Jiří Jeřábek: Když se prompt promění v kilowatthodiny

Uživatelé ChatGPT vytvořili během prvního týdne po spuštění nové generace generování obrázků více než 700 milionů obrázků, oznámila začátkem dubna 2025 společnost OpenAI. Kolik takové generování spotřebuje energie? Dobrat se čísel o dopadu využívání AI na klima a spotřebu elektřiny není jednoduché, přesná čísla ani vlastně neexistují. Trochu vhledu do tématiky přinesla nová studie Světové energetické agentury (IEA) s jednoduchým názvem Energy and AI. Když večer zapnu rychlovarnou konvici, můžu celkem přesně odhadnout (či dokonce změřit), kolik energie je třeba na šálek horkého čaje cca 30 Wh, pokud si ohřeju přesně tolik vody; pokud ohřívám litr, spotřebuji cca 100 Wh. Když ale stisknu Enter u promptu v AI chatbotu, zůstává spotřebovaná elektřina neviditelná. Podle zmíněné studie IEA jeden jediný dotaz do velkého jazykového modelu způsobí spotřebu na druhé straně internetu cca 1–9 Wh; u robustnějších modelů typu GPT 4 jsme spíše v horní polovině. Generování osmivteřinového videa už může stát 115 Wh. Generovaný obrázek odhadují různé studie na cca 2–15 Wh.

Jeden prompt tak není zásadně energeticky náročný, ale digitální kapky se rychle sčítají. Když dejme tomu udělám tisíc promptů, spotřebují na to AI servery cca 7 kWh. Pro srovnání to odpovídá např. měsíci svícení jednou LED žárovkou nebo 20 minutám ve sprše. Při přepočtu na emise CO₂ to vychází na cca 3 kg CO₂, které vygeneruje jízda na vzdálenost dvaceti kilometrů v benzínovém autě. Pro jednotlivce to nevypadá jako velká environmentální zátěž. Jenže AI proniká do vyhledávačů, textových editorů, navigací, průmyslu i energetiky či obecně pracovního prostředí, často v pozadí bez aktivního promptování. Každé kliknutí tak může nenápadně přihodit pár watthodin navíc a v součtu může jít násobek zmíněného. K jednotlivému promptování je pak třeba připočítat i energii spotřebovanou na fázi trénování jednotlivých modelů; ta může u jednoho modelu představovat desítky GWh, což ale v globálních hodnotách není tak závratná spotřeba. Ještě pro srovnání u jednoduchého googlování se uvádí mnohem menší spotřeba cca 0,3 Wh.

Obecně je nicméně třeba brát všechna tato čísla s rezervou, protože jsou získávána nepřímo či experimentálně a provozovatelé taková čísla sami nezveřejňují. Zároveň, co platilo včera, už nemusí platit zítra.

Zdvojnásobení spotřeby globálně

Globálnímu klimatu je ale vlastně jedno, kolik emisí padne na jeden prompt, důležitá jsou celková čísla. IEA odhaduje, že celosvětová spotřeba elektřiny v datových centrech vzroste z 415 TWh v roce 2024 na 945 TWh už v roce 2030, tedy na úroveň dnešního Japonska, respektive 3 % očekávané světové spotřeby elektřiny. (Pro srovnání Bitcoin, který nemá zdaleka takový praktický význam jako AI, nyní spotřebovává přibližně 0,5 % světové elektřiny.) Přibližně polovinu tohoto růstu má mít na svědomí právě umělá inteligence. V USA tak budou už na konci dekády spotřebovávat grafické karty víc elektřiny než výroba oceli, cementu, chemikálií i dalších energeticky náročných odvětví dohromady.

Technologická revoluce nikdy není černobílá a bude i záležet, jak bude pokračovat globální energetická transformace. Podle toho může umělá inteligence buď posílit naši závislost na fosilních palivech, nebo urychlit přechod k čisté energii. Kromě energetické spotřeby má rozvoj AI i další environmentální dopady, např. spotřebu vody, či dopady těžby spojené energetikou.

Na druhou stranu, podle zmíněného reportu, AI může přinést významné příležitosti např. pro optimalizaci energetického sektoru. Nasazení AI ve správě elektrických sítí umožní výrazně lepší předpovídání výroby a spotřeby elektřiny, optimalizaci provozu a rychlejší identifikaci poruch. Díky tomu bude možné efektivněji využívat stávající infrastrukturu a dle IEA zvýšit kapacitu sítí ve světě až o 175 GW bez nutnosti stavět nová vedení.

Další možností pro snížení emisí je využití odpadního tepla z datových center. Toto odpadní teplo lze využít pro zásobování sítí dálkového vytápění nebo průmyslových provozů (v EU vč. ČR je využití odpadního tepla z nových datových center povinné). V průmyslu a dopravě může AI výrazně snížit energetickou náročnost díky přesnějšímu plánování výroby, predikci potřeby údržby a optimalizaci logistických procesů. Podle zprávy by využití stávajících AI technologií mohlo celosvětově ušetřit energii odpovídající současné celkové spotřebě Mexika.

AI také může představovat důležitý nástroj pro urychlení inovací v oblasti energetických technologií, od vývoje baterií přes syntetická paliva až po testování nových materiálů a technologií.

A co závěrem

AI může přinést pokrok, ale zároveň i celou škálu problémů (nejenom environmentálních). Asi úplně jako jednotlivci neovlivníme světové směřování, ale něco se dělat dá. Myslete na vlastní digitální hygienu: ne na všechno je třeba AI. Když generujete obrázek, tak pět variant obrázku znamená pětkrát tolik emisí. Podporujte využívání AI tam, kde může přispět k větší efektivnosti ochrany životního prostředí. A podpořte kampaně, aby technologické firmy byly transparentní a aby si stanovovaly cíle pro snižování spotřeby elektřiny a celkového dopadu na životní prostředí.

---

reklama

---