https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromirn-blaha-hysterie-kolem-douglasky-paragrafy-navrzene-ministerstvem-jsou-neuprosne-desive
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Hysterie kolem douglasky? Paragrafy navržené ministerstvem jsou neúprosně děsivé

20.12.2019 | PRAHA
Douglaska tisolistá.
Douglaska tisolistá.
Licence | Volné dílo (public domain)

S údivem jsem četl reakci Jiřího Nováka na můj komentář Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté a výzvu Hnutí DUHA CHCEME ZDRAVÉ LESY, NE PLANTÁŽE, PANE MINISTŘE. Obvinil nás z hysterie a manipulace. Nevěřícně jsem nad jeho textem kroutil hlavou. Evidentně se míjí jak s realitou návrhu legislativní změny, tak i pochopením toho, jak si nakládání s douglaskou v našich lesích představujeme.

 

Jiří Novák, který se ve VÚLHM douglaskou zabýval, odkazuje na doporučení, která k jejímu pěstování vydal. Mimo jiné v nich uvádí: „Pro velký vliv douglasky na složení rostlinných společenstev (a předpokládaný vliv na jiná společenstva v ekosystému) by nemělo být uvažováno s pěstováním čistých porostů douglasky, ale pouze s její příměsí v porostech domácích dřevin – jejich přítomnost má zásadní vliv na druhové složení celého rostlinného společenstva“. A přesně o to jde i nám.

Na webové stránce naší výzvy uvádíme: „JAK TEDY S DOUGLASKOU? S douglaskou tedy opatrně! Pouze jako příměs (do 10 %) do pestrých lesů složených ze směsi ostatních domácích dřevin. Dosud to hlídalo závaznými stanovisky k lesnickým plánům Ministerstvo životního prostředí a státní správa ochrany přírody. Jenže novela tento dohled všude mimo chráněná území ruší“.

Příměsí do 10 % přitom myslíme maximální cílový podíl, který by vzhledem k vysokému riziku invazního chování douglasky neměl být nikde překročen. Na typech stanovišť, kde již své invazní chování ukázala, bychom ji neměli používat vůbec.

Jiří Novák nás ale obviňováním nešetří, napsal doslova: „Mezi nejhorší manipulace ve výzvě lze zařadit tvrzení o chystaném velkoplošném sázení plantáží – monokultur douglasky v našich lesích. Ve výše zmíněných doporučeních není nikde uvedeno, aby byla douglaska vysazována ve velkých skupinách a celoplošně. Naopak, na základě exaktních výsledků a zkušeností praxe byly sestaveny postupy (Novák et al. 2018b) pro tvorbu pestrých směsí douglasky a domácích dřevin“. Rozumím tomu tak, že Jiří Novák si myslí, že lesnický provoz se jeho doporučeními bude řídit. Věřím tomu, že část ano. Ale také z mnoha stran od lesníků (např. SVOL) slyšíme, jak je třeba smrk nahradit douglaskou.

Podobně v padesátých letech minulého století varoval před vysazováním smrkových monokultur předchůdce Jiřího Nováka - zakladatel Výzkumné stanice v Opočně Hugo Konias a další moudří představitelé tehdejší lesnické vědy.

Ale většina lesníků sázela dál smrkové monokultury ještě dalších 40 let – mnozí pod taktovkou pozdějšího komunistického ministra Hrůzíka a mnozí protože byli přesvědčení, že je to tak správně. A stejně tak dnes mnozí vidí šanci na zachování maximální produkce dřeva v náhradě smrku douglaskou.

Pojistkou proti výsadbě monokultur douglasky nebo porostů s jejím vyšším zastoupením jsou ustanovení zákona o ochraně přírody a lesního zákona, podle kterých orgány ochrany přírody vydávají závazná stanoviska k lesním hospodářským plánům a oblastním plánům rozvoje lesů, ve kterých mohou omezit výsadbu geograficky nepůvodních dřevin.

Jenže Ministerstvo životního prostředí při jednání o tzv. „invazní novele“ ustoupilo požadavku Ministerstva zemědělství a souhlasilo, že tato závazná stanoviska se nebudou týkat právě douglasky.

Když bude novela takto schválená, pojistka zmizí a kdo zabrání tomu, aby někteří zaslepení vlastníci vysázeli monokultury douglasek? Že by to chtěly řešit orgány státní správy lesa, nemůžeme mít ani iluzi. Jiří Novák rozptyluje obavy argumentem, že dosud se douglasky v našich lesích vysázelo málo. To se ale může během pěti let úplně změnit.

Jiří Novák nás také viní z toho, že zamlčujeme výsledky studií našich lesnických pracovišť. Ty sice zmiňují rizika, ale jejich interpretace a z nich dovozená doporučení jsou k douglasce optimistická.

I námi citované zahraniční studie uvádějí řadu pozitiv. Ale cílem mého článku, ani výzvy nebylo hodnotit kladné a záporné stránky pěstování douglasky. Cílem bylo výslovně vyjmenovat rizika, o kterých již dnes víme, a kvůli kterým bychom neměli připustit odstranění legislativní pojistky, která brání výsadbě douglaskových monokultur nebo porostů s jejím příliš vysokým zastoupením. Asi kdybychom ta rizika citovali z prací Jiřího Nováka a jeho kolegů, ušetřili bychom si část kritiky.


reklama

 
foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

20.12.2019 10:40
Znám lesy v Německu kolem Freiburgu in Breisgau, jenž má klima velmi podobné našemu budoucímu. Tam je zdravá douglaska zastoupena v podatatně větší míře než 10 % a smíšené lesy tam prosperují velmi dobře.

Každopádně dřevo douglasky je velmi kvalitní a je to velmi dobrá náhrada smrku. Udivuje mne, že tento aspekt není brán ochránci přírody vůbec v úvahu, jakoby nechtěli vědět, že dřevo může nahradit spoustu vysokouhlíkových konstrukčních materiálů a navíc v sobě v konstrukci váže spoustu uhlíku. Prostě ochráncům přírody chybí celostní pohled na problematiku a urputně se brání to změnit!
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.12.2019 12:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě. A já si myslím, že taková sekvoj, nebo sekvojovec by tady taky prosperovali, proč je zde nezačít pěstovat? Dřevo mají kvalitní. Mohli by tady růst i s Douglaskou vedle lánů kukuřice a když ještě dovezeme bizony, tak se tu budeme cítit jako v USA a to za to stojí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.12.2019 17:51 Reaguje na Čech M.
Příjemná vize! Ještě že tu máme takové nadějné plánovače. A na Trumpa si přebarvíme Zemana nebo Babiše?
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.12.2019 12:19
Samozřejmě, že když našim lesníkům dáte možnost velkoplošně pěstovat něco , co se podobá SM, tak se toho chytí a už nebudou sázet nic jinýho. Pro ně byl SM něco jako svatý grál.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.12.2019 17:56
Možná nastane scénář, že ze směsného lesa se časem stane přirozeně monokultura stromů, které mají nejhlubší kořeny. A až dost vyrostou, vysají si ze země úplně všechnu vodu a uschnou.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:19 Reaguje na Jiří Svoboda
:D :D :D tak tohle mě pobavilo....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist