Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
3.2.2020
Douglaska tisolistá. Botanici prosí, raději ne.
Ve vědecké literatuře bylo již před časem publikováno (Carrillo-Gavilán & Vilà 2010), že douglaska je nejvíce zdomácnělý (tj. přirozeně se množící, a tudíž i potenciálně invazní) druh ze všech geograficky nepůvodních jehličnanů pěstovaných v Evropě. Není divu, i v oblasti svého původního rozšíření (od severu Mexika až téměř po jižní část Aljašky) roste na mnoha různých typech stanovišť (Da Ronch a kol. 2016).
Již nyní je to v některých oblastech severozápadní Evropy místy velmi nežádoucí invazní druh, kde výrazně snižuje druhovou diverzitu a mění ekologické fungování lesů. Její počínající invazi máme doloženu i od nás.
V případě plošných výsadeb douglasky lze proto očekávat negativní dopady na naše lesy. Její vliv, mj. na snížení druhové diverzity bylinného patra, dokládají od nás ostatně i lesníci (Matějka a kol. 2015).
Výsadby douglasky, jako nežádoucího invazního druhu cizího původu, je proto žádoucí zásadním způsobem omezovat. Naléhavě proto doporučujeme, aby byla zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat používání douglasky při pěstování lesů závaznými stanovisky k lesním hospodářským plánům a k oblastním plánům rozvoje lesa.
Zkrácené citace použité literatury:Carrillo-Gavilán M.A., Vilà M. (2010). Diversity and Distribution 16: 203–2013.
Matějka K., Podrázský V., Viewegh J., Martiník A. (2015). Zprávy lesnického výzkumu 60: 201–210.
Da Ronch F., Caudullo G., de Rigo D. (2016). In: San-Miguel-Ayanz, J. a kol. (Eds.), European Atlas of Forest Tree Species. Publ. Off. EU, Luxembourg.
(Toto stanovisko připravil za Českou botanickou společnost její předseda prof. RNDr. Karel Prach, CSc., po schválení hlavním výborem ČBS.)
Přečtěte si také |
Jaromír Bláha: Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté
Přečtěte si také |
Jiří Novák: Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulace
reklama
Karel Prach
Autor je profesorem přírodních věd. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a v Botanickém ústavu AV ČR se zabývá geobotanikou a ekologií obnovy. Profesně se zabýval i šumavskými lesy včetně tzv. kůrovcových smrčin.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník
Další články autora |
Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu
Karel Prach: O Šumavě - o kůrovci a lidechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 10:33V článku nezazněl jediný pádný argument proti douglasce kromě nálepkování, že je potenciálně invazní, protože je přirozeně se množící (to je vlastně pro Dauerwald dobře).
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 17:25 Reaguje na Jiří SvobodaJe to nepůvodní druh a to je hlavní argument pro každého, komu záleží na krajinném rázu našeho prostředí.
Kdyby to nestačilo, tak ještě utlačuje svým rychlým růstem okolní stromy, takže po čase zůstává ve smíšeném lese jen DG.(pro Dauerwald absolutně nevhodná)
Jestliže se o SM monokultuře říká že je to zelená pustina, tak o té douglaskové to platí dvojnásobně.
Odpovědět
Kdyby to nestačilo, tak ještě utlačuje svým rychlým růstem okolní stromy, takže po čase zůstává ve smíšeném lese jen DG.(pro Dauerwald absolutně nevhodná)
Jestliže se o SM monokultuře říká že je to zelená pustina, tak o té douglaskové to platí dvojnásobně.
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 18:17 Reaguje na Čech M.v létě dopadá na 1 m2 víc jak 1200 watů, takže bude lepší vyprahlá pustina než zelená pustina, skvělá myšlenka
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 19:10 Reaguje na Miroslav ChovanecPřestaňte věřit nesmyslů, že bez DG tady nic neporoste. Je to strom náročný na vodu a bez ní trpí daleko víc než DB, nebo BK. Až začnou, v důsledku sucha, houfně schnout duby, tak douglaska bude už dávno v pánu.
Odpovědět
ZŽ
Zdeněk Žihla
3.2.2020 19:28 Reaguje na Čech M.DG žije a má výškový přírůst DB, BK je už z 90% suchý. Přežívá ještě TR. Javory z 50%. Taková je realita. Rád předvedu.
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 20:53 Reaguje na Zdeněk ŽihlaTo by mě teda zajímalo. Jak velká je to oblast, nadmořská výška, stanoviště, stáří stromů, zastoupení...?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 06:42 Reaguje na Čech M.Jak velká to asi může být oblast? Jak velké může být zastoupení, když v rámci ČR je zastoupení 0,2%. Jinak od 250 m.n.m do 800 a zatím všude ( co znám) zdravá. Jedle schnou (stáří 80-120 let) douglaska ne.
Odpovědět
ČM
Čech M.
4.2.2020 14:04 Reaguje na Jarek SchindlerMě spíš zajímá ta rozloha DB a BK, protože neznám u nás žádnou oblast, kde by takhle plošně usychaly.
Že schne JD a DG přežívá, není zas tak překvapení.
Odpovědět
Že schne JD a DG přežívá, není zas tak překvapení.
ZŽ
Zdeněk Žihla
5.2.2020 08:40 Reaguje na Čech M.Je to více porostů na Chudenicku, nadmořská výška 500 m, živná až exponovaná řada (většinou HS 23),expozice různé (i horizont), věk 50 let, zastoupení DG 20%, DB 50%, SM 10% MD 10%, BK 10%. Ale je tu i porost 170 let starý, kde se již ostatní dřeviny rozpadají, douglaska ne.
Odpovědět
ČM
Čech M.
6.2.2020 22:53 Reaguje na Zdeněk ŽihlaDíky za upřesnění, z důvodu vzdálenosti mi nezbývá, než vám věřit.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 19:35 Reaguje na Čech M.neobhajuji douglasku, ta pustina je na mnoha místech realitou a bude hůř, pokud nejsme na počátku maunderova minima, tak se sucho zrychlí a každé otálení bude hodně drahé
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 20:54 Reaguje na Čech M.Teď jste sám napsal, že douglaska sucha nepřežije, tudíž se není čeho obávat. Jak to tedy je?
Odpovědět
ČM
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:07 Reaguje na Čech M.Předpokládám, že ano. Trendy tomu nasvědčují. Pokud máte jiné tušení, sdělte.
Odpovědět
Anyr
3.2.2020 11:55Wow, a já pako myslel, že skutečná invaze u takto "velkého druhu" nehrozí... dobře no. :D
Každopádně je fajn, že se mi potvrdilo, že do zdejšího ekosystému fakt nepatří, a že nenažraní Čecháčci opět "mamon nade vše". Smrk, dosazený nepřirozeně na nevhodná stanoviště nám nevyšel, tak musíme udělat stejnou blbost, ovšem tentokrát s cizím druhem. Ale jen ne se uskromnit! To raději zasadit další ránu už tak zničené přírodě a po nás potopa.
Je ale taky fakt, že i když autor svá tvrzení ozdrojoval - což je skvělé, narozdíl od drtivé většiny ostatních, kteří pouze tvrdí, ale nezdrojují - tak v článku není ani stručně vysvětleno proč, či jakým způsobem snižuje biodiverzitu a proč či jakým způsobem mění ekologické fungování lesů. Byť věřím, že to ve zdrojích vysvětleno je, tak by bývalo bylo dobré to alespoň ve stručnosti objasnit už v článku.
Většina lidí se průzkumem zdrojů nebude obtěžovat a zůstane u svého názoru, tedy "myslím si".
Ovšem jedině poznáním se z lidí vyhání zlo.
Odpovědět
Každopádně je fajn, že se mi potvrdilo, že do zdejšího ekosystému fakt nepatří, a že nenažraní Čecháčci opět "mamon nade vše". Smrk, dosazený nepřirozeně na nevhodná stanoviště nám nevyšel, tak musíme udělat stejnou blbost, ovšem tentokrát s cizím druhem. Ale jen ne se uskromnit! To raději zasadit další ránu už tak zničené přírodě a po nás potopa.
Je ale taky fakt, že i když autor svá tvrzení ozdrojoval - což je skvělé, narozdíl od drtivé většiny ostatních, kteří pouze tvrdí, ale nezdrojují - tak v článku není ani stručně vysvětleno proč, či jakým způsobem snižuje biodiverzitu a proč či jakým způsobem mění ekologické fungování lesů. Byť věřím, že to ve zdrojích vysvětleno je, tak by bývalo bylo dobré to alespoň ve stručnosti objasnit už v článku.
Většina lidí se průzkumem zdrojů nebude obtěžovat a zůstane u svého názoru, tedy "myslím si".
Ovšem jedině poznáním se z lidí vyhání zlo.
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 14:54 Reaguje na AnyrTento druh mamonu - produkovat ve velkém stavební řezivo - je nejvhodnější způsob jak dostávat uhlík z atmosféry. Zkuste předem zapřemýšlet, než si ulevíte.
Odpovědět
Anyr
3.2.2020 17:30 Reaguje na Jiří SvobodaTy zkus zapřemýšlet nad tím, jestli je likvidace místního ekosystému vhodným řešením, když minimálně tutéž službu zvládnou jiné, naše původní, dřeviny.
Nehledě pak na fakt, že pokud by všechno "stavební řezivo" mělo být skutečně použito pro stavby a zpracováno, tak to je jen další zastavění půdy, další emise při stavbách a zpracování a přepravě a výrobě, a tak podobně.
Fajn by to fungovalo jen tehdy, pokud by ono dřevo mělo být uloženo v zemi. A stále i pak zůstává fakt, že douglaska sem NEPATŘÍ.
Ale vzhledem k tvým příspěvkům - ty jsi těžař nebo pilař, že? Překupník dřeva? Nebo jen nenažraný nepřítel přírody? Nebo co? Nějaký nízký zájem tam určitě máš. Chceš další auto, bazén, nebo drbátko ze slonoviny, ať to stojí co to stojí? :D
Odpovědět
Nehledě pak na fakt, že pokud by všechno "stavební řezivo" mělo být skutečně použito pro stavby a zpracováno, tak to je jen další zastavění půdy, další emise při stavbách a zpracování a přepravě a výrobě, a tak podobně.
Fajn by to fungovalo jen tehdy, pokud by ono dřevo mělo být uloženo v zemi. A stále i pak zůstává fakt, že douglaska sem NEPATŘÍ.
Ale vzhledem k tvým příspěvkům - ty jsi těžař nebo pilař, že? Překupník dřeva? Nebo jen nenažraný nepřítel přírody? Nebo co? Nějaký nízký zájem tam určitě máš. Chceš další auto, bazén, nebo drbátko ze slonoviny, ať to stojí co to stojí? :D
DA
DAG
3.2.2020 19:24 Reaguje na AnyrOsobně moc nechápu, proč jste si zde v předchozích diskusích stěžoval na ostatní, protože vy sem chodíte jen lidi urážet.
Běžte si psát někam do Blesku nebo na jiné stránky, které budou blíže Vašemu naturelu a diskusní úrovni.
Toto je více méně odborný server a myslím, že většina lidí sem chodí se zájmem o přírodu. Pro Vás, ale zjevně platí, že kdo nemá stejný názor je pitomec.
Skutečně sem už nechoďte diskutovat a dejte si raději to pivko, jak jste psal minule.
Odpovědět
Běžte si psát někam do Blesku nebo na jiné stránky, které budou blíže Vašemu naturelu a diskusní úrovni.
Toto je více méně odborný server a myslím, že většina lidí sem chodí se zájmem o přírodu. Pro Vás, ale zjevně platí, že kdo nemá stejný názor je pitomec.
Skutečně sem už nechoďte diskutovat a dejte si raději to pivko, jak jste psal minule.
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 21:01 Reaguje na AnyrJsem fyzik na Ústavu fyziky materiálů a ve svém volném čase se věnuji tomu jak efektivně chránit klima a stavět jednoduché a kvalitní domy ze dřeva, viz optimalizmus.cz
Rád též bojuji proti iracionalitě a bludům.
Odpovědět
Rád též bojuji proti iracionalitě a bludům.
LK
Lukáš Kašpárek
4.2.2020 07:17 Reaguje na Jiří SvobodaTakže jste zatížen osobním prospěchem...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:13 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud stavíte závist "osobního prospěchu" nad společenskou potřebu stavět dřevěné pasivní domy, je to jistá vaše charakteristika.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 13:24U chalupy prarodičů na Valašsku strojí asi tři douglasky kterým je asi 50 let, nikde kolem dokola jsem nezaznamenal nějakou invazi, dokonce žádný mladý stromek v okolí není. Tyto stromy plodí nejméně 20 let. Tak že to asi tak divoké nebude. Zase diskuze do ,,krve" a problém se neřeší. Asi nikdo nechce smrk nahradit něčím jiným ale produkce a spotřeba dřeva za 50 let se nějak zajistit bude muset, buk tak rychle nenaroste. když se budeme 10 nebo 20 let hádat co budeme sázet, naši potomci to ocení. Páni profesoři a vědátoři proberte se hoří nám koudel u zadku!
Odpovědět
Pa
PavelA
3.2.2020 14:32 Reaguje na Miroslav ChovanecTak co mám vlastně místo těch kůrovcových smrků sázet?
Bříza a osika jsou plevel,olše už neporoste neb je sucho,jedle sežerou srny,dub tu neroste a buk pomaličku...
Odpovědět
Bříza a osika jsou plevel,olše už neporoste neb je sucho,jedle sežerou srny,dub tu neroste a buk pomaličku...
Anyr
3.2.2020 19:52 Reaguje na Jakub GraňákHmm, já o modřínu taky přemýšlel, ale on je "bohužel" hodně světlomilný. To je leda tak podél okrajů.
Ale je to škoda, jinak by byl naprosto ideální. Pevně kotví, celkem rychle narůstá, rovný je, snese velké rozmezí podmínek. Až na ten zástin.
Odpovědět
Ale je to škoda, jinak by byl naprosto ideální. Pevně kotví, celkem rychle narůstá, rovný je, snese velké rozmezí podmínek. Až na ten zástin.
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 21:03 Reaguje na AnyrPoptávka po modřínu je ale malá a pilaři se ho bojí jako čerti křížů.
Odpovědět
RP
Jakub Graňák
4.2.2020 11:02 Reaguje na Jiří SvobodaOno, si myslím, jim nic moc jiného nezbyde, než nakonec řezat i ten modřín. Navíc, to dřevo, je pro stavební účely velmi kvalitní. A rychle roste
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:15 Reaguje na Jakub GraňákJe ale křehké a norma je v nosných stavebních konstrukcích nepřipouští. To se samozřejmě může změnit.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.2.2020 12:22 Reaguje na Jiří SvobodaNejsem stavař, nicméně jsem několikrát viděl jeho použití na stavbu stěn dřevěnic. Na krov jedle.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 14:15 Reaguje na Jakub GraňákDřevěnice je typickým příkladem nevhodného stavění - vyplýtvá se spousta cenného dřeva na špatně izolovaný dům.
Mechanické nároky na obvodovou stěnu dřevěnice jsou prakticky nulové, mohou být z jakéhokoli dřeva. Jedle má dřevo podobné smrkovému, je považováno za trochu horší.
Odpovědět
Mechanické nároky na obvodovou stěnu dřevěnice jsou prakticky nulové, mohou být z jakéhokoli dřeva. Jedle má dřevo podobné smrkovému, je považováno za trochu horší.
Jakub Graňák
4.2.2020 10:58 Reaguje na AnyrS tou světlomilností to není až tak žhavé, snese i mírný zástin, sice pak trochu přeštíhluje, ale to se dá eliminovat probírkou.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 19:59 Reaguje na PavelAbříza bude holiny kolonizovat přirozeně asi jako první, vytváří velké množství semen, klíčí i na šutrech a hlavně vytváří polostín a podmínky pro náletové dřeviny a nebo výsadbu. Na vyprahlých holinách se za současného stavu vysázené sazenice neujmou, zvlášť ne sázené na jaře.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 14:51 Reaguje na Miroslav ChovanecProboha a na co vám, kromě do udírny, je buk dobrý?
Odpovědět
Pa
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 07:23 Reaguje na PavelAŘekl bych, že syrový se štípe velice dobře.
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 17:30 Reaguje na Jiří SvobodaTruhlařina, parkety, podlahová prkna, plovoucí podlahy, schodiště, zábradlí.
Nebo by jste to chtěl vyrábět z DG?
Odpovědět
Nebo by jste to chtěl vyrábět z DG?
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 21:07 Reaguje na Čech M.Pokud se vám buk líbí, tak prosím. Podlahová prkna z buku se myslím dávaly do koníren.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
9.2.2020 12:05 Reaguje na Jiří SvobodaMyslel jsem, že je řeč o dřevě jako konstrukčním materiálu. Buk není zrovna nejhorší, nebo ano?
Odpovědět
JŠ
Jakub Graňák
3.2.2020 18:25 Reaguje na Jan ŠimůnekBuk nemá estetickou hodnotu, ani barva, ani kresba dřeva. Málokdo to chce
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 18:12 Reaguje na Jiří Svobodajá jen, že je to původní druh, na topení je moc dobrý a původně tu byly jedlo bukové porosty, nic nedělat a dohadovat se je ještě horší řešení jako ,,invazní" druhy.
Odpovědět
MK
Marek Kovář
3.2.2020 14:42Ona ta biodivetzita pod třeba smrkem nebo borovicí také není žádná hitparáda. Ostatně tak jako pod většinou monokoltur.
Ale asi nikdo rozumný nebude douglasku pěstovat v monokultuře. Nejkrásnější mohutné, robustní a životaschopné exemláře se vyskytují jako jednotlivá příměs.
Pokud dojde na nejčernější scénáře tak ještě budem rádi, že někde roste douglaska a akát.
Odpovědět
Ale asi nikdo rozumný nebude douglasku pěstovat v monokultuře. Nejkrásnější mohutné, robustní a životaschopné exemláře se vyskytují jako jednotlivá příměs.
Pokud dojde na nejčernější scénáře tak ještě budem rádi, že někde roste douglaska a akát.
Pa
Jakub Graňák
3.2.2020 18:30 Reaguje na PavelAS akátem je poněkud problém, že meduje jen jedenkrát za několik let, ale když na to dojde tak je to pecka
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 17:33 Reaguje na Marek KovářPokud dojde na nejčernější scénář, tak tu možná zůstane ten akát, ale rozhodně ne douglaska.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 15:01Řekl bych, že toto je běžná vlastnost "odborníků". Když něco hrozí nějakým sebemenšín rizikem, zamítnu to. To, že jinde jsou rizika mnohem větší, třeba proto, že vysadím smíšený les, kde mi nakonec uschne úplně všecho, to prostě "odborníci neřeší", protože je to moc složité.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
3.2.2020 16:41S nekontrolovaného šíření douglasky bych se nebál, pokud bude v rozumné míře v troušená v porostu. Co se vysemení bez plotů spase zvěř a co ji náhodou odroste ukradnou lidé jako vánoční stromek, asi tak. Akát to je, ale jiný bojovník. Ten si sám chce udělat monokulturu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 16:58 Reaguje na Jaroslav VozábTo souhlasím, ale co lze namítat proti 50% podílu douglasky v lese. To ve Schwarzwaldu najdete běžně a nikde jsem tam nepotkal pobíhat ustrašené ekology. Možná je tam ten 50% podíl proto, že tam se vánoční stromky v lese nekradou.
Odpovědět
MK
Marek Kovář
4.2.2020 16:54 Reaguje na Jaroslav VozábPodle praktických zkušeností se douglasky na vánoční stromky moc nekradou. Pokud nejsou úplně na sluníčku tak mají řídké a slabé větve. Největší nepřítel je zvěř. Srnčí ji moc neokusují, ale bez milosti vytloukají. To je ale neduh skoro všech řídce se vyskytujících dřevin. Když jich bude víc, tak to pomine. Také je poškozuje černá zvěř, ale to je spíše pomístně v okolí kališť.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.2.2020 17:38Smutné je, že zatím víme jen co ne. Ale rozumný návrh co ano jsem zatím nečetl.
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 18:27 Reaguje na Michal Ukropecrozumný názor vyřešení problému nečekejte, protože není, mám pocit, že jsme se dostali za 30 let od diktatury proletariátu k diktatuře úřednictva a úředník je někdy jako major Terazky ,, Čítať něviem písať něviem, ale vojnu vám zrobím".
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 18:58 Reaguje na Michal UkropecAle víme, stačí se řídit tím, co nám říkají lesní vegetační stupně a budete mít trvalý les, který žádné sucho, vichřice, nebo kůrovec jen tak nesklátí.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.2.2020 19:01 Reaguje na Čech M.Tak tak, doporučení z LVS plus vhodný materiál z poloh s obdobným klimatem a je to
Odpovědět
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 19:38 Reaguje na Čech M.můžete konkrétně a ne jen obecné fráze?
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.2.2020 23:16 Reaguje na Miroslav ChovanecAle to je přece rozdílné podle stanoviště.
Rozhodující je hlavně nadm.výška.
Suverénně největší zastoupení měl u nás DB a BK.
Odpovědět
Rozhodující je hlavně nadm.výška.
Suverénně největší zastoupení měl u nás DB a BK.
MC
Miroslav Chovanec
3.2.2020 19:52 Reaguje na Čech M.kůrovec tady byl i před 40 lety, jako kluk si pamatuji feromonové lapáky, moc vidět nebyly, ale používaly se. Problém je v suchu- smrk nedokáže brouky a larvy zatavit pryskyřicí a v horku, brouk má více generací za rok. Sucho hned tak nepřejde
Odpovědět
ZŽ
Zdeněk Žihla
3.2.2020 19:17Pracuji v lesích, kde jsou douglasky ve smíšených porostech i 170 let starých.Celkové zastoupení na LHC je 3%.Žádnou invazi nepozoruji. Od toho je přece výchova porostů. Zatím ale přežívá i na exponovaných stanovištích, kde to zabalil i dub. S minimální defoliací korun tvoří celoroční kryt hojně využívaný ptáky, v silné borce najdete spoustu hmyzu, v krajině působí opravdu majestátně.Produkční schopnost beru jako příjemný bonus. Nesmí ale přijít na oglejená a podmáčená stanoviště.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.2.2020 21:12 Reaguje na Zdeněk ŽihlaA dovedl byste si představit i podíl douglasky 30-50 %?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 07:19 Reaguje na Jiří SvobodaNevím jak pan Žihla ale já ne. Navíc je to úplně zbytečné a navíc i dlouhodobě neproveditelné. 5%, hnutí Duha ústy pana Bláhy uvádí do 10%.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.2.2020 09:30 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž něco říká Duha, tak jejich tvrzení coby fanatických zelených ekologistů je třeba obrátit a teprve potom je pravdivé.
Pokud DUHA říká maximálně 5 - 10 % douglasky v lese, tak 50 % douglasky v lese bude úplně bezproblémové.
Odpovědět
Pokud DUHA říká maximálně 5 - 10 % douglasky v lese, tak 50 % douglasky v lese bude úplně bezproblémové.
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 11:59 Reaguje na Radim PolášekPane Polášek tady je krásně vidět ta schizofrenie pana Bláhy. Poplašná zpráva jak bude všude douglaska. Co napsal: Na webové stránce naší výzvy uvádíme: „JAK TEDY S DOUGLASKOU? S douglaskou tedy opatrně! Pouze jako příměs (do 10 %) do pestrých lesů složených ze směsi ostatních domácích dřevin. No a pokud si přečtete článek pana Nováka, tak jasně poukazuje na její současné zastoupení a dobu kterou bychom potřebovali na docílení stavu jako v sousedním Německu. Tedy dvou procent. TADY TOTIŽ NEJDE O DOUGLASKU ! Tady jde o to, aby( v článku je to jasně napsáno) byla " zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat používání douglasky ( čehokoliv, douglaska je jenom zástupný problém) při pěstování lesů závaznými stanovisky k lesním hospodářským plánům a k oblastním plánům rozvoje lesa.
Odpovědět
ČM
Čech M.
4.2.2020 15:10 Reaguje na Jarek SchindlerNechci mluvit za p. Bláhu, ale zřejmě to spíše byla reakce na momentální teoretickou možnost sázet 100% DG. Pravdou ale je, že pokud by se dlouhodobě jelo 10%, nastalo by nakonec to co píšete.
A to, že by měla být zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat DG, na tom nevidím nic špatného, jde přece o nepůvodní druh se všemi potencionálními riziky pro krajinu s tím spojeny.
Odpovědět
A to, že by měla být zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat DG, na tom nevidím nic špatného, jde přece o nepůvodní druh se všemi potencionálními riziky pro krajinu s tím spojeny.
JŠ
Jan Šimůnek
5.2.2020 09:23 Reaguje na Čech M.Jenže to je další byrokracie a korupce. Orgány "ochrany" přírody se také podílely, a to velice významně, na současné kůrovcové kalamitě. Čili čím méně možností budou mít tihle škůdci něco kazit, tím lépe.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:18 Reaguje na Jarek SchindlerMít kvalitní dřevo z douglasky považujete za zbytečné?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 12:19 Reaguje na Jiří SvobodaNepovažuji. Právě naopak. Jen si myslím , že těch možných 5% je víc než dostačujících. Všeho moc škodí. Navíc si nemyslím, že se smrkem je konec. A pokud tady čtu některé komentáře o posunu organismů v důsledku oteplování tak tu máme , pokud se někomu nelíbí "zámořské druhy" druhy Evropské. Třeba takový Smrk Pančičův (Omorika) Balkánský, odolný, lépe snášející sucho a teplo. Přesně druh pro velké paseky. Nesnáší zastínění. Pro některé smrky by šlo jít na východ. Třeba Smrk východní z Kavkazu. Snáší suché stanoviště a teplo. Z borovic potom Balkánské či středomořské druhy. Halepská, Rumelská, Heldrejchova atd. Pokud se výrazně oteplí tak by sem možná časem ( pár tisíc let) dorazili sami.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 14:21 Reaguje na Jarek SchindlerTo zní hodně nadějně - že je tolik možností jsem netušil! Takže je ještě hodně práce k udělání.
Odpovědět
ZŽ
ji
3.2.2020 21:23
Když jsi tak chytrý, nebo to alespoň předvádíš, měl bys vědět, že modřín je u nás nepůvodnější než douglaska. (Mimo nejvyšších partií Jeseníků).
A co říkáš na brambory, kukuřici, papriku a spoustu dalších? Stejná oblast původu jako douglaska, grandiska, dub červený atd atd.
Odpovědět
A co říkáš na brambory, kukuřici, papriku a spoustu dalších? Stejná oblast původu jako douglaska, grandiska, dub červený atd atd.
Jakub Graňák
4.2.2020 11:06 Reaguje naSlezská varieta modřínu není ani zdaleka vysokohorská dřevina, autochtonní porosty jsou známy i z poloh mezi 400 - 500 m. n. m.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 12:22 Reaguje na Jakub GraňákAno. Původní v Nízkém Jeseníku, Oderských vrších. Například Paršovický.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.2.2020 01:45Podle mně to nebude tak horké. Kůrovcová kalamita je u nás tak silná z velké části proto, že ochrana proti kůrovci kácením napadených stromů byla paralyzována tím, že se lesáci kvůli údajnému konfliktu zájmu zbavili přidružených dřevařských provozů a tak museli každé kácení vysoutěžit. Tím se stala ochrana proti kůrovci nefunkční, protože vysoutěžení trvalo minimálně půl roku. Až utichne poprask, podle mne vyjde najevo, že na cca 1/3 až 2/3 ploch zničených kůrovcem bude možné opět vysazovat smrky, protože za běžných let jsou ty plochy dostatečně vlhké a chladné, aby se tam smrk s funkční ochranou proti kůrovci kácením udržel až do mýtného věku.
Problém je, co na zbývajících lesních pozemcích. Listnáče jsou málo vhodné, protože momentálně množené, prakticky všech listnáče, neprodukují rovné dřevo a tudíž jsou málo vhodné pro výrobu řeziva. Pro dostatečnou produkci stavebního dřeva je potřeba sázet zase jehličnany.
Co se týká douglasky tisolisté, když bude mít dřevo pevností a odolností proti hnilobě srovnatelné se smrkem a bude prosperovat na pozemcích, kde je pro smrk příliš sucho a teplo, bude to ideální druh pro částečnou náhradu smrku. Co se týká invazivnosti, je třeba požadovat, aby se klíčivá semena nešířila do velké vzdálenosti, stovky metrů až kilometrů. Ale i tak lze invazivnost zvládnout, pokud uřezaný mladý stromek starý do 10 - 20 let - produkce palivového dřeva z lesa z pařezu neobrazí znova, jako tomu je u téměř všech listnáčů včetně akátu. Za takových podmínek lze invazivnost jehličnanu - douglasky uhlídat.
Co se týká snižování diverzity okolí, to je automatické prakticky u každého nepůvodního druhu stromu. Je třeba vypracovat zásady, týkající maximálního množství douglasky v lesní kultuře a doporučit vhodné druhy listnáčů, které s douglaskou dokáží koexistovat v jednom lese.
Odpovědět
Problém je, co na zbývajících lesních pozemcích. Listnáče jsou málo vhodné, protože momentálně množené, prakticky všech listnáče, neprodukují rovné dřevo a tudíž jsou málo vhodné pro výrobu řeziva. Pro dostatečnou produkci stavebního dřeva je potřeba sázet zase jehličnany.
Co se týká douglasky tisolisté, když bude mít dřevo pevností a odolností proti hnilobě srovnatelné se smrkem a bude prosperovat na pozemcích, kde je pro smrk příliš sucho a teplo, bude to ideální druh pro částečnou náhradu smrku. Co se týká invazivnosti, je třeba požadovat, aby se klíčivá semena nešířila do velké vzdálenosti, stovky metrů až kilometrů. Ale i tak lze invazivnost zvládnout, pokud uřezaný mladý stromek starý do 10 - 20 let - produkce palivového dřeva z lesa z pařezu neobrazí znova, jako tomu je u téměř všech listnáčů včetně akátu. Za takových podmínek lze invazivnost jehličnanu - douglasky uhlídat.
Co se týká snižování diverzity okolí, to je automatické prakticky u každého nepůvodního druhu stromu. Je třeba vypracovat zásady, týkající maximálního množství douglasky v lesní kultuře a doporučit vhodné druhy listnáčů, které s douglaskou dokáží koexistovat v jednom lese.
RP
Radim Polášek
4.2.2020 09:41 Reaguje na Radim PolášekVypadá to,co jsem se díval na články na internetu, že douglaska tisolistá má kvalitní dřevo vhodné k tomu, aby úplně nahradilo dřevo smrku. A že právě proto je ten řev některých aktivistů proti rozšiřování této dřeviny, která by tak pravděpodobně mohla majitelům lesů úplně ze sta procent nahradit zisky ze smrku. Například podobná cizí dřevina, borovice vejmutovka, se u nás šíří už delší dobu a běžně se sází. Akorát její dřevo je příliš měkké a málo pevné, aby nahradilo smrk. Hodí se pouze na truhlářské účely, na výrobu některých druhů nábytků, na včelí úly a podobně. Nehrozí tedy nebezpečí, že by majitelům lesů masové sázení borovice vejmutovky přineslo zisky a tudíž je z hledika boje zelených aktivistů proti majitelům lesů bezvýznamná.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:23 Reaguje na Radim PolášekPodle aktivistů je třeba sázet druhově takový les, aby v něm bylo dřevo bezcenné a žádné se netěžilo. Marně je pak třeba opakovat, že takový les nijak nepřispívá zachycování uhlíku podobně jako prales.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
9.2.2020 15:00 Reaguje na Jiří SvobodaPodle mě je spor v něčem jiném. Ve světle kůrovcové kalamity by jeden mohl předpokládat, že dojde k nějaké reflexi a od úvah o monokulturních plantážích jakéhokoliv druhu se ustoupí. A ve světle klimatických změn a tenčících se zásob podzemní vody, ve světle pozorovaného úbytku hmyzu a biodiverzity obecně, se začne klást mnohem větší důraz na mimoprodukční funkce lesa.
Ono se tak do značné míry asi stalo. Asi nikdo, snad kromě Vás, nepropaguje monokulturní les douglasky jako univerzální řešení. Nejsem expert na douglasku, ale podle článku má jistý invazní potenciál a tedy je třeba její použití důkladně zvážit. I pan Novák v jiném článku o ní píše jako o příměsi, ne jako o náhradě smrku v tom pojetí, jak jej známe dnes, resp. včera.
Operujete opakovaně s termínem dauerwald, ale jednodruhový porost douglasky, byť samosemenící-se, je (imho) na míle vzdálený původní myšlence, resp. významu tohoto termínu.
Odpovědět
Ono se tak do značné míry asi stalo. Asi nikdo, snad kromě Vás, nepropaguje monokulturní les douglasky jako univerzální řešení. Nejsem expert na douglasku, ale podle článku má jistý invazní potenciál a tedy je třeba její použití důkladně zvážit. I pan Novák v jiném článku o ní píše jako o příměsi, ne jako o náhradě smrku v tom pojetí, jak jej známe dnes, resp. včera.
Operujete opakovaně s termínem dauerwald, ale jednodruhový porost douglasky, byť samosemenící-se, je (imho) na míle vzdálený původní myšlence, resp. významu tohoto termínu.
PD
Petr Dvořák
9.2.2020 15:15 Reaguje na Petr DvořákA napadá mě, co třeba jasan, javor, habr, jilm .. to je imho všechno slušné dřevo, asi lepší než smrk. Možná by se dalo uvažovat o re-introdukci kaštanu setého aj.
Odpovědět
MH
Milan Hladký
4.2.2020 07:43Asi dzejší diskutující nepotěším ... Můj názor je, že právě "odborníci" mohou za současný stav v našich lesích. Smrk není původní dřevina, maximálně tak v horách. V mém dětství se také říkalo "smrk horský". Takže blábolit, že douglaska do našich krajů nepatří je možná pravdivé, ale smrk taky ne. Jedna monokultura jako druhá. Původní skladba v našich zeměpisných šířkách byly jedlo-bukové lesy. Pokud u nás douglaska poroste, nevidím v tom problém. Skladba lesní fauny se stejně díky oteplení změní. Takže za mne klidně i douglasku. Pokud by tvořila příliš náletů tak je vyklučíme, stejně jako dříve nálety smrkové. Jen je třeba zvážit, zda u nás opravdu poroste. Nic víc, nic míň. A co se bude sázet je jen politické rozhodnutí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.2.2020 08:52 Reaguje na Milan HladkýJedlobukové lesy jsou horské lesy v nadmořských výškách nad cca 400 - 600 metrů.
Pokud se bavíme o nižších polohách, byly původní lesy čistě listnaté, například dub, habr, lípa, vrba, topol, jasan, javor mléč, jilm, olše... Podle konkrétních podmínek, zejména množství vody v místní půdě, typu půdy a toho, jestli se jednalo o periodicky zaplavovné lesy typu lužních nebo ne.
Odpovědět
Pokud se bavíme o nižších polohách, byly původní lesy čistě listnaté, například dub, habr, lípa, vrba, topol, jasan, javor mléč, jilm, olše... Podle konkrétních podmínek, zejména množství vody v místní půdě, typu půdy a toho, jestli se jednalo o periodicky zaplavovné lesy typu lužních nebo ne.
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 12:33 Reaguje na Milan HladkýTak dokonce je už smrk v našich lesích nepůvodní? Člověk se nestačí divit. Co tak třeba autochtonní populace chlumního ekotypu smrku ztepilého? Nejnižší přirozený výskyt v Labských soutěskách.
Odpovědět
FK
František Krejčí
4.2.2020 07:48Zpracovatelský průmysl neumí tuto dřevinu zpracovat. Douklaska je cizí na pilách, v nábytkárnách, u obyvatelstva i v normách a předpisech.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.2.2020 09:10 Reaguje na František Krejčíhttps://www.fajndrevo.cz/produkty-a-sluzby/
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 16:12 Reaguje na František KrejčíTo by neměl být problém přizpůsobit se velmi postupně novému dlouho očekávanému stavu.
Odpovědět
FK
František Krejčí
4.2.2020 07:52Poučme se třeba u Slováků. Ti nebudovali smrkové plantáže a v lesích jim roste i třešeň.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.2.2020 09:22 Reaguje na František KrejčíJestli myslíte lesy za socíku, tak tam to fungovalo tak, že paseky kompletně zalesnili smrky coby budoucí mnokulturou, ale potom se o to přestali starat. Na méně vhodných stanovištích a místech potom smrčky uhynuly a místo nich vyrostly přirozenými nálety listnáče. Včetně třešně ptačí. Za socialismu tak svým způsobem na spoustě míst vznikaly , dá se říct, přirozené do určitého procenta smíšené lesy.
Skutečné smrkové monokultury na těchto místech potom vznikaly až po sametu, kdy pozemky dostali zpět soukromí vlastníci. Ti zanedbané socialistické lesy, pokud byly starší, vykáceli a na jejich místo nasadili automaticky smrčky. A pečlivě se o ně starali, obžínali malé stromečky, později vysekávali všechny jiné dřeviny, takže tam vznikla opravdu stoprocentní smrková monokultura na 100 % rozlohy příslušné parcely. A to i na těch místech, která se pro smrk moc nehodí. Až teprve po roce 2000, u nás konkrétně v letech 2005 - 2007, kdy se objevily první kůrovcové kalamity, začali soukromníci na kůrovcových mýtinách sadit listnáče.
Jinak třešeň ptačí je dobrá dřevina na zalesňování. Je odolná, nemá moc škůdců, dává poměrně dobré přírustky a má docela kvalitní dřevo. Akorát je to listnáč, takže má při zpracování na pile mnohem vyšší podíl dřevního odpadu než jehličnany.
Odpovědět
Skutečné smrkové monokultury na těchto místech potom vznikaly až po sametu, kdy pozemky dostali zpět soukromí vlastníci. Ti zanedbané socialistické lesy, pokud byly starší, vykáceli a na jejich místo nasadili automaticky smrčky. A pečlivě se o ně starali, obžínali malé stromečky, později vysekávali všechny jiné dřeviny, takže tam vznikla opravdu stoprocentní smrková monokultura na 100 % rozlohy příslušné parcely. A to i na těch místech, která se pro smrk moc nehodí. Až teprve po roce 2000, u nás konkrétně v letech 2005 - 2007, kdy se objevily první kůrovcové kalamity, začali soukromníci na kůrovcových mýtinách sadit listnáče.
Jinak třešeň ptačí je dobrá dřevina na zalesňování. Je odolná, nemá moc škůdců, dává poměrně dobré přírustky a má docela kvalitní dřevo. Akorát je to listnáč, takže má při zpracování na pile mnohem vyšší podíl dřevního odpadu než jehličnany.
JS
Jarek Schindler
4.2.2020 12:53 Reaguje na Radim PolášekZanedbané socialistické lesy? Na to jste prosím přišel jak? A monokultury po sametu? Divné, řekl bych, že kůrovec řadí hlavně v porostech starších čtyřiceti let.
Odpovědět
JS
pp
pavel peregrin
4.2.2020 11:10Víte co bude nejlepší? Sázet to, co je momentálně k mání a nezatěžovat se nesmyslnými diskuzemi, které nikam nevedou. Nejsem přesvědčený o tom, že by lesní školky zrovna hýřily přepestrou nabídkou dřevin. A pokud se podívám do lesa u nás, tak vidím, že se sází smrk, dub, buk, do toho nějaká ta jedle s douglaskou a mezi tím jsou asi i náletové břízy či co. A je to nejlepší řešení, místo neplodného kecání konají.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.2.2020 09:25 Reaguje na pavel peregrinCož ovšem znamená paralyzovat zelené a vzít jim moc do toho kecat (nebo dokonce závazně přikazovat či zakazovat).
Odpovědět
pp
