https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-sebek-skody-hrabosem-nebo-sparkatou-predchazet-obema-se-vyplati-a-stat-musi-byt-pripraven
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Škody hrabošem nebo spárkatou? Předcházet oběma se vyplatí a stát musí být připraven

26.2.2023
Průběh letošní teplé a vlhké zimy předznamenal nárůst rozmnožení polních hrabošů a s ním i spojené riziko škod na zemědělských kulturách. Za několik posledních týdnů počty aktivních nor přepočtených na hektar plochy narostly v některých lokalitách podle informací ÚKZÚZ i podle zpráv od našich členů o stovky procent a stále rostou a mohou se přesunout v kalamitu ne nepodobnou té v roce 2019. Je proto třeba, aby o situaci jednaly včas také státní orgány a ministerstvo a byly připravení na vydání mimořádného rostlinolékařského opatření k aplikaci rodenticidu v zasažených místech.
 
Mezi zemědělskou veřejností totiž panuje obava, že od minulého kalamitního rozšíření hraboše se bohužel ze strany dotčených orgánů státní správy v podstatě nic nestalo a hrozí opět těžkopádné zvládání celé situace - postup při vydávání mimořádných opatření se bohužel zatím vždy z byrokratických důvodů prodlužoval, což znemožňuje včasnou a aktuální aplikaci rodenticidů v nejlepším termínu, podobná situace pak hrozí i ve vyřizování odškodnění v případě zákazu aplikací proti hlodavcům. ASZ ČR v tomto smyslu zastává stejné stanovisko jako před lety - tj. že plošnou aplikaci Stutoxu nepodporuje, nicméně prosazuje, aby byl ponechán prostor farmářům pro rychlou a cílenou chemickou aplikaci tam, kde se situace jeví jako nezvladatelná jiným způsobem. Primárně upřednostňujeme však realizaci nechemických opatření, která mohou pomoci držet množství těchto škůdců na přijatelné úrovni. To je však činnost většinou dlouhodobá, která se zpravidla nejlépe osvědčuje v celostním přístupu k hospodaření farmářem, který své pozemky a okolí zná a ví jak nejlépe jednat - to ovšem platí nejen pro zvládání situace s přemnoženým hrabošem.

ASZ ČR v této souvislosti považuje za naprosto neoddělitelné aktivně řešit škody způsobené nejen hraboši, ale i spárkatou zvěří - tj. divokými prasaty, jeleny, daňky apod. Obojí je totiž velký a dlouhodobý problém a řešit pouze jeden z nich není smysluplné, obojí představuje ztráty v řádech mnoha miliard korun na zemědělské produkci ročně.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Obojí je proto potřeba řešit zejména vytvářením a využíváním všech funkčních opatření, která vzniku těchto škod pomohou spíše předcházet, než je pak nákladně řešit. To je také zcela přirozený přístup skutečných hospodářů k řešení těchto opakovaných a stále sílících potíží. Tato věc se však dlouhodobě nedaří vyřešit i kvůli tomu, že schází širší součinnost jednak mezi jednotlivými nevládními zemědělskými organizacemi a pak také spolupráce s mysliveckou jednotou. Nyní, kdy se připravuje změna myslivecké legislativy, je k tomu nejvhodnější příležitost a je potřeba společně prosadit změny, které navíc podporují i ochránci přírody.

Nemělo by se totiž již opakovat to, že některé zemědělské spolky budou chtít přesvědčit veřejnost a politiky, aby se opět vší silou řešil jen jeden z těchto typů škod na plodinách, a k řešení druhého budou z nepochopitelných důvodů mlčet. Asociace soukromého zemědělství ČR proto nabízí zástupcům Agrární komory i Zemědělského svazu, ale i dalších nevládních organizací, abychom se společně zapojili do přípravy také mysliveckého zákona a společně obhájili změny, které povedou k ochraně zájmů a majetku vlastníků půdy a zemědělců.


reklama

 
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.2.2023 07:30
aplikací chemie na likvidaci hrabošů se de facto likviduje naděje na stabilizaci kriticky ohrožených ptáků, kteří se hraboši živý a tedy loví. Právě na "ne" dostatku potravy závisí také jejich reprodukce, schopnost uživit mladé.
Takže se vytvořil začarovaný kruh, který těžko někdo rozetne.

Zemědělci brečí kvůli úrodě, kterou požírá hraboš ale zároveň zlikvidovali a likvidují populace těch, kdo ty hraboše loví.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.2.2023 07:38 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A přitom by mnohde pomohla hluboká orba, hned po sklizních.
Pořádné zimy se zřejmě hned tak nedočkáme, když těch letadel bez normy EURO 5 minimálně, létá čím dál více !
Odpovědět
JS

Jiří S

26.2.2023 15:29 Reaguje na smějící se bestie
A to je ten problém, když někdo dokáže tvrdit, že by pomohla pořádná orba hned po sklizni. WOW
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.2.2023 18:56 Reaguje na Jiří S
Jézéďáci byli b l - bci.
cen zore
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.2.2023 07:35
jinak ten článek mi připadá jako výzva, aby si vláda připravila pro zemědělce zase jako vždy "státní" portmonku.

To, že to zmrvili často svými přístupy už jim nějak nedochází.
Odpovědět
va

vaber

26.2.2023 09:58
hraboši a spárkatá to je problém u nás,
já jsem se dočetl,že v Anglii je velký nedostatek zeleniny,dokonce je prý na příděl,
prosím čtu jen vládou schválená média,bylo to na Seznamu
příčina je ,prý, chladné počasí ve Španělsku a severní Africe, tak se to vysvětlilo plebsu v Anglii,
jde o zeleninu pěstovanou ve foliovnících a je potřeba teplé počasí, hodně vody,chemie na hnojení a ochranu před nemocemi,energie na vytápění a levná pracovní síla z Afriky,
když něco selže zelenina není, to se ovšem našim sedlákům stát nemůže,
náš stát je na stráži a vždy připraven pomoci
Odpovědět
Sv

Smrt vydrám

26.2.2023 10:19 Reaguje na vaber
Ano bylo to(je) v |Aldi či Lidlu, ale jen byl omezen počet 3ks okurek a 3ks papriky žádné drama, jen aby se dostalo na všechny zákazníky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.2.2023 10:36
Jakékoliv kalamitě se musí předcházet prevencí, ať už se jedná o kůrovce,
mandelinku, či hraboše. Nejsem fandou jedů, ale pokud zamezí šíření škůdců
z ohnisek, tak to považuji za nutné zlo, které je nutné, aby to nepřerostlo
do kalamitního stavu. Proti hrabošům platila hluboká orba a "vyhladovění".
To znamená, že se na poli po sobě neopakovala "krmiva" pro hraboše. Při
dnešní novodobém "trojplodiní"(pšenice, kukuřice, řepka) je to prostřený
stůl pro hraboše téměř celoročně a dokonce s absencí rozorání hlubokou
orbou. Teď se zeptám, odkud to vše přišlo a kdy? Kukuřice do bioplynu,
řepka do nafty, obilí na vývoz a z EU omezování hluboké orby. No a je
tu výsledek, který mají vyřešit predátoři? Ale jděte, to by jich muselo
na jedno pole s přemnoženými hraboši přiletět stovky a pak táhnout na
pole jiné. Co pak mají žrát v létě, když jsou hraboši schovaní v těch
vzrostlých plodinách. Navíc letos k nám přiletělo i minimum kání rousných, protože zima není ani v jejich domovině. Vše se vším souvisí a stačí srovnávat, co se stále mění a proč. Ve všech mnou jmenovaných plodinách jsou v době vegetace ukryti na rozdíl od kosených pícnin a spásaných luk, kde jsou potravou dravcům celoročně. Na polích jsou v době vegetace nelovitelní a pak už je namnožené dravci nezredukují na přijatelnou úroveň. Totéž se děje na zahradách v malém, kde kočky žerou Whiskas a válejí se v křesle v obýváku. Pokud náhodou hraboše chytí, tak ho přinese ukázat a nechá ležet, protože ji nechutná. Kočky nemají potravní motivaci lovit hlodavce, ale mláďata kosů a drozdů jim jako snadná kořist chutnají.
Takže v okolí mám u sousedů plno koček, ale neklást do nor pastičky a
při invazi hrabošů z okolních polí nepoužít jed(NORAT H je účinný i na hryzce vodní), tak to s pěstováním čehokoliv na zahradě vzdávám. Na kořenovou zeleninu mám vyvýšené záhony ze ztraceného bednění s králíčím pletivem izolujícím záhony od okolní půdy před hraboši. To ale na poli možné není a tak se nedivím té aplikaci jedu, která by měla být ale po celcích na kterých by se dravci například týden plašili, aby nelovili přiotrávené hraboše. Dravci by lovili na vedlejší jedem neošetřené ploše.
Jinak pro domácí "trávení" v suchém prostředí doporučím zapomenutý
"jed", kterým je celozrná mouka a nebo šroty smísené půl na půl se
sádrou. Hlodavcům směs ve střevech zatvrdne a predátorům už hlodavec
neuškodí, protože dravci "kámen" vyvrhnou a šelmy nezkonzumují.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.2.2023 18:41
Účelem použití jedů je ekologizace ( vyhlazení) živočichů za účelem maximalizace zisků. Nápomocníky jsou ekologické organizace ( Duha, ČSOP, ČSO) napojené na koblihy místního chemického Aliho.
Odpovědět
VS

Vašek Snopek

26.2.2023 20:56
Docela dobrý predátor je i divočák ale ten je společensky nepřijatelny.ale když naběhne rudlík divočáku na zahrabošený ozim teť na jaro tak je lovit nebo nelovit ?bude lepší chemie?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.2.2023 08:48 Reaguje na Vašek Snopek
No nevím, ale než mít v ozimech "pooráno" černou, tak raději ten
jed. Totéž u pícnin, když je z nich téměř tankodrom. Pokud proryjí
les a nekosené meze, tak budiž, ale i taková rozrytá louka potom
potřebuje alespoň pobránovat a zaválcovat, protože kosit louku po
nájezdu černé je katastrofa.
za trvalých travních
Odpovědět
VS

Vašek Snopek

27.2.2023 20:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak to by měly informovat myslivce a pro jistotu ulovené divočáky dávat do kafiny nebo zakázat lovit
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.2.2023 18:04
Pro všechny diskutující včetně pana Šebka (který neví jestli je zemědělec nebo ekoaktivista) přemnožení hraboši se na zemi čas od času vyskytují pravděpodobně déle než začali první lidé zemědělsky hospodařit. A samozřejmě poté, když jim na poli připravujeme snadnou obživu, se to opakuje častěji. Přemnožení hlodavci patří mezi 7 biblických pohrom na lidstvo. A budete se divit tenkrát zde nebyl ani Babiš, ani agrobaroni natož velká pole.
Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.2.2023 06:00 Reaguje na Petr Blažek
Bohužel nevysvětlíte asi nikomu, že ta plošná 1-2 kilová aplikace opravdu ničemu neublíží. Co si mám myslet o někom, komu už asi po páté říkám, že před 89 jsme v těchto kalamitních případech aplikovali Stutox 1, rozmetadlem, které zdaleka nemělo parametry dnešních, a přesto nikdy nedošlo k žádným otravám? Vy to určitě pamatujete také. Aplikovat Stutox ručně lze, bohužel jen v počátcích a jak přesně píšete, v současných podmínkách na to bohužel nejsou lidi. Předloni jsme my všichni včetně mě- slovy 4 lidi!- aplikovali takto Stutox do řepky a poctivě prochodit 30 ha pole zabralo skoro celé dopoledne. Tudíž efektivita nulová. Nehledě na další práci. Co jsem koukal na Rostlinolékařský portál, tak kalamitní výskyty hraboše jdou již celou republikou a ne jen jižní Moravou. Teorie dravců je dobrá, ale v praxi moc nefunguje.Ale vysvětlete to někomu, kdo o reálném zemědělství nemá šajn!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.3.2023 09:11 Reaguje na pavel peregrin
Je zajímavé, že když do reálné myslivosti mluví lidé co o ni " nemají ani základní vědomosti, tedy ani "šajn", tak to nevadí. Člověk nemusí být zemědělec aby věděl, že pole má živit člověka ( lidskou populaci) a ne být "zdrojem potravy" pro bioplynky. Atd.
Odpovědět
VS

Vašek Snopek

27.2.2023 20:27
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2023 20:41
Kino jako každý rok. Podobně jak cestáři jsou zaskočeni sněhem v listopadu, zemědělci zjistili požerky na konci února... Dnes opět ukázka "pracnosti", čtyři chlapi se hrbili na každou ďurkou, o aplikátoru v životě neslyšeli, stejně jako o aktivních norkách. Prostě nekonečná hraboší (mediální) odysea.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2023 21:26 Reaguje na Karel Zvářal
Špátně! - každý čtvrtý rok. Na konci zimy je minimálně polovina požerků bez hraboše, a to díky biologické ochraně. Takže pokládat granulky do takových mrtvých norek může jen...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2023 07:40 Reaguje na Karel Zvářal
No špatně, nebyly asi žádná nápravná a preventivní opatření, ani na úrovni zemědělce, ani ministerstva. Pak jsou obá zaskočeni nečekaným opakováním.
Odpovědět
ZK

Zan K.

18.3.2023 18:34
Inu hraboši a co přijde dál? Konbylky? Sucho či záplavy? Bude oněch 7 bilických roků? (https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/uvaha-sedm-tucnych-a-sedm-hubenych-let.A090316_230311_p_spolecnost_wag)
Zvláště když naši státovodiči se řídí heslem Proej chleba a kup si nůž. (
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist