Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu
Také by mělo být nad slunce jasnější, že lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými, kde na prvním místě je zisk z těžby. Výjimkou mohou být lesy jiných majitelů, než je stát. Těm by měly být placeny případné náhrady nebo lesy vyměněny za rovnocenné mimo hranice národního parku. Ve vybraných porostech mimo nejcennější 1. zóny bych povolil rozumnou těžbu pro potřeby místních obyvatel (dřevo je nejekologičtější obnovitelné palivo).
Proč to takto nefunguje na Šumavě? Dříve hrála asi největší roli omezenost a ekologická nevzdělanost některých lesníků, kteří rozhodovali o parku (období bývalého ředitele Žlábka). Postupně se však propojily úzké ekonomické zájmy se zájmy některých lokálních a regionálních politiků a ti, bohužel, získávali stále na síle. Až směšných poloh dosáhlo angažování politiků nejvyšších. Bohužel, v poslední době politicko-ekonomické zájmy dostaly oficiální podporu. Ještě by se snad dalo skousnout, že ministrem odborného resortu se stane politik, který o životním prostředí nic neví. Ale instalace vysloužilého politika, který dlouhodobě vystupoval proti zájmům ochrany přírody, ředitelem národního parku, je opovrhováním logiky věci a obecné slušnosti. Je to, bohužel, jako za komunistů, kdy třeba krejčí rozhodoval o státním rozpočtu. Instalaci Jana Stráského do funkce ředitele parku jsem ironicky nadhodil ve svém článku v Ekolistu někdy v prosinci, bohužel to pak skutečně nastalo.
Měl jsem možnost sledovat postoje Jana Stráského jakožto člen vědecké sekce Rady parku a v uplynulých třech letech i jejího výkonného výboru, který se scházel měsíčně. Jeho odborné znalosti o ochraně přírody (a o tu by v národním parku snad mělo běžet přednostně) jsou nulové. Navíc úplně ztratil i morální kredit, když jako předseda Rady (zvolený převahou hlasů zástupců regionální sekce Rady), odmítl sepsat zápis z Rady, když se mu závěry „nehodily do krámu“. Tím naprosto bezostyšně porušil jednací řád tělesa, kterému sám předsedal. Svůj přístup k ochraně přírody v národním parku demonstroval i na včerejším (7. března 2011) jednání Rady, kde oznámil zrušení sekcí Rady a výrazné snížení počtu vědců v ní. Tím by byl při hlasování Rady, např. o klíčových dokumentech, jakými jsou Plán péče nebo návrh zonace, odborný názor přehlasován neodborníky. Navíc současný ředitel pověřil výběrem zástupců vědecké obce člověka (Stanislava Vacka), který propaguje jednostranný lesnický přístup, čili kácení. Tento člověk se zapsal do povědomí odborné veřejnosti už v lednu roku 1989, kdy v době tzv. Palachova týdne plamenně hovořil do rozhlasu, jak ty „živly“ na Václavském náměstí mu nenechají klid k práci. Co můžeme od takových lidí čekat? Teď tedy budou rozhodovat o odborných záležitostech v národním parku?
Po zvážení situace se včera většina přítomných členů vědecké sekce rozhodla rezignovat a nevstoupit ani do obměněné Rady, pakliže by do ní byli (což by zřejmě stejně nebyli) navrženi. Pokusíme se bránit Šumavu před destruktivními přístupy jinak, než jen dělat „stafáž“, nebo, jak říkal soudruh Lenin (bývalý člen KSČ Stráský si jistě vzpomene) užitečného blba.
reklama
Dále čtěte |
Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Jan Stráský: Kůrovec se na Šumavě musí řešit kácením
Další články autora |
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
Karel Prach: O Šumavě - o kůrovci a lidechOnline diskuse
Pro fafnira - osobní komentář - 9. 3. 2011 - V.J.Zdravím,jakkoliv s Vámi v hodně věcech nesouhlasím, tak v hodně věcech mám dojem, že máte pravdu. Co se týká Šumavy tak se absolutně neshodneme, ale co se týká třeba větrných a fotovoltaických elektráren nebo podpory jaderné enrgie, tak se s Vámi shodnu 100% Zeptám se ale teď otevřeně ... kritizoval jste tady na Ekolistu a dle mého mínění oprávněně i chyby, kterých se nevládní organizace / MŽP dopustily (podpora fotovoltaiky nebo třeba ta nesmyslná obstrukce s čilimníkem). Vážil bych si Vašeho názoru, a částečně si ho i vážím, ale jedna věc se mi nelíbí. Mám dojem (a možná se pletu) že pokud existuje někdo, s kým se shodujete, pak jste mu schopný odsouhlasit prakticky všechno a tolerovat spoustu chyb. Můžu uvést příklady, ale poprosím vás teď ještě o něco jiného, to jest jestli mi můžete odpovědět na několik osobních otázek: a) považujete za důležitou ochranu biodiverzity (ve smyslu že chráníme především původní druhy a za původní druhy považujeme ty, které se u nás vyskytují/valy v posledních několika stech letech)? Já osobně si myslím, že tento bod je důležitý, ale ne pro biodiverzitu samu o sobě ale pro to, aby byla zachována pro co největší počet lidí a ti měli možnost, aspoň omezenou se podívat do nejzajímavějších míst (což teď dost často nemají). b) pokud nesouhlasíte s kácením na Šumavě a myslíte si, že nejúčinnější ochrana Šumavy je zasahování proti kůrovci (dejme tomu), jak můžete mít jistotu, že v pozadí není zájem těžařských firem a lobbistů? A pokud ano, jaká je jistota, že Šumava nebude přeměněna na obyčejný kulturní les (a "divočina" to sice není, ale smrkové monokultura taky ne) a zmizí třeba tetřevi a další unikátní druhy? c) pokud nesouhlasíte s nekácením, souhlasil byste dejme tomu s postupnou lesníky řízenou přeměnou části centrální Šumavy ze smrčin na jedlobučiny? (nemyslím nejvyšší partie, tam už buky přirozeně nebyly, ale na většině území ano) - a pak jejich převedení ne bezzásahové území? Díka za odpovědi |
