https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josefn-stritecky-dezertifikace-velky-ale-opomijeny-problem-ochrany-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Střítecký: Dezertifikace – velký, ale opomíjený problém ochrany klimatu

16.1.2020
Když přijde poušť, jdou lidé pryč. Na snímku namibijské městečko Kolmanskop, které bylo v roce 1956 opuštěno a ponecháno poušti.
Když přijde poušť, jdou lidé pryč. Na snímku namibijské městečko Kolmanskop, které bylo v roce 1956 opuštěno a ponecháno poušti.
Pokud poměřujeme poškozování globálního klimatu prizmatem rozvinutých zemí, uvidíme velkou spotřebu fosilních paliv, neúnosný rozvoj městské infrastruktury, nebo vypalování původního lesa kvůli jeho náhradě plantážemi. Kvůli chudobě a pastvě dochází k přeměně krajiny na savany a pouště. Neúnosně spásaná krajina se přehřívá. Je to velký, ale málo zmiňovaný problém.
 

Umocňuje ho exponenciální nárůst populace. Řešení problému asi nebude v likvidaci celých chudinských etnik, ale v tom, že je přesvědčíme o nezbytnosti změny, nabídneme jim lepší alternativu pro život, a naučíme je s krajinou hospodařit lépe. A taky jim pomůžeme pochopit důležitost rozumné sexuální výchovy a antikoncepce.

Desertifikace v posledních desetiletích nabrala hrozivé tempo. Za posledních 46 let zmizelo v celosvětovém měřítku čtyřicet procent úrodné půdy.

V Súdánu postoupila poušť během sedmnácti let o sto kilometrů. Sahara je největší pouští na světě a dosahuje velikosti Spojených států amerických, to je 9,6 milionů km2. Sahara se od roku 1980 rozšířila o 233 kilometrů na jih a o 106 kilometrů na sever.

Jiná, Indická poušť Thár, se každoročně prodlužuje o další kilometr do okolních úrodných oblastí. Poušť Atacama se dokonce šíří rychlostí tří kilometrů ročně. Neustále se globálně redukuje plocha kontinentálních jezer a degradované plochy jsou zasoleny. Pouště se stále více přibližují k hustě obydleným oblastem a oblaka prachu a písku ztěžují lidem ve městech život.

To platí nejen v Číně, Mongolsku, Koreji a Japonsku, ale i v některých oblastech Severní Ameriky. Bolívie má být z celé poloviny pokryta pouští. Šířením pouští je dnes ve světě ohroženo třicet milionů čtverečních kilometrů. Už v roce 2007 označilo OSN rozšiřování pouští za jedno z největších ohrožení životního prostředí této doby.

Přehled výměr nejrozsáhlejších pouští
Přehled výměr nejrozsáhlejších pouští
Zdroj | Josef Střítecký

Za hlavního viníka tohoto jevu je běžně označováno oteplování klimatu. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak: desertifikace je jedním z jevů, který se podílí na změnách klimatu.

Zvětšující se plocha pouští a savan, s extrémními teplotami svého povrchu, totiž vytváří kolektor s dynamicky se zvětšujícím tepelným výkonem pocházejícím ze slunce.

Když si uvědomíme toto ohromné množství energie, uvolněné jako zjevné teplo, nemůžeme se divit změnám proudění vzduchu na úrovni subkontinentů/kontinentů. Je prokázáno, že se různé povrchy půdního krytu prohřívají slunečním zářením s velmi diferencovanou intenzitou.

Desertifikace taky znamená, že intenzivním slunečním zářením se velmi rychle spalují a ničí zbytky organické složky v půdě. Touto ztrátou půdního uhlíku je intenzivně redukován na humus bohatý půdní A horizont.

Jednoduše řečeno: přeměny organické hmoty v půdě probíhají v zásadě dvěma směry, jako mineralizace a jako humifikace. Pokud výše zmíněný údaj o tom, že za posledních 46 let zmizelo v celosvětovém měřítku čtyřicet procent úrodné půdy, je to hrozivá uhlíková bilance.

Lesy a populace
Lesy a populace

Koloběh živin, humusových látek a jiných substancí je v globálním měřítku silně narušován. Uhlík se v neustále zvětšujícím se měřítku dostává do atmosféry i bez toho, že se spalují zásoby fosilních paliv.

Zanedbatelný není vliv mineralizace půdy v důsledku neúnosné pastvy. Extenzivní pastevectví je, spolu s chudobou a pokračujícím odlesňováním, motorem nezadržitelné degradace půdy s viditelnými globálními důsledky.

V podmínkách mírného pásu zase k drastickému úbytku humusu dochází vlivem nadměrné chemizace. Pak není divu, že mnohde škodí nevyzpytatelné srážky spojené se záplavami, a jinde prodlužovaná období zničujícího sucha.

Ztráta úrodné půdy vyhání venkovany do měst, kde pak v nedůstojných podmínkách živoří, stává se impulsem pro migrací lidí jak v regionálním, tak mezinárodním měřítku. A bez humusu nemá půda schopnost vodu přijmout ani zadržovat. I velké srážky se pak bez užitku ztrácejí vlivem rychlého odtoku.


reklama

foto - Střítecký Josef
Josef Střítecký
Autor je řešitel lesnických projektů v Chile, Ekvádoru, Kolumbii, Nikaragui, Mongolsku, Zambii a Etiopii ve společnosti CzechAid

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 08:50
Moc dobrý článek! Většina to nechá ležet, poněvadž v něm není magický vzoreček CO2. Ano, kácíme pralesy, lesy, vysušujeme močály, drenážujeme, spásáme savany, obracíme hlínu, betonujeme, plechujeme... Vytváříme mimoděk gigakolektory, které roztáčí změnu klimatu.

To tempo dezertifikace a savanizace (dřívějších zalesněných území) je děsivé. Námět na horror (Sucho-Dryness), ale minimálně s pěti r. Přichází klasik s moudrem: Ano, o problému víme, ale JAK to změnit??? Odpověď: sdělat klapky z očí, vzít rozum do hrsti a přestat s devastací.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2020 08:53
Nedá se nic jiného než souhlasit. Nezájem společnosti o nápravu neutěšeného stavu nebo o jeho zlepšení je alarmující.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:42
Problém je, že autor absolutně nerozlišuje vliv klimatu od dalších negativních jevů, především intenzívní pastvy a další devastaci okrajů pouští přemnoženými lidskými populacemi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 10:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak jste na to došel!? To přeci jasně vyplývá z kontextu! Ta pastva i přemnožení souvisí s popisovanými procesy.
Odpovědět
sv

18.1.2020 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Z kontextu vyplynulo akorát to, že autor hlavní příčinu desertifikace nezmiňuje. Rozšiřování pastvy nízkoprodukčního dobytka a vypalování souvisí především s tradičními (rozuměj primitivními a velmi málo výnosnými) způsoby zemědělské obživy, která zelení mají tak rádi. Před faktem, že právě primitivní způsoby hospodaření (a nikoli industrializace) jsou hlavní příčiny odlesňování, eroze a následně desertifikace strkají tito hlavu do biokompostu. Další fakt, že aplikace moderních technologií, umělých hnojiv, výnosnějších odrůd včetně GMO, apod. by toto vše dokázala omezit a při tom výrazně přispět k růstu životní úrovně místních a tedy k řešení problémů jako hlad, nevzdělanost a emigrace je pro zelené něco jako svatokrádež.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 08:40 Reaguje na
Nic jiného jim tam k obživě nezbývá. V důsledku importu dotované nadprodukce převážně z Evropy(dosahované pomocí umělých hnojiv a pesticidů), nejsou schopni vyvinout pokročilejší formy hospodaření (finančně nejsou schopni konkurovat).
Odlesňování např v Brazilii je naopak motivováno právě produkcí GMO soji, která je následně exportována převážně do Evropy, kde končí jako krmivo pro dobytek, zatímco miliony brazilců hladoví.
Odpovědět
sv

21.1.2020 15:40 Reaguje na Jakub Graňák
Nezbývá … díky zelnými vylízancům, kteří brání rozvoji moderních zemědělských technologií jako GMO, umělé zavlažování, umělá hnojiví, apod. a jejich používání v rozvojových zemích. Zřejmě ti zelení vylízanci dávají přednost desertifikaci. Jinak dovoz "nadprodukce" do zemí, které mají největší problém s desertifikací (např. subsaharská Afrika) je totální blábol. Etiopan žijící za 50 dolarů měsíčně (když má štěsí) si stěží může dovolit kupovat dovozové potraviny. Odlesňování v Brazílii, které má zvlášť negativní dopady jako třeba rozsáhlé požáry a eroze, je důsledkem především činnosti drobných zemědělců a jejich tzv. tradičních (rozuměj primitivních) technik založených na tom, že po vyčerpání půdy se přestěhují o kus dál a vypálí si kus pralesa.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 18:16 Reaguje na
Intervenční nákupy potravin v rámci EU probíhají co chvíla, naposledy máslo a SOM

https://books.google.cz/books?id=n2e0usQ0cjkC&pg=PA9&lpg=PA9&dq=potravinov%C3%A1+pomoc+interven%C4%8Dn%C3%AD+z%C3%A1soby&source=bl&ots=fR-K4SgdOi&sig=ACfU3U3dgx5qr4bBX6nSkhY6YhiQf854VA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwia3O7elZXnAhXFPFAKHWIXBcIQ6AEwCHoECAkQAQ#v=onepage&q=potravinov%C3%A1%20pomoc%20interven%C4%8Dn%C3%AD%20z%C3%A1soby&f=false
Odkaz na způsob umísťování intervenčních zásob do třetích zemí v podobě potravinové pomoci výše, toš asi tak

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sojovy-boom-nici-brazilskou-pampu-mcdonalds-a-dalsi-firmy-ji/r~e5425132ac6311e8b5b20cc47ab5f122/

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-kaceni-amazonskych-destnych-pralesu-muze-i-v-cesku-oblibena-soja

atd, atd...Není to jen o pralesech
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 08:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte těch populací, jejichž počty jste tu onehdá chtěl navyšovat pomocí postřiků DDT v malarických oblastech?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.1.2020 12:22
O tom, kolik zůstane na daném místě tepla ze Slunce, rozhoduje hlavně albedo. Jelikož je poušť většinou světlejší než les, desertifikace musí v tomto aspektu globální oteplení snižovat. Další aspekt je, že nad pouští je suchý vzduch, který způsobuje výrazně menší skleníkový efekt, a teplo z pouště může lépe unikat do vesmíru.

Já jen, že když se nějak argumentuje, mělo by se tak činit důsledně a v souladu s fyzikou. Jinak ten popis s uvolňováním uhlíku kvůli desertifikaci je správně. Co je primární a co je sekundární efekt v rámci složitého zpětnovazebního systému je těžko posoudit. Každopádně vliv spalování fosilních paliv na zvýšení skleníkového efektu je nepochybný a lze ho považovat za primární jev.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

16.1.2020 15:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Váš postřeh je úsměvný. Myslím, že byste si mohl vzít učebnici fyziky a listovat si v ní 3 hodiny okolo poledne na volné ploše na světlešedém betonu, a pak zkusit to samé udělat v lese na mechu. Uvidíte sám na sobě, co vám prospěje. Ještě Vám doporučuji, abyste si přečetl něco o malém vodním cyklu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.1.2020 17:47 Reaguje na Josef Střítecký
Asi nelze věcně argumentova tím, že nazvu názor za úsměvný a srovnám odlišné nesrovnatelné případy. Řekněte mi spíše, v čem nemám pravdu a proč.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.1.2020 22:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Nechci ani nebudu zpochybňovat vliv spalování fosilních paliv, ale s tou pouští s vámi budu zásadně nesouhlasit.
Zkuste si stáhnou snímek s ifrakamery z horkého letního dne.
Teplota betonu se bude pohybovat klidně kolem 50°C, zatímco povrch korun stromů bude mít dejme tomu kolem 30°C. A pod porostem budete mít ještě méně.

Ještě je zde postatný jev, který zmínil pan Střítecký, a tím je malý vodní cyklus. Na poušti prakticky neexistuje, v lese má zásadní vliv.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.1.2020 14:29 Reaguje na Jan Škrdla
Já souhlasím s tím, co píšete. Ale proč s mými argumenty nesouhlasíte to jste mi nijak nezdůvodnil. V čem je chyba, co jsem napasal? Nebo že by fyzika nebyla schopna správně postihnout takové elementární děje?

K malému vodnímu cyklu: na les naprší více než na sousední pole? Podle mne je zcela minimální korelace mezi tím, kde se voda odpařuje a kde prší. Možná na vzdálenst řady stovek kilometrů. Voda z našich lesů nejspíše posílí deště na Ukrajině. Jedna věc je házet termínem, druhá je chápat, co za ním vězí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2020 08:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Na pole naprší dejme tomu stejně jako na les. Nechejte v dešti na zemi plochý tácek a vedle v jiném tácku mycí houbu. Když přijdete druhý den, voda z tácku bez houby bude vypařená. Houbu zmáčknete a nějakou vodu pustí. Les, díky struktuře půdy včetně hrabanky (plus zastínění) dokáže zadržet vodu po delší dobu a efektivněji s ní hospodařit. Nic za tím nevězí, než moudrost přírody a pozorovací talent.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.1.2020 20:04 Reaguje na Karel Zvářal
To říkáte zcela správně! Ale co to má společného s diskutovaným malým vodním cyklem?

Nebo je tácek s houbou univerzální odpověď na jakýkoli problém? To by byl průlom ve vědě!
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

22.1.2020 21:48 Reaguje na Karel Zvářal
Na pole opravdu neprší stejně jako na les, to ví i malé děti, že les přitahuje vodu a malý vodní cyklus funguje díky větším lesním blokům, které teď jaksi po kůr. kalamitě budou set sakra chybět.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.1.2020 23:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Připadne mi nepravděpodobné, že by poušť mohla snižovat teplotu ve srovnání s lesem.
Je prokázáno, že teplota ve mětech je vyšší než v okolní krajině. Je to způsobeno zpevněnými povrchy a budovami.

Ještě za socialismu probíhala srovnávací měření odtoku zalesněného povodí a povodí s minimem dřevinné vegetace. Schválně které povodí si myslíte, že vyšlo z hlediska vyrovnanosti odtoku lépe?

To, že voda z našich lesů posílí deště na Ukrajině, nemusí být vždy pravda. Záleží na proudění vzduchu, klidně to může být i na druhém konci republiky nebo v blízkém okolí.

Můj nároz je, že lepší je menší část vody poslat vzduchem na Ukrajinu, než daleko větší část do Černého moře.
Odpovědět
F

František Dvořák

16.1.2020 15:13
Konečně někdo řekl pravdu o zrůdně prováděném pastevectví, které je neustále prezentováno jako ekologický způsob hospodaření na půdě. Je to/a tvrdil jsem to zde již několikrát/ekologická, krajinná a výrobně zemědělská tragedie. Budeme si asi zase zvyknout potraviny vyrábět, ne je pirátsky získávat na obrovských plochách a neustále zasahovat do panenských krajů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

17.1.2020 17:10
Toto téma opět přímo volá po připomenutí zásadního a největšího problému. Problému, o kterém se - přestože je zásadní a největší - skoro nikde nemluví, nepíše a nediskutuje.
Protože je to holt nekorektní říkat, psát či dokonce jen naznačovat, že všechny debaty o CO2 jsou na prd a že všechny peníze obětované na opatření která "elity" prosazují na "boj" s klimatickými změnami jsou vyhozené oknem, jestliže se někdo nezačne vážně a seriózně (!!) zabývat otázkou, jak zastavit obludné MNOŽENÍ lidstva. A ještě méně korektní holt je i jen naznačit, že se to netýká bílé rasy. Ta jediná je v tom ohledu neškodná, přírůstky má dokonce záporné.
Ale jiné rasy ne; a jsou země, kde přibývá obyvatel takovým tempem, že musím opět zopakovat, co jsem už psal několikrát:
Vedle problému přelidnění jsou všechny ostatní problémy a strachy jen prkotinami.
I kdyby se Země zázrakem přes noc vrátila do optimálního stavu, stejně nemá šanci unést takové počty lidí, jaké se na ní budou mačkat už za pár desítek let, pokud se populační přírůstky nezastaví. To co dnes na životním prostředí zlepšíme či zachráníme za cenu obřích investic, ty masy zítra zase zdevastují rychleji, než se nadějeme.
Příklad Afriky, kde je každému přednější získat dřevo na uvaření DNEŠNÍHO oběda než přemýšlet nad tím, co bude až už žádné stromy nebudou, mnohé napovídá...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

20.1.2020 08:40
Proč k největšímu oteplování dochází v Arktidě, kde o nějaké desertifikaci nemůže být ani řeč?
Odpovědět

Jan Škrdla

20.1.2020 22:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Předpokládám, že narůstající teplota je způsobena táním ledovců a permafrostu. Vegetace, která posouvá severněji má v těchto oblastech, narozdíl od pouští, oteplující efekt.
Další věc je, že se z permafrostu uvolňuje nezanedbatelné množství CO2 a metanu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2020 03:20 Reaguje na Ladislav Metelka
To nám máte říct Vy, a ne se na to ptát. Když vypnou proud, nejvíce se oteplí v ledničce, kde bylo do té doby nejchladnější místo v bytě.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.1.2020 08:06 Reaguje na Karel Zvářal
Klidně odpovím. Protože změny klimatu nejsou vyvolány desertifikací, vysušováním krajiny a podobnými věcmi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2020 08:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Já vliv CO2 nerozporuji, jsem však toho názoru, že nehledáme příčinu, ale příčinY. X = a + b (+c?). "Místní vliv"-) australských požárů jsme mohli pozorovat z kosmu, kouř obletěl celou Zemi. Jestli raketové tempo odlesňování a savanizace nemá na klímu vliv, nalháváme si do kapsy a trpíme provozní slepotou... to i ten krtek dohlídne dál!
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

21.1.2020 09:44 Reaguje na Karel Zvářal
Lokálně a na nějaký čas to jistě vliv má. Kouř za pár měsíců zmizí a ty spálené plochy budou za pár let vypadat taky jinak...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 09:51 Reaguje na Ladislav Metelka
No sláva, ta první věta dává určitou naději! A to je jen jeden z lokálních vlivů, který po určitý čas působí (v "neměřitelé míře") globálně. Teď si vemte, že je spousta jiných, které nejsou v hledáčku kamer. A vo tom je...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.1.2020 15:06 Reaguje na Karel Zvářal
A kterépak to jsou?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2020 16:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Vy jste ten článek nečetl?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.1.2020 21:50 Reaguje na Karel Zvářal
Četl a tu teorii znám. Je zcela na vodě...
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.1.2020 22:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Takže podle vás, kdyby, čistě teoreticky, byla pevnina Země úplně bez vegetace, průměrnou teplotu by to nijak neovlivnilo?
Pokud ne, tak by to ale jistě ovlivnilo rozdíl teplot den-noc, zima -léto a tím pádem i výrazně pozměnilo směr a sílu proudění vzduchu na celé planetě.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.1.2020 22:56 Reaguje na Čech M.
Minimálně. 70% povrchu tvoří oceán...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2020 07:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Viz. níže.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

22.1.2020 21:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Ne jsou to důsledky změny klimatu, které se ale měnilo vždycky, jenže teď bohužel rychleji než se lze adaptovat a bohužel snížení emisí je zatím jen zbožné přání a i kdyby nebyly odteď žádné (přání Grety), stejně se bude dekády oteplovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 08:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Protože albedo, klesající výměra ledem a sněhem pokryté plochy klesá, tím roste objem přijaté (nedostatkem sněhu neodražené) energie slunečního záření.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2020 07:56 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, albedo, to zní vědečtěji než příměr s ledničkou:-) Jak sníh odtává, zem bez vegetace se rychleji prohřívá a způsobuje rychlejší tání ledovců.

Zažil jsem na vlastní kůži ochlazení na přelomu r. 78/79. To nebylo způsobeno CO2, ale vpádem arktického vzduchu. Podobně lze cítit saharský vzduch, byť ne takovým šokovým způsobem. A on často je vzdušnými proudy hnán až na sever, podobně jako někdy nasněží ve Středozemí. A čím je ta Afrika rozpálenější (pouštní), tím více horka vysílá do světa.

Takže ano, připouštím, že CO2 je hlavním viníkem GO, ale zopakuji, že antropocén vnímám jako vliv člověka a projevuje se i na zvyšování albeda planety, což s sebou nese více teplých vzdušných proudů. A že 70% povrchu představuje H20? No i voda se ohřívá vzdušným prouděním, nejen napřímo Sluncem.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist