https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-zeman-k-navrhu-tzv-metropolitniho-planu-prahy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: K návrhu takzvaného metropolitního plánu Prahy

10.7.2018 | PRAHA
Praha. Ohrožuje ji připravovaný metropolitní plán?
Praha. Ohrožuje ji připravovaný metropolitní plán?
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Andrew Fesutel/ISS / NASA
Územní plán má hledáním a formulováním kompromisů slaďovat často rozporuplné požadavky na funkční využívání a prostorové uspořádání území. Ne vždy tak ale činí. Zcela jistě tak nečiní připravovaný tzv. Metropolitní plán Prahy (dál MPP). Podle svého otce, tehdejšího prvního náměstka primátora Prahy Tomáše Hudečka z TOP 09, měl zásadně ulehčit developerům, aby mohli na svých pozemcích takřka kdekoliv stavět, co uznají za vhodné, aby při prosazování svých záměrů, často v rozporu s veřejnými zájmy, nemuseli příslušné politiky a úředníky obcházet, prosit a uplácet. Výrok klasika je možné upravit na: „Všechnu moc developerům!“. Početný zkušený tým územních plánovačů z ÚRM, změněného na IPR, byl kompletně nahrazen 12 členným týmem převážně mladých a nezkušených projektantů pod vedením architekta Kouckého, kteří vesměs návrh MPP zpracovávali ze svých kanceláří (chodit do terénu a zjišťovat reálný stav a potřeby je prý přežitek). Práce na MPP ignorovaly odbornou veřejnost, jednotlivé městské části Prahy i občany.
 
    Návrh MPP je v rozporu s veřejnými zájmy hned v několika směrech:
      a) Právním, tj. v rozporu s platným zákonem o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcími předpisy,
      b) Metodickém,
      c) Věcném.

Protože nejsem právník, hodnotí se mně tento problém obtížně. Navíc v Česku platí, že co právník, to právní názor na příslušnou věc. Jisté je, že tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová psala primátorce Prahy Adrianě Krnáčové (obě za ANO 2011) dopisy s výčtem důvodů, pro které bude muset v případě schválení MPP v připravované podobě zrušit. Bez odezvy, paní primátorka si dopisy uložila do šuplíku. Některé unikly na veřejnost.

Platí samozřejmě, že zákon o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhlášky jsou nadřazeny konkrétním územním plánům a územní plán Prahy je nadřazený tzv. pražským stavebním předpisům.

Platný zákon o územním plánování a stavebním řádu připouští v zásadě územní plány jednovrstevné, tj. vše závazné musí být vyznačeno v hlavním výkresu územního plánu s tím, že spíše výjimečně se připouští pro některá složitá území vypracovat podrobnější regulační plán. Na diskusi s odpovědnou náměstkyní primátorky pro územní plán Petrou Kolínskou dne 25. června 2018 se vedl spor o to, zda platný zákon byl porušen již při schválení zadání MPP zastupitelstvem hlavního města v roce 2012, nebo až odchýlením se řešitelského týmu od zadání MPP. Jinak řečeno, samotný rozpor návrhu MPP se zákonem o územním plánování a stavebním řádu zpochybňován nebyl.

Metodickým a věcným problémům návrhu MPP je věnován následující text.

Megalománie a zahušťování stávající výstavby jsou nepřijatelné

Návrh MPP počítá s dalšími 400 000 obyvateli Prahy, což je zjevně nepřijatelné. Počet obyvatel Prahy by měl spíše stagnovat, a to nejen s ohledem na stagnaci počtu obyvatel celé země a nežádoucí stahování dalších obyvatel země do metropole, na katastrofální bytovou situaci v Praze, na fakt, že koupě i pronajímání bytu se stává ekonomicky nedostupným i průměrně vydělávajícím občanům, zatímco tisíce bytů jsou drženy spekulačně a další tisíce bytů byly přeměněny na nebytové účely, aniž by proti tomu vedení Prahy a státu něco podniklo. Platí, že s lineárním růstem počtu obyvatel rostou progresivně problémy města, Prahu nevyjímaje. Tím by odpadlo i množství problémů s nedostatečnou technickou a dopravní infrastrukturou, občanskou vybaveností, podstatně by se zmírnily problémy chybějících bytů ad.

Základní myšlenka MPP je zahušťovat, zahušťovat, zahušťovat stávající, často beztak příliš hustou zástavbu sídlišť a vilových čtvrtí. Zásada zahušťovat, kde se dá (v opuštěných průmyslových a jiných areálech) i kde se nedá (na ucelených sídlištích a ve vilových čtvrtích), se od schválení zadání MPP nezměnila. Po volbách 2014 nedošlo k obratu, ač přípravu MPP řídili zelení náměstci primátorky pro územní plán Matěj Stropnický a později po půlročním bezvládí Petra Kolínská. První z nich byl brzy odvolán, údajně pro kritičnost. Jeho nástupkyně má zahušťování stávající zástavby za naprosto nezbytné, jak potvrdila na diskusi k MPP, konané 4. června 2018 pražskou pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život, kde jsem návrh MPP mimo jiné v tomto směru ostře kritizoval. I když se zahušťováním výstavby možná i sníží zábory zemědělské půdy a zcela jistě ušetří na technické infrastruktuře, jde proti ochraně životního prostředí, zejména zeleně, posilování nepříznivého mikroklimatu a jevu „tepelného ostrova“, o dalším vyvracení udržitelnosti rozvoje Prahy a v širším kontextu celého Pražského regionu a osídlení celé země nemluvě. Občané nejen Prahy 13 se proti takové praxi bouří. To je autorům MPP lhostejné, oni slouží developerům.

Námitku, že návrh MPP popírá státní i pražskou koncepci adaptace na klimatické změny architekt pan Kautský 27. června 2018 klausovsky odmítl s tím, že žádné změny klimatu nejsou prokázány. Vzniká ale otázka, proč jsou tak mírné zimy, proč každé léto nejen Českou republiku sužují úmorná vedra, proč narůstá sucho, proč nová osobní auta, v 90. letech s klimatizací neprodejná, jsou dnes neprodejná bez klimatizace, proč se požadavek klimatizace prosazuje i při nákupu nových tramvají…

Přírodovědci znají dobře pokus s krysami, zavřenými v určitém uzavřeném prostoru. Jinak mají dobré životní podmínky. Rychle se množí a začíná jim být v uzavřeném prostoru těsno. Nakonec se zabíjí navzájem. S lidmi to je podobné, byť problémy vysoké hustoty obyvatel se projevují zpravidla jen rychlým růstem sociálně patologických jevů.

Starší si jistě vzpomenou, jak bylo v 80. letech 20. století kritizováno Jižní Město jako sídliště s příliš vysokým počtem obyvatel. Po roce 1989 došlo k dalšímu zahušťování jeho zástavby. Nyní se dozvídáme, že je to vlastně pořád málo, že je třeba i toto sídliště zahušťovat ještě víc. To ovšem není cesta ke zlepšování prostředí, ale zpět do středověku.

Územní plánování v Praze

    Historie územních plánů Prahy sahá do dob starého Rakouska Uherska. Z té doby je nutné uvést dvě velmi problematické věci:
  • asanační plán pro část Starého Města pražského a Josefova, který kromě šmeliny pražských Židů obnášel i masakr pražských historických památek,
  • rozvoj Prahy probíhal především za jejími administrativními hranicemi. Praha v tehdejších administrativních hranicích spíše stagnovala, byť ne ve smyslu památkářského skanzenu. Až v roce 1920 byla připojením četných okolních obcí vytvořena velká Praha, byť podstatně menší proti té současné.

Územní plány, resp. regulace výstavby, byly značně podrobné.

Socialistické období přineslo, kromě dvojího významného územního rozšíření Prahy na úkor Středočeského kraje k 1. 1. 1969 a k 1. 7. 1974 především budování relativně komplexních, převážně panelových sídlišť, tj. včetně technické a dopravní infrastruktury a občanského vybavení - základních škol a mateřských školek, obchodů a služeb, sociálních a zdravotních zařízení, pošt a dalších. Jistě, občanské vybavení mívalo zpoždění za bytovou výstavbou, ale vesměs s ním bylo v plánech počítáno a bylo s jistým zpožděním postaveno, takže na sídlištích bydlící občané nemuseli pro kdeco bůhvíkam jezdit. Lesy a parky byly v zásadě nedotknutelné. Největším omylem byla výstavba tzv. Severojižní magistrály přes centrum Prahy podle prvorepublikové koncepce tří severojižních a tří východozápadních magistrál přes město.

Po roce 1989 došlo v roce 1992 k velké Vavrouškově novele zákona o územním plánování a stavebním řádu, která ho měla přizpůsobit podmínkám demokratické tržní společnosti. Mnohem více pracovala s různými limity využití území aj. V praxi tak příliš činit nemohla, protože v letech 1992-98 byla torpedována klausovským „trh ukáže vše“.

Chaotické změny po roce 1989 způsobily, že se asi jedna třetina Prahy ocitla mimo regulaci územního plánu Prahy (šlo převážně o okrajové části města) a byla akutně ohrožena výstavbou bez větších regulací. V roce 1999 to byl významný důvod k přijetí nového územního plánu Prahy, navzdory řadě problematických věcných priorit a značně složité metodice územního plánu Prahy.

Krach klausovské transformace ekonomiky ČR přiměl nové vedení Prahy k zásadní redukci hlavní uliční sítě na vnější a městský okruh a několik magistrál. Pokrok, ale ne dostatečný. Navíc v praxi poněkud kocourkovsky naplňovaný, viz přednostní výstavba tunelového komplexu Blanka na místo vnějšího okruhu Prahy.

Přišly další malé novely zákona o územním plánování a stavebním řádu a dvě jeho velké novely v roce 1998 a 2006, které navzdory svým slibům podstatné problémy územního plánování neřešily.

Tragédii územního plánu Prahy způsobil Tomáš Hudeček

Kolem roku 2008 začal být opožděně připravován nový územní plán Prahy. Jeho koncept měl podstatně jednodušší a všeobecně přijatelnou metodiku, odstraňoval některé nedostatky regulace platného plánu z roku 1999 a byl zpracován ve 2 variantách. Věcně obsahoval rozumné i kontroverzní věci, jak už to bývá. Po vypořádání připomínek a námitek však byl způsobilý dopracování do vyhovujícího návrhu. Měl však velkou smůlu - v roce 2011 Tomáš Hudeček z TOP 09, ponoukán jistým architektem Kouckým, prosadil zrušení konceptu nového územního plánu Prahy s vyhovující metodikou, odpovídající platnému zákonu o územním plánování a stavebním řádu včetně řádně vypořádaných asi 18 000 připomínek občanů a organizací. V roce 2012 prosadil své vlastní nejednoznačné zadání Metropolitního plánu Prahy včetně nové, zásadně jednodušší a MPP degradující metodiky.

Zatímco územní plány používají „24 barev“ (ploch s různým odlišným účelem využití), což odpovídá potřebám efektivního rozvoje obcí a měst včetně Prahy, návrh MPP pracuje jen se čtyřmi barvami – s tzv. nezastavitelným územím (zůstává), s rekreačním územím (veřejná zeleň mimo nezastavitelné plochy), s produkčním (výrobním) územím včetně dopravní infrastruktury a s obytným územím včetně občanské vybavenosti, tj. škol, školek, zdravotních a kulturních středisek, pošt, obchodů ad. MPP tak reálně velmi málo a v řadě směrů vůbec nereguluje funkční využití území, nerezervuje dostatečně plochy pro občanskou a technickou vybavenost. Takový přístup povede nutně k dalšímu nárůstu nekomplexnosti výstavby. Budou se stavět hlavně holé byty, případně kanceláře plus podmiňující technická infrastruktura. Občanská vybavenost bude chybět. Za vším se bude muset dojíždět, často nejméně žádoucími auty, nadřazená technická a dopravní infrastruktura bude ještě více přetěžována atd.

Jednotně výškově regulované plochy 100 x 100 m jsou neadekvátní potřebám efektivního rozvoje Prahy, které má MPP zabezpečit. Zřejmě je sekali počítačovým programem jako Baťa cvičky, neznajíce a ignorujíce reálné věcné problémy dílčích lokalit a jejich uživatelů, efektivního rozvoje Prahy. Nutné je vrátit se k řešení územního plánu Prahy metodikou konceptu územního plánu, tj. řešit jednotlivé parcely a z těch skládat celek, samozřejmě při respektování vyšších potřeb, zejména technické a dopravní infrastruktury, veřejné zeleně a jednotlivých sídelních částí.

Návrh MPP vážným omezováním rozvoje okrajových částí Prahy stimuluje rozsáhlou výstavbu za hranicemi Prahy, včetně rozsáhlé dopravy z ní do Prahy a tím i další nárůst přetíženosti silnic a železnic. V důsledku toho ani slibované úspory na záborech zemědělské půdy nemusí být v úhrnu reálné. Podobně se může prodražit technická infrastruktura. Chápu, že starostové okrajových městských částí Prahy vyjadřují s návrhem MPP zásadní nespokojenost.

Návrh MPP zásadně posiluje roli historického centra Prahy a potlačuje sekundární městská i regionální centra Prahy, což je nepřijatelné a v příkrém rozporu se snahou o „město krátkých vzdáleností“. Nutné je vrátit se k dosavadnímu systému vytváření sekundárních a regionálních center Prahy.

Návrh MPP jen předstírá regulaci značně nepopulární výškové výstavby, zvláště pak na sídlištích. Zdá se, že ani hrozba (nevím, jak moc reálná) vyškrtnutí Prahy ze světového prestižního seznamu památek UNESCO, s odpovědnými úředníky a politiky nehne.

Návrh MPP z památek chrání jen městskou památkovou rezervaci, nikoliv stávající památkové zóny a jednotlivé památky mimo ně. MPP však musí chránit všechny historické památky v Praze. Navíc podle památkářů chrání špatně i hlavní městskou památkovou rezervaci, a to včetně regulace výšek.

Hlavní výkres návrhu MPP neuvádí velkoplošná a maloplošná zvlášť chráněná území včetně přírodních parků. Je nutné je do návrhu MPP dokreslit.

Tzv. stabilizované flexibilní plochy v návrhu MPP mohou lokality navíc zatížit až o 34 % zástavby, což je naprosto nepřijatelné!

Návrh MPP omezuje zeleň asi o 10 %, zejména ve vnitřním městě, kde je jí i tak značný nedostatek. Mizí i zelené paprsky do centra Prahy. Podle architekta Kouckého má Praha nadbytek zeleně (???JZ), je nejzelenějším městem na světě a péče o zeleň je drahá, péče o 1 ha parku stojí každý rok asi 100 000 Kč. Že tato zeleň přináší ekonomický užitek asi 1 000 000 Kč/rok, tj. asi 10x víc, o blahodárných mimoekonomických vlivech nemluvě, pan architekt Koucký prý neví a hlavně ho to nezajímá. Jsou to prý cenné stavební pozemky. Mám za to, že návrh MPP nemůže omezovat veřejnou zeleň. Musí ji přísně chránit a rozšiřovat. Úspěšní starostové, primátoři a radní jsou ti, kteří dokáží veřejnou zeleň ochránit (a případně i rozšířit).

Návrh MPP zná rozsáhlá tzv. transformační území s možností masivní výstavby, prakticky bez omezení, resp. za každou cenu. Jisté je, že těch transformačních území je v návrhu MPP velmi mnoho a mnohá by v něm být vůbec neměla. Další výstavba v dostavěných sídlištích a vilových čtvrtích by zásadně neměla být přípustná!

Mají být dál zastavována záplavová území, například Rohanský ostrov. 25 miliard korun přímých ekonomických škod, které v Praze napáchala povodeň v srpnu 2002, prý nestojí za řeč. Záplavová území musí být z další výstavby vyloučena! Můžou tam ale být rekreační plochy, parky apod.

Mají být zastavována i území kolem hlavních silnic (vnější okruh, tzv. městský okruh, radiály). Zřejmě autoři předpokládají, že už zítra z ulic zmizí spalovací motory a budou se tam prohánět jen elektromobily. Na vyhovujícím životním prostředí těch, kdo tam budou bydlet či pracovat, zřejmě nezáleží, hlavně když developeři dosáhnou svých krvavých zisků. Bez ohledu na další vývoj automobilů je nutné tato území z další výstavby vyloučit. Na místě je tam budování izolačních valů a izolační zeleně.

Návrh MPP nedostatečně reflektuje potřeby rozvoje veřejné dopravy, zvláště nákladní železniční. Území nákladových nádraží Žižkov, Bubny, Smíchov a v zásadě i Vršovice pojímá jako cenné pozemky pro výstavbu, ač Praha zoufale potřebuje omezit nákladní silniční dopravu a tu může omezit jedině její náhradou dopravou železniční, resp. kolejovou, vč. nočních nákladních tramvají. Těch nedostatků pro rozvoj veřejné dopravy je ale v návrhu MPP podstatně víc, včetně absence tzv. železničního diametru.

Neúnosné je umístění tzv. nové přistávací dráhy BIS na letišti v Ruzyni asi o 1600 m směrem ku Praze, neboť zásadně zhorší životní prostředí obyvatel sídliště Dědina, Přední Kopanina a dalších nadměrným leteckým hlukem. Nová přistávací dráha BIS musí být umístěna dál od Prahy!

Neúnosné je již 27 let brutální prosazování trasy vnějšího okruhu Prahy přes Suchdol, byť od jisté doby zářezem, jež se má po té překrýt, přes rozhodný odpor suchdolských.

Levnější teplo z Elektrárny Mělník má i nadále Prahu 13, sídliště Řepy a další míjet. Místo toho návrh MPP počítá s přivedením tepla z Kladna. Lze důvodně očekávat, že bude podstatně dražší ve srovnání s teplem z Mělníka, ale na tom prý nezáleží. Je nepřijatelné, že návrh MPP s územní rezervou pro tepelný napaječ z Elektrárny Holešovice do Teplárny Veleslavín, Motola a dále do Řep a Prahy 13 nepočítá.

Pod taktovkou primátorky Adriany Krnáčové

Naději na zrušení MPP a návrat ke konceptu územního plánu Prahy přinesly volby 2014 a odchod TOP 09 do opozice. Tomáš Hudeček, jehož minulá nekompetentnost se každou chvíli provalovala (jím prosazené nové pražské stavební předpisy padly pro rozpor se zákonem), nakonec ztratil nervy a rezignoval na mandát.

Naděje ale byla promarněna. Nový zelený náměstek primátorky pro územní plán Matěj Stropnický byl sice mírně kritický, ale zrušení MPP nežádal. Přesto byl poměrně brzy odvolán. Po půlroční krizi ve vedení hlavního města se náměstkyní primátorky pro územní plán stala zelená Petra Kolínská. Potřebu zrušit připravovaný MPP také neviděla. Prosadila sice odvolání architekta Kouckého z čela týmu připravující MPP, ale do výběrového řízení na tuto funkci se kromě architekta Kouckého nikdo nepřihlásil. Stávka výpovědí realizačního týmu podpořila odvolaného Kouckého. Podstatné bylo, že soudní územní plánovači viděli obří průšvih a nechtěli se účastí na něm znemožnit. Tak se do čela týmu připravující návrh MPP architekt Koucký vrátil. Členové realizačního týmu, co dali výpověď, ji vzali zpět. Jelo se dál.

Z přípravy návrhu MPP pronikaly jobovky, ale celkem vzato ani odborná veřejnost toho mnoho nevěděla. Tím spíš, když řešitelský kolektiv často měnil metodiku, jako by si dělal ze všech legraci. Veřejné diskuse k problémům MPP zásadně ignoroval.

Později, podobně jako v případě nových pražských stavebních předpisů, přestávalo být zřejmé, zda přípravu návrhu nového MPP řídí gesční radní Kolínská nebo primátorka Krnáčová. Údajně jela samospádem.

V dubnu 2018 byl návrh MPP předložen veřejnosti k diskusi. Byly pro ni stanoveny údajně nadstandardní podmínky – delší doba projednání a odborné přednášky pro příslušné úředníky a zastupitele městských částí Prahy, zvané nalejvárny.

Seznámení zastupitelů městských částí Prahy s návrhem MPP jeho tvůrci bylo zcela formální. Negativa byla vesměs zamlčena, na mou námitku o škodlivosti tří transformačních území na Praze 13 Lužinách a na nesouhlas občanů Prahy 13 se zahušťováním výstavby prý co bychom nechtěli, máme v oblasti Lužin jen tři menší transformační území, zatímco jinde v Praze transformační území tvoří i třetinu území! Tedy, započteme-li velké rozvojové území Západní Město, zabírají rozvojové plochy významnou část Prahy 13. Rozdíl je ve skutečnosti, že s novou výstavbou na Západním Městě se vesměs počítá a nejsou proti ní námitky, zatímco desítka jiných transformačních území na Praze 13 vyvolává všeobecnou nevoli.

Některé mapy návrhu MPP si v některých směrech odporují, takže není jasné, co je vlastně navrhováno. Např. kliknutím na plochu Karlova náměstí se dozvíte, že jde o území „zastavitelné“! Veřejná prostranství jsou prý chráněna jinde a jinak. Prostě, zajíc v pytli! Pravda, notně zapáchající!

Samozřejmě, nezávislí odborníci se snažili věc sledovat, kriticky vyhodnocovat a po zveřejnění návrhu MPP říci své.

Na zastupitelstvu MČ Praha 13 dne 20. 6. 2018

Na radě Prahy 13 dne 28. května 2018 při projednávání připomínek k návrhu MPP jsem upozornil, že podle mého názoru by zastupitelstvo Prahy 13 mělo návrh MPP zásadně odmítnout, neboť těžce poškozuje celou Prahu včetně Prahy 13. Starosta David Vodrážka (ODS) namítl, že se tomu mocní páni a dámy na hlavním městě zasmějí a budou náš zásadní nesouhlas ignorovat. Takovou obavu by bylo chybné bagatelizovat. Po celou přípravu MPP jeho autoři ignorovali dotčené městské části i odbornou veřejnost.

Rada MČ Praha 13 navrhla jako usnesení zastupitelstva sedm připomínek, které si zaslouží podporu. Šlo zejména o: „Zachovat urbanistickou a architektonickou koncepci stávající zástavby a v žádném případě nezahušťovat zastavěná území, jasně definovat výškové limity zástavby a nezvyšovat je, zachovat plochy stávající veřejné zeleně, zachovat stávající parkovací plochy, zachovat obytnou funkci území, ...“ O dva týdny později radní Prahy 13 přidali připomínku osmou – nechat místo pro školu.

Na schůzce před zastupitelstvem jsem panu starostovi řekl, že navržené se musí změnit z „připomínek“ na „zásadní připomínky.“ Nezásadní připomínky jsou na hlavním městě bez šance. To pan starosta akceptoval. Starosta mne seznámil, že po odmítnutí návrhu MPP zastupitelstvy Prahy 6 (dali si s tím hodně velkou práci, zásadní námitky zastupitelstva Prahy 6 tvoří asi 230 stran) a Prahy 5 (jak jsem později shledal, na Praze 5 šlo v té době jen o návrh stanoviska rady městské části) se koalice s opozicí mimo KSČM dohodla na zásadním odmítnutí návrhu MPP: „MČ Praha 13 zásadně nesouhlasí s koncepcí tvorby metropolitního plánu, způsobem načasování a formou připomínkového řízení, což téměř znemožňuje občanům, aby se v problematice orientovali. Přípravu a návrh Územního plánu hl. m. Prahy považujeme za skandální. Požadujeme vrátit MPP do fáze zadání, případně zásadně dopracovat. Pokud by i tak, přes odpor většiny účastníků došlo ke schválení, MČ Praha 13 uplatňuje níže uvedené zásadní připomínky:…“ plus původních osm plus dalších osm připomínek, na kterých se měli shodnout zastupitelé za ANO 2011, TOP 09, Piráti a Zelení. Tedy, devátá připomínka šla od prvních dvou, dalších sedm od druhých dvou. Seznámil jsem ho s osmi připomínkami, které mi v návrhu usnesení chybí. Prý se na ně podívá.

Večer Zelení a Piráti rozeslali e mail s návrhem 26 dalších, značně odborných připomínek, prý s odkazem na nejlepší odbornou veřejnost. E mail od velké podporovatelky MPP, zelené zastupitelky Zuzany Drhové, koaliční zastupitelé ODS, ANO 2011, ČSSD a opoziční TOP 09 vzali nepřekvapivě jako podraz na předchozí dohodu.

Jednání zastupitelstva Prahy 13 o návrhu MPP mělo vážné vady. Vedení Prahy 13 jej bralo jako běžný bod, i když šlo o jeden z nejzávažnějších a jistě nejsložitějších bodů celého končícího volebního období. Některá zastupitelstva městských částí Prahy se kvůli němu schází na samostatných jednáních. Znalost návrhu MPP mezi zastupiteli Prahy 13 byla vesměs žalostná. Zřejmě mu trochu rozuměl jen starosta, já a Zuzana Drhová, ostatní byli odkázáni na odborné zázemí svých stran nebo doporučení svých stranických šéfů. Taková situace při obřích rozměrech a nízké srozumitelnosti návrhu MPP i pro odborníky nepřekvapila. Mé vystoupení na jednání zastupitelstva Prahy 13 bylo po osmi minutách ukončeno v jedné třetině s tím, že je moc dlouhé! Pro někoho článek, pro zelenou Drhovou agitka. Bylo mi umožněno už jen načíst návrh zásadních připomínek na doplnění návrhu usnesení, tj.:

  • „místo navrhovaných čtyř barev použít opět 24 barev (ploch s různým odlišným účelem využití),
  • opustit návrh výškové regulace území po čtvercích 100 x 100 m a vrátil se k řešení území podle jednotlivých parcel,
  • v zásadě zachovat způsob využití jednotlivých pozemků na Praze 13, obsažený ve stávajícím územním plánu Prahy,
  • nerušil regionální centrum Nové Butovice,
  • zachoval na Praze 13 stávající památkové zóny a památky,
  • aby hlavní výkres metropolitního plánu Prahy stejně jako současný územní plán Prahy uváděl hranice přírodních parků a maloplošných zvlášť chráněných území,
  • řešil dostatečně problém parkování aut, neboť použitý normativ vážně zaostává za rozsahem automobilizace Prahy,
  • zahrnout jako územní rezervu trasu možného horkovodu z Elektrárny Holešovice do Teplárny Veleslavín a dál do Motola s pokračováním na Prahu 13 (a do Řep).“

Po půl hodině projednávání návrhu MPP byla hlasováním předčasně ukončena diskuse! Hlasovalo se o jednotlivých návrzích usnesení. Úvod a osm bodů navržených radou MČ Prahy 13 prošly snad jednomyslně! Pokus odmítnout rozporuplný bod 9 našel podporu jen sedmi zastupitelů KSČM, Zelených a Pirátů. Stejně dopadlo 7 dalších bodů Zelených a Pirátů, na kterých se za zády zastupitelů KSČM původně domluvili všichni ostatní. Některé mé návrhy nepodpořili ani Zelení a Piráti. Nevadilo jim ani zpochybnění přírodní rezervace Prokopské údolí návrhem MPP. Svých dodatečných 26 návrhů Zelení a Piráti k hlasování nepředložili.

Mé návrhy (KSČM) na doplnění usnesení zastupitelstva Prahy 13 sice neprošly, ale odmítnutí návrhu MPP zastupitelstvem městské části Praha 13 v jeho základních parametrech je významným úspěchem. Mám na něm určitou zásluhu. Zda se zásadními připomínkami Prahy 13 budou na hlavním městě vážně zabývat, zůstává otázkou.

28. června v Průmyslovém paláci na Výstavišti

Podrobněji byl návrh MPP představen až 28. června 2018 v Průmyslovém paláci na Výstavišti.

Předně jsme se dozvěděli, jak se také dá obejít smysl procedury posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí v případě návrhu MPP. Jeho autoři maximalizovali negativní dopady rozvoje Prahy na životní prostředí a po té prohlásili, že se životní prostředí do roku 2050 zásadně zlepší, neboť se změní technologie vytápění a motory silničních vozidel! Tak drzí nejsou ani na Ředitelství silnic a dálnic, kde možný vysoký výskyt negativ řeší dělením stavby na menší úseky a jejich samostatným posuzováním (aby těch negativ nebylo tolik) a zejména ignorováním dopadu zprovoznění dálnice na okolní silniční síť, kde vesměs nastává v důsledku prudkého růstu silniční dopravy zásadní zhoršení životního prostředí. Inspirovali se zřejmě u rejdařů, kteří po té, co v rámci posuzování vlivů na životní prostředí neprošla vodní díla Březno a Žleb na dolním Labi, tak prostřednictvím svých politických exponentů se dožadovali zrušení Ministerstva životního prostředí! Prý si tehdy na jaře 2002 dovolilo moc!

    Kromě dříve uvedených jsme se dozvěděli ještě další průšvihy návrhu MPP:
      1) Tzv. nezastavitelné plochy lze zastavit dopravní a technickou infrastrukturou!
      2) Budovy do 350 m2 plochy lze stavět v zastavitelném území bez omezení!
      3) V tzv. transformačních a rozvojových územích lze stavět nezávisle na ostatních stavbách, stačí nechat 10 % plochy na zeleň a 10 % na veřejná prostranství!
      4) Mají být zrušeny stavební uzávěry a podmíněnost výstavby v některých lokalitách postavením klíčových podmiňujících infrastrukturních staveb!
      5) Má být umožněno stavět budovy v parcích všeho druhu!
      6) Občanská vybavenost (bloky) se nereguluje! Tečky pro občanskou vybavenost jsou neúčinné!
      7) Cyklostezky nejsou ve veřejně prospěšných stavbách!
      8) I jediný dům ve čtverci 100 x 100 m může podstatně zvýšit výšku okolní zástavby, navíc i v městské památkové rezervaci! Výškové hodnocení chybí i u památek!
      9) Několik starostů si stěžovalo, že 4x vznesli zásadní námitky a tyto zásadní námitky tvůrci návrhu MPP 4x ignorovali! Architekt Koucký na to cynicky reagoval tím, že možné přehmaty mu nevadí, že předpokládá, že případní poškození vznesou zásadní připomínky (zastupitelstva městských částí) a námitky (občané)!
      10) Návrh MPP není zpracován v Geoportálu.

Chápu, že mnohé další městské části Prahy (aktuálně například Praha 4, 11 a 12), se chystají k zásadnímu odmítnutí návrhu MPP. Mimo nezastavitelná území je zásadně ohrožena celá Praha!


reklama

Jan Zeman
Ing. Jan Zeman, CSc., mimo jiné zastupitel KSČM na Praze 13 a kandidát do zastupitelstva Prahy 13 a hlavního města Prahy.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist