Jiří Svoboda: Ozdobnice obrovská: Proč namísto drahých biopaliv nepálíme celá pole v lokálních teplárnách?
2.6.2026 | Jiří Svoboda |
Foto | Hamsterdancer / Wikimedia Commons
Mnohem elegantnější, levnější a technologicky čistší řešení přitom leží přímo na poli. Je jím přímé spalování biomasy v lokálních teplárnách. Zapomeňte na energeticky náročné peletování nebo briketování. Ideální model spočívá ve sklizni celé, přirozeně vyschlé hmoty rovnou do velkých hranatých balíků.
Klíč k úspěchu leží v načasování. Pokud ozdobnici sklidíme na podzim „nazeleno“, získáme sice hmotu pro bioplynové stanice, ale za cenu drahého silážování, rizik spojených s aplikací tekutého digestátu a oslabení samotné rostliny. Pokud však sklizeň zpozdíme a necháme trávu přezimovat „na kořeni“, příroda udělá těžkou práci za nás. Během zimy mrazy a vítr srazí vlhkost stébel pod 15 %. Zimní srážky navíc z rostliny vymyjí chlór a draslík, což dramaticky zvýší teplotu tavení popela. Jarní biomasa pak v kotli netvoří sklovitou strusku a neničí technologie. Sice kvůli zimnímu opadu listů ztratíme asi 25 % objemu, ale z pole odvážíme rovnou hotové, vysoce výhřevné palivo bez nutnosti utratit korunu za sušení.
Pro zemědělce je jarní sklizeň (březen/duben) doslova požehnáním. Nepotřebují žádnou speciální lesní techniku, jako je tomu u rychlerostoucích topolů, jejichž likvidace po dvaceti letech kvůli pařezům finančně zruinuje celé pole. Na ozdobnici stačí běžná disková sekačka a klasický vysokotlaký lis na slámu. Tato mechanizace navíc na jaře v podnicích bez využití stojí – žně jsou daleko. Celá sklizeň je otázkou několika dnů. Je to neuvěřitelný fofr.
Slisované velké hranaté balíky vyřeší i největší slabinu biomasy: skladování a logistiku. Na rozdíl od nadýchané řezanky nebo vlhké dřevní štěpky, která na hromadách hnije a hrozí samovznícením, balíky perfektně drží tvar, dýchají a lze je stohovat pod prodyšnou plachtu přímo na zemi u teplárny. Žádné drahé betonové haly s provětráváním podlah nejsou potřeba. A pnutí uvnitř balíku po prasknutí provazů v kotli? Moderní teplárenské kotle to mají vyřešené. Buď balík hydraulická gilotina porcuje těsně před hořákem, nebo odhořívá jako cigareta v úzkém tunelu, kde se nemá kam rozsypat.
Ekonomika tohoto řetězce mluví jasnou řečí. Vlastní výrobní náklady na tunu suchých balíků ozdobnice se v průběhu 20letého cyklu plantáže pohybují mezi 1 500 až 2 200 Kč. I s marží pro zemědělce je tržní cena kolem 3 000 Kč za tunu. Při výhřevnosti 15–16 MJ/kg se dostáváme na cenu zhruba 180 Kč za gigajoule (GJ) tepla v palivu. Hnědé uhlí dnes pro koncové odběratele stojí kolem 6 500 Kč za tunu a velkým teplárnám ho drasticky prodražují emisní povolenky. Ozdobnice nabízí energii téměř o polovinu levnější než uhlí, stabilní po dobu 20 let a zcela osvobozenou od emisních pokut.
A to nejlepší přichází na závěr: přínos pro krajinu. Ozdobnice obrovská je sterilní hybrid, nešíří se semeny jako invazivní plevel. Její mohutný kořenový systém dokonale sváže půdu, což z ní dělá absolutní zbraň proti erozi na svažitém či méně úrodném pozemku. Každý rok obohacuje půdu o tuny organické hmoty. Po 20 letech pěstování stačí pole hluboko zaorat, kořeny zetlejí a farmář získá extrémně úrodný lán plný humusu připravený na rekordní výnosy potravinářské pšenice. Navíc díky ukládání uhlíku do kořenů (sekvestraci) může zemědělec dnes inkasovat peníze ze soukromého trhu s uhlíkovými kredity (Carbon Farming) – běžně přes 6 000 Kč na hektar ročně jako čistý ekologický bonus. Dokonalým uzavřením kruhu je pak popel z teplárny: je čistě minerální, plný fosforu a draslíku, ideální jako bezplatné hnojivo k vápnění a odkyselení okolních polí.
Proč tedy tento model neběží na každém rohu? Protože narážíme na takzvaný rezortismus. Ministerstvo zemědělství řeší pouze jídlo, Ministerstvo životního prostředí tlačí na ekologii bez ekonomických souvislostí a Ministerstvo průmyslu vidí energetiku jen přes optiku velkých zdrojů a burzy. Chybí nám propojené manažerské myšlení.
Kdybychom dokázali tato tři ministerstva na chvíli logicky spojit, stačily by tři kroky: zjednodušit dotační pravidla pro trvalé traviny na horších půdách, nastavit jasnou certifikaci popela jako hnojiva a podpořit teplárny při nákupu kotlů na celé balíky. Výsledkem by byla energetická nezávislost regionů, stabilní zisk pro zemědělce a uzdravená česká krajina. Tento model je technicky i ekonomicky hotový. Stačí mít jen odvahu ho zrealizovat.
(Tento článek vznikl na základě interakce Jiřího Svobody s AI Gemini.)reklama
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
Jiří Svoboda: Strategický obrat v energetice ČR: Posílení energetické suverenity skrze malé modulární reaktory a uzavřený palivový cyklus
Jiří Svoboda: Více dřeva do stavebnictví, ale s rozmyslemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (107)
II
Imarr Imarr
2.6.2026 05:48Nejsem vědec, neumím posoudit. Problémem je samozřejmě otázka dotací. A ty jsou nasměrovány jinam.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 14:59 Reaguje na Imarr ImarrTohle by mohlo fungovat naprosto bez dotací, jenom na komerčním principu. Pokud ale pan Svoboda necigání....
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 05:58Na co dotace dle článku je ziskovost jasná, jen chtít s tím začít.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 06:18 Reaguje na Milan DostálVíte, postavit kotel na zdobnici je určitě možné, nicméně spalování v již postavených je neodzkoušené a nejisté. Zatím se spalovalo většinou sláma.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 06:57 Reaguje na Slavomil VinklerNo, kotle existují i jsou provozovatelé, znamená to, že jsou se spalováním i praktické zkušenosti. Tak se znovu ptám, v čem je problém, když je to dle článku energetický a zároveň ekologický zázrak.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 08:09 Reaguje na Milan DostálDíky hustotě zapojení i zakořenění je to ekologicky super, energeticky je to popsané snad pravdivě. Problém je asi v tom, že by to narušilo "hegemonii" kuku bioplynek, což by současní provozovatelé nesli nelibě. Tráva se zřejmě nehnojí, nepostřikuje, takže pro chemickou lobby nic zajímavého. A ani nedovedu popsat, jak tu kuku nenávidím - to je danajský dar. Pro úrodnost půdy jednoznačně.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 08:35 Reaguje na Karel ZvářalNašel jsem už starší dokument o pěstování, s tím hnojením i pesticidy to není tak jednoduché.
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://vuzt.carc.cz/domains/vuzt.carc.cz/publikace/2015/062.pdf
Odpovědět
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://vuzt.carc.cz/domains/vuzt.carc.cz/publikace/2015/062.pdf
Karel Zvářal
2.6.2026 08:48 Reaguje na Milan DostálJako ekolog vím, že les ani louka se nehnoj/ly - a vždy vyrostla. To jsou praktiky "staré školy", kteří bez "vstupů" nedají ránu. Jako fanda do regenerativního z. bych sloní trávu nehnojil - a pokud, tak nějakým "odpadem", jinde neuplatnitelným. Ale kdo hnojí trávu v Africe?-)
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 09:12 Reaguje na Karel Zvářaljenže v Africe ji nikdo nesklízí, tady z toho má být energetické perpetum mobile, takže to dopadne jako vždy, dobrý nápad se překlopí do ekozvěrstva.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 09:16 Reaguje na Milan DostálJak je v článku uvedeno, je tam opad listů (asi 25%), určitě zůstanou kořeny. V A. ji vypalují, což považuji za zvěrstvo I.A - jen dravci se slétají a loví unikající hmyzáky a malé obratlovce. Raději tedy sklízet.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.6.2026 06:39 Reaguje na Karel ZvářalChovatelé si dnes nedovedou představit výživu skotu bez kukuřice.Protože o ekobio tradičním zemědělství se plká tu ale pětina nebo třetina lidstva nebude na poli a ve chlévě,když se neurodí tak hlad.A chutná kukuřice v mrazáku nesmí chybět.Na kukuřici mně nesahejte. :-) Dobré ráno.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.6.2026 08:30 Reaguje na Slavomil VinklerŘada tepláren a elektráren se bude předělávat z uhlí na něco jiného. Tady je obrovský potenciál pro uplatnění! Jen to trochu zkoordinovat, zahrnout to do energetické politiky. Stát by měl přijímat rozumné koncepce a ne pouze vyčlenit prachy na dotace a zviditeňovat se tím, kolik jich uvalí.
Když zemědělec obhospodařuje třeba 100 ha půdy, může na 20-30 nejhorší půdy založit lán a mít na 20 let zaručený jistý příjem za dost málo námahy. Bohužel počáteční investice na založení pole je asi 100 000 Kč na hektar a pořádné výnosy začnou až za 3 roky. Ale k čemu jsou banky?
Odpovědět
Když zemědělec obhospodařuje třeba 100 ha půdy, může na 20-30 nejhorší půdy založit lán a mít na 20 let zaručený jistý příjem za dost málo námahy. Bohužel počáteční investice na založení pole je asi 100 000 Kč na hektar a pořádné výnosy začnou až za 3 roky. Ale k čemu jsou banky?
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 11:22 Reaguje na Jiří SvobodaPřidávat místo uhlí je risk. Jde zejména o popeloviny. Pokud lepí tak se tahy kotle zanášejí a je to sisyfovská práce vyčistit zatavený kotel.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.6.2026 13:17 Reaguje na Slavomil VinklerTo musí být úplně nová kotelna jen na ty balíky. A jako rezerva by měla být plynová, později vodíková.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:37 Reaguje na Jiří SvobodaTohle by mohlo jet ve velkém ve vytěžených lomech po hnědém uhlí. Část plochy oset ozdobnicí, část pokrýt fv panely (vítr tam asi moc nefunguje), přes zimu masivně pálit sloní trávu a akumulaci dělat přečerpávačkami a vodíkovými elekrolyzéry. Tím by se mohlo dosáhnou celkem dost vyrovnaného elektrického výkonu (záložní zdroje ale musí být vždycky).
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 12:19 Reaguje na Pavel HanzlCo po tom, až se už tak asi mizerná půda v tom lomu vyčerpá? To vyřešíte jak?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 14:54 Reaguje na Milan DostálTam asi žádná půda není, jen hlušina po uhlí. Jestli v tom tenhle plevel roste nevím, naše lebedy a podobné odolné rostliny vyraší všude.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 15:58 Reaguje na Pavel HanzlVyraší snad, ale tady jde o intenzivní produkci, to s hlušinou půjde dost těžko.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 20:16 Reaguje na Milan DostálTo řeknou odborníci, prostoru je tam dost i na méně vysoké výnosy.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.6.2026 11:34 Reaguje na Pavel HanzlProstě Hanzl opět neví, ale do diskuze se i přesto zapojil.
Blbej ale aktivní:-)))
Odpovědět
Blbej ale aktivní:-)))
PH
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 10:00 Reaguje na Milan DostálAle ta půda vůbec nemusí být neúrodná. Může mít dost minerálů. Potřebuje se okysličit a udělat v ní humus. Což ta ozdobnice by svými kořeny udělat mohla. A přidat k ní nějaké leguminosy, aby půdu obohacovaly o dusík.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 12:23 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzl, cca 30t+5e MW teplárna KVET sežere 100 tisíc tun za rok. To je docela plochy na pěstování..
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 13:18 Reaguje na Slavomil VinklerŘešíte bezvýznamné hlouposti, nebude to celý rok "přes zimu masivně pálit sloní trávu" ta vyroste sama v dostatečném množství v bývalém lomu. Nepochybujte o tom.
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
2.6.2026 15:03 Reaguje na Milan DostálTo je tak stranické, nepochybujte! Pokud se to na jaře sklidí, musí se to v suchu skladovat až do topné sezony. Výzkumníci to nasázeli a vy už víte, že to bude 20 let růst bez hnojení. Tak určitě.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 15:38 Reaguje na Jitka ChmelováŠkoda, že jste nepochopila ironii na nadšení PH. V příspěvku výše, dávám odkaz na už docela starý výzkum, kde se jasně píše, že hnojení je nutné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 14:55 Reaguje na Slavomil VinklerPokud to má mít výhřevnost skoro, jako hnědé uhlí, asi by problém fakt nebyl. Vše je otázka dimenzování.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
2.6.2026 15:42 Reaguje na Pavel HanzlObjemově bude, byť lisovaná tráva v balíku, asi jinde než uhlí. Tu hromadu pro teplárnu nebo elektrárnu si dovedete predstavit?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 16:09 Reaguje na Milan DostálPočítá se to normálně na váhu. Ale záleží na tom, co bychom od toho očekávali. Pokud je technologie levná (což asi bude), tak může jet jen sezónně jako studená záloha a výkon by byl taky dán možnosti pěstování, to je přece vždy už v první úvaze.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 18:41 Reaguje na Pavel HanzlNo tě pic. Udělat vícepalivový velký kotel....ú
Odpovědět
PH
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 21:01 Reaguje na Pavel HanzlKaždé palivo potřebuje většinou na ně navržený kotel. Jinak jsou problémy.
Buď na uhlí (a často na jiné uhlí jiný), na slámu, na štěpku, ....
Odpovědět
Buď na uhlí (a často na jiné uhlí jiný), na slámu, na štěpku, ....
PH
MD
Milan Dostál
2.6.2026 22:08 Reaguje na Pavel HanzlPro jednu průměrnou elektrárnu potřebujete osázet asi 24000 ha, a to rok co rok.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 07:27 Reaguje na Milan DostálTo by se nestavěla žádná průměrná elektrárna. Jenom studená záloha, která by jela 3 měsíce v roce, kdy fve dává fakt málo. Už jsem to psal. A výkon by byl spočítán dle možností paliva.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.6.2026 11:36 Reaguje na Pavel HanzlTak tu ekonomickou kalkulaci by provoz té elektrárny bych chtěl vidět;-))).
Sen každého investora:-)))
Odpovědět
Sen každého investora:-)))
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 13:48 Reaguje na Radek ČudaTo by mohlo fungovat v rámci nějakého většího celku - velká pole fv panelů, možná větřáky, ale přečerpávačky v Kruškách, vodíkové elektrolyzéry, tyhle rákosové zálohy atd. Vše co nejblíž (třeba v areálu bývalé uhelné elektrárny) aby se nechodilo přenosovou sítí. Bylo by to velmi drahé, ale když vidíme tunely soudruha estébáka...
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
2.6.2026 18:42 Reaguje na Pavel HanzlNejlepší by bylo pálit FVA panely - levné po dotacích, rychle obnovitelné.
Trávu mám doma a nic moc.
Odpovědět
Trávu mám doma a nic moc.
PH
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 09:58 Reaguje na Jiří SvobodaJe to už hodně let (žeby ještě za socialismu?) co jsem četl, že jeden dánský farmář si udělal vytápění farmy na zrno. Když jej kritizovali, že spaluje pšenici když v Africe je hlad, řekl, že to ho nezajímá, on že se svojí pšenicí topí za polovinu než kdyby používal topný olej.
A také jsem četl o rakouském zemědělci, který si nechal udělat kotel na slámu, do kterého cpal také celé velké balíky. Říkal, že má spočítáno, kolik jich na zimu potřebuje, má je v lehké hale, traktorem balík šoupne do kotle a hoří mu tam prý celý den.
Odpovědět
A také jsem četl o rakouském zemědělci, který si nechal udělat kotel na slámu, do kterého cpal také celé velké balíky. Říkal, že má spočítáno, kolik jich na zimu potřebuje, má je v lehké hale, traktorem balík šoupne do kotle a hoří mu tam prý celý den.
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 13:40 Reaguje na Jaroslav PokornýA jak zjistil cenu své pšenice? Že by mu ji vykupovali za polovinu, než stojí topný olej (energeticky samozřejmě)?
Ta sláma má logiku daleko lepší, ale jezevci můžou mít na střechách fve, (těch mají něurékom) to je asi nejjednodušší.
Odpovědět
Ta sláma má logiku daleko lepší, ale jezevci můžou mít na střechách fve, (těch mají něurékom) to je asi nejjednodušší.
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 21:07 Reaguje na Pavel HanzlMěl samozřejmě kalkulaci, jako každý podnikatel. A když porovnal prodejní cenu pšenice a kupní cenu oleje, byl, podle svého tvrzení, na polovině.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 06:24O tzv sloní trávě se psalo již před 15 lety. Kromě snad předsudků či nedůvěry člověk nenaráží na žádný problém, je proto s podivem, že "projekt" je stále v plenkách. Díky tedy za osvětový článek, podíl interakce je znát:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 06:35 Reaguje na Karel ZvářalPřidávat do stávajících kotlů není jednoduché. Již v článku zmíněný problém chloru a draslíku. A na stavbu kotlů nových nejsou hlavně požadavky uživatelů no a taky kotlaři co to umí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 10:03 Reaguje na Karel ZvářalProč uvažovat hned o (velkých) elektrárnách? Proč ne hlavně o domácím vytápění?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.6.2026 19:04 Reaguje na Jaroslav PokornýDnes musí být všechno mega, jinak si toho nikdo nevšimne. Ale malospotřebitel to zužitkuje, o tom nepochybuji. P.S. To budou sousedi hledět, co Vám to na záhumence roste:-)
Odpovědět
DA
TS
Tonda Selektoda
2.6.2026 08:13To mi připomnělo dobu, kdy jsme ve firmě chtěli pořídit kontejnerovou kotelnu na dřevní štěpku. V jednou kontejneru vlastní kotelna, ve druhém sklad štěpky a mezi nimi šnekový dopravník. Naše snaha skončila, při průzkumu trhu štěpkou. Ano, vlhká štěpka přímo z lesa by byla. Tak si ji hoši přijeďte do lesa naložit, pak si ji někde vysušte, aby ji mohl váš kotel spálit. Cože, vážení štěpky, v lese? Kde jste to viděli? Nechcete? Elektrárna si ji ráda koupí... Došlo nám, že bychom byli závislí na místním lesním závodě, který též chtěl maximalizovat svůj provozní zisk...
To bylo období, kdy elektrárny začaly brát za spalování štěpky státní dotace, takže nakonec ani výrobci dřevotřísky, neměli dostatek suroviny k její výrobě…
Jde tedy o systémovou záležitost. Žádný investor nebude investovat své peníze do speciálního spalovacího zařízení, když nemá zajištěnu dlouhodobě stálou dodávku paliva, za přijatelnou cenu. A stejně tak, je na tom i majitel polnosti. Co s produkcí, pokud ji odběratel nekoupí a nezaplatí?
Odpovědět
To bylo období, kdy elektrárny začaly brát za spalování štěpky státní dotace, takže nakonec ani výrobci dřevotřísky, neměli dostatek suroviny k její výrobě…
Jde tedy o systémovou záležitost. Žádný investor nebude investovat své peníze do speciálního spalovacího zařízení, když nemá zajištěnu dlouhodobě stálou dodávku paliva, za přijatelnou cenu. A stejně tak, je na tom i majitel polnosti. Co s produkcí, pokud ji odběratel nekoupí a nezaplatí?
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 08:42 Reaguje na Tonda SelektodaAno, tak.👍 Není výrobce speciálních kotlů, není zemědělec co by to pěstoval. Jarní sklizeň má pokrýt celorok? Např. 100 kW je nejmíň 100-200 tun. Není snadné skladování. A tudíž není investor.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 10:07 Reaguje na Tonda SelektodaJá mám na zahradě záhon křídlatky. Jako vlastenec samozřejmě té naší, české. V létě jsou přebytky výborné do kompostu, v zimě na podpal. I výhřevnost má velmi dobrou.
Odpovědět
AM
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 17:27 Reaguje na Anežka MNo, právě. Tam bude asi nějaký háček, spíš hák.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
3.6.2026 07:03 Reaguje na Pavel Hanzlasi tak:
Konkurenční pozice v britském energetickém mixuV britské síti tvoří veškerá biomasa přibližně 6 až 8 % z celkově vyrobené elektřiny. Tato produkce se však dělí velmi nerovnoměrně:Dominance velkých elektráren (cca 70–80 % biomasy): Drtivou většinu z tohoto podílu generuje jediný masivní komplex – elektrárna Drax, která ročně spálí miliony tun dřevěných pelet dovezených ze zámoří (včetně Brazílie a USA).Podíl lokálních elektráren (cca 20–30 % biomasy): Zbytek tvoří decentralizovaná síť menších regionálních závodů. Ani ty však nespalují pouze ozdobnici.Proč je podíl lokálních zdrojů s ozdobnicí tak nízký?Menší regionální elektrárny na biomasu (jako jsou Brigg, Snetterton nebo Cramlington) sice fungují velmi efektivně, ale potýkají se s diverzifikací paliva a kapacitními limity:Směsné palivo: Žádná z těchto lokálních elektráren neběží stoprocentně pouze na ozdobnici obrovskou. Ozdobnice se v nich míchá v různých poměrech (často jen 10–20 % objemu paliva) s pšeničnou slámou, odpadním dřevem z pil či lesním klestem. Sláma je pro ně jako odpadní produkt z potravinářství dostupnější a levnější.Rozloha polí v Británii: Ozdobnice se ve Velké Británii pěstuje na ploše zhruba 12 000 až 13 000 hektarů. I když z jednoho hektaru farmáři sklidí vysoký výnos (cca 12–15 tun), celková roční sklizeň v celé zemi dosahuje zhruba 150 až 200 tisíc tun biomasy. Pro srovnání, samotný velký Drax spotřebuje přes 7 milionů tun dřevěných pelet ročně.
Odpovědět
Konkurenční pozice v britském energetickém mixuV britské síti tvoří veškerá biomasa přibližně 6 až 8 % z celkově vyrobené elektřiny. Tato produkce se však dělí velmi nerovnoměrně:Dominance velkých elektráren (cca 70–80 % biomasy): Drtivou většinu z tohoto podílu generuje jediný masivní komplex – elektrárna Drax, která ročně spálí miliony tun dřevěných pelet dovezených ze zámoří (včetně Brazílie a USA).Podíl lokálních elektráren (cca 20–30 % biomasy): Zbytek tvoří decentralizovaná síť menších regionálních závodů. Ani ty však nespalují pouze ozdobnici.Proč je podíl lokálních zdrojů s ozdobnicí tak nízký?Menší regionální elektrárny na biomasu (jako jsou Brigg, Snetterton nebo Cramlington) sice fungují velmi efektivně, ale potýkají se s diverzifikací paliva a kapacitními limity:Směsné palivo: Žádná z těchto lokálních elektráren neběží stoprocentně pouze na ozdobnici obrovskou. Ozdobnice se v nich míchá v různých poměrech (často jen 10–20 % objemu paliva) s pšeničnou slámou, odpadním dřevem z pil či lesním klestem. Sláma je pro ně jako odpadní produkt z potravinářství dostupnější a levnější.Rozloha polí v Británii: Ozdobnice se ve Velké Británii pěstuje na ploše zhruba 12 000 až 13 000 hektarů. I když z jednoho hektaru farmáři sklidí vysoký výnos (cca 12–15 tun), celková roční sklizeň v celé zemi dosahuje zhruba 150 až 200 tisíc tun biomasy. Pro srovnání, samotný velký Drax spotřebuje přes 7 milionů tun dřevěných pelet ročně.
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 07:32 Reaguje na Milan DostálDobře. Takže se ví, jak to ve skutečně funguje a jaké to dává výsledky. Byl by velký problém na základě těchto informací postavit u nás nějaký komplex, kde by se tahle biomasa (ne ale dovážená ze zámoří) spalovala v nějakém omezeném režimu, třeba jako ta studená záloha na zimu?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
3.6.2026 08:27 Reaguje na Pavel HanzlPřesto, že jsou osevní plochy obrovské, získaná energie je v celostátním měřítku marginální, pochopte to, je to dobré jen v lokálním měřítku.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 10:14 Reaguje na Milan DostálV 90. letech začal ten "búm" s biopalivy. A nahrazování benzínu "biolihem" z obilí, aby se zlepšilo ovzduší. V tisku se objevilo, že z 1 ha obilného pole lze získat 1800 - 2000 l "biolihu". A já počítal: Z takového pole lze získat cca 6 t zrna a 2 t slámy. Kdyby to farmář sbriketoval a prodával po okolí, měl by pravidelný příjem a vesničané by mohli ušetřit za zemní plyn. A kdyby se ten plyn použil v autobusech ve městech, zlepšilo by se ovzduší více, než když se do benzínu a nafty přidá nějakých 5 - 10% nějakého "bio".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 14:49 Reaguje na Jaroslav PokornýJako kluk mě zajímalo, že v ropné krizi 70. let se začal někde v Brazílii vyrábět gasohol, což byl třtinový líh na půl s benzínem. jenže už tehdy mudrovali nad tím, že třtina potřebuje obdělávat a sklízet pomocí nafty, tak vymysleli asimilační elektrárny. To se v jezeře napěstují řasy, které se stáhnou hrably a vydestilují na alkohol, který jde přímo do motorů aut.
Proto mi zcela uniká dnešní biopalivo z řepky.
"Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva."
Odpovědět
Proto mi zcela uniká dnešní biopalivo z řepky.
"Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva."
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 21:15 Reaguje na Pavel HanzlV Brazílii - nouzově(?) - začali vyrábět ("bio")líh z melasy. Jaký výkon získali v asimilačních elektrárnách, je otázka. A s tou řepkou máte naprostou pravdu. Asimilace u rostlin má účinnost něco mezi 1,5 - 4 %, kdežto slunečníky už běžně 20%, experimentálně až 40%. Jenže tu vyrobenou elekřinu si nemůžete odvést domů v kanystru. Stejně jako si ji z léta nemůžete uschovat na zimu, zatímco dřevo, zrní či pelety ze stonků rostlin nebo výlisků po slunečnicovém oleji ano.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
2.6.2026 15:22AI holt není agronom a nevím, ze kterých zdrojů čerpala, ale žádná plodina neudrží maximální možný výnos po dobu 20 let jen s tím, že ji budete na jaře sekat. Odvozem hmoty odvážíte i živiny, které v ní jsou uložené. Ozdobnici sice na podzim opadávají listy, ale to je jen zlomek hmnoty celé rostliny. Jako u kukuřice. Když sklízíte na zrno, většina rostliny zůstává na poli. Když sklízíte na senáž, většina rostliny je z pole odvezema. Ozdobnici musíte dosazovat (vymrzá), první rok ochránit proti plevelům (hlavně vytrvalým), od druhého roku ji přihnojujete (N, P, K a mikroelementy), abyste dodali do půdy, co jste z pole se slámou odvezli. Sklizeň se provádí až od 2. roku, aby se porost řádně zapojil. Na diskovou sekačku zapomeňte. Sklízí se řezačkou na kukuřici. Pokud chcete sklidit na jaře, musíte to stihnout v době, kdy už je sucho (abyste se do pole s těžkou technikou dostali), ale ještě není teplo, protože byste poškodili vzcházející ozdobnici a tím si proředili porost. Chápu nadšení autora článku, ale žádná plodina není perpetuum mobile. Informace o pěstování ozdobnice z pokusů VURV Praha Ruzyně: https://vuzt.carc.cz/domains/vuzt.carc.cz/publikace/2015/062.pdf
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 07:35 Reaguje na Marcela JezberováŽiviny, když počítám minerály, rostlina čerpá z podloží, ze sedimentů na kterých roste. Případě z horniny, když roste na skalnatém podloží.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.6.2026 11:39 Reaguje na Pavel HanzlJako hádat se s paní Jezberovou, nebo ji dokonce poučovat když jde o zemědělství ... s váma už ta stařecká demence fakt cvičí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.6.2026 09:38 Reaguje na Marcela JezberováUšetřila jste mi psaní. Před 30 roky jsem byl na přednášce nadšeného
propagátora energetických dřevin a to konkrétně topolů japonských.
Na moji otázku odkud ty topoly budou do nekonečna čerpat živiny mi
nedokázal odpovědět a z praxe vím jak dopadla taková plantáž po
druhé sklizni. Nepřihnojovat ji ilegálně splašky a kejdou, tak už
na ni majiteli rostou pouze proutky a nikoliv stromy. Za ty dvě
sklizně je půda v zoufalém stavu, jak je vyčerpaná a hnojit ji
umělými hnojivy, tak už je ekonomičtější topit plynem. Prostě
půdu lze totálně vyčerpat a znehodnotit velice snadno.
Odpovědět
propagátora energetických dřevin a to konkrétně topolů japonských.
Na moji otázku odkud ty topoly budou do nekonečna čerpat živiny mi
nedokázal odpovědět a z praxe vím jak dopadla taková plantáž po
druhé sklizni. Nepřihnojovat ji ilegálně splašky a kejdou, tak už
na ni majiteli rostou pouze proutky a nikoliv stromy. Za ty dvě
sklizně je půda v zoufalém stavu, jak je vyčerpaná a hnojit ji
umělými hnojivy, tak už je ekonomičtější topit plynem. Prostě
půdu lze totálně vyčerpat a znehodnotit velice snadno.
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekA právě takové plantáže energetických rostlin by mohly být biologickým stupněm dočišťování odpadních vod za čistírnami. Tedy samozřejmě tam, kde by to terén umožňoval.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.6.2026 17:29 Reaguje na Jaroslav PokornýTo je právě to, co stále tvrdím, že lépe nedočištěnou
vodu z ČOV zalévat ty energetické rostliny, než tou
vodou zatěžovat toky. I to čištění by nemuselo být
tak "dokonalé" a energeticky náročné. To by ale bylo
moc levné řešení na kterém se nevydělá tak, jako na
těch zdokonaleních ČOV o další technologie. Mimochodem pod tou kamarádovou plantáží hnojenou
splašky a kejdou teče potok s rybami a raky.
Odpovědět
vodu z ČOV zalévat ty energetické rostliny, než tou
vodou zatěžovat toky. I to čištění by nemuselo být
tak "dokonalé" a energeticky náročné. To by ale bylo
moc levné řešení na kterém se nevydělá tak, jako na
těch zdokonaleních ČOV o další technologie. Mimochodem pod tou kamarádovou plantáží hnojenou
splašky a kejdou teče potok s rybami a raky.
JS
Jiří Svoboda
3.6.2026 10:07 Reaguje na Marcela JezberováS tím hnojením máte pravdu. P a K lze vracet popelem, dusík je třeba přidávat. Každopádně ten pilotní projekt mnohé napoví. Ten odkaz rozhodně není nijak pesimistický, spíše potvrzuje údaje v článku.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
2.6.2026 18:39Hm, stejná bomba, jako japonský topol. Bez hnojení to prostě poroste rok dva a pak co ? Nasypat na pole ledek, popel,... ?
Jo, listy to shazuje až v předjaří. Ale 2-3 m na chudé půdě ani omylem.
Odpovědět
Jo, listy to shazuje až v předjaří. Ale 2-3 m na chudé půdě ani omylem.
ES
Emanuel Svoboda
2.6.2026 18:58Výhodnější než pěstovat ozdobnici je pro teplárenské využití pěstovat mrazuvzdorný bambus, který se seká za dva až tři roky po výsadbě a to nejlépe v lednu a únoru. Sekačka musí být ale opatřena drtičkou a jemně nadrcený mrazuvzdorný bambus se musí nechat v halách proschnout přes půl roku, takže je k spálení až na konci roku. Nevyschlou jeho posekanou hmotu lze také peletovat a tím se ušetří skladovací místo. Na poli, nebo louce ale nelze pěstovat s tím, že se jeho porostů lze natrvalo potom zbavit jen silnými herbicidy, které ničí přírodní prostředí. Na rekultivovaných výsypkách ale pěstovat dlouhodobě lze a je škoda, že se to ve větším rozsahu v ČR nedělá. Zdraví Emanuel Svoboda.
Odpovědět
SV
PB
Petr Blažek
2.6.2026 20:13Pan Svoboda spolu s AI vymyslel perpetum mobile. Takovéto závěry AI se objevují i v jiných oborech. Své by vám o tom řekli např. automechanici, či z jiné profese doktoři medicíny, kdy doktor googl vše zná a vyléčí snadno a rychle.
Co se týká ozdobnice obrovské, celkem výstižně to popsala p. Jezberová . Neexistuje žádná plodina, která by vám dávala vysoký výnos bez přihnojování. Když pole sklidíte, tak odvezete živiny. Pan Svoboda se zde pustil na velmi tenký led, kdy popírá veškeré vědecké poznatky uplatňované v zemědělství, za posledních cca 200 let. Asi jako kdyby jsme se ve fyzice vrátil před Newtona.
Odpovědět
Co se týká ozdobnice obrovské, celkem výstižně to popsala p. Jezberová . Neexistuje žádná plodina, která by vám dávala vysoký výnos bez přihnojování. Když pole sklidíte, tak odvezete živiny. Pan Svoboda se zde pustil na velmi tenký led, kdy popírá veškeré vědecké poznatky uplatňované v zemědělství, za posledních cca 200 let. Asi jako kdyby jsme se ve fyzice vrátil před Newtona.
JS
Jiří Svoboda
4.6.2026 06:46 Reaguje na Petr BlažekAle nikde nepíšu, že by se to nemělo hnojit. dusík se tam zjevně dodávat musí, ikdyž ta studie, co odkazovala paní Nejezchlebová ukazuje, že ten dusík zvětšuje výnosy nepříliš. P a K jde vracet formou popela. Na to, jaký jste odborník a praktik jste je jinak na moc věcnou kritiku nezmohl. Škoda.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
4.6.2026 16:56 Reaguje na Jiří SvobodaNezlobte se , ale tady jste se zachoval dosti naivně. Prezentovat takhle "jednoduché " řešení energetické soběstačnosti.
S pěstováním ozdobnice osobní zkušenosti nemám, ale z pozice dlouhodobé zkušenosti v zemědělství si myslím, že tato technologie by se příliš nelišila od pěstování kukuřice do BPS. A to považuji z hlediska zemědělství jako největší zvěrstvo. Odvoz maximálního množství materiálu z pole, za velkého utužení půdy a návrat minimálního množství organiky.
Kukuřice, podobně jako ozdobnice, dokáže vysávat živiny i z větších hloubky a pokud by jste nehnojil velké dávky tak by vám nic nevyrostlo. Ozdobnice opravdu není perpetum mobile, to znamená na větší výnosy nestačí "přihnojování" , ale opravdické hnojení. Když nemáte hnůj tak průmyslovými hnojivy.
Nemůžete se nechat nachytat na článek, kdy se snaží rekultivovat plochy po uhelných dolech. Tam se pravděpodobně s odvozem nepočítá, spíše se budou snažit onu organiku využít ke zlepšení místních půdních podmínek.
Odpovědět
S pěstováním ozdobnice osobní zkušenosti nemám, ale z pozice dlouhodobé zkušenosti v zemědělství si myslím, že tato technologie by se příliš nelišila od pěstování kukuřice do BPS. A to považuji z hlediska zemědělství jako největší zvěrstvo. Odvoz maximálního množství materiálu z pole, za velkého utužení půdy a návrat minimálního množství organiky.
Kukuřice, podobně jako ozdobnice, dokáže vysávat živiny i z větších hloubky a pokud by jste nehnojil velké dávky tak by vám nic nevyrostlo. Ozdobnice opravdu není perpetum mobile, to znamená na větší výnosy nestačí "přihnojování" , ale opravdické hnojení. Když nemáte hnůj tak průmyslovými hnojivy.
Nemůžete se nechat nachytat na článek, kdy se snaží rekultivovat plochy po uhelných dolech. Tam se pravděpodobně s odvozem nepočítá, spíše se budou snažit onu organiku využít ke zlepšení místních půdních podmínek.
JS
Jiří Svoboda
5.6.2026 13:25 Reaguje na Petr BlažekMyslím, že kukuřice a ozdobnice jsou úplně jiné ligy. A jestliže s ozdobnicí nemáte zkušenosti, pak nemáte důvod moc dělat chytřejšího. Zkuste si přečíst ten odkaz paní Nejezbové. https://vuzt.carc.cz/domains/vuzt.carc.cz/publikace/2015/062.pdf. Tam jde o pěstování. To je jedna věc. Druhá je jak ji co nejefektivněji prohnat komínem. A tady těch háků moc nevidím.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
5.6.2026 18:15 Reaguje na Jiří SvobodaPřečetl jsem si vámi uvedený příspěvek a pouze mě to utvrdilo v tom, že se to zásadně ekonomicky neliší od pěstování kukuřice. Ta má oproti ozdobnici podstatně vyšší potenciál výnosů a proto asi v ekonomice vítězí. Vy se otáčíte na relativně malých dávkách dusíku, ale autorka uvádí, že je potřeba pravidelně "hnojit" fosfor a draslík- opravdu to není perpetum mobile.
Hlavním problémem však bude za prvé šíleně drahé založení porostu, který vlivem počasí může snadno vymrznout - což se u nás dost pravidelně děje.( na 10 ha můžete za jednu noc přijít o 2 investované miliony) A za druhé sklizeň . Paní autorka to trochu bagatelizuje , ale dle mého názoru bude dost zásadní problém sklizeň ve vlhkých letech, kdy těžká mechanizace rozjezdí půdu ( v laboratorních podmínkách to možná neřeší) a tím pádem si zlikvidujete pole a budete zakládat nový porost- opět šíleně riskantní operace.
Za posledních cca 200 let došlo k průmyslové revoluci a současně s ní i k rozvoji zemědělství a zemědělských technologií. Je to celý souhrn operací a opatření , od přípravy, setí , až po sklizeň a uskladnění. A to celé muselo dávat ve své době ekonomický smysl. Stejně jako trh fungoval v jiných odvětvích tak i v zemědělství se vyvíjely a modernizovaly nejvýhodnější a nejefektivnější postupy. To všechno poháněla lidská podnikavost. Do toho v dnešní době házejí vidle dotační faktory, které bohužel dosti často upřednostňují líbivé efekty nad opravdickým přínosem - viz mnou zmiňované bioplynly. Takže s nedivte, že jsem trochu skeptický k snadným a rychlým řešením.
Odpovědět
Hlavním problémem však bude za prvé šíleně drahé založení porostu, který vlivem počasí může snadno vymrznout - což se u nás dost pravidelně děje.( na 10 ha můžete za jednu noc přijít o 2 investované miliony) A za druhé sklizeň . Paní autorka to trochu bagatelizuje , ale dle mého názoru bude dost zásadní problém sklizeň ve vlhkých letech, kdy těžká mechanizace rozjezdí půdu ( v laboratorních podmínkách to možná neřeší) a tím pádem si zlikvidujete pole a budete zakládat nový porost- opět šíleně riskantní operace.
Za posledních cca 200 let došlo k průmyslové revoluci a současně s ní i k rozvoji zemědělství a zemědělských technologií. Je to celý souhrn operací a opatření , od přípravy, setí , až po sklizeň a uskladnění. A to celé muselo dávat ve své době ekonomický smysl. Stejně jako trh fungoval v jiných odvětvích tak i v zemědělství se vyvíjely a modernizovaly nejvýhodnější a nejefektivnější postupy. To všechno poháněla lidská podnikavost. Do toho v dnešní době házejí vidle dotační faktory, které bohužel dosti často upřednostňují líbivé efekty nad opravdickým přínosem - viz mnou zmiňované bioplynly. Takže s nedivte, že jsem trochu skeptický k snadným a rychlým řešením.
JS
Jiří Svoboda
6.6.2026 20:33 Reaguje na Petr BlažekDobrá, ta rizika nejsou nezanedbatelná. Rozdhodně je to třeba pořádně vyzkoušet. Uznávám, že ten článek je dost zidealizovaný. Fosfor a draslík se dá vracet ve formě popela.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 21:38Po nedávných deštích tráva roste na očích, pampeliškové listy připomínají řepu. Řekl bych, že více než hnojení potřebují traviny vodu - a podhorský závětrný region ji nemá nazbyt. Ač tedy zámysl dobrý, dobře pohnojená, avšak vystavná suchu, se hýčkaná kukuřice krčí u země...
Podobně to dopadne i s ozdobnicí, nebude-li mít dostatek vláhy. Je to ideální plodina na erozní pozemky, čert vem podělané/vysoké výnosy. Takže jako námět k diskusi dobrý, snad se tu o ní dočteme i někdy příště, tentokrát od provozních praktiků. V dnešní době je ochrana půdy neméně důležitá, jako hospodářská prosperita. Podpora dotací by jistě nebyla zbytečná.
Odpovědět
Podobně to dopadne i s ozdobnicí, nebude-li mít dostatek vláhy. Je to ideální plodina na erozní pozemky, čert vem podělané/vysoké výnosy. Takže jako námět k diskusi dobrý, snad se tu o ní dočteme i někdy příště, tentokrát od provozních praktiků. V dnešní době je ochrana půdy neméně důležitá, jako hospodářská prosperita. Podpora dotací by jistě nebyla zbytečná.
MD
Milan Dostál
3.6.2026 05:55 Reaguje na Karel ZvářalJenže bez velkých a pravidelných a jistých výnosů nemůžete pomýšlet na energetické využití. A na rekultivace se snad najdou lepší rostliny, než monokultura trávy.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.6.2026 06:09 Reaguje na Milan DostálEkologie není o maximalizaci (zisku), ale o dlouhodobé udržitelnosti. Sázet na jeden zdroj by byla chyba, chtělo by to minimálně štěpku či jinou alternativu k trávě. Hnůj a sláma patří do půdy, nikoliv do spalovny. Jinak základ energetiky samozřejmě jádro.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
3.6.2026 06:43 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas, ale v praxi to dopadne takto: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-kodani-se-topi-drevem-z-amazonie-je-to-uhlikove-neutralni.chybu-ale-dela-cela-eu
To není jediný případ, jak elektrárna přejde na biomasu bude palivo brát všude, ekologie neokologie. To radši uhlí, Díky technologickému pokroku má i spalování uhlí ekolgickou budoucnost, ale nesmí ho ekoaktivisti zaříznout.
Odpovědět
To není jediný případ, jak elektrárna přejde na biomasu bude palivo brát všude, ekologie neokologie. To radši uhlí, Díky technologickému pokroku má i spalování uhlí ekolgickou budoucnost, ale nesmí ho ekoaktivisti zaříznout.
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 07:39 Reaguje na Milan DostálJaká technologie odbourá ze spalin uhlí CO2? To by mě fakt zajímalo.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
3.6.2026 08:33 Reaguje na Pavel Hanzlnapř. tohle:https://www.osel.cz/14666-nova-sance-cinsky-palivovy-clanek-tezi-energii-z-uhli-bez-spalovani.html?typ=odpoved&id_prispevku=306292
není to sice přímo spalování, ale oxidace a co je spalování?
Odpovědět
není to sice přímo spalování, ale oxidace a co je spalování?
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 11:39 Reaguje na Milan DostálOxidace je spalování a i v tomhle systému vzniká CO2. Jenže se tam nějak likviduje, čili nic. To se může rovnou nasadit systém CCS na komín uhelné elektrárny, což by bylo ale nesmyslě drahé.
Neplatný pokus, máte další.
Odpovědět
Neplatný pokus, máte další.
MD
Milan Dostál
3.6.2026 12:55 Reaguje na Pavel HanzlNabízím vám na vaši žádost moderní technologie, vy reagujete zoufale.
Bohužel to myslíte vážně.
Mimo to chtěl jste "Jaká technologie odbourá ze spalin uhlí CO2" To znamená CO2, které vznikne ze spalování je odebrán ze spalin a je využit v dalších procesech.
Odpovědět
Bohužel to myslíte vážně.
Mimo to chtěl jste "Jaká technologie odbourá ze spalin uhlí CO2" To znamená CO2, které vznikne ze spalování je odebrán ze spalin a je využit v dalších procesech.
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 13:35 Reaguje na Milan DostálNemyslím nic zoufale. Samozřejmě existuje x postupů, které jsou v laboratoři čisté, ale pořád jde jen o TŘI věci:
1) cena
2) cena
3) cena
Proč mají problémy vodíkové elktrolyzéry, které mohou mít proud skoro zadara a někdy i za zápornou cenu?
Odpovědět
1) cena
2) cena
3) cena
Proč mají problémy vodíkové elktrolyzéry, které mohou mít proud skoro zadara a někdy i za zápornou cenu?
MD
Milan Dostál
3.6.2026 13:51 Reaguje na Pavel HanzlJistě cena, ale pokud se má nějaká technologie zdokonalit a zlevnit musí technici taky vidět nějakou budoucnost. zatím jen zákaz, ale bez praktické alternativy.
Odpovědět
PH
MD
Milan Dostál
4.6.2026 06:33 Reaguje na Pavel HanzlKdyž zakážete fosilní paliva, zaříznete i vývoj, A jak známo, i když se zdá, že např. motor už nejde zlepšit, praxe ukazuje, že lze.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.6.2026 08:53 Reaguje na Milan DostálA to vám nakukal kdo? V Šanghaji už dávno prakticky nezaregistrujete spalovák a máte pocit, že si Čína zařízla vývoj?
A carnotův okruh odzigac nemůžete, sorry jako.
Odpovědět
A carnotův okruh odzigac nemůžete, sorry jako.
MD
Milan Dostál
4.6.2026 10:56 Reaguje na Pavel HanzlNevím jestli dávat za příklad čínské město s 2,5x více lidmi než celá ČR, přitom je asi 12x menší.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.6.2026 08:36 Reaguje na Milan DostálA proč ne? Tohle platí taky pro celou Evropu.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
3.6.2026 08:39 Reaguje na Pavel Hanzlnebo takto, stačí jen chtít hledat.
1. Vypírání spalin (absorpce)Princip: Spaliny procházejí absorpční kolonou, kde se (CO2 váže na kapalný chemický sorbent (obvykle na bázi aminů).Regenerace: Obohacený sorbent se následně zahřeje, čímž se čistý CO2 uvolní a sorbent se vrací zpět do oběhu.Výhoda: Komerčně nejpoužívanější a lze ji instalovat i na starší elektrárny.2. Oxy-fuel spalování Princip: Uhlí se nespaluje ve vzduchu, ale v čistém kyslíku smíchaném s recyklovanými spalinami.Výsledek: Spalinami jsou téměř výhradně vodní pára a CO2.Výhoda: Odpadá energeticky náročné složité oddělování CO2 od dusíku, který tvoří většinu běžného vzduchu.3. Karbonátová smyčka Princip: Využívá reverzibilní reakce oxidu vápenatého vápence, který na sebe váže CO2 při teplotách 650–900 °C.Výhoda: Systém produkuje méně odpadního tepla a může být lépe integrován do energetické bilance elektrárny.
Odpovědět
1. Vypírání spalin (absorpce)Princip: Spaliny procházejí absorpční kolonou, kde se (CO2 váže na kapalný chemický sorbent (obvykle na bázi aminů).Regenerace: Obohacený sorbent se následně zahřeje, čímž se čistý CO2 uvolní a sorbent se vrací zpět do oběhu.Výhoda: Komerčně nejpoužívanější a lze ji instalovat i na starší elektrárny.2. Oxy-fuel spalování Princip: Uhlí se nespaluje ve vzduchu, ale v čistém kyslíku smíchaném s recyklovanými spalinami.Výsledek: Spalinami jsou téměř výhradně vodní pára a CO2.Výhoda: Odpadá energeticky náročné složité oddělování CO2 od dusíku, který tvoří většinu běžného vzduchu.3. Karbonátová smyčka Princip: Využívá reverzibilní reakce oxidu vápenatého vápence, který na sebe váže CO2 při teplotách 650–900 °C.Výhoda: Systém produkuje méně odpadního tepla a může být lépe integrován do energetické bilance elektrárny.
PH
Pavel Hanzl
3.6.2026 13:31 Reaguje na Milan DostálA zkuste si představit, něco takového v praktickém a masivním nasazení za cenu třeba jen 3x vyšší, než dává fotovoltaika.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.6.2026 21:20 Reaguje na Karel ZvářalDovedl bych si ozdobnici představit jako porost na mezích mezi poli na svažitých pozemcích. Že by si ji zemědělci posekali a sbriketovali pro vlastní spotřebu. Tam by se hnojit nemusela.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
4.6.2026 06:21 Reaguje na Jaroslav PokornýPro vlastní potřebu to asi smysl dává a jsou zemědělci i firmy, kteří to takto provozují, i v ČR.
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/topeni-ozdobnici-v-kotlich-froling
Odpovědět
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/topeni-ozdobnici-v-kotlich-froling
JS
Jiří Svoboda
4.6.2026 06:53 Reaguje na Milan DostálHodně zemědělské půdy je využíváno energeticky mnohem pracněji, dráže, s menšími energetickými výnosy, vyšší uhlíkovou stopou, nároky na hnojení, nebrání erozi, devastuje půdu....
Odpovědět
MD
Milan Dostál
4.6.2026 07:24 Reaguje na Jiří SvobodaNo a proto stačí přestat štědře podporovat OZE a za ušetřené peníze dostavět stávající jaderné elektrárny a postavit nové. Na zemědělské půdě pěstovat plodiny na potraviny, zbytek nechat přírodě a nevymýšlet kraviny. Jak je to vlastně jednoduché.
Odpovědět
JS
MD
Milan Dostál
4.6.2026 21:18 Reaguje na Jiří SvobodaTak určitě ne trávou, nebo jinou biomasou, prostě ji nikdy nebude dost. Zatím se nabízí plyn, ale ten je taky fuj, že.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2026 08:39 Reaguje na Milan DostálZatím se nabízí to nejmenší zlo a to je JE. Viz Francie.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
5.6.2026 12:45 Reaguje na Slavomil VinklerJádro určitě, ale i když nám EU nebude házet klacky pod nohy, nebude tak hned.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.6.2026 13:28 Reaguje na Milan DostálJo, ale jak napravíte tu zdevastovanou půdu? Tady je obrovská synergie. A přestat pěstovat pro bioplynky a biopaliva. To najednou bude dost půdy!
Odpovědět
MD
Milan Dostál
5.6.2026 21:45 Reaguje na Jiří SvobodaUrčitě ne tak, že budeme intenzivně pěstovat trávu na energii. A to ještě na obrovských plochách. Jedině JE.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
5.6.2026 21:45 Reaguje na Jiří SvobodaUrčitě ne tak, že budeme intenzivně pěstovat trávu na energii. A to ještě na obrovských plochách. Jedině JE.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
4.6.2026 12:03 Reaguje na Milan DostálPodle literatury dává vyšší výnost hmoty křídlatka. Zvláště ta naše - vlastenecká, česká.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.6.2026 16:31 Reaguje na Jaroslav PokornýTo se dá jistě lehce experimentálně ověřit.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
5.6.2026 06:16 Reaguje na Jaroslav PokornýPodle Wiki asi ano, taky je to dost invazní druh, kupodivu taky z Asie. Takže za mě pořád platí co jsem napsal výše. Nic se nemá přehánět.
Odpovědět
JS
