https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josef-hajek-ceskomoravska-myslivecky-jednotna-reakce-na-novelu-zakona-o-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Hájek: Českomoravská myslivecky jednotná reakce na novelu zákona o myslivosti

21.2.2020
Zvěř honitby notoricky nerespektuje a respektovat nebude. Ilustrační snímek.
Zvěř honitby notoricky nerespektuje a respektovat nebude. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marek Drha / NP Šumava
ČMMJ na svých stránkách zveřejnila svoji obhajobu ministerstvem zemědělství připravovanou novelu zákona o myslivosti, jejímž jediným opravdovým cílem je nedopustit narovnání stavu mezi lesem a zvěří jako složkami ekosystému. V bodech rozporuje právě ta ustanovení, která formou novely lesního zákona měla k tomuto přispět.
 

Vyvlastňovací přílepek

Jako vyvlastnění vnímám odejmutí zákonného práva k oprávněně nabytému majetku nebo právu. Což je ve vztahu k výkonu práva myslivosti ve stávající legislativě běžná praxe, a samo ministerstvo zemědělství tvrdí, že výkon práva myslivosti je legitimním omezením vlastnického práva ve prospěch společenského zájmu (to asi má být předmětný výkon práva myslivosti), viz některé rozsudky ve sporech o přičlenění pozemků, příp. hranice honiteb.

To, že by došlo k dalšímu omezení tím, že absolutně nefunkční systém plánování přejde z rukou neprofesionálů, kteří roky po sobě jdoucí uloví násobně více zvěře, než na jaře nasčítají a další jaro přitom znovu nasčítají loňský výchozí stav a nemusí za to nést zodpovědnost, do rukou byť úředníka, který ale ponese za své rozhodnutí pracovně právní zodpovědnost, bych se jako vlastník absolutně neobával. Ve zkratce lze říci, že horší výsledek než současný stav plánování z „tepla kanceláře“ způsobit nemůže.

Pokud bude někomu upřeno právo rozhodovat o stavech zvěře, ano, budou to myslivci. Nenapadá mě nic jiného, než že „po zásluze“.

Stamilionové náklady státu bych hledal v nákladech na péči o mladé lesní porosty. Dle Zelené zprávy 2018 vydané MZE jde o 10 920 Kč na 1 ha. To je v naší republice 28,5 miliard korun. I pokud by v této částce pouhá ½ byly náklady přímo související z ochrannou proti zvěři, pořád jsme v kladných číslech.

Zvěř v České republice není přemnožená

To je tvrzení, o kterém si snad každý umí představu udělat sám. Prezentovávána organizací, která chce být vnímána jako partner vlastníků a hospodářů v krajině, však nabývá nebývalého významu. Několik lokalit v republice, které každoročně trhnou rekord v odlovech snad všech druhů spárkaté, způsobí, že černá zvěř pobíhá po intravilánech okresních měst od Chebu, Sokolova, přes Karlovy Vary a Ústí nad Labem až po Prahu (koneckonců několik krajů v republice je taky pouze „lokalita“). Že „není viníkem“ stavu lesa zvěř snad vidí každý, kdo v lese najde neporušenou oplocenku. Viník je v tomto případě totiž uživatel honitby.

Zákaz pronájmu státních honiteb, zmenšení minimální výměry, obecně otevření tvorby honiteb

Stamilionové ztráty, které v tomto bodě ČMMJ používá jako strašák, jsou opět jen peníze které, v několikanásobné výši, vracíme do obnovy lesa a péče o mladé lesní porosty. Ve výroční zprávě LČR za rok 2018 nejsou sice uvedeny explicitně náklady na ochranu proti zvěři (proč taky?), ale pokud vyjdeme z čísel zelené zprávy (výše zmíněná péče o MLP - 10 920 Kč/ha) pro výměru obhospodařovanou Lesy ČR s.p. (1,2 mil ha – ta ve výroční zprávě je), dostaneme se k číslu 6 552 000 000 Kč (stále uvažuji o ½ nákladů péče přímo související s vlivem zvěře). V poslední vlně pronájmů se výše pohybovala kolem 800 tisíc Kč za honitbu obvyklé výměry, při počtu cca 950 honiteb, které dle vlastního webu Lesy ČR pronajímají, jsme na bratru necelých 800 000 000 Kč. Asi začínám cítit statisícové škody pro stát 😊.

Životní nároky zvěře jsou pak rukojmí ČMMJ ve vztahu k výměře honitby, nic jiného nelze soudit. Ani 500 ha, ani 2000 ha nejsou v souladu s nároky zvěře, zvěř prostě honitby notoricky nerespektuje a respektovat nebude. Proto je smysluplnější neplánovat podle uživatele jednotlivých honiteb (a neřešit jejich výměru, ta může být klidně 120 ha podle vlastnictví – aby tu nedocházelo k vyvlastnění práva), ale třeba právě na úrovni ORP, což paradoxně ČMMJ rozporuje. Zablokování tvorby a změny honiteb pak nasazuje korunu absurditě „vyvlastňovacích argumentů“. Že se hospodaření se zvěří vrátí do doby klientelismu a zvýhodňování určitých skupin obyvatel bezpoplatkovými lovy jako před rokem 89 …ruku na srdce, pánové, to je realita. Který z významných podnikatelů platí za lov, a ne za honitbu Lesů ČR, kam zve obchodní partnery na bezpoplatkové lovy?

Výše odlovů v sousedních státech

Za chvályhodné zde považuji volbu ukazatele odlovu, a ne sčítaných stavů, nicméně interpretace těchto čísel je naprosto zcestná. Jistě že v okolních zemích (Německo, Rakousko, Maďarsko) loví více zvěře než mi. Ba právě že – oni totiž loví. U nás lze těchto čísel bez větších problémů dosáhnout také, a tyto příklady jsou, ale tohle právě uživatelé honiteb v ČR nechtějí. Například v Německu během naháněk loví srnčí zvěř bez jakéhokoliv kritéria lovnosti/chovnosti nebo ohledu na pohlaví. Nemluvě o zvěři nepůvodní jako je jelen sika nebo daněk. Tedy, tímto je dáno, že německé lesy jsou v lepším stavu – odlov je vyšší a napadá mě tu i možná souvislost s nepronajímáním honiteb v Německu, ale to už jsme zde probrali.

Zrušení normovaných stavů

Je nutné si přiznat, že normované stavy opravdu nejsou funkčním nástrojem, ale ne pro samotné stanovení, ale proto, že je neumíme dosadit do správné rovnice. Nelze je totiž porovnávat se sčítaným stavem a podle toho zpracovávat plán. Sčítaný stav je totiž to ustanovení, které lze bez jakýchkoliv skrupulí zrušit. Jednoznačně si lze dovodit zpětným propočtem, kolik zvěře muselo minimálně být v honitbě před „sezónou“, a tohle číslo pojďme porovnat s normovaným stavem a podle toho naplánujme odlov. Ideálně za větší územní celek, ORP, oblast chovu záleží jen jak to pojmenujeme. Výše odlovu je pak jednoduše rozpočítatelná na jednotlivé honitby. A v honitbách, kde splní (jednoznačně prokazatelně), ať jsou myslivci klidně zproštění odpovědnosti za škodu. O výši škod v těchto honitbách proporcionálně ORP navýší škody v honitbách, kde neprokázali splnění výše odlovu.


reklama

 
foto - Hájek Josef
Josef Hájek
Autor je myslivec a lesní hospodář, pracuje jako jednatel společnosti Lesy Žlutice.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

21.2.2020 19:04
Pane Hájku, politika lesnictví je prostě už dosti dekád vážně chronicky nemocná. Za současného politického rozložení sil našich zastupitelů bojujících do bezvědomí za naše blaho, ale v drtivé většině však bez jakýchkoliv ekologických znalostí, jí však jednoduše není zatím pomoci. Dokud nezvítězí zdravý rozum a občané nenechají konečně v našem lese od luhů až po nejvyšší partie hospodařit zase zpátky ty 3 nejlepší lesníky - toho v tom tečkovaném kabátku, toho s těmi desítkami km denně v bězích a toho zabručeného, tak jednoduše se stav lesa díky přítomnosti přemnožené zvěře nezmění a zainteresovaní budou donekonečna před veřejností, za její nemalé peníze, "řešit kvadraturu kruhu".
Odpovědět
ČM

Čech M.

21.2.2020 23:35
Podle mě o dost objektivnější zhodnocení stávající a navrhované novely nešťastného zákona.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.2.2020 00:48
Opravdovým cílem je nedopustit narovnání stavu mezi lesem a zvěří jako složkami ekosystému? Opravdu pane Hájek?
Problém je v tom, že les jako takový se zvěří problém nemá. Zvěř jako součást ekosystému tomu ekosystému neškodí. To co chcete narovnávat je vztah člověka ke zvěři. Tedy spíš ekonomické škody přisuzované zvěří, za které se člověk schovává.
Nejprve jsem si myslel, že autorem je zase nějaký neomylný ekolog a chtěl jsem mu doporučit ten zpětný propočet u vlků na Slovensku. Mohl by jste svým soukmenovcům poradit, jak se to počítá. Třeba by pak přestali tvrdit nesmysly.
Co je ale smutné, že toto píše myslivec.
Tak jen namátkově .
Pokud někomu bude upřeno právo rozhodovat o stavech zvěře, ano, budou to myslivci.? Problém je že myslivci nerozhodují. A spolupodílet se na plánech lovu je snad právo každého, kdo ho nakonec bude realizovat.
Chcete v rámci naháněk lovít srnčí zvěř bez jakéhokoliv kritéria lovnosti/chovnosti nebo ohledu na pohlaví. Za chvíli ji budete chtít střílet broky. Lépe se jimi v běhu to srnčí trefuje, že.
O výši škod v těchto honitbách proporcionálně ORP navýší škody v honitbách, kde neprokázali splnění výše odlov. Trochu divné. Vy chcete někde uměle navyšovat škody? Aby se splnila výše lovu tak nejdřív musí být zvěř, kterou jde lovit.
Zablokování tvorby a změny honiteb? Chcete snad tvrdit, že na základě majetkoprávních změn nejde změnit honitby nebo jejich hranice?Nesmysl.
Obehraná písnička o minimální výměře. Nelíbí se vám 500ha?. Koik chcete? 125. Další bude chtít 25.
. Černá nám pobíhá po intravilánech okresních měst. Proč asi? V roce 2017 se ulovilo 230tisíc kusů. V roce 2019 již jen 138 tis. Kusů černé zvěře.
No a vaše počty. Tak to je děs.LČR v roce 2018 uvádějí náklady na péči o kultury 624 Kč na hektar lesní půdy.Celkové náklady péče o kultury jsou potom 750 mil Kč. Škody zvěří pak ve výši 19,414 milionu. Čtěte tu výroční zprávu LČR za rok 2018 pozorněji. Nemusíte potom tvrdit nesmysly.. 28,5miliardy.? Jste komik.
Možná by nebylo od věci zveřejnit čísla z vaší honitby. Určitě profesionálně vedené. Vždyť v oblasti kolem Žlutic není přemnožena černá a ani ten vysoce přemnožený sika se tam nevyskytuje.
Odpovědět
ČM

Čech M.

23.2.2020 22:31 Reaguje na Jarek Schindler
Já bych řekl , že komici jsou naopak ve vedení LČR. Z nějakého důvodu tam vládnou chovatelé zvěře, namísto toho, aby se věnovali pěstování lesa. A jaké že to uvadějí škody zvěří? Celých 16 Kč na 1 ha! To jsou ale hospodáři. Kdo nevěří, ať tam běží. S těmito lidmi bude současné rozsáhlé zalesňování opravdu velmi, velmi drahé a výsledek stejně bídný.
A proč by se měla měnit metodika péče se zvěří? No protože tady po léta probíhá záměrné podhodnocování stavů zvěře, čehož jsou důkazem i takové bizarnosti, že v některých honitbách nedávno odlovili za sezonu větší počet zvěře, než měl být jejich normovaný stav.

No, nakonec s Vámi souhlasím jen v tom, že naháňky srnčí zvěře jsou nesmysl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.2.2020 12:15 Reaguje na Čech M.
Pane Čech opět jste nezklamal. Ovšem chtělo by to být trochu konkrétnější. U vás to jsou bohužel jen pořád dokola se opakující fráze. U Lčr vládnou chovatelé zvěře? Na to jste přišel prosím jak? Honebních pozemků je celkem 6 885 764 ha. Myslivecky se hospodaří v 5 784 honitbách Lčr jich má „ pouze“ +-1100.
Škoda 16 Kč na ha. Jen proto, že to pseudoochranářům nepasuje do jejich rétoriky, že za vše může myslivec a zvěř, tak je to snad špatně? Lčr, tak jako každý jiný subjekt musí ty škody věrohodně doložit. Že jsou snahy některých subjektů škody uměle nafukovat ještě neznamená, že objektivně jsou.
Chcete tvrdit že údaj pana Hájka o 28,5 miliardách Kč vynaložených na péči o kultury je správný???
Chcete také tvrdit něco o zablokování tvorby či změny honiteb?
Chcete proporcionálně navýšovat škody v honitbách, kde neprokázali splnění výše odlovu.Účtovat tedy škody které tam nemají? Třeba jen proto, že jim byl stanoven nepřiměřený odlov a zvěř v té výši v honitbě třeba vůbec není.
Považujete za bizarnosti, že v některých honitbách nedávno odlovili za sezonu větší počet zvěře, než měl být jejich normovaný stav. Uvědomujete si, že honitby nejsou oploceny.a další rok tam nemusejí ulovit ani desetinu ? Nakonec normovaný stav je jedna věc, sčítaný potom druhá. Lov se snad odvozoval od stavu sčítaného. Atd..
Odpovědět
ČM

Čech M.

24.2.2020 23:29 Reaguje na Jarek Schindler
Ty škody, které oni spočítali, jsou vlastně žádné. Samozřejmě, že je to nesmysl, ale trochu to ukazuje situaci u LČR. Kde není žalobce, není ani soudce.
Nikdo netvrdí, že by se škody zvěří měly uměle navyšovat . Pokud jde o soukromé lesy, je to věc vlastníka jak se (ne)dohodne, ale když si nechá dobrovolně sežrat v lese přir. zmlazení, tak by neměl dostat žádnou dotaci na zalesňování.
U státních lesů (tedy i VLS), hospodaří s penězi a majetky nás všech, tak by si měli umět spočítat, co se státu vyplatí a co ne.
Ta čísla o nákladech neudává p. Hájek, ale Zelená zpráva MZE 2018 a mě přijde 10tis Kč na ha jako nepřemrštěný. Záleží, co kdo do toho všechno započítává. Samozřejmě tyhle náklady vždy nějaké budou i když se stavy zvěře sníží.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.2.2020 04:00 Reaguje na Čech M.
Ty škody které Lčr spočítali jsou 19,41 mil Kč. Nesmysl je počítat to na celou plochu lesa. Tedy třeba i na holiny, osmdesátileté porosty atd. a potom vykřikovat nesmysly. Ano, celkem chápu, že toto číslo se vám nehodí do krámu. Dělá to z vás takové ty křiklouny typu "mnoho povyku pro nic". Abych nezapomněl, tak škody bobrem na břehových porostech byly přes 3 mil Kč.
Jak to, že nikdo netvrdí, že by se škody neměly uměle navyšovat. V textu pana Hajka to máte jasně napsané. Musím to znovu opisovat???
Ano, mělo by se umět spočítat co se státu vyplatí. No a oni to spočítali a zjistili že se státu vyplatí třeba pronajímat honitby. Atd. Zase, že vám jejich počty nevyhovují není chybou těch počtů ani Lčr.
Tak čísla neudává pan Hájek ale Zelená kniha? Já to četl v "panfletu" pana Hájka a má to jednu zásadní chybičku. Zase aby se to hodilo, dav neznalý věci je potřeba "omračovat" přemrštěnými čísly, to pan Hájek nesmyslně vztáhl k celé výměře lesa. Jen nevím proč jen u Lčr? Proboha kde na to chodíte?
Naopak, u zprávy Lčr pan Hájek tvrdí, že adekvátní čísla Lčr neposkytla. Zase matení veřejnosti. Hlavně že si pan Hájek, ač je chyba na jeho straně ( pozorně nečte) neodpustil možnost rýpnout si do Lčr. Cituji: "Ve výroční zprávě LČR za rok 2018 nejsou sice uvedeny explicitně náklady na ochranu proti zvěři (proč taky?)". A ony tam, světe div se, ty náklady na péči o MLP na straně 23 uvedeny jsou. Co se do těchto nákladů započítává je navíc pro vaši informaci dané.
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 00:17 Reaguje na Jarek Schindler
Ale i v osmdesátiletém SM lese se najde většinou alespoň pár stromků na okraji, protože těch 16 korun není ani jeden ožraný odrostek. I mezi myslivci se říká, že LČR záměrně přehlížejí škody, aby mohli co nejvíc inkasovat za pronájmy. Je to nejspíš celý systém, kde prohrávají je les a daňový poplatník. Stavy zvěře už tak ani nelze snížit, pokud by zároveň razantně neklesly nájmy.
To s těmi 28 mld je nesmysl, nevím proč to p. Hájek vůbec použil, ale oněch 10tis na ha plně odpovídá a já bych řekl, že je to ještě daleko víc, pokud budou chtít zalesnit polovinu ploch listnáčema do oplocenek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2020 18:54 Reaguje na Čech M.
Jsem rád, že alespoň uznáte, že těch 28 mld pana Hájka je blbost. Otázek a otazníků jsem ale napsal podstatně více. Proč na ně neodpovíte? Samozřejmě, takové to "kdo co říká" a "jedna paní povídala" je pro vás asi podstatně přitažlivější.
Ono opravdu nejde o pár stromků na okraji a už vůbec ne o boční okus nějakého odrostku. Pokud chcete argumentovat čísly tak se držte těch oficiálních. To, že si vy něco myslíte není v žádném případě ničím doložitelné. Uvědomte si ještě jednu podstatnou věc. Rozsáhlé holiny bez krytu nejsou zvěří zrovna vyhledávané plochy.
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 22:54 Reaguje na Jarek Schindler
Jejich oficiálním číslům vůbec nevěřím.
Pokud jde o dopočet škod na základě nesplnění odlovu, nepovažuju to za šťastné řešení z důvodu toho, že v různém prostředí může stejný počet zvěře páchat různě velkou škodu. Řešením je správně počítat škody.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.2.2020 13:54 Reaguje na Čech M.
Nevím, co spatřujete za bizarnost v tom, že v některých honitbách se uloví víc zvěře, než je normovaný stav. Je to naopak úplně normální a svědčí to o tom, že tam skutečně loví a mají snahu stavy spárkaté snižovat. Několik příkladů z praxe: 1) polní honitba, sčítaný stav černé zvěře v únoru 0 (na polích nic není), zjara přitáhne černá do řepky a obilovin, kukuřice a do konce roku tam naloví 20 ks černé. 2)lesní honitba s normovaným stavem 5 bachyní a 2 lončáků a 1 kňourem - při koeficientu reprodukce 1:5 se tam narodí 25 selat, pokud je odloví, tak uloví násobek normovaného stavu v počtu kusů (nekomplikujme si to věkovými třídami) 3)řadas uživatelů honiteb loví na par. 36 (samičí a samčí do 2 let věku), takže opět zvěř, která se v honitbě nevyskytuje celoročně, ale jen přechází, takže výchozí stav 0, uloveno x kusů. Čemu na tom nerozumíte a co je na tom bizarního?
Odpovědět
ČM

Čech M.

24.2.2020 23:05 Reaguje na Hunter
Já ale nemluvím o malých honitbách, kde když máte výchozí stav 0, tak je jasné , že každý kus navíc vám hodí+ 100% a nikoho to asi nepřekvapí , jinde ale měli i 100ks norm. stav a lovili několik let kol. 130ks. Nejen na tom je vidět , že dnešní určování stavu zvěře je nefunkční. A to i u větších honiteb, natož těch malých. Není to jen můj názor, ale i lidí , co myslivost učí na VŠ (klidně dám odkaz).




Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.2.2020 04:29 Reaguje na Čech M.
U nás je bohužel na les a myslivost odborníkem pomalu každý. Takže jednoduchý příklad pane Čech. Norma 40 kňourů,40 bachyň, 10 lončáků, 10 selat=100 ks. Do reprodukce jde 40 b. + 5 b. z lončáků. To je 45 b. x koeficient přírůstu 5. Ve výsledku máme přírůst 225 ks. Pro dodržení normy musíte tedy ulovit 225 kusů. No a určovat výši lovu podle lovu z předchozích let a stavu porostu? Navíc to fixovat na 3 roky. To by mělo být funkční? Problém ani tak nejsou normované stavy ale sčítaní. Les prostě není vepřín či kravín. Dalším problémem je potom sezónnost výskytu zvěře atd. Pořád je větší šance, že odpovídající výši lovu určí místní myslivec než že se do ní trefí úředník od zeleného stolu. A ten odkaz klidně dejte.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.2.2020 14:22 Reaguje na Čech M.
Pane Čech, já ale taky nemluvím o malých honitbách, polní společenstevní honitby mívají běžně rozlohu 1300 - 1700 ha a víc. Malé honitby o výměře těsně přes 500 ha jsou výsadou LČR, takhle si to kdysi rozparcelovali, aby vytřískali víc peněz z nájmů. Navíc např. černou zvěř můžete mít normovanou jen v honitbách se souvislou plochou 1000 ha PUPFL. V reálu je černá zvěř normována jen v minimu honiteb. Viz Vyhl. 491/2002. Normované stavy jsou jen teoretické číslo, které se pro honitby stanovovalo kdysi za zcela jiných podmínek, kdy životní prostředí zdaleka neposkytovalo tak příznivé podmínky pro spárkatou zvěř a v praxi žádný význam nemá. Současná představa státníé správy je, žýe by se mělo lovit na minimální stavy. Jistě je možno diskutovat o tom, do jaké míry je např. sčítání zvěře zatížené chybou (což zcela jistě je), zda je to 5-10-20-30% a samozřejmě i ta míra chybovosti bude záležet na tom, o jaký konkrétní druh zvěře se jedná. Nicméně ani zoologové a biologové žádnou přesnou metodikou, která by byla plošně proveditelná, jak spočítat stavy druhů nedisponují. Odkaz klidně dejte, rád se podívám, i když pochybuji, že bych se dozvěděl něco nového.
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 00:37 Reaguje na Hunter
Souhlasim s Vámi, že sčítání je problém i pro ty, kdo by to chtěli dělat poctivě. U malých honiteb navíc skoro nesmysl.
Do budoucna to snad vyřeší technika, kdy by se v zimě ze vzduchu nějaký dron s termokamerou dobral určitě lepších výsledků.
Přidávám odkaz na zajímavý rozhovor:

https://docplayer.cz/13357795-A-ie-vlastnickych-prav-k-pude-i-lesum-nereagovaly.html

Já tam nesouhlasím s tvrzením p. KAMLERA, v tom, že nejvíc škod spárkaté na porostech vzniká přes zimu. Platí to možná u jehličnatých stromků, ale u listnatých je to přesně naopak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.2.2020 19:48 Reaguje na Čech M.
No a já nesouhlasím již s prvními slovy pana Koubka. Jak se myslivost nepřizpůsobila například změně zemědělské výroby atd. Také závěry o sčítání a plánování jsou hodně účelové a zavádějící. Dál jsem to raději nečetl. No a vaše listnáče? Představte si v předjaří nalité pupeny listnatých dřevin. Je to to energeticky nejbohatší, co zvěř může v tu dobu v přírodě najít. Na to aby došlo ke škodě potom stačí bohužel jeden zajíc.
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 23:00 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě že i zimní okus pupenů je, ale co to je v porovnání s jarem-létem, kdy dochází k opakovanému okusu výhonů a přesto že stromek pokaždé znovu obrazí (klidně i 5x) tak na podzim je stejně ožráný?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.2.2020 08:36
Ornitologům, ochráncům a Duhistům se opravdu daří snižovat stavy hmyzu, ryb, obojživelníků, plazů a ptáků. Dokonce radikálně. Je opravdu nejvyšší čas, aby i myslivci, rybáři a včelaři se zapojili do tohoto ekologického procesu a zdecimovali stavy všeho co chovají. Jinak ten ekologismus nevybudujem.
Odpovědět
JP

Jura Prokeš

1.3.2020 12:02
Můj osobní názor je ten, že s pžemnoženou zvěří přišli nejrůznější ochránci přírody poté, co zjistili, že bez poctivé lesařiny nelze změnit druhovou skladbu smrkových monokultur. Sledoval jsem léta události duhové Šumavy - od ponechání smrčin kůrovci napospas, až po naivní představy, že pod uchlými porosty vyrazí samovolně nové buky a jedle. Když tito "odborníci" na přírodu zjistili, že pod uchlými smrky raší zase pouze náletové smrčky, tak údajně začali potají tyto místa prosazovat sami listnáči. Ale ouha! Bez komletní ochrany, tedy oplocení a trvalé údržby samozřejmě zvěř považuje mladé listnáče za salát, a tak nezbývá, než přistoupit k poctivé lesařině. A nebo...prostě ty zvířata postřílet!:-)))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.3.2020 00:04 Reaguje na Jura Prokeš
To ale zase naráží na představu: "v každém lese rys, u každé vesnice smečka vlků" Vegetariáni i kdybychom je přemlouvali sebevíc, se z nich nestanou a na myšičkách nevyžijí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist