Jaroslav Šebek: Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají

Některé tuzemské nevládní zemědělské organizace zastupující část zemědělské veřejnosti, a především velké podniky, se připojily k protestu u příležitosti jednání Evropské rady v Bruselu. Důvodem demonstrací má být hlavně nižší podíl prostředků v zemědělské kapitole víceletého finančního rámce EU na léta 2028–2034. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se k těmto protestům nepřipojila, a to z celé řady důvodů. Plánované nastavení systému podpory totiž odpovídá novým bezpečnostním a dalším důležitým prioritám EU, které se také nás společně týkají. První návrh SZP zároveň umožňuje další diskusi o podpoře rozvoje venkova a zemědělského podnikání i z dalších složek rozpočtu.

Opakované nátlakové akce bohužel vůbec nedělají zemědělcům dobré jméno a mimo jiné mají ten efekt, že odrazují mladé lidi od vstupu do oboru, o kterém mladá generace logicky získává názor, že jde o problematický a neperspektivní obor. To je přitom ten nejhorší výsledek, který se může každému sektoru z hlediska jeho budoucnosti přihodit.

Sedlákům z ASZ ČR samozřejmě jde o zajištění dostatečné podpory sedlákům z evropských dotačních programů, která kompenzuje náklady spojené s produkcí potravin a se zajištěním udržitelnosti hospodářsky využívané krajiny. Současné nastavení podpor v ČR ale přispělo také k tomu, že produktivita tuzemského zemědělství je ani ne dvoutřetinová oproti evropskému průměru. Plánovaná Společná zemědělská politika (SZP) přitom zcela předvídatelně a dlouhodobě počítá na evropské úrovni s podporou podniků, které dokáží efektivně zajistit dostatek potravin pro obyvatelstvo. Ve většině zemí EU tuto roli plní rodinné farmy a malé nebo střední podniky. Jejich stabilitu zajišťuje mimo jiné předávání hospodářství mezi generacemi farmářů.

Klíčovou prioritou Evropy je v současné době také bezpečnost. Zemědělská kapitola plánovaného rozpočtu vychází z celkové strategie EU, která počítá s posílením její obranyschopnosti. Částečné snížení podílu veřejné podpory v ostatních kapitolách je důsledkem této strategie. Plánované nastavení zemědělské politiky přitom dává příležitost k tomu, aby zemědělská politika byla jednodušší a méně byrokratická a aby podpora směřovala primárně k modelu hospodaření, který svoji životaschopnost prokázal na lokální úrovni. Tuto příležitost k debyrokratizaci v sektoru musíme využít a na ni je třeba se zaměřit.

Také proto ASZ ČR místo protestů volí konstruktivní vyjednávání o podpoře zemědělského podnikání na venkově. Sedlákům jde o dlouhodobou perspektivu hospodaření, jak z hlediska starosti o půdu a krajinu, tak s ohledem na dobré jméno celého oboru zemědělství. Rodinné zemědělské podniky samozřejmě také stojí o to, aby do sektoru proudilo co nejvíce peněz, které pomáhají kompenzovat náklady na společensky potřebné činnosti. Současně je ale potřeba se bavit o tom, kam jsou tyto podpory v naší zemi směřovány a jaký budou mít další přínos. Raději proto budeme jednat o konkrétním nastavení a pravidlech, než abychom se podíleli na demonstracích, které bude veřejnost negativně vnímat jako nátlak. Je také skutečností, že tyto demonstrace jsou organizovány převážně zástupci největších příjemců dotací a na tom se nechceme podílet. Noví zájemci o podnikání a práci v oboru musí vidět, že se zemědělci o sebe umí postarat i bez pravidelného demonstrování za vyšší dotace.

---

reklama

---