Jiří Svoboda: Hrncový model půdy s vegetací
22.10.2026 | Jiří Svoboda |
Jak náš hrncový model funguje
Každý prvek na našem hrnci má odpovídající význam:1. Velikost hrnce = Celková retenční kapacita půdy
Velký hrnec představuje kyprou půdu o velké mocnosti, která dokáže pojmout spoustu vody do svých pórů. Malý hrnec reprezentuje zhutněnou půdu s nízkou jímavostí, kde se voda nemá kam uložit.
2. Nalévání vody z konve = Intenzita deště
Rychlost, jakou do hrnce vodu lijeme, odpovídá typu srážek – od mírného zahradního deštíku po prudkou letní bouřku.
3. Přetečení přes horní okraj = Povrchový odtok
Jakmile se hrnec naplní až po okraj, voda přetéká, což představuje povrchový odtok a riziko eroze.
4. Otvor ve stěně hrnce = Průsak do hloubky (zasakování)
Dírka na boku hrnce upouští vodu do hlubších vrstev. Poloha a velikost tohoto otvoru udávají, jak snadno půda a podloží vodu propouští. Např. písčitá půda propouští vodu rychle a skoro žádnou v hrubých pórech nezadrží (velká díra u dna hrnce), zatímco jílovitá půda dokáže v jemných pórech dlouhodobě zadržet velké množství vody (malá dírka ve vyšší části hrnce).
5. Odpar z hladiny = Výpar a vegetace (evapotranspirace)
Voda z hrnce neubývá jen otvorem ve stěně, ale i odparem. Rostliny fungují jako „sací pumpy“, které vodu vytahují z půdy a odpařují ji přes listy či jehličí zpět do atmosféry. Hutná půda bez vegetace rychle na povrchu oschne a odpar z ní bude malý.
Galerie hrnců půdních profilů a povrchů: Od hlubokého lesa po asfalt
1. Lesní půda: Hluboký zásobník s aktivní sací pumpou
-
• Velikost hrnce: Obří. Kyprá půda plná humusu, kořenových kanálků a pórů pojme velké množství vody.
-
• Poloha a velikost dírky: Malá až střední dírka ve vyšší části. Voda neodtéká nekontrolovaně pryč, ale půda ji drží jako houba a pouští ji do hloubky pozvolna.
-
• Úbytek odparem: Obrovský. Hluboké kořeny stromů neustále nasávají vodu z celého půdního profilu a masivně ji odpařují přes listy/jehličí do atmosféry (evapotranspirace).
-
• Chování při dešti: Běžný i silný déšť se vsákne a z části odpaří. Povrchový odtok (přetečení hrnce) prakticky neexistuje.
2. Mokřadní louka u potoka: Trvale plná houba
-
• Velikost hrnce: Střední až velký, ale z potoka (pokud nevyschne) trvale naplněný.
-
• Poloha a velikost dírky: Žádná dírka v boku hrnce. Zespodu je systém nepropustný nebo eliminovaný vysokou hladinou podzemní vody spojenou s potokem.
-
• Úbytek odparem: Vysoký. Vlhkomilná vegetace či volná vodní hladina odpařují vodu velmi intenzivně.
-
• Chování při dešti: Protože je hrnec permanentně plný až po okraj, nový déšť není zachycen a voda se rozlévá dále do okolí nebo s malým zpožděním odtéká do údolí.
3. Zdravé pole s humusní půdou: Vyvážený retenční zásobník
-
• Velikost hrnce: Velký. Dobře obhospodařovaná půda s vysokým obsahem organické hmoty má velký objem pórů.
-
• Poloha a velikost dírky: Středně velká dírka v optimální výšce. Na propustném podloží umožňuje plynulé doplňování podzemních vod bez okamžitého vyschnutí půdy.
-
• Úbytek odparem: Střední až vysoký. Závisí na typu plodin a fázi vegetační sezóny (např. rostoucí porost odpařuje hodně, po sklizni odpar klesá).
-
• Chování při dešti: Spolehlivě pojme většinu srážek. K přetečení přes horní okraj hrnce dochází až při extrémních letních průtržích nebo dlouhotrvajících deštích. Erozní účinky silně rostou s rostoucím sponem rostlin.
4. Zhutněné zemědělské pole: Zmenšený a ucpaný hrnec
-
• Velikost hrnce: Malý. Degradovaná půda bez humusu má zhutněnou strukturu a minimum pórů.
-
• Poloha a velikost dírky: Velmi malá dírka nahoře. Zhutněné podloží (podorniční stlačení) vodu do hloubky téměř nepouští.
-
• Úbytek odparem: Nízký až střední. Na povrchu se rychle vytvoří nepropustný škraloup, půda oschne a výpar se sníží; slabá vegetace nestačí vodu čerpat a také není moc kde brát.
-
• Chování při dešti: Hrnec se naplní během pár minut. Voda přetéká přes okraj a způsobuje rychlý povrchový odtok, který strhává ornici (eroze).
5. Polní cesta (uježděná půda bez vegetace): Zmáčknutá nádoba bez kapacity
-
• Velikost hrnce: Velmi malý. Póry v půdě jsou mechanicky značně zredukovány.
-
• Poloha a velikost dírky: Téměř žádná dírka. Udusaný povrch je pro vodu téměř neprostupný.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Voda ubývá jen rychlým odparem z plošných kaluží.
-
• Chování při dešti: Voda se nemá kam vsáknout a brzy přetéká. Polní cesty často fungují jako dravé kanály, které soustředěně odvádějí vodu z krajiny pryč (pokud se neudělá opatření, které vrací vodu zpět na pole).
6. Písčité pole: Hrnec s obří dírkou u dna
-
• Velikost hrnce: Velký. Písčitá půda má mezi velkými zrny dostatek volného prostoru.
-
• Poloha a velikost dírky: Obří dírka na samotném dně hrnce. Písek neklade vodě téměř žádný odpor a hrubé póry nezadrží vodu kapilárními silami.
-
• Úbytek odparem: Nízký. Voda v hrnci nezůstane dostatečně dlouho na to, aby ji rostliny stihly kořeny vytáhnout a odpařit. Výrazný odpar bude jen v případě hluboko kořenících rostlin.
-
• Chování při dešti: Všechna voda se ihned vsákne (hrnec nikdy nepřeteče), ale okamžitě proteče hluboko do podloží. Půda extrémně rychle vysychá a rostliny trpí suchem. Dobře prosperují jen hluboce kořenící rostliny, které dosáhnou až k hladině spodní vody.
7. Propustná betonová dlažba (na vrstvě štěrku): Umělý vsakovací hrnec
-
• Velikost hrnce: Střední (daný mocností štěrkového lože).
-
• Poloha a velikost dírky: Střední dírka u dna. Štěrková vrstva postupně pouští vodu do původního podloží pod dlažbou.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Beton a štěrk vodu odpařují jen dočasně z povrchu, chybí zde vegetační pumpa.
-
• Chování při dešti: Voda proteče spárami do štěrkového lože, kde se bezpečně zadrží a postupně vsákne. Zamezuje přetékání a odtoku do dešťové kanalizace. Při extrémních deštích to ale nemusí stačit.
8. Asfalt a zástavba: Nepropustné víko (povrch bez hrnce)
-
• Velikost hrnce: Nulový. Nepropustný povrch zcela odřízl půdu pod sebou.
-
• Poloha a velikost dírky: Žádná dírka. Povrch je nepropustný, nelze zasakovat.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Omezuje se pouze na krátkodobý odpar z kaluží po dešti.
-
• Chování při dešti: Téměř 100 % vody okamžitě stéká po povrchu (přetéká). Vzniká bleskový odtok, který přetěžuje kanalizační síť a způsobuje městské povodně. Pro minimalizaci škod a efektivní doplňování podzemních vod je třeba tyto plochy důsledně kombinovat se zasakovacími opatřeními. Pak takové plochy efektivně doplňují podzemní vody.
Závěr: Od izolovaných hrnců k celistvé krajině
Pomocí hrncového modelu si můžeme lépe představíme, co se s vlhkostí v půdě vlastně děje. V reálném světě ale tyto hrnce neexistují odděleně. Abychom dospěli k dobře fungující krajině protkané industriálními prvky, je třeba tyto hrnce vzájemně propojit a považovat je za jeden celistvý systém, který má za úkol zajistit, aby v budoucnu neubývalo podzemní vody a nevysychaly řeky ani při dalším pokračování klimatické změny. Je nezbytné opustit lokální pohled propagující místní výhody na úkor okolí.Jelikož srážky prakticky neovlivníme, neboť z odpařené vody se v malém vodním cyklu vrátí jen její malá část, jediné kolečko, kterým ještě můžeme točit, je přizpůsobení odparu, retence a vsaku strukturou půdy, vlastnostmi povrchu a vegetací. Vhodně zvolenými opatřeními v krajině i zástavbě – takovými, která budou k přírodě maximálně šetrná – dokážeme stabilizovat povrchový odtok, nasměrovat drahocennou vodu k dostatečnému vsaku a vytvořit pro člověka co nejpříznivější prostředí.
Náš hrncový model by se tak mohl stát základem pro kvalifikované, výpočty podložené návrhy, jak přetvářet komplexní industriální krajinu ve prospěch její odolnosti vůči budoucím narůstajícím extrémům počasí. (Text vznikl s využitím AI Gemini.)
reklama
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví
Pět investičních skupin založilo novou zemědělskou alianci Orbis Terra
Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní
Další články autora |
Jiří Svoboda: Zelený sen vs. bílá realita: proč je bílá střecha klimaticky příznivější než ta sebeudržovanější zelená?
Jiří Svoboda: Každá kapka vody má dobře posloužit. Proč v nové klimatické realitě musíme plánovat budoucnost, ne pouze kopírovat minulost
Jiří Svoboda: Kompromis pro Nové Mlýny – může polosuchý poldr zachránit Dyji před ekocidou a Břeclav před stoletou vodou?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
ss
smějící se bestie
22.10.2026 06:19Vždy to bude o intenzitě deště a ty zahradnické deště trvající několik dní, bohužel chybí už dlouhá léta a proto klesají hladiny spodních vod.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2026 07:11 Reaguje na smějící se bestieVelký vliv na hladinu podzemních vod má i vzrůst odběrů.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 06:55Písčité, nebo hlinitopísčité půdy a opačně hlinitojílovité či jílovité stojí na obou koncích a prakticky nemůžete jejich složení ovlivnit. To je dáno z rozhodující části matečnou horninou, ze které kdysi vznikly. Jistě, ti, kdo na takovýchto půdách hospodaří, se snaží-či by se měli snažit-půdy zlepšovat, ale ze své praxe vám mohu říct, že zásadním způsobem to nelze.
Pokud budete hospodařit na lehčích, písčitějších půdách, můžete kupříkladu hnoje dávat kolik chcete, ale nijak významně strukturu a obsah humusu neovlivníte, totéž platí pro půdy těžké. V obou dvou případech totiž platí, že bakteriální aktivita je zde rozhodujícím způsobem ovlivňována právě těmi fyzikálními parametry těchto půd.
Tyto půdy jsou každý rok významně ovlivňovány průběhem sezony- pro lehké je nutný dostatečný přísun srážek, pro těžké naopak menší. Proto také podniky, jejichž půdní fond je tvořen těmito půdami, jsou na průběhu sezony daleko více závislé jak podniky s půdami hlinitými, středními, kde se většinou neurodí pouze, když zapomenout zasít a jak já s oblibou říkám- že na těchto půdách může hospodařit prase s kantorem.
Další velmi podstatnou věcí je, že hnojem v současné době disponují v rozhodné míře velké podniky, kde i přes nepříznivou ekonomickou situaci udrželi chov skotu a tudíž mohou ho do půdy dodávat. Dalším zdrojem je kejda a pro tu platí totéž co pro hnůj.
K digestátu- jednou pro vždy si zapamatujte- digestát NENÍ!! organické hnojivo, protože postrádá labilní organickou složku. Je to slabé minerální hnojivo a nikdy nemůže nahradit kejdu či hnůj ve smyslu působení na půdní komplex. Tedy může- ale v záporném smyslu slova.
Lze využívat zeleného hnojení v kombinaci s rozdrcenou slámou, to je poměrně dobré řešení a velmi významné je zařazování jetelovin a luskovin.
Dle dřívějších dlouhodobých studií je vliv jetelovin rovnocenný působení hnoje a v některých parametrech ho i předčí- kupříkladu v redistribuci splavených prvků K, P zpět do ornice.
Tímto oslím můstkem bych se chtěl dostat k dnes tak módnímu a vehementně prosazovanému regenerativnímu způsobu hospodaření.
Ponechme stranou emoce a podívejme se na věc prakticky.
Tento systém k nám přišel z USA, respektive z jejích jižních států, z naprosto odlišných půdních prérijních podmínek a jiného podnebí. Pokud bych se u nás měl rozhodovat, kde regenerativní hospodaření-a jestli vůbec-zařadit, tak jednoznačně pouze na půdy lehké, písčito hlinité, písčité.
Na těžkých půdách nejenže tento systém nic nepřinese, ale naopak těmto půdám vysloveně uškodí, protože vzhledem k jejich fyzikální povaze tyto půdy vyžadují intenzivní agrotechniku- kypření, orbu - aby se udržel mikrobiální život. Pokud se tak neděje, spodní vrstvy orniční a podorničí se po čase utuží natolik, že začnou převládat anaerobní procesy a mikrobiální život ustane. Nic nepomůže trvalý pokryv, a to nemluvím o dalších úskalích tohoto systému, které platí i v případě půd lehkých-výživařských a fytopatologických.
Často je mi zde vytýkáno, že jsem ustrnul na něčem, co je překonáno a že se nesnažím jít s dobou.
Opak je pravdou- celý profesní život se musím , jako každý , učit nové- jenže vtip je v tom, že já v tomto oboru pracuji celý život a tak si trochu neskromně myslím, že i proto mohu posoudit, co je a co není pro zemědělství přínosem.
Neřešitelným problémem totiž je celková koncepce-nekoncepce našeho popřevratového zemědělství jako celku, vliv globalizace se zemědělskými komoditami a tudíž logický ústup od pěstování zlepšujících plodin a chovu skotu. To jsou ty zásadní problémy a jejich vyřešení a náprava by automaticky řešila i mnohde neutěšený půdní stav, ale v současných podmínkách je to zbožné přání.
Tato odpověď vznikla pouze v mé hlavě, na základě životní zkušenosti a bez použití AI.
Odpovědět
Pokud budete hospodařit na lehčích, písčitějších půdách, můžete kupříkladu hnoje dávat kolik chcete, ale nijak významně strukturu a obsah humusu neovlivníte, totéž platí pro půdy těžké. V obou dvou případech totiž platí, že bakteriální aktivita je zde rozhodujícím způsobem ovlivňována právě těmi fyzikálními parametry těchto půd.
Tyto půdy jsou každý rok významně ovlivňovány průběhem sezony- pro lehké je nutný dostatečný přísun srážek, pro těžké naopak menší. Proto také podniky, jejichž půdní fond je tvořen těmito půdami, jsou na průběhu sezony daleko více závislé jak podniky s půdami hlinitými, středními, kde se většinou neurodí pouze, když zapomenout zasít a jak já s oblibou říkám- že na těchto půdách může hospodařit prase s kantorem.
Další velmi podstatnou věcí je, že hnojem v současné době disponují v rozhodné míře velké podniky, kde i přes nepříznivou ekonomickou situaci udrželi chov skotu a tudíž mohou ho do půdy dodávat. Dalším zdrojem je kejda a pro tu platí totéž co pro hnůj.
K digestátu- jednou pro vždy si zapamatujte- digestát NENÍ!! organické hnojivo, protože postrádá labilní organickou složku. Je to slabé minerální hnojivo a nikdy nemůže nahradit kejdu či hnůj ve smyslu působení na půdní komplex. Tedy může- ale v záporném smyslu slova.
Lze využívat zeleného hnojení v kombinaci s rozdrcenou slámou, to je poměrně dobré řešení a velmi významné je zařazování jetelovin a luskovin.
Dle dřívějších dlouhodobých studií je vliv jetelovin rovnocenný působení hnoje a v některých parametrech ho i předčí- kupříkladu v redistribuci splavených prvků K, P zpět do ornice.
Tímto oslím můstkem bych se chtěl dostat k dnes tak módnímu a vehementně prosazovanému regenerativnímu způsobu hospodaření.
Ponechme stranou emoce a podívejme se na věc prakticky.
Tento systém k nám přišel z USA, respektive z jejích jižních států, z naprosto odlišných půdních prérijních podmínek a jiného podnebí. Pokud bych se u nás měl rozhodovat, kde regenerativní hospodaření-a jestli vůbec-zařadit, tak jednoznačně pouze na půdy lehké, písčito hlinité, písčité.
Na těžkých půdách nejenže tento systém nic nepřinese, ale naopak těmto půdám vysloveně uškodí, protože vzhledem k jejich fyzikální povaze tyto půdy vyžadují intenzivní agrotechniku- kypření, orbu - aby se udržel mikrobiální život. Pokud se tak neděje, spodní vrstvy orniční a podorničí se po čase utuží natolik, že začnou převládat anaerobní procesy a mikrobiální život ustane. Nic nepomůže trvalý pokryv, a to nemluvím o dalších úskalích tohoto systému, které platí i v případě půd lehkých-výživařských a fytopatologických.
Často je mi zde vytýkáno, že jsem ustrnul na něčem, co je překonáno a že se nesnažím jít s dobou.
Opak je pravdou- celý profesní život se musím , jako každý , učit nové- jenže vtip je v tom, že já v tomto oboru pracuji celý život a tak si trochu neskromně myslím, že i proto mohu posoudit, co je a co není pro zemědělství přínosem.
Neřešitelným problémem totiž je celková koncepce-nekoncepce našeho popřevratového zemědělství jako celku, vliv globalizace se zemědělskými komoditami a tudíž logický ústup od pěstování zlepšujících plodin a chovu skotu. To jsou ty zásadní problémy a jejich vyřešení a náprava by automaticky řešila i mnohde neutěšený půdní stav, ale v současných podmínkách je to zbožné přání.
Tato odpověď vznikla pouze v mé hlavě, na základě životní zkušenosti a bez použití AI.
Miroslav Vinkler
22.10.2026 07:44 Reaguje na pavel peregrinNaprostý souhlas, to už říkali naši předci " Lépe náprstek rozumu přirozeného než džber rozumu naučeného.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 07:53 Reaguje na Miroslav VinklerAno, pane Vinklere. nepřináším nic objevného, ale vždy se snažím- alespoň pro ty, kdož slyšet chtějí- pohled z praxe. A ten je bohužel mnohdy diametrálně odlišný od výzkumů a teorie.
Odpovědět
va
vaber
22.10.2026 09:17 Reaguje na pavel peregrinJá jako amatér se zahradou,samozřejmě chápu nutnost organiky v půdě, vidím i dobrý vliv některých rostlin na vlastnosti půdy,držím kyprou půdu ,alespoň na povrchu a za celý čas, těch 50let, jsem nikdy nepoužil žádnou chemii a hnojím jen kompostem ,hnůj nemám.
Ale pokud jde o vlhkost, když je sucho ,je stejné sucho i na mé zahradě,každá půda vyschne.
Odpovědět
Ale pokud jde o vlhkost, když je sucho ,je stejné sucho i na mé zahradě,každá půda vyschne.
pp
pavel peregrin
22.10.2026 10:15 Reaguje na vaberPřesně tak. Každá půda má svoje retenční limity a to jak v kladném, tak záporném slova smyslu. Proto se také často usmívám nad některými nápady, které možná jsou vedeny dobrým úmyslem, ale jinak v praxi neproveditelné nebo ekonomicky nereálné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.10.2026 11:22 Reaguje na pavel peregrinV malém s náklady, které zahrádkář do nákladů nezapočítává, lze pudu vylepšit na požadovanou kvalitu pro svůj koníček. Jednorázově jsem třeba jílovitou půdu vylehčil pískem, prosátou starou maltou a taky velkou dávkou kompostu
(na 3 ary 7 tun). Po zapravení do půdy díky
kultivátoru jsem dosáhl pro mne vhodné půdy,
ale chápu, že ve velkém je to nereálné. Od
té doby pouze doplňuji organiku hnojem, dál
kompostem a každoročně po topné sezóně taky
popelem z čistého dřeva se zbytky dřevouhlu.
Půda mi to vrací nejen úrodností, ale taky
lépe zadržuje vodu a naopak při její přemíře
ji mohu 110 let starými melioracemi odvádět
a můžu jimi i půdu vodou zpětně sytit. Takže
půdu v MALÉM lze změnit k obrazu svému, ale
ve velkém je to o možnostech a nákladech.
Polský nájemce pole developera z Prahy pouze
z půdy ždímá, co může a nic ji mimo chemie nevrací. Odveze z ní slámu, kukuřici do bioplynky a za 25 let na ni nepřivezl ani
kilo hnoje.
Loni tam měl pšenici, letos zkusil fazole
s mizerným výsledkem, protože půlka byla
ještě v lusku plesnivých a nyní zasel zase
pšenici. Ptal jsem se jako včelař na řepku
a řekl, že přebytek řepky z Ukrajiny snížil
výkupní ceny i v Polsku tak, že ji neseje.
Takže zbývá už asi pouze střídání pšenice
s kukuřicí do bioplynky a půda se zpět mění
z ornice na jíl vhodný k výrobě cihel. No a
developer čeká na změnu na radnici, aby mu
povolili pole zastavět, ale zatím se nebude
4 roky u nás nic měnit. Je mi smutno z toho,
jak podmínky pro zemědělství přispívají k
té devastaci orné půdy a hlavně půdy, která
je pouze v nájmu, kde nemá nájemce motivaci
ji dávat to samé, co dává té své. Ten Polák
hnojem hnojí svá pole za hranicí v Polsku
opravdu poctivě, pěstuje tam pícniny pro
dobytek, ale tady tu cizí půdu pouze ždímá!
Odpovědět
(na 3 ary 7 tun). Po zapravení do půdy díky
kultivátoru jsem dosáhl pro mne vhodné půdy,
ale chápu, že ve velkém je to nereálné. Od
té doby pouze doplňuji organiku hnojem, dál
kompostem a každoročně po topné sezóně taky
popelem z čistého dřeva se zbytky dřevouhlu.
Půda mi to vrací nejen úrodností, ale taky
lépe zadržuje vodu a naopak při její přemíře
ji mohu 110 let starými melioracemi odvádět
a můžu jimi i půdu vodou zpětně sytit. Takže
půdu v MALÉM lze změnit k obrazu svému, ale
ve velkém je to o možnostech a nákladech.
Polský nájemce pole developera z Prahy pouze
z půdy ždímá, co může a nic ji mimo chemie nevrací. Odveze z ní slámu, kukuřici do bioplynky a za 25 let na ni nepřivezl ani
kilo hnoje.
Loni tam měl pšenici, letos zkusil fazole
s mizerným výsledkem, protože půlka byla
ještě v lusku plesnivých a nyní zasel zase
pšenici. Ptal jsem se jako včelař na řepku
a řekl, že přebytek řepky z Ukrajiny snížil
výkupní ceny i v Polsku tak, že ji neseje.
Takže zbývá už asi pouze střídání pšenice
s kukuřicí do bioplynky a půda se zpět mění
z ornice na jíl vhodný k výrobě cihel. No a
developer čeká na změnu na radnici, aby mu
povolili pole zastavět, ale zatím se nebude
4 roky u nás nic měnit. Je mi smutno z toho,
jak podmínky pro zemědělství přispívají k
té devastaci orné půdy a hlavně půdy, která
je pouze v nájmu, kde nemá nájemce motivaci
ji dávat to samé, co dává té své. Ten Polák
hnojem hnojí svá pole za hranicí v Polsku
opravdu poctivě, pěstuje tam pícniny pro
dobytek, ale tady tu cizí půdu pouze ždímá!
pp
pavel peregrin
22.10.2026 11:27 Reaguje na Břetislav MachačekAno. V malém to jde, ale ve velkém nikoliv-tedy zásadní změna.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 12:11 Reaguje na vaberAno, stále se tu objevují pokusy argumentovat o marnosti snah o změny právě tím, že přes veškerou snahu je na malé zahrádce uprostřed vyprahlé krajiny sucho taky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 11:14 Reaguje na pavel peregrinMoc díky za praktickou a velmi poučnou vložku.Trochu mne překvapila vaše poznámka o digestátu. Co takhle vytábět digestát čistě z kejdy (v malém) a v podstatě veškerou přebytečnou organiku nechávat na poli. Jistě, digestát není organické hnojení, ale v takovéto kombinaci by to mohlo fungovat. Váš názor na toto bych ocenil.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 11:31 Reaguje na Jiří SvobodaTeď vám trochu nerozumím- mohl byste to ještě jednou formulovat?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 11:54 Reaguje na pavel peregrinNevím, jestli odpovím přesně na to, co jste měl na mysli, ale pokusím se.
Pokud má někdo k dispozici kejdu, osobně považuji za těžký prohřešek tuto přeměňovat v bioplynové stanici na digestát. Je to cenný organický materiál a ten patří jednoznačně do půdy.Bioplynové stanice dnes fungují v rozhodné míře na kukuřičné siláži z dobrých důvodů. Kejda jako taková by měla sloužit pouze jako nutný doplněk, pokud už někdo tu potřebu má, ale jak říkám- hlavně do půdy.
Já osobně nejsem zastáncem bioplynek, bohužel ty železné krávy dokážou významně podpořit ekonomiku a to nelze v současných podmínkách striktně odmítat. Je to vyhánění čerta ďáblem.
Jinak pokud podnik využívá na hnojení digestát, což z hlediska dusíku funguje dobře, měl by na druhé straně vyvažovat jeho negativní působení na půdní sorpční komplex právě aplikací kejdy- pokud jí disponuje.
Jestliže by šlo o podnik, který provozuje bioplynku a vyváží na svá pole digestát bez toho, aby disponoval kejdou či hnojem, tak je to podle mého již závažné narušování půdy a později nastanou problémy.
V takovém případě je nutné alespoň pravidelně vápnit, aby se otupovala kyselá půdní reakce a sopční komplex byl sycen Mg a Ca, z důvodu rozplavování tohoto komplexu.
Odpovědět
Pokud má někdo k dispozici kejdu, osobně považuji za těžký prohřešek tuto přeměňovat v bioplynové stanici na digestát. Je to cenný organický materiál a ten patří jednoznačně do půdy.Bioplynové stanice dnes fungují v rozhodné míře na kukuřičné siláži z dobrých důvodů. Kejda jako taková by měla sloužit pouze jako nutný doplněk, pokud už někdo tu potřebu má, ale jak říkám- hlavně do půdy.
Já osobně nejsem zastáncem bioplynek, bohužel ty železné krávy dokážou významně podpořit ekonomiku a to nelze v současných podmínkách striktně odmítat. Je to vyhánění čerta ďáblem.
Jinak pokud podnik využívá na hnojení digestát, což z hlediska dusíku funguje dobře, měl by na druhé straně vyvažovat jeho negativní působení na půdní sorpční komplex právě aplikací kejdy- pokud jí disponuje.
Jestliže by šlo o podnik, který provozuje bioplynku a vyváží na svá pole digestát bez toho, aby disponoval kejdou či hnojem, tak je to podle mého již závažné narušování půdy a později nastanou problémy.
V takovém případě je nutné alespoň pravidelně vápnit, aby se otupovala kyselá půdní reakce a sopční komplex byl sycen Mg a Ca, z důvodu rozplavování tohoto komplexu.
pp
pavel peregrin
22.10.2026 11:58 Reaguje na pavel peregrinRozplavením se rozumí sycení půdních micel ionty H+, které působí negativně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 12:40 Reaguje na pavel peregrinTa má představa (možná vadná) tkví v tom, že o pole se starat způsobem, jako to dělá zemědělec bez živočišné výroby (maximálně vracet rostlinné zbytky) a navíc pěstovat píci pro dobytek, kejda z něhož by šla do bioplynu a digestát na pole. Tak by se maximálně uzavřel kruh hnojení i energetiky s tím, že půda by asi moc nestrádala.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2026 12:53 Reaguje na Jiří SvobodaTo nejdůležitější čím přispívá kejda/hnůj je obohacování půdního mikrobiomu a dodávání snadno dostupné energie v oganických vazbách pro jeho výživu (toho mikrobiomu)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 13:00 Reaguje na Jiří SvobodaMusím opět zdůraznit, že kejda jakožto cenný zdroj labilního C patří jednoznačně na pole. Podle mého gusta by žádný digestát neměl být.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 13:06 Reaguje na pavel peregrinNebo myslíte to tak, že by ta bioplynka produkovala digestát? Pokud ano, tak zase- pro bioplynku byste musel vypěstovat kukuřici- je to nejbohatší zdroj energie. Digestát z ní byste aplikoval na pole.
A teď- pokud byste choval dobytek, tak byste pro potřeby bioplynky neustále pěstoval kukuřici, digestát vozil na pole, ale kejdu od dobytka důsledně aplikoval na to pole.
Pokud byste hospodařil bez dobytka- tak opět pouze kukuřici pro bioplynku, digestát na pole- ale už začnete mít problém, čím vyrovnávat negativní působení digestátu. proto zdůrazňuji vápnění. A ostatně- Ca je samostatná kapitola a ani mě nepřekvapuje, že se o tom v souvislosti s půdou a humusem nikdo nezmiňuje- protože tomu nerozumí.
Odpovědět
A teď- pokud byste choval dobytek, tak byste pro potřeby bioplynky neustále pěstoval kukuřici, digestát vozil na pole, ale kejdu od dobytka důsledně aplikoval na to pole.
Pokud byste hospodařil bez dobytka- tak opět pouze kukuřici pro bioplynku, digestát na pole- ale už začnete mít problém, čím vyrovnávat negativní působení digestátu. proto zdůrazňuji vápnění. A ostatně- Ca je samostatná kapitola a ani mě nepřekvapuje, že se o tom v souvislosti s půdou a humusem nikdo nezmiňuje- protože tomu nerozumí.
pp
pavel peregrin
22.10.2026 13:10 Reaguje na pavel peregrinJinak mě těší, že po delší době si tu můžeme trochu odborněji podiskutovat bez rušivých vlivů známých firem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 14:17 Reaguje na pavel peregrinMne to také těší! Ale já zvažuji koncept, kdybychom POUZE kejdu (BEZ KUKUŘICE) proháněli bioplynkou a ten digestát ve vhodnou dobu vyváželi na pole. Taky nejsem zastáncem bioplynek, a srovnejme to tedy s konceptem, bez bioplynky a kejdou na pole. Prostě vyjmenovat pro a proti obou konceptů. Kejdu dostat ve správný čas na pole taky není jednoduché a digestát se asi lépe skladuje i aplikuje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.10.2026 19:12 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, nejsem expert přes bioplynky, tudíž nedokážu vám říci, jak hodnotné palivo by samostatná kejda představovala a jestli by to bylo technicky vůbec možné. Ale co vám mohu s jistotou říci je, že kejda opravdu patří jednoznačně na pole a nikoliv do té bioplynky. pro naše pole, která všeobecně trpí nedostatkem organické hmoty, je kejda požehnáním, stejně jako hnůj a kdo ji má, má v rukou cennou surovinu.
Odpovědět
JS
pp
VŠ
Vladimír Šafařík
23.10.2026 11:35 Reaguje na pavel peregrinUmíte teda pobavit. Celá tisíciletí nikdo půdu neobracel a ona, potvora nevděčná, fungovala. Dokonce živila statisícová stáda velkých zvířat - a s nimi i naše předky - sběrače, lovce a na konci i zemědělce. Až nám tady jeden "takyvodborník" na zemědělství sdělí, že to vlastně bylo všechno špatně a bez orby se neudrží mikrobživot, jelikož se nám ta půda utuží. A dokonce prý nepomůže ani její trvalý pokryv (myšleny asi meziplodiny). A na tuto hlupotu tu naskočí stádečko místních békalů, co sice o přírodě a jejím fungování ví úplné houno, ale budou tu takové číčovině tleskat sborově do vysílení. Při tom všem se dnes konečně začíná řešit ten hlavní problém tolik hájené orby = EROZE, jež je problémem našich polí i zanesených koryt řek - A HLAVNĚ PENĚŽENEK NÁS VŠECH. Pracovat v oboru celý život pro mě v tomto nic neznamená. Nejsem už naivní osmnáctka, abych nevěděl, že tento argument postrádá úplně všechno. Za život jsem poznal fůry, třeba celoživotních, mistrů zedníků, po nichž jsme museli jejich výtvor zbořit a postavit si zeď s otcem sami. To samé s odborným pokrývačem - do nové střechy mi teklo vlastně hned, ale prý "když neprší, tak do ní neteče a vlastně prý teče do každé střechy aspoň trochu někdy". Tak jsem to spáchal sám a mám se zatékáním pokoj. A nyní se zase dovídám, že celá tisíciletí čekala půda na spásnou orbu. Jestli jste tyto př. nepochopili, tak leda narážím na to, že jsou jedinci, co dalají něco celý život, ale podstatu věci nikdy nepochopili. A př. kolem sebe snad vidíme denně plné pytle - máte je i v politice = sám vodborník a stát má dluhů a problémů více, jak má peregrin máku na každoročně oraném poli. Ono je nelepší si věci i vyzkoušet, když tu chcete rozdávat svoje rozumy. A taky i zapřemýšlet, proč se věci dějí. A ne bezhlavě křápat do klávesnice úplné strejcoviny.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.10.2026 14:51 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVy jste zemědělec? Jo??? Pokud ne, tak tady přestaňte psát ty svoje nesmysly! O zemědělství víte kulové hovn..s navijákem a máte drzost tady vynášet svoje soudy?? Jste typický představitel sebevědomého jedince, který o problematice ví úplné prd, ale moudrosti máte, že byste poradil Hitlerovi!
jste akorát pro smích a nestojí mi skutečně za to, abych s vámi ztrácel čas. Až si strčíte hlavu tak 20 let do zemědělství, tak s váma MOŽNÁ budu diskutovat jako rovný s rovným, ale v tuhle chvíli jste pro mě naprostá nula. To si zapište za uši, nenaivní osmnáctko!
Odpovědět
jste akorát pro smích a nestojí mi skutečně za to, abych s vámi ztrácel čas. Až si strčíte hlavu tak 20 let do zemědělství, tak s váma MOŽNÁ budu diskutovat jako rovný s rovným, ale v tuhle chvíli jste pro mě naprostá nula. To si zapište za uši, nenaivní osmnáctko!
pp
pavel peregrin
23.10.2026 14:57 Reaguje na pavel peregrinA hlavně- až se budete zemědělstvím ŽIVIT- a ne kdákat nějaký vyčteninky z knížek!
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
23.10.2026 23:07 Reaguje na pavel peregrinJste prostě komik. Hrajete si tu na zemodborníka a jste leda obyčejný "vodborník", co celý život leda mrší půdu a tady to ještě hájí. Vždyť z těch polí vám každoročně utíká hromada hlíny erozí a ještě je tak vytrávená, že na ní už skoro nic ani nežije, mistře. A to je leda vaše dítě. Stydět byste se měl a ne tu hrát na lidi ramena, jaký jste zemodborník. Jste fakt už k smíchu. A rovný se mnou být nemůžete, jelikož půdě evidentně nerozumíte, vy vyčtenino z knih.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.10.2026 07:12 Reaguje na Vladimír ŠafaříkKomik a pořádný jste tak leda vy! To je gól- miliony zemědělců po sto let používají orebnou technologii či kypření a každoročně děkují tomu, kdo pluh vynalezl, ale všichni čekají na troubu Šafaříka, který se zjevil jako Mesiáš, aby nám objasnil, jak jsme všichni blbí, co???
Takovýhle exoti jako vy možná můžou oblbovat měšťáky, který ví o půdě kulové zrovna tak jako vy, ale rozumu a hlavně sebevědomí mají na rozdávání!!! Tohle je totiž trend posledních roků, nic nevědět, být blbý jak Šimečkovy koně, ale rozdávat rozumy a dokonce se snažit radit a mistrovat lidi, co se tím celý život -a dobře- živí a ještě dávají práci jiným!
Znova říkám- až budete zemědělec, což EVIDENTNĚ!-nejste, tak se tady můžeme pobavit, ale do tý doby zalezte do kouta a jen šoupejte nohama, protože nerozumíte naprosto ničemu a jen tady opakujete kecy z knížek a plátků pomatených zelených magorů!!
Odpovědět
Takovýhle exoti jako vy možná můžou oblbovat měšťáky, který ví o půdě kulové zrovna tak jako vy, ale rozumu a hlavně sebevědomí mají na rozdávání!!! Tohle je totiž trend posledních roků, nic nevědět, být blbý jak Šimečkovy koně, ale rozdávat rozumy a dokonce se snažit radit a mistrovat lidi, co se tím celý život -a dobře- živí a ještě dávají práci jiným!
Znova říkám- až budete zemědělec, což EVIDENTNĚ!-nejste, tak se tady můžeme pobavit, ale do tý doby zalezte do kouta a jen šoupejte nohama, protože nerozumíte naprosto ničemu a jen tady opakujete kecy z knížek a plátků pomatených zelených magorů!!
VŠ
Vladimír Šafařík
24.10.2026 21:59 Reaguje na pavel peregrinTak, mně nikde půda neeroduje, rozumbrado. Že někdo něco dělá a nerozumí tomu, jsem vám tu už snad vysvětlil. Že půdě nerozumíte, nám tu předvádíte sám svými hlupotami. Co ještě chcete vědět? Že jste hloupý? To snad víte sám. Totiž, dělat něco opakovaně - třeba orat, a pak se divit, že ta vaše půda skončí někomu v obýváku, může leda fakt hlupák. A že popisuji realitu z našich oblastí snad jste pochopil. Nebo taky ne? Ono ne každý hospodaří na rovinách. Co se týče těch otrávených polností, jsem se taky trefil. Je to výsledek i vašeho 40 letého ničení půdy a života v přírodě. Zemědělství potřebuje především zrušit dotace a zažít konečně kapitalismus. Zatím jste v dotované peřině.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2026 08:08Je vidět, že IA se má stále ještě hodně čemu učit, dovolím si tedy pár "upřesňujících" poznámek:
K bodu 1: Lesní půda není jen jednoho typu, to co vyplodila IA platí v případě listnatých a smíšených lesů. U smrkových monokultur je situace zcela odlišná: Kyselý, špatně a pomalu se rozkládající opad silně impregnovaný pryskyřicemi a vosky dopadající vodu propouští v řádově menší míře, než opad listnatý, což způsobuje výrazně větší povrchový odtok z oblasti. Navíc vlivem pomalého rozkladu opadu vznikají poměrně agresivní fulvokyseliny, které vyplavují živiny ze svrchního půdního horizontu (viz. proces podzolizace). Tyto vyplavené živiny se usazují v hlubších vrstvách půdního profilu a vytváří nepropustnou vrstvu tzv. rudici, tudíž je významně snížen zásak do podloží. Perlička na závěr této části: Smrk nepropustí pod sebe až 30 % dešťových srážek, především těch krátkodobých včetně poměrně intenzivních dešťů - tato voda se zachytí v koruně a odpaří se bez kontaktu s půdou.
K bodu 2: o tom jak je mokřadní louka "trvale nasycenou houbou" se letos mohl přesvědčit každý, kdo disponuje párem přiměřeně zdravých očí. Dovolím si opět upozornit na poměr rozlohy těchto typů ploch v rámci rozlohy státu. Nemluvě pak o faktu, že v takovýchto suchých letech jako je ten letošní se jedná prakticky o "jediný" (aby mně někdo nechytal za slovo) zdroj píce a sena.
Ke zbytku se víceméně vyjádřil pan Peregrin, jen si dovolím upozornit, že skutečně ne každý se k praxi staví tak jako on, viz příklady z Jižní Moravy.
Tento příspěvek byl vytvořen bez pomoci umělé inteligence
Ps: když vidím jak povrchní informace a výstupy umělá inteligence poskytuje, začínám mít dojem, že přichází čas služebnického džihádu (milovníci literatury jistě tuší) :-)
Odpovědět
K bodu 1: Lesní půda není jen jednoho typu, to co vyplodila IA platí v případě listnatých a smíšených lesů. U smrkových monokultur je situace zcela odlišná: Kyselý, špatně a pomalu se rozkládající opad silně impregnovaný pryskyřicemi a vosky dopadající vodu propouští v řádově menší míře, než opad listnatý, což způsobuje výrazně větší povrchový odtok z oblasti. Navíc vlivem pomalého rozkladu opadu vznikají poměrně agresivní fulvokyseliny, které vyplavují živiny ze svrchního půdního horizontu (viz. proces podzolizace). Tyto vyplavené živiny se usazují v hlubších vrstvách půdního profilu a vytváří nepropustnou vrstvu tzv. rudici, tudíž je významně snížen zásak do podloží. Perlička na závěr této části: Smrk nepropustí pod sebe až 30 % dešťových srážek, především těch krátkodobých včetně poměrně intenzivních dešťů - tato voda se zachytí v koruně a odpaří se bez kontaktu s půdou.
K bodu 2: o tom jak je mokřadní louka "trvale nasycenou houbou" se letos mohl přesvědčit každý, kdo disponuje párem přiměřeně zdravých očí. Dovolím si opět upozornit na poměr rozlohy těchto typů ploch v rámci rozlohy státu. Nemluvě pak o faktu, že v takovýchto suchých letech jako je ten letošní se jedná prakticky o "jediný" (aby mně někdo nechytal za slovo) zdroj píce a sena.
Ke zbytku se víceméně vyjádřil pan Peregrin, jen si dovolím upozornit, že skutečně ne každý se k praxi staví tak jako on, viz příklady z Jižní Moravy.
Tento příspěvek byl vytvořen bez pomoci umělé inteligence
Ps: když vidím jak povrchní informace a výstupy umělá inteligence poskytuje, začínám mít dojem, že přichází čas služebnického džihádu (milovníci literatury jistě tuší) :-)
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 11:22 Reaguje na Jakub GraňákMně tu nešlo o přesné nastavení parametrů modelu na jednotlivé druhy povrchů, ale o ukázání jeho flexibility postihnout velmi široké spektrum situací. AI tady v podstatě nic nevymýšlela - pomáhala spíše s formulacemi, které jsem oponoval - to je myslím její správná parketa. Pokud je tedy něco špatně, beru to na sebe. Na druhé straně vaši kritiku považuji spíše jako doplnění než poukázání na chyby.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2026 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaNo ale v tom je právě ten problém. Pokud se do toho modelu nevejde nějaká forma povědomí o tom, že nevhodně zvolená druhová skladba půdního pokryvu působí na polovině(!) lesních ploch jiným, než popsaným způsobem, musí být zákonitě výstup značně zkreslený.
O nějakou kritku mi nešlo, však jsem to sám uvodil jako "upřesňující poznámky".
Odpovědět
O nějakou kritku mi nešlo, však jsem to sám uvodil jako "upřesňující poznámky".
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 14:26 Reaguje na Jakub GraňákFajn. Pak by ten hrnec pro smrkovou monokulturu byl mnohem menší a díra z boku by byla mnohem výše, což by simulovalo mnohem dřívější nástup povrchového odotoku. To, že část vody zůstane v korunách lze zahrnout tím, že zpočátky zalévám konví mimo hrnec.
Toto vše by byly náboje pro odmítání smrkových monokultur. Na druhé straně smrky potřebujeme pro udržitelné stavitelství, ať jsou tedy rozumně zastoupeny ve smíšeném lese. Když uschnou, jen uvolní místo jiným stromům.
Odpovědět
Toto vše by byly náboje pro odmítání smrkových monokultur. Na druhé straně smrky potřebujeme pro udržitelné stavitelství, ať jsou tedy rozumně zastoupeny ve smíšeném lese. Když uschnou, jen uvolní místo jiným stromům.
Jakub Graňák
22.10.2026 16:21 Reaguje na Jiří SvobodaSmrk nepotřebujem, plně ho nahradí jedle a douglaska
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 20:20 Reaguje na Jakub GraňákOK. Nevadí vám nepůvodnost douglasky? Mně nikoliv.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.10.2026 06:53 Reaguje na Jiří SvobodaAsi tak jako mi vadí nepůvodnost pšenice:-)
Odpovědět
va
vaber
22.10.2026 09:06Je známo ,že v Africe v oblasti Sahelu ,kde občas prší vykopali díry tak metr dva v půměru a hluboké půl metru . Jednu vedle druhé a v nich se zadržovala napršená voda . To je dle mě jediná učinná metoda na zadržení vody z intenzivních dešťů.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 11:24 Reaguje na vaberTo ano, u nás to jsou vlastně průlehy (svejly), jejichž jsem velkým zastáncem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.10.2026 11:49 Reaguje na Jiří SvobodaPro průlehy platí totéž, co píšu níže. Ono to nasycení půdy
ve svahu může způsobit sesuv ztěžklé půdy po nepropustném
podloží a nebo podmočení spodní hrany svažitého pozemku kam
ta půda z průlehů doputuje. Takže i při tom opatrně, kde se
průlehy budují, zda není lépe tu vodu ze svahu odvádět a ne
ji tam zadržovat. Ta voda svojí hmotností je zátěží stejnou
jako domy ve svahu, když se to přežene a půda se začne po
nepropustné vrstvě sesouvat. Přehnanou aktivitou zadržet
maximum vody lze napáchat i nedozírné škody a způsobit i
tragédie, když sesuv pohřbí i lidi.
Odpovědět
ve svahu může způsobit sesuv ztěžklé půdy po nepropustném
podloží a nebo podmočení spodní hrany svažitého pozemku kam
ta půda z průlehů doputuje. Takže i při tom opatrně, kde se
průlehy budují, zda není lépe tu vodu ze svahu odvádět a ne
ji tam zadržovat. Ta voda svojí hmotností je zátěží stejnou
jako domy ve svahu, když se to přežene a půda se začne po
nepropustné vrstvě sesouvat. Přehnanou aktivitou zadržet
maximum vody lze napáchat i nedozírné škody a způsobit i
tragédie, když sesuv pohřbí i lidi.
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 12:42 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, není to všude rozumné řešení, díky za doplnění.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2026 13:02 Reaguje na Jiří SvobodaTo lze ovšem snadno vyřešit umístěním do lesa, kde svah (samozřejmě do určité svažitoti) podrží stromy a navíc podél kořenů dojde k rychlejšímu a hlubšímu zásaku:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.10.2026 14:29 Reaguje na Jakub GraňákOK, pak tam ale musíme poslat těžkou techniku. Možná by ten svah udrželo i jiné nedřevinné rostlinstvo či keře.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2026 16:18 Reaguje na Jiří SvobodaVšak jo, po nedávných kůrovcových kalamitách jsou lesy v ideálním stavu pro nasazení těžké techniky... nedřevinné rostlinstvo bych do toho netahal, keře ok.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2026 14:43 Reaguje na Břetislav MachačekVelmi nepravděpodobný krajní extrém. Skoro jako varovat před sopkou.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.10.2026 15:06 Reaguje na Petrne, není to nepravděpodobné. svahové pohyby způsobené nevhodně nekoordinovaným vsakováním dešťové vody jsou věc velmi častá, v extrému třeba na D8 přes středohoří, ale skoro v každé dědině ve svahu najdete nějaký příklad (typicky soused výše po svahu chce odvlhčit stěny, a tak vykope okolo baráku rejhu, zasype štěrkem, a netuší, že vytvořil perfektní zasakovací objekt, a když má štěstí, tak se mu nezačnou bořit jeho základy, ale začne ujíždět celý svah i s baráky pod ním.
a svahové pohyby jsou síly, které žádné kořeny stromů nezadrží.
Odpovědět
a svahové pohyby jsou síly, které žádné kořeny stromů nezadrží.
BM
Břetislav Machaček
23.10.2026 17:34 Reaguje na Lukas B.Ten mládenec je zcela odtržen od praxe a zcela postrádá zkušenosti z terénu. Je neštěstí kolik teoretiků bez praxe šíří svá moudra a jsou to dokonce majitelé firem, které ty blbosti doporučí zákazníkům, kteří po čase
zapláčou. Můj bývalý soused si chtěl vysušit
drenážemi a vrtanými děrami sklep. To se mu
povedlo, ale dům začal pracovat tak, že má
v něm prasklinky, které se jako prvé našly
v koupelně na stěně obložené kachličkami.
Ty popraskaly a následovaly i jiné stěny.
Od vysušení ale neustoupil a už praskají
i betonové základové zdi, které v sobě mají
dubové piloty. Tak se tu totiž na podmočené
půdě stavělo, ale to on odmítl respektovat.
Kdysi tu vodu nebylo kam odvádět, ale po
vybudování dešťové kanalizace za války už
to šlo. On s tím vysoušením začal před 30
roky a dům se hýbe a předtím 70 let NIC!
Nový majitel se bojí ale základy znovu
zavodnit, aby nenastaly zase jiné pohyby.
Já se svým 120 let starým domem nedělám
v tom směru nic a praskliny žádné!
Odpovědět
zapláčou. Můj bývalý soused si chtěl vysušit
drenážemi a vrtanými děrami sklep. To se mu
povedlo, ale dům začal pracovat tak, že má
v něm prasklinky, které se jako prvé našly
v koupelně na stěně obložené kachličkami.
Ty popraskaly a následovaly i jiné stěny.
Od vysušení ale neustoupil a už praskají
i betonové základové zdi, které v sobě mají
dubové piloty. Tak se tu totiž na podmočené
půdě stavělo, ale to on odmítl respektovat.
Kdysi tu vodu nebylo kam odvádět, ale po
vybudování dešťové kanalizace za války už
to šlo. On s tím vysoušením začal před 30
roky a dům se hýbe a předtím 70 let NIC!
Nový majitel se bojí ale základy znovu
zavodnit, aby nenastaly zase jiné pohyby.
Já se svým 120 let starým domem nedělám
v tom směru nic a praskliny žádné!
Pe
Petr
24.10.2026 17:48 Reaguje na Lukas B.Ale jistě, když si někdo obnaží základy starého domu, tak dům ztratí oporu a celé to začne pracovat. Ale nijak to automaticky neznamená, že to uplavalo na vodě.
O takových oblastech se dobře ví, je jich jen pár, kde se to děje, víceméně se s tím i počítá a není to automaticky všude. Z plošného pohledu je to opravdu extrém a strašit tím může jen Machaček, který vidí katastrofu všude ve všem.
Odpovědět
O takových oblastech se dobře ví, je jich jen pár, kde se to děje, víceméně se s tím i počítá a není to automaticky všude. Z plošného pohledu je to opravdu extrém a strašit tím může jen Machaček, který vidí katastrofu všude ve všem.
VŠ
Vladimír Šafařík
25.10.2026 00:10 Reaguje na Lukas B.Pane, každé podřezání kopce vede k záplavám a nakonec i k ujetí toho kopce samotného. Zajděte si někdy do lesa, kde to uvidíte kolikrát v reálu na lescestách a svážnicích.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.10.2026 17:19 Reaguje na PetrProboha vylezte z paneláku do terénu a poptejte
se lidí kde všude se takovým zasakováním dosáhlo
pohybu svahů i s domy. Připadáte mi jako děcko,
které se naučilo číst a opakovat moudra, které
nikdy nepoznalo v praxi. Hýbat s hladinou vody
u staveb v dobré víře je vysušit může skončit
popraskáním zdí a dokonce zhroucením staveb.
Taktéž působí na stavby jejich podmočení, když
byly postaveny za sucha. Chápete jak funguje
třeba jíl, břidlice atd.? Za mokra bobtná a za
sucha se sesychá a praská. Obojí má na stavby
vliv! V takových Benátkách by bylo vysušení
laguny horší tragédií, než občasné záplavy.
Jste schopen to vůbec chápat?
Odpovědět
se lidí kde všude se takovým zasakováním dosáhlo
pohybu svahů i s domy. Připadáte mi jako děcko,
které se naučilo číst a opakovat moudra, které
nikdy nepoznalo v praxi. Hýbat s hladinou vody
u staveb v dobré víře je vysušit může skončit
popraskáním zdí a dokonce zhroucením staveb.
Taktéž působí na stavby jejich podmočení, když
byly postaveny za sucha. Chápete jak funguje
třeba jíl, břidlice atd.? Za mokra bobtná a za
sucha se sesychá a praská. Obojí má na stavby
vliv! V takových Benátkách by bylo vysušení
laguny horší tragédií, než občasné záplavy.
Jste schopen to vůbec chápat?
pp
pavel peregrin
24.10.2026 07:18 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, asi jste to vystihl dobře. Petr je dítě, nedospělý jedinec a jak jste si jistě všiml, jeho zvykem je uhýbat od tématu, nastolovat otázky, z velké části připitomělé a odvádět pozornost jiným směrem.
S takovými lidmi opravdu nemá cenu ztrácet čas a totéž platí pro exota Šafaříka. Četl jste jeho příspěvky? Já si připadám jak v jiném světě- tolik blbosti na jednom místě se hned tak nevidí!
Odpovědět
S takovými lidmi opravdu nemá cenu ztrácet čas a totéž platí pro exota Šafaříka. Četl jste jeho příspěvky? Já si připadám jak v jiném světě- tolik blbosti na jednom místě se hned tak nevidí!
BM
Břetislav Machaček
24.10.2026 10:33 Reaguje na pavel peregrinAno četl, ale už jim nevěnuji pozornost.
Omílají poučky líných zelených fanatiků, kteří prosazují nicnedělání jako spásu pro
planetu, ale nikoliv pro lidstvo. Pokud
by "ekologicky" hospodařili všichni, tak
neuživí těch 7 miliard lidí. Utopické
nápady neorat i jílovitou půdu bych je
nechal poznat v praxi. V mém okolí je
žádoucí i vítr a mráz pro kypření té
jílovité půdy. Záměrně se orá pozdě
na podzim, aby ji mohl vítr a mráz
prosušit a mráz ji navíc potrhat. Na
jaře se pak snáze zpracuje a osévá.
Po předloňských povodních to nestihli
a pokusili se ta pole na jaře osít bez
předchozí orby jako ti regenerativci.
Výsledek byl žalostný a úrodu pouze
zaorali. Povodní utužená půda byla
jako mlat a traktory funěly, když ji
měly poorat. Od té doby zase orají
jako naši předci a půda plodí jak má.
Už jsem tu psal o mladé rodině, která
se vrhla bez praxe na ekozemědělství
a ukousla si příliš velké sousto.
Když jsem viděl jejich zvířata ve
stájích z 30 let minulého století
ve vrstvě hnoje a moči, kde bylo
cítit čpavek, tak jsem jim to vytknul
a oni na mne vytasili poučku, že je
zvířatům alespoň z vrstvy hnoje teplo.
Měl jsem chuť je do chléva zavřít, ať
si užijí toho čpavku a mokra jako ta
zvířata. Byl jsem zvyklý, jak děda
a ostatní chodili do chléva několikrát
za den s vidlemi a každé lejno hned
odstranili a dostlali čistou slámu.
Krávu se hřebelcovalo alespoň jednou
denně před pastvou, aby nás sousedi
nepomluvili, že je kráva špinavá od kravinců. Jedna byla dokonce naučená
na otírání mokrým hadrem a doslova o
ten kontakt žadonila. Když jsem ale
viděl jejich trusem obalená zvířata,
tak jsem byl rád, když toho nechali a
vrátili se do města. Vysnili si něco,
čemu nerozuměli a byli líní pracovat.
Na vše měli výmluvy, že to tak musí
být. Pastvinu po spasení nechali s nedopásky plnými pcháče a za rok byla
pcháčem zamořená celá a pole vedle ní.
U nás se chodilo s kosou dosekávat ty
nespasené plevely, aby nestačily
vysemenit. Oni je prý nechávali hmyzu
a semena pcháče stehlíkům. Budiž, hmyz
tam asi létal, ale ptáci už ta semena
nesežrali. Oni ale byli spíše líní
pracovat od tmy do tmy a přestalo je
to po čase bavit úplně. Chlév plný
hnoje a oni seděli v pergole se
svými zelenými kamarády místo toho
ho vykydat a nastlat novou slámu.
Nadělali velké dluhy a statek skončil
v exekuci. Prostě ZELENÍ hospodáři,
co mají být budoucností zemědělství!
Odpovědět
Omílají poučky líných zelených fanatiků, kteří prosazují nicnedělání jako spásu pro
planetu, ale nikoliv pro lidstvo. Pokud
by "ekologicky" hospodařili všichni, tak
neuživí těch 7 miliard lidí. Utopické
nápady neorat i jílovitou půdu bych je
nechal poznat v praxi. V mém okolí je
žádoucí i vítr a mráz pro kypření té
jílovité půdy. Záměrně se orá pozdě
na podzim, aby ji mohl vítr a mráz
prosušit a mráz ji navíc potrhat. Na
jaře se pak snáze zpracuje a osévá.
Po předloňských povodních to nestihli
a pokusili se ta pole na jaře osít bez
předchozí orby jako ti regenerativci.
Výsledek byl žalostný a úrodu pouze
zaorali. Povodní utužená půda byla
jako mlat a traktory funěly, když ji
měly poorat. Od té doby zase orají
jako naši předci a půda plodí jak má.
Už jsem tu psal o mladé rodině, která
se vrhla bez praxe na ekozemědělství
a ukousla si příliš velké sousto.
Když jsem viděl jejich zvířata ve
stájích z 30 let minulého století
ve vrstvě hnoje a moči, kde bylo
cítit čpavek, tak jsem jim to vytknul
a oni na mne vytasili poučku, že je
zvířatům alespoň z vrstvy hnoje teplo.
Měl jsem chuť je do chléva zavřít, ať
si užijí toho čpavku a mokra jako ta
zvířata. Byl jsem zvyklý, jak děda
a ostatní chodili do chléva několikrát
za den s vidlemi a každé lejno hned
odstranili a dostlali čistou slámu.
Krávu se hřebelcovalo alespoň jednou
denně před pastvou, aby nás sousedi
nepomluvili, že je kráva špinavá od kravinců. Jedna byla dokonce naučená
na otírání mokrým hadrem a doslova o
ten kontakt žadonila. Když jsem ale
viděl jejich trusem obalená zvířata,
tak jsem byl rád, když toho nechali a
vrátili se do města. Vysnili si něco,
čemu nerozuměli a byli líní pracovat.
Na vše měli výmluvy, že to tak musí
být. Pastvinu po spasení nechali s nedopásky plnými pcháče a za rok byla
pcháčem zamořená celá a pole vedle ní.
U nás se chodilo s kosou dosekávat ty
nespasené plevely, aby nestačily
vysemenit. Oni je prý nechávali hmyzu
a semena pcháče stehlíkům. Budiž, hmyz
tam asi létal, ale ptáci už ta semena
nesežrali. Oni ale byli spíše líní
pracovat od tmy do tmy a přestalo je
to po čase bavit úplně. Chlév plný
hnoje a oni seděli v pergole se
svými zelenými kamarády místo toho
ho vykydat a nastlat novou slámu.
Nadělali velké dluhy a statek skončil
v exekuci. Prostě ZELENÍ hospodáři,
co mají být budoucností zemědělství!
pp
pavel peregrin
24.10.2026 15:24 Reaguje na Břetislav MachačekTo je přesně ono. A nejhorší na tom je, že pro tyhle lidi je vše staré špatné, jsme blbí, ničíme přírodu a půdu a kdesi cosi- a vystupují naprosto sebejistě a arogantně.
Jenže jak se říká- na hrubý pytel hrubá záplata a pro tyhle typy to platí dvojnásob. Chápu, že vy už třeba nereagujete, ale já naopak s chutí posílám tyhle exoty do míst, kam dávno patří, protože jakákoliv diskuze s nimi je ztrátou času, ale tak nějak mi moje stavovská zemědělská čest velí nenechat tyhle troufalé drzé kydy bez reakce.
Odpovědět
Jenže jak se říká- na hrubý pytel hrubá záplata a pro tyhle typy to platí dvojnásob. Chápu, že vy už třeba nereagujete, ale já naopak s chutí posílám tyhle exoty do míst, kam dávno patří, protože jakákoliv diskuze s nimi je ztrátou času, ale tak nějak mi moje stavovská zemědělská čest velí nenechat tyhle troufalé drzé kydy bez reakce.
Pe
Petr
24.10.2026 17:50 Reaguje na Břetislav MachačekA nemáte pocit, že jste začal mluvit o něčem jiném? Místo sesouvání svahů najednou sesychání domů. Ach jo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.10.2026 11:40 Reaguje na vaberOno záleží na propustnosti té půdy. Mohou ji na chvíli zadržet,
ale propustná půda ji dlouho neudrží a putuje jinam. Vy ji třeba zadržíte, ale těší se z ní na svažitém pozemku soused pod vámi,
nebo vás prokleje, že jste mu pozemek zamokřil. Je dobré vše velmi
dobře promyslet, v malém vyzkoušet a vyhodnotit, zda se to osvědčí.
Je to tedy hlavně i o té praxi a zkušenostech a neupínat se pouze
k názorů "vědců" bez potřebné praxe v terénu. Už jsem tu popisoval
revitalizaci tůní na štěrkopískovém podloží seškrábnutím izolační
vrstvy dna a zasakováním vody do podloží. Tůně jsou víc, než pouze
sezónní, jsou nyní pouze občasné při nasycení podloží, ale to je
stále méně nasycené, protože z něho jinde voda samovolně vytéká
nasycená o železo a mangan ze slepenců z podloží. Staly se tak
pastí pro své obyvatele , když pulci nestačí dokončit vývoj a nebo je vyloví predátoři. Takže než blbý zásah, tak raději žádný!
Odpovědět
ale propustná půda ji dlouho neudrží a putuje jinam. Vy ji třeba zadržíte, ale těší se z ní na svažitém pozemku soused pod vámi,
nebo vás prokleje, že jste mu pozemek zamokřil. Je dobré vše velmi
dobře promyslet, v malém vyzkoušet a vyhodnotit, zda se to osvědčí.
Je to tedy hlavně i o té praxi a zkušenostech a neupínat se pouze
k názorů "vědců" bez potřebné praxe v terénu. Už jsem tu popisoval
revitalizaci tůní na štěrkopískovém podloží seškrábnutím izolační
vrstvy dna a zasakováním vody do podloží. Tůně jsou víc, než pouze
sezónní, jsou nyní pouze občasné při nasycení podloží, ale to je
stále méně nasycené, protože z něho jinde voda samovolně vytéká
nasycená o železo a mangan ze slepenců z podloží. Staly se tak
pastí pro své obyvatele , když pulci nestačí dokončit vývoj a nebo je vyloví predátoři. Takže než blbý zásah, tak raději žádný!
