Jiří Svoboda: Hrncový model půdy s vegetací
Jak náš hrncový model funguje
Každý prvek na našem hrnci má odpovídající význam:1. Velikost hrnce = Celková retenční kapacita půdy
Velký hrnec představuje kyprou půdu o velké mocnosti, která dokáže pojmout spoustu vody do svých pórů. Malý hrnec reprezentuje zhutněnou půdu s nízkou jímavostí, kde se voda nemá kam uložit.
2. Nalévání vody z konve = Intenzita deště
Rychlost, jakou do hrnce vodu lijeme, odpovídá typu srážek – od mírného zahradního deštíku po prudkou letní bouřku.
3. Přetečení přes horní okraj = Povrchový odtok
Jakmile se hrnec naplní až po okraj, voda přetéká, což představuje povrchový odtok a riziko eroze.
4. Otvor ve stěně hrnce = Průsak do hloubky (zasakování)
Dírka na boku hrnce upouští vodu do hlubších vrstev. Poloha a velikost tohoto otvoru udávají, jak snadno půda a podloží vodu propouští. Např. písčitá půda propouští vodu rychle a skoro žádnou v hrubých pórech nezadrží (velká díra u dna hrnce), zatímco jílovitá půda dokáže v jemných pórech dlouhodobě zadržet velké množství vody (malá dírka ve vyšší části hrnce).
5. Odpar z hladiny = Výpar a vegetace (evapotranspirace)
Voda z hrnce neubývá jen otvorem ve stěně, ale i odparem. Rostliny fungují jako „sací pumpy“, které vodu vytahují z půdy a odpařují ji přes listy či jehličí zpět do atmosféry. Hutná půda bez vegetace rychle na povrchu oschne a odpar z ní bude malý.
Galerie hrnců půdních profilů a povrchů: Od hlubokého lesa po asfalt
1. Lesní půda: Hluboký zásobník s aktivní sací pumpou
-
• Velikost hrnce: Obří. Kyprá půda plná humusu, kořenových kanálků a pórů pojme velké množství vody.
-
• Poloha a velikost dírky: Malá až střední dírka ve vyšší části. Voda neodtéká nekontrolovaně pryč, ale půda ji drží jako houba a pouští ji do hloubky pozvolna.
-
• Úbytek odparem: Obrovský. Hluboké kořeny stromů neustále nasávají vodu z celého půdního profilu a masivně ji odpařují přes listy/jehličí do atmosféry (evapotranspirace).
-
• Chování při dešti: Běžný i silný déšť se vsákne a z části odpaří. Povrchový odtok (přetečení hrnce) prakticky neexistuje.
2. Mokřadní louka u potoka: Trvale plná houba
-
• Velikost hrnce: Střední až velký, ale z potoka (pokud nevyschne) trvale naplněný.
-
• Poloha a velikost dírky: Žádná dírka v boku hrnce. Zespodu je systém nepropustný nebo eliminovaný vysokou hladinou podzemní vody spojenou s potokem.
-
• Úbytek odparem: Vysoký. Vlhkomilná vegetace či volná vodní hladina odpařují vodu velmi intenzivně.
-
• Chování při dešti: Protože je hrnec permanentně plný až po okraj, nový déšť není zachycen a voda se rozlévá dále do okolí nebo s malým zpožděním odtéká do údolí.
3. Zdravé pole s humusní půdou: Vyvážený retenční zásobník
-
• Velikost hrnce: Velký. Dobře obhospodařovaná půda s vysokým obsahem organické hmoty má velký objem pórů.
-
• Poloha a velikost dírky: Středně velká dírka v optimální výšce. Na propustném podloží umožňuje plynulé doplňování podzemních vod bez okamžitého vyschnutí půdy.
-
• Úbytek odparem: Střední až vysoký. Závisí na typu plodin a fázi vegetační sezóny (např. rostoucí porost odpařuje hodně, po sklizni odpar klesá).
-
• Chování při dešti: Spolehlivě pojme většinu srážek. K přetečení přes horní okraj hrnce dochází až při extrémních letních průtržích nebo dlouhotrvajících deštích. Erozní účinky silně rostou s rostoucím sponem rostlin.
4. Zhutněné zemědělské pole: Zmenšený a ucpaný hrnec
-
• Velikost hrnce: Malý. Degradovaná půda bez humusu má zhutněnou strukturu a minimum pórů.
-
• Poloha a velikost dírky: Velmi malá dírka nahoře. Zhutněné podloží (podorniční stlačení) vodu do hloubky téměř nepouští.
-
• Úbytek odparem: Nízký až střední. Na povrchu se rychle vytvoří nepropustný škraloup, půda oschne a výpar se sníží; slabá vegetace nestačí vodu čerpat a také není moc kde brát.
-
• Chování při dešti: Hrnec se naplní během pár minut. Voda přetéká přes okraj a způsobuje rychlý povrchový odtok, který strhává ornici (eroze).
5. Polní cesta (uježděná půda bez vegetace): Zmáčknutá nádoba bez kapacity
-
• Velikost hrnce: Velmi malý. Póry v půdě jsou mechanicky značně zredukovány.
-
• Poloha a velikost dírky: Téměř žádná dírka. Udusaný povrch je pro vodu téměř neprostupný.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Voda ubývá jen rychlým odparem z plošných kaluží.
-
• Chování při dešti: Voda se nemá kam vsáknout a brzy přetéká. Polní cesty často fungují jako dravé kanály, které soustředěně odvádějí vodu z krajiny pryč (pokud se neudělá opatření, které vrací vodu zpět na pole).
6. Písčité pole: Hrnec s obří dírkou u dna
-
• Velikost hrnce: Velký. Písčitá půda má mezi velkými zrny dostatek volného prostoru.
-
• Poloha a velikost dírky: Obří dírka na samotném dně hrnce. Písek neklade vodě téměř žádný odpor a hrubé póry nezadrží vodu kapilárními silami.
-
• Úbytek odparem: Nízký. Voda v hrnci nezůstane dostatečně dlouho na to, aby ji rostliny stihly kořeny vytáhnout a odpařit. Výrazný odpar bude jen v případě hluboko kořenících rostlin.
-
• Chování při dešti: Všechna voda se ihned vsákne (hrnec nikdy nepřeteče), ale okamžitě proteče hluboko do podloží. Půda extrémně rychle vysychá a rostliny trpí suchem. Dobře prosperují jen hluboce kořenící rostliny, které dosáhnou až k hladině spodní vody.
7. Propustná betonová dlažba (na vrstvě štěrku): Umělý vsakovací hrnec
-
• Velikost hrnce: Střední (daný mocností štěrkového lože).
-
• Poloha a velikost dírky: Střední dírka u dna. Štěrková vrstva postupně pouští vodu do původního podloží pod dlažbou.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Beton a štěrk vodu odpařují jen dočasně z povrchu, chybí zde vegetační pumpa.
-
• Chování při dešti: Voda proteče spárami do štěrkového lože, kde se bezpečně zadrží a postupně vsákne. Zamezuje přetékání a odtoku do dešťové kanalizace. Při extrémních deštích to ale nemusí stačit.
8. Asfalt a zástavba: Nepropustné víko (povrch bez hrnce)
-
• Velikost hrnce: Nulový. Nepropustný povrch zcela odřízl půdu pod sebou.
-
• Poloha a velikost dírky: Žádná dírka. Povrch je nepropustný, nelze zasakovat.
-
• Úbytek odparem: Minimální. Omezuje se pouze na krátkodobý odpar z kaluží po dešti.
-
• Chování při dešti: Téměř 100 % vody okamžitě stéká po povrchu (přetéká). Vzniká bleskový odtok, který přetěžuje kanalizační síť a způsobuje městské povodně. Pro minimalizaci škod a efektivní doplňování podzemních vod je třeba tyto plochy důsledně kombinovat se zasakovacími opatřeními. Pak takové plochy efektivně doplňují podzemní vody.
Závěr: Od izolovaných hrnců k celistvé krajině
Pomocí hrncového modelu si můžeme lépe představíme, co se s vlhkostí v půdě vlastně děje. V reálném světě ale tyto hrnce neexistují odděleně. Abychom dospěli k dobře fungující krajině protkané industriálními prvky, je třeba tyto hrnce vzájemně propojit a považovat je za jeden celistvý systém, který má za úkol zajistit, aby v budoucnu neubývalo podzemní vody a nevysychaly řeky ani při dalším pokračování klimatické změny. Je nezbytné opustit lokální pohled propagující místní výhody na úkor okolí.Jelikož srážky prakticky neovlivníme, neboť z odpařené vody se v malém vodním cyklu vrátí jen její malá část, jediné kolečko, kterým ještě můžeme točit, je přizpůsobení odparu, retence a vsaku strukturou půdy, vlastnostmi povrchu a vegetací. Vhodně zvolenými opatřeními v krajině i zástavbě – takovými, která budou k přírodě maximálně šetrná – dokážeme stabilizovat povrchový odtok, nasměrovat drahocennou vodu k dostatečnému vsaku a vytvořit pro člověka co nejpříznivější prostředí.
Náš hrncový model by se tak mohl stát základem pro kvalifikované, výpočty podložené návrhy, jak přetvářet komplexní industriální krajinu ve prospěch její odolnosti vůči budoucím narůstajícím extrémům počasí. (Text vznikl s využitím AI Gemini.)
reklama

Dále čtěte |
STAN: Oznamovací povinnost na prodej zemědělské půdy omezí osobní vlastnictví
Pět investičních skupin založilo novou zemědělskou alianci Orbis Terra
Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní
Další články autora |
Jiří Svoboda: Zelený sen vs. bílá realita: proč je bílá střecha klimaticky příznivější než ta sebeudržovanější zelená?
Jiří Svoboda: Každá kapka vody má dobře posloužit. Proč v nové klimatické realitě musíme plánovat budoucnost, ne pouze kopírovat minulost
Jiří Svoboda: Kompromis pro Nové Mlýny – může polosuchý poldr zachránit Dyji před ekocidou a Břeclav před stoletou vodou?
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
smějící se bestie
22.10.2026 06:19Jarka O.
22.10.2026 07:11 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
22.10.2026 06:55Pokud budete hospodařit na lehčích, písčitějších půdách, můžete kupříkladu hnoje dávat kolik chcete, ale nijak významně strukturu a obsah humusu neovlivníte, totéž platí pro půdy těžké. V obou dvou případech totiž platí, že bakteriální aktivita je zde rozhodujícím způsobem ovlivňována právě těmi fyzikálními parametry těchto půd.
Tyto půdy jsou každý rok významně ovlivňovány průběhem sezony- pro lehké je nutný dostatečný přísun srážek, pro těžké naopak menší. Proto také podniky, jejichž půdní fond je tvořen těmito půdami, jsou na průběhu sezony daleko více závislé jak podniky s půdami hlinitými, středními, kde se většinou neurodí pouze, když zapomenout zasít a jak já s oblibou říkám- že na těchto půdách může hospodařit prase s kantorem.
Další velmi podstatnou věcí je, že hnojem v současné době disponují v rozhodné míře velké podniky, kde i přes nepříznivou ekonomickou situaci udrželi chov skotu a tudíž mohou ho do půdy dodávat. Dalším zdrojem je kejda a pro tu platí totéž co pro hnůj.
K digestátu- jednou pro vždy si zapamatujte- digestát NENÍ!! organické hnojivo, protože postrádá labilní organickou složku. Je to slabé minerální hnojivo a nikdy nemůže nahradit kejdu či hnůj ve smyslu působení na půdní komplex. Tedy může- ale v záporném smyslu slova.
Lze využívat zeleného hnojení v kombinaci s rozdrcenou slámou, to je poměrně dobré řešení a velmi významné je zařazování jetelovin a luskovin.
Dle dřívějších dlouhodobých studií je vliv jetelovin rovnocenný působení hnoje a v některých parametrech ho i předčí- kupříkladu v redistribuci splavených prvků K, P zpět do ornice.
Tímto oslím můstkem bych se chtěl dostat k dnes tak módnímu a vehementně prosazovanému regenerativnímu způsobu hospodaření.
Ponechme stranou emoce a podívejme se na věc prakticky.
Tento systém k nám přišel z USA, respektive z jejích jižních států, z naprosto odlišných půdních prérijních podmínek a jiného podnebí. Pokud bych se u nás měl rozhodovat, kde regenerativní hospodaření-a jestli vůbec-zařadit, tak jednoznačně pouze na půdy lehké, písčito hlinité, písčité.
Na těžkých půdách nejenže tento systém nic nepřinese, ale naopak těmto půdám vysloveně uškodí, protože vzhledem k jejich fyzikální povaze tyto půdy vyžadují intenzivní agrotechniku- kypření, orbu - aby se udržel mikrobiální život. Pokud se tak neděje, spodní vrstvy orniční a podorničí se po čase utuží natolik, že začnou převládat anaerobní procesy a mikrobiální život ustane. Nic nepomůže trvalý pokryv, a to nemluvím o dalších úskalích tohoto systému, které platí i v případě půd lehkých-výživařských a fytopatologických.
Často je mi zde vytýkáno, že jsem ustrnul na něčem, co je překonáno a že se nesnažím jít s dobou.
Opak je pravdou- celý profesní život se musím , jako každý , učit nové- jenže vtip je v tom, že já v tomto oboru pracuji celý život a tak si trochu neskromně myslím, že i proto mohu posoudit, co je a co není pro zemědělství přínosem.
Neřešitelným problémem totiž je celková koncepce-nekoncepce našeho popřevratového zemědělství jako celku, vliv globalizace se zemědělskými komoditami a tudíž logický ústup od pěstování zlepšujících plodin a chovu skotu. To jsou ty zásadní problémy a jejich vyřešení a náprava by automaticky řešila i mnohde neutěšený půdní stav, ale v současných podmínkách je to zbožné přání.
Tato odpověď vznikla pouze v mé hlavě, na základě životní zkušenosti a bez použití AI.
Miroslav Vinkler
22.10.2026 07:44 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.10.2026 07:53 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
22.10.2026 09:17 Reaguje na pavel peregrinAle pokud jde o vlhkost, když je sucho ,je stejné sucho i na mé zahradě,každá půda vyschne.
pavel peregrin
22.10.2026 10:15 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
22.10.2026 11:22 Reaguje na pavel peregrin(na 3 ary 7 tun). Po zapravení do půdy díky
kultivátoru jsem dosáhl pro mne vhodné půdy,
ale chápu, že ve velkém je to nereálné. Od
té doby pouze doplňuji organiku hnojem, dál
kompostem a každoročně po topné sezóně taky
popelem z čistého dřeva se zbytky dřevouhlu.
Půda mi to vrací nejen úrodností, ale taky
lépe zadržuje vodu a naopak při její přemíře
ji mohu 110 let starými melioracemi odvádět
a můžu jimi i půdu vodou zpětně sytit. Takže
půdu v MALÉM lze změnit k obrazu svému, ale
ve velkém je to o možnostech a nákladech.
Polský nájemce pole developera z Prahy pouze
z půdy ždímá, co může a nic ji mimo chemie nevrací. Odveze z ní slámu, kukuřici do bioplynky a za 25 let na ni nepřivezl ani
kilo hnoje.
Loni tam měl pšenici, letos zkusil fazole
s mizerným výsledkem, protože půlka byla
ještě v lusku plesnivých a nyní zasel zase
pšenici. Ptal jsem se jako včelař na řepku
a řekl, že přebytek řepky z Ukrajiny snížil
výkupní ceny i v Polsku tak, že ji neseje.
Takže zbývá už asi pouze střídání pšenice
s kukuřicí do bioplynky a půda se zpět mění
z ornice na jíl vhodný k výrobě cihel. No a
developer čeká na změnu na radnici, aby mu
povolili pole zastavět, ale zatím se nebude
4 roky u nás nic měnit. Je mi smutno z toho,
jak podmínky pro zemědělství přispívají k
té devastaci orné půdy a hlavně půdy, která
je pouze v nájmu, kde nemá nájemce motivaci
ji dávat to samé, co dává té své. Ten Polák
hnojem hnojí svá pole za hranicí v Polsku
opravdu poctivě, pěstuje tam pícniny pro
dobytek, ale tady tu cizí půdu pouze ždímá!
pavel peregrin
22.10.2026 11:27 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
22.10.2026 12:11 Reaguje na vaberJiří Svoboda
22.10.2026 11:14 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.10.2026 11:31 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
22.10.2026 11:54 Reaguje na pavel peregrinPokud má někdo k dispozici kejdu, osobně považuji za těžký prohřešek tuto přeměňovat v bioplynové stanici na digestát. Je to cenný organický materiál a ten patří jednoznačně do půdy.Bioplynové stanice dnes fungují v rozhodné míře na kukuřičné siláži z dobrých důvodů. Kejda jako taková by měla sloužit pouze jako nutný doplněk, pokud už někdo tu potřebu má, ale jak říkám- hlavně do půdy.
Já osobně nejsem zastáncem bioplynek, bohužel ty železné krávy dokážou významně podpořit ekonomiku a to nelze v současných podmínkách striktně odmítat. Je to vyhánění čerta ďáblem.
Jinak pokud podnik využívá na hnojení digestát, což z hlediska dusíku funguje dobře, měl by na druhé straně vyvažovat jeho negativní působení na půdní sorpční komplex právě aplikací kejdy- pokud jí disponuje.
Jestliže by šlo o podnik, který provozuje bioplynku a vyváží na svá pole digestát bez toho, aby disponoval kejdou či hnojem, tak je to podle mého již závažné narušování půdy a později nastanou problémy.
V takovém případě je nutné alespoň pravidelně vápnit, aby se otupovala kyselá půdní reakce a sopční komplex byl sycen Mg a Ca, z důvodu rozplavování tohoto komplexu.
pavel peregrin
22.10.2026 11:58 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
22.10.2026 12:40 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
22.10.2026 12:53 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
22.10.2026 13:00 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
22.10.2026 13:06 Reaguje na pavel peregrinA teď- pokud byste choval dobytek, tak byste pro potřeby bioplynky neustále pěstoval kukuřici, digestát vozil na pole, ale kejdu od dobytka důsledně aplikoval na to pole.
Pokud byste hospodařil bez dobytka- tak opět pouze kukuřici pro bioplynku, digestát na pole- ale už začnete mít problém, čím vyrovnávat negativní působení digestátu. proto zdůrazňuji vápnění. A ostatně- Ca je samostatná kapitola a ani mě nepřekvapuje, že se o tom v souvislosti s půdou a humusem nikdo nezmiňuje- protože tomu nerozumí.
pavel peregrin
22.10.2026 13:10 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
22.10.2026 14:17 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.10.2026 19:12 Reaguje na Jiří SvobodaVladimír Šafařík
23.10.2026 11:35 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
23.10.2026 14:51 Reaguje na Vladimír Šafaříkjste akorát pro smích a nestojí mi skutečně za to, abych s vámi ztrácel čas. Až si strčíte hlavu tak 20 let do zemědělství, tak s váma MOŽNÁ budu diskutovat jako rovný s rovným, ale v tuhle chvíli jste pro mě naprostá nula. To si zapište za uši, nenaivní osmnáctko!
pavel peregrin
23.10.2026 14:57 Reaguje na pavel peregrinVladimír Šafařík
23.10.2026 23:07 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
24.10.2026 07:12 Reaguje na Vladimír ŠafaříkTakovýhle exoti jako vy možná můžou oblbovat měšťáky, který ví o půdě kulové zrovna tak jako vy, ale rozumu a hlavně sebevědomí mají na rozdávání!!! Tohle je totiž trend posledních roků, nic nevědět, být blbý jak Šimečkovy koně, ale rozdávat rozumy a dokonce se snažit radit a mistrovat lidi, co se tím celý život -a dobře- živí a ještě dávají práci jiným!
Znova říkám- až budete zemědělec, což EVIDENTNĚ!-nejste, tak se tady můžeme pobavit, ale do tý doby zalezte do kouta a jen šoupejte nohama, protože nerozumíte naprosto ničemu a jen tady opakujete kecy z knížek a plátků pomatených zelených magorů!!
Vladimír Šafařík
24.10.2026 21:59 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
22.10.2026 08:08K bodu 1: Lesní půda není jen jednoho typu, to co vyplodila IA platí v případě listnatých a smíšených lesů. U smrkových monokultur je situace zcela odlišná: Kyselý, špatně a pomalu se rozkládající opad silně impregnovaný pryskyřicemi a vosky dopadající vodu propouští v řádově menší míře, než opad listnatý, což způsobuje výrazně větší povrchový odtok z oblasti. Navíc vlivem pomalého rozkladu opadu vznikají poměrně agresivní fulvokyseliny, které vyplavují živiny ze svrchního půdního horizontu (viz. proces podzolizace). Tyto vyplavené živiny se usazují v hlubších vrstvách půdního profilu a vytváří nepropustnou vrstvu tzv. rudici, tudíž je významně snížen zásak do podloží. Perlička na závěr této části: Smrk nepropustí pod sebe až 30 % dešťových srážek, především těch krátkodobých včetně poměrně intenzivních dešťů - tato voda se zachytí v koruně a odpaří se bez kontaktu s půdou.
K bodu 2: o tom jak je mokřadní louka "trvale nasycenou houbou" se letos mohl přesvědčit každý, kdo disponuje párem přiměřeně zdravých očí. Dovolím si opět upozornit na poměr rozlohy těchto typů ploch v rámci rozlohy státu. Nemluvě pak o faktu, že v takovýchto suchých letech jako je ten letošní se jedná prakticky o "jediný" (aby mně někdo nechytal za slovo) zdroj píce a sena.
Ke zbytku se víceméně vyjádřil pan Peregrin, jen si dovolím upozornit, že skutečně ne každý se k praxi staví tak jako on, viz příklady z Jižní Moravy.
Tento příspěvek byl vytvořen bez pomoci umělé inteligence
Ps: když vidím jak povrchní informace a výstupy umělá inteligence poskytuje, začínám mít dojem, že přichází čas služebnického džihádu (milovníci literatury jistě tuší) :-)
Jiří Svoboda
22.10.2026 11:22 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.10.2026 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaO nějakou kritku mi nešlo, však jsem to sám uvodil jako "upřesňující poznámky".
Jiří Svoboda
22.10.2026 14:26 Reaguje na Jakub GraňákToto vše by byly náboje pro odmítání smrkových monokultur. Na druhé straně smrky potřebujeme pro udržitelné stavitelství, ať jsou tedy rozumně zastoupeny ve smíšeném lese. Když uschnou, jen uvolní místo jiným stromům.
Jakub Graňák
22.10.2026 16:21 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.10.2026 20:20 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
23.10.2026 06:53 Reaguje na Jiří Svobodavaber
22.10.2026 09:06Jiří Svoboda
22.10.2026 11:24 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
22.10.2026 11:49 Reaguje na Jiří Svobodave svahu může způsobit sesuv ztěžklé půdy po nepropustném
podloží a nebo podmočení spodní hrany svažitého pozemku kam
ta půda z průlehů doputuje. Takže i při tom opatrně, kde se
průlehy budují, zda není lépe tu vodu ze svahu odvádět a ne
ji tam zadržovat. Ta voda svojí hmotností je zátěží stejnou
jako domy ve svahu, když se to přežene a půda se začne po
nepropustné vrstvě sesouvat. Přehnanou aktivitou zadržet
maximum vody lze napáchat i nedozírné škody a způsobit i
tragédie, když sesuv pohřbí i lidi.
Jiří Svoboda
22.10.2026 12:42 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
22.10.2026 13:02 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.10.2026 14:29 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
22.10.2026 16:18 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
22.10.2026 14:43 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
22.10.2026 15:06 Reaguje na Petra svahové pohyby jsou síly, které žádné kořeny stromů nezadrží.
Břetislav Machaček
23.10.2026 17:34 Reaguje na Lukas B.zapláčou. Můj bývalý soused si chtěl vysušit
drenážemi a vrtanými děrami sklep. To se mu
povedlo, ale dům začal pracovat tak, že má
v něm prasklinky, které se jako prvé našly
v koupelně na stěně obložené kachličkami.
Ty popraskaly a následovaly i jiné stěny.
Od vysušení ale neustoupil a už praskají
i betonové základové zdi, které v sobě mají
dubové piloty. Tak se tu totiž na podmočené
půdě stavělo, ale to on odmítl respektovat.
Kdysi tu vodu nebylo kam odvádět, ale po
vybudování dešťové kanalizace za války už
to šlo. On s tím vysoušením začal před 30
roky a dům se hýbe a předtím 70 let NIC!
Nový majitel se bojí ale základy znovu
zavodnit, aby nenastaly zase jiné pohyby.
Já se svým 120 let starým domem nedělám
v tom směru nic a praskliny žádné!
Petr
24.10.2026 17:48 Reaguje na Lukas B.O takových oblastech se dobře ví, je jich jen pár, kde se to děje, víceméně se s tím i počítá a není to automaticky všude. Z plošného pohledu je to opravdu extrém a strašit tím může jen Machaček, který vidí katastrofu všude ve všem.
Vladimír Šafařík
25.10.2026 00:10 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
23.10.2026 17:19 Reaguje na Petrse lidí kde všude se takovým zasakováním dosáhlo
pohybu svahů i s domy. Připadáte mi jako děcko,
které se naučilo číst a opakovat moudra, které
nikdy nepoznalo v praxi. Hýbat s hladinou vody
u staveb v dobré víře je vysušit může skončit
popraskáním zdí a dokonce zhroucením staveb.
Taktéž působí na stavby jejich podmočení, když
byly postaveny za sucha. Chápete jak funguje
třeba jíl, břidlice atd.? Za mokra bobtná a za
sucha se sesychá a praská. Obojí má na stavby
vliv! V takových Benátkách by bylo vysušení
laguny horší tragédií, než občasné záplavy.
Jste schopen to vůbec chápat?
pavel peregrin
24.10.2026 07:18 Reaguje na Břetislav MachačekS takovými lidmi opravdu nemá cenu ztrácet čas a totéž platí pro exota Šafaříka. Četl jste jeho příspěvky? Já si připadám jak v jiném světě- tolik blbosti na jednom místě se hned tak nevidí!
Břetislav Machaček
24.10.2026 10:33 Reaguje na pavel peregrinOmílají poučky líných zelených fanatiků, kteří prosazují nicnedělání jako spásu pro
planetu, ale nikoliv pro lidstvo. Pokud
by "ekologicky" hospodařili všichni, tak
neuživí těch 7 miliard lidí. Utopické
nápady neorat i jílovitou půdu bych je
nechal poznat v praxi. V mém okolí je
žádoucí i vítr a mráz pro kypření té
jílovité půdy. Záměrně se orá pozdě
na podzim, aby ji mohl vítr a mráz
prosušit a mráz ji navíc potrhat. Na
jaře se pak snáze zpracuje a osévá.
Po předloňských povodních to nestihli
a pokusili se ta pole na jaře osít bez
předchozí orby jako ti regenerativci.
Výsledek byl žalostný a úrodu pouze
zaorali. Povodní utužená půda byla
jako mlat a traktory funěly, když ji
měly poorat. Od té doby zase orají
jako naši předci a půda plodí jak má.
Už jsem tu psal o mladé rodině, která
se vrhla bez praxe na ekozemědělství
a ukousla si příliš velké sousto.
Když jsem viděl jejich zvířata ve
stájích z 30 let minulého století
ve vrstvě hnoje a moči, kde bylo
cítit čpavek, tak jsem jim to vytknul
a oni na mne vytasili poučku, že je
zvířatům alespoň z vrstvy hnoje teplo.
Měl jsem chuť je do chléva zavřít, ať
si užijí toho čpavku a mokra jako ta
zvířata. Byl jsem zvyklý, jak děda
a ostatní chodili do chléva několikrát
za den s vidlemi a každé lejno hned
odstranili a dostlali čistou slámu.
Krávu se hřebelcovalo alespoň jednou
denně před pastvou, aby nás sousedi
nepomluvili, že je kráva špinavá od kravinců. Jedna byla dokonce naučená
na otírání mokrým hadrem a doslova o
ten kontakt žadonila. Když jsem ale
viděl jejich trusem obalená zvířata,
tak jsem byl rád, když toho nechali a
vrátili se do města. Vysnili si něco,
čemu nerozuměli a byli líní pracovat.
Na vše měli výmluvy, že to tak musí
být. Pastvinu po spasení nechali s nedopásky plnými pcháče a za rok byla
pcháčem zamořená celá a pole vedle ní.
U nás se chodilo s kosou dosekávat ty
nespasené plevely, aby nestačily
vysemenit. Oni je prý nechávali hmyzu
a semena pcháče stehlíkům. Budiž, hmyz
tam asi létal, ale ptáci už ta semena
nesežrali. Oni ale byli spíše líní
pracovat od tmy do tmy a přestalo je
to po čase bavit úplně. Chlév plný
hnoje a oni seděli v pergole se
svými zelenými kamarády místo toho
ho vykydat a nastlat novou slámu.
Nadělali velké dluhy a statek skončil
v exekuci. Prostě ZELENÍ hospodáři,
co mají být budoucností zemědělství!
pavel peregrin
24.10.2026 15:24 Reaguje na Břetislav MachačekJenže jak se říká- na hrubý pytel hrubá záplata a pro tyhle typy to platí dvojnásob. Chápu, že vy už třeba nereagujete, ale já naopak s chutí posílám tyhle exoty do míst, kam dávno patří, protože jakákoliv diskuze s nimi je ztrátou času, ale tak nějak mi moje stavovská zemědělská čest velí nenechat tyhle troufalé drzé kydy bez reakce.
Petr
24.10.2026 17:50 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.10.2026 11:40 Reaguje na vaberale propustná půda ji dlouho neudrží a putuje jinam. Vy ji třeba zadržíte, ale těší se z ní na svažitém pozemku soused pod vámi,
nebo vás prokleje, že jste mu pozemek zamokřil. Je dobré vše velmi
dobře promyslet, v malém vyzkoušet a vyhodnotit, zda se to osvědčí.
Je to tedy hlavně i o té praxi a zkušenostech a neupínat se pouze
k názorů "vědců" bez potřebné praxe v terénu. Už jsem tu popisoval
revitalizaci tůní na štěrkopískovém podloží seškrábnutím izolační
vrstvy dna a zasakováním vody do podloží. Tůně jsou víc, než pouze
sezónní, jsou nyní pouze občasné při nasycení podloží, ale to je
stále méně nasycené, protože z něho jinde voda samovolně vytéká
nasycená o železo a mangan ze slepenců z podloží. Staly se tak
pastí pro své obyvatele , když pulci nestačí dokončit vývoj a nebo je vyloví predátoři. Takže než blbý zásah, tak raději žádný!

