Jiří Svoboda: Kompromis pro Nové Mlýny – může polosuchý poldr zachránit Dyji před ekocidou a Břeclav před stoletou vodou?
23.7.2026 | Jiří Svoboda |
Ilustrační snímek.
Foto | Rybioko / Wikimedia Commons
Tři nádrže, jedna technologická past
Kaskáda Mušovské, Věstonické a Novomlýnské nádrže byla vybudována se specifickým cílem – zásobovat intenzivní zemědělské závlahy. Tento účel však dnes téměř neexistuje. Zůstala obří, mělká vodní plocha (hloubka se nejčastěji pohybuje mezi 5 až 7 metry), která se v horkých letních měsících mění v prohřátou líheň toxických sinic.Klíčovým problémem je fosfor, který do nádrží přitéká z nedostatečně vyčištěných odpadních vod a splachů z polí. Sinice v noci spotřebovávají veškerý kyslík. Když pak Povodí Moravy vypouští vodu ze spodních vrstev Dolní nádrže dál do koryta Dyje (například kolem jezu Bulhary), teče do řeky hnijící koktejl s nulovým obsahem kyslíku. Výsledkem jsou opakující se tragické obrazy: desítky tun udušených ryb a kolaps říčního ekosystému.
Radikální řez: Suchý poldr jako ekonomické sci-fi?
Část vědců a botaniků vidí řešení v úplném vypuštění Střední a Dolní nádrže a v jejich přeměně na obří suchý poldr. Z čistě matematického hlediska by to znamenalo uvolnění obrovského prostoru. Celá kaskáda zadržuje zhruba 130 až 140 milionů m³ vody, přičemž pro povodně dnes zbývá ochranná kapacita pouhých 14,5 milionu m³. Úplným vypuštěním by vznikl suverénně největší suchý poldr ve střední Evropě s volným objemem přes 100 milionů m³, schopný bezpečně spolknout i katastrofální stoletou vodu (Q100).Jenže toto tvrdé inženýrské řešení má obrovskou technickou a finanční vadu. Zdejší přehradní profily jsou sypané zemní hráze s jílovým těsnicím jádrem. Tato jádra byla navržena tak, že musí být trvale pod vodou. Pokud by nádrže vyschly, jíl popraská, ztratí funkčnost a při první povodni hrozí protržení hrází.
Přeměna na čistě suchý poldr by tak vyžadovala masivní investice v řádu 3 až 5 miliard korun:
-
• Kompletní hloubkovou injektáž nebo stavbu nových betonových těsnicích stěn v tělesech hrází.
-
• Umělé vybagrování kilometrů nových koryt pro řeky Dyje, Jihlava a Svratka na obnaženém dně.
-
• Sanaci a odtěžení milionů tun starého sedimentu, který by jinak na suchu větral a prášil.
-
• Statické zajištění mezinárodních silnic vedoucích po korunách hrází, které by přišly o boční hydrostatický tlak vody.
Kompromis jménem „polosuchý poldr“
Jako ideální střední cesta se ukazuje model řízeného polosuchého poldru, který již v menším měřítku úspěšně funguje například na největším českém poldru Žichlínek nebo v Bezměrově, kde mokřadní nadržení záměrně udržuje patu sypané hráze ve vlhku.Jak by to fungovalo na Nových Mlýnech? Střední a Dolní nádrž by se nevypustily úplně. Hladina by se trvale snížila na kritické minimum (např. na 1 až 2 metry hloubky). Tento zdánlivě jednoduchý krok přináší synergický efekt:
-
1. Hráze jsou v bezpečí: Jílová jádra zůstávají trvale zaplavená a vlhká. Odpadá riziko jejich popraskání i nutnost miliardových injektáží. Boční tlak na silnice zůstává stabilní.
-
2. Obří protipovodňová intenzita: Nad sníženou hladinou se stále uvolní gigantický volný prostor o objemu 85 až 95 milionů m³. To je pro utlumení stoleté vody pro Břeclav a obce po proudu plnohodnotná a zcela dostačující kapacita.
-
3. Přírodní brzda povodňové vlny: Na ploše stovek hektarů vznikne unikátní mozaika tůní, mokřadů a rákosin. Když dorazí povodeň, voda nevteče na holou pláň, ale narazí na hustou vegetaci. Tento hydraulický odpor krajiny povodňovou vlnu přirozeně zpomalí a rozprostře ještě předtím, než doteče k hlavní hrázi. Odtok do Břeclavi je pak mnohem plynulejší.
-
4. Konec hnití vody: Voda protékající živým mokřadem se průběžně okysličuje a chladí. Mokřadní vegetace navíc funguje jako přirozený biofiltr, který spotřebovává fosfor. Do Dyje pod přehradou by tak odtékala nesrovnatelně kvalitnější voda než dnes.
Finanční realita: Kde vzít peníze a jak narovnat trh bez dotací?
Transformace na polosuchý poldr by si vyžádala investice v řádu „pouze“ 400 až 800 milionů korun – primárně na úpravu spodních výpustí, stavitelných segmentů a lokální přírodní úpravy dna. Ušetřené miliardy oproti suché variantě však stát nemusí složitě dotovat do drahých komunálních technologií. Skutečný kořen problému – tedy znečištění fosforem – lze totiž vyřešit chytrou legislativou, která donutí znečišťovatele jednat a nastartuje tržní cirkulární ekonomiku.Zde narážíme na širší globální souvislost. Evropská unie nařizuje velkým čistírnám povinnost recyklovat fosfor z kalů od roku 2029. Přírodní fosfátové doly v Maroku či Číně se vyčerpají během několika desetiletí (tzv. Peak Phosphorus se odhaduje mezi lety 2035 až 2070) a Evropa je na dovozu suroviny klíčové pro zemědělství stoprocentně závislá. Problém je, že čistý recyklovaný fosfor z kalů (např. ve formě struvitu) je dnes 4× až 6× dražší než ten těžený. Pokud by stát nutil zemědělce kupovat drahý recyklát skokově, promítlo by se to do trvalého zdražení potravin o 5 až 12 %.
Cesta ven vede přes postupně rostoucí ekologické clo na dovážený surový fosfor. Pokud by stát zavedl clo, které by v průběhu deseti let plynule rostlo od nízkých hodnot až po úroveň, která dovoz z Maroka ekonomicky úplně zastaví, trh by dostal jasný signál a čas se přizpůsobit. Vybrané peníze z cla by v prvních letech financovaly transformaci Nových Mlýnů. S rostoucí cenou dovozového fosforu by pak domácí, ekologicky šetrný a pomalu se uvolňující struvit z čistíren přirozeně vyhrál tržní souboj – bez jediné koruny státních dotací.
Čištění u zdroje: Povinná recyklace pro průmysl
Aby centrální čistírny odpadních vod nad kaskádou nebyly přetíženy, musí jít ruku v ruce s clem druhá legislativní páka: přenesení povinnosti recyklace přímo na průmyslové podniky. Domácí prací prášky a tablety do myček již dnes podléhají přísným evropským zákazům fosfátů. Hlavními producenty chemického znečištění tak zůstávají průmyslové provozy – velké komerční prádelny, jatka, mlékárny, pivovary či chemičky.Zavedení zákonné povinnosti zrecyklovat fosfor přímo v místě jeho použití (tedy před vypuštěním do veřejné kanalizace) dává obrovský smysl. V horkých a vysoce koncentrovaných průmyslových kalových vodách je separace fosforu technologicky mnohem snazší a levnější než na koncové městské čistírně, kde je znečištění naředěno miliony litrů dešťové vody. Průmyslové podniky by tak na konci svých linek provozovaly lokální srážecí stanice a generovaly čistý struvit přímo pro regionální zemědělce. Do centrálních čistíren a následně do Nových Mlýnů by tak odcházela voda, kterou příroda dokáže bez problému unést.
Závěr
Debata o Nových Mlýnech by neměla být černobílá. Úplné vypuštění je technicky nebezpečné a ekonomicky neúnosné. Zachování statusu quo zase znamená tichý souhlas s opakující se ekologickou havárií v řece Dyji.Řízený polosuchý poldr v kombinaci s tlakem na průmyslové znečišťovatele a postupným zpoplatněním dovozových fosfátů představuje funkční, bezpečný a finančně soběstačný systém. Udělá z Nových Mlýnů moderní zbraň proti klimatické změně – systém, který v zimě spolehlivě zadrží povodně, v létě nabídne útočiště přírodě a pod hráz propustí vodu, ve které mohou ryby konečně volně dýchat.
reklama
Další informace |
Text vznikl s využitím AI Gemini.
Jiří Svoboda
Autor je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Je autorem konceptu uhlíkové daně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jiří Svoboda: Každá kapka vody má dobře posloužit. Proč v nové klimatické realitě musíme plánovat budoucnost, ne pouze kopírovat minulost
Jiří Svoboda: Jak funguje atmosféra; proč je příměr se „svetrem“ lepší než „zrcadlo“ nebo „zdroj tepla“
Jiří Svoboda: Ozdobnice obrovská: Proč namísto drahých biopaliv nepálíme celá pole v lokálních teplárnách?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 07:39Povodí Moravy již delší dobu navrhuje (pod jiným označením) de fakto třičtvrtěsuchý polder. Z jarních vod naplnění, v létě postupné vypouštění. Tato manipulace řeší povodňování Soutoku, či aspoň minimální průtok Dyjí v nejhorším. V žádném případě ani jeden návrh neřeší zezelenání odtoku. A to nevyřeší ani manipulace podle PM, ani polosuchý zarostlý polder dle výše uvedeného textu. To je jen formální reakce: -učiň opatření (a hin sa hukáže či zezelená. No určitě zezelená.). A navíc neřeší zásobu ani na naprosto nezbytné povodňování CHKO Soutoku, ani na čím dál potřebnější zásobu na závlahy.
Naopak návrh p. Svobody na hospodaření s fosforem je jediné možné účinné opatření, které by mělo platit pro celou republiku.
Odpovědět
Naopak návrh p. Svobody na hospodaření s fosforem je jediné možné účinné opatření, které by mělo platit pro celou republiku.
MU
Michal Uhrovič
23.7.2026 08:30 Reaguje na Slavomil VinklerJsem laik, ale popisované řešení p. Svobody mě taky připadá správné.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
23.7.2026 08:54 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji vám, i panu Svobodovi. Opět někdo zareagoval lépe a profesionálněji, než bych to učinil já jako laik.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:57 Reaguje na Imarr ImarrJenže to je řešení na destiletí a politici jsou voleni na pouhé 4 roky. A před každými volbami slibují, jak voličům budou dělat pomyšlení. A najednou nějaké zdražování? Případně omezování mocných podnikatelů, kteří je podplácejí před volbami? Ne,ne, dlouhodobá opatření může provádět pouze "totalitní" stát.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
23.7.2026 12:03 Reaguje na Jaroslav PokornýV ČR máte pravdu, dlouhodobá opatření u nás moc nejdou. Ale jsou státy, kde se lidé dokážou domluvit, věří si a dokážou spolupraocvat na delší období. U nás to nejde, každý závidí druhému a nikdo nikomu nevěří.
Odpovědět
II
II
Imarr Imarr
23.7.2026 13:51 Reaguje na Jaroslav PokornýNení pravda. Stačí funkční demokracie, a myslící voliči. Za první republiky jsme to dokázali, a němci po válce dlouhá desetiletí také. Co vše za 50 let vybudovali v infrastruktuře.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:39 Reaguje na Imarr ImarrCo myslíte - máme u nás funkční demokracii? A myslící voliči? Znáte to - "bližší košile než kabát"?
Odpovědět
II
Imarr Imarr
24.7.2026 08:14 Reaguje na Jaroslav PokornýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PH
Pavel Hanzl
25.7.2026 20:04 Reaguje na Imarr ImarrPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MU
Michal Uhrovič
23.7.2026 08:29Myslím si, že odborníci nebudou dostatečně vyslyšeni a přejde se k rychlému řešení a to navýšení hladiny. Ryby budou hynout dál a povodí to bude sledovat a monitorovat.
Dnešní politická reprezentace nebere odborné stanoviska vážně a rozhoduje podle průzkumů veřejného mínění, kde je velká část veřejnosti zmanipulována.
Odpovědět
Dnešní politická reprezentace nebere odborné stanoviska vážně a rozhoduje podle průzkumů veřejného mínění, kde je velká část veřejnosti zmanipulována.
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 09:08 Reaguje na Michal UhrovičNepokládám stanovisko za správné a vůbec ne odborné. Ani navýšení, ani snížení hladiny zezelenání nemůže zastavit. Ryby budou hynout dál. Jedině by "opticky" pomohlo úplné vysušení nádrží a tedy pustit vodu dolů, sousedům.
Co se týče zelenání, tak pomůže jen zastavit přítok fosforu a odfosforování usazenin.
Navýšení hladiny podle PM pomůže jen jako zásoba vody pro Soutok a případně zemědělce.
Odpovědět
Co se týče zelenání, tak pomůže jen zastavit přítok fosforu a odfosforování usazenin.
Navýšení hladiny podle PM pomůže jen jako zásoba vody pro Soutok a případně zemědělce.
MU
Michal Uhrovič
23.7.2026 11:09 Reaguje na Slavomil Vinklerrybářský svaz podporuje navýšení hladiny, i když to nic nevyřeší.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nove-mlyny-vypusteni-rozhovor-rybar-miroslav-lanicek.A260722_125255_brno-zpravy_mos1?zdroj=brnoh_hp
Odpovědět
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nove-mlyny-vypusteni-rozhovor-rybar-miroslav-lanicek.A260722_125255_brno-zpravy_mos1?zdroj=brnoh_hp
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2026 06:38 Reaguje na Michal UhrovičPomůže to pustit jen víc vody dolů a tedy proplach. Jinak zelenání to nezastaví . Zelenání tj. snížit obsah fosforu- je nutno požadovat po zákonodárcích.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
23.7.2026 09:06Tak pokud vyřešíte fosfáty, nebudete potřebovat vypouštět nádrže.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 09:08 Reaguje na Marcela JezberováA bez vyřešení fosforu si všichni možou lámat prst v ....
Odpovědět
ss
Jakub Graňák
23.7.2026 09:09Spíš udělat z trojky jednu velkou kořenovou čističku...
Pro Slávu Vinklera - říkal jste že na Moravě není velká přehrada - co Vranov? Sakra že? Dokonce i na té samé řece. Tam se těch 13 mega kubíků na povodňování vodohospodářskými díly odvodněného luhu nenajde? Samozřejmě že z jarních vod...
Odpovědět
Pro Slávu Vinklera - říkal jste že na Moravě není velká přehrada - co Vranov? Sakra že? Dokonce i na té samé řece. Tam se těch 13 mega kubíků na povodňování vodohospodářskými díly odvodněného luhu nenajde? Samozřejmě že z jarních vod...
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 09:23 Reaguje na Jakub GraňákMorava jako řeka. Je tam jen Litovelské pomoraví jako "polder". Přesto to zaplaví soutok jen jednou za ?100Let?
Vranov je de fakto rekreační a vodárenská zásoba, a je taky zelená. Vy navrhujte protáhnout tu povodeň přes Znojmo?
Kořenová čistička? No to je neobyčejně nákladné na výstavbu. Navíc tam po vypuštění zůstane asi 2 m vody co zezelená. Už jsem to tady psal, - bývalé Panzéé. No a hraáze vyschnou a při povodni se možou protrhnout. Řešení je jen zničit fosfor.
Odpovědět
Vranov je de fakto rekreační a vodárenská zásoba, a je taky zelená. Vy navrhujte protáhnout tu povodeň přes Znojmo?
Kořenová čistička? No to je neobyčejně nákladné na výstavbu. Navíc tam po vypuštění zůstane asi 2 m vody co zezelená. Už jsem to tady psal, - bývalé Panzéé. No a hraáze vyschnou a při povodni se možou protrhnout. Řešení je jen zničit fosfor.
II
Jakub Graňák
23.7.2026 10:05 Reaguje na Slavomil VinklerKdepak by jste chtěl tu přehradu na řece Moravě postavit, aby se z ní nestaly další NM? Reliéf krajiny a hustá zástavba to neoumožňují až někam po Lukavice.
Jakou povodeň? Zvýšit průtok... nebo když to pouštějí z NM tak to rve břehy?
Odpovědět
Jakou povodeň? Zvýšit průtok... nebo když to pouštějí z NM tak to rve břehy?
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 11:46 Reaguje na Jakub GraňákOd Podlesí po křižovatku Hanušovice-Staré Město. 6 km minimálně obydleného udolí.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.7.2026 11:51 Reaguje na Jarek SchindlerSkvěle, to jistě vyřeší povodňování soutoku?-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.7.2026 23:59 Reaguje na Jakub Graňák Ne ale zadrží vodu zaplavující prostor od Hanušovic po Moravičany. No a samozřejmě by to byla čistá voda která můžete v době sucha přilepšit celé Moravě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 10:01"Systém, který v zimě spolehlivě zadrží povodně, v létě nabídne útočiště přírodě a pod hráz propustí vodu, ve které mohou ryby konečně volně dýchat". Ježiši, jak je to jednoduché. Akorát povodně máme naštěstí poslední dobou v letních měsících a fosforu na dně se stejně jen tak nezbavíme, takže je předčasné tvrdit že ryby budou konečně volně dýchat. Nesmysl jakým je nějaký polosuchý poldr navíc asi nic moc nevyřeší a my se zbavíme zásoby 80 milionů m3 vody.
Odpovědět
MU
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 11:38 Reaguje na Michal UhrovičNo a ta splašková voda se snad likvidací dolní nádrže jen tak ztratí? Všichni ti ekologové by měli spíš začít přemýšlet co dělat aby to do budoucnosti nebyla splašková voda. I když , samozřejmě nejlehčí je bourat.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 12:00 Reaguje na Michal UhrovičNo, ta "splašková" voda plná fosforu je docela dobrá pro závlahy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.7.2026 10:49Přiznejme si, že neumíme a vlastně ani nechceme snížit množství fosforu ve
vodách z ČOV(nákladné a společensky neprůchodné). Bojíme se zdražit stočné
o náklady na lepší čištění v ČOV a omezit použití fosforu v potravinářství.
Neustále opakuji, že nejlevněji vychází použití vod z ČOV k závlahám, byť
pouze energetických plodin a dřevin a je problém z velké většiny vyřešen.
Bohužel fanatismus zakazující jejich využití k závlahám tomu brání, ale
nebrání už znečištění řek a přehrad těmi sajrajty. Je třeba, aby si to
uvědomili i "vědci" brojící za vypuštění nádrže a předání Černého Petra
znečištěné vody sousedům a mořím. Co to je za "vědce", kteří přesouvají
problémy na jiné, než je trvale řešit. Za co berou plat, že nabízejí tak
bezohledné řešení místo řešení kompromisního a nebo dokonce převratného.
Vážení "vědci" vraťte diplomy a poučte se třeba v Izraeli, kde odpadní
vody končí jako závlahy polí s potravinami normované kvality. Fosforem
z ČOV se nahradí fosfor v hnojivech z dovozu a nebude vyživovat sinice.
Jak snadné nainstalovat čerpadla, potrubí a zavlažovat ta pole, ale
asi se na tom nedá vydělat tolik, jako na vymýšlení a realizaci nových
účinných odlučovačů fosforu a jiných nečistot. Myslím si, že už se nyní
třesou nedočkavostí firmy, které ty odlučovače vyrobí, nainstalují a
budou draze servisovat a vše zaplatí zákazník ve stočném.
Odpovědět
vodách z ČOV(nákladné a společensky neprůchodné). Bojíme se zdražit stočné
o náklady na lepší čištění v ČOV a omezit použití fosforu v potravinářství.
Neustále opakuji, že nejlevněji vychází použití vod z ČOV k závlahám, byť
pouze energetických plodin a dřevin a je problém z velké většiny vyřešen.
Bohužel fanatismus zakazující jejich využití k závlahám tomu brání, ale
nebrání už znečištění řek a přehrad těmi sajrajty. Je třeba, aby si to
uvědomili i "vědci" brojící za vypuštění nádrže a předání Černého Petra
znečištěné vody sousedům a mořím. Co to je za "vědce", kteří přesouvají
problémy na jiné, než je trvale řešit. Za co berou plat, že nabízejí tak
bezohledné řešení místo řešení kompromisního a nebo dokonce převratného.
Vážení "vědci" vraťte diplomy a poučte se třeba v Izraeli, kde odpadní
vody končí jako závlahy polí s potravinami normované kvality. Fosforem
z ČOV se nahradí fosfor v hnojivech z dovozu a nebude vyživovat sinice.
Jak snadné nainstalovat čerpadla, potrubí a zavlažovat ta pole, ale
asi se na tom nedá vydělat tolik, jako na vymýšlení a realizaci nových
účinných odlučovačů fosforu a jiných nečistot. Myslím si, že už se nyní
třesou nedočkavostí firmy, které ty odlučovače vyrobí, nainstalují a
budou draze servisovat a vše zaplatí zákazník ve stočném.
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 12:06 Reaguje na Břetislav MachačekV Izraeli nám průvodce tvrdil, že ta vyčištěná splašková voda je v podstatě pitná, ale že se tak samozřejmě nevyužívá.
Kamarád, který s rodinou jezdil na dovolenou na kterýsi ostrov v Chorvatsku, kam se voda musela přivážet, říkal, domácí s ní velice šetřili, ale že oni, jako platící turisté, nijak omezováni nebyli. Ale že domácí vodu ze žumpy využívali na zalévání zahrady. Pravda, používali jen mýdlo a trochu málo nějakého saponátu. Takže inspirací máme dost. Jen si vzít příklad.
I když - čistírnou v Praze Bubenči protékají 4 m3/vt. Takové množství nelze v blízkosti využít.
Odpovědět
Kamarád, který s rodinou jezdil na dovolenou na kterýsi ostrov v Chorvatsku, kam se voda musela přivážet, říkal, domácí s ní velice šetřili, ale že oni, jako platící turisté, nijak omezováni nebyli. Ale že domácí vodu ze žumpy využívali na zalévání zahrady. Pravda, používali jen mýdlo a trochu málo nějakého saponátu. Takže inspirací máme dost. Jen si vzít příklad.
I když - čistírnou v Praze Bubenči protékají 4 m3/vt. Takové množství nelze v blízkosti využít.
LB
Lukas B.
23.7.2026 12:20 Reaguje na Jaroslav Pokornýčistírna v bubenči je fakt velká a moderní a s trochou nadsázky z ní vytéká pstruhová voda a nějaké napití zhluboka by našinec zřejmě ani neodstonal. a samozřejmě přečištěná voda z domácí čističky je na zalévání velmi vhodná (když je to Vaše čistička tak samozřejmě víte, co do ní padá)
Odpovědět
II
Imarr Imarr
23.7.2026 14:00 Reaguje na Lukas B.Na chatě Topas 5, a používám občas na závlahu.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:45 Reaguje na Lukas B.Byl jste v té čistírně na exkurzi? Já ano. Technik vysvětloval, že voda se v ní zdrží 24 hod. Za tu dobu se vysráží cca 95% kalů, které jsou pak skladované měsíc, aby vyhnily. Pak s nimi mají "nerudovský problém": "Kam s nimi?" Ovšem s rozpuštěými látkami že je problém - těch se vysráží jen málo. A jestli se na výtoku chcete napít té pěnící vody, tak "dobrou chuť".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 13:57 Reaguje na Břetislav MachačekTak. No to posílání sraček pryč je celosvětový problém, co se mstí v mořích. Kolem Floridy bují sinice a jedovaté řasy a chtějí to vyúčtovat zdrojům.
No tam je to jasně americké, ale naši turisté jezdí k evropským mořím a sami si tam to posíláme. Vidím fosfor snad horší než sodovkáč.
Odpovědět
No tam je to jasně americké, ale naši turisté jezdí k evropským mořím a sami si tam to posíláme. Vidím fosfor snad horší než sodovkáč.
DF
Daniel Fiala
23.7.2026 14:27 Reaguje na Slavomil Vinklerk USA: pod ústím Mississippi je v Gulf of Mexico největší "death zone" na světě. A dělají se kvůli tomu miliardové projekty, protože astronomické ztráty z lovu krevet aj. jako přímé ekologické škody. Chesapeake Bay dtto. Estuárium Labe bylo dtto. Japonské Seto sea dtto. Seznam nebere konce.
Mj. slyšel jste někdy o 'red tide' - tak v Japonsku dokonce zavedli pojem 'yellow tide', když se z oceánu přivalila prokysličená voda na anoxickou tokijskou zátoku a v mžiku se překlopil redox potenciál a náhlou změnou se síra vysrážela - moře zežloutlo.
Jenže Japonci jsou existenciálně závislí na potravinách z moře a tak jim bylo jasné, že se nesmí sami zahubit. Teda nakopal je taky skandál s odloženou regatou na olympiádě v Tokiu, což doslova velmi ponížilo jejich vyhlášenou národní hrdost.
Ale vzpomeňte na pařížský triatlon! Prostě národní hrdost dělá divy, když se tedy obrátí kýženým směrem!
U nás si díky nižší společenské inteligenci a zenedbanému vzdělávání vystačíme se skíny a dýzly. Takové práce by přitom bylo třeba vykonat! Ale my budeme ještě 20 let "onanovat" na jezu v Děčíně a kanalizaci do Pardubic.
Odpovědět
Mj. slyšel jste někdy o 'red tide' - tak v Japonsku dokonce zavedli pojem 'yellow tide', když se z oceánu přivalila prokysličená voda na anoxickou tokijskou zátoku a v mžiku se překlopil redox potenciál a náhlou změnou se síra vysrážela - moře zežloutlo.
Jenže Japonci jsou existenciálně závislí na potravinách z moře a tak jim bylo jasné, že se nesmí sami zahubit. Teda nakopal je taky skandál s odloženou regatou na olympiádě v Tokiu, což doslova velmi ponížilo jejich vyhlášenou národní hrdost.
Ale vzpomeňte na pařížský triatlon! Prostě národní hrdost dělá divy, když se tedy obrátí kýženým směrem!
U nás si díky nižší společenské inteligenci a zenedbanému vzdělávání vystačíme se skíny a dýzly. Takové práce by přitom bylo třeba vykonat! Ale my budeme ještě 20 let "onanovat" na jezu v Děčíně a kanalizaci do Pardubic.
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 15:04 Reaguje na Daniel FialaAle že zrovna vy co jste onehdy doporučoval vypuštění. Je dobře změnit názor na lepší. Děkuji.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:49 Reaguje na Daniel FialaV základní škole jsme se k jednotlivým písmenkům abecedy učili básničky. A tak jsem si zapamatoval: "Z komína se kouří, slunce oči mnouří. Mhuř si oči mhuř, kdyby se z nich nekouřilo, bylo by nám hůř."
Odpovědět
va
vaber
24.7.2026 08:17 Reaguje na Daniel FialaTak se může z Nových Mlýnů udělat veliká čistička, natáhnou se po dně hadice kterými se bude do vody vhánět vzduch , tím se okysličí a bude čistá a zdravá.
Jen bych chtěl vědět jaký je vliv močoviny na růst sinic. Vše se svedlo na fosfor . Kde se ten fosfor stále bere, když se prý stále snižuje jeho použití. Jak tady čtu.
Ryby zase uhynuly, prý díky kyslíku. Nebylo to zase po deštích. Sinice škodí lidem a v takové vodě se nedoporučuje koupat ,jak asi škodí rybím žábrům, možná je zalepí a ryby nemohou dýchat.
To jsem si nyní vymyslel, určitě nějký odborník žábry prohlédl ,mám totiž stále pochybnosti o bleskovém mizení kyslíku a opět jeho obnově ve vodě. Jak jsem kdysi z vašeho vysvětlení pochopil.
Odpovědět
Jen bych chtěl vědět jaký je vliv močoviny na růst sinic. Vše se svedlo na fosfor . Kde se ten fosfor stále bere, když se prý stále snižuje jeho použití. Jak tady čtu.
Ryby zase uhynuly, prý díky kyslíku. Nebylo to zase po deštích. Sinice škodí lidem a v takové vodě se nedoporučuje koupat ,jak asi škodí rybím žábrům, možná je zalepí a ryby nemohou dýchat.
To jsem si nyní vymyslel, určitě nějký odborník žábry prohlédl ,mám totiž stále pochybnosti o bleskovém mizení kyslíku a opět jeho obnově ve vodě. Jak jsem kdysi z vašeho vysvětlení pochopil.
II
Imarr Imarr
23.7.2026 13:58 Reaguje na Břetislav MachačekSu Brňák, které sa v roce 1993 odstěhoval do Tábora. V obóch štatlech sa dávájó do prýglu ( Kníničky a Jordán) hlinitanové soli na srážení fosforu. Jde to. A u čističek je to ještě jednodušší.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.7.2026 20:27 Reaguje na Imarr ImarrSó lepší soli než hlinité a výsledkem by byla hnojiva.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
24.7.2026 08:19 Reaguje na Jarka O.Máte pravdu. Napsal jsem to špatně. A to bych měl vědět správně.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.7.2026 14:00Sou/boj s umělou inteligencí člověk už prohrál. Není lidské obrany, než tlačítko off.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.7.2026 15:37Zásadný omyl p. Svobodu je vznik prašného dna z usadenín. Nokoniec sa stačí pozrieť na Kachovskú priehradu, ako tam rastú vŕby a močiarna vegetácia: https://e360.yale.edu/features/ukraine-war-wilding Podľa mňa by sa mali urobiť drobné opatrenia smerujúce ku zlepšeniu kvality vody, výsadba trstiny v litolári a následné kosenie a likvidácia biomasy v bioplynkách. Aby mohla trstina rásť, niesmie sa divoko manipulovať s hladinou za účelom získania špičkovej energie. Je treba zlikvidovať nadmerné stavy kaprov v priehrade. Dočisťovacie stupne z trstiny by sa mali vybudovať popri všetkých čističkách.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2026 16:47 Reaguje na Vladimir Mertan1* Praktik se nezapře!-) Na NM se bojí rákosu jak čert kříže, mohlo by ho tam být minimálně desetkrát více. Schovají se v něm i uhynulé ryby, kteréžto u břehu dráždí.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.7.2026 18:57 Reaguje na Vladimir MertanTakže jak jsem navrhoval - velkou kořenovou čističku
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.7.2026 20:26 Reaguje na Jakub GraňákAno, korenova cisticka je riesenie, ale nie som si istý či sa to dá urobiť vypustením jednej nádrže. Ja by som vsadil na vela menších čističiek ako koncových dočisťovateľov klasických čističiek a využiť litorál napustených nádrží. Podľa mňa neskutočný bordel robia tie kapre, jednak stále ryju a víria bahno aj fosforom a vyžierajú filtrujuci planktón a ničia makrofyty. Celkovo by sa dala spracovať štúdia, bola by to malá investícia proti škodám čo vznikajú.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.7.2026 16:17 Reaguje na Vladimir MertanTěch víc menších čističek je dle mého asi optimální řešení, ale předpokládám,že to je právě to, nač nejsou peníze:-)
Ale něco podobného mě napadlo při dumání nad jiným zdejším článkem jako řešení splachů ze zemědělských půd - kořenová čistička na spodním konci větších melioračních celků před vtokem do vodotečí by mohla vnos živin z orné půdy úplně odbourat.
Odpovědět
Ale něco podobného mě napadlo při dumání nad jiným zdejším článkem jako řešení splachů ze zemědělských půd - kořenová čistička na spodním konci větších melioračních celků před vtokem do vodotečí by mohla vnos živin z orné půdy úplně odbourat.
pp
pavel peregrin
24.7.2026 16:54 Reaguje na Jakub GraňákTo myslíte jako vybudovat to na hlavníku? Teoreticky by to šlo, ale trochu pochybuju o účelnosti- jaký je obsah fosforu ve spodní vodě, která z hlavníku vytéká? Podle mě, když už, tak větším problémem je povrchový splach.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.7.2026 17:59 Reaguje na pavel peregrinSpíš až na příkopě, nebo hlavní strouze - ty bývají na odtokové linii a tak by to řešilo obě cesty (podpovrchovou i povrchovou) naráz.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.7.2026 20:25 Reaguje na Vladimir MertanSouhlas, více různých opatření a některá nejsou drahá. Tam, kde není hráz, pláž, molo, lze vysadit rostliny. Změnu hladiny na té velké ploše ani nepoznají a jsou zvyklé na déšť, některé i na příliv a odliv. Navrhovala jsem tu už levnější rybářské lístky, ať z těch sumců apod. aspoň někdo něco má. A zákaz chyť a pusť nebo krmení, vnadění jen málo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 20:39Všicni diskutující zde by si měli uvědomit, že :
-CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav a houbovými patogeny. V jejich podrostu můžeme najít bohatý jarní aspekt. Vypuštění tuto lokalitu zničí tím že se nebude moci zavodňovat.
-A pak taky jaké je sv..... odesílat náš fosfor sousedům a až do černého moře.
Odpovědět
-CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav a houbovými patogeny. V jejich podrostu můžeme najít bohatý jarní aspekt. Vypuštění tuto lokalitu zničí tím že se nebude moci zavodňovat.
-A pak taky jaké je sv..... odesílat náš fosfor sousedům a až do černého moře.
AK
Antonín Klečka
24.7.2026 06:56V navrhovaném řešení s autorem souhlasím, jen mám trochu pocit, že k němu dojde nejdříve, až opravdu začne docházet zdroj fosfátů. Představa, že náš stát, zvláště se současným vedením, bude uvažovat dopředu dříve, než ho k tomu donutí EU, mi přijde až naivní. Neznám přesně profil dna novomlýnských nádrží kromě obecného konstatování, že jsou mělké, takže si nedokážu přesně představit, jak velká plocha zůstane pokrytá vodou, když se podle popisu odpustí, nicméně si vzhledem k ploše povodí Dyje nad nádržemi nemyslím, že by dokázaly vzniklé mokřady zachytit velkou část fosforu. Ale určitě přirozeně pomůžou a odpadne výše zmíněný problém s letním vymíráním ryb. Nezbývá, než se modlit, že se na MŽP dostane někdo osvícený.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2026 14:07Průběžně děkuji za všechny diskusní příspěvky, které jsou povětšinou věcné a trefné. Rozhodně si nedělám patent na rozum a nepovažuji návrh za definitivní. Pokud tento článek a diskuse povede k nějakému "optimálnímu" řešení, bezesporu splnil svůj účel.
Ještě tyto věci.
Pokud by byly spodní nádrže skoro vypuštěny a tok by byl lokalizován v úzkém korytu, zeleň + odstraňování biomasy by postupně fosfor vychytávaly.
Pro doplňování vody v tocích v létě by mohla stačit horní nádrž. Pevnost hrází by šla udržovat umělým vlhčením jejich korun.
Odpovědět
Ještě tyto věci.
Pokud by byly spodní nádrže skoro vypuštěny a tok by byl lokalizován v úzkém korytu, zeleň + odstraňování biomasy by postupně fosfor vychytávaly.
Pro doplňování vody v tocích v létě by mohla stačit horní nádrž. Pevnost hrází by šla udržovat umělým vlhčením jejich korun.
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2026 14:35 Reaguje na Jiří SvobodaAle o to více by ho bylo v řece a posílali bychom ho dále a dále.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2026 20:08 Reaguje na Slavomil VinklerTen zdroj fosforu je samozřejmě třeba vyřešit primárně a důsledně. Nechápu, proč to už tak není, jak navrhuji.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.7.2026 16:11 Reaguje na Jiří SvobodaPokud odstraníme vnos fosforu do nádrží, tak toho
usazeného v nádržích bude postupně ubývat. Je to
jako s jeho množstvím v půdě. Pokud jim nehnojíte, tak v půdě ubývá a totéž bude v nádržích. Pokud by dnes skončil vnos fosforu do VD NM , tak už možná
za tři roky bude problém sinic minulostí, ale vnos
neklesá a obávám se, že naopak stoupá. Poslat ho
řekou bez akumulace v nádržích je pouze zbavení
se problému u nás a přenesením na jiné. No a ti
nám to mohou otlouci o hlavu a žádat odškodnění.
Odpovědět
usazeného v nádržích bude postupně ubývat. Je to
jako s jeho množstvím v půdě. Pokud jim nehnojíte, tak v půdě ubývá a totéž bude v nádržích. Pokud by dnes skončil vnos fosforu do VD NM , tak už možná
za tři roky bude problém sinic minulostí, ale vnos
neklesá a obávám se, že naopak stoupá. Poslat ho
řekou bez akumulace v nádržích je pouze zbavení
se problému u nás a přenesením na jiné. No a ti
nám to mohou otlouci o hlavu a žádat odškodnění.
Pe
Petr
24.7.2026 22:00Podle toho jak postupuje klima, tak za pár let budou místní rádi, že tam takové zásobníky vody jsou, a že mohou zalévat a zalévat, zatímco všude jinde je vše na troud.
Odpovědět
