Jaromír Bláha: Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté
30.11.2019
Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve Střední Evropě.
Ministr Brabec chce v novele zbavit Ministerstvo životního prostředí a státní ochranu přírody kompetence hlídat (závaznými stanovisky k lesnickým plánům), aby nedošlo k nadměrnému a nebezpečnému zavádění nepůvodní douglasky v českých lesích mimo chráněná území. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do “zalesňovací“ vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu, by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté. Tou chtějí někteří lesníci nahradit hynoucí smrky.
Návrh invazní novely obsahuje i další škodlivé návrhy pro přírodu. Zrušení dalších kompetencí orgánů ochrany přírody při ochraně našich vod, které Richard Brabec odsouhlasil, by umožnilo nekontrolovatelné vypouštění mnoha nepůvodních druhů ryb. Zcela nepřijatelná je také navržená výjimka z povolovacího režimu kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace. Vzhledem k hustotě vodovodní a kanalizační sítě, které navíc často vedou pod pozemními komunikacemi nebo rovnoběžně s nimi, ohrožuje tato deregulace značné množství veřejné zeleně ve městech a obcích.
Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve Střední Evropě. Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy, houby, hmyz a případně i ptáky, především pokud je pěstovaná výhradně nebo ve velkém zastoupení na rozsáhlejších plochách. K největším škodám z hlediska ochrany přírody dochází, když douglaska plošně zarůstá paseky a dosavadní bezlesí. Z jiných zemí Evropy je nově doloženo i riziko jejího invazního chování. Stávající zkušenosti z jižního Německa navíc ukazují, že její odolnost vůči zlomům a vývratům během vichřic není větší než u smrku, který měla nahradit.
Na ministra Richarda Brabce v této věci naléhavě apelují také další odborné organizace jako například Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT), Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a společným dopisem spolu s Hnutím DUHA další ekologické organizace - Česká společnost ornitologická, Koalice pro řeky, Beleco, Děti Země a Calla.
Obavy z navržených změn zasílají občané přímo ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi prostřednictvím webového formuláře. Žádají ho o stažení tohoto škodlivého návrhu z Legislativní rady vlády a přepracování tak, aby neobsahoval změny, které negativně ovlivní naše životní prostředí.
Invazní novela měla zabezpečit naši krajinu před šířením invazních druhů, ve skutečnosti ale ochranu naší krajiny v řadě případů ještě více snižuje. Vyzýváme ministra Brabce, aby z Legislativní rady vlády tuto novelu stáhl a před dalším projednáváním z ní odstranil pasáže, které jdou proti jejímu smyslu nebo s účelem novely vůbec nesouvisí, jako třeba snížení ochrany stromů ve městech.
Přečtěte si také |
Jiří Novák: Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulace
Přečtěte si také |
Lesníci a vědci: Otevřený dopis ministrovi životního prostředí k douglasce tisolisté
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně
Lesy ČR budou nejkvalitnější dřevo na nábytek či sudy opět prodávat v aukcích
Další články autora |
Jaromír Bláha: Kdo je nový lesů pán?
Jaromír Bláha: Prodloužení lhůty k zalesnění po kůrovcové kalamitě nestačí, důležitá je přirozená obnova
Jaromír Bláha: Další promarněná příležitost Ministerstva zemědělství. Miliardy ze státního rozpočtu stav lesů nezlepšíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Miroslav Vinkler
30.11.2019 06:41Vysazování nepůvodních dřevin a bylin sebou může skutečně nést rizika ,která na počátku zvažována vůbec nebyla - např. bolševník velkolepý, nebo kleč v horských partií Jeseníků. Ta byla dokonce vysazována s bohulibým úmyslem -zabránění působení sněhových lavin a erozi půdy v horských partiích.
V Portugalsku se dokonce konaly demonstrace proti výsadbě blahovičníků v minulosti a požadovalo se jeho odstranění.
Tento nepůvodní strom se v případech lesních požárů ukázal doslova jako vražedný - skvěle hoří, vítr daleko roznáší kusy hořící odumřelé kůry a hořící kořeny lze jen velmi obtížně uhasit.
I jeho výsadba v Portugalsku byla zdůvodňována zejména ekonomickými důvody- rychle roste, nenáročný na stanoviště , poskytuje kvalitní celulózu. Díky němu však zahynulo mnoho lidí .
K nepůvodním dřevinám přistupovat s nejvyšší opatrností.
Odpovědět
V Portugalsku se dokonce konaly demonstrace proti výsadbě blahovičníků v minulosti a požadovalo se jeho odstranění.
Tento nepůvodní strom se v případech lesních požárů ukázal doslova jako vražedný - skvěle hoří, vítr daleko roznáší kusy hořící odumřelé kůry a hořící kořeny lze jen velmi obtížně uhasit.
I jeho výsadba v Portugalsku byla zdůvodňována zejména ekonomickými důvody- rychle roste, nenáročný na stanoviště , poskytuje kvalitní celulózu. Díky němu však zahynulo mnoho lidí .
K nepůvodním dřevinám přistupovat s nejvyšší opatrností.
JŠ
Jan Šimůnek
30.11.2019 09:391. Nepůvodní jsou všechny dřeviny. Původně zde byly jen holé skály.
2. Cokoli zabrání vzniku totálního bezlesí po kůrovcové kalamitě je vítáno. Ekologové ovšem preferují devastovanou krajinu bez lesa. Tohle může být autorův skutečný motiv.
Odpovědět
2. Cokoli zabrání vzniku totálního bezlesí po kůrovcové kalamitě je vítáno. Ekologové ovšem preferují devastovanou krajinu bez lesa. Tohle může být autorův skutečný motiv.
Miroslav Vinkler
30.11.2019 10:39 Reaguje na Jan Šimůnekad 1) I ty holé skály jsou nepůvodní jak lze doložit
ad 2) Můžete poskytnout odkaz na jedinou eko-publikaci, která
preferuje devastovanou krajinu bez lesa ?
Odpovědět
ad 2) Můžete poskytnout odkaz na jedinou eko-publikaci, která
preferuje devastovanou krajinu bez lesa ?
LK
Lukáš Kašpárek
30.11.2019 11:26 Reaguje na Miroslav VinklerPan Šimůnek má svou představu o fungování světa, která jaksi neodpovídá realitě. Nemá smysl mu cokoliv vysvětlovat, nebo chtít vysvětlení jeho pohledů... ztráta energie a času...
Odpovědět
JS
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 10:54 Reaguje na Miroslav Vinkler1. Jo, napřed byly žhavé plyny
2. Myslím, že přesně tohle dokazují ekology organizované líhně kůrovce (a ta douglaska je musí krknout, protože je vůči kůrovci přirozeně odolná).
Odpovědět
2. Myslím, že přesně tohle dokazují ekology organizované líhně kůrovce (a ta douglaska je musí krknout, protože je vůči kůrovci přirozeně odolná).
JŠ
Jaroslav Štemberk
30.11.2019 09:44Myslím, že autor vyvolává ohledně douglasky tisolisté zbytečnou paniku. Více než 150 let, co se u nás pěstuje, je dostatečná doba na to, aby s ní čeští lesníci měli potřebné zkušenosti. Rozhodně jí nepovažují za nějaký všelék, který by celoplošně zajistil prosperitu hospodářských lesů. Jde pouze o určitá stanoviště, kde může prospívat lépe než smrk nebo borovice.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.11.2019 11:04 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkKleč v Jeseníkách začala být vysazována 1877. Teprve po r.2005 odborníci upozornili na její nežádoucí vlivy na místní ekosystémy. Trvalo tedy přes 120 let než jsme si to uvědomili.
Osobně souhlasím s názorem, že je nežádoucí vysazovat nepůvodní druhy v místech ,která jsou významnými přírodními lokalitami.
Třebas v Evropě neškodný králík se v Austrálii stal nejnebezpečnějším invazním druhem vůbec, jeho přemnožená populace zde působí obrovské škody.Stejně tak i kapr obecný tamtéž - je považován za extrémně nebezpečný invazivní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.
A tak bych mohl pokračovat dál - v ČR plzák španělský , psík mývalovitý,rak mramorový ... Z rostlin netýkavky, bolševník,křídlatka ...
Hitem sezóny se stane sršeň mandarínská ,která se v r.2004 dostala z Číny do Evropy, Francie/Boredeaux/ a úspěšně postupuje dál na východ. Uvádí se, že ročně pouze v Japonsku zabije více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady.
Měli bychom být u všech nepůvodních druhů hodně opatrní.
Odpovědět
Osobně souhlasím s názorem, že je nežádoucí vysazovat nepůvodní druhy v místech ,která jsou významnými přírodními lokalitami.
Třebas v Evropě neškodný králík se v Austrálii stal nejnebezpečnějším invazním druhem vůbec, jeho přemnožená populace zde působí obrovské škody.Stejně tak i kapr obecný tamtéž - je považován za extrémně nebezpečný invazivní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.
A tak bych mohl pokračovat dál - v ČR plzák španělský , psík mývalovitý,rak mramorový ... Z rostlin netýkavky, bolševník,křídlatka ...
Hitem sezóny se stane sršeň mandarínská ,která se v r.2004 dostala z Číny do Evropy, Francie/Boredeaux/ a úspěšně postupuje dál na východ. Uvádí se, že ročně pouze v Japonsku zabije více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady.
Měli bychom být u všech nepůvodních druhů hodně opatrní.
LK
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 10:56 Reaguje na Miroslav VinklerObávám se, že u té kleče nedošlo k žádným novým objevům, pouze se změnilo (do jednoznačně negativního extrému) pojetí ochrany přírody. Jinak kleč tam pravděpodobně v dřívějším období byla, jen v nějaké teplé periodě vymřela.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.12.2019 04:43 Reaguje na Miroslav VinklerKleč v Jeseníkách. To je téma na hodně dlouhou diskuzi. Ano začali ji vysazovat na exponovaných místech z důvodu zabránění eroze a splachu půdy. Nyní se začalo hlásat jak moc poškozuje tamní ekosystém. Poškozuje? Ubírá z plochy alpínský trávníků nad horní hranicí lesa. Na druhou stranu při stále častějších přívalových deštích.....Může někdo vyvrátit tvrzení , že díky té kleči tam ještě to alpínské bezlesí vůbec existuje a není mnohde nahrazeno holou skálou? K douglasce je možné říci, že se vůbec nechová jako invazní druh. Nepotlačuje původní druhy dřevin. Nešíří nové choroby a neváže na sebe nové škůdce. Nedochází dokonce ani k hybridizaci s původními dřevinami. Z článku je jasně vidět jak si pan "expert na ochranu lesa" protiřečí. Na jednu stranu za 150 let neexistuje jediná dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se dopady jejího pěstování ve Střední Evropě. Na druhou stranu je jasno. Ochraně přírody škodí a lesnickým expertům, typu pana Bláhy, vadí. Bez jakékoliv "dostatečné studie" vědí, že ....Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy, houby, hmyz a případně i ptáky.....Největší perlou potom je, že největší škody potom vznikají, když " potvora" douglaska zarůstá samovolně paseky a dokonce dosavadní bezlesí. Otázkou je , jaká dosavadní bezlesí? No a v případě, že sám lesnický expert jinde píše, že je potřeba dát prostor přirozené obnově, je to samovolné zarůstání pasek k smíchu. Neviděl jsem u douglasky moc zlomů. Pokud ovšem vítr vyvrací duby, vyvrátí již cokoliv. Osobně si dovedu představit douglasku jako zpevňovací prvek porostů a její zastoupení v našich lesích formou kotlíku či jako vtroušené dřeviny kolem 5 až 10%. Osobně neznám nikoho, kdo by chtěl pěstovat douglasku jako hlavní dřevinu v nějakých monokultůrách.
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.12.2019 00:55 Reaguje na Jarek SchindlerAle ano, ta novela umožnuje monokulturní pěstování DG a věřte , že se toho mnozí i chytí.
A to , že se douglaska nechová přirozeně jako invazivní bude v tu chvíli jedno, když bude všude.
Taky u těch škůdců bych se tolik nekolébal, podívejte se jak dopadl JS a to je původní druh. Každá rostlina má svého přir. škůdce.
Odpovědět
A to , že se douglaska nechová přirozeně jako invazivní bude v tu chvíli jedno, když bude všude.
Taky u těch škůdců bych se tolik nekolébal, podívejte se jak dopadl JS a to je původní druh. Každá rostlina má svého přir. škůdce.
JS
Jarek Schindler
6.12.2019 17:03 Reaguje na Čech M.No jo. Jasan je jasan, jilm je jilm a douglaska je nepůvodní. No nemá u nás zatím, významnějšího škůdce. A všude opravdu nebude. Na to opravdu ale opravdu nemáte a dlouho mít nebudete dostatek sadebního materiálu. Novela v první řadě neumožňuje lesnickým "expertům" kecat do toho co odpovědné osoby chtějí v lese mít.To je největší problém douglasky.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
30.11.2019 11:32 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPane.. jestli nevidíte, že je to pokus o opakování chyby v podobě vysazování smrku na nepůvodní stanoviště a vytváření nepřirozených kultur, tak jste z mého pohledu jedině ten, kdo má zájem přesně na této prasárně vydělat..... pak se nedivím Vašemu názoru....
Brabec zase ukazuje, že je pouze loutka v Babišových či jiných rukou.. je jen prodloužená ruka těžařské lobby.....
Odpovědět
Brabec zase ukazuje, že je pouze loutka v Babišových či jiných rukou.. je jen prodloužená ruka těžařské lobby.....
JŠ
Jaroslav Štemberk
30.11.2019 14:33 Reaguje na Lukáš KašpárekTo bychom ale pak měli zakazovat i pěstování např. brambor nebo kukuřice, protože jsou to nepůvodní druhy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.11.2019 15:08 Reaguje na Lukáš KašpárekHospodářské lesy, těžaři a zpracovatelé dřeva jsou největší odsavači CO2 z atmosféry. Měli by mít u myslících ochránců zelenou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.11.2019 15:17 Reaguje na Lukáš KašpárekAle ten smrk po staletí dobře fungoval a pokud by se v posledních 30-40 letech ve světě rozumně rozvíjela jadená energetika, mohl možná fungovat dále.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 10:59 Reaguje na Jiří SvobodaJenže tu jadernou energetiku nám může ekozmagořená EU zarazit a pokud se u nás nenajde dost razantních politiků a z EU nevystoupíme, tak ji mít nebudeme (se všemi negativními důsledky, včetně drastického růstu emisí CO2, jak to vidíme v Německu).
Takže já bych tu douglasku (a další exoty) klidně vysazoval, skácet a nahradit něčím jiným se to může vždy.
Odpovědět
Takže já bych tu douglasku (a další exoty) klidně vysazoval, skácet a nahradit něčím jiným se to může vždy.
ČM
Čech M.
30.11.2019 12:07Lesníci pořád chtějí nahradit kolabující SM něčím podobným, ale je otázkou jestli za 100 let bude průmysl vůbec ten SM(nebo jeho ekvivalent)potřebovat. A kdyby náhodou ano, tak je lepší ho dovézt ze zemí , které mají lepší podmínky pro jeho pěstovaní a jim zase dodávat naše dřeviny, které nejsou schopni vypěstovat oni.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.11.2019 15:12 Reaguje na Čech M.Douglaska je jediná schopna nahradit smrkové dřevo. Jiné dřevo je pro masové použití mnohem méněcennější.
Doufám, že uplatnění dřeva jako konstukčního materiálu s minimální uhlíkovou stopou pořád poroste!
Odpovědět
Doufám, že uplatnění dřeva jako konstukčního materiálu s minimální uhlíkovou stopou pořád poroste!
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 19:19 Reaguje na Jiří SvobodaSlovem jediná bych šetřil. Spíš by se hodilo nejvhodnější (z hlediska produkčně-ekologických vlastností dané dřeviny).
Je tady i jedle, ale ta do stejných dimenzí naroste za 2-3x delší dobu než douglaska (pokud mluvíme o naší jedle bělokoré). Navíc s ní lze počítat od vyšších poloh než s douglaskou.
Pak je tady modřín, který roste rychle (z hlediska rychlosti růstu je mezi douglaskou a smrkem), ale je extrémně náročný na světlo a náročný na živiny - potřebuje k sobě výchovnou dřevinu. Kromě Sudet se považuje za nepůvodní dřevinu, proto je problém s pěstování v chráněných územích. Navíc podobně jako jedle s lze počítat od vyšších poloh.
Z našich původních jehličnanů zbývá ještě borovice, ale té se daří spíše na kyselých a písčitých půdách. Zejména v nižších polohách trpí suchem možná ještě více než smrk.
Odpovědět
Je tady i jedle, ale ta do stejných dimenzí naroste za 2-3x delší dobu než douglaska (pokud mluvíme o naší jedle bělokoré). Navíc s ní lze počítat od vyšších poloh než s douglaskou.
Pak je tady modřín, který roste rychle (z hlediska rychlosti růstu je mezi douglaskou a smrkem), ale je extrémně náročný na světlo a náročný na živiny - potřebuje k sobě výchovnou dřevinu. Kromě Sudet se považuje za nepůvodní dřevinu, proto je problém s pěstování v chráněných územích. Navíc podobně jako jedle s lze počítat od vyšších poloh.
Z našich původních jehličnanů zbývá ještě borovice, ale té se daří spíše na kyselých a písčitých půdách. Zejména v nižších polohách trpí suchem možná ještě více než smrk.
JS
Jiří Svoboda
1.12.2019 15:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá to myslel z pohledu konstrukčního stavebního dřeva pro dřevostavby. Tam je smrk v podstatě jediný povolený, ale myslím si, že douglaska, pokud místní smrk nebude, je nejlepším kandidátem jeho náhrady.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.12.2019 22:41 Reaguje na Jiří SvobodaJedlové dřevo má docela podobné vlastnosti jako smrkové. Problém je možná vzhled a vyšší odlupčivost. Větší problém bych viděl v nízkém zastoupení jedle (kolem 1%) a v pomalém růstu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.12.2019 07:59 Reaguje na Jan ŠkrdlaJsou lokality kde vám jedle ( sucho) začíná schnout. Porosty 80 - 110 let. Před pár dny byl v článku o nepůvodní douglasce ( nenajdu to,snad vymazáno či přepracováno do tohoto článku)zmíněn i modřín. Někdo musel lesnickému expertu poradit, že s nepůvodností modřínu u nás to není zas tak jasné a že na významné části Moravy je naopak dřevinou víc než původní. Před pár měsíci jsme se na toto téma bavili ( douglaska jako nepůvodní dřevina a odpor ekologů k její výsadbě i mimo chráněná území) a už je to tady.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.12.2019 19:15 Reaguje na Jarek SchindlerTaky jsem netvrdil, že jedle může ze 100% nahradit smrk (při jejím nízkém zastoupení a pomalém růstu to v dohledné době není možné). Jen jsem konstatoval, že jedlové dřevo má docela podobné vlastnosti jako smrkové.
Co se týká douglasky, osobně nevidím důvod proti jejímu pěstování, mimo chráněná území, v zastoupení co uvádíte výše.
Co se týká modřínu, tak je dost sporné, zda jej považovat za původní nebo nepůvodní dřevinu (jakože v moravských Sudetech se považuje za původní). Dá se předpokládat, že v průběhu postglaciálního vývoje se vyskytoval i jinde. Každopádně modřín by měl zůstat vtroušenou nebo přimíšenou dřevinou (z důvodu jeho vlastností a nároků).
Odpovědět
Co se týká douglasky, osobně nevidím důvod proti jejímu pěstování, mimo chráněná území, v zastoupení co uvádíte výše.
Co se týká modřínu, tak je dost sporné, zda jej považovat za původní nebo nepůvodní dřevinu (jakože v moravských Sudetech se považuje za původní). Dá se předpokládat, že v průběhu postglaciálního vývoje se vyskytoval i jinde. Každopádně modřín by měl zůstat vtroušenou nebo přimíšenou dřevinou (z důvodu jeho vlastností a nároků).
ČM
Čech M.
3.12.2019 01:01 Reaguje na Jan ŠkrdlaRychlost růstu dřevin v dnešních (a budoucí) suchých letech je silně relativní. Co platilo včera, dnes většinou neplatí, obzvláště u mělkokořenných, stačí se podívat na přírůsty SM posledních let.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.12.2019 17:22 Reaguje na Čech M.Je celkem jedno, co bude průmysl poptávat za sto let. Sázet se musí nyní .
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 20:34V případě douglasky bych šel "zlatou" střední cestou.
Jako nepůvodní dřevina, by se neměla vyskytovat v místech se zvýšeným zájmem ochrany přírody, tedy v národních parcích, prvních zónách CHKO a v "maloploškách" a jejich ochranných pásmech.
Jinde bych je jejímu pěstování nebránil, s přihlédnutím k stanovištním podmínkám a dalším skutečnostem.
Mělo by se jednat o přimíšenou dřevinu. Pokud vezmeme v úvahu střední polohy, základem porostu by měly být původní listnáče, např. buk lesní, javor klen nebo lípa (spíš jako příměs prvních dvou), ve vyšších polohách by tam mohla patřit i jedle. Tyto dřeviny by plnily meliorační (zúrodňující, stabilizační a výchovnou funkci). Jejich zastoupení by se mělo pohybovat kolem 70%, ale klidně i více. Nástavbou by pak mohly být produkční dřeviny. mezi ně by mohla patřit i ta douglaska, která může poskytnout vhodné konstrukční dříví v poměrně nízkém věku.
Čemu bych se bránil, tak to je pěstování douglaskových monokultur a porostů s dominancí této dřeviny. O douglasce se mluví jako "suchém" smrku, protože lépe odolává nedostatku vody, ale v případě déletrvajícího sucha může hlouběji kořenící douglaska vysát vodu z hlubších vrstev, a pak může být problém. Dalším důvodem proti pěstování monokultur, je možné rozšíření kalamitního škůdce (kterého je zatím douglaska ušetřena).
Odpovědět
Jako nepůvodní dřevina, by se neměla vyskytovat v místech se zvýšeným zájmem ochrany přírody, tedy v národních parcích, prvních zónách CHKO a v "maloploškách" a jejich ochranných pásmech.
Jinde bych je jejímu pěstování nebránil, s přihlédnutím k stanovištním podmínkám a dalším skutečnostem.
Mělo by se jednat o přimíšenou dřevinu. Pokud vezmeme v úvahu střední polohy, základem porostu by měly být původní listnáče, např. buk lesní, javor klen nebo lípa (spíš jako příměs prvních dvou), ve vyšších polohách by tam mohla patřit i jedle. Tyto dřeviny by plnily meliorační (zúrodňující, stabilizační a výchovnou funkci). Jejich zastoupení by se mělo pohybovat kolem 70%, ale klidně i více. Nástavbou by pak mohly být produkční dřeviny. mezi ně by mohla patřit i ta douglaska, která může poskytnout vhodné konstrukční dříví v poměrně nízkém věku.
Čemu bych se bránil, tak to je pěstování douglaskových monokultur a porostů s dominancí této dřeviny. O douglasce se mluví jako "suchém" smrku, protože lépe odolává nedostatku vody, ale v případě déletrvajícího sucha může hlouběji kořenící douglaska vysát vodu z hlubších vrstev, a pak může být problém. Dalším důvodem proti pěstování monokultur, je možné rozšíření kalamitního škůdce (kterého je zatím douglaska ušetřena).
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 11:02 Reaguje na Jan ŠkrdlaRozumný názor, ale nebránil bych vysazování douglasky v bezlesí, způsobeném ekology na Šumavě a v dalších lokalitách. Tam je potřeba co nejrychleji dostat rostoucí stromy, aby nedošlo k odplavení půdy až na podloží (jak k tomu došlo na Balkáně po vykácení tamních lesů na lodě).
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.12.2019 22:30 Reaguje na Jan ŠimůnekNa Šumavě bych osobně preferoval břízu bradavičnatou a pýřitou, popř. jeřáb ptačí, jako přípravné dřeviny. Jsou to domácí druhy, tak by nemusely vadit z hlediska ochrany přírody, a rostou ještě rychleji (zejména ty břízy). Douglaska by se hodila spíše do středních a nižších horských poloh, např. Vysočina, Nízký Jesení, podhůří Šumavy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.12.2019 06:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaJenže i tyhle stromy budou ekologům vadit naprosto stejně. Ekologové potřebují devastaci české části Šumavy na totální bezlesí. Pak nebude konkurovat tomu, co je na bavorské straně nižšími cenami a v zimě lepšími sněhovými podmínkami. Protože o nic jiného téhle svoloči pravděpodobně nejde.
On by se opravdu velice hodil ten zákon, co navrhovala SPD, aby byly nevládky nuceny zveřejnit, kdo je financuje a kolik jim dává (jak to mají např. v USA). Pak by totiž bylo naprosto jasno, čí zájmy hájí.
Odpovědět
On by se opravdu velice hodil ten zákon, co navrhovala SPD, aby byly nevládky nuceny zveřejnit, kdo je financuje a kolik jim dává (jak to mají např. v USA). Pak by totiž bylo naprosto jasno, čí zájmy hájí.
JB
Jakub Brenn
2.12.2019 17:49 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku,
Vy máte v životě ve všem asi tři dva jasno,viďte. A to že,za veškerý problémy světa mohou ekologové. Právě ekologové (spíš marně) a někteří lesníci upozorňují na blahodárnou a nezastupitelnou úlohu přípravných dřevin.
Odpovědět
Vy máte v životě ve všem asi tři dva jasno,viďte. A to že,za veškerý problémy světa mohou ekologové. Právě ekologové (spíš marně) a někteří lesníci upozorňují na blahodárnou a nezastupitelnou úlohu přípravných dřevin.
pp
pavel peregrin
3.12.2019 09:43 Reaguje na Jakub BrennMě přijde, že pokud by se k situaci - a nejen v tomto tématu-vyjadřovali skuteční odborníci, bylo by to ku prospěchu věci. Bohužel vidím, že ve sdělovacích prostředcích dostávají hlavně slovo ekologičtí, zemědělští a energetičtí kutilové a proto to tak dopadá.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.12.2019 12:11 Reaguje na Jakub BrennSice možná o něčem takovém blekotají, ale zcela jistě něco takového zakazují vysázet.
Odpovědět
BP
Bohdan Podlena
9.12.2019 16:50Hnutí duha nadělalo již tolik škod že by je již mělo začít platit a ne vymýšlet další zhoubné teorie od jejich "expertů". Co to je původní dřevina?
Odpovědět
BP
Bohdan Podlena
9.12.2019 16:58Hnutí duha nadělalo již tolik škod že by je již mělo začít platit a ne vymýšlet další zhoubné teorie od jejich "expertů". Co to je původní dřevina?
Odpovědět
JŠ
Jaromír Štourač
23.12.2019 13:08MVDr.Bláha,expert hnutí Duha na celou zeměkouli, renesanční člověk, kterému není žádná problematika cizí, se před pár lety uvazoval na Šumavě ke kůrovcovým stromům a bránil vlastním tělem jejich pokácení.Loni již obvinil Lesy ČR ze zanedbání problematiky kůrovce.Nyní zase bojuje proti douglasce a pouhým žvaněním bez argumentů zpochybňuje práci lidí, kteří výzkumu douglasky věnovali takřka celý odborný život.
Nezbývá než litovat, že nezůstal přivázaný.
Odpovědět
Nezbývá než litovat, že nezůstal přivázaný.
