https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-sebek-reseni-pro-ceske-zemedelstvi-v-dobe-valky-nepanikarit-a-pokracovat-v-reforme
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Řešení pro české zemědělství v době války? Nepanikařit a pokračovat v reformě!

27.4.2022
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Je-li válka takřka za kopcem, bývá v civilizovaných společnostech standardem, že hospodářská odvětví zbytečně neeskalují další požadavky na stát, naopak šetří síly, hlídají veškeré zdroje a pokud to jde, snaží se i jednotlivci alespoň přechodně slevit v některém ze svých každodenních nároků. Zároveň platí, že zejména podnikatelé jsou v dobách nejistoty a všelijakého ohrožení své domoviny její platnou a spolehlivou součástí. Nejen obrovská solidarita s Ukrajinou a zvládání přílivu statisíců uprchlíků jasně ukazují, že mezi takovou slušnou společnost naše země patří. Vedle toho však jsme nuceni sledovat takřka hysterické požadavky určitých zemědělských kruhů, což vyvolává nepříjemné zjištění, že vybrané subjekty v tomto sektoru se spíše snaží využít nejisté situace a prosadit návrat dotační politiky v České republice do starých časů, kdy jí vládl Andrej Babiš coby premiér a agroprůmyslník v jedné (svěřenecké) osobě.
 
Převodovými pákami pro tyto snahy jsou bohužel již delší dobu především Agrární komora a Zemědělský svaz, které po lednových dotačních demonstracích hlavně za zájmy skupiny největších agropodniků nyní opět velmi rychle zorganizovaly řadu dalších tendenčních akcí. Jejich cílem je především zastavit novou zemědělskou politiku EU, zastrašit v této velmi svízelné situaci spotřebitelskou veřejnost a poštvat ji proti vládě a zároveň si to při té příležitosti konečně vyřídit i s nenáviděnými obchodními řetězci. Je zřejmé, že veškerý problém podle nich tkví všude okolo, nikdy ne u nich samotných. Zřídily si k tomu dokonce webové stránky „vládní agrohazard“ plné zcela vylhaných argumentů, aby udusily všechny zárodky změny v přístupu k zemědělství, které zaujala vládní koalice a které by měly být aspoň trochu příznivější pro mnohem větší část zemědělců, než tomu bylo dlouhá léta předtím. Najaly si na to dokonce „píár“ agenturu, která má asi za úkol dál novými metodami šířit otřepané bludy o tom, že menší zemědělci hospodařící celkově již na 38 % půdy v ČR vlastně nic neprodukují a jsou tudíž nedůležití, a že bude konec produkčního zemědělství a tudíž hlad, pokud si nový ministr zemědělství nerozmyslí svou snahu o narovnání dotačního kyvadla a nenasype peníze těm, co prý skutečně vyrábí. Koho kam přitom zaškatulkují, již naznačily svou zajímavou dedukcí zveřejněnou v týdeníku Zemědělec, že „typická farma, která kromě základních plodin už dokáže produkovat živočišné výrobky či třeba zeleninu, má okolo 1500 hektarů“.

Co na tom, že naprostá většina produkčních zemědělců v ČR jsou právě zemědělské podniky a klasické rodinné farmy s výměrou pod touto hranicí, a jsou zároveň skutečnou potravinovou jistotou všude jinde v Evropě? Hlavně, aby dál šly největší dotace na stále stejná místa jako dosud – tedy na koncentrované zemědělství v řádech desítek tisíc hektarů, které ale často bývá jen holým agropodnikáním bez jakékoli vazby na cokoli dalšího.

Používají se přitom různá sugestivní hesla jako třeba: „Už jsi dneska jedl?“, „Poděkuj produkčním zemědělcům!“, „Živíme tento národ!“, „Neberte nám práci!“, „Chleba bude za 150 korun!“. Nikde jsem neslyšel, že by z nějakých jiných sektorů jejich zástupci drze pořvávali na občana: „Už jsi dnes otočil vypínačem?“ „Poděkuj dopravcům za dopravené zboží!“ „Léčíme tento národ!“ „Nechte nás vyrábět!“. A proč asi? Možná i proto, že v jiných sektorech proběhla větší či alespoň menší transformace v chápání situace, že taková pofidérní obhajoba je spíše trapností, která žádné dobré jméno ani podporu mezi širokou společností nezajistí. Ne tak v zemědělství, kde na mnoha místech pořád žije duch socialismu a kult uctívání velkobyznysu jako jediné správné cesty. Hlas normálního zemědělce tu dlouhá léta nebyl slyšet, a to je ten hlavní problém, který musíme napravit.

V dobách míru by takové nemístné rejdy asi stačilo pojmenovat jako účelový lobbing. V době války jde ale již o něco naprosto nechutného, co asi ani nemá srovnání s předchozím notoricky sebestředným chováním vedení těchto zmíněných organizací. Výsledkem jejich dlouholeté činnosti mimochodem je, že pouze zpochybnily pozici celého sektoru neustálým stěžováním a požadavky na další a další peníze z veřejných rozpočtů, které ale pak často nekončily u běžných zemědělců a zároveň, které především nic podstatného nezměnily na dávno přežitém postsocialistickém nastavení. Ukázkovým zneužitím smyslu podpor do zemědělství byly například v předchozích dvou covidových letech investiční dotace z Programu rozvoje venkova, které si Agrární komora (AK), Zemědělský svaz (ZS) a Iniciativa největších zemědělských podniků u exministra zemědělství M. Tomana připravily k obrazu svému. Namísto Evropskou komisí doporučené plošnější podpory co největšího množství zemědělců, na které různými formami dolehly problémy s pandemií, byly v ČR opět z velké části vyčerpány okruhem stále stejných agropodniků na takzvané „posílení soběstačnosti“. Jsou to ale přitom právě jmenované nevládní organizace a jejich dlouholetá politika, které jsou odpovědné za dnešní nízké číslo české produkce v některých komoditách, jako třeba vepřové nebo ovoce a zelenina a za zcela podceněný menší a střední zpracovatelský sektor. V bleděmodrém je to u národních dotací, které jsou nesprávně nastavené a většina zemědělců z každoročně alokovaných 5 miliard korun neviděla nikdy ani korunu.

750 milionů je zde dokonce vyhrazeno jen a pouze pro největší potravinářské podniky nad 250 zaměstnanců, kam patří i řada zcela zahraničních firem! Neuvěřitelné a přesto v ČR skutečností! Pro koho mají význam takové dotace, je určitě snadné si domyslet. Své k tomu již před časem řekl (bohužel zatím do prázdna) i Nejvyšší kontrolní úřad.

Jistě není vůbec žádných pochyb o tom, že všechny podnikatelské sektory řeší enormní růst cen vstupů, výpadky v dodávkách materiálu, problémy v logistice a další náhlé změny a dosud nevídané potíže. Nejinak je tomu také v zemědělství. Evropské struktury, naše vláda a příslušné resortní ministerstvo již řeší konkrétní opatření a některá další doporučení, která v rámci zemědělské politiky nedávno navrhl zemědělský výbor poslanecké sněmovny. Asi nikdo nepochybuje, že by to stačilo a že zemědělci a potravináři se nacházejí v situaci, která zcela otočila navyknutý chod věcí, u nichž rozhodně nejsme na konci problémů, ale spíše na jejich začátku.

Pokud bychom však poslechli hlasy odborníků z AK a ZS a odložila by se nová zemědělská politika EU, dostali bychom se do ještě fatálnějších rizik, neboť bychom zavřeli oči před mnoha negativními sociálními a environmentálními trendy, které zatěžují venkov, a jen bychom zbytečně vyčerpali prostředky, které budeme potřebovat v budoucnu. Ještě více bychom ohrozili potravinovou bezpečnost v podobě co největšího množství schopných zemědělců v zemi (bez ohledu na výměru) a s nimi i dostupnost a pestrost potravin v regionech, jež jsou těmi klíčovými parametry, o které se musí veřejnost zajímat. Asociace soukromého zemědělství ČR při obhajobě legitimních zájmů zemědělců vždy šla touto cestou a je tomu tak i nyní. A je tomu tak zejména proto, že její členové – klasičtí menší i střední sedláci, neřeší své problémy nesmyslným systémem nekonečných požadavků podle jednotlivých komodit, ale snaží se hledat strategická východiska. Východiska, která mají praktické a odpovědné základy v samostatném a svobodném rozhodování běžného zemědělce na svém majetku, který žije se svou rodinou generačně ukotven v místě svého zemědělského podnikání – v přímém kontaktu se svými zvířaty, se svými polnostmi, se svými sousedy, a přímo co nejkratší cestou distribuuje své výrobky konzumentům. Tím také skutečně vytváří potřebné dobré jméno konvenčním i ekologickým zemědělcům prostřednictvím vyrobené neanonymní kvalitní suroviny nebo potraviny, vizitkou své farmy a jejím autentickým prostředím a také funkčními vztahy s okolím.

Taková politika má šanci problémy řešit u kořene věcí, byť zcela jistě nejde o jedinou možnou cestu, jak výhledově docílit, aby zemědělství bylo udržitelné i bez dotací.

Pouze zemědělství, které je respektující vůči okolí, má naději na to, aby bylo také respektováno veřejností, a nebude mu neprávem dáván negativní příznak nějakého škůdcovství. To bohužel ale není ani v náznaku cílem současných ani dřívějších aktivit AK a ZS. Jejich obviňování nové vlády (která je u moci čtyři měsíce), že několika změnami ve Strategickém plánu, který notabene bude platit až od příštího roku, dochází již nyní k jakémusi agrohazardu, je naprosto lživé a nepřijatelné. Těmi, kdo tu neustále hazardují, jsou právě představitelé těchto organizací, kteří nejsou schopni vůbec přijmout, že je více různých představ o tom, jak může fungovat české zemědělství a více měřítek, jak má vypadat aktivní, či chcete-li, produkční zemědělec.

Asociace soukromého zemědělství ČR vždy jasně deklarovala, že za nejlepší řešení považuje zdravé úsilí všech podnikatelských skupin – tedy velkých, středních i těch malých. Každá z nich má své přínosy a své limity. Bohužel ty dvě posledně jmenované skupiny ale neměly a stále ještě nemají dostatečný prostor, aby se více projevil jejich široký potenciál pro všechny spotřebitele. Současné změny, které se zatím přijaly, to mohou alespoň částečně trochu změnit. Českému zemědělství s válečnými dopady na bedrech určitě neprospěje panika ani šíření strachu, ani zatvrzelé lpění na jediném modelu. Pomůže mu jen přiznání reality, spolupráce všech a rozvážný přístup, který bude mít na paměti širokou škálu trendů, jež nás paralelně doprovází a kterým se v žádném případě nevyhneme. Reforma zemědělské politiky v ČR musí pokračovat, a to dokonce mnohem rychleji než dosud. ASZ ČR nabízí ke zvážení a využití některé náměty, které najdete zde: 9 návrhů pro české zemědělství (nejen) v dobách válečných


reklama

 
Další informace |
Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době v 41 regionálních a 10 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz.
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

27.4.2022 09:34
tak ona je reforma zemědělství?
já když se podívam kolem sebe ,vidím jen každý rok o trochu víc zničené krajiny a drastický úbytek stromů,
reforma určitě probíhá, v přerozělování peněz ,ale to není a nebude vidět,
že by bylo cílem, zemědělství bez dotací ,je nesmysl, zemědělství bez dotací okamžitě zkrachuje, pokud bude dovoz potravin normálně fungovat,
udržitelné ? to je dnes modní slovo
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.4.2022 17:15 Reaguje na vaber
klíčové zákony se spíš připravují, je půl roku po volbách...
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.5.2022 12:02 Reaguje na vaber
Zajímavé budou ony dotace i v cizině při oněch energetických a ostatních výrobních krizích. Jde i o hnojiva a t.d. Vždy pžežili a pžežijí jen moudří a předvídaví sedláci a hospodáři. Těch druhých máme dnes jaksi víc, ovšem jen těch odvozených od slova hospoda.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 11:04
Jediný kdo neustále kveruluje je váš svaz, pane Šebku, tak tady neplkejte nesmysly.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.4.2022 11:30
Co se podívat do Rakouska, jak tam tam funguje zemědělství a jací jsou Rakušané patrioti.
O tom to také je !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 11:54 Reaguje na smějící se bestie
Ono to ale není za malou cenu, to je třeba také vědět.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.4.2022 12:33 Reaguje na pavel peregrin
Co je dnes laciný ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 13:16 Reaguje na smějící se bestie
To byla jen připomínka, aby si někdo nemyslel, jací jsou Rakušáci kabrňáci a my trotlové.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.4.2022 17:16 Reaguje na smějící se bestie
tam je to o tom, že v Rakousku se pozemky neznárodňovali a nezcelovali...tam zemědělství je jiná liga ale je fakt, že opisování je povoleno
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.4.2022 18:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V Polsku a Maďarsku nebyly za socíku pozemky tak drasticky znárodněny jako v Československu, proto je tam podstatně více menších zemědělských subjektů než u nás. Dotace se tam, odhaduji, proto rozdělují mezi daleko větší podíl a počet zemědělských subjektů. Myslím, že Československu se rozsahem znárodnění kromě SSSR nikdo jiný v Evropě nevyrovnal.
Odpovědět
ZK

Zan K.

28.4.2022 10:59 Reaguje na Majka Kletečková
No - ono ta není ani tak o znárodnění či soukromničení ale jako vždy o lidech...
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

29.4.2022 20:03 Reaguje na smějící se bestie
očividně o tom nic nevíte a naše media si dávají setsakra pozor aby zprávy z Raichu byly jen o lyžování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2022 14:23
Asi jsem něco zaspal. Ono je u nás nějaké jiné, než soukromé zemědělství?
Boj malých s velkými o dotace je bojem neefektivních s efektivními způsoby
hospodaření často na stejné půdě a stejných přírodních podmínkách. Dotace
byly původně podporou, jak udržet neefektivní hospodaření v horách a na méně úrodné půdě. Dotovat ale více někoho, kdo je neefektivní na úrodné půdě je vyhazováním peněz. Je tak cílem rozdělit agropodniky na více dotované malé podniky, které budou bez dotací neefektivní? Má to smysl a nebo jde pouze o rozbití velkých ekonomicky efektivních podniků a následné spojování podle učebnice ekonomiky o výhodách velkých před příštipkáři. Každý přece ví, že existují stupně výroby a to prototyp, kusová výroba, sériová, velkosériová a hromadná podle jejich efektivity. V zemědělství je to stejné a malí musejí jít cestou specializace na nedostatkovou produkci,
která si musí najít svého zákazníka a nedotovat prodělečnou činnost stejnou, jako jiní zvládnou s dotacemi nižšími a nebo i bez dotací.
Tento lobbing se mi hnusí a vidím v něm pouze schopnost neschopných si
vybrečet peníze za neschopnost. To je jako by neschopný továrník chtěl
dotovat firmu, která krachuje a je nahraditelná sousední firmou. Ono
zákony ekonomiky obcházet dotacemi se této společnosti jednou vymstí,
až vyschne pramen dotací. To teprve poznáme skutečnou cenu zboží.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.4.2022 16:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Otázka je, jestli ta efektivita nepřinese dodatečné náklady, které se bagatelizují, nebo hážou za hlavu jak nádobí na řecké svatbě. Jinak Vás opravím: dotace vznikly po válce, jako cesta jak rychle postavit na nohy zemědělskou produkci a jako cesta k levným potravinám jakožto prostředku k zajištění sociálního smíru. Nadmořská výška s tím měla pramálo společného, ty různé LFA oblasti nastoupily až daleko později
Ps: u nás jsou mimo soukr. zemědělství i podniky státní, namátkou VFU Brno
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2022 17:44 Reaguje na Jakub Graňák
Beru, že jsem nevyjmenoval všechny důvody původně dobře
myšlených dotací a že existuje pár státních statků a asi
i statků vojenských ve vojenských újezdech. Efektivita
má jistě své nedostatky taky, ale podnikat trvale ve ztrátě
je o ničem. Mám v okolí srovnání velkého podniku a polského
pachtýře několika polí. Podnik je už dnes vlastník(koupili
státní půdu) a pachtýř obhospodařuje pole se kterým měli
vlastníci záměr je rozparcelovat na stavební pozemky. Ti
prví hnojí, střídají osevní postupy a to i s pícninami pro
dojnice a telata. Rekonstruovali starý státní statek a
mají ziskovou produkci. Ten Polák je v zisku asi díky
polským dotacím a tomu, že zde nehnojí hnojem a odváží do
Polska i slámu a kukuřici do bioplynky. Z pole je za 30.let
jíl vhodný tak leda na výrobu cihel a nikoliv půda. Stejní jsou i jiní malí statkáři v okolí, kteří používají 40. let
staré východoněmecké kombajny a jejich hospodářstvím se
raději vyhýbám, protože je mi líto těch jejich zvířat.
Jsou to zoufalci lpící na svém majetku, kterým utekly děti
a neobejdou se bez pomoci nájemných opilců ochotných u
nich za pár korun pracovat. Vím, že nejsou všichni takoví,
ale jen představa takové dotovat? No povězte má to smysl?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.4.2022 18:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemá, ale to je otázka nastavení podmínek, nikoli dotací jako takových. Dotace pobírají ti, co plní podmínky - a z toho plyne, že pokud někdo půdu plundruje, ale podmínky plní, tak dotace dostane. Nejsou to jen ti malí, kdo půdu plundruje, stejně jako to nejsou jen ti velcí, kdo se příkladně stará - svého času jsem jich objezdil stovky, tak mám s čím srovnávat - vždycky jde o to jaký k tomu má člověk vztah a to nejenom k zemědělství, ale taky k přírodě a všem rostlinám a zviřátkům (obzvláště k těm malým, často přehlíženým).
Kdo tam u Vás je? Netis?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.4.2022 08:54 Reaguje na Jakub Graňák
Ano u nás je Netis. Jinak máte pravdu, že dotace by
měly být v závislosti na způsobu hospodaření s půdou a krajinou. Nedělám si iluze ani o Netisu, ale je to rozdíl vidět jejich hospodářství a těch zoufalců, které jsem popsal. Já bych dával dotace
pouze těm, co se řádně starají o půdu, o zvířata
a krajinu. Kdo nehnojí organikou a nezaorává
rostlinné zbytky(cpe je do bioplynky), tak by neměl
na dotace na výměru nárok. Je to drancíř a nikoliv
hospodář.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2022 10:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak zrovna u Netisu bych řekl, že vůbec nejsou špatní
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.4.2022 19:13 Reaguje na Jakub Graňák
Já je chválím, že v rámci nastavených
pravidel v našem zemědělství si nevedou
špatně. Chce to opravdu změnu dotačních
pravidel podle způsobu péče o půdu a
krajinu a nikoliv pouze na hektar půdy
bez kontroly jejího stavu. Plundruješ
půdu, dostaneš nulu. Staráš se o půdu,
tak dostaneš dotaci podle jejího stavu.
Jinak se z toho maléru příroda nedostane.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.4.2022 07:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

27.4.2022 20:24
Takže se teď rozvrat českého zemědělství vydává za to správné a křičí se, že v době války máme táhnout za jeden provaz?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.4.2022 07:04 Reaguje na Katka Pazderů
ono jde spíš o to, aby byla konkurence...pořád ještě se poslouchají hlavně ty molochy, které vznikly za komunismu a fungují více méně do teď...konkurence schopnost musí být podpořena směrem k péči o přírodu a půdu. Na zemědělství se kouká jako na byznys ale právě ten produkční potenciál se vyčerpává či už vyčerpal a tak se dá dozvědět, že půda je z 50% biologicky mrtvá a že ornice je intenzivně erodována a kvalita půdy se velmi rychle snížila, protože chybí živiny a humus. Zemědělská půda je zdecimovaná ale nezdá se, že by se chování zemědělců nějak celkově změnilo. Je sice klimatická změna ale zemědělci jedou pořád stejně...a myslí si, že je stát bude zachraňovat do bezvědomí
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.4.2022 07:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
a nejlépe vydělávající firmy jsou Apple, Samsung, Facebook, Google....důvěra, že zrovna tyto platformy sítí, internetu- byznysu to myslí s námi nejlépe je ztráta času a duševní pohody.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2022 08:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To nic nemění na tom, že i ty veliké podniky jsou soukromé a na zemědělství se podílí rozhodující měrou. Přes všechny problémy dávají do půdy víc, jak 5 ha ceckaři.
Odpovědět
RN

Radek Novák

28.4.2022 08:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Reforma navržená ASZ a prosazená vládou je ekonomická jednosměrka k dalšímu poklesu živočišné výroby. Tj. méně organických hnojiv a méně pícnin. Tedy přesně v kurzu EU udělat z obyvatel nedobrovolné vegany. Jestli je to dobře to ať si každý posoudí sám.
Odpovědět
ZK

Zan K.

6.5.2022 11:57
Nojo. A ony lány žluté řepky místo obilí a brambor už to uskutečňují. A Baišův Agrofert se zase směje. A při zdražování potravin bude ještě víc.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist