CO2 na 50-60 EUR, které by znamenalo zdražení elektřiny velmi zhruba 1:1, tj. o 30-40 EUR/MWh a spolu s budoucím ekonomickým oživením by se tak jádro mohlo dostat na trh.

Na trh, na kterém bude silová elektřina stát 80-90 EUR/MWh a na kterém budou poté již velmi rychle jen obnovitelné zdroje, jádro a plyn jako špičkový zdroj.

Na takovém trhu by již státní záruka financování výstavby jaderných bloků a přenesení případné dotace na koncové spotřebitele nebo daňové poplatníky představovaly přijatelné riziko.

Navíc výnosy z emisních povolenek patří národním státům, a tak by Česko kromě energetických úspor a obnovitelných zdrojů z násobně vyšších příjmů z drahé emisní povolenky mohlo zafinancovat přinejmenším výzkum a vývoj malých modulárních reaktorů.

Mohlo by se také pokusit získat i výjimku pro využití těchto výnosů z menší části na dorovnání garantované ceny elektřiny z jádra – například výměnou za úplný odchod od uhlí.

Pokud tedy Česko opravdu od uhlí chce odejít a pokud chce postavit nové jaderné bloky a přejít co nejdříve na energetický mix jádro – obnovitelné zdroje.

Komentář Jana Palaščáka původně vyšel na serveru Hlídací pes.


reklama

 
foto - Palaščák Jan
Jan Palaščák
Autor je politicky nekorektní podnikatel, enfant terrible české energetiky. Původní profesí skeptik a ekonom.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.5.2020 10:20
Myslím si, že je to dobrý příspěvek a klidně bych se pod něj podepsal.
Zdůraznil bych, že tzv. dohody mezi ČEZ a státem považuji za vysoce problematické, spíše bych je nazval levárnou.
Tvoří se nám jakási Jaderná horákyně, ani nahá ani oblečená, která se má přijít ani ve dne ani v noci a má přinést dar -nedar.

Kladu otázku - ovládá stát ČEZ anebo z osoby ovládané se stala osoba stát ovládající ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 18:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, tohle vám píšu už od té chvíle, kdy si ti mudrlanti nový blok odsouhlasili.
Je to nesmysl naprosto celý. Autor tam ale neuvádí ty podstatné věci: žádná banka na to nedá úvěr, do takové rizika nepůjde.
Dokončení v roce 2037 je zcela nesmyslný termín, tehdy musíme být už dávno bez uhlí.
A jít proti proudu je skutečný nesmysl, celá Evropa s jádrem dojíždí nebo ho ruší a my budem stavět? Jak dopadli Maďaróni v Paksu?
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

23.5.2020 11:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Když většina dělá A, neznamená to automaticky, že A je správně. V roce 2037 nebudeme bez uhlí ani náhodou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:23 Reaguje na Karel Tejkal
Autonaticky ne, ale rozum tudy vede určitě.
Pokud to uhlí nezrušíme, vysloužíme si sutečně pověst totálních debilů a podle toho bude s námi zacházeno.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

24.5.2020 12:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Uhelnou energetiku lze odstavit až po spuštění nových jaderných bloků, což před rokem 2037 nebude. Druhou variantou je odstavit uhlí a zůstat bez elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 16:52 Reaguje na Karel Tejkal
Ovšem normální prosperující státy jdou úplně jinou cestou, která je logická a plně funkční, ale u nás je zcela nepochpiteně špiněna a hyenizovaná.
To je cesta OZE, u nás především fotovoltaika.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

24.5.2020 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás je logická a funkční cesta jádro. Ze zahraničí ideologicky špiněné a pomlouvané.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 21:08 Reaguje na Karel Tejkal
Co je logické na tom, že máme postavit teoreticky jeden blok za 17 let? Který na 99% nepostavíme. Co je na tom proboha logického?
Rakušáci nemají jádro vůbec a zavřeli teď poslední uhlák. Tam se učme.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

24.5.2020 21:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Odstavíme-li uhlí a nepostavíme-li nové jaderné zdroje, budeme bez elektřiny, je to opravdu takhle jednoduché.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.5.2020 23:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Tam se učme, soudruzi!
Postavme si také Alpy - a co nedodají horské řeky, to se koupí z českého Temelína.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2020 08:17 Reaguje na Viktor Šedivý
Technicky se to dělá řízenými jadernými explozemi. Nemyslím si, že by nás v Bruseli měli za to postavení Alp rádi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.5.2020 10:28
Politika je o tom, jak co nejpřesvědčivěji dělat věci "naoko". Asi by to potřebovalo dalšího atomnovo dědušku Grégra.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 18:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Záleží dost jaká politika. Tahle rusko - oligarchická ANO, ovšem normální demokratická nikoliv.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.5.2020 20:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Znáte stát, kde se dělá jiná politika? A není to jen ještě přesvědčivější dělání věcí "naoko"?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.5.2020 08:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Normální země (což je podle mě prakticky celá Západní Evropa) je demokratická a politici pracují pro lidi a ne proti nim. Není to samozřejmě nikdy nějaký ideál, ale nic lepšího neznáme (Churchill).
Taky se stačí podivat na jejich životní úroveň a na naši, na funkčnost veškerých státních systémů a na naše.
U nás byla demokracie velmi dobře založena hned po sametovce, ale neměla dost času uzrát.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 14:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se podíváte na úmrtnost při koronavirové pandemii, tak zrovna dobře, oproti nám, tyhle země nevycházejí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:27 Reaguje na Jan Šimůnek
To se dá dost těžko posoudtit, záleží dost na tom, kolik a jak lidí bylo testováno.
Pokud má čínský tester spolehlivost asi 20%, tak je to celý k ničemu.
Ale ten podraz z vyloučení našich firem je na kriminál za obecné ohrožení, jenže my jsme země naopak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2020 08:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Úmrtnost se porovnává líp.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.5.2020 21:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle čeho usuzujete, že pracují pro lidi? Co když pouze v tom nepostatném/líbivém vycházejí lidem vstříc a pak si dělají své kšfty? Za dlouhou dobu demokracie se v tom naučili velmi dobře chodit!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 21:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Hluboký omyl, když se podívám na země našeho kulturního i ekonomického okruhu (třeba Rakousko a Švýcarsko), tak to tam funguje zcela jinak. Tam je vidět na každém kroku, že ten stát patří občanům a ne naopak, jak u nás.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak se to vezme. Takoví lidi, jako byl "atomový dědek Grégr" , mají sice, řečeno dnešními slovy" tah na branku" , ale věci, které jsou mimo jeho pozornosti obvykle jsou totálně zanedbané.
Ale na některé věci by se člověk takového typu skutečně hodil. Je jen otázka, jak moc by se proti takovému člověku zvedl v dnešní době odpor zelených a protijaderných aktivistů, který by při jejich goebelsovské uřvanosti a prolhanosti a toho, že zelená ideologie je v dnešní době indoktrinována mladým plošně už od prvních ročníků základních škol, dosáhl velmi vysokých hodnot. Takový odpor by dnes mohl takového člověka, který je zvyklý dělat věci otevřeně a přímo, úplně snadno paralyzovat, takže by nakonec neudělal vůbec nic. Jen by se ztratil čas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 18:48
Jen je dobrý nápad zase objevit Ameriku, malé modulární reaktory jsou už v licenčních řízeních a budou za chvíli na trhu. Co zase chceme vymýšlet?
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 14:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Paní Drábová to řekla jasně (a bylo to tu na Ekolistu citováno), že zásadní bude nějaká doba provozu těchto zařízení. A pokud se v tom najde nějaká chyba, tak budou v háji zeleném všichni, kdo to budou mít postavené dle stejného projektu. A než se tohle vyjasní mohou nové bloky už dodávat elektřinu.
Proto jsou pořád lepší "mastodonti", kteří jedou desítky let bez žádné závažné poruchy a všechny problémy, které se u nich v provozu vynořily, byly zanalyzovány a odstraněny.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

23.5.2020 23:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Mně u těch mastodontů vadí jedna zcela zásadní věc: V podstatě u nich nepřipadá v úvahu kogenerace, protože kolem žádného z mastodontů není dost potenciálních odběratelů tepla.
Což znamená, že máme elektrárnu, která je nabitá špičkovými technologiemi, ale výsledná účinnost je jako za krále Klacka - za velký úspěch se dá považovat 30 %. A na to, aby se využívalo s tak mizernou účinností, je škoda každého paliva - jaderného stejně jako kteréhokoliv jiného.
Plus navíc problémy s uchlazením.
A my se chystáme mastodonta, který je už tak nesmyslně přerostlý, ještě zvětšit...
Vládu a další osoby, které jsou zapojeny v tom rozhodování, bych poslal na exkurzi např. na jadernou ponorku nebo jadernou letadlovou loď. Aby vzali na vědomí, že to jádro může fungovat i v rozumně malých rozměrech a kapacitách.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2020 09:37 Reaguje na Karel Ploranský
Původní projekty počítaly s tím, že Dukovany budou dálkově vytápět několik okresních měst (a snad i Brno) a po cestě kolem těch teplovodů budou z nich vytápěné skleníky. Podobně i Temelín měl táhnout teplovody do širokého okolí.
Realizovat, se to, pochopitelně, dá. Přestože takové opatření uspoří obrovské množství CO2 produkovaného teplárnami a individuálními zdroji, buďte si jist, že na to EU nedá ani EUrocent. Raději bude vnucovat a dotovat elektromobily, které produkci CO2 ve většině států EU při jejich energetickém mixu zvyšují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevidím vůbec důvod, aby nám nějaká EU dávala nějaké peníze na naši energetiku. Počítalo se už za komára s vytápěním Brna z Dukovan, ovšem byl by to nejdelší teplovod na světě, prostě zase jen blbost. Jen na té stavbě se vypálí tolik CO2, že se to nevyplatí.
Reaktor Nuscale může stát klidně ve výtopně Červený mlýn, kde je dnes paroplyn, infrastruktura tam přece je.
Elektromobil je stejně špinavý jako benzíňák, pokud je nabíjen ze sítě s 50% uhlí. Jakýkolv poměr lepší už jde do čistého, ale stejně je většina nabíjena ze střešních fve. Což je prakticky úplná čistota.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty projekty jsou technicky dost náročné, na výstavbu i na údržbu. Tím cenu toho tepla dost prodražují. Navíc kogenerace znamená, že se ne nevýznamné množství elektřiny nevyrobí a místo ní se produkuje teplo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:32 Reaguje na Karel Ploranský
Není problém blízko takové JE najít plochu pár desítek až stovek hektarů a realizovat tam pro zimní období třeba vytápěné skleníky s nějakým akvakulturami a pro letní období třeba sušárny zemědělských produktů. Například sušením kvalitních jetelovin se dá získat krmivo s obsahem bílkovin, které může z podstatné části nebo možná i úplně (vedle pokrutin z řepkového semene řepek dvounulek) nahražovat ze zahraničí dováženou sóju.
Tím se zároveň může zlepšit i vodní bilance chlazení JE, moderní akvakultury už vesměs pracují s uzavřeným vodním okruhem s minimálními odpady a tím požadavky na doplnování novou vodou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2020 10:10 Reaguje na Radim Polášek
Souhlas.
Pokud by se dalo zajistit i stálé temperování, mohly by tam klidně růst i banány (když je zvládnou pěstovat na Islandu, který je největším evropským producentem tohoto ovoce), zcela jistě i ananasy (pěstuje je řada amatérů za okny), případně kolokázie, jakony a další podobné plodiny. Pokud by to mělo nějakou víceletou perspektivu, mohly by tam růst i citrusy.
Zcela jistě by to drasticky snížilo "uhlíkovou stopu" dovozu těchto plodin. Akorát by nás neměli rádi majitelé obchodních řetězců a zcela jistě by byly šíleně proti země původní E12, které mají buď zámořská území nebo bývalé kolonie a mají s nimi velmi výhodné smlouvy o dodávkách těchto plodin na trhy v EU.

A možná ještě něco:
V Německu přebudovali továrnu na vzducholodě na rekreační areál "Tropical islands", které jsou obrovskou botanickou a zoologickou zahradou v kombinaci s "tropickými" plážemi a kempovacími plochami. Něco takového by mohlo zbytkové teplo z JE utáhnout taky. A byla by to asi pro to Německo dost konkurence, protože jsme jižněji (mají to kousek pod Berlínem, je to chvilku vidět z dálnice Drážďany Berlín).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Pravděpodobnost nějaké fatální chyby je extrémně nízká, malé reaktory přece fungují dlouhá desetiletí na lodích i ponorkách atd. atd. jen se stále řeší ta předimenzovaná bezpečnost.
Udělat chybu na stavbě je přece daleko pravděpodobnější.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Váš příspěvek jen dokazuje, že o tom nemáte ani ponětí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2020 08:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Malé reaktory na lodích a ponorkách jsou úplně jiná kategorie bezpečnosti. Tam se navíc předpokládá, že to za války někdo rozstřílí nebo rozbombarduje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Tyto reaktory jsou ve vývoji, zatím je předčasné je stavět. Je třeba počkat aspoň na první realizaci takového zdroje v praxi a praktické zkušenosti z prvních let provozu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.5.2020 19:00
Celý ten projekt JE v Dukovanech mi připadá jako DOL.
Je to zcela totální nesmysl už od prvního (druhého i stopadesátého) pohledu, ale můžou se "čerpat" obrovské peníze na jeho "přípravu". Prý se na DOL ročně utratí 100 miliónů?? Nezaručuji to, jen jsem to někde četl.
Ale na JED? To bude daleko lepší vejvar!!
To je důsledek toho, když si lidé zvolí nepolitika, který bude "řídit stát jako firmu".
Takže ji může nechat zbankrotovat, prodat, nebo nechat trápit v nesmyslném babišismu. Zvolili jste si mě, tak trpte, volové.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.5.2020 17:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem toho názoru, že v oblasti exekutivy by "řízení státu jako firmy" jen prospělo: Prostě jasně definované osobní kompetence a osobní odpovědnost v případě nějakého průšvihu (jak to měl zorganizováno Baťa). Tohle, bohužel, není (zčásti dědictví předchozího režimu, zčásti vliv EUrosocialismu). V takovém případě by nebyl prostor ani na neoprávněné obohacování, ani na nesmyslná zdržení, jaká předpovídáte v souvislosti s JED.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Víte, kdo řídil stát jako firmu? Benito Mussolini.
A víte, jak dopadl?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2020 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Odpověděl jsem jinde, ale budiž:
S principy demokracie bylo v rozporu to, že Mussolini tento systém aplikoval i na moc zákonodárnou (v podstatě tak, jak to dělá i EU). Naopak, s principy demokracie by nijak nekolidovalo, pokud by to bylo aplikováno na vnitřní chod exekutivy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.5.2020 00:32
"... zvýšení ceny emisní povolenky ze současných 20 EUR za tunu CO2 na 50-60 EUR, které by znamenalo zdražení elektřiny velmi zhruba 1:1, tj. o 30-40 EUR/MWh ..." = rozumný návrh (rychlejší útlum špinavé energie + vyšší přijatelnost JE z hlediska finanční rentability).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 12:39 Reaguje na Majka Kletečková
Aj tak sa može. Ještě lepší by byla cedosvětová uhlíková daň, ta by postihla i plasty.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

24.5.2020 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
V Německu platí církevní daň jen věřící, podobný princip by se snad dal uplatnit i na uhlíkové daně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 16:48 Reaguje na Karel Tejkal
Proč? Nějací věřící způsobují klimatickou katastrofu? Já myslel že všichni, kteří používají uhlíkovou energii i plasty.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

24.5.2020 18:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná je to také o víře. Ve středověku si lidé kupovali odpustky za odpuštění hříchů. Dnes zavádíme uhlíkové daně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.5.2020 21:06 Reaguje na Karel Tejkal
To je přece něco úplně jiného!
Uhlíková daň by byla k tomu, aby se snížila poptávka po špinavé energii a byly peníze na důslednou recyklaci plastů. To není žádný odpustek, to je nutnost.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.5.2020 23:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Někdo si myslí, že je nutné, aby se za něj v klášteře modlili a platí odpustky.
Někdo si myslí, že jeho duše bude spasena liturgickými úkony s odpadem ... tak ať si za to platí zase podle své víry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2020 08:22 Reaguje na Viktor Šedivý
Souhlas. A ať nenutí to platit a tyhle úkony provádět lidi, kteří těm krávovinám nevěří.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 06:11
Nejpravděpodobnější budoucí scénář je ten, že na elektřinu z nové JE doplácet nebudeme. Elektřina totiž určitě zdraží, protože vedlejší dopady a náklady ideologicky určujících zdrojů, to jest OZE zdrojů zatím nejsou do ceny elektřiny započítávány. Mohou být započítávány až tehdy, až nebude technicky možné krýt vyrovnávání nepravidelností jejich produkce uhelnými elektrárnami či jejich teplými zálohami a dodatečnými regulacemi produkce jaderných elektráren snižující jejich účinnost. Či nakonec náklady na instalací a provozování chytrých sítí nebo provozování záložních plynových elektráren.
Jinak článek hodnotím jako relativně cenný článek, který ukazuje na problémy a nastiňuje možná dobrá řešení, ale současně jako článek neznalce, drobného podnikatele, který nikdy nic tak velkého nerealizoval, natož v energetice a nemá představu o běžných problémech takové realizace tak velkého projektu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist