Jiří Svoboda: Každá kapka vody má dobře posloužit. Proč v nové klimatické realitě musíme plánovat budoucnost, ne pouze kopírovat minulost
30.7.2026 | Jiří Svoboda |
Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Mýtus návratu k „původnímu stavu“
Velká část současných revitalizačních projektů stojí na romantické myšlence: stačí smazat zásahy člověka z minulých staletí, uvést koryta a prameniště do původního stavu a příroda už se o zbytek postará sama. Tento přístup však přehlíží zásadní fakt. Žijeme v éře dramatické klimatické změny, která nám udává zcela jiné budoucí podmínky a požadavky.Krajina před 150 lety fungovala v jiném vodním a teplotním režimu. Kopírovat mechanicky minulost v situaci, kdy čelíme vlnám veder a brutálním přívalovým dešťům, je technologická chyba. Dnes již nemůžeme krajinu pouze „restaurovat“ (opravovat do minulosti), musíme ji tzv. future-proofovat – tedy inženýrsky designovat na extrémy, které nás teprve čekají.
Zákon zachování vody v českých hranicích
Česká republika leží na hydrografické střeše Evropy. Žádná velká řeka k nám nepřitéká, jsme stoprocentně závislí na tom, co u nás spadne v podobě srážek. Objem vody v naší krajině je tedy konečný a platí pro něj neúprosný zákon zachování hmoty. S každým litrem vody musíme hospodařit celoplošně, s váhou podle toho, kde je ho nejvíce potřeba pro lidi, ekosystémy a hospodářství. Navíc nelze do sousedních států žádnou vodu v řekách nepouštět.Zde narážíme na zásadní rozdíl mezi dvěma pojmy, které se v laické debatě často hází do jednoho pytle: retencí (trvalým zadržením) a akumulací (dočasným zdržením a transformací přívalu).
Pokud v prameništích našich řek, na horách a v chladnějších podhorských oblastech vytvoříme trvale zamokřené plochy, zvolili jsme retenci. Krajinná „houba“ se sice nasákne a drží vodu na místě, ale je trvale plná. Když pak v létě dorazí intenzivní přívalová vlna, nasycený povrch už nemá žádný volný objem. Voda z bleskového deště po něm steče bez jakéhokoliv zploštění povodňové vlny dolů do údolí, kde ohrozí hustě osídlené aglomerace. Pro novou klimatickou realitu potřebujeme pravý opak – akumulaci, tedy suché poldry, travnaté průlehy a záplavová území, která jsou většinu času suchá/prázdná a na zachycení přívalu teprve čekají.
Kde odpar pomáhá a kde chybí?
Permanentní mokřadní plochy s otevřenou hladinou navíc v horkých letních měsících fungují jako obří odpařovací hrnce. Skrze evapotranspiraci (výpar z hladiny a listů rákosin) odchází obrovské množství vody do atmosféry. Vzhledem k převládajícímu proudění vzduchu se tato vlhkost často posouvá dále na východ mimo naše území. Touto vodní párou navíc i lokálně navyšujeme skleníkový efekt.Z celoplošného pohledu ČR tak dochází k paradoxní situaci: vodu, kterou bychom v suchém srpnu nutně potřebovali pro udržení minimálních průtoků v řekách pro města a průmysl v nížinách, promrháme na odpar v chladnějších horských oblastech, kde je mikroklima relativně přijatelné. Tato voda pak v celostátní bilanci chybí.
Když odpar, tak přes stromy a jejich dřevo pro pasivní domy
Výpar vody z krajiny je nesmírně důležitý pro její chlazení, ale musíme jej směřovat efektivně. Pokud má být voda spotřebována na odpar, měla by v první řadě pohánět růst lesních porostů a městské zeleně, nikoli stagnovat v mělkých močálech. Když vodu v krajině chytře zpomalíme pomocí hrázek nebo zasakovacích průlehů, neodpaří se z osluněné hladiny, ale vsákne se hluboko ke kořenům stromů a posílí stabilitu pramenů. Tento přístup přináší hned trojí užitek:1. Termoregulace: Stromy skrze transpiraci chladí okolí přesně tam, kde je to potřeba (včetně stínění městských tepelných ostrovů).
2. Zachytávání CO₂: Živé, vodou dotované stromy masivně fixují atmosférický uhlík a pomáhají v boji s klimatickou změnou.
3. Cirkulární ekonomika: Vyprodukované dřevo z dobře hydratovaných hospodářských lesů se stává udržitelným stavebním materiálem. Pokud jej využijeme na stavbu moderních pasivních domů, uzamkneme v něm uhlík na celá staletí a nahradíme jím energeticky a emisně náročný beton či ocel.
Od intuice k inženýrství
Přírodě blízká řešení (Nature-based solutions) jsou správnou cestou, ale nesmí být stavěna na naivním předpokladu, že pro budoucnost stačí zkopírovat minulost. Moderní krajinné inženýrství musí být racionální, dopředné a podložené aspoň jednoduchými bilančními výpočty.Prioritou budoucnosti musí být budování akumulačních kapacit s řízeným odtokem – od podhorských suchých poldrů až po městské zasakovací průlehy, které zachytí přívaly z ulic a nasytí kořeny uličních stromů. Projekty v krajině by neměly získávat podporu jen za to, že mechanicky obnoví historickou bažinu. Musí povinně vykazovat hydraulické výpočty, prokazovat volné kubatury pro extrémní srážky a respektovat celkovou hydrologickou bilanci České republiky v horizontu roku 2050. Jedině tak zajistíme, že naše omezené zásoby vody poslouží v kritických chvílích tam, kde lidé a krajina trpí nejvíce.
(Text vznikl s využitím AI Gemini.)
reklama
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jiří Svoboda: Kompromis pro Nové Mlýny – může polosuchý poldr zachránit Dyji před ekocidou a Břeclav před stoletou vodou?
Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
Jiří Svoboda: Ozdobnice obrovská: Proč namísto drahých biopaliv nepálíme celá pole v lokálních teplárnách?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (112)
Karel Zvářal
30.7.2026 06:02Na to, že je to s pomocí AI, tak slabé, velmi slabé. Úplně jste opoměl půdu jakožto největší rezervoár a zachytávač vody/deště. Tam máme obrovské rezervy, a to jak ve (strojovém) zpracování, tak i sortimentu pěstovaných plodin. Méně širokořádků (na svazích nekompromisně zakázat), vícehustě zapojených obilovin a podobných plodin. Nejlepší v tomto směru je "obyčejný" hustý travní porost.
ČR je jen střípkem na mapě, tepelná kupole pochází ze Sahary, mj proto také se Evropa otepluje 2x rychleji než zbytek světa. Je třeba uvažovat globálně, a i jinde ve světě budovat velkoobjemové nádrže=přehrady na zachycení přívalových vod. Protože s čerpáním podzemních zdrojů jsme fakticky v koncích - zdroje docházejí nebo už došly - a i tento deficit napomáhá přehřívání půdy, potažmo i klimatu. O pohybu lidí nemluvě...
Odpovědět
ČR je jen střípkem na mapě, tepelná kupole pochází ze Sahary, mj proto také se Evropa otepluje 2x rychleji než zbytek světa. Je třeba uvažovat globálně, a i jinde ve světě budovat velkoobjemové nádrže=přehrady na zachycení přívalových vod. Protože s čerpáním podzemních zdrojů jsme fakticky v koncích - zdroje docházejí nebo už došly - a i tento deficit napomáhá přehřívání půdy, potažmo i klimatu. O pohybu lidí nemluvě...
Jakub Graňák
30.7.2026 07:47 Reaguje na Karel ZvářalPan Svoboda opomněl celou řadu věcí, např že "Permanentní mokřadní plochy s otevřenou hladinou..." jsou v tuzemsku zastoupeny v drtivé většině rybníky a přehradami. Přesto mu z I-Á "brífingu" vyplynulo vysoušet rašeliniště a prameniště na horách... aby se tam voda moc dlouho zbytečně nepovalovala a neodpařovala, když už má dávno zavlažovat město:-))
Ps: současná rozloha všech typů vodních ploch v ČR činí 1,5 % rozlohy státu (před 100 lety to bylo % 6). I když současnou rozlohu vodních ploch zdvojnásobíme, tak to pro celkovou bilanci odpařené vody bude znamenat prakticky něco na úrovni výše uvedených %... naopak pro biotu to bude obrovská vzpruha (samozřejmě za určitých podmínek):-)
Odpovědět
Ps: současná rozloha všech typů vodních ploch v ČR činí 1,5 % rozlohy státu (před 100 lety to bylo % 6). I když současnou rozlohu vodních ploch zdvojnásobíme, tak to pro celkovou bilanci odpařené vody bude znamenat prakticky něco na úrovni výše uvedených %... naopak pro biotu to bude obrovská vzpruha (samozřejmě za určitých podmínek):-)
Karel Zvářal
30.7.2026 08:12 Reaguje na Jakub GraňákVčera šel zajímavý dokument, jak Napoleon nechal vybudovat kanál s pitnou vodou pro Paříž ( 48.8919800N, 2.3864931E ), neb si byl vědom jeho strategického významu. Představa, že by každý občan/barák/čtvrť měl "vlastní studnu/vodu" je 1) komická 2) nereálná. Proto jsem za zavedení hygienicky nezávadné vody do všech vesniček a vísek, odpadnou starosti s kontejnery v době sucha. Studny se mohou potom zasypat, resp určitě neprohlubovat či vrtat nové - to je cesta do pekel. Zvýší se tím mj průtoky potoků a řek.
Kdo chce (obec/soukromník) budovat/obnovovat rybníčky, tomu by se bránit nemělo. I tímto opatřením se zvýší hladina spodních vod, což přispěje ke zlepšení mikro/klimatu.
Svejly a průlehy jsou spíše slovní hříčky, než vodohospodářsky významná opatření. Proto jsem spíše pro velká vodní díla, a to nejen kvůli pitné vodě, ale v budoucnu i závlahám. Ta Sahara i Středomoří jsou "na dohled", je dobré se zavčasu připravit na horší scénáře. U vody se jde přebytků zbavit snadno, to není jak u živelně budovaných oze s riziky blackoutů. A ano, druhé Dlouhé stráně by též našly své využití.
Odpovědět
Kdo chce (obec/soukromník) budovat/obnovovat rybníčky, tomu by se bránit nemělo. I tímto opatřením se zvýší hladina spodních vod, což přispěje ke zlepšení mikro/klimatu.
Svejly a průlehy jsou spíše slovní hříčky, než vodohospodářsky významná opatření. Proto jsem spíše pro velká vodní díla, a to nejen kvůli pitné vodě, ale v budoucnu i závlahám. Ta Sahara i Středomoří jsou "na dohled", je dobré se zavčasu připravit na horší scénáře. U vody se jde přebytků zbavit snadno, to není jak u živelně budovaných oze s riziky blackoutů. A ano, druhé Dlouhé stráně by též našly své využití.
Jakub Graňák
30.7.2026 09:07 Reaguje na Karel ZvářalTo si úplně nemyslím, jako příklad naše dědina: táhnout vodovod 5 km a poté ho i provozovat a udržovat pro 80 baráků a cca 180 obyvatel rozprostřených na 6 km2 nedává smysl. U centralizované spotřeby (města) to smysl dává, ve výše uvedeném případě nikoli. Chápu, že tu záležitost vnímáte jinak, patrně vlivem pozorování z příměstské satelitní zástavby, kde je hloubení vrtů pro zavlažování trávníků otázkou byť pochybné prestiže... Tady, kde od r 89 přibylo 5 baráků lokální odběr problém není, ten tkví v "opatřeních" urychlujících odtok z krajiny, zhoršená míra zásaku etc. etc.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 09:18 Reaguje na Jakub GraňákPřípotoční dědina je na tom určitě lépe než kopaničářská. Tam je to schůdnější a méně rizikové, byť z hlediska hygieny není nad kontrolovaný (obecní/vodojem) zdroj. Předpokládám, že (téměř) všichni mají natažený plyn - a tam šlo bez problémů, že...
Všechny "problémy" začínají v hlavě.
Odpovědět
Všechny "problémy" začínají v hlavě.
Karel Zvářal
31.7.2026 07:47 Reaguje na Jakub GraňákLucie měla pravdu, středověk neskončil.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2026 07:57 Reaguje na Karel ZvářalTak záleží... zase to na druhou stranu máme auta?-)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 08:00 Reaguje na Jakub GraňákTo je škoda, že né koně, pokazil jste mi idylu:-)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 10:37 Reaguje na Jakub GraňákNaše vesnice je stejná, byť zde je 300 obyvatel. Má vodovod - spolu se sousední vlastní vrt s kvalitní vodou. Ale naše osamělá lokalita má jen studny. A plyn také nemáme.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.8.2026 09:20 Reaguje na Jaroslav PokornýTak to jste proti nám velkoměsto:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:25 Reaguje na Jakub GraňákProsím o citaci z článku toho, co píšete o vysoušení v prvním odstavci.
My si zjevně v budoucnosti nebudeme moci dovolit ani těch 1.5 % vodních ploch. Nebo si fakt pořád myslíte, že zákon zachování hmoty (vody) lze ošulit?
Odpovědět
My si zjevně v budoucnosti nebudeme moci dovolit ani těch 1.5 % vodních ploch. Nebo si fakt pořád myslíte, že zákon zachování hmoty (vody) lze ošulit?
Jakub Graňák
31.7.2026 07:39 Reaguje na Jiří Svoboda"Vodu kterou bychom v suchém srpnu nutně potřebovali pro udržení minimálních průtoků v řekách pro města a průmysl v nížinách, promrháme na odpar v chladnějších horských oblastech, kde je mikroklima relativně přijatelné" to vyznívá jednoznačně že?
Zjistěte si prvně kolik vody po přívalové srážce bez užitku odtéká z dané oblasti a kolik jí zachytí stávající mokřadní plochy.
Odpovědět
Zjistěte si prvně kolik vody po přívalové srážce bez užitku odtéká z dané oblasti a kolik jí zachytí stávající mokřadní plochy.
Karel Zvářal
31.7.2026 07:55 Reaguje na Jakub GraňákNejkomičtější na tom je, že výsměchu a urážek se dočká ten, kdo vidí mokřad jako mokřad, a né jako "sušák krajiny".
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2026 08:13 Reaguje na Karel ZvářalLidi, ačkoli míří do přírody čím dál víc, ji vnímají pouze jako kulisu bez hlubší znalosti souvislostí, a takhle to dopadá.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 08:38 Reaguje na Jakub GraňákPán viděl předloni poprvé žábu, takže na druhou stranu chápu výpomoc od AI. Třeba to příště dopadne lépe...
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
31.7.2026 11:23 Reaguje na Jiří SvobodaNikdy dříve ani dnes, že. Básněte raději o asfaltu, to vám šlo výborně.
"Ten článek je psán hlavně pro takové natrvrdláky jako vy a Zvářal. Jenže vy si ho pořádně nepřečtete a nediskutujete k podstatě článku."
Odpovědět
"Ten článek je psán hlavně pro takové natrvrdláky jako vy a Zvářal. Jenže vy si ho pořádně nepřečtete a nediskutujete k podstatě článku."
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 13:26 Reaguje na Karel ZvářalA máte nějaký přiléhavější termín, jak vás nazvat?
Ale vy jste reagoval na článek. Kde je tam ten výsměch?
Odpovědět
Ale vy jste reagoval na článek. Kde je tam ten výsměch?
Karel Zvářal
31.7.2026 14:42 Reaguje na Jiří Svoboda"Na to, že je to s pomocí AI, tak slabé, velmi slabé..."
To je výsměch sám sobě, resp dlouhým letům diskusí, když zasklíte tak vážný problém, jako je stav půdy. Jestli jste to nepochopil i teď, a potřebujete ke každé větě vysvětlivky, tak vám to řeknu naplno:
"Pro hlupáka každý hloupý". Je to výrok Forest Gumpa, ale připadá mi ve zkratce výstižný. Hloupí lidé mají všechny okolo za hlupáky, sami si svůj nedostatek neuvědomují. Určitě si vzpomenete: byl jste v různých diskusích jediný, kdo se snažil seč mohl, aby našel větičku, na které mě může "utopit".
Opakovaně i zde "toužíte" po kritice, ale když ji někdo vysloví, neumíte ji přijmout. Co vy jste za chlapa? Měl byste s tím zajít k odborníkům. O jiné variantě raději pomlčím.
Odpovědět
To je výsměch sám sobě, resp dlouhým letům diskusí, když zasklíte tak vážný problém, jako je stav půdy. Jestli jste to nepochopil i teď, a potřebujete ke každé větě vysvětlivky, tak vám to řeknu naplno:
"Pro hlupáka každý hloupý". Je to výrok Forest Gumpa, ale připadá mi ve zkratce výstižný. Hloupí lidé mají všechny okolo za hlupáky, sami si svůj nedostatek neuvědomují. Určitě si vzpomenete: byl jste v různých diskusích jediný, kdo se snažil seč mohl, aby našel větičku, na které mě může "utopit".
Opakovaně i zde "toužíte" po kritice, ale když ji někdo vysloví, neumíte ji přijmout. Co vy jste za chlapa? Měl byste s tím zajít k odborníkům. O jiné variantě raději pomlčím.
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 15:01 Reaguje na Karel ZvářalA kde jste se dopustil nějaké věcné kritiky něčeho konkrétního, co je v článku napsáno? Tu bych uvítal a přijak bych ji!
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaBože, bože... Tak to vám nestačilo? To mám pitvat každý odstavec, kde jsou popsány dávno vydiskutované věci (i zde, např od p. Peregrina)? Vy si prostě neodpustíte Zvářala "zničit", ať to stojí, co to stojí.
Co budu kritizovat si určím sám, na to mám právo. Vaše vidění naruby (močál jako zloděj vody), jsme přece diskutovali mnohokrát. Porád vám to nestačí???
Odpovědět
Co budu kritizovat si určím sám, na to mám právo. Vaše vidění naruby (močál jako zloděj vody), jsme přece diskutovali mnohokrát. Porád vám to nestačí???
JS
Jiří Svoboda
1.8.2026 18:36 Reaguje na Karel ZvářalVidíte jak jste natvrdlý. Tolikrát jsme močál diskutovali a přesto jste mé argumenty pořád nepochopil.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2026 19:03 Reaguje na Jiří SvobodaVčera Daniel T. s Alenou Z. diskututovali význam přehrad. Nejen zásobárna pitné vody, ale i nadlepšování průtoků vyschlých řek. Pro AI i pro vás je přehrada, jakožto inženýrský superprojekt, zřejmě sprosté slovo- v článku jsem ji nenašel-/
Mokřad je přírodní rezervoár vody se spoustou na něj vázaných rostlin a živočichů. Má význam nejen pro biodiverzitu, ale mikroklima a hydrologii. Takže žádný "zloděj", ale donátor pro krajinu.
Odpovědět
Mokřad je přírodní rezervoár vody se spoustou na něj vázaných rostlin a živočichů. Má význam nejen pro biodiverzitu, ale mikroklima a hydrologii. Takže žádný "zloděj", ale donátor pro krajinu.
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 10:14 Reaguje na Jakub GraňákZ jaké dané oblasti? To jsou zcela nekonkrátní požadavky. A je třeba rozlišovat mezi retencí a a akumulací. Zkuste si přečíst ten článek. Možná i pochopíte o čem je a přestanete mi podstrkovat nesmysly.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.8.2026 08:27 Reaguje na Jiří SvobodaZ kterékoli oblasti, ještě jste nepochopil, co je hlavnim atributem přívalové srážky?
Já ten článek četl, jak jinak bych z něj mohl citovat?
Rozlišovat mezi retencí a akumulací se naučte Vy - v článku to máte špatně ( mimo celou řadu jiných chyb)
Odpovědět
Já ten článek četl, jak jinak bych z něj mohl citovat?
Rozlišovat mezi retencí a akumulací se naučte Vy - v článku to máte špatně ( mimo celou řadu jiných chyb)
JS
Jiří Svoboda
1.8.2026 18:40 Reaguje na Jakub GraňákTak se laskvě vyjádřete, co je retence a co akumulace a co jsou v článku za chyby. To by pak byla věcná diskuse.
Odpovědět
va
vaber
30.7.2026 08:10 Reaguje na Karel ZvářalKdysi se říkalo,svatá Anna chladna zrána. No a to znamenalo i rosu.
To bývalo kdysi.
Odpovědět
To bývalo kdysi.
Karel Zvářal
30.7.2026 08:28 Reaguje na vaberDnes si "drill, bejby, drill" může dovolit každý chudobný Čech/pasekář, už nemusí chodit pro vodu 200m do studánky (dnes začasto vyschlé...). Vysušujeme krajinu, tudíž slovo rosa je i pro odborníky nové slovo (významově, svou vydatností). Menší odpar (z rosy i půdy), méně nižší oblačnosti, více slunečního žáru. Máme Albenu doma, hurá!-/
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:17 Reaguje na Karel ZvářalJestliže se zaměříte na jeden podstatný aspekt, těžko v krátkém článku můžete postihnout vše okolo. Kritizujte, prosím, to, co v článku je, a ne, co tam není.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 11:00 Reaguje na Jiří SvobodaVězte, že bych vás za to rád i pochválil, ale zdá se, že (kvalitní) půda je pro vás "marginalita", stejně jako rosa.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 13:45 Reaguje na Karel ZvářalKvalitní půda rozhodně není marginalita. Však jsem tu nedávno psal, jak ji lze drasticky vylepšit sloní trávou. Rád s vámi podiskutuji i o jiných možnostech (i pod tímto článkem).
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.7.2026 07:04návrat k udržitelnosti není návrat do historie.
Ostatně i před 120 lety se také krajina vysoušela a dneska se meliorace snažíme rušit. Je to adaptace a to není ani historie, ani budoucnost. Je to realita.
Žádná AI ale pud sebezáchovy.
někdy se snažíme víc zachraňovat zvířata než sami sebe v lidství před digitálním šílenstvím, která mění povahu našich osob.
Odpovědět
Ostatně i před 120 lety se také krajina vysoušela a dneska se meliorace snažíme rušit. Je to adaptace a to není ani historie, ani budoucnost. Je to realita.
Žádná AI ale pud sebezáchovy.
někdy se snažíme víc zachraňovat zvířata než sami sebe v lidství před digitálním šílenstvím, která mění povahu našich osob.
Karel Zvářal
30.7.2026 07:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlas, zejména s druhou polovinou. To je výplach (posledních zbytků) lidství, kolektivní dobrovolná sebedestrukce. Postávající skupinky mlčících teenagrů, každý zabořený ve svém "světě" online. U adultů podobná diagnóza.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.7.2026 07:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Řezáči- jste s to konečně pochopit, že podzemními melioracemi nevysoušíte půdu?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:52 Reaguje na pavel peregrinZamokřené pole stále přežívá jako sen mnohých.
Samozřejmě, meliorace částečně odvodní jen vrstvu nasycenou vodou nad její úrovní. Pak se sama vypne. Je to vlastně takové umělé prameniště fungující jen občas (zjevně čím dál tím méně často).
Odpovědět
Samozřejmě, meliorace částečně odvodní jen vrstvu nasycenou vodou nad její úrovní. Pak se sama vypne. Je to vlastně takové umělé prameniště fungující jen občas (zjevně čím dál tím méně často).
pp
pavel peregrin
30.7.2026 14:34 Reaguje na Jiří SvobodaJistě. Proto mě zaráží, že tuto jednoduchou skutečnost ne a ne někteří pochopit.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 19:25 Reaguje na pavel peregrinTakových věcí co lidi nechápou je hafo.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2026 08:35 Reaguje na pavel peregrinJe to otázka terminologie, meliorace zní daleko lépe, než vysoušení... a tak nám soudruzi mimo jiné devalvovali význam slova meliorace
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 09:08 Reaguje na Jakub GraňákTo neprováděli jen soudruzi, zadejte si např.
subsurface drainage in the Midwest (Corn belt)
Odpovědět
subsurface drainage in the Midwest (Corn belt)
Jakub Graňák
1.8.2026 09:07 Reaguje na Karel ZvářalNejde o tu činnost samotnou, nýbrž o to jak ji ideologicky zabarvit, aby vyzněla pozitivně i když pozitivní není... ostatně pan Svoboda v článku dělá totéž když hovoří o plýtvání vodou v rašeliništích apod.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2026 09:15 Reaguje na Jakub GraňákMyslím, že ideologicky se teď na to díváte spíše Vy, v minulosti to byla více méně nutnost. Většina nivních/úrodných půd byla podmáčená, jinde jako na sviňu pršelo v čase žní... Než to nechat shnít kvůli podmáčenému/nesjízdnému terénu - raději trubky do země! Po bitvě je každý generál- v časech sucha se to mudruje co by, kdyby...
Odpovědět
Jakub Graňák
1.8.2026 10:00 Reaguje na Karel ZvářalNehovořím o melioracích z definice, nýbrž o vysoušení mokřadních ploch v horách a podhůří vydávaných za minulého režimu za meliorace, ačkoli se o nic tak sofistikovaného nejednalo. Trubky uložené ve svahu fungují pouze jednosměrně.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2026 10:04 Reaguje na Jakub GraňákFakt je ten, že to dávali i tam, kde vůbec nemuseli, nicméně i na horách se sklízelo seno a povrch nechtěl nikdo rozbít, rozjezdit. Prvořadým úkolem bylo "nakrmit národ", byl čas vodního blahobytu, aktivisti neexistovali, ani internet...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.7.2026 17:59 Reaguje na Jakub GraňákJistě, meliorace je komplex různých opatření sloužících ke zúrodnění orné půdy. nemusí jít vždy o odvodnění, i naopak. Ale ten pojem"odvodnění" je velmi ošidný a laik si ho v drtivé většině vykládá mylně.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.8.2026 09:09 Reaguje na pavel peregrinA to je právě ono, to zmatení pojmů...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
30.7.2026 07:05No, to ale by museli jít na to/tu vodu peníze, místo na soláry, větrníky, rozhledny, cyklostezky, že.
Odpovědět
ES
Emanuel Svoboda
30.7.2026 07:31Pole a louky v ČR jsou mimořádně uválcována těžkou zemědělskou technikou a voda v důsledku toho se jen obtížně může zasakovat do hlubších půdních vrstev a stéká hlavně po povrchu a způsobuje tak povodňové přívaly a velkou vodní erozi půd. Například pole a louky s vojtěškovými porosty mají lepší zasáknutí vody, protože vojtěška je hluboce kořenící víceletá rostlina. Také pěstování kukuřice pro výrobu bioplynu je mylné rozhodnutí v době, kdy na světových trzích je velký nedostatek kvalitních druhů potravin a ceny základních druhů potravin neustále rostou. To samé je v ČR při pěstování řepky olejky pro výrobu biosložky do motorové nafty. Ještě na konci 16 století byla celková rozloha rybníků v Česku zhruba 180 tisíc hektarů a nynější jejich celková rozloha je zhruba jenom 53 tisíc hektarů. Proč tedy neobnovit rybníky v ČR opět zhruba na celkovou rozlohu 180 tisíc hektarů? V lesích v ČR by se také daly postavit menší přečerpávací vodní elektrárny, tedy dvě vodní nádrže nad sebou propojené ocelovým potrubím a malou vodní elektrárnou, která využívá hlavně nadbytky elektrické energie v rozvodné elektrické síti a vyrábí z nich později opět elektrickou energii v době, kdy je jí v rozvodné síti nedostatek a je velmi drahá. Místo suchých poldrů by bylo lepší stavět nové rybníky se zvětšenou možností zadržení přívalové vody, která se potom pozvolně odpouští, tak aby se zádržný prostor opět uvolnil pro budoucí vodní příval.
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.7.2026 08:02 Reaguje na Emanuel Svobodav minulosti se v krajině zničili funkcionality, které jsou dnes poptávané, protože byly udržitelné i v kontextu diverzity.
Odpovědět
va
vaber
30.7.2026 08:03 Reaguje na Emanuel SvobodaPřívalové děště se nevsakují ,tak musí být voda v řekách, ne? Ale není, protože přívalové deště dají tak málo vody a na tak malém území ,že pro vodu v krajině nemají valný význam.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.7.2026 08:05 Reaguje na Emanuel SvobodaTo, že je současná technika těžká, o tom není sporu. Ale tam, kde hospodaří normmální lidé, se půda hlouběji kypří či orá, takže se utužení eliminuje.
Odpovědět
va
vaber
30.7.2026 08:13 Reaguje na pavel peregrinVe větší hloubce je půda ,nebo zem,utužena vlastní váhou. To asi někteří nechápou a neznají slehávání půdy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.7.2026 10:51 Reaguje na vaberTady pánovi šlo zřejmě o ornici a podorničí.
Odpovědět
JS
va
vaber
30.7.2026 07:54U nás v Česku máme jen tu vodu co naprší, neteče k nám žádná řeka. Nemáme ani šanci využívat něco jako odsolování vody. Kolik máme podzemní vody nikdo netuší, přesněji ,odhady máme ,jen nikdo neví jak přesné. Přijde doba kdy budeme stavět vodovody na odsolenou vodu? Nebo se změna někdy otočí . Zatím není ani náznak nějaké změny k lepšímu. Já bych řekl,že klimatická změna opravdu nabírá sílu, hlavně v Evropě. Španělsko i Francie i další země jsou vysušené. Nedávno jsem viděl golf z Irska a zíral jsem, jak bylo hřiště suché. Jaká bude zemědělská bilance naše i Evropy a kde se rostlinám daří.
Dopady na živou přírodu jsou už nyní značné. Na mé zahradě nic nekvete, kromě bylinek jako mateřídouška ,kterou zalévám a která je obalena různým hmyzem, který nemá široko daleko jinou potravu. Zmizeli ptáci ,kam netuším. Místo kde rostla krásná travička zmizelo je ,vysušené . Pod nohama se drtí zbytky suché trávy a práší se všude. Lidé z okolí jsou zalezlí doma a nic je ven netáhne. Už i já chodím na zahradu s odporem ,když vidím tu zničenou přírodu.
Nikdy ,za celý můj život takové sucho nebylo.
Odpovědět
Dopady na živou přírodu jsou už nyní značné. Na mé zahradě nic nekvete, kromě bylinek jako mateřídouška ,kterou zalévám a která je obalena různým hmyzem, který nemá široko daleko jinou potravu. Zmizeli ptáci ,kam netuším. Místo kde rostla krásná travička zmizelo je ,vysušené . Pod nohama se drtí zbytky suché trávy a práší se všude. Lidé z okolí jsou zalezlí doma a nic je ven netáhne. Už i já chodím na zahradu s odporem ,když vidím tu zničenou přírodu.
Nikdy ,za celý můj život takové sucho nebylo.
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 08:51 Reaguje na vaberAle některé napadá, jako geniální, řešení místo odfosforování odpadů, tak vypouštět smaragdové přehrady a rybníky. Co?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 10:48 Reaguje na Slavomil VinklerJá žiju v chalupě sám. Při opravách jsem, podle svého "snu", oddělil tzv "šedou vodu", kterou mohu jímat a zalévat s ní některé rostliny. Sám jsem se divil, kolik té vody vyprodukuji. A když jsem teď byl v Praze na Letné a viděl, jak je ten park vyschlý, a vedle stojí ohromná budova Min. vnitra, zapřemýšlel jsem, kolik asi vody tam každý den proteče do kanalizace, vzápětí přes čističku do Vltavy a dál do moře. Představuju si, že kdyby se ta voda jímala do septiku, nebo "malé" čistírny, mohla by se hned použít na zavlažování letenských sadů. Kdyby se ovšem uvažovalo perspektivně a ne jen v horizontu 4 let volebního období.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.8.2026 13:17 Reaguje na Jaroslav PokornýTo je to, co tu neustále opakuji. K závlahám využívat
nedočištěné vody z ČOV, včetně těch domácích třeba
i na ty parky a jinou městskou zeleň. No a taky na
energetické plodiny a krmiva , pokud v nich budou
škodliviny v normě. Stačí přece při jejich hraničním množství závlahy ukončit a znovu obnovit po jejich
návratu do normálu. Je úsměvné(spíše tragické), jak
rozdílně ochranáři považují Matku přírodu pro různé
případy. Zvířata se podle nich jsou schopny samy
regulovat, ale půda s jejími mikroorganismy to sama
nedokáže? Mám zkušenosti z praxe s hnojištěm na
statku příbuzných se vsakem části hnojůvky do půdy
u blízké studny s pitnou vodou. Kvalita vody byla
vždy vynikající, dokud se po povodních nenarušily
izolační vrstvy mezi hnojištěm a studní. Od té doby
už nemá parametry pitné vody a je použitelná pouze jako užitková. Mají tak nově zaveden vodovod , ale
opakovaně posílají vodu ze studny na rozbory a ty
hodnoty se postupně zlepšují. Prostě příroda(půda)
se vrací do stavu odbourání látek z hnojiště i
bez nějakých úprav hnojiště a jeho izolace od okolí.
Vždy jsem obdivoval mikroorganismy likvidující
ropné látky v okolí tratí z lokomotiv a vagónů.
V globále jsou to tisíce tun rozložených do velké
plochy, kde na ně ty mikroorganismy lačně čekají.
Jakákoliv koncentrace škodlivin je špatná, ale
při rozptýlení a naředění jsou relativně zcela
neškodné.
Odpovědět
nedočištěné vody z ČOV, včetně těch domácích třeba
i na ty parky a jinou městskou zeleň. No a taky na
energetické plodiny a krmiva , pokud v nich budou
škodliviny v normě. Stačí přece při jejich hraničním množství závlahy ukončit a znovu obnovit po jejich
návratu do normálu. Je úsměvné(spíše tragické), jak
rozdílně ochranáři považují Matku přírodu pro různé
případy. Zvířata se podle nich jsou schopny samy
regulovat, ale půda s jejími mikroorganismy to sama
nedokáže? Mám zkušenosti z praxe s hnojištěm na
statku příbuzných se vsakem části hnojůvky do půdy
u blízké studny s pitnou vodou. Kvalita vody byla
vždy vynikající, dokud se po povodních nenarušily
izolační vrstvy mezi hnojištěm a studní. Od té doby
už nemá parametry pitné vody a je použitelná pouze jako užitková. Mají tak nově zaveden vodovod , ale
opakovaně posílají vodu ze studny na rozbory a ty
hodnoty se postupně zlepšují. Prostě příroda(půda)
se vrací do stavu odbourání látek z hnojiště i
bez nějakých úprav hnojiště a jeho izolace od okolí.
Vždy jsem obdivoval mikroorganismy likvidující
ropné látky v okolí tratí z lokomotiv a vagónů.
V globále jsou to tisíce tun rozložených do velké
plochy, kde na ně ty mikroorganismy lačně čekají.
Jakákoliv koncentrace škodlivin je špatná, ale
při rozptýlení a naředění jsou relativně zcela
neškodné.
JO
Jarka O.
1.8.2026 17:20 Reaguje na Břetislav MachačekDobré, správné, a napsal jste to bez AI, odbourání a odtok fungují.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.8.2026 17:22 Reaguje na Jarka O...na rozdíl od článku, kterým má smutnou úroveň, jak už mnozí psali.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 08:42Doporučuji všem pohled na Ventusky - tvoří se 5 nových cyklónů - všechny na severní polokouli (obohacené rodem Homo-). Antarktida opět prokazuje svůj "lokální" vliv na chlazení (nejen) jižní polokoule. Děkujeme!
https://www.ventusky.com/
Odpovědět
https://www.ventusky.com/
Karel Zvářal
30.7.2026 08:45 Reaguje na Karel ZvářalPardon, jsou tři, špatně jsem to zhlédl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 19:41 Reaguje na Karel ZvářalNení ten rozdíl dán spíše roční dobou?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 20:22 Reaguje na Jiří SvobodaRoční doba podtrhuje stále černější severní polokouli. Drancovat a zničit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 09:08Pan Jiří svoboda nějak částečně prozřel a s některými návrhy lze souhlasit, zejména s nutností kvalifikované péče o veškerou krajinu, tedy nikoli bezzásah. S některými ne, jako nápad rušit rašeliniště. Možná i opustil myšlenku vypustit VDNM.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 09:49 Reaguje na Slavomil VinklerZbytečně se to zveličuje a rozmazává. Co má pojít, odejde, zbytek dá základ odolnější populaci. Z horka a žízní hyne i hmyz/larvy - a bere to někoho? Přitom je to daleko vážnější ekologické dopady, než pár oplakávaných kapitálních sumců, kteří jsou tak jako tak na hraně životnosti. Rybáři posbírají a jede se dál...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:11 Reaguje na Slavomil VinklerCopak jsem psal o rušení rašelinišť? Pouze píši, že místo budování dalších je nezbytné dělat něco jiného?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 12:10 Reaguje na Jiří SvobodaNo Brojení proti rašeliništím mě tak připadalo. Pokud to bylo míněno jinak, tak se omlouvám. Jinak stavby mokřadů je dousečná a je nutno zkoumat užitečnost, jak píšete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 13:49 Reaguje na Slavomil VinklerTo bylo brojení proti jejich rozšiřovatelům. Ti by mohli dělat něco smysluplnějšího.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.7.2026 08:27 Reaguje na Jiří SvobodaNikdo žádná rašeliniště nejrozšiřuje, pouze je navrací tam, kde vždy byly z důvodů, které níže popsal pan Mertan. Takže brojíte proti něčemu, co neexistuje. Něco smysluplnějšího by jste měl dělat především Vy
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 10:23 Reaguje na Jakub GraňákTa rašeliniště fungovala za zcela jiných hydroklimatických podmínek. Úsilí je obnovit, je kontraproduktivní. Ten článek je psán hlavně pro takové natrvrdláky jako vy a Zvářal. Jenže vy si ho pořádně nepřečtete a nediskutujete k podstatě článku.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.8.2026 08:55 Reaguje na Jiří SvobodaPrvně si zjistěte jak skutečně rašeliniště funguje a jak hospodaří s vodou... právě vysoušení rašelinišť, pramenišť etc. je jednou z příčin nedostatku vody v řekách.
Potřebujete znovu ocitovat vlastní slova o mrhání vodou odparem ve vyšších polohach?
Já narozdil od vás diskutuju vlastní erudici a zkušenosti. Vy potřebujete pomoc umělé inteligence i k tomu, abyste sepsal článek o "mrhaní" vodou v biotopech, které vodu akumulují v prostředí, kde drtivá většina srážkové vody bez užitku během několika málo desítek hodin opouští povrchovým odtokem území státu...
A přestaňte mě urážet
Odpovědět
Potřebujete znovu ocitovat vlastní slova o mrhání vodou odparem ve vyšších polohach?
Já narozdil od vás diskutuju vlastní erudici a zkušenosti. Vy potřebujete pomoc umělé inteligence i k tomu, abyste sepsal článek o "mrhaní" vodou v biotopech, které vodu akumulují v prostředí, kde drtivá většina srážkové vody bez užitku během několika málo desítek hodin opouští povrchovým odtokem území státu...
A přestaňte mě urážet
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:31Rád bych poprosil všechny diskutující, aby se, klidně superkriticky, vyjadřovali hlavně k tomu, co je v článku opravdu napsáno.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 10:39 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že čtenáři se drží tématu článku, tj plánování budoucnosti s ohledem na "suchou" realitu a problémového zdroje pitné i závlahové/dešťové vody. Změní se lesy i druhy stromů do městské výsadby - ale to je snad samozřejmé, o tom se tu psalo mnohokrát.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 10:58 Reaguje na Karel ZvářalJá psal o něčem zjevně nesamozřejmém... Na to nikdo věcně v podstatě nezareagoval.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
30.7.2026 14:33 Reaguje na Jiří SvobodaTa a teď si čtenáři písmenek vyber: platí A) Text vznikl s využitím AI Gemini.
Nebo platí B) Já psal o něčem zjevně nesamozřejmém.
Takže psal člověk nebo stroj.
Problém strojů, zejména výpočetních, je jediný, člověk má před totálním zahlcením kravinama vposledku jedinou účinnou obranu: vypnout. A jestli jako fyzik (snad se nepletu, třeba inženýr nevím čeho) znáte Wienerův paradox opic, tak víte, na co už podruhé narážím.
Odpovědět
Nebo platí B) Já psal o něčem zjevně nesamozřejmém.
Takže psal člověk nebo stroj.
Problém strojů, zejména výpočetních, je jediný, člověk má před totálním zahlcením kravinama vposledku jedinou účinnou obranu: vypnout. A jestli jako fyzik (snad se nepletu, třeba inženýr nevím čeho) znáte Wienerův paradox opic, tak víte, na co už podruhé narážím.
JS
Jiří Svoboda
30.7.2026 19:38 Reaguje na Daniel FialaA co takle s AI spolupracovat způsobem, že nejdříve téma velmi kriticky pár hodin prodiskutujete a až dojdete ke koncenzu, necháte AI o tom napsat článek, který doopravíte. Asi byste se hodně divil, jaké názory mi byly na začátku podstrčeny. Zkuste si to také tak, je to fakt velmi poučné i zábavné. Situace se od roku 1960 výrazně změnila nejen v klimatických podmínkách.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
31.7.2026 07:29 Reaguje na Jiří SvobodaBytostně s tímto postojem nesouhlasím. Pokud člověk nezná primární zdroje a nezachází s nimi patřičně, tak pouze kopíruje mlhu. A pokud k těm pramenům nemá svoji vlastní praxi, nepozná, kdy jsou a kdy nesou, ty zdroje a jím vytvořené echo, mimo. AI to ovšem hezky kamufluje.
Takže kam jsme se posunuli od doby a argumentace Jana Husa? Narozdíl od něj se stydíme přiznat, že stále spoléháme na autoritu a neumíme citovat.
A jak obstát s tímto postojem v dnešní době, kdy téměř kdokoli píše o čemkoli? Švec a kopyto. Ostatní je názor. Bohužel. Když jsem slyšel dva tři dny nazpět poprvé paní Míkovou, jak při objasňování posluchačstvu ČRo vykládá příčinu výkyvů v úlovcích ryb ve V Pacifiku, zhrozil jsem se. Když ale druhý den u p. Vokřála na IDNESu totéž zopakovala ... prostě mlha zkondenzovala.
Čeho si naopak cením, jak svižně klepnete v diskusi přes prsty, když vám někdo začne podsouvat své názory, protože nabyl zkondenzovaného dojmu, že to, co si právě myslí (názor vyrostlý z vlastních předsudků/předpochopení), je Vaším předchozím tvrzením.
Ale jak vy, Jiří Svoboda, klepnete přes prsty AI ve "po pár hodinách"?
Je to fakt zapeklité, jak rozeznat, že jsou to jsou jen jeho/její/něčí předchozí dojmy a fámy. V té mlze, z povahy metody, se totiž každému, nejdéle tak po třetím kole, začne zdát, že už nachází velice solidní=pevné jakoby existující, protože přesvědčivé předměty. Ale je to jen a jen mlha. Někomu možná začne kondenzovat, protože dotyčný přesvědčil sám sebe. Staří tomu říkali fáma a hodně se toho varovali.
Výše uvedeným se řídím (snažím řídit, furt je třeba kopat se do vlastního zadku = klást si otázky), leč ostatním ať kvete jejich pšenka.
Ovšem ten veřejný prostor máme jen jeden.
Odpovědět
Takže kam jsme se posunuli od doby a argumentace Jana Husa? Narozdíl od něj se stydíme přiznat, že stále spoléháme na autoritu a neumíme citovat.
A jak obstát s tímto postojem v dnešní době, kdy téměř kdokoli píše o čemkoli? Švec a kopyto. Ostatní je názor. Bohužel. Když jsem slyšel dva tři dny nazpět poprvé paní Míkovou, jak při objasňování posluchačstvu ČRo vykládá příčinu výkyvů v úlovcích ryb ve V Pacifiku, zhrozil jsem se. Když ale druhý den u p. Vokřála na IDNESu totéž zopakovala ... prostě mlha zkondenzovala.
Čeho si naopak cením, jak svižně klepnete v diskusi přes prsty, když vám někdo začne podsouvat své názory, protože nabyl zkondenzovaného dojmu, že to, co si právě myslí (názor vyrostlý z vlastních předsudků/předpochopení), je Vaším předchozím tvrzením.
Ale jak vy, Jiří Svoboda, klepnete přes prsty AI ve "po pár hodinách"?
Je to fakt zapeklité, jak rozeznat, že jsou to jsou jen jeho/její/něčí předchozí dojmy a fámy. V té mlze, z povahy metody, se totiž každému, nejdéle tak po třetím kole, začne zdát, že už nachází velice solidní=pevné jakoby existující, protože přesvědčivé předměty. Ale je to jen a jen mlha. Někomu možná začne kondenzovat, protože dotyčný přesvědčil sám sebe. Staří tomu říkali fáma a hodně se toho varovali.
Výše uvedeným se řídím (snažím řídit, furt je třeba kopat se do vlastního zadku = klást si otázky), leč ostatním ať kvete jejich pšenka.
Ovšem ten veřejný prostor máme jen jeden.
Karel Zvářal
31.7.2026 07:36 Reaguje na Daniel FialaTak. Stokrát opakovaná AI... To by měl být nástroj pro úplné hurvínky, školní věk, aby ASPOŇ NĚCO k tématu napsal.
Je smutné (a zde příznačné), že se toho drží jak tamto košele starý chlap.
Odpovědět
Je smutné (a zde příznačné), že se toho drží jak tamto košele starý chlap.
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 10:37 Reaguje na Daniel FialaDíky za zajímavou diskusi. Rozhodně mám nechci odporovat, takhle to zřejmě v drtivém množství případu funguje.
Víte, tady byl ten filtr správnosti velmi jednoduchý: zákon zachování hmoty (vody) a jeho optimální využití. A to když se v diskusi vytáhlo, pak nastala rychá shoda a argumenty se rychle zformulovaly. Bylo úplně jedno, kdo pak ten draft článku napíše. AI to trvalo tisíckrát kratší dobu, než by trvale mně.
V tomto případě vám žádné primární zdroje nepomohou, protože ty se jen chválí a sporné věci neuvádějí - taková zelená ideologie.
Odpovědět
Víte, tady byl ten filtr správnosti velmi jednoduchý: zákon zachování hmoty (vody) a jeho optimální využití. A to když se v diskusi vytáhlo, pak nastala rychá shoda a argumenty se rychle zformulovaly. Bylo úplně jedno, kdo pak ten draft článku napíše. AI to trvalo tisíckrát kratší dobu, než by trvale mně.
V tomto případě vám žádné primární zdroje nepomohou, protože ty se jen chválí a sporné věci neuvádějí - taková zelená ideologie.
DF
Daniel Fiala
31.7.2026 16:54 Reaguje na Jiří Svobodaad ideologie: no tak třeba Steven E. Koonin nebo James E. Hansen. Ti umí vážit pro a proti a mluví otevřeně. Jde o to, kam se koukáte.
Ovšem donutil jste mě přečíst 1. odstavec (ten 2. po úvodním), ale víc nedám ... s romantismem na mě nechoďte, to jsou ideologické pindy, když netušíte, jak jsou sladkovodní ekosystémy degradované. Totálně. Srov. s půdou, s trop. pralesy ... nesrovnatelně. Jenže to vám AI neřekne, dokud se jí nezeptáte. Jenže vy vůbec netušíte, na co byste se ptát měl a spokojíte se s pohledem skrze klíčovou dírku.
A protože H. sapiens nemá kapacity na to, aby nosil kdejakou škebli a máchal ploutvema za ryby (ani v ČR ani světově), tak má jednu racionální možnost: alespoň částečně uvolnit ty bariéry (v ČR kolem 3500 ks > 0.5m), aby si organismové mohli sami pomoci tím, že se v rámci adaptace posunou (v čase a prostoru)= přežijí. Ještě nikdy to neměli v Evropě takhle blbé. Lhané elektrárníků o násobně vyšších počtech vodních provozů před 100 lety jsou jen lhaní na dotace. Beton a kovové konstrukce tu nemáme od středověku, ani od Krčína, ale posledních třeba 100 let. A s lopatkama se po revoluce trhnul pytel.
Představa konkurenční: budeme to dělat jen na ZCHÚ a managementem za dotace, je neudržitelná jak finančně, tak ekologicky = nebude fungovat (nemluvím o záchranných programech pro těch pár nej druhů).
A to bez ohledu na to, kolik zdejších ideologů tady bude 1000x psát o tom, jak se mají ryby správně oplodňovat a kam vysazovat a jak přesně je třeba regulovat predaci ... když se při zámrazech dostali až na volavky a morčáky, div ne na ledňáčky, tak už hystericky upadali do amoku.
No a přišlo jaro a léto a pípnul někde červený signál, že ryby došly? Nic. Bylo někde haló, jaké mraky bentosu bez predačního tlaku vylétly? Ani prd. Tak si ještě ca 5 let počkám na dl.dobá data, jestli někdo zahlédne pidipíček a tím si to uzavřu.
"Rozhodně vám nechci odporovat" ... snad si rozumíme aspoň v tom, že se neodporuje člověku, ale argumentu.
Vám to jedno je (s tím strojem), mě na tom hodně záleží.
Třeba proto, že mi jednou starší kolega ve snaze o radu řekl o jiném: "rychlej jak sračka". Teprve v dnešní době doceňuju, jak moc prozřetelný postřeh to byl. Ale znovu: proti gustu ...
Myslet ... kdo by se stím starým zvykem zdržoval. Kór dneska.
Odpovědět
Ovšem donutil jste mě přečíst 1. odstavec (ten 2. po úvodním), ale víc nedám ... s romantismem na mě nechoďte, to jsou ideologické pindy, když netušíte, jak jsou sladkovodní ekosystémy degradované. Totálně. Srov. s půdou, s trop. pralesy ... nesrovnatelně. Jenže to vám AI neřekne, dokud se jí nezeptáte. Jenže vy vůbec netušíte, na co byste se ptát měl a spokojíte se s pohledem skrze klíčovou dírku.
A protože H. sapiens nemá kapacity na to, aby nosil kdejakou škebli a máchal ploutvema za ryby (ani v ČR ani světově), tak má jednu racionální možnost: alespoň částečně uvolnit ty bariéry (v ČR kolem 3500 ks > 0.5m), aby si organismové mohli sami pomoci tím, že se v rámci adaptace posunou (v čase a prostoru)= přežijí. Ještě nikdy to neměli v Evropě takhle blbé. Lhané elektrárníků o násobně vyšších počtech vodních provozů před 100 lety jsou jen lhaní na dotace. Beton a kovové konstrukce tu nemáme od středověku, ani od Krčína, ale posledních třeba 100 let. A s lopatkama se po revoluce trhnul pytel.
Představa konkurenční: budeme to dělat jen na ZCHÚ a managementem za dotace, je neudržitelná jak finančně, tak ekologicky = nebude fungovat (nemluvím o záchranných programech pro těch pár nej druhů).
A to bez ohledu na to, kolik zdejších ideologů tady bude 1000x psát o tom, jak se mají ryby správně oplodňovat a kam vysazovat a jak přesně je třeba regulovat predaci ... když se při zámrazech dostali až na volavky a morčáky, div ne na ledňáčky, tak už hystericky upadali do amoku.
No a přišlo jaro a léto a pípnul někde červený signál, že ryby došly? Nic. Bylo někde haló, jaké mraky bentosu bez predačního tlaku vylétly? Ani prd. Tak si ještě ca 5 let počkám na dl.dobá data, jestli někdo zahlédne pidipíček a tím si to uzavřu.
"Rozhodně vám nechci odporovat" ... snad si rozumíme aspoň v tom, že se neodporuje člověku, ale argumentu.
Vám to jedno je (s tím strojem), mě na tom hodně záleží.
Třeba proto, že mi jednou starší kolega ve snaze o radu řekl o jiném: "rychlej jak sračka". Teprve v dnešní době doceňuju, jak moc prozřetelný postřeh to byl. Ale znovu: proti gustu ...
Myslet ... kdo by se stím starým zvykem zdržoval. Kór dneska.
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 14:38Pajn Svoboda opoměl tu nejdůležitější část akumulace vody, to je jímací schopnost oůdy. S tou se zachází velice nezodpovědně "ekologicky". Pěstování paliv je nezodpovědné :jako štěpka, sláma atd. a zejména řepka, kukuřice a ostatní plodiny do bioplynek. Vše organické patří do půdy na zvyšování obsahu humusu, nebo použítí na biouhel k zapravení do orné či lesní půdy. Zvýšit jímavost o 10% - tak takové nádrže nikdy mít nebudeme.
To je správná cesta k snížení sodovkáče a zadržení vody.
Odpovědět
To je správná cesta k snížení sodovkáče a zadržení vody.
Karel Zvářal
30.7.2026 15:41 Reaguje na Slavomil VinklerParadoxem (či spíše zákonité) je, že na téma dobrá půda psal mnohokrát pan M.Vinkler (s p. Svobodou se opakovaně neshodl), chtěl na její kvalitu, vodozádržností počínaje, vázat výši dotace zemědělcům.
Že si to p.Svoboda neuložil na disk, ale spoléhá na ejáj, je smutné, avšak příznačné. Bavit se dokolečka dokola na Ekolistu na stejné téma spoustu lidí zaměstná natolik, že druhý den už nevědí, o čem to vlastně bylo. Pan MV už raději ani nereaguje, považuje to za zcela zbytečné:-)
Odpovědět
Že si to p.Svoboda neuložil na disk, ale spoléhá na ejáj, je smutné, avšak příznačné. Bavit se dokolečka dokola na Ekolistu na stejné téma spoustu lidí zaměstná natolik, že druhý den už nevědí, o čem to vlastně bylo. Pan MV už raději ani nereaguje, považuje to za zcela zbytečné:-)
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 10:46 Reaguje na Slavomil VinklerV tomto specializovaném článku jsem o tom opravdu nepsal. Problému jsem si plně vědom a věnoval mu zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-svoboda-ozdobnice-obrovska-proc-namisto-drahych-biopaliv-nepalime-cela-pole-v-lokalnich-teplarnach
To, co píšete dále je fakt zoufale náročné udělat to plošně. To ta ozdobnice je mnohem schůdnější řešení a zabíjí více much 1 ranou.
Odpovědět
To, co píšete dále je fakt zoufale náročné udělat to plošně. To ta ozdobnice je mnohem schůdnější řešení a zabíjí více much 1 ranou.
MD
Milan Dostál
31.7.2026 11:49 Reaguje na Jiří SvobodaOzdobnice je slepá cesta, je dobrá opravdu lokálně, jak na ni postavíte elektrárnu, teplárnu, tak zplundrujete v budoucnu blízké a později i vzdálené okolí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 13:31 Reaguje na Milan DostálA současné tepelné elektrárny a teplárny okolí neplundrují? Žijící člověk okolí z principu své spotřeby neplunduje?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.7.2026 15:36Teraz sa mi predsa zdá lepšie, keby sa autor radšej venoval zavedeniu uhlíkovej dane. Tam asi môže predsa len urobiť menej škody ako keby sa realizovali jeho opatrenia na zadržanie vody. Keďže je text generovaný AI Gemini, použil som ten istý model, aby mi pomohol naformulovať chyby v texte p. Svobodu: Absurdný argument s odparom v horách a letným prietokom: Autor tvrdí, že ak sa voda v lete odpaří z mokradí v chladnejších horských oblastiach, bude chýbať v nížinách pre minimálne prietoky. Toto je hydrologický nesmysel. Horská voda odtečie z povodia preč už na jar (po snehu a jarných dažďoch) alebo počas letných prívalov. Ak by sme ju v horách nezadržali a nechali ju rýchlo odtiecť, v nížinách v auguste beztak nebude – systémom len rýchlo prejde a utečie do štátov nižšie po prúde. Zadržanie vody v krajine (vrátane hôr) naopak pomáha dotovať podzemné vody, ktoré potom formujú stabilnejší letný baseflow (základný odtok) riek.
Falošná dichotómia medzi retenciou a akumuláciou: Autor stavia do ostrého protikladu trvalú retenciu (mokřady) a akumuláciu (suché poldry), akoby sa navzájom vylučovali. V reálnom watershed managemente (povodňovom manažmente) ide o komplementárne prvky. Mokřady a nivy majú na starosti zadržanie a čistenie vody a údržbu biodiverzity, zatiaľ čo poldry slúžia na špičkové povodňové prietoky. Tvrdiť, že kvôli povodňam by sme v prameništiach nemali vytvárať zamokrené plochy, ignoruje fakt, že práve zničené a odvodnené prameništia generujú najrýchlejší odtok.
Zmätočné chápanie zákona zachovania hmoty: Autor operuje so „zákonem zachování vody v českých hranicích“, ale celá logika potom ignoruje, že voda v atmosfére nie je lokálny uzavretý systém. Vodná para z horských mokradí sa prostredníctvom evapotranspirácie vracia do malého hydrologického cyklu a formuje zrážky ďalej po smeru prúdenia vzduchu (často v rámci regiónu), nepadá len "čisto von z republiky".
Nelogické preferovanie stromov pred mokradmi z hľadiska odparu: Autor kritizuje mokřady za to, že fungujú ako „odpařovací hrnce“, ale hneď v ďalšej časti obhajuje transpiráciu lesov a stromov. Z fyzikálneho hľadiska dospelý les v lete transpiruje (vyparuje) obrovské množstvo vody – často porovnateľné alebo dokonca vyššie ako otvorená vodná hladina rovnakej rozlohy, pretože les má obrovskú listovú plochu. Ak by bol problémom samotný odpar, lesy by robili tú istú „škodu“.
Účelové miešanie ekonomiky a dreva do ekológie: Argumentácia, že voda má ísť do stromov preto, aby sme z nich postavili pasívne domy a uzamkli uhlík namiesto betónu, už vybočuje z vodohospodárskej logiky a pôsobí ako dodatočne prilepený ideologický argument pre stavebný priemysel.
Odpovědět
Falošná dichotómia medzi retenciou a akumuláciou: Autor stavia do ostrého protikladu trvalú retenciu (mokřady) a akumuláciu (suché poldry), akoby sa navzájom vylučovali. V reálnom watershed managemente (povodňovom manažmente) ide o komplementárne prvky. Mokřady a nivy majú na starosti zadržanie a čistenie vody a údržbu biodiverzity, zatiaľ čo poldry slúžia na špičkové povodňové prietoky. Tvrdiť, že kvôli povodňam by sme v prameništiach nemali vytvárať zamokrené plochy, ignoruje fakt, že práve zničené a odvodnené prameništia generujú najrýchlejší odtok.
Zmätočné chápanie zákona zachovania hmoty: Autor operuje so „zákonem zachování vody v českých hranicích“, ale celá logika potom ignoruje, že voda v atmosfére nie je lokálny uzavretý systém. Vodná para z horských mokradí sa prostredníctvom evapotranspirácie vracia do malého hydrologického cyklu a formuje zrážky ďalej po smeru prúdenia vzduchu (často v rámci regiónu), nepadá len "čisto von z republiky".
Nelogické preferovanie stromov pred mokradmi z hľadiska odparu: Autor kritizuje mokřady za to, že fungujú ako „odpařovací hrnce“, ale hneď v ďalšej časti obhajuje transpiráciu lesov a stromov. Z fyzikálneho hľadiska dospelý les v lete transpiruje (vyparuje) obrovské množstvo vody – často porovnateľné alebo dokonca vyššie ako otvorená vodná hladina rovnakej rozlohy, pretože les má obrovskú listovú plochu. Ak by bol problémom samotný odpar, lesy by robili tú istú „škodu“.
Účelové miešanie ekonomiky a dreva do ekológie: Argumentácia, že voda má ísť do stromov preto, aby sme z nich postavili pasívne domy a uzamkli uhlík namiesto betónu, už vybočuje z vodohospodárskej logiky a pôsobí ako dodatočne prilepený ideologický argument pre stavebný priemysel.
Karel Zvářal
30.7.2026 15:47 Reaguje na Vladimir MertanPrávě pro ten poslední odstavec/argument autor článek psal. I první zpráva panelu se zabývá lesem jako úložištěm uhlíku, jiné jeho fce jako by neexistovaly.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 10:53 Reaguje na Vladimir MertanV podstatě na všechny ty vaše výtky jsou v článku podpůrné argumenty. Prosím, respektujte ja a vyvracejte je, či předkládejte diskvalifikující argumenty. Tento diskusní příspěvek jste opravdu odbyl!
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 10:57 Reaguje na Vladimir MertanPamatuji, že při výstavbě Novomlýnských nádrží se diskutovala obava, aby obrovský výpar z jezer nepoškodil stepní flóru na Palavě. Skutečnost překvapila - vlhkost vzduchu poklesla - lužní lesy odpařily mnohem více vody nežli volná vodní hladina.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 13:33 Reaguje na Jaroslav PokornýJistě, respirace je silný odpařovač.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
31.7.2026 15:47 Reaguje na Jiří Svobodarespirace nebo transpirace, tak snad jen přeřek.
Odpovědět
va
vaber
2.8.2026 08:45 Reaguje na Jiří SvobodaDříve se říkalo ,že rostliny dýchají. A dýcháním se ztrácí obecně taky hodně vody, velký v tom nebude.
Odpovědět
ZK
Zan K.
31.7.2026 09:52Podívejte se, jak se dnes hospodaří s vodou. Na jedné straně obří bazény s pitnou vodou, na straně druhé bývalé zdravé studny zanedbané či zničené. Prostě ona Nová doba a po nás potopa...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
31.7.2026 11:00 Reaguje na Zan K.Jako úředník jsem se účastnil jednání ohledně krytého bazénu. Protože byl postavený ve zvodnělých štěrkopíscích, musela být kolem něho odčerpávaná voda ze 7 studní. Ta, ač v podstatě pitná, byla vypouštěna do kanalizace a bazén byl/musel být plněn pitnou vodou. Sousední bazén venkovní byl plněn upravenou říční vodou. Rozpor nikdo neuměl vysvětlit. Zákon, vo.e!
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
31.7.2026 15:58 Reaguje na Zan K.a když jsem nesměle kolegy vodaře upozornil, že stavbou velkých propojení velkých vodárenských soustav upadne všechno místní užívání studní a tedy "vypnou" tisíce očí (a těl), co denně sledovaly a vnímaly kvalitu a množství vody, a tedy že upadne široké povědomí o vzácnosti vody a též nárok na samostatnost=nezávislost bude delegován státu, byl jsem plísněn do ekoteroristů ... zejména megalomanofily. Ostatně jako tady.
A pak na Řevničovsku došla voda, na náves dorazila cisterna a lufťák "pražák" s velkým bazénem byl vysmátý, zatímco stará babka trvale usedlá chodila s nerez kýblem.
1. den luxus,
2. den samozřejmost,
3. den nárok div ne ústavou daný.
Tak se to v hlavách mnohých, co nereflektují čas a naše překotné změny v něm, děje.
Odpovědět
A pak na Řevničovsku došla voda, na náves dorazila cisterna a lufťák "pražák" s velkým bazénem byl vysmátý, zatímco stará babka trvale usedlá chodila s nerez kýblem.
1. den luxus,
2. den samozřejmost,
3. den nárok div ne ústavou daný.
Tak se to v hlavách mnohých, co nereflektují čas a naše překotné změny v něm, děje.
MJ
Marcela Jezberová
31.7.2026 11:23Tak jsem s nadšením přečetla začátek, ale po něm nepřišlo žádné pokračování. Asi autor během psaní zjistil, že po konstatování, že naplněná trvale zamokřená plocha příval nezadrží, protože její kapacita je jednoduše zaplněná už před ním, vlastně neví jak dál, tak to zkratkou přes stromy rychle utnul. Škoda, tak snad příště.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2026 13:40 Reaguje na Marcela JezberováKritiku rád přijmu, pokud mi to více zkonkretizujete. Ideálně napište článek sama a tam popište co mi tam chybí.
Přece dál píšu, jak akumulovat a jak nejlépe to akumulovanou vodu využít... To vám zjevně nestačí. Mnohým to ale stačilo aspoň k tomu, aby mi mohli aspoň nadávat.
Odpovědět
Přece dál píšu, jak akumulovat a jak nejlépe to akumulovanou vodu využít... To vám zjevně nestačí. Mnohým to ale stačilo aspoň k tomu, aby mi mohli aspoň nadávat.
JŠ
Jan Škrdla
31.7.2026 23:35Ty pojmy akumulace a retence máte právě naopak.
Akumulace je dlouhodobé zadržení, retence krátkodobé.
Trochu mě překvapuje, že to ta AI spletla.
Odpovědět
Akumulace je dlouhodobé zadržení, retence krátkodobé.
Trochu mě překvapuje, že to ta AI spletla.
Jakub Graňák
1.8.2026 09:14 Reaguje na Jan ŠkrdlaKde není na výstupu kompetentní kontrola, tam ani čert nebere:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.8.2026 19:40 Reaguje na Jakub GraňákAno, uznávám, je to popletené (retence x akumulace)!
Ano, to rašeliniště funguje i z hlediska odparu obstojně - ve vedrech na povrchu oschne - jeho retenční schopnost při velkých přívalech je ale omezená. Je třeba vnímat nejen vodu, co naprší na povrch rašeliniště, nýbrž i tu, co do rašeliniště steče z okolí. I tu potřebujeme nějak zadržet.
Za tyto chyby se omlouvám.
Odpovědět
Ano, to rašeliniště funguje i z hlediska odparu obstojně - ve vedrech na povrchu oschne - jeho retenční schopnost při velkých přívalech je ale omezená. Je třeba vnímat nejen vodu, co naprší na povrch rašeliniště, nýbrž i tu, co do rašeliniště steče z okolí. I tu potřebujeme nějak zadržet.
Za tyto chyby se omlouvám.
Karel Zvářal
1.8.2026 15:25Řekl bych, že vzhledem k aktuálnosti situace je mnohem zajímavější téma stav krajiny ve vztahu k protipožární ochraně, zejména na jihu E. Množství dešťové vody nezvýšíme, ale můžeme výrazně snížit množství hořlavin, alespoň kolem zástavby a komunikací. Buš kolem cest způsobuje, že lidé ve snaze uniknout plamenům v autech uhoří. Evakuace ohrožených měst je možná též jen po vybraných cestách, neb ze strany ohně je to nemožné. Atd. atp.
Tak třeba příště...
Odpovědět
Tak třeba příště...
Pe
Karel Zvářal
1.8.2026 20:00 Reaguje na PetrZřejmě jste natolik zaneprázdněn, že nekoukáte na zprávy ze světa. Tam byste viděl, co jsou to požáry na desítkách kmq. Jinými slovy: požár není "můj problém", ale celosvětový. A nebo jste pyroman a máte z toho potěšení. Jiné vysvětlení pro vaši úchylku nemám.
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2026 20:53 Reaguje na Karel ZvářalTypický stihomam, všude číhá nebezpečí.
Tak proč na to koukáte, když vás to děsí?
Odpovědět
Tak proč na to koukáte, když vás to děsí?
Karel Zvářal
1.8.2026 21:07 Reaguje na PetrA vy jste troll, sociopat a duševní mrzák.
Nikdo jiný se tu takto uboze, jednostranně a předpojatě neprojevuje.
Odpovědět
Nikdo jiný se tu takto uboze, jednostranně a předpojatě neprojevuje.
Pe
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2026 10:52 Reaguje na PetrVy jste evidentně nezažil být blízko požáru lesa. Já ano.
Odpovědět
