https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-novak-strach-z-douglasky-v-nasich-lesich-zbytecna-hysterie-a-zamerna-manipulace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Novák: Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulace

6.12.2019
V Německu je douglaska tisolistá považována z pohledu státních orgánů ochrany přírody za zdomácnělou. Ilustrační snímek.
V Německu je douglaska tisolistá považována z pohledu státních orgánů ochrany přírody za zdomácnělou. Ilustrační snímek.
Hnutí Duha opět účelově mate laickou veřejnost, a to svým prohlášením o nebezpečnosti využití douglasky tisolisté v našich lesích. Na základě pouze několika bez kontextu a účelově vybraných publikací prohlašuje tuto dřevinu za druh ohrožující samu podstatu funkčního lesního ekosystému, v našich podmínkách.
 

Za posledních deset let v našich lesích přibývá porostů s douglaskou v průměru 120 ha ročně. I kdybychom toto tempo hypoteticky zpětinásobili a používali douglasku při obnově lesa na 600 ha ročně, dostali bychom se k zastoupení jaké má v Německu (2 %) za 76 let.

Tvůrce výzvy lze usvědčit z celkové neznalosti problému, ke kterému se vyjadřují na svých stránkách. Zamlčují (není patrno, zda záměrně) studie a poznatky získané dlouhodobým výzkumem podporovaným MZE i MŽP, na kterém spolupracovali v minulých letech obě lesnické fakulty (MENDELU v Brně, ČZU v Praze), ÚHÚL a VÚLHM, v.v.i. spolu se státními i nestátními vlastníky lesa.

Neznalost problematiky tvůrců výzvy se odráží i v možném „katastrofickém“ rozsahu použití douglasky v našich podmínkách. V současnosti (data ÚHÚL k roku 2017) existuje na našem území něco málo přes 6 tis. ha redukované plochy douglaskových porostů. To představuje necelé čtvrt procenta (0,24 %) zastoupení v druhové skladbě všech našich lesů. Za posledních deset let (viz Zprávy o stavu lesa vydávané MZE) přibylo porostů s douglaskou v průměru 120 ha ročně. I kdybychom toto tempo hypoteticky zpětinásobili a používali douglasku při obnově lesa na 600 ha ročně, dostali bychom se k zastoupení jaké má v Německu (2 %, bez problémů s biodiverzitou, invazivností apod.) za 76 let. Je tedy zřejmé, že katastrofické scénáře o vzniku douglaskových plantáží jak je popisují tvůrci výzvy, nestojí na racionálním základu a (zřejmě záměrně) pouze matou veřejnost zajímající se o stav lesa.

Aktuální poznatky z domácích i zahraničních zdrojů a návazná doporučení pro praxi jsou k dispozici ve dvou monografiích (Slodičák et al. 2014 a Novák et al. 2018a) a v několika aplikovaných výstupech (certifikované metodiky, ověřené technologie). Ke studiu jsou dále využitelné desítky vědeckých článků vzniklých při řešení těchto a předchozích projektů. Zde lze nalézt i relevantní výsledky k vlivu douglasky na domácí společenstva, její vliv na půdu, apod. Pokud bude od tvůrců prohlášení zájem, všechny publikace na vyžádání jim ke studiu obratem poskytneme.

Mezi nejhorší manipulace ve výzvě lze zařadit tvrzení o chystaném velkoplošném sázení plantáží – monokultur douglasky v našich lesích. Ve výše zmíněných doporučeních není nikde uvedeno, aby byla douglaska vysazována ve velkých skupinách a celoplošně. Naopak, na základě exaktních výsledků a zkušeností praxe byly sestaveny postupy (Novák et al. 2018b) pro tvorbu pestrých směsí douglasky a domácích dřevin. Je to v souladu i s přístupem k douglasce v okolních zemích. Například v Německu je současné zastoupení douglasky 2 % v druhové skladbě lesů a tato dřevina je zde považována i z pohledu státních orgánů ochrany přírody za zdomácnělou. Douglaska je zde pro adaptaci na změny klimatu vítanou pěstební alternativou ke smíšení s domácími dřevinami, jejichž výčet se v průběhu minulých ledových dob značně snížil.

Dále uvádíme příklady účelové manipulace a neschopnosti alespoň rámcově sestudovat citované práce, jak se jich dopustili autoři výzvy v jednotlivých bodech:

Znění z výzvy: „LESY BEZ KVALITNÍ PŮDY. Na lesní půdu je navázané velké množství živočichů a hub. Pokud nahradíme borovici, buk a smrk douglaskou, může poklesnout uhlík a dusík v půdním humusu (Prietzel, Bachmann 2012). A choulostivý lesní mechanismus se začne zadrhávat).“

Reakce: Autoři výzvy se zřejmě nedostali ani k primárnímu přečtení abstraktu práce Prietzel, Bachmann (2012). V této studii totiž není hodnoceno nahrazení borovice, smrku a buku douglaskou, ale nahrazení borovice nebo smrku bukem nebo douglaskou. V práci doložený pokles C/N (uhlík/dusík), se nedá vykládat jako pokles C a N v půdním humusu. Je to spíš ukazatel zrychleného koloběhu živin, tj. nedochází k hromadění nerozloženého rostlinného materiálu reprezentujícího zvýšený obsah C, jak jsme tomu například svědky v čistých smrkových monokulturách. Podobně jako douglaska se podle studie v tomto směru chová i náš domácí buk. Budeme tedy považovat buk, stejně jak to udělali autoři výzvy s douglaskou, za rizikový?

Znění z výzvy: „LESY BEZ PTAČÍHO ZPĚVU. V korunách douglasky panují zvláštní mikroklimatické podmínky, které snižují početnost členovců během zimy. To má negativní vliv na četnost ptáků, kteří se jimi živí (Roques et al. 2006, Knoerzer 1999; Goßner a Utschik 2002).“

Reakce: Význam citovaných studií je přeceňován, zejména v souvislosti se skutečností, že douglaska není v ČR pěstována v monokulturách. Pokud by zpracovatelé výzvy lépe studovali uvedenou problematiku, narazili by na další práci těchto autorů (Goßner, Ammer 2006), kde se v závěru v doporučení pro praxi uvádí toto: Otázkou není, zda douglasku pěstovat nebo ne, ale o tom v jaké ekologicky funkční směsi. Z pohledu popisovaného problému s četností členovců v korunách se proto doporučuje, aby zastoupení douglasky v dospělém porostu například ve směsi s domácím bukem nepřesáhlo 30 % podle výčetní základny. Pokud je tedy v ČR doporučováno pěstovat douglasku ve směsích s domácími dřevinami, rozhodně nehrozí, že bychom měli lesy bez ptačího zpěvu.

Znění z výzvy: „ČESKOU KRAJINU BY MOHLA ZAPLAVIT INVAZE NEPŮVODNÍHO DRUHU. Douglaska plošně zarůstá paseky, louky a jiná bezlesí (Fagúndez 2013). Pokud se výsadba nepůvodních stromů nebude regulovat, můžeme přijít o jedinečnou českou krajinu. Z jiných zemí Evropy je doloženo i riziko jejího invazního chování (Carrillo-Gavila et Montserrat 2010).

Reakce: Uvedené poznatky jsou příliš zobecňovány. V citovaných studiích je uváděno nebezpečí invaze douglasky při jejím zavádění do specifických lokalit, jako jsou například vřesoviště. Tam ji ale v podmínkách ČR také nikdo nedoporučuje. Navíc práce (Carrillo-Gavián, Vilà 2010 – ve výzvě je citována chybně) není zaměřena na invazivnost douglasky v Evropě a spíše konstatuje, že většina vědeckých studií nepovažuje introdukované jehličnany za problematické.

Znění z výzvy: „CIZOKRAJNÝ STROM NAŠIM LESŮM VE VŠEM NEPOMŮŽE. Nahradit smrk douglaskou není samospásné. Douglaska například není odolnější vůči zlomům a vývratům během vichřic (Albrecht et al. 2013).

Reakce: Autoři výzvy opět nedostatečně studovali citovaný materiál (Albrecht et al. 2013), ve kterém jsou uvedeny i výsledky (např. Schütz et al. 2006), kdy příměs 10 % listnáčů nebo douglasky ve smrkových porostech znamenala signifikantně nižší riziko poškození větrem. Ze studie (Albrecht et al. 2013) vyplývá, že odolnost douglasky vůči polomům ve srovnání se smrkem není větší, ale ani menší. Současně se konstatuje, že velký význam pro stabilitu lesních porostů má odpovídající lesnický management (např. výchova lesa) a nutnost nepěstovat douglasku na půdách, kde špatně koření (např. s vyšší hladinou podzemní vody). To je opět plně v souladu se současnými poznatky z ČR (např. Mauer, Houšková 2014) a navazujícími doporučeními pěstovat douglasku pouze na vhodných stanovištích a ve směsích s domácími dřevinami.

Znění z výzvy: „MŮŽE ZPŮSOBIT EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ ŠKODY. Co je však ještě nebezpečnější než samotná douglaska – spolu s ní můžeme do Evropy zavléct exotické druhy organismů. Škůdci či choroby navázané na douglasku by mohli v budoucnu způsobit rozsáhlé ekologické či ekonomické škody (Kirichenko et al. 2013).

Reakce: Není sporu o tom, že je třeba studovat vazby mezi škůdci a chorobami domácích a introdukovaných dřevin a tento výzkum stále probíhá. Nebyla však potvrzena informace uvedená v tomto bodě. Opět se zde jen budí zdání o tvrzeních podpořených vědeckými studiemi, které autoři výzvy prokazatelně vůbec nečetli. Uvedená práce (Kirichenko et al. 2013) se totiž zabývá studiem pouze domácích a introdukovaných listnatých dřevin a o douglasce tisolisté není v této studii ani slovo.

Znění z výzvy: „NEJSME SCHOPNI URČIT VŠECHNY DOPADY DOUGLASKY. Přestože se douglaska tisolistá pěstuje v Evropě již 150 let, stále nejsou dostatečně prozkoumané její ekologické dopady ve střední Evropě (Schmid 2014).

Reakce: Ekologické dopady pěstování jsou zkoumány i u našich domácích dřevin a i když je k dispozici logicky větší množství studií, než je tomu u douglasky, nemůžeme ještě tvrdit, že jsou dostatečně prozkoumané. Také proto je využití douglasky v našich lesích směřováno do směsí s domácími dřevinami a na vhodných stanovištích. Ekologické efekty lze také velmi dobře usměrňovat pěstebními zásahy, což bylo potvrzeno dlouhodobými studiemi pro domácí dřeviny i pro douglasku. Podobně to konstatuje i autory výzvy zmíněná (a zřejmě nedočtená) studie (Schmid et al. 2014), kde se uvádí, že ekologické dopady douglasky na změny ekosystémů se mění podle sezóny a věku porostů a do značné míry závisí i na stylu lesnického hospodaření.

Znění z výzvy: „LESY BEZ HUB A DALŠÍHO ŽIVOTA. Přestože se douglaska v mnoha ohledech chová podobně jako domácí dřeviny, má vliv na pokles druhové pestrosti hub (Farr a Rossman 2013; Utschik 2001). Podobně i rostlin, hmyzu a dalších organizmů. Proč? Protože mnoho našich domácí druhů jsou dlouhodobým vývojem vázané na naše domácí druhy stromů. Organismy navázané v Evropě na douglasku jsou téměř výhradně běžnými druhy organismů, což je pro udržení druhové pestrosti značný problém (Utschik 2001, Leitl 2001, Roques et al. 2006).

Reakce: Autoři výzvy zde opět manipulují se selektivně vybranými studiemi, které zřejmě ani celé nečetli. Například zde citovanou databázi hub (Farr, Rossman 2013) doporučuje Schmid et al. (2014) interpretovat s nejvyšší opatrností, protože data z Evropy a severní Ameriky jsou ovlivněna různým zalidněním, tj. různým počtem pozorovatelů ve sledovaných oblastech. Opět lze konstatovat, že u nás doporučované a realizované pěstování douglasky ve směsích s domácími dřevinami zmiňované dopady eliminuje.

Zdroje citované v tiskové zprávě:

Albrecht A. et al. (2013): Storm damage of Douglas-fir unexpectedly high compared to Norway spruce. Annals of Forest Science, 70:195–207
Carrillo-Gavián M.A., Vilà M. (2010): Little evidence of invasion by alien conifers in Europe. Diversity and Distributions, 16:203–213
Farr D.F., Rossman A.Y. (2013): Fungal Databases, Systematic Mycology and Microbiology Laboratory. ARS, USDA. .
Goßner M., Ammer U. (2006): The effects of Douglas-fir on tree-specific arthropod communities in mixed species stands with European beech and Norway spruce. Eur J Forest Res, 125:221-235
Slodičák M. et al. (2014): Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2014. 272 s. – ISBN 978-80-7458-65-9
Kirichenko N. et al. (2013): Do alien plants escape from natural enemies of congeneric residents? Yes but not from all. Biol Invasions, 15:2105–2113
Mauer O., Houšková K. (2014): Stav a vývin kořenového systému douglasky tisolisté na lesních půdách. In: Slodičák M. et al.: Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2014. 168-191. – ISBN 978-80-7458-65-9
Novák J. et al. (2018a): Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v nakladatelství Lesnická práce 2018. 216 s. – ISBN 978-80-7458-110-6 (Lesnická práce); 978-80-7417-167-3 (VÚLHM).
Novák J. et al. (2018b): Tvorba směsí s douglaskou. Certifikovaná metodika. Strnady, VÚLHM 2018. 33 s. Lesnický průvodce 14/2018. – ISBN 978-80-7417-178-9
Prietzel J., Bachmann S. (2012): Changes in soil organic C and N stocks after forest transformation from Norway spruce and Scots pine into Douglas fir, Douglas fir/spruce, or European beech stands at different sites in Southern Germany. Forest Ecology and Management, 269:134-148.
Schmid M. et al. (2014): Ecological consequences of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii) cultivation in Europe. Eur J Forest Res (2014) 133:13-29
Schütz et al. 2006
Schütz J-P. et al. (2006): Vulnerability of spruce (Picea abies) and beech (Fagus sylvatica) forest stands to storms and consequences for silviculture. Eur J For Res, 125:291–302


reklama

foto - Novák Jiří
Jiří Novák
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

6.12.2019 09:15
Místo toho, aby se lesnictví chytilo za nos, tak pořád dokola předkládá návrhy na nepřirozené dřeviny.. nestačil jim náš smrk, pěstovaný na nevhodných stanovištích... teď sem cpou už dřevinu z jiného kontinentu....

Když někdo přijde s tím, že by se mu líbilo tady pěstovat palmy, tak to tady budeme měnit na poušť jen kvůli tomu, že se mu to hodí k podnikání??

Je pak úplně jedno, že jde o malé zastoupení v porostu.... prostě je to na hlavu a zbytečné experimentování...

Nechápu tu nedostatečnou pokoru a nedostatek respektu k realitě.....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2019 10:37 Reaguje na
K jaké realitě???
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2019 06:41 Reaguje na Jarek Schindler
Nevidíte kam vede nerespektování přírodních zákonů a pravidel přírody???
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.12.2019 09:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kdyby člověk přírodu nepřetvářel, nemohla by vzniknout civilizace a člověk se rozmnožit do počtu 7 miliard. Co je a co není přírodní zákon a pravidlo přírody? Takové obecné výkřiky jsou k ničemu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2019 12:33 Reaguje na Jiří Svoboda
A to je dobře, že nás je 7 miniard a sloupá? To je dobře, že se sami (i všechno ostatní) zničíme?

Je dobře, že člověk postižený honbou za ziskem nedokáže respektovat realitu světa, ze kterého pochází a pořád dokola znásilňuje vše kolem svým neudržitelným postojem?

Tato planeta se vyvíjela několik miliard let do podoby, která má svůj důvod a hluboký smysl a člověk toto nerespektuje a vše narušuje a planetě vnucuje svou omezenou představu... o tomto mluvím....

Přirozeně tu roste několik druhů stromů, které můžeme využívat pro svoje lidské potřeby.... to my se musíme přizpůsobit... ne si myslet, že všechno znásilníme a přemněníme a že to snad bude dlouhodobě fungovat.... je to brutálně naivní postoj.......


Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.12.2019 16:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Víceméně s vámi souhlasím a váš postoj beru jako správné východisko.

Myslím, že je ale třeba spíše realisticky uvažovat, jak z dané sitace aspoň s trochou cti vybruslit, než vše "nepřírodní" šmahem zavrhovat. Jak nasměrovat lidstvo do udržitelného koridoru existence, to zatím nikdo moc neřešil, a je to nejvážnější a nejkomplexnější problém velmi blízké budoucnosti.

Asi lze polemizovat o vašem tvrzení "Tato planeta se vyvíjela několik miliard let do podoby, která má svůj důvod a hluboký smysl". Ale to bychom se dostali dosti jinam. Já si myslím, že vznik života byl dílem náhody (za kterou jsme vděčni) bez vyššího/hlubšího smyslu.

Zjevně je třeba připustit, že se člověk dále bude snažit přírodu ke svému prospěch měnit a to nejnutnější, co je třeba dělat, je nebránit tomu šmahem, ale předně si pořádně rozmyslet a zargumentovat co dělat a co nedělat, abychom minimalizovali nebezpečí špatných rozhodnutí. V mnohých případech už nebudou dobrá řešení vůbec existovat a bude se jen minimalizovat zlo.
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.12.2019 12:20
To ale není ten hlavní problém, tím je to, že novela MZ umožňuje nově pěstování DG monokulturně. A protože většina vlastníků lesa vidí ten správný les jen jako jehličnatý, tak je možné, že tu brzy bude všude namísto smrku DG.
Odpovědět
Hu

Hunter

6.12.2019 14:26 Reaguje na Čech M.
Vlastník lesa ale potřebuje dřeviny, které mu přinesou zisk, protože ono i to hospodaření v lese něcvo stojí a investice to nejsou zrovna malé. Jeden z důvodů rozšíření smrku. Za mimoprodukční funkce lesa vlastník žádnou úhradu nebo kompenzaci nedostává. Takže až se bude platit za vstup a procházky po lese, za sběr hub a lesních plodů vlastníkům lesa náhrada, tak se jistě laická veřejnost může ke skladbě dřevin vyjadřovat.
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.12.2019 14:50 Reaguje na Hunter
Pěstování lesa není polní hospodaření, les přináší zisk až za desítky let, jak jistě víte a po čem bude poptávka za 50-100 let nikdo neví, takže nářky o zisku jsou směšný. Každopádně LČR a VLS by měli sázet stromy původního druhu, ostatní vlastníci ať si dělají co chtějí, ale ani korunu dotací na SM a DG!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.12.2019 13:08 Reaguje na Čech M.
Ale SM a další jehličnany v našich lesích donedávna výborně fungovaly a daly spoustu velmi dobře využitelného dřeva. Proč se to najednou změnilo a kde nastala chyba? Ti co ty jehličnaté lesy sázeli postupovali v dané době s tehdejšími poznatky zcela správně.

Podle vás by dnešní majitelé lesů neměli při výsadbě brát v úvahu, že za 80 let by měl les přinést vysoký užitek?

Pokud za 80 let bude na trhu převaha tvrdého dřeva listnáčů, bude mít hodnotu maximálně palivového dříví. LČR a VLS by neměly být dobrými hospodáři?
Odpovědět

Jan Škrdla

9.12.2019 18:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Ti co ty lesy sázeli udělali velkou chybu. Ne tu, že sázeli smrk a borovici, ale že je pěstovali v monokulturách.

Už někdy v 60-tých letech minulého století se mluvilo o tom, že by se měl změnit způsob hospodaření, jenže průmyslový způsob pěstování lesa zvítězil. Proto máme takové lesy, jako máme. A moc na tom nezměnily převrat. To, že je pěstování smrkových monokultur riziko se vědělo. Ale jak se říká, tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.12.2019 09:19 Reaguje na Jan Škrdla
Váš názor beru, jen je třeba zvážit, zda přijmout nějaké riziko je správné vždy považovat za chybu. Klidně se mohlo stát, že by smrkové monokultury až dodnes úspěšně přežívaly jako v minulém století, harvestry by těžily pěkné zralé stromy o 106 a dřevozpracující průmysl by vzkvétal. V konstukcích pasivních domů by toto dřevo našlo masivní uplatnění a klima by chránila malá spotřeba pasivních domů i uhlík v nich uložený.

Myslím, že chodit se džbánem je zaběhaný systém, který všichi běžně používáme. Ruku na srdce.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.12.2019 20:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže v případě smrku a smrkového hospodářství fungoval princip džbánu ukázkově. A byli experti (doslova, někteří z nich působili na les. fakultě), kteří ještě před 15-20 lety tvrdili, že bude fungovat dále.

Proto říkám, douglaska ano, ale jako příměs. V době, kdy se dá těžko odhadnout, jaké bude klima za 20 let, by to mělo platit pro všechny dřeviny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.12.2019 20:35 Reaguje na Jan Škrdla
Jasně.

Ale zajímal by mne váš názor, jaká je primární příčina kolapsu smrkových lesů téměř v celé ČR. Třeba na Šumavě zůstaly srážkové úhrny nezměněny a že by se SM nedokázal za 40 let přizpůsobit nárůstu průměrné teploty o 2°C, to se mi nechce věřit. Kůrovec tam byl asi od nepaměti.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.12.2019 22:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Primární příčina - SUCHO.
Jsou místa, kde srážek ubylo, a i tam kde zůstaly úhrny nezměněny, se změnilo rozložení srážek a zvýšil se výpar. Klima se posunulo blíže ke středomořskému. Pro smrk, jako severskou (horskou) dřevinu, má tato změna fatální následky.

Kůrovec pak ty porosty dorazil, ale díky tomu, že byly oslabeny suchem. A taky díky zanedbání ochrany lesa. Ta mohla kalamitu zpomalit, mohl se získat čas na přestavbu smrkových monokultur na smíšené porosty, ale domnívám se, že by ji nezastavila.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.12.2019 16:04 Reaguje na Jan Škrdla
To si také myslím.

Ale to "sucho" znamená neustálý úbytek zemní vlhkosti a stromy tomu úbytku, dokud žijí (dokud všechnu dosažitelnou vodu nevypijí), napomáhají. Výsadba druhů dřevin s hlubokými kořeny je jen provizorní řešení, které dříve či později též zkolabuje.

Je asi třeba přijmout fakt, že každý strom žije omezenou dobu a musí být vždy nahrazen něčím, co má šanci na řadu desetiletí. Postupně se tak u nás vytvoří lesy subtropického pásu, které s vodou lépe hospodaří, ale méně chladí lokální klima odparem. Pak již zbudou jako řešení jen bílé střechy ve městech, kde tak vzniknou ostrovy chladu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2019 16:20 Reaguje na Čech M.
Ne, Douglaska místo smrku tu brzy všude určitě nebude. Možná tu nebude kvůli zdravému rozumu ale určitě tu všude nebude z technických důvodů. Nejdřív musíte mít totiž sadební materiál. A aby byl ten sadební materiál, tak musíte mít dostatek osiva. No a dostatek osiva s velkou pravděpodobností nebude ,protože nemáte dost stromů z kterých by jste to osivo získal. Takže znovu. Ne všude a s velikou mírou pravděpodobnosti určitě ne brzy. Tedy dost času aby si lesničtí experti Hnutí Duha dostudovali problematiku. Článek perfektní.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.12.2019 18:26 Reaguje na Jarek Schindler
Takže podle Vás zdravý rozum velí sázet douglasku. Děkuju za informaci.
Jinak problematika je jednoduchá, pokud by DG byla jen jako příměs našich dřevin , tak nic proti, ale proč tedy byla třeba ta novela, když to šlo i před tím?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2019 07:52 Reaguje na Čech M.
Pan Čech opět nezklamal. Jelikož předpokládám, že umíte, pane Čech alespoň trochu číst, tak potom, s velkou pravděpodobností, absolutně nechápete co čtete. Ne! Nic takového, že zdravý rozum velí sázet douglasku, jsem totiž nenapsal. A ono to šlo i před tím? Na byrokratické nesmysly a obstrukce "ochrany přírody" nemá každý žaludek či čas. Takže pane Čech, vaše ekologické fantastmagorie, si klidně truste dál. Pokud ovšem na něco reagujete, tak reagujte na to co je skutečně napsáno. Děkuji.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.12.2019 19:24 Reaguje na Jarek Schindler
Co se týká nové vyhlášky, tak bych Čechovi jeho obavy nezazlíval. Podle ní patří DG v mnoha hospodářských souborech mezi meliorační dřeviny, a teoreticky ji lze vysazovat 100%. Stejně tak modřín, který náročný na prostor a živiny, a sám pro úspěšný růst meliorační dřevinu potřebuje (např. buk).

To že autor tohoto článku doporučuje pěstovat DG ve formě porostních směsí je druhá.

Třetí věc je, pro co se rozhodne vlastník. LČR a VLS by se už z principu měly řídit doporučením VÚLH (výzkumného ústavu lesního hospodářství). Je otázkou, jak se rozhodnout soukromí vlastníci.

4. věc je nedostatek sadebního materiálu, jak jste psal výše. Předpokládám, že zvýšená poptávka povede s určitým zpožděním ke zvýšené nabídce, třeba založením semenných sadů.
Odpovědět
J

Josef Mozek

6.12.2019 14:06
Jako návštěvníkovi lesa by se mi nejvíc líbil poměr listnáče - jehličnany 50 : 50, těch 50% ať je klidně douglaska. Řeči o její škodlivosti jsou samozřejmě nesmysly, hnutí DUHA se dle mě tímto ztrapňuje.
Odpovědět
Jiří Makoň

Jiří Makoň

7.12.2019 07:29
Hnutí DUHA vždy hájí zájmy svých sponzorů
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.12.2019 12:19 Reaguje na Jiří Makoň
Tady mne nenapadá, jakém sponzorovi by se DG mohla nelíbit. Řekl bych spíše, že jde o neracionální víru a zásadu šířit strach za každou cenu - takový evergreen HD.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.12.2019 09:59
Lži a manipulace - to je v podstatě vše, co ekologové produkují. Takže se to tady týká těch douglasek, jinde se to týká "šíleného" ohrožení životního prostředí pofidérním a patrně zcela přirozeným oteplováním, atd.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist