https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-klimesova-proc-se-zelenaji-spicberky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jitka Klimešová: Proč se zelenají Špicberky?

12.1.2024
Zelenající se přílivová zóna zálivu u Longerbyen, Špicberky.
Zelenající se přílivová zóna zálivu u Longerbyen, Špicberky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Josef Elster / Botanický ústav AV ČR
Zelenění je veskrze kladný jev spojený s lidskou aktivitou – jen si vzpomeňte na rčení: komu se nelení, tomu se zelení! V Arktidě je zelenění znamením, že oteplování klimatu má vliv na vegetaci, která není už tolik limitována ve svém růstu nízkými teplotami a roste mnohem lépe než dříve, což vede k tomu, že celá krajina je zelenější.
 
Zelenění se týká nejen pevniny, ale i moře, v našem případě mělkého moře u pobřeží arktického souostroví Svalbard, kde má výzkumnou stanici Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Co že se to tam zelení, zeptali se naši kolegové pod vedením Josefa Elstera, kteří se specializují na výzkum řas a sinic.

Za zelenění v přílivové zóně zálivu Adventfjorden na ostrově Špicberky u správního střediska Longyearbyen může žlutozelená bentická řasa Vaucheria aff. compacta. Výzkumníci zjistili, že se jí zde daří hlavně díky přísunu živin z odpadních vod osady. Specializuje se na jemné usazeniny v mělké vodě, které porůstá tenkou vrstvou vláken. Pod nimi pak bahno zůstane bez přístupu kyslíku, a nemůže být tedy obýváno jinými organismy.

Porost řasy Vaucheria aff. compacta.
Porost řasy Vaucheria aff. compacta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Josef Elster / Botanický ústav AV ČR

Zálivy ostrova Špicberky se tedy zelení kvůli tomu, že se lidem nelení navštěvovat toto severní chladné pobřeží.

Mám ale pocit, že zelenění zde poněkud ztrácí ten svůj kladný význam.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl pro blog Botanického ústavu AV ČR.

Souquieres, CE; Kvíderová, J. and Elster, J. 2023. Extensive microphytobenthos mats of invasive Vaucheria aff. compacta and abiotic environmental factors influencing its abundance in Adventfjorden tidal flat, Svalbard. Polar Biology 46, 1307-1320, doi.org/10.1007/s00300-023-03203-y

foto - Klimešová Jitka
Jitka Klimešová
Autorka je botanička, studuje funkční morfologii a architekturu rostlin, klonální růst, regeneraci rostlin po narušení, travinné biomy (stepy, savany a tundra) a adaptaci rostlin na vytrvávání přes nepříznivá suchá nebo mrazivá období roku.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

12.1.2024 07:18
děkuji za článek, se zájmem jsem si jej přečetl, ale postrádám zhodnocení (pokud je známé)- tato řasa více škodí nebo prospívá? Prospívá přírodě jistě proto je váže a rozkládá živiny=odpady, váže uhlík, může vytvářet podmínky pro další rostliny, obohacovat půdu (jako mechy a lišejníky na skále), ale může i škodit, zabraňuje přístupu kyslíku do bahna, jak je uvedeno. Něteré rostliny jsou invazivní a vytlačují jiné druhy. ZároveŇ ale je dobré, že alespoň něco roste, zvl. když jiné druhy např. kvůli suchu neprospívají a kvůli diverzitě, cizokrajným rostlinám, často jedovatým si pěstujeme chřadnoucí domácí rostliny, které v budoucnu třeba ani nemají šanci přežít.
Takovéto úvahy bych uvítal více, autorka je odborník na suché stepi, savany a tundry, což v dnešní době je aktuální téma. Proto poděkování předem za více článků na tato témata.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2024 07:52
Grónsko je sice jinde, ale kdysi to byl za Erika Červeného také zelený ostrov, a vedlo se tam pastevectví a asi 100 000 lidí tam žilo. A asi i znovu zelený bude. Hlavu bych si s tím nelámal. Ale zjistit co tam rostlo, by bylo dobře.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.1.2024 08:04 Reaguje na Michal Ukropec
A není to málo? Nežilo tam 1 000 000 000 lidí? :D

Odhad počtu vikingů v gronsku je 2500-5000 lidí. A nebyl to zelený ostrov, ale jen jeho malá část při pobřeží. Proto tam také byly osídlena jen dvě místa. ;)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.1.2024 08:50 Reaguje na Petr Eliáš
Ale byla, že !
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.1.2024 09:01 Reaguje na smějící se bestie
A co jako? :D Ty oblasti dnes nejsou pod ledem. :D :D

https://www.science.smith.edu/climatelit/abandonment-of-norse-settlements/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 18:27 Reaguje na smějící se bestie
Doloženo je pět osad.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.1.2024 09:29 Reaguje na Michal Ukropec
Určitě lišejníky známé z tundry v Kanadě i na Sibiři. A něco víc? Ti lidé tam byli lovci, ne drnohryzové.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2024 15:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokoušeli se i pěstovat obilí. Ale nešlo to. Během malé doby ledové to zase zamrzlo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.1.2024 08:51
Proč ? Protože tam jsou k tomu podmínky, že !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.1.2024 15:05 Reaguje na smějící se bestie
V krátkém článku je stručně a jasně popsáno, v čem ty podmínky spočívají. „Za zelenění ... může žlutozelená bentická řasa Vaucheria aff. compacta. ... se jí zde daří hlavně díky přísunu živin z odpadních vod osady. Specializuje se na jemné usazeniny v mělké vodě, které porůstá tenkou vrstvou vláken.“

Nejste náhodou druhý Einstein? Ta Vaše reakce je tedy fakt nesmírně duchaplná, že !
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.1.2024 08:56
zelenění je důsledkem toho, že přímořské státy donedávna neřešily nějaké čističky a pouštěly kanalizaci rovnou domoře, protože řečeno s Karlem Havlíčkem, plivni stokrát do moře a ono se nezpění". s nějakou klimatickou změnou je korelace a příčinná souvislost velmi volná.

ono stačí se podívat v jakémkoli přímořském resortu, kde je vybudována chráněná zátoka, aby koupači neměli příboj ale "rybník", jak se to na konci sezony pěkně zelená jenom od toho, jak rekreanti močí/kálí do vody.

no a když je voda studená, tak všechno probíhá pomaleji a holt se musí odbourat všechno, co se do vody spláchlo za posledního půldruha století.
Odpovědět
va

vaber

12.1.2024 09:01
je to pěkné zelenění ,které dá tak několik gramů organické hmoty na m2,
místo toho v oblastech rovníku mizí ,díky suchu ,oteplování a jiným faktorům, zeleň,organická hmota, které jsou kilogramy na m2
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

12.1.2024 18:05 Reaguje na vaber
https://sk.wikipedia.org/wiki/Ekvatori%C3%A1lne_p%C3%A1smo
Priemerná teplota vzduchu a Zemského povrchu (pôdy) v polohách s nízkou nadmorskou výškou nikdy neklesá pod 0 °C a priemerná teplota vzduchu v najchladnejšom mesiaci je vyššia ako 15 °C. Celoročná priemerná teplota sa pohybuje okolo 25 °C. Väčšie môžu byť rozdiely teplôt medzi dňom a nocou, než medzi jednotlivými „ročnými obdobiami“. Časté sú denné zrážky, ktorých ročný úhrn dosahuje i 2000-3000 mm. Padajú najčastejšie nad pevninou poobede a nad oceánmi v noci. Túto oblasť nepostihuje obdobie sucha. Vysoké teploty a zrážky spôsobuje fakt, že v dôsledku Coriolisovej sily sa v oblasti okolo rovníka hromadia vlhké a teplé vzduchové hmoty.
Odpovědět
va

vaber

14.1.2024 09:48 Reaguje na Vladimir Mertan
nevím co jste chtě říci,že v oblastech rovníku neubývá zelené hmoty a je tam vlhko? já myslím že ubývá a hodně oblastí trpí nedostatkem vody a má to mnoho důvodů,
někdo napsal ,že Coriolisova síla přitahuje vlhké a teplé vzduchové hmoty? Coriolisova síla je něco jak setrvačnost atmosféry ,způsobená různou rychlostí rotačního pohybu na povrchu rotující koule nebo chcete li v různých zeměpisných šířkách,když se masy vzducu pohybují z jedné zeměpisné šířky šířky do druhé
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.1.2024 07:10 Reaguje na vaber
Samozrejme že je na rovníku vlhko. Takto sú rozdelené zóny a základné klimatické pásma:
https://www.vysokeskoly.sk/maturitne-otazky/geografia/06-pomenujte-na-mape-jednotlive-bioklimaticke-pasma-a-zony
Základným dôvodom tohoto rozdelenia je Hadleyova bunka. Tá spôsobuje, že smerom ku obratníkom ubúda zrážok a na obratníkoch je pásmo púští. Laicky sa dá povedať, že voda sa vyprší okolo rovníka a ku obratníkom sa dostáva len suchý vzduch zbavený vlhkosti.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.1.2024 07:12 Reaguje na Vladimir Mertan
https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/vseobecna-cirkulace-atmosfery/
Odpovědět
va

vaber

15.1.2024 08:56 Reaguje na Vladimir Mertan
o pásmech se učí už děti na základní škole a stačí se podívat na snímky planety z vesmíru,
samozřejmě že kolem rovníku prší víc ,ale otázkaje zdali je to dost, zdali se pásma sucha nerozšiřují a zdali srážky stačí pro zeleň co tam roste a nepřevládne výpar
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.1.2024 15:29 Reaguje na vaber
Na to aby sme zistili či sa pásy sucha nerozširujú nám stačí družicové snímkovanie. Podľa nich sa zeleň na celom svete rozširuje, čo by sa ťažko udialo ak by sa Zem globálne vysušovala.
Odpovědět
va

vaber

16.1.2024 08:51 Reaguje na Vladimir Mertan
já si to nemyslím,budu vám věřit až se začne zmenšovat Sahel a objeví se Čadské jezero, to bylo veliké ještě před 100lety a další místa na světě ,která vyschle v minulých tisíciletí,
kde se prosím zeleň rozšiřuje a jakého druhu a porovnal to někdo se zelení která zmizí,
je to stejné jako vyprávění o růstu ledovců,ledovec nemůže narůst za rok, ten musí růst trvale mnoho a mnoho let
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 09:01
Svého času se v Grónsku pěstoval i ječmen, doloženo výzkumem dánských odborníků , kteří se zabývali kolonizací "Zelené země" Vikingy.
Z toho bych vědu nedělal.

Daleko větším problémem je overturismus v oblastech , které vyžadují přísnou biologickou ochranu .
Pro neználky přiklad z ČR : Sněžka a Králický Sněžník
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.1.2024 09:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
To by mě zajímalo, dejte mi odkaz. Pokud vím, v Grónsku žily jen kolonie lovců kožešin a mrožoviny, zásobované z Evropy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Najeďte si na mé minulé příspěvky na Ekolistu. Celý jeden článek této problematice věnován.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.1.2024 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.icelandreview.com/news/vikings-grew-barley-greenland/
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2024 15:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
A znovu díky.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.1.2024 15:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opět díky.
Odpovědět
va

vaber

14.1.2024 10:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
když se podívám na Gronsko ,fotomapu, vypadá jak samá skála bez jediného stromu,vykáceli stromy lidé nebo tam nikdy v dohledné historii nerostly,
kde by mohla být půda na pěstování nějakých plodin nevím, roste tam možná jen tráva, na jihozápadě ?
studený vítr z ledovců tam byl v dohledné minulosti vždy a určitě tam nic dobře nerostlo i když jih Gronska je na šířce Osla ,tedy města Oslo,
někdy mi připadá ,že došlo ke zmatení pojmů, Iceland and Greenland,
Island se nazývá ledová země a je zelený a Gronsko se nazývá zelená země a je ledové, někdo ty názvy v historii popletl
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.1.2024 14:43 Reaguje na vaber
Stromy tam rostly, taktéž tráva , doloženo analýzou pylu.
M.j. i na Islandu byly stromy než je osadníci zlikvidovali.
(opět doloženo paleodaty).
Jihozápad Grónska leží jižněji než Island. Údaje o ledovém jádru a schránkách měkkýšů naznačují, že od roku 800 do roku 1300 bylo jižní Grónsko mnohem teplejší než dnes.(National geographic)

Název Grónska byl skutečně Greenland. Údajně marketingový tah Erika Rudého (982 n.l.) , který chtěl přilákat osadníky.
Domorodý inuitský původní název země byl Kalaallit Nunaat - země lidí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.1.2024 15:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/gronsko-vikingove-klima-studie-atlantik-erik-rudy-zelena-zeme_1902100912_gak
Díky tomu vědci zjistili, že v době severského osídlení Grónska tam byly teploty asi o jeden a půl stupně Celsia vyšší než v současnosti a v létě běžně dosahovaly asi deseti stupňů. Na začátku patnáctého století ale teploty poklesly, což do roku 1450 znamenalo konec severských osad v Grónsku.
Odpovědět
va

vaber

16.1.2024 09:25 Reaguje na Vladimir Mertan
deset stupňů je teplota při které se nedá žádná plodina pěstovat, to ani nemluvím o studeném vzduchu z ledovců který musel likvidovat každý pokus o zemědělství a velice krátkém období kdy mohlo být teplo
Odpovědět
va

vaber

16.1.2024 09:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
všichni vypráví jak bylo v období od roku 800 do roku 1300 teplo, já musím opakovat co stále opakuji p.Mertanovi kolem roku 800 a 1000 naposledy zamrzl Nil, jsou záznamy,
jak je to možné když bylo teplleji než dnes ,mohlo by se to stát dnes?
závěry z pylových zrnek mě nepřesvědčí,pyl cestuje po celém světě a je známo ,že i písek ze Sahary letí až do Amazonie,
na Islandu jsou stromy i dnes ,ale o Gronsku musím pochybovat,pokud to není nějaká kleť ,potřebují stromy nějakou půdu a spodní vodu,
stejně tak o marketingovém tahu Erika silně pochybuji ,tenkrát nebyl marketing ,tenkrát král nařídil, odvezl je tam a bylo to vyřízeno,
domorodci to mohli nazvat zemí lidí, protože byl zázrak, že tam někdo byl a na drtivé většině území nikdo nežil a nic jiného než ten obyvatelný kousek země neznali,
otázka je zdali takové vyprávění o Gronsku není marketingový tah dneška,
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2024 10:21 Reaguje na vaber
Paleodata , resp. jejich sběr , se provádí z usazenin nebo vzorků ledových jader , které zajišťují objektivitu získaných dat.
O osídlení Grónska se můžete dočíst i v knihách Ludvíka Součka . A to je doba, kdy dánští výzkumníci ještě žádné výzkumy v G. neprováděli.

Je mi líto , je prokázáno, že v době kolonizace G. Vikingy tam bylo skutečně tepleji, choval se dobytek a pěstovalo obilí, i ten proklatý ječmen, který potřebuje více tepla než třeba žito.
Odpovědět
va

vaber

17.1.2024 09:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
některé události se opakují a opakují z generaci na generaci ,až se to považuje za naprostou nezpochybnitelnou pravdu,
jiné které se nehodí do krámu se neopakují ,moc se o nich nepíše ,až považují za blbost,
já osobně věřím více zamrzlému Nilu, než nálezům které lze různě interpretovat ,ale odborníci vyberou jen interpretaci co se jim hodí,
celkem je mi jedno jak v Gronsku bylo, dnešním vývoj klimatu na planetě to nijak neřídí,
vím co chcete říc ,kdysi bylo větší tepo a nic vážného se tedy dnes na planetě neděje,
tím já si nejsem úplě jist
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.1.2024 14:34 Reaguje na vaber
král nic nenařídil. kolonizace byla z islandu, a tam v 10-13 století fungovala jakási protoparlamentární demokracie a anarchokapitalismus jak ve vlhkých snech liberálů (v původním slova smyslu než bylo slovo ukradeno)
Odpovědět
va

vaber

17.1.2024 09:17 Reaguje na Lukas B.
slovo demokracie nemá žádnou přesnou definici ,pod tím si každý představuje co chce a každý se jím ohání,
původní význam slova je, vláda lidu a ne vláda politiků a mocných ,jak to funguje dnes
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.1.2024 21:07 Reaguje na vaber
https://www.sciencenordic.com/agriculture-archaeology-denmark/vikings-grew-barley-in-greenland/1447746

Zbytky obilia-jačmeňa boli nájdené v odpadovej jame vikingov.
Odpovědět
va

vaber

17.1.2024 08:55 Reaguje na Vladimir Mertan
něco tam jíst museli a určitě si vezli i potraviny sebou,
jak teplo by muselo být jinde ,kolem roku 1000,když v Gronsku musely být teploty ke 20°C po dobu alespoň 2-3 mněsíců ,tak douhé je vegetační období a jak říkám kde je tam ornice na které něco vyroste a taky by mě zajímalo jací byli vikingové zemědělci
Odpovědět
va

vaber

17.1.2024 09:32 Reaguje na vaber
mam považovat vikingy za zemědělce co cestovali někam daleko, aby tam založili pole a pěstovali ječmen? jak dobří zemědělci byli doma a kde měli doma pole, aby se na nich vyřádili,
já měl jinou představu ,
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.1.2024 18:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak jest.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.1.2024 22:21
A kolik tomu zelenání přispívají sami výzkumníci? Nejsou v osadě hlavně výzkumníci?
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2024 05:45 Reaguje na Jiří Svoboda
longyear byl původně významný přístav u dolů na antracit, torzo nákladní lanovky od portálu nejbližšího dolu až na molo ještě stojí. teď se těží jen v jediném dole a jenom pro účely mítní elektrárny (a v každém domě se topí elektřinou a auta tam jsou víceméně nafurt v zásuvce - a před čtvrtstoletím byla nafurt v zásuvce i ta benzínová). teď bude asi většina obyvatel žít kromě z výzkumu z turistického průmyslu (kromě pár horníků, údržbářů, automechaniků, pumpařů, obsluhy letiště, úředníků etc.). něco přes dva tisíce (?) stálých obyvatel plus nějací ti turisté - to už je nějakých hovínek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.1.2024 13:55
Podmínkou jakéhokoliv života jsou živiny, bez kterých se nic neobejde.
Pokud je dodáme do sterilního prostředí, tak přestane být sterilní a začne
být obýváno živými organismy. Pokud na živiny dosud chudá voda dostane
živiny, tak v ní začíná bujet život. Například takřka sterilní horské
potoky obývají potravní specialisté živící se potravou z vnějšího
prostředí, když tu potravu samotná voda neobsahuje. Sterilní prostředí
není o životě, ale o jeho absenci. Takže chceme životní prostředí plné
života a nebo sterilně čisté a bez života? To je to, co popisuji u změn
na našich tocích, které byly plné života v době jejich organického
znečištění, ale bez produktů všemožné chemie produkované lidmi. Dnes
se daří v ČOV vodu senzoricky "vyčistit" od viditelného organického
znečištění, ale nikoliv od neviditelné desinfekční a jiné chemie.
Oko laika zaplesá nad průzračným potokem vytékajícím z ČOV a oko
rybáře marně hledá v takovém potoce ryby a jejich potravu. Ona ta
takzvaně vyčištěná voda není k životu, dokud se nesmísí se "špínou"
v řece a pokud je té "čisté" nakonec v řece více, než té "špinavé",
tak není k životu ani ta řeka. No a to, že v takové řece třeba
rostou řasy ještě neznamená, že je vhodná i pro jiné živé organismy.
To je bohužel dnes stále častější jev, že průzračný tok postrádá
vodní hmyz a ryby. Podobné to je na polích bez hnoje a polních hnojišť
a bez pastvin s trusem zvířat. Pak se divíme, že ptáci marně hledají
kdysi hojný hmyz živící se z těchto zdrojů a že je sterilní už půda.
Tak už je pouze "držákem" pro kořeny rostlin odkázaných na přísun
vody a umělých hnojiv, které navíc neumí udržet a ty končí v tocích.
Pácháme stále větší zlo a škaredě na to doplatíme, pokud nedojdeme
k poznání, že vše se vším souvisí. Mohu chránit ptáky, ale hladoví
nepřežijí i kdyby byli chránění pod trestem smrti. Sterilita je zlo,
které nabývá obludných rozměrů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.1.2024 18:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2024 10:04 Reaguje na Michal Ukropec
Před 25 roky chodili akvaristé na výtok z jedné "nedokonalé"
ČOV na nítěnky. Jeden si z toho dokonce udělal živnost a
prodával je do zverimexů. Dnes z ní po rekonstrukci vytéká průzračná mrtvá voda bez nítěnek a jiného hmyzu. Co je nyní lepší? O kolik se za těch 25 let zvýšila spotřeba sanitární
a jiné chemie? Nezbláznili jsme se náhodou do sterility a
přehnané čistoty? Jedna skvrna od bláta, kterou lze pouze vykartáčovat a dnes jde oblečení rovnou do pračky. Pokud
WC "nevoní" desinfekcí, tak je prý zdrojem infekcí a co kdysi kadibudka? Prostě reklamou zblblí lidé lijí litry
chemie do odpadní vody a vše končí v řekách. Paradoxně
má dnes ryba z řeky v sobě více jedů, než ta chovného
rybníka a zvěř z přírody více, než zvířata ze chléva.
V chlévě mu dá chovatel prvotřídní potravu, ale v přírodě
chudák zvíře ani neví čím je kontaminovaná tráva a voda
někde u cesty a u chemií naládovaného pole s biomasou pro
bioplynku. Pár let tomu mi nabízel kamarád myslivec kachny
a já ho pak vzal na výlet k nádrži u skládky plné kachen,
které pak oni loví u řeky po zamrznutí té nádrže. Byl v
šoku v jakém sajrajtu ty kachny konzumují potravu a on je
pak daruje kamarádům. Omluvil se mi a přestal ty kachny
i lovit, protože pochopil, že vlastně ani neví, co v nich
všechno je.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2024 10:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas, když jsem byl malý a chodil do základky , byl vedle zapáchající potok , nazývaný "močajda", kde bylo nitěněk jak sladkého zelí.
Dnes tam teče na pohled čistá voda, nic nezapáchá, ale organický život nula, nula, nic.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.1.2024 20:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel. A přitom na čištění nebo dezinfekci stačí neškodný ocet. Breeeefuj!
Odpovědět
ig

15.1.2024 14:17
Jé, tam to znám :-) Tam mě klovnul rybák dlouhoocasý (sterna paradisaea) do hlavy :D
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist