Jiří Svoboda: Strategický obrat v energetice ČR: Posílení energetické suverenity skrze malé modulární reaktory a uzavřený palivový cyklus
obracím se na Vás v souvislosti s probíhající aktualizací Státní energetické koncepce. Současná strategie, sázející na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v kombinaci se sezónní akumulací do vodíku, naráží na zásadní fyzikální a geologické limity. Tato cesta nás vystavuje riziku hluboké technologické závislosti na asijských dodavatelích a ekonomické neefektivitě spojené s extrémními ztrátami při konverzi energie.
I. Fyzikální limity sezónní akumulace a systémové role vodíku
Argumentace pro masivní rozvoj OZE se často opírá o klesající cenu za vyrobenou MWh. Tato metrika je však zavádějící, neboť nezahrnuje nezbytné systémové náklady na stabilizaci sítě a sezónní ukládání energie.
-
• Geologická a kapacitní bariéra: Přechod na bezemisní energetiku vyžaduje v podmínkách ČR akumulaci v řádu desítek TWh. Vodík, jako uvažované médium, vyžaduje pro srovnatelnou energetickou bezpečnost 3–4krát větší úložné objemy než zemní plyn. Absence dostatečných podzemních kaveren činí vybudování této infrastruktury ekonomicky i časově nereálným.
-
• Energetická neefektivita (Round-trip efficiency): Celková účinnost cyklu „elektřina–vodík–elektřina“ se v praxi pohybuje mezi 35–40 %. To znamená, že pro pokrytí zimní spotřeby musíme v létě vyrobit trojnásobné množství energie. Provozovat nákladné elektrolyzéry pouze v režimu využití přebytků z OZE je ekonomicky neudržitelné.
-
• Doporučení: Navrhuji využívat vysokoteplotní elektrolýzu (SOC) primárně pro dekarbonizaci průmyslu a těžké dopravy, nikoliv jako hlavní pilíř pro sezónní vyrovnávání bilance v energetice.
II. SMR jako technologický substitut sezónní akumulace a pilíř teplárenství
Namísto investic do energeticky ztrátového řetězce „výroba – konverze – skladování – zpětná konverze“ je racionálnější směřovat prostředky do zdrojů s vysokou energetickou hustotou, které sezónní výkyvy ze své podstaty neznají.
-
• Kogenerační synergie v CZT: SMR integrované do stávajících teplárenských uzlů mohou v zimním období dodávat teplo přímo do sítí dálkového vytápění. Tím se zásadně snižuje tlak na extrémně nákladné a technologicky náročné rekonstrukce historického bytového fondu a masivní instalaci tepelných čerpadel, která v mrazech kriticky zatěžují distribuční soustavu.
-
• Ekonomická efektivita celoročního provozu: Pro rentabilitu vysokých investičních nákladů SMR je klíčový jejich provoz v základním zatížení (baseload). V letním období, kdy poptávka po teple klesá, lze výkon SMR plně alokovat do výroby elektřiny, případně do vysokoteplotní elektrolýzy s využitím zbytkové páry (účinnost přes 80 %).
-
• Stabilizace soustavy: Pro vykrývání krátkodobých špiček navrhuji využít hlavně centrálně řízená bateriová úložiště (včetně využití baterií s dostatečnou reziduální kapacitou z elektromobility). Tento model činí z masivní výstavby OZE a plynových záložních zdrojů duplicitní, ekonomicky neefektivní investici.
III. Strategie energetické autonomie: Uzavřený palivový cyklus
Navrhuji alternativu postavenou na strategii uzavřeného palivového cyklu, která z České republiky učiní lídra v energetické bezpečnosti skrze dvě realizační etapy:1. První etapa: Stabilizace a dekarbonizace teplárenství (SMR III)
Prvním krokem je integrace a případná licenční výroba pokročilých SMR III. generace. Tyto reaktory budou přednostně situovány přímo v areálech stávajících tepláren (urban siting) jako primární zdroje tepla a elektřiny.
-
• Teplo jako strategická komodita: Zatímco v létě SMR vyrábí elektřinu a dodává teplo pro přípravu teplé vody a vysokoteplotní elektrolýzu (SOC), v zimě se stává dominantním zdrojem dálkového vytápění. Odpadní teplo z procesu výroby elektřiny přestává být ztrátou a stává se klíčovým nástrojem pro udržení cenové dostupnosti tepla bez nutnosti nákladné rekonstrukce bytového fondu.
2. Druhá etapa: Technologická nadvláda (množivé SMR IV a recyklace)
Druhým nezbytným krokem je vývoj a nasazení recyklačních linek vyhořelého jaderného paliva a množivých SMR IV. generace. Zde má ČR a EU unikátní šanci definovat globální standardy.
-
• Zhodnocení energetického aktiva: V českých meziskladech jsou uloženy tisíce tun vyhořelého paliva, které obsahuje více jak 95 % nevyužité energie. Množivé reaktory dokážou tento potenciál efektivně využít. Získáváme tím palivovou nezávislost na staletí dopředu již se současnými zásobami, zminimalizujeme potřebu dovozu uranu a fosilních paliv a zásadně přispějeme k ochraně klimatu.
-
• Robotizovaná separace: Navrhuji výstavbu národního centra pro robotizovanou recyklaci jaderného paliva s využitím časového faktoru (vystárnutí paliva 70–100 let). Pokles aktivity umožňuje robotizovanou chemickou separaci, která sníží náklady pod cenu těžby nového uranu a drasticky zredukuje nároky na parametry hlubinného úložiště. Navrhuji vybudování modulárních recyklačních linek v areálech stávajících jaderných elektráren, které z vyhořelého nejvíce vystárlého paliva získají nové palivo nejdříve pro SMR III a později pro pokročilé SMR IV. generace.
-
• Ekonomická a ekologická efektivita: Náklady na robotizovanou separaci jsou predikovatelné a ve srovnání s budováním a provozem rozsáhlého hlubinného úložiště představují efektivnější cestu s nižší ekologickou stopou. Tento proces mění „odpad“ v cennou surovinu a dramaticky zkracuje dobu nebezpečnosti zbylých reziduí.
-
• Průmyslová suverenita: Vývoj jaderných modulů a robotizované přepracování paliva je doménou špičkového českého strojírenství a výzkumu (např. Škoda JS, Vítkovice, ÚJV Řež). Máme šanci stát se exportérem technologií, nikoliv jen jejich spotřebitelem.
-
• Legislativní rámec: Nezbytnou podmínkou je úprava certifikace meziskladů a kontejnerů pro střednědobé skladování (CASTOR) přesahující 100 let, což je technicky predikovatelné a proveditelné řešení. Součástí strategie by měla být i certifikace postupů pro technickou repasi stávajících kontejnerů (např. systémů těsnění a monitoringu), což by významně snížilo náklady na logistiku uzavřeného cyklu.
IV. Doporučení pro Ministerstvo průmyslu a obchodu
Vyzývám k úpravě energetické koncepce v těchto klíčových bodech:
-
1. Regulační rámec pro „Nuclear Energy Hubs“: Umožnit umisťování modulárních zdrojů v blízkosti průmyslových a sídelních aglomerací pro maximální využití tepla.
-
2. Prioritizace SMR v teplárenství: Definovat SMR jako prioritní náhradu uhelných zdrojů v sítích CZT před dočasnými řešeními založenými na dovozu zemního plynu či masivním spalování biomasy.
-
3. Podpora uzavřeného palivového cyklu: Investovat do výzkumu a realizace technologií pro recyklaci paliva jako klíče k vysokému stupni energetické nezávislosti.
-
4. Podpora vývoje SMR: Investovat do výzkumu a přípravy technologie pro výrobu a provoz SMR III. a IV. generace.
-
5. Diplomacie v rámci EU: Představit tento koncept Evropské komisi jako cestu k dekarbonizaci a usilovat o notifikaci, která zohlední recyklaci jako legitimní alternativu k unáhlenému vybudování hlubinného úložiště. V kontextu aktuálního vyjádření předsedkyně Evropské komise o strategickém významu jaderné energetiky pro stabilitu EU se nyní otevírá unikátní prostor pro prosazení i získání finanční podpory této české cesty.
energetika by neměla být bojem ideologií, ale doménou fyzikální a inženýrské efektivity. Náklady na pořízení robustní jaderné sítě jsou vysoké, ale v horizontu 60+ let představují jedinou technicky schůdnou cestu k bezpečné energii bez neefektivní sezónní akumulace. Jde o strategii, která synergeticky řeší řadu problémů, jejichž separátní řešení by bylo v sumě mnohem dražší, složitější a spojené s vyššími ekologickými dopady.
Čína ovládla trh s křemíkem. My máme šanci ovládnout trh s energetickou suverenitou. Nechtějme být jen instalatéry cizích panelů a baterií, buďme kovárnou evropské jaderné svobody. Česká republika k tomu má díky tradicím i převládajícímu smýšlení společnosti ty nejlepší předpoklady.
Předem vám děkuji za zvážení představeného konceptu a jsem připraven k další spolupráci.
S úctou,
reklama

Dále čtěte |
Evropská komise na první čtvrtletí stanovila cenu uhlíkového cla na 75,36 eura za tunu CO2
Ve Vídni proběhne druhý ročník klimatického bienále
Lesní požáry zničily v Evropě dva miliony hektarů půdy, může za to válka a horko
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (39)
Slavomil Vinkler
19.3.2026 06:06Jiří Svoboda
19.3.2026 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Novák
19.3.2026 15:35 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.3.2026 15:43 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
19.3.2026 19:07 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.3.2026 19:21 Reaguje na Emil NovákKarel Ploranský
27.3.2026 19:14 Reaguje na Jiří SvobodaJá si myslím, že to vázne VÝHRADNĚ A POUZE NA POLITICE. Na technice sotva.
Totiž i když si to lidé neuvědomují, malé reaktory využitelné jako zcela vyhovující lokální zdroje jsou už po řadu let VYŘEŠENOU věcí. Natolik dořešenou, že je přímo zločin, že to pohání jen válečná plavidla a nevyužívá se to všeobecně.
Stačilo by uvolnit to know-how i pro civilní sektor...
A bezpečnost? Například letadlová loď je natolik obrovská investice a po uvedení do provozu je to objekt natolik strategicky významný, že nelze věřit, že by vojáci pro věc tak nákladnou a strategicky důležitou použili nějaký reaktor, u kterého nejsou naprosto dostatečné záruky z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti a který by u té lodi představoval Achillovu patu.
Takže platí známé pravidlo - že když se NECHCE, je to větší problém, než když to nejde...
Blbci vyplašení systematickým vymýváním mozků a přeháněním děsivých rizik jádra u nás zabrzdili rozvoj velkých JE, které kdybychom měli, měli bychom v podstatě vyhráno.
Tak nedopusťme, aby o generaci později jiní blbci zabrzdili i rozvoj těch malých!
Richard Vacek
19.3.2026 06:08smějící se bestie
19.3.2026 06:54 Reaguje na Richard Vacekzřejmě 50let, bohužel !
Jiří Svoboda
19.3.2026 15:33 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
19.3.2026 06:59 Reaguje na Richard VacekEmil Novák
19.3.2026 07:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.3.2026 15:49 Reaguje na Emil Novákvaber
20.3.2026 08:09 Reaguje na Emil NovákJiří Svoboda
19.3.2026 15:30 Reaguje na Richard Vacekpepa knotek
19.3.2026 08:48Jiří Svoboda
19.3.2026 15:40 Reaguje na pepa knotekvaber
20.3.2026 08:24Přepracování paliva je obtížné a opravdu tam se pracuje s vysoce aktivním palivem. To taky nejde děla všude.
Bude úspěch ,když se podaří postavit jeden normální blok, raději dva.
Ekologické teplárenství je neřešitelný oříšek ,ale odborníci nám vnucují ,že při pálení biomasy a dřeva se nevypouští CO2, je to ekologické a má nás zachránit . To já považuji za účelovou lež.
Slavomil Vinkler
20.3.2026 11:36 Reaguje na vaberJiří Svoboda
20.3.2026 16:54 Reaguje na vaberKaždopádně ten vysoce aktivní odpad má rozpětí aktivit mnoha řádů a po 70 letech vystárnutí se již docela blíží středně aktivnímu, což vše hodně zjednodušuje. Vždyť tam píšu "Navrhuji vybudování modulárních recyklačních linek v areálech stávajících jaderných elektráren...".
Vladimír Wagner
20.3.2026 17:11 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.3.2026 22:29 Reaguje na Vladimír WagnerKaždopádně by se mohlo s velkou výhodou využívat to, že se bude přepracovávat vždy to nejstarší palivo z meziskladů. A pokud by šlo z CASTORů přímo do přepracovávací linky, bylo by to mnohem jednodušší. Ty asi přepracovávání rozumíš nejlépe, mohl bys o tom napsat fajn článek. Možná ta linka na přepracování by fakt nemusela být tak složitá a naši by to zvládli - robotizovaná chemie - to jde strašně kupředu. JE musíš stejně hlídat, bylo by tu jen něco navíc. Taky pochybuji, že by Frantíci či Briti byli nadšení, kdyby se jim tam sváželo vyhořelé palivo z celé Evropy.
Vladimír Wagner
20.3.2026 22:38 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.3.2026 20:24 Reaguje na Vladimír WagnerTy linky připadají v úvahu nejdíve za 20 let, pokud bude SMR IV. k dispozici.
Vladimír Wagner
22.3.2026 08:47 Reaguje na Jiří Svobodavaber
22.3.2026 08:59 Reaguje na Vladimír WagnerTo si tyto dvě země ,jaderné mocnosti,vlastně dělají zásoby uranu. Jen jaderné mocnosti mohou přepracovávat ,obohacovat uran.
Nebo se někde používá přepracované palivo na výrobu el energie. Nevím kde, ani jaký je to typ reaktoru ho spaluje.
Vladimír Wagner
22.3.2026 17:03 Reaguje na vaberPavel Hanzl
22.3.2026 07:15 Reaguje na vabervaber
22.3.2026 08:53 Reaguje na Pavel HanzlPochop ,že žádný fosilní a oběhový uhlík není ,je jen takový který se vypouští do atmosféry ve formě CO2 a takový který se na planetě přemění na biomasu. Když tu biomasu budeme pálit, budeme vypouště CO2 a ještě ničit mechanizmus který z atmosféry CO2 odstraňuje. To nemluvím o dalším významu biomasy pro živé organizmy.
Učit se, učit se, učit se, znamená pro někoho jen opakovat, ,opakovat ,opakovat. To někdo opravdu nepochopí.
Pavel Hanzl
22.3.2026 20:21 Reaguje na vaberTen fosilní uhlík byl oběhový před stamilióny let, kdy bylo výrazně tepleji a jak se ukládal pod zem, z koloběhu vypadával. Za tu dobu se ekosystém stačil přizpůsobit a když ho dnes, rychostí nárazu asteroidu, vyfučíte zpět do atmosféry, vše se totálně poondí. Ani tohle nechápete?
vaber
23.3.2026 07:41 Reaguje na Pavel HanzlTo fakt je možný ,docela jistý.
Pavel Hanzl
23.3.2026 07:49 Reaguje na vaberA pozn: za Marie Terezie bylo lesů polovina, než dnes.
vaber
24.3.2026 07:55 Reaguje na Pavel HanzlPolovina lesů byla možná u nás ,ale není to jisté, mohlo jich být tehdy i více. Na planetě ale bylo v té době lesů a biomasy mnohem a mnohem více. Seznam se s tím, kolik lesů třeba zmizelo jen v USA za posledních 200 let, nebo v Anglii.
Pavel Hanzl
22.3.2026 20:22 Reaguje na vaberTen fosilní uhlík byl oběhový před stamilióny let, kdy bylo výrazně tepleji a jak se ukládal pod zem, z koloběhu vypadával. Za tu dobu se ekosystém stačil přizpůsobit a když ho dnes, rychostí nárazu asteroidu, vyfučíte zpět do atmosféry, vše se totálně poondí. Ani tohle nechápete?
Vladimír Wagner
20.3.2026 17:03Malé modulární reaktory (MMR) Rolls-Royce (jde spíše o středně velké reaktory) by měly po výstavbě prototypového a školícího bloku v Temelíně co nejvíce nahradit dnešní velké uhelné zdroje, které se využívají kromě výroby elektřiny i k produkci tepla (Tušimice, Dětmarovice, ...)
V obou případech nebude Česko čistě uživatelem, ale plánuje se velmi intenzivně zapojit u MMR i do vývoje bloku a u velkých i MMR pak do výroby částí a jejich výstavbě nejen v Česku.
Co zatím chybí, je implementace a využití opravdu malých čistě teplárenských bloků s výkonem do 100 MW tepelných, které by se přímo zapojily do systému centrálního zásobování teplem. Zde není zatím komerční nabídka, ale v pokročilém stavu je příprava finského projektu LDR-50 a také francouzský projekt, o zapojení do kterého se uvažuje i v Česku.
Vývoj a realizace pokročilých MMR IV. generace je také důležitý (jak píše Jirka Svoboda), ale pořád je to spíše běh na delší trati. On v principu není ani takový spěch. Recyklace paliva je dlouhodobý proces a budou jej pro nás dělat nejspíše Francouzi nebo Britové. I u nás (kolegové z ÚJV na takových projektech. To by mělo umožnit vývoj v této oblasti sledovat a být připraveni s našimi výzkumnými kapacitami a průmyslem naskočit v pravý čas. V té době už bude mít SÚJB dost kapacit a času i na tuto oblast, to opravdu nebude v nejbližších desetiletích. V těch bude tento úřad, jak zmiňuje Emil Novák, plně vytížen.
Nyní je třeba využít změnu nálad v EU a změnit taxonomii (třeba zrušit tu povinnost stavět rychle trvalé úložiště) a vytvořit optimální podmínky pro rozvoj jáídra v EU i Česku a využití našeho potenciálu v této oblasti.




Jiří Svoboda: Více dřeva do stavebnictví, ale s rozmyslem
Jiří Svoboda: Hlubinné úložiště a pochybný argument čistého stolu
Jiří Svoboda: Hovory s ChatGPT na téma ochrany klimatu