https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-svoboda-strategicky-obrat-v-energetice-cr-posileni-energeticke-suverenity-skrze-male-modularni-reaktory-a-uzavreny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Svoboda: Strategický obrat v energetice ČR: Posílení energetické suverenity skrze malé modulární reaktory a uzavřený palivový cyklus

19.3.2026 | Jiří Svoboda |
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Vážený pane ministře průmyslu a obchodu,
obracím se na Vás v souvislosti s probíhající aktualizací Státní energetické koncepce. Současná strategie, sázející na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v kombinaci se sezónní akumulací do vodíku, naráží na zásadní fyzikální a geologické limity. Tato cesta nás vystavuje riziku hluboké technologické závislosti na asijských dodavatelích a ekonomické neefektivitě spojené s extrémními ztrátami při konverzi energie.
 
Dovoluji si Vám předložit argumentaci pro systémovou integraci malých modulárních reaktorů (SMR). Ta definuje moderní energetiku nikoliv jako pouhý dovoz a instalaci komponent, ale jako rozvoj domácího high-tech průmyslu využívajícího vysokou energetickou hustotu jádra.

I. Fyzikální limity sezónní akumulace a systémové role vodíku

Argumentace pro masivní rozvoj OZE se často opírá o klesající cenu za vyrobenou MWh. Tato metrika je však zavádějící, neboť nezahrnuje nezbytné systémové náklady na stabilizaci sítě a sezónní ukládání energie.

      • Geologická a kapacitní bariéra: Přechod na bezemisní energetiku vyžaduje v podmínkách ČR akumulaci v řádu desítek TWh. Vodík, jako uvažované médium, vyžaduje pro srovnatelnou energetickou bezpečnost 3–4krát větší úložné objemy než zemní plyn. Absence dostatečných podzemních kaveren činí vybudování této infrastruktury ekonomicky i časově nereálným.
      • Energetická neefektivita (Round-trip efficiency): Celková účinnost cyklu „elektřina–vodík–elektřina“ se v praxi pohybuje mezi 35–40 %. To znamená, že pro pokrytí zimní spotřeby musíme v létě vyrobit trojnásobné množství energie. Provozovat nákladné elektrolyzéry pouze v režimu využití přebytků z OZE je ekonomicky neudržitelné.
      • Doporučení: Navrhuji využívat vysokoteplotní elektrolýzu (SOC) primárně pro dekarbonizaci průmyslu a těžké dopravy, nikoliv jako hlavní pilíř pro sezónní vyrovnávání bilance v energetice.

II. SMR jako technologický substitut sezónní akumulace a pilíř teplárenství

Namísto investic do energeticky ztrátového řetězce „výroba – konverze – skladování – zpětná konverze“ je racionálnější směřovat prostředky do zdrojů s vysokou energetickou hustotou, které sezónní výkyvy ze své podstaty neznají.

      • Kogenerační synergie v CZT: SMR integrované do stávajících teplárenských uzlů mohou v zimním období dodávat teplo přímo do sítí dálkového vytápění. Tím se zásadně snižuje tlak na extrémně nákladné a technologicky náročné rekonstrukce historického bytového fondu a masivní instalaci tepelných čerpadel, která v mrazech kriticky zatěžují distribuční soustavu.
      • Ekonomická efektivita celoročního provozu: Pro rentabilitu vysokých investičních nákladů SMR je klíčový jejich provoz v základním zatížení (baseload). V letním období, kdy poptávka po teple klesá, lze výkon SMR plně alokovat do výroby elektřiny, případně do vysokoteplotní elektrolýzy s využitím zbytkové páry (účinnost přes 80 %).
      • Stabilizace soustavy: Pro vykrývání krátkodobých špiček navrhuji využít hlavně centrálně řízená bateriová úložiště (včetně využití baterií s dostatečnou reziduální kapacitou z elektromobility). Tento model činí z masivní výstavby OZE a plynových záložních zdrojů duplicitní, ekonomicky neefektivní investici.

III. Strategie energetické autonomie: Uzavřený palivový cyklus

Navrhuji alternativu postavenou na strategii uzavřeného palivového cyklu, která z České republiky učiní lídra v energetické bezpečnosti skrze dvě realizační etapy:

1. První etapa: Stabilizace a dekarbonizace teplárenství (SMR III)

Prvním krokem je integrace a případná licenční výroba pokročilých SMR III. generace. Tyto reaktory budou přednostně situovány přímo v areálech stávajících tepláren (urban siting) jako primární zdroje tepla a elektřiny.

      • Teplo jako strategická komodita: Zatímco v létě SMR vyrábí elektřinu a dodává teplo pro přípravu teplé vody a vysokoteplotní elektrolýzu (SOC), v zimě se stává dominantním zdrojem dálkového vytápění. Odpadní teplo z procesu výroby elektřiny přestává být ztrátou a stává se klíčovým nástrojem pro udržení cenové dostupnosti tepla bez nutnosti nákladné rekonstrukce bytového fondu.

2. Druhá etapa: Technologická nadvláda (množivé SMR IV a recyklace)

Druhým nezbytným krokem je vývoj a nasazení recyklačních linek vyhořelého jaderného paliva a množivých SMR IV. generace. Zde má ČR a EU unikátní šanci definovat globální standardy.

      • Zhodnocení energetického aktiva: V českých meziskladech jsou uloženy tisíce tun vyhořelého paliva, které obsahuje více jak 95 % nevyužité energie. Množivé reaktory dokážou tento potenciál efektivně využít. Získáváme tím palivovou nezávislost na staletí dopředu již se současnými zásobami, zminimalizujeme potřebu dovozu uranu a fosilních paliv a zásadně přispějeme k ochraně klimatu.
      • Robotizovaná separace: Navrhuji výstavbu národního centra pro robotizovanou recyklaci jaderného paliva s využitím časového faktoru (vystárnutí paliva 70–100 let). Pokles aktivity umožňuje robotizovanou chemickou separaci, která sníží náklady pod cenu těžby nového uranu a drasticky zredukuje nároky na parametry hlubinného úložiště. Navrhuji vybudování modulárních recyklačních linek v areálech stávajících jaderných elektráren, které z vyhořelého nejvíce vystárlého paliva získají nové palivo nejdříve pro SMR III a později pro pokročilé SMR IV. generace.
      • Ekonomická a ekologická efektivita: Náklady na robotizovanou separaci jsou predikovatelné a ve srovnání s budováním a provozem rozsáhlého hlubinného úložiště představují efektivnější cestu s nižší ekologickou stopou. Tento proces mění „odpad“ v cennou surovinu a dramaticky zkracuje dobu nebezpečnosti zbylých reziduí.
      • Průmyslová suverenita: Vývoj jaderných modulů a robotizované přepracování paliva je doménou špičkového českého strojírenství a výzkumu (např. Škoda JS, Vítkovice, ÚJV Řež). Máme šanci stát se exportérem technologií, nikoliv jen jejich spotřebitelem.
      • Legislativní rámec: Nezbytnou podmínkou je úprava certifikace meziskladů a kontejnerů pro střednědobé skladování (CASTOR) přesahující 100 let, což je technicky predikovatelné a proveditelné řešení. Součástí strategie by měla být i certifikace postupů pro technickou repasi stávajících kontejnerů (např. systémů těsnění a monitoringu), což by významně snížilo náklady na logistiku uzavřeného cyklu.

IV. Doporučení pro Ministerstvo průmyslu a obchodu

Vyzývám k úpravě energetické koncepce v těchto klíčových bodech:

      1. Regulační rámec pro „Nuclear Energy Hubs“: Umožnit umisťování modulárních zdrojů v blízkosti průmyslových a sídelních aglomerací pro maximální využití tepla.
      2. Prioritizace SMR v teplárenství: Definovat SMR jako prioritní náhradu uhelných zdrojů v sítích CZT před dočasnými řešeními založenými na dovozu zemního plynu či masivním spalování biomasy.
      3. Podpora uzavřeného palivového cyklu: Investovat do výzkumu a realizace technologií pro recyklaci paliva jako klíče k vysokému stupni energetické nezávislosti.
      4. Podpora vývoje SMR: Investovat do výzkumu a přípravy technologie pro výrobu a provoz SMR III. a IV. generace.
      5. Diplomacie v rámci EU: Představit tento koncept Evropské komisi jako cestu k dekarbonizaci a usilovat o notifikaci, která zohlední recyklaci jako legitimní alternativu k unáhlenému vybudování hlubinného úložiště. V kontextu aktuálního vyjádření předsedkyně Evropské komise o strategickém významu jaderné energetiky pro stabilitu EU se nyní otevírá unikátní prostor pro prosazení i získání finanční podpory této české cesty.
Vážený pane ministře,
energetika by neměla být bojem ideologií, ale doménou fyzikální a inženýrské efektivity. Náklady na pořízení robustní jaderné sítě jsou vysoké, ale v horizontu 60+ let představují jedinou technicky schůdnou cestu k bezpečné energii bez neefektivní sezónní akumulace. Jde o strategii, která synergeticky řeší řadu problémů, jejichž separátní řešení by bylo v sumě mnohem dražší, složitější a spojené s vyššími ekologickými dopady.

Čína ovládla trh s křemíkem. My máme šanci ovládnout trh s energetickou suverenitou. Nechtějme být jen instalatéry cizích panelů a baterií, buďme kovárnou evropské jaderné svobody. Česká republika k tomu má díky tradicím i převládajícímu smýšlení společnosti ty nejlepší předpoklady.

Předem vám děkuji za zvážení představeného konceptu a jsem připraven k další spolupráci.

S úctou,


reklama

 
foto - Svoboda Jiří
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

19.3.2026 06:06
Bohužel, přechod má být velice rychlý a SMR jsou de fakto holub na střeše ještě tak 25 let. Jediné rozumné řešení je ihned začít aspoň 3-4 klasických bloků.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 15:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nic nepíšu o tom, že by se neměly postavit další 4 velké bloky. Určitě měly. Ryché SMR se mi nezdají technicky až tak složité a neprůstřelné, zjevně to bude váznout na politice. Teď je důležité aby se moc neblblo s nedůslednou dekarbonizací tepláren a postupovalo se koncepčně směrem k SMR IV. Udělat jeden smysluplný pořádný krok. Ona dekarbonizace za 25 let je stejně chimérou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.3.2026 15:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen bych upozornil, že SÚJB je plně vytížený současným licencováním tlakovodních reaktorů, a vůbec nemá kapacity licencovat cokoliv jiného než tlakovodní reaktor, zvlášť pokud takový reaktor nemá licenci od jiného jaderného dozoru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 15:43 Reaguje na Emil Novák
To je současný stav. Zatím není v SMR oblasti co licencovat. Za 10 let může být situace úplně jiná.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.3.2026 19:07 Reaguje na Jiří Svoboda
To bych chtěl vidět kde se za těch 10 let vezme tolik odborníků a čím je stát přesvědčí, aby šli dělat zrovna státní úředníky, když si podstatně víc vydělají v soukromém sektoru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 19:21 Reaguje na Emil Novák
Pokud si to vezme stát jako prioritu a EK to podpoří... On ten soukromý sektor z toho přece bude profitovat... Vazby mezi státem a byznisem jsou veřejné tajemnství.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.3.2026 19:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Cituji: "SMR se mi nezdají technicky až tak složité a neprůstřelné, zjevně to bude váznout na politice".

Já si myslím, že to vázne VÝHRADNĚ A POUZE NA POLITICE. Na technice sotva.
Totiž i když si to lidé neuvědomují, malé reaktory využitelné jako zcela vyhovující lokální zdroje jsou už po řadu let VYŘEŠENOU věcí. Natolik dořešenou, že je přímo zločin, že to pohání jen válečná plavidla a nevyužívá se to všeobecně.
Stačilo by uvolnit to know-how i pro civilní sektor...

A bezpečnost? Například letadlová loď je natolik obrovská investice a po uvedení do provozu je to objekt natolik strategicky významný, že nelze věřit, že by vojáci pro věc tak nákladnou a strategicky důležitou použili nějaký reaktor, u kterého nejsou naprosto dostatečné záruky z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti a který by u té lodi představoval Achillovu patu.
Takže platí známé pravidlo - že když se NECHCE, je to větší problém, než když to nejde...

Blbci vyplašení systematickým vymýváním mozků a přeháněním děsivých rizik jádra u nás zabrzdili rozvoj velkých JE, které kdybychom měli, měli bychom v podstatě vyhráno.
Tak nedopusťme, aby o generaci později jiní blbci zabrzdili i rozvoj těch malých!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.3.2026 06:08
Místo holuba na střeše (SMR) je lepší brát vrabce v podobě klasických jaderných elektráren. A odstranit překážky, které vedou k tomu, že výstavba, která trvala kdysi i u nás 5 let, s nástupem EU překračuje i 20 let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2026 06:54 Reaguje na Richard Vacek
U klasických JE - ztraceno minimálně 20let a u těch malých modulárních,
zřejmě 50let, bohužel !
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 15:33 Reaguje na smějící se bestie
Myslím, že SMR IV je hlavně o dobrých/vhodných materiálech. A zde se blýská na dobré časy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.3.2026 06:59 Reaguje na Richard Vacek
JE Dukovany se stavěly 9 let a Temelín 25 let.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.3.2026 07:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Neumíte počítat, Hanzle. Oba bloky v Temelíně se začaly stavět v roce 1987, první blok byl spuštěn v roce 2000 a druhý v roce 2002. To je 13 a 15 let a nikoliv 25.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.3.2026 15:49 Reaguje na Emil Novák
Sorry jako, spletl jsem se, je to 15 let. Nedá se tu překlep opravit.
Odpovědět
va

vaber

20.3.2026 08:09 Reaguje na Emil Novák
Ovšem Temelín se běhemm výstavby projekčně i dodávkově měnil ,to způsobilo prodloužení o roky. Prostě na začátku v projektech z r.1987 měl vypadat nějak a při předání do provozu vypadal jinak.
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.3.2026 08:17 Reaguje na vaber
Je to tak.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 15:30 Reaguje na Richard Vacek
Ten vrabec nestačí a bude se ta energetika pořád bastlit zoufale draze a komplikovaně pomocí OZE.
Odpovědět
pk

pepa knotek

19.3.2026 08:48
Realita je bohužel taková, že aktivně se připravuje větrákový tunel za podpory úředníků státního aparátu, ministerstvy napříč a dotčenému obyvatelstvu za zády. O možném rozvoji jaderné energetiky u nás ticho po pěšině.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2026 11:17 Reaguje na pepa knotek
Asi tak.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.3.2026 15:40 Reaguje na pepa knotek
EK naštěstí změnila přístup k jádru a toho je třeba zavčas a zodpovědně využít. Teď je třeba vylézt z kouta. Láme se chleba. ČR má opravdu vynikající předpoklady stát se mírově-jadernou velmocí. Jde o to, aby se stovky miliard investovaly v energetice správným dlouhodobě koncepčním směrem a nerozfrcaly se na kamarádům.
Odpovědět
va

vaber

20.3.2026 08:24
Je to trochu idealizovaná představa. Jaderné reaktory v naší zemi nelze nacpat všude, i když se budou nazývat SMR. Bezpečnost musí být stejná jak u velkých a pokud vím i pomocné provozy se nedají vynechat. Musí být voda a vše potřebné kolem JE.
Přepracování paliva je obtížné a opravdu tam se pracuje s vysoce aktivním palivem. To taky nejde děla všude.
Bude úspěch ,když se podaří postavit jeden normální blok, raději dva.
Ekologické teplárenství je neřešitelný oříšek ,ale odborníci nám vnucují ,že při pálení biomasy a dřeva se nevypouští CO2, je to ekologické a má nás zachránit . To já považuji za účelovou lež.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.3.2026 11:36 Reaguje na vaber
Samozřejmě těch 300TWh spotřeby průmyslu ročně nenahradíte snadno vůbec ale vůbec ničím. Jedině aby ten kůń scípl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.3.2026 16:54 Reaguje na vaber
Asi to dopadne jak říkáte. Chtěl jsem spíše nasadit brouka...

Každopádně ten vysoce aktivní odpad má rozpětí aktivit mnoha řádů a po 70 letech vystárnutí se již docela blíží středně aktivnímu, což vše hodně zjednodušuje. Vždyť tam píšu "Navrhuji vybudování modulárních recyklačních linek v areálech stávajících jaderných elektráren...".
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.3.2026 17:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Ahoj Jirko, jsou typy reaktorů (s tekutým palivem), které umožňují průběžnou práci se spalováním odpadu. Nemyslím si však, že budou v dohledné době. U recyklace bych to viděl u nás spíše tak, že většinu jaderného paliva v Evropě budou recyklovat Francouzi a Britové. Doprava paliva není dramatický problém, a je lépe mít tu práci s vyhořelým palivem koncentrovanou a tím lépe a jednodušeji hlídanou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.3.2026 22:29 Reaguje na Vladimír Wagner
Ahoj Vláďo. Ano, já se v poslední době s těmito reaktory seznamoval, a myslím, že z materiálového/konstrukčního pohledu bych měl možná zajímavá řešení.

Každopádně by se mohlo s velkou výhodou využívat to, že se bude přepracovávat vždy to nejstarší palivo z meziskladů. A pokud by šlo z CASTORů přímo do přepracovávací linky, bylo by to mnohem jednodušší. Ty asi přepracovávání rozumíš nejlépe, mohl bys o tom napsat fajn článek. Možná ta linka na přepracování by fakt nemusela být tak složitá a naši by to zvládli - robotizovaná chemie - to jde strašně kupředu. JE musíš stejně hlídat, bylo by tu jen něco navíc. Taky pochybuji, že by Frantíci či Briti byli nadšení, kdyby se jim tam sváželo vyhořelé palivo z celé Evropy.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.3.2026 22:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Ahoj, oni tu recyklaci pro celou řadu státu dělají Francouzi i Britové už nyní.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.3.2026 20:24 Reaguje na Vladimír Wagner
Nedokážu si představit transport vyhořelého paliva přes Německo. Pokud bychom byli schopni dodávat standardizované robotizované linky na přepracování do jednotlivých jaderných elektráren, bylo by to pro ČR velké zviditelnění.

Ty linky připadají v úvahu nejdíve za 20 let, pokud bude SMR IV. k dispozici.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.3.2026 08:47 Reaguje na Jiří Svoboda
I Německo posílá svoje vyhořelé palivo do těchto států a přepravuje kontejnery s ním po železnici.
Odpovědět
va

vaber

22.3.2026 08:59 Reaguje na Vladimír Wagner
Ano?
To si tyto dvě země ,jaderné mocnosti,vlastně dělají zásoby uranu. Jen jaderné mocnosti mohou přepracovávat ,obohacovat uran.
Nebo se někde používá přepracované palivo na výrobu el energie. Nevím kde, ani jaký je to typ reaktoru ho spaluje.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.3.2026 17:03 Reaguje na vaber
MOX palivo používá Francie, Japonsko a používalo jej i Německo, Belgie a Švýcarsko. Pro ně je produkovala právě Francie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2026 07:15 Reaguje na vaber
Dokud nepochopíte, jaký je rozdíl mezi oběhovým a fosilním uhlíkem, nepochopíte ani tohle.
Odpovědět
va

vaber

22.3.2026 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl vždyť i ten uhlík v uhlí byl kdysi oběhovým.
Pochop ,že žádný fosilní a oběhový uhlík není ,je jen takový který se vypouští do atmosféry ve formě CO2 a takový který se na planetě přemění na biomasu. Když tu biomasu budeme pálit, budeme vypouště CO2 a ještě ničit mechanizmus který z atmosféry CO2 odstraňuje. To nemluvím o dalším významu biomasy pro živé organizmy.
Učit se, učit se, učit se, znamená pro někoho jen opakovat, ,opakovat ,opakovat. To někdo opravdu nepochopí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2026 20:21 Reaguje na vaber
Tohle není přece možný!!!!
Ten fosilní uhlík byl oběhový před stamilióny let, kdy bylo výrazně tepleji a jak se ukládal pod zem, z koloběhu vypadával. Za tu dobu se ekosystém stačil přizpůsobit a když ho dnes, rychostí nárazu asteroidu, vyfučíte zpět do atmosféry, vše se totálně poondí. Ani tohle nechápete?
Odpovědět
va

vaber

23.3.2026 07:41 Reaguje na Pavel Hanzl
CO nechápete Hanzl,je že uhlík z biomasy vyfučí úplně stejně jak jiný uhlík. Zda někdo rozhodl ,že uhlík z biomasy se znovu do biomasy za sto let vrátí, to není důležité a zřejmě se to nestane, tedy z větší části. U nás v lesích je tak třetina stromů co bývala kdysi , no a kam se poděl ten uhlík, když se dřevo spálí. Obíhá v atmosféře a roste ppm.
To fakt je možný ,docela jistý.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.3.2026 07:49 Reaguje na vaber
Z biomasy se vyfučí uhlík oběhový (který narostl za poslední roky) a ne fosilní, který byl v oběhu naposled před stamilióny let a od té doby leží pod zemí a nikam neobíhá.
A pozn: za Marie Terezie bylo lesů polovina, než dnes.
Odpovědět
va

vaber

24.3.2026 07:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemusíš mi vysvětlovat věci zcela samozřejmé, stejně samozřejmé jako přibývýní CO2 v atmosféře z jakéhokoliv spalování. Zda rostoucí biomasa nějaký CO2 z atmosféry odstraní je jiná kapitola.
Polovina lesů byla možná u nás ,ale není to jisté, mohlo jich být tehdy i více. Na planetě ale bylo v té době lesů a biomasy mnohem a mnohem více. Seznam se s tím, kolik lesů třeba zmizelo jen v USA za posledních 200 let, nebo v Anglii.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2026 20:22 Reaguje na vaber
Tohle není přece možný!!!!
Ten fosilní uhlík byl oběhový před stamilióny let, kdy bylo výrazně tepleji a jak se ukládal pod zem, z koloběhu vypadával. Za tu dobu se ekosystém stačil přizpůsobit a když ho dnes, rychostí nárazu asteroidu, vyfučíte zpět do atmosféry, vše se totálně poondí. Ani tohle nechápete?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.3.2026 17:03
Dva současné směry rozvoje jaderné energetiky u nás už probíhají a mají stanovenou formu. Jde o postavení čtyř velkých bloků s využitím korejských reaktorů APR1000 (dva v Dukovanech a dva v Temelíně). Zároveň by se i tyto velké bloky měly zapojit do teplárenství (realizace horkovodu z Dukovan do Brna).
Malé modulární reaktory (MMR) Rolls-Royce (jde spíše o středně velké reaktory) by měly po výstavbě prototypového a školícího bloku v Temelíně co nejvíce nahradit dnešní velké uhelné zdroje, které se využívají kromě výroby elektřiny i k produkci tepla (Tušimice, Dětmarovice, ...)
V obou případech nebude Česko čistě uživatelem, ale plánuje se velmi intenzivně zapojit u MMR i do vývoje bloku a u velkých i MMR pak do výroby částí a jejich výstavbě nejen v Česku.
Co zatím chybí, je implementace a využití opravdu malých čistě teplárenských bloků s výkonem do 100 MW tepelných, které by se přímo zapojily do systému centrálního zásobování teplem. Zde není zatím komerční nabídka, ale v pokročilém stavu je příprava finského projektu LDR-50 a také francouzský projekt, o zapojení do kterého se uvažuje i v Česku.
Vývoj a realizace pokročilých MMR IV. generace je také důležitý (jak píše Jirka Svoboda), ale pořád je to spíše běh na delší trati. On v principu není ani takový spěch. Recyklace paliva je dlouhodobý proces a budou jej pro nás dělat nejspíše Francouzi nebo Britové. I u nás (kolegové z ÚJV na takových projektech. To by mělo umožnit vývoj v této oblasti sledovat a být připraveni s našimi výzkumnými kapacitami a průmyslem naskočit v pravý čas. V té době už bude mít SÚJB dost kapacit a času i na tuto oblast, to opravdu nebude v nejbližších desetiletích. V těch bude tento úřad, jak zmiňuje Emil Novák, plně vytížen.
Nyní je třeba využít změnu nálad v EU a změnit taxonomii (třeba zrušit tu povinnost stavět rychle trvalé úložiště) a vytvořit optimální podmínky pro rozvoj jáídra v EU i Česku a využití našeho potenciálu v této oblasti.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.3.2026 22:38 Reaguje na Vladimír Wagner
Díky za příspěvek/doplnění! Myslím, že si nijak neprotiřečíme, já samozřejmě nebazíruji na všem, co jsem napsal. Jsem více snílek/nadšenec, ty více realista, jehož korekce potřebuji.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.3.2026 19:27
Pane Svobodo, tleskám Vám!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist