Jiří Popelka: První etapa hledání úložiště byla plná podvádění a zanechala nedůvěru
20.5.2020
Sudy radioaktivního odpadu v úložišti Richard. Ilustrační snímek Licence | Volné dílo (public domain)
První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám. Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště.
Představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště a proto i chystané ohlášení finálních lokalit vnímají jako uspěchané. Spolurozhodování samospráv je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště. Rovněž evropská směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. I nový český atomový zákon se vznikem zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště počítá. Přestože je připravován od roku 2011, dodnes se nedostal ani do Parlamentu. Konzultace se starosty dotčených obcí, která proběhla v druhé polovině loňského roku na popud ministra Havlíčka, skončila odmítnutím prakticky všech jejich připomínek. Do vlády tak má jít verze, kterou obce považují za nesplnění slibů, které tu deset zaznívaly. Podporu v tom mají i od Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv České republiky, jejichž připomínky rovněž ministerstvo neakceptovalo.
Způsob hledání úložiště se měnil za pochodu, protože předem nebyl jasně nadefinován. Obce tak zažily mnoho účelových zvratů, přihazování lokalit do výběru v očekávání lepší akceptace veřejností i pokusy upřednostnit některé geologicky nevhodné lokality. Bylo vyplýtváno mnoho peněz i lidské energie na stanovení průzkumných území pro geologické práce, aby pak tato byla označena za zbytečná a průzkumy účelově označeny za výzkumy. Na základě takto získaných geologických dat, prakticky v rozporu se zákonem, má nyní dojít k zmenšení počtu lokalit.
V obcích a městech, jejichž obyvatelé se cítili ohroženi projektem úložiště, proběhlo dohromady 31 úspěšných místních referend, která odmítla úložiště a průzkumné práce, záměr na svém území usnesením zastupitelstva zamítá i Jihočeský kraj. Až k soudům se dostaly žaloby 18 obcí a 6 spolků na stanovení sedmi průzkumných území pro geologické práce a ve většině z nich byly úspěšné.
Členové Platformy proti hlubinnému úložišti také postrádají vážně vedenou debata o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Trvalé uložení do zemských hlubin, které bude muset garantovat nemožné, tedy bezpečnost po statisíce let, nemůže být jediným řešením.
Když jsem se poprvé dozvěděl, že poblíž mého domova by mohly skončit nebezpečné atomové odpady, rozhodně jsem nečekal, co vše si později prožiji i jako předseda spolku a nakonec starosta. Chaotické postupy Správy úložišť, aroganci, utajování informací, nikdy nesplněné sliby ministrů, úspěšné soudní pře se státem. Ale také ohromnou podporu a sounáležitost svých sousedů, spoluobčanů a dalších starostů. I když si stát navzdory všem prosadí svůj výběr, důvěru, že na konci bude to nejlepší možné a dlouhodobě bezpečné řešení, si nezískal.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů (32 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.
reklama
Jiří Popelka Autor je mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Jistebnice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Tohle je zase další argument proti stavění dalšího mastodonta ročně produkujícího tuny radioaktivního odpadu.
Odpovědět
Vůbec ty tanečky kolem úložiště nechápu. Vždyť ten odpad může zůstat sto nebo dvě stě let tam, kde právě je, aniž by to kohokoliv ohrozilo. A mezitím se zjistí, že je to cenná surovina a nebude se aspoň muset tahat z dolu a oplachovat zahradní hadicí od bentonitu.
Odpovědět
Ten odpad není vyhořelé palivo. To jsou třeba rukavice a ochranné prostředky, popruhy a jiné předměty kontaminované radioktivitou při manipulaci atd. atd. atd.. prostě jen nějaké svinstvo.
Odpovědět
Jmenuje se to "hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů" :-) Tam rukavice fakt dávat nebudou :-)
Odpovědět
Ano, nechápete.. vaše romantická představa o štěpné jaderné reakci je vskutku komická....
Odpovědět
a teď z fleku a bez gůglu: porovnejte nebezpečnost vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu z medicínského použití (proti kterému jsem demošky nezaznamenal a služby rentgenu při zlomené noze a radioterapie při nádorových onemocněních využívají i odpůrci dostavby Temelína a Dukovan)
Odpovědět
Mám o štěpné reakci podobně romantické představy. Možná proto, že jsem vystudoval fyziku.
Odpovědět
Podobně aktivisté Hnutí Pro život postrádají vážně vedenou debatu o možnostech interrupce.
Odpovědět
Dobře, dvě jaderky tu máme a budeme se s tím muset pasovat do skonání věků (což neusí být až tak dlouho). Ale je ryzí nesmysl si sem nasadit dalšího mastodonta. Který navíc spotřebuje vody asi tolik, co milión obyvatel a na svoji obsluhu potřebuje velké výkony v dýzových agregátech.
Proti superelegantní fve je to fakt technologie z doby krále Klacka.
Odpovědět
S vodou jste úplně vedle, protože je úplně jedno, jestli se vypaří nebo odteče do moře (možná je dokonce vypaření lepší, ale množství je nula nula nic, takže zaokrouhluji na nulu). Mastodont je vždycky efektivnější než několik malých zařízení - proto se také velké technologické celky staví. Kdyby to vycházelo lépe opačně, nikoho by ani nenapadlo stavět velká zařízení.
Odpovědět
Zase blbost, jak dycky. Jestli má milión obyvatel vodu nebo nemá, je dost podstatný rozdíl. A hlavně za pár let to může být možná fatální.
Mastodont je technologie minulého století a tenkrát to jinak nešlo. Taky plynové kotle byly účinnější ty velké. Dnes se dělají malé kondenzační, které mají účinnost úplně stejnou a ušetří se na rozvodech.
A především mikro JE (třeba s výkonem 60 MW jako Nuscale) může stát ve městě a chladit se bude do dálového topení na blízko.
Odpovědět
ehm. milej pane, trojčlenka je něco jako hrábě, sekera, traktor nebo revolver - je to jenom nástroj, v rukou poctivého fachmana je to velmi užitečné, v rukou zločince je to smrtící zbraň, v rukou podvodníka je to nástroj mámení a v rukou diletanta je to nevyzpytatelný živel. čili:
ano, je pravda, že taková běžná normální jaderka (JeDu) má spotřebu vody jako plusmínus milion obyvatel. na domovních vodoměrech. celkově naprší na území české republiky nějaké množství vody ("střecha evropy"), a spotřeba (nikoli výpar) JeDu je zhruba dvoutisícina tohoto množství, a kolik z toho výparu odejde po větru někam na sibiř a kolik spadne v podobě mlhy v okolí pár kilometrů od JeDu je otázka, která přesahuje můj odborný bekgraund.
a k poslední tezi prvního odstavce: základ pro větrník se hrabe bagrem a betonuje pomocí mixu a betonpumpy (nafta), vrtule se osazuje autojeřábem (nafta), ocel se vyrábí v ocelárně (uhlí) a měď v měďárně, pro pole fotopanelů si to hravě sepíšete sám.
a tak si to nějak přeberte.
Odpovědět
Zase nesmysly, tady se to fakt množí.
Teorie o výparu na celém světě apod. si můžete někam.
JED je chlazená z Jihlavky, která má každoroční průtok stále nižší a loni už byl skoro na hranici minima. Letos asi JED spotřebuje vody víc, než kolik Jihlavka vydá, může se jet ještě na dluh z Dalešické přehrady. Jak dlouho? A co ten nový blok o výkonz 1300 mW? Ten budou chladit Paroukovi Marťani?
Ožebračit celé povodí Jihlavky (které je suché už teď) na úrovni spotřeby miliónu obyvatel, to je snad jen šílený nápad.
Odpovědět
Konečně se v článku platformy aspoň naznačuje možnost, že hlubinné úložiště by se vůbec budovat nemuselo. Jak říká igáček, klidně vyhořelé palivo nechat 100 let v meziskladech a ono se ukáže, co s ním. Tento dluh dalším generacím by byl pokryt tučnou částkou na jaderném účtu, která by nebyla utracena na stavbu hlubinného úložiště.
Odpovědět
Jaderná energie má přízvisko "drahá", ale to bych jí nevyčítala, lepší "drahá" než "špinavá" a zároveň neobnovitelná. Díky rakouským protestům lze i předpokládat, že takový Temelín je s velkou pravděpodobností v rámci možností dostatečně bezpečný. To velké množství nebezpečného jaderného odpadu je ale zásadní slabinou. Už před sametovou revolucí se slibovalo, že je jen otázkou času, kdy bude vyřešen problém s nebezpečným odpadem z JE. Provizorní úložiště bylo přijímáno za komunistů jako nouzové řešení. Uplynulo od té doby víc než třicet let. To se za tak dlouhou dobu ještě nepodařilo přijít na žádný elegantní způsob, jak ten jaderný odpad využít?
Odpovědět
Podařilo (množivé reaktory), jenom je to drahé a složité. Proto se "čeká" až cena uranu stoupne natolik, že se vyplatí je stavět (několik experimentálních reaktorů už bylo postaveno). Jenže uranu je všude dost, tak to bude nějakou dobu trvat. A mezitím se možná přijde na další využití.
Odpovědět
V tom jaderném odpadu jsou např. lanthanoidy, případně izotopy, z nich lze tyto prvky bombardováním vhodnými částicemi vytvořit. Na lanthanoidy má v současné době monopol Čína (protože "vzácné zeminy", z nichž se izolují, se těží jen tam a má také největší známá těžitelná ložiska). Přitom se jedná o materiál strategického významu, na němž stojí spousta věcí, od optických kabelů, vytvářejících páteř internetu, až po úsporná LED svítidla. Proto si také nikdo moc netroufá Čínu otravovat s "nějakými lidskými právy", protože je převis poptávky nad nabídkou.
Odpovědět
Faktem je, že článek je snůškou demagogie.
Na druhé straně je jasné, a stát by to měl přiznat, že takové úložiště, obsahující materiál silně atraktivní pro nejrůznější teroristické organizace (případně radikály z organizací, které ještě do této kategorie zahrnuty nebyly), bude muset být v nějaké režimu střežení, který bude místní dlouhodobě omezovat minimálně tak, jako měli omezený režim obce v pohraničním pásmu. A stát by měl projevit vůli část občanů (kteří tohle pro své potomky nechtějí) přesunout jinam, ale do ekvivalentního bydlení, nikoli z vesnických rodinných domků do podřadné panelákové haluzny, jak se to dělo např. v souvislosti s likvidací obcí kvůli těžbě hnědého uhlí. A neměl by ani vytvářet prosto pro vymozkované architekty "světového významu", jak se to stalo např. při stavbě nového Bítova za první republiky (ta vesnice je typickou ukázkou vize šíleného architekta, v jaké by normální člověk nechtěl být ani po smrti namalovaný na zdi).
Souhlasím s těmi komentujícími, podle nichž ten odpad může přijít do takového úložiště klidně až po 200 letech, nicméně to úložiště by mělo být vybráno co nejdříve, aby místní obyvatelé dlouho věděli "do čeho jdou" a měli časový prostor na přizpůsobení se, nebo (s dopomocí státu) na přesun do jiné lokality.
Odpovědět
nejlépe a nejlevněji je to samozřejmě ve stávajícím areálu elektrárny (protože tam ta ostraha už je). nejdříve v bazénku, pak ve stodole a nakonec třeba ve sklípku.
Odpovědět
A u mě na zahradě. Kvůli tomu vyhřívanému skleníku.
Odpovědět
Je otázka, nakolik by se v takovém případě musel (například) zpřísnit výběr a prověřování stálých zaměstnanců a jejich příbuzných (aby někdo z nich nebyl napojen třeba na Vandase nebo Al Kajdu).
Odpovědět
Asi nejmenším zlem by bylo uložení toho vysoce nebezpečného odpadu v místě jader. elektrárny. Kvůli stavbě Temelína už byla zničena obec a její okolí, lidé se museli přestěhovat, přišli o rekreační zařízení v chatových osadách poblíž temelínské přehrady atd. Coby rodilá Budějčačka ale rozhodně nechci mít v dosahu 30 km takovou časovanou pumu a podobně uvažujou všichni moji známí bydlící v ČB a okolí. Považujeme jaderný odpad za skrytou hrozbu.
Ale souhlasila bych s tím, aby byl sklad vyhořelého paliva někde na Moravě, třeba u Brna.
Odpovědět
Jaká časovaná puma? To Vás asi jen vyděsili aktivisti (není divu, oni jsou za to placení, profesionálové). Ve skutečnosti o nic nejde, klidně by to mohlo být třeba v plechové hale u D8 u Prahy a nikomu by nic nehrozilo. Ale aktivisti mají za úkol přesvědčit veřejnost, že jen to nejabsurdněji drahé řešení je to pravé, tak přesvědčují :D
Odpovědět
Kdybych byla teroristka, asi by mne lákalo s tím uloženým vyhořelým jaderným odpadem něco podniknout. Byla by to skvělá příležitost k dobrodružné týmové práci.
Odpovědět
Zvlášť pokud byste měla k dispozici tým pilných pracovníků, kterým by absolutně nevadilo, že při manipulaci s tím materiálem po pár desítkách hodin odejdou k Alláhovi, kde je čeká taky těžká práce - každý den odpanit 72 hurisek.
Odpovědět
Myslím, že dnešní technika a vynálezy umožňují způsoby, jak to provést a nenechat se ozářit. Pomocí dálkového ovladače. Nevím, jestli by to museli nutně být islámští sebevrařední atentátníci.
Odpovědět
Vypadá to, jako byste na tyto aktivity chtěla založit školící pracoviště. Pak by se měli lidé opravdu čeho bát a vy byste dosáhla vrcholu uspokojení.
Odpovědět
Vladimir Vladimirovič, Slovanský bratr nejdražší, se jednou nechal slyšet, že v Kaliningradu nebude rpzmisťovat jaderné hlavice na Iskandery, střely s plochou dráhou letu.
Má v dostřelu asi 50 jaderných elekráren celé Evropy. Možná taky proto Němci s jádrem končí.
Odpovědět
Existuje mezinárodní úmluva, podle níž je útok i konvenčními zbraněmi na civilní jaderné zařízení (kam JE patří) ekvivalentní útoku jadernému a je možné na něj odpovědět jadernými hlavicemi. Ty NATO pochopitelně má. Pak by se uplatnila jako nevýhoda kompaktnost ruského území a snadná zlikvidovatelnost tamních center.
A Putin, ať je jaký chce, není magor.
Odpovědět
Žádné mezinárodní smlouvy (natož úmluvy) Rusko neuznává a Putin sice není šílenec (vždy napadá jen slabší), ale po něm tam může přijít kdokoliv, třeba skutečný šílenec.
Odpovědět
Ano, ale ti sebevražední atentátníci:
1. jsou výrazně levnější
2. dají se sehnat snadněji než hi-tech vybavení
3. jejich sháněním na sebe neupozorníte, na rozdíl od těchto zařízení, která jsou v jakémsi režimu sledování (ono je úplně jedno, jestli byste takto dělala "špinavou bombu" nebo třeba geneticky vylepšenou ebolu).
Odpovědět
Mimochodem, tohle je asi jediný problematický aspekt trvalého (ale i dočasného) úložiště.
Odpovědět
Na toto téma je už snad tolik béčkových thrillerů, že by se měl dokázat "vcítit" skoro každý.
Odpovědět
Brno je od ČB dál než Praha, proto bych přece jen preferovala uložit ten - podle vás neškodný odpad (z hlediska člověka po velmi dlouhou dobu silně radioaktivní) někam na Moravu. Třeba do plechové haly u Brna.
Odpovědět
V masívu pod Špilberkem by se to asi relativně bezpečně uložit dalo (jsou tam už proti jaderné kryty z 50. let), ale musel by se přerušit vnitřní městský okruh, protože Husova by musela být zadrátovaná. A do ŠUŘ a do Moravské galerie by se chodilo jen na zvláštní povolení a s vojenským doprovodem. (Tož, dělám si prču, ale neé moc velkó.)
Odpovědět
Vy si děláte lochec ze všeho a furt.
Odpovědět
Ony některé věci jsou natolik absurdní a šílené, že si z toho člověk buď "dělá lochec", nebo si kvůli tomu hodí mašlu.
Odpovědět
Zvláště produkty Petrohradské farmy trollů, ty musí taky generovat počítač.
Odpovědět
|
|