Jiří Novák: Poznámka k douglasce tisolisté a znalcům lesní problematiky
28.1.2020
Douglaska tisolistá se používá při zakládání smíšených lesních porostů pro generace našich následovníků.
Foto | David J. Stang / Wikimeda Commons
Dokresluje to i jím uváděné posměšné tvrzení, že si snad myslím o svých publikacích, že je někdo v praxi využívá. Nemohu samozřejmě tvrdit, že všichni lesní hospodáři jsou ochotni se něco nového dozvědět a dát na poznatky ověřené dlouhodobým výzkumem. O významné části to však tvrdit mohu, o čemž svědčí vždy velmi rychlé „rozebrání“ (a žádosti o zaslání) publikací s praktickými doporučeními včetně již zmiňované metodiky zakládání smíšených porostů s douglaskou na pořádaných seminářích a exkurzích pro praxi.
Možná takové zkušenosti Jaromír Bláha a Hnutí Duha nemá. Pokud jsou jejich názory (často z kategorie snů a domněnek) bez relevantní podpory exaktně zjištěných skutečností, tak se nezájmu praxe o jejich doporučení ani nedivím. To však panu Bláhovi a Hnutí Duha zřejmě nevadí a přesto se považují za erudované odborníky, kteří tyto svoje nepodložené názory směle prosazují do legislativy. Nezvolili si totiž cestu změny lesa na základě zjištěných faktů a zkušeností, ale zvolili cestu „boje“ za prosazování svých názorů, přičemž se pro tento boj hodí vše včetně bezostyšného používání polopravd a nesouvisejících zdrojů.
Nikdo nezpochybňuje, že k introdukovaným dřevinám je třeba přistupovat racionálně a nezavádět je zbrkle a bez ověření do našich lesů. To ovšem není případ douglasky, v Evropě úspěšně zdomácnělé. Pan Bláha tedy zřejmě není schopen odborné diskuse včetně toho, že neumí ani přiznat chybu, pokud byl „nachytán“ při nesprávném využívání a citování zdrojů. Věřím však, že čtenáři Ekolistu jsou vnímaví a přemýšliví a nenechají se ovlivňovat účelovými nepravdami.
Zároveň nabízím opravdovým zájemcům o pochopení reálné situace v naších lesích, kde se využívá douglaska, aby mne kontaktovali. Rád jim budu spolu s praktickými lesníky prezentovat, jak se tato zdomácnělá dřevina používá při zakládání smíšených lesních porostů pro generace našich následovníků.
Lesu zdar
Přečtěte si také |
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Lesy ČR budou se slovenskými kolegy řešit odolnost lesů vůči klimatické změně
Lesy ČR budou nejkvalitnější dřevo na nábytek či sudy opět prodávat v aukcích
Další články autora |
Jiří Novák: Strach z douglasky v našich lesích? Zbytečná hysterie a záměrná manipulaceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (121)
28.1.2020 07:12
Hnutí Duha se jen snaží zabránit dalšímu experimentu s českou přírodou... panu Novákovi a jeho zadavatelům jde jen o business, o nic víc... je pak jasné, že bude bojovat za svoje zadavatele a svoji práci a že nebude ochoten jakkoliv ustoupit ze svých tvrzení....
Nic víc v tom není...
Panu Novákovi bych pak rád vzkázal, aby přestal experimentovat s krajinou nás všech a raději svoje úsilí věnoval nápravě chyb v lesnictví z dob minulých!
Odpovědět
Nic víc v tom není...
Panu Novákovi bych pak rád vzkázal, aby přestal experimentovat s krajinou nás všech a raději svoje úsilí věnoval nápravě chyb v lesnictví z dob minulých!
MV
Martina Vránová
28.1.2020 09:06 Reaguje naPane Anonyme, však přesně to pan Novák dělá - věnuje své úsilí nápravě chyb v lesnictví! Na rozdíl od mnohých to dělá fundovaně - zde vysvětluje, proč se k tomuto hodí konkrétní, již zdomácnělá dřevina. Kdo do přírody (lesa) opravdu chodí, ví že se na douglasku dá narazit, na ohromné exempláře.Které zde rostou již mnoho desetiletí....
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 10:41 Reaguje na Martina Vránováhttp://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM
Josef Mozek
28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš KašpárekDůležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.1.2020 09:32 Reaguje na Lukáš KašpárekZase blábol. Prostě ti pavouci a další bezobratlí predátoři na douglasku nejdou a přestěhují se na jiné stromy.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 10:50 Reaguje na Martina VránováA mimochodem... takže Vy říkáte dostatečná zkušenost s dřevinou z jiného kontinentu, když je ta zkušenost kratší než stáří jednoho stromu? Nevíme o jejím zapojení do ekosystému v podstatě nic... až na tuto studii (výše)...
Tak než budete příště hájit zlo (i když jen potenciální), tak si o tom prosím aspoň něco zjistěte... když už teda nemáte dost rozumu na to, aby jste pochopila co je to evoluce, DNA a jiné věci co v tomto hrají své....
Ani nevíte jak funguje tato společnost.... pan Novák dostal politické zadání, aby dodal nějaké podklady pro to, aby tato nesmyslnost dostala zelenou.... odborník na objednávku není odborník, ale zločinec....
Odpovědět
Tak než budete příště hájit zlo (i když jen potenciální), tak si o tom prosím aspoň něco zjistěte... když už teda nemáte dost rozumu na to, aby jste pochopila co je to evoluce, DNA a jiné věci co v tomto hrají své....
Ani nevíte jak funguje tato společnost.... pan Novák dostal politické zadání, aby dodal nějaké podklady pro to, aby tato nesmyslnost dostala zelenou.... odborník na objednávku není odborník, ale zločinec....
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 11:06 Reaguje na Lukáš Kašpárekhttps://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JM
Josef Mozek
28.1.2020 12:11 Reaguje na Lukáš KašpárekJak smrková monokultura přispívá k biodiverzitě lesů a jaké je bylinné patro ve smrkové monokultuře? Napsala č. botanická spol. někdy podobný pamflet na toto téma?
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
28.1.2020 12:37 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
29.1.2020 09:37 Reaguje na Lukáš KašpárekVzhledem k tomu, že byla vysazována v zámeckých parcích někdy po 30leté válce a žádná katastrofa se nekonala (na rozdíl např. od Bolševníku velkolepého, který v parku jednoho svého zámku kdysi vysadil osvícený kníže Metternich), se dá usuzovat, že její invazívní potenciál nebude veliký.
Obávám se, že ekologickým organizacím hlavně vadí to, že by se Šumava a další kůrovcové holiny, vytvořené těmito zločinci, mohly zase zazelenat.
Odpovědět
Obávám se, že ekologickým organizacím hlavně vadí to, že by se Šumava a další kůrovcové holiny, vytvořené těmito zločinci, mohly zase zazelenat.
MV
Martina Vránová
28.1.2020 16:17 Reaguje na Lukáš KašpárekVážený, co si to dovolujete usuzovat o mém rozumu a znalostech, co je to evoluce a DNA jsem já věděla, když Vy jste ještě …, ale nic, zkrátka daleko dřív, než to vstoupilo aspoň do nejasného povědomí, že jakási DNA atp. vůbec existuje. Kdo nezná tyto pojmy, nemá v těchto diskuzích co dělat, neboť nemá co říct.
No a poslední odstavec, to je opravdu k smíchu, spiklenecké teorie jsou mým koníčkem - dobře se u nich bavím! Což ale vůbec nevylučuje, že dobře vím "jak funguje tato společnost".
Jinak si myslím, že na Vaše příspěvky se tu sešlo hodně rozumných protiargumentů. Které jste zjevně vůbec nepostřehl, nebo jim nerozuměl... Takže nejdřív si aspoň něco zjistěte. O evoluci , DNA a tak.
Odpovědět
No a poslední odstavec, to je opravdu k smíchu, spiklenecké teorie jsou mým koníčkem - dobře se u nich bavím! Což ale vůbec nevylučuje, že dobře vím "jak funguje tato společnost".
Jinak si myslím, že na Vaše příspěvky se tu sešlo hodně rozumných protiargumentů. Které jste zjevně vůbec nepostřehl, nebo jim nerozuměl... Takže nejdřív si aspoň něco zjistěte. O evoluci , DNA a tak.
Jakub Graňák
28.1.2020 16:38 Reaguje na Martina Vránová"zkrátka daleko dřív, než to vstoupilo aspoň do nejasného povědomí, že jakási DNA atp. vůbec existuje"
Tak to jste asi nejstarší osoba na světě, gratuluji, nechcete se podělit o svůj recept na nesmrtelnost? :-)
Odpovědět
Tak to jste asi nejstarší osoba na světě, gratuluji, nechcete se podělit o svůj recept na nesmrtelnost? :-)
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 11:59 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňák proč nejstarší? Že byla DNA poprvé izolována v roce 1869 ještě snad neznamená že byla " v nějakém širším povědomí". Zvlášť když zjištění, že nositelem gen. informací není protein ale právě ta DNA pochází až z roku 1944. A teprve v roce 1995 byl osekvenován první kompletní genom. ( u bakterie). Takže pane Graňák receptu na nesmrtelnost se asi nedočkáte.
Odpovědět
MV
Martina Vránová
29.1.2020 17:22 Reaguje na Jarek SchindlerDíky, pane Schindlere. V podstatě jsem ani já nevěděla přesně o tom roce 1869. Ale i od r. 1953, kdy ji vědci Watson a Crick přesně popsali, nebyla dlouho, dlouho v OBECNÉM povědomí! Takže s mým stářím to není tak zlé. No a recept na nesmrtelnost? Klidná pozitivní mysl a stále se něco učit. (A nerozčilovat se nad směšnými příspěvky všemožných "myslitelů ".
Odpovědět
RŠ
Roman Šimek
31.1.2020 08:38 Reaguje na Lukáš KašpárekTak to je dobré. Podle vás je pracovník výzkumného ústavu zločincem pracující na objednávku jen kvůli tomu, že je placen z veřejných prostředků !!!! Než napíšete takový nesmysl, tak se zkuste zamyslet, z čích peněz žije pan Bláha, celá AOPK ČR, celá státní správa ochrany přírody včetně ministerstva, všichni akademici na vysokých školách a výzkumných ústavech mající ve své pracovní náplni výzkum v rámci ochrany přírody. Ti všichni jsou podle vašeho náhledu na věc zločinci. Je mi vás líto ...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.1.2020 09:13 Reaguje naMyslím, že pan Novák v článku jasně píše, že douglaska je vhodnou příměsí do nově vysazovaných smíšených lesů.
Pokud s projdete vzrostlými lesy v německém Schwarzwaldu, jistě vás potěší její přítomnost. Také tam můžete vidět hromady krásně rovných silných klád vytěžené douglasky. Nebo že by němečtí kolegové dělali i toto špatně?
Hnutí Duha je proti zdravým a výnosným hospodářským lesům, které, na rozdíl od pralesů, mohou výrazně přispět ke snižování CO2 v atmosféře? Divné, jako i jiné jejich názory!
Odpovědět
Pokud s projdete vzrostlými lesy v německém Schwarzwaldu, jistě vás potěší její přítomnost. Také tam můžete vidět hromady krásně rovných silných klád vytěžené douglasky. Nebo že by němečtí kolegové dělali i toto špatně?
Hnutí Duha je proti zdravým a výnosným hospodářským lesům, které, na rozdíl od pralesů, mohou výrazně přispět ke snižování CO2 v atmosféře? Divné, jako i jiné jejich názory!
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 10:41 Reaguje na Jiří Svobodahttp://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM
Josef Mozek
28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš KašpárekDůležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět
LK
JS
Jiří Svoboda
28.1.2020 11:29 Reaguje na Lukáš KašpárekTak si zajeďte do Schwarzwaldu, tam najdete spoustu staletých prosperujících douglasek! I pavouci tam jsou!
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
28.1.2020 12:38 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.1.2020 11:27 Reaguje na Lukáš KašpárekAle možná jsou pavouci v přítomnosti douglasky mazanější a nelezou do pastí.
Ten experiment je ale hodně specializovaný na jeden aspekt ochrany přírody a mávat jím jako zásadním argumentem proti douglasce je hodně přitažené za vlasy. Něco lepšího by nebylo?
Odpovědět
Ten experiment je ale hodně specializovaný na jeden aspekt ochrany přírody a mávat jím jako zásadním argumentem proti douglasce je hodně přitažené za vlasy. Něco lepšího by nebylo?
DA
DAG
28.1.2020 11:39 Reaguje na Jiří SvobodaPřesně, co to jako má být za směrodatnou studii.
Je to zjevná manipulace. Duháči napíší, že Douglaska snižuje biodiverzitu. Potom předhodí studii zaměřenou na pavouky a to ještě bez směrodatných výsledků. Pan Kašpárek tady jen uráží lidi a nesnese nikoho s jiným něž jeho správným názorem.
Odpovědět
Je to zjevná manipulace. Duháči napíší, že Douglaska snižuje biodiverzitu. Potom předhodí studii zaměřenou na pavouky a to ještě bez směrodatných výsledků. Pan Kašpárek tady jen uráží lidi a nesnese nikoho s jiným něž jeho správným názorem.
PK
28.1.2020 19:26 Reaguje na
Myslím, že je to právě hnutí Duha, které s krajinou nás všech experimentuje.
Odpovědět
PK
28.1.2020 19:31 Reaguje na
Myslím,že je to právě hnutí Duha,které se snaží s krajinou nás všech experimentovat.
Odpovědět
RŠ
Roman Šimek
31.1.2020 08:50 Reaguje naTo už dělal Hitler. Snaha vyvolat strach z nepřítele. Nepřítel je zde kdokoliv, kdo má jiný názor než Hnutí Duha a nedej bože založený na vědeckých poznatcích. Jak si můžete dovolit tvrdit, že panu Novákovi jde jen o business? Rozumím, je to hezká mantra a mnoho lidí o tom nepřemýšlí a bere ji za pravdivý výrok. Zatím jen urážíte odborníky, kteří se snaží věcně argumentovat. Co bude následovat? Výhružky fyzickou likvidací? Proč se Hnutí Duha snižuje k takovýmto osobním nepodloženým výpadům? To opravdu nemá věcnou argumentaci? Rozumný člověk uvítá, když s ním někdo vede polemiku.
Říká se tomu pluralita názorů a je pro demokratické zřízení nezbytná. Stýská se vám po autoritářském režimu, kdy je jen jedna svatá pravda a tu je nutné prosadit za jakoukoliv cenu? Je mi vás líto ...
Odpovědět
Říká se tomu pluralita názorů a je pro demokratické zřízení nezbytná. Stýská se vám po autoritářském režimu, kdy je jen jedna svatá pravda a tu je nutné prosadit za jakoukoliv cenu? Je mi vás líto ...
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:02 Reaguje naCo je to "krajina nás všech"? Něco takového říkali komunisté o fabrikách a zemědělské půdě, a pak dovedli celou ekonomiku k totálnímu krachu.
Odpovědět
MV
Martina Vránová
28.1.2020 09:13Tedy žádný experiment s "krajinou nás všech".
A vůbec, už dávno jsem si všimla, že jak se jedná o nějaký nový druh, vždy převažují katastrofické scénáře, co to MŮŽE udělat pro biodiverzitu špatného. Zřídka se ale dočtu, co by to MOHLO přinést dobrého. A to určitě mohlo - každá věc má 2 strany, 2 póly, jin a jang...a teď myslím všechno možné, kromě ekonomiky.
Odpovědět
A vůbec, už dávno jsem si všimla, že jak se jedná o nějaký nový druh, vždy převažují katastrofické scénáře, co to MŮŽE udělat pro biodiverzitu špatného. Zřídka se ale dočtu, co by to MOHLO přinést dobrého. A to určitě mohlo - každá věc má 2 strany, 2 póly, jin a jang...a teď myslím všechno možné, kromě ekonomiky.
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 10:40 Reaguje na Martina Vránováhttp://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM
Josef Mozek
28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš KašpárekDůležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět
LK
JD
Jiří Daneš
28.1.2020 12:38 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
Karel Zvářal
28.1.2020 18:37 Reaguje na Lukáš KašpárekUž jsem zmiňoval dříve, že douglaska má málo hmyzu, je pro hmyzožravé ptáky nevhodnou ("sterilní") dřevinou. Na druhou stranu je to její plus, že odráží útoky herbivorů chemickou obranou. A nebyli by to duháci, aby je zajímali prioritně predátoři:-) Co sleduji douglasky, jsou zdravé jak řípa, takže jen matěj může trvrdit, že jsou pro naše klima nevhodné.
Odpovědět
Ta
Tabak
28.1.2020 10:34V ochraně přirody jsem se pohyboval dlouhá léta. Pak přišla různá hnutí, mluví do všeho, bez odpovědnosti a bez předložení varianty. Prostě ať je to jak chce, měkké dřevo bude potřeba a pokud je to varianta,proč ne. Pokud se podíváme na původní historické spektrum lesa(někdy 1200) moc variant nenajdeme.
Odpovědět
LK
JD
Jiří Daneš
28.1.2020 12:39 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
28.1.2020 11:13Někteří manipulátoři se snaží lidem nalhat, že jenom DUHA s douglaskou nesouhlasí a že je to jen nějaký mýtus, že je douglaska pro ČR nevhodná... no a je vidět, že se najde vždy dost blbců, kteří o tématu sice nic neví, ale horlivě brání zlo, které sami nejsou schopni posoudit....
https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
https://botanospol.cz/cs/node/2661
JD
Jiří Daneš
28.1.2020 12:39 Reaguje na Lukáš KašpárekNěco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
ČM
Čech M.
28.1.2020 12:49Doporučuji pustit si francouzský dokument "Lesy na prodej" , který nedávnou běžel v televizi. Vlastnici lesů se tam také řídí podobnými radami a sázejí DG. Situace je taková, že douglaska se tam sází velkoplošně na předem bagry zrekultivované paseky a výsledkem je les, kde neuslyšíte zpěv ptáčka.
Odpovědět
ig
28.1.2020 13:18 Reaguje na Čech M.
Si vezmu do lesa smartphone a https://www.bird-sounds.net to jistí :-)
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.1.2020 13:44Bláhový Duha mně vždy fascinoval. Zejména v prvopočátcích to byly perla za perlou. Každopádně pan Bláha je velký praktik v Marx-Leninismu, protože třídní boj a ideová nenávist mu jde skvěle!
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.1.2020 14:16Spousta plodin byla nepůvodních - a nakonec se ukázaly jako velmi prospěšné a pěstují se všude v Evropě. Tak proč to nezkusit i tady? Majitel lesa zkusí, uvidí a když se to neosvědčí, vrátí se ke smrku. A majitel - ekolog z Duhy - si vysadí něco jiného.
Odpovědět
Pa
PavelA
28.1.2020 14:29 Reaguje na Richard VacekA kde se douglasky dají koupit?Pár bych jich zkusil až mé smrky skolí kůrovec zalétající ze státního lesa.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.1.2020 16:45 Reaguje na PavelAZkuste nejbližší okrasnou školku v okolí, určitě budou mít, případně poradí. A není to ani moc drahé
Odpovědět
VB
Vladimír Bílek
28.1.2020 19:26 Reaguje na Richard VacekTaková kleč, bolševník velkolepý, křídlatka atd. ?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 12:02 Reaguje na Vladimír BílekCo máte proti kleči. Opravdu myslíte, že je u nás všude nepůvodní?
Odpovědět
RV
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2020 09:12 Reaguje na Richard VacekVšechny druhy obilí a téměř všechny kulturní plodiny obecně.
Odpovědět
JŠ
JS
Jarek Schindler
28.1.2020 14:36Řekl bych , že na rozdíl od „lesnického experta Bláhy“ a jeho článku: Hysterie kolem douglasky? Paragrafy navržené ministerstvem jsou neúprosně děsivé, mají články pana Nováka hlavu i patu a celkem jasně , s použitím faktu, vyvracejí, bod po bodu, poplašnou zprávu lesnických expertů Hnutí Duha. A že se pan Bláha diví? Já bych řekl, že o monokultury douglasky , kam oko pohlédne a dohlédne, nemusí mít pan lesnický expert vůbec strach. Z článku pana Nováka jasně vyplývá, že při dnešním zastoupení 0,2% bychom se při pětinásobném ročním zvýšení zalesňování dostaly na stav 2% v Německu za nějakých 76 let. „ Lesnický expert"ale připouští a doporučuje až 10% zastoupení. Takže ani pan Bláha ani pan Kašpárek, který tu pořád dokola kopíruje odkaz na, panem Novákem dávno na pravou míru uvedený článek,nemusí mít starost. Ptáčci budou v našich lesích zpívat i dlouho po jejich odchodu na věčnost.
Odpovědět
PK
jarin h
28.1.2020 17:47když přestanete orat a hospodařit na poli u lesa, do dvaceti let tam vyroste krásný les - to mám z vlastní zkušenosti, břízy, osiky javory, smrky, třešně, hrušně, jabloně, hlohy, momentálně začínají růst jedle - mají rády polostín - o fauně se nerozepisuji, líbí se tam fšemu zvířectvu
Odpovědět
Pa
PavelA
29.1.2020 08:15 Reaguje na jarin hškoda každé orné půdy...
Zrovna ty,Vámi zmiňované, břízy a osiky rubu a topím s nima.Na jejich místě vyroste ostružiník a maliník a tyto jsou milovány včelami.
Odpovědět
Zrovna ty,Vámi zmiňované, břízy a osiky rubu a topím s nima.Na jejich místě vyroste ostružiník a maliník a tyto jsou milovány včelami.
MM
Milan Milan
29.1.2020 19:53 Reaguje na PavelAA akátí, to roste všude. Legrační byl nápad nějakého odborníka, jak u nás na vsi předloni ČEZ vykácel v lese vše rostoucí pod elektro vedením (borovice, duby, modříny..). Tak jsem to letos zkouknul a nestihl se divit. Tu holinu pod drátama obsadilo akátí, ale jak?? Husté a neproniknutelné. To teda těm klukum až spadne drát vůbec nezávidím.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.1.2020 12:11 Reaguje na Milan MilanTo je také jedna z možností přirozeného zalesňování, když kluci duhoví budou klást překážky výsadbě douglasky. Akát je velmi invazní, je však "původní", což jej opravňuje kolonizovat volné plochy. A tam se toho hmyzu (ani pavouků) také příliš nevyskytuje, to je čistě kulisa lesa nenáročného na vláhu, avšak téměř bez života.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.1.2020 23:17 Reaguje na Milan MilanKácení pod elektrovody to má být legrační nápad? Koukám , že ten správný "odborník" jste vy. Předloni se kácelo (borovice ,dub...) a letos je tam již neproniknutelný porost akátu? Když pominu otázku kde se tam vzal tak pořád zůstává otázka rychlosti růstu. Vždyť vám to tam roste pomalu stejně rychle jako bambus. Takže zase nic jiného než výmysly.
Odpovědět
Lubomír Tuček
28.1.2020 23:22Pěkně se hádáte. Ptám se Vás chytrolíni, kdo z vás má les, pěstuje a ošetřuje v něm stromy? Ve svém lese mám směs jehličnanů i listnáčů různého stáří. Smrky 20 až 90 let (ty staré odešly kůrovcem) borovice 20 až 70 let, modříny 10 až 40 let, DOUGLASKY 15 až 50 let, černé borovice 25 let, jedle bělokorá, jedle kavkazká a jedle dvoubarevná 20 let, duby a buky 20 let, břízy 10 až 30 let. Nejlépe se daří jedlím a douglaskám. Mimo to jsou tam také náletové stromy na zahuštění podrostu jako osiky jeřáby apod. V lese je třeba stále pracovat a pak zjistíte, jak se které dřevině kde daří. Pak nevymýšlíte blbosti a nepíšete chytrá doporučení.
Odpovědět
Pa
PavelA
29.1.2020 08:17 Reaguje na Lubomír TučekJak v lese pěstujete a ošetřujete stromy?Tam se dá leda kácet,růčo a tahat koněm,abyste neponičil podrost.
Takže,jak pěstujete a ošetřujete?
Odpovědět
Takže,jak pěstujete a ošetřujete?
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 12:12 Reaguje na Lubomír TučekTakové malé vlastní arboretum. Ale proč ne.
Odpovědět
Anyr
29.1.2020 02:05"Čemupak věříš, na co ses vzmohl, člověče bez příhod a bez představivosti? Co chceš? Co povídáš? Že všecičko je lež, co neobsáhne váček na peníze? Všechno je nesmysl, co nelze rožniti a zhltnout s cibulí?"
Já vím, že Česká republika je už dlouhé desítky let postavena na "hmotě". Ze všeho vytřískat zisk, měnou změřitelný užitek. Když jsem na naší zahradě sázel obyčejnou lípu malolistou a dub letní, dostal jsem až vynadáno, co že to dělám? Vždyť se to nedá jíst! Když jsem založil květnatou loučku pro motýly a jiný hmyz, odměnou mi byly shovívavě-posměšné pohledy. Když jsem se na ovocnářských fórech ptal, jaké ovocné odrůdy mi poradí pro extenzivní, ekologické, nechemické a jen minimálně zásahové pěstování, tak jsem byl de facto vykázán, ať s takovými nesmysly neobtěžuji.
Velmi, velmi pomalu, ale bojím se že o to jistěji, začínám být přesvědčen o tom, že lidstvo skutečně degradovalo na hodnotu jedinou - plný měšec, který v člověku vbuzuje "právo na vše". Pryč je Solónovo "učiň si vůdcem rozum", pryč je představa člověka jako správce, pečovatele o náš svět. Proběhla degradace na základní instinkty, a z lidí se stali chodící kožené pytle střev, s duší tak utisknutou, že snad už nemá šanci prodrat se ven, aby se něco zlepšilo.
A to, že mám takové přání, aby se v české přírodě, která je již tak dost zamořena nepůvodními druhy (a je jedno, jestli to jsou houby a plísně nebo zvířata a stromy), alespoň nevysazovaly nepůvodní dřeviny do lesů - z toho se stal jen můj osobní problém. Pokud mi to vadí, mohu se odstěhovat někam na kraj světa. Co na tom, že máme vlastní skvělé dřeviny, které vydrží všude tam, kde smrk ne. Nejsou vysoké, rovné a rychle rostoucí - nejsou ekonomické.
Vše lépe, více a rychleji. Z toho vznikl fastfood a Ikea. Jaké to je, to asi všichni víme.
Nejhorší na tom je ovšem fakt, že je to jen další podstatné téma, které silně rozděluje. A já blbec myslel, že zdravá příroda (nikoliv zdravé dřevo) je skutečně zájmem všech.
Odpovědět
Já vím, že Česká republika je už dlouhé desítky let postavena na "hmotě". Ze všeho vytřískat zisk, měnou změřitelný užitek. Když jsem na naší zahradě sázel obyčejnou lípu malolistou a dub letní, dostal jsem až vynadáno, co že to dělám? Vždyť se to nedá jíst! Když jsem založil květnatou loučku pro motýly a jiný hmyz, odměnou mi byly shovívavě-posměšné pohledy. Když jsem se na ovocnářských fórech ptal, jaké ovocné odrůdy mi poradí pro extenzivní, ekologické, nechemické a jen minimálně zásahové pěstování, tak jsem byl de facto vykázán, ať s takovými nesmysly neobtěžuji.
Velmi, velmi pomalu, ale bojím se že o to jistěji, začínám být přesvědčen o tom, že lidstvo skutečně degradovalo na hodnotu jedinou - plný měšec, který v člověku vbuzuje "právo na vše". Pryč je Solónovo "učiň si vůdcem rozum", pryč je představa člověka jako správce, pečovatele o náš svět. Proběhla degradace na základní instinkty, a z lidí se stali chodící kožené pytle střev, s duší tak utisknutou, že snad už nemá šanci prodrat se ven, aby se něco zlepšilo.
A to, že mám takové přání, aby se v české přírodě, která je již tak dost zamořena nepůvodními druhy (a je jedno, jestli to jsou houby a plísně nebo zvířata a stromy), alespoň nevysazovaly nepůvodní dřeviny do lesů - z toho se stal jen můj osobní problém. Pokud mi to vadí, mohu se odstěhovat někam na kraj světa. Co na tom, že máme vlastní skvělé dřeviny, které vydrží všude tam, kde smrk ne. Nejsou vysoké, rovné a rychle rostoucí - nejsou ekonomické.
Vše lépe, více a rychleji. Z toho vznikl fastfood a Ikea. Jaké to je, to asi všichni víme.
Nejhorší na tom je ovšem fakt, že je to jen další podstatné téma, které silně rozděluje. A já blbec myslel, že zdravá příroda (nikoliv zdravé dřevo) je skutečně zájmem všech.
JB
Jakub Brenn
29.1.2020 14:33 Reaguje na Anyrano, to je úplně výstižné!
Vysvětlete nevědomé, materialistické či zgruntu antropocentrické společnosti, že se tu v rámci evoluce
miliony let budovaly komplikované ekologické vazby, které my bezstarostně zpřetrháme(v tomto případě introdukcí nepůvodního druhu), aniž bychom se byť jenom snažili odhadnout následky.
Ani nemluvě o tom, že si sami pod sebou podřezáváme větev. A že naše krajina se stala umělou, sterilní, podřízenou automobilismu (například) aj...
Nejhorší je, že si v tomto názoru připadám dost osamocený, vyjádřit nějaké obavy je dnes nepřístojné.
Odpovědět
Vysvětlete nevědomé, materialistické či zgruntu antropocentrické společnosti, že se tu v rámci evoluce
miliony let budovaly komplikované ekologické vazby, které my bezstarostně zpřetrháme(v tomto případě introdukcí nepůvodního druhu), aniž bychom se byť jenom snažili odhadnout následky.
Ani nemluvě o tom, že si sami pod sebou podřezáváme větev. A že naše krajina se stala umělou, sterilní, podřízenou automobilismu (například) aj...
Nejhorší je, že si v tomto názoru připadám dost osamocený, vyjádřit nějaké obavy je dnes nepřístojné.
DA
DAG
29.1.2020 15:47 Reaguje na Jakub BrennTak tento názor nemáte sám, myslím, že takových lidí je dost. Já taky býval proti introdukci a vždy jsem preferoval domácí rostliny, ale globální klima se vyvíjí a na jižní moravě už třeba za chvíli neporostou rostliny, které tam jsou nyní. A navíc to půjde do vyšších nadmořských výšek.
Co potom. Navíc u douglasky je ta výhoda, že jde kdykoliv pokácet a je vyřešeno. Mě teda spíš strašně štvou slimáci ze španělska. To je prostě problém, který je každému u řiti. Proti tomu by měli duháči protestovat. Jenže v paneláku slimáci nejsou a na netu o nich nikdo nepíše, tak asi ještě neví, že u nás vůbec jsou :))
Odpovědět
Co potom. Navíc u douglasky je ta výhoda, že jde kdykoliv pokácet a je vyřešeno. Mě teda spíš strašně štvou slimáci ze španělska. To je prostě problém, který je každému u řiti. Proti tomu by měli duháči protestovat. Jenže v paneláku slimáci nejsou a na netu o nich nikdo nepíše, tak asi ještě neví, že u nás vůbec jsou :))
Anyr
29.1.2020 17:01 Reaguje na DAGTo je správná logika. Ptáte se, co potom? Nu to, co je zcela přirozené - začne k nám postupovat ekosystém z teplejších oblastí Evropy. Zcela přirozeně se sem rozšíří zvířata a rostliny, včetně jejich nemocí a škůdců. A člověk toto má vědět, a může tomu třeba i malinko napomoci. "Ťuknout sem, přibrousit tady, malinko posunout" - ale ne nabourávat, narušovat, ničit systém, o kterém toho stále ještě hodně neví.
Ale vysazovat tu dřevinu z jiného kontinentu, navíc vytrženou z jejího přirozeného ekosystému a dosadit ji do ekosystému úplně jiného, je prostě špatné.
Já nejsem lesník, ani "vědecký pracovník v dané oblasti", ale čistě teoreticky předpokládám - nemá douglaska, ze své domoviny, různé specifické druhy kamarádských hub? Své škůdce? Svůj systém šíření, a tak podobně? Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem.
Ergo, lepší, když se sem přirozeně rozšíří druh stromu z Itálie, než když sem bude nepřirozeně tlačen druh z Ameriky.
Co se pak týče slimáků - to je zářný příklad bezmyšlenkovitého přesouvání "biologického materiálu" lidmi.
Ze Španělska se sem dovezl slimák, z Ameriky spála růžovitých, z Asie rez hrušní. Všechno to jsou druhy, na které tu není ekosystém vybavený. A proč? Protože lidi chtěli "lépe, více a rychleji".
Ještě pak argument "topičům". Jako zdroj topiva - podle mě - mají sloužit primárně nízké lesy, kde se hospodaří výmladkově. Lesy vysoké mají sloužit jako zdroj "nepalivového" dřeva, tj. na nábytek, stavby, a tak dále.
Ergo kdyby lidi netopili smrkem, ale naučili se topit třeba výmladkovým bukem - to by byla krása. Navíc nízké lesy tu jsou velmi chybějícím ekosystémem.
Odpovědět
Ale vysazovat tu dřevinu z jiného kontinentu, navíc vytrženou z jejího přirozeného ekosystému a dosadit ji do ekosystému úplně jiného, je prostě špatné.
Já nejsem lesník, ani "vědecký pracovník v dané oblasti", ale čistě teoreticky předpokládám - nemá douglaska, ze své domoviny, různé specifické druhy kamarádských hub? Své škůdce? Svůj systém šíření, a tak podobně? Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem.
Ergo, lepší, když se sem přirozeně rozšíří druh stromu z Itálie, než když sem bude nepřirozeně tlačen druh z Ameriky.
Co se pak týče slimáků - to je zářný příklad bezmyšlenkovitého přesouvání "biologického materiálu" lidmi.
Ze Španělska se sem dovezl slimák, z Ameriky spála růžovitých, z Asie rez hrušní. Všechno to jsou druhy, na které tu není ekosystém vybavený. A proč? Protože lidi chtěli "lépe, více a rychleji".
Ještě pak argument "topičům". Jako zdroj topiva - podle mě - mají sloužit primárně nízké lesy, kde se hospodaří výmladkově. Lesy vysoké mají sloužit jako zdroj "nepalivového" dřeva, tj. na nábytek, stavby, a tak dále.
Ergo kdyby lidi netopili smrkem, ale naučili se topit třeba výmladkovým bukem - to by byla krása. Navíc nízké lesy tu jsou velmi chybějícím ekosystémem.
JŠ
Jan Šimůnek
29.1.2020 18:06 Reaguje na AnyrTy "kamarádské houby" se sem rychle dostanou. Většinou se šíří cirkumpolárně.
Už se sem dostal i Květnatec Archerův z jižní polokoule. Už jako gymnazista jsem našel v akvárku s bromeliemi Leucocoprinus Birnbaumii, taky exota (houba příbuzná bedlám a hnojníkům).
Odpovědět
Už se sem dostal i Květnatec Archerův z jižní polokoule. Už jako gymnazista jsem našel v akvárku s bromeliemi Leucocoprinus Birnbaumii, taky exota (houba příbuzná bedlám a hnojníkům).
Anyr
29.1.2020 18:18 Reaguje na Jan ŠimůnekAch jo. Takže proč vlastně nenahradit náš ekosystém jiným, když je z něj větší užitek, což?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:10 Reaguje na AnyrTento proces se děje naprosto spontánně. Za mých dětských let vyšla vynikající kniha "Jak zvířata zabydlila Zeměkouli". Byla to v podstatě ekologie putování druhů (i rostlinných) na nové lokality.
Dnešní ekology by z ní trefil šlak, protože to byla opravdu rozumně a přehledně, aby to pochopil i žák mladšího školního věku, podaná vědecká fakta. A nebylo to žádné ideologické vymývání mozků "navzdory faktům", jaké praktikují a podporují dnešní zelení.
A kdo na těchto knížkách vyrostl, tak ten si s bláboly dnešních zelených (pokud jsou tištěny na vhodném papíře) leda vytírá zadek po stolici.
Odpovědět
Dnešní ekology by z ní trefil šlak, protože to byla opravdu rozumně a přehledně, aby to pochopil i žák mladšího školního věku, podaná vědecká fakta. A nebylo to žádné ideologické vymývání mozků "navzdory faktům", jaké praktikují a podporují dnešní zelení.
A kdo na těchto knížkách vyrostl, tak ten si s bláboly dnešních zelených (pokud jsou tištěny na vhodném papíře) leda vytírá zadek po stolici.
JB
Jakub Brenn
29.1.2020 22:42 Reaguje na Jan Šimůnektak neříkám, že toto není zajímavé, ale spíš bych toto omezil na nějaký areál přírodovědeckého institutu
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2020 09:13 Reaguje na Jakub BrennJenže zkušenosti z těchto areálů jasně ukazují, že se to dá sázet do normálního lesa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 18:40 Reaguje na AnyrBohužel, nízký les i kdyby jste se na hlavu stavěl není u nás žádným přirozeným biotopem. Dříve se tento tvar lesa nazýval plundr les a je to typická úkázka přístupu „ rychle beru, nic nedávám. Kdyby už nic jiného tak proti vysokému lesu tento přístup rychle vyčerpává půdu. V současnosti se jedná hlavně o topolové nebo vrbové plantáže.( kultivary nepůvodních rychle rostoucích topolů či vrb) vysazované na převážně zemědělské půdě. Z vysokého lesa máte pro průmyslové zpracování ( pořez, dýhy), když to dobře jde tak max 65 -70% hmoty. Zbytek je vláknina a palivo.
Ono je mnohdy vůbec těžké pochopit, v té záplavě nesmyslů, co vlastně chcete říci. Například:....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem…..???? Tak trochu nesmysl, ne? Tedy kromě toho, že nemá potenciál být zařazována mezi invazivní druhy.
Odpovědět
Ono je mnohdy vůbec těžké pochopit, v té záplavě nesmyslů, co vlastně chcete říci. Například:....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem…..???? Tak trochu nesmysl, ne? Tedy kromě toho, že nemá potenciál být zařazována mezi invazivní druhy.
Anyr
29.1.2020 18:47 Reaguje na Jarek SchindlerRychle beru, rychle dávám - proto se tam taky třeba páslo, že.
Všechno je o způsobu hospodaření - výběru druhů dřevin, způsobu dodávání živin.
To, že se v tom neorientuješ, chápu. Ne každý ten dar má. :D
Pán psal, že douglasku lze prostě pokácet a je hotovo = není to invazní druh, byť je uměle introdukovaný.
Ovšem pak už jsem se jemně ztrácel já v tom, co jsi napsal ty. On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho.
Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)
Odpovědět
Všechno je o způsobu hospodaření - výběru druhů dřevin, způsobu dodávání živin.
To, že se v tom neorientuješ, chápu. Ne každý ten dar má. :D
Pán psal, že douglasku lze prostě pokácet a je hotovo = není to invazní druh, byť je uměle introdukovaný.
Ovšem pak už jsem se jemně ztrácel já v tom, co jsi napsal ty. On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho.
Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 22:37 Reaguje na AnyrNo a ta pastva byla z pochopitelných důvodů zakázána. Je vůbec zajímavé, jak stejní lidé jsou schopni propagovat lesní pastvu a přitom křičí o nemožnosti pěstovat les z důvodu údajné vysokých stavů zvěře.
Plácáte nesmysly. Způsob hospodaření v tom nízkém ( výmladkovém lese či pařezině) je totiž dán. Výběr dřevin, pokud se nezakládá ten nízký les na nelesní půdě vlastně, z podstatné části, také. A způsob dodávání živin? K smíchu. Ne nadarmo, ještě jednou to zopakuji, se tato forma lesa nazývala plundr les.
Jak jste to napsal: ....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.....Ano to je opravdu velice jasné. Možná tak na úrovni chovance diagnostického ústavu.
A dál?
Nevím v čem jste se potom jemně ztrácel, protože já dál již nic nepsal. Bohužel.
A vaše níže vyslovená úvaha o té uřvanější části lidské společnosti pane Anyr. K tomu snad jen tolik, že právě pod tímto článkem, který napsal člověk douglaskou se zabývající je jasně vidět váš hodně pokřivený pohled na svět. Že by nebyl pokřivený pouze váš pohled?
Odpovědět
Plácáte nesmysly. Způsob hospodaření v tom nízkém ( výmladkovém lese či pařezině) je totiž dán. Výběr dřevin, pokud se nezakládá ten nízký les na nelesní půdě vlastně, z podstatné části, také. A způsob dodávání živin? K smíchu. Ne nadarmo, ještě jednou to zopakuji, se tato forma lesa nazývala plundr les.
Jak jste to napsal: ....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.....Ano to je opravdu velice jasné. Možná tak na úrovni chovance diagnostického ústavu.
A dál?
Nevím v čem jste se potom jemně ztrácel, protože já dál již nic nepsal. Bohužel.
A vaše níže vyslovená úvaha o té uřvanější části lidské společnosti pane Anyr. K tomu snad jen tolik, že právě pod tímto článkem, který napsal člověk douglaskou se zabývající je jasně vidět váš hodně pokřivený pohled na svět. Že by nebyl pokřivený pouze váš pohled?
29.1.2020 22:36 Reaguje na Anyr
Tak kdyby zde byly původní pralesy,tak ty by se ses narůstajícím teplem a suchem spíše vyrovnaly, než nynější izolované ostrůvky již nepůvodních a stejnověkých lesů.
Dokonce si myslím, že by bylo nanejvýš vhodné,aby u dřevin byla zachováná posloupnost v rodu(tzn. aby se v každé oblasti vysemeňovaly(a dokonce ani ne sázely) dřeviny, které z té konkrétní oblasti pochází, a jsou na tu oblast evolucí uzpůsobený. Ale je jasný, že toto je už několik století passé.
Ano, dalo by se toho dělat tolik(viz třeba ty nízké lesy), pokud by to všechno nebylo apriori nastavený na zisk, respektive na navyšování zisku
Odpovědět
Dokonce si myslím, že by bylo nanejvýš vhodné,aby u dřevin byla zachováná posloupnost v rodu(tzn. aby se v každé oblasti vysemeňovaly(a dokonce ani ne sázely) dřeviny, které z té konkrétní oblasti pochází, a jsou na tu oblast evolucí uzpůsobený. Ale je jasný, že toto je už několik století passé.
Ano, dalo by se toho dělat tolik(viz třeba ty nízké lesy), pokud by to všechno nebylo apriori nastavený na zisk, respektive na navyšování zisku
JB
JS
Jarek Schindler
29.1.2020 23:26 Reaguje naKdyž to tak čtu tak mě napadá jediné. Vážený pane anonyme, vy prosím raději nic nedělejte a snad ani nemyslete. Posloupnost v rodu???? To má být prosím co? Vy si opravdu myslíte, že se v nějaké oblasti mohou vysemenit dřeviny z jiné oblasti? Dokonce nebudeme ani sázet. Paráda. Takže nevážený pane anonyme, je jasné, že o věci pramálo víte. Existuji totiž nějaké PLO. Dokonce existují i LVS. Existují vyhlášky o přenosu sadebního materiálu . Sazenice jdou s Listem o původu, kde je mimo jiné ta PLO či LVS uvedena. Atd. Toto je prostě problémem takových eko....... plná pusa rádoby odborných výrazů ( tady např.evoluce) a přitom dál prakticky pouze nesmysly.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
30.1.2020 17:51 Reaguje na Jarek SchindlerOmlouvám se za nejasnou formulaci - tou posloupností jsem jen myslel, aby vždy existovaly v každé lokalitě semenné stromy, které v dané lokalitě rostly odjakživa, a jsou tedy na podmínky dané lokality dobře adaptovány.(to už je v dněšní době dávno utopie).
A nechat tyto stromy vysemeňovat namísto sázení sazenic z jiných vzdálených lokalit. Je na tom něco špatnýho?
Samozřejmě že vím, že existuje List o původu, ale můj strýc lesák mi naznačil, že papír snese všechno(že se to dá leckdy zfalšovat).
Když jsem si u některých západočeských lesních školek chtěl zakoupit sazenice třeba javoru mléče nebo lípy či jiných listnáčů, tak je v sortimentu ani neměli a dovezli mi je z Řečan nad Labem.
Odpovědět
A nechat tyto stromy vysemeňovat namísto sázení sazenic z jiných vzdálených lokalit. Je na tom něco špatnýho?
Samozřejmě že vím, že existuje List o původu, ale můj strýc lesák mi naznačil, že papír snese všechno(že se to dá leckdy zfalšovat).
Když jsem si u některých západočeských lesních školek chtěl zakoupit sazenice třeba javoru mléče nebo lípy či jiných listnáčů, tak je v sortimentu ani neměli a dovezli mi je z Řečan nad Labem.
JS
Jarek Schindler
30.1.2020 20:38 Reaguje na Jakub BrennŘekl bych, že ve vašem případě nejde ani tak o nejasnou formulaci jako spíš o absenci jakéhokoliv povědomí o tomto tématu. Snad vám váš strýc, jehož papír snese všechno vysvětlí, jak je možné ,že javor z Řečan je možné sázet v Západních Čechách. Řekl bych, že v těch Řečanech mají papíry v pořádku. No a pokud vám to strýček nevysvětlí, tak potom třeba vyhláška 139/2004, případně 149/2003.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
30.1.2020 23:10 Reaguje na Jarek SchindlerTo byla moje soukromá výsadba ,něco jsem si napěstoval ze semene sám...Nevím, jestli strejda něco falšoval.
A netvrdím, že v Řečanech nemají papíry v pořádku nebo dělají něco špatně.
Ano,vyhlášky neznám, nejsem lesák, ale nikdy bych -například - nevysadil jedli do holoseče v prudkém svahu, což ti, kteří tomu rozumějí,nejednou učinili.Ta jedle to tam zákonitě nedala.
Odpovědět
A netvrdím, že v Řečanech nemají papíry v pořádku nebo dělají něco špatně.
Ano,vyhlášky neznám, nejsem lesák, ale nikdy bych -například - nevysadil jedli do holoseče v prudkém svahu, což ti, kteří tomu rozumějí,nejednou učinili.Ta jedle to tam zákonitě nedala.
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:13Jenže ti slimáci se sem šíří přírodními procesy. Ty nikdo neintrodukoval.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:14Mykorrhiza tam klidně může být. Řada mykorrhitických hub neprodukuje plodnice, nebo je produkuje až po mnoha letech-
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
3.2.2020 21:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJj, si pamatuju z mykologie,houby s viditelnou plodnicí,Basidiomyceta - to už byla jenom taková třešnička na dortu, ty předchozí mikroskopické řády, to byl masakr:-)
Odpovědět
Anyr
29.1.2020 17:19 Reaguje na Jakub BrennPřesně vím, jak se cítíš. :) Když se někdo ozve s opatrnou námitkou, že přece dělat to a to je blbost, je okmažitě překřičen tou uřvanější částí lidstva.
Ale neboj, nejsi v tom sám. Ani já ne. Ono je takových lidí dost, a skvělé na tom je, že i každého věku. Ale co naplat - když píše někdo mladý a nestudovaný, je ihned zesměšněn. Když píše někdo starý a studovaný, je mu provedeno přesně totéž. :) Vždyť v těch odporných "diskuzích" na ekolistu to vidíme dnes a denně. Je jedno, jestli článek napsal nějaký profesor, co se tématem zabývá celý život, nebo nějaký student, který věci vidí mnohdy dost "pocitově" a po svém - jakmile to není názor té uřvané skupiny, tak je jeden označen za "blbého dědka", druhý "za hloupé děcko se sluchátky" - společné pak mají ještě to, že je neztak platí Brusel, který určitě kuje něco superškodlivého - a vyzvracení diskutující jsou nadmíru spokojeni. :)
Takže, neklesat na mysli, a usilovně pracovat pro přírodu - ideálně tak moc, jak to naše životy dovolují. A tu specifickou část "diskutujících" nechat zvracet dál. :))
Odpovědět
Ale neboj, nejsi v tom sám. Ani já ne. Ono je takových lidí dost, a skvělé na tom je, že i každého věku. Ale co naplat - když píše někdo mladý a nestudovaný, je ihned zesměšněn. Když píše někdo starý a studovaný, je mu provedeno přesně totéž. :) Vždyť v těch odporných "diskuzích" na ekolistu to vidíme dnes a denně. Je jedno, jestli článek napsal nějaký profesor, co se tématem zabývá celý život, nebo nějaký student, který věci vidí mnohdy dost "pocitově" a po svém - jakmile to není názor té uřvané skupiny, tak je jeden označen za "blbého dědka", druhý "za hloupé děcko se sluchátky" - společné pak mají ještě to, že je neztak platí Brusel, který určitě kuje něco superškodlivého - a vyzvracení diskutující jsou nadmíru spokojeni. :)
Takže, neklesat na mysli, a usilovně pracovat pro přírodu - ideálně tak moc, jak to naše životy dovolují. A tu specifickou část "diskutujících" nechat zvracet dál. :))
PD
JB
Jakub Brenn
29.1.2020 22:48 Reaguje na AnyrDěkuji
jj,těch miliónů, co mi přiteklo z Bruselu na účet,to už ani nespočítám:-)
Odpovědět
jj,těch miliónů, co mi přiteklo z Bruselu na účet,to už ani nespočítám:-)
RŠ
Roman Šimek
31.1.2020 09:11 Reaguje na AnyrJe zajímavé, jak si stěžujete na zesměšňování svých odpůrců. Také se mi to nelíbí a odsuzuji to, neboť každý má nárok na svůj názor a je dobré slyšet názory ostatních. Je i normální chybovat a obdivuhodné, když někdo dokáže se smířit s tím, že jeho názor není tím jediným správným, který existuje.
Když se však podívám na váš příspěvek cituji" On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho. Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)" tak se obává, že to, co kritizujete, sám činíte !!! Je mi vás líto ….
Odpovědět
Když se však podívám na váš příspěvek cituji" On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho. Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)" tak se obává, že to, co kritizujete, sám činíte !!! Je mi vás líto ….
JŠ
Jan Šimůnek
29.1.2020 18:02 Reaguje na Jakub BrennTento problém řešili už naši předkové v době neolitické revoluce a převládl, naštěstí pro nás, názor, že introdukce nepůvodních druhů (třeba žito, ječmen, pšenice, oves) skýtá tolik benefitů, že za případné riziko (které se nekonalo) stojí.
Odpovědět
Anyr
29.1.2020 18:41 Reaguje na Jan ŠimůnekTy musíš mocí mermo prosadit své, i když tím odběhneš od jedle k pivu a rohlíku, viď.
To, co - naštěstí pro nás - udělalo obilí, netřeba komentovat. Když pominu alergie, obezitu, celiakii, intoleranci lepku a další legrace... nelze srovnávat ani typ obilí, co pěstovali naši předkové, ani způsob úpravy, ani konzumované množství s dnešní dobou. Oni pěstovali trávu s pár zrnky, jedli zejména celozrnné produkty a obsah lepku ve starých odrůdách byl o mnoho nižší než u odrůd dnešních.
Tzn., předkům to asi pomohlo přežít, nás to pomalu zabíjí. Přesně podle toho vzoru "lépe, více a rychleji". Lepší mouku, ve větším množství a rychlejší růst, ať si ty střeva lépe, více a rychleji zacpeme moderními odrůdami, škrobem, prázdnými kaloriemi.
Už strašně dlouho neplatí, že "bez chleba se nedá žít" - začíná to totiž být přesně naopak.
Ale pořád nechápu, proč to srovnáváš s lesem. Nebo to je zase jen to "co se nedá sežrat nebo na tom vydělat, stojí za hovno"? :)
Ale dost - já obvykle nediskutuju. Nevím proč tady dělám zase výjimku. XD
Názory na douglasku jsem napsal nahoře, a to s tím obilím bylo jen silné odbočení, kterého jsem se taky, já debil, nemusel dopouštět. :D Mějte se pěkně bando, já se tu zase někdy objevím a něco okomentuju, ale dopouštět se TADY diskuze, to už snad ne. :D
Odpovědět
To, co - naštěstí pro nás - udělalo obilí, netřeba komentovat. Když pominu alergie, obezitu, celiakii, intoleranci lepku a další legrace... nelze srovnávat ani typ obilí, co pěstovali naši předkové, ani způsob úpravy, ani konzumované množství s dnešní dobou. Oni pěstovali trávu s pár zrnky, jedli zejména celozrnné produkty a obsah lepku ve starých odrůdách byl o mnoho nižší než u odrůd dnešních.
Tzn., předkům to asi pomohlo přežít, nás to pomalu zabíjí. Přesně podle toho vzoru "lépe, více a rychleji". Lepší mouku, ve větším množství a rychlejší růst, ať si ty střeva lépe, více a rychleji zacpeme moderními odrůdami, škrobem, prázdnými kaloriemi.
Už strašně dlouho neplatí, že "bez chleba se nedá žít" - začíná to totiž být přesně naopak.
Ale pořád nechápu, proč to srovnáváš s lesem. Nebo to je zase jen to "co se nedá sežrat nebo na tom vydělat, stojí za hovno"? :)
Ale dost - já obvykle nediskutuju. Nevím proč tady dělám zase výjimku. XD
Názory na douglasku jsem napsal nahoře, a to s tím obilím bylo jen silné odbočení, kterého jsem se taky, já debil, nemusel dopouštět. :D Mějte se pěkně bando, já se tu zase někdy objevím a něco okomentuju, ale dopouštět se TADY diskuze, to už snad ne. :D
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:17 Reaguje na AnyrJenže princip je stejný. Prostě cizí, v naší přírodě nepůvodní, druh, který přináší nějaké benefity, nějaké nevýhody a nějaká rizika.
A až na pár výjimek ty výhody prostě převažují.
Odpovědět
A až na pár výjimek ty výhody prostě převažují.
KT
Karel Tichý
29.1.2020 14:12Největší lesnický expert hnutí Duha je pan Bláha, veterinář bez jakéhoko-li lesnického vzdělání, takže to hovoří za vše.
Odpovědět
Hu
Hunter
29.1.2020 15:27 Reaguje na Karel TichýVzhledem k tomu, že na veterině vystudoval hygienickou fakultu, tak je to odborník na salámy.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky
29.1.2020 20:58Osobne se necitim k douglasce kompetentni vyjadrovat, nicmene vyjadreni (nejen) pana profesora Pracha (ktereho si pamatuji z fakulty jako vseobecne vazeneho a respektovaneho botanika) je zde:
https://botanospol.cz/sites/default/files/2019-12/Vyjadreni_CBS_douglaska_0.pdf
a vubec neni k douglasce pozitivni.
Odpovědět
https://botanospol.cz/sites/default/files/2019-12/Vyjadreni_CBS_douglaska_0.pdf
a vubec neni k douglasce pozitivni.
JS
Jiří Svoboda
30.1.2020 09:46 Reaguje na Jiri KovalovskyAle v tom článku není o douglasce nic špatného, než že se ráda sama množí. Z mého pohledu je taková dřevina ideální pro dauerwald, ze kterého co 10 let jen vytahám zdravé dřevo zralých stromů.
Odpovědět
30.1.2020 11:27 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Osobně si myslím pane Kovalovský, že vámi zmíněný článek se panu profesorovi moc nepovedl. Od …. „hrozící nekontrolovatelným šířením (invazí) v budoucnosti.“….. přes ….“ že douglaska je nejvíce zdomácnělý (tj. přirozeně se množící, a tudíž i potenciálně invazní) druh )“ …. Až po…. „ Výsadby douglasky, jako nežádoucího invazního druhu cizího původu“…. Co si z toho má člověk vybrat? Je to druh hrozící invazí v budoucnosti , potencionálně invazní druh nebo jak je napsáno v závěru , nežádoucí invazní druh ? . Tady nejde o douglasku ale spíš o to, co píše pan profesor v závěru . Tedy aby byla zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat používání douglasky, při pěstování lesů závaznými stanovisky k lesním hospodářským plánům a k oblastním plánům rozvoje lesa. Tady leží zakopaný pes. Ještě jednou se zamyslete nad počty. Současné rozšíření u nás 0,24%, v Německu 2%. Bláha připouští dokonce 10“. Zjednodušeně z tisíce stromů jsou u nás douglasky dvě. V Německu dvacet. Bláha připouští do budoucna dokonce 100. Kde je tedy problém ? Kde se u nás vezme ta douglaska pomalu všude?
Odpovědět
ČM
Čech M.
29.1.2020 21:16Pan Novák, ač jistě odborník na pěstování lesa, z nějakého důvodu odvádí svými články pozornost od podstaty problému s DG a tím je to, že ministři Brabec s Tomanem propašovali do Invazní novely možnost velkoplošného pěstování DG.
To co radí pan Novák ohledně pěstovaní DG, jako vtroušené dřeviny do smíšených porostů, bylo možno provádět i před novelou a nikdo, pokud vím, proti tomu neprotestoval. Ale něco jiného jsou rady, kterými se někdo může a nemusí řídit a něco jiného zase zákon.
Otázka tedy zní: Souhlasí p. Novák se změnou Invazní vyhlášky ve prospěch monokulturního pěstování DG, nebo nesouhlasí?
Odpovědět
To co radí pan Novák ohledně pěstovaní DG, jako vtroušené dřeviny do smíšených porostů, bylo možno provádět i před novelou a nikdo, pokud vím, proti tomu neprotestoval. Ale něco jiného jsou rady, kterými se někdo může a nemusí řídit a něco jiného zase zákon.
Otázka tedy zní: Souhlasí p. Novák se změnou Invazní vyhlášky ve prospěch monokulturního pěstování DG, nebo nesouhlasí?
JS
Jiří Svoboda
30.1.2020 09:52 Reaguje na Čech M.Dobrá a jasná otázka. Pak je ovšem ještě jiná otázka, jaký maximální podíl douglasky připustit. Ká bych klidně šel až k 70%.
Další otázkou je, když zasadím na holině třeba 30 % douglasky, za 40 let jí tam mohu klidně mít 90 %, protože nejlépe prosperuje. Ale to snad chceme, aby stromy v lese co nejvíce prosperovaly, byly maximálně k užitku a maximálně vázaly uhlík.
Odpovědět
Další otázkou je, když zasadím na holině třeba 30 % douglasky, za 40 let jí tam mohu klidně mít 90 %, protože nejlépe prosperuje. Ale to snad chceme, aby stromy v lese co nejvíce prosperovaly, byly maximálně k užitku a maximálně vázaly uhlík.
PD
Petr Dvořák
30.1.2020 12:12 Reaguje na Jiří Svoboda70%, to snad ne, to bychom byli tam, kde jsme teď se smrkem.
Navíc to, co popisujete, je chování invazního druhu, což doufám není, to co snad chceme.
Chceme fungující ekosystém, který bude plnit všechny funkce přirozeného lesa a zároveň poskytne nějaké to stavební dřevo.
Odpovědět
Navíc to, co popisujete, je chování invazního druhu, což doufám není, to co snad chceme.
Chceme fungující ekosystém, který bude plnit všechny funkce přirozeného lesa a zároveň poskytne nějaké to stavební dřevo.
JS
Jiří Svoboda
30.1.2020 17:05 Reaguje na Petr DvořákJá se ptám, protože nevím, jen tuším.
Na druhé straně mi nevadí smrková monokultura, pokud by nebylo nebezpečí náhlé likvidace kůrovcem. Myslím, že smrková monokultura jako taková by se nestala tématem žhavých diskusí, nebýt kůrovcových kalamit či rozsáhlých polomů.
Copak zdravá smrčina není fungující ekosystém, který plní všechny funkce přirozeného lesa?
Odpovědět
Na druhé straně mi nevadí smrková monokultura, pokud by nebylo nebezpečí náhlé likvidace kůrovcem. Myslím, že smrková monokultura jako taková by se nestala tématem žhavých diskusí, nebýt kůrovcových kalamit či rozsáhlých polomů.
Copak zdravá smrčina není fungující ekosystém, který plní všechny funkce přirozeného lesa?
OD
Ondřej Dočkal
30.1.2020 21:47 Reaguje na Jiří SvobodaDobrý večer, moje hlavní specializace je jinde, ale na Vaši poslední otázku s dovolením krátce zareaguji:
- ano, zdravá smrčina nepochybně je fungující ekosystém, otázkou ale je, zda může vzniknout zdravá smrčina tím, že vysázíme smrčky ve sponu 1x1 m, pak je jednotíme probírkama tak, výsledkem je les tak hustý, že pod tím nic neroste, a to vše v lokalitách, kde by měl růst ekosystémy listnatého nebo smíšeného lesa. To je ten důvod, proč se o smrkových monokulturách mluvilo i před tím, než přišla kůrovcová kalamita. Ovšem nemluvilo se o tom tak veřejně, protože to pro media "nebyl takový problém".
Jinak já nezpochybňuju že je potřeba nějakých hospodářských lesů k produkci dřeva, ale otázka byla o fungujícím ekosystému, tak píši o tomto (pomiňme to, že i tu produkci lze dělat jinak - aby byla dlouhodobě stabilnější a tedy udržitelnější v měnícím se světě, ale to už ponechám povolanějším).
Odpovědět
- ano, zdravá smrčina nepochybně je fungující ekosystém, otázkou ale je, zda může vzniknout zdravá smrčina tím, že vysázíme smrčky ve sponu 1x1 m, pak je jednotíme probírkama tak, výsledkem je les tak hustý, že pod tím nic neroste, a to vše v lokalitách, kde by měl růst ekosystémy listnatého nebo smíšeného lesa. To je ten důvod, proč se o smrkových monokulturách mluvilo i před tím, než přišla kůrovcová kalamita. Ovšem nemluvilo se o tom tak veřejně, protože to pro media "nebyl takový problém".
Jinak já nezpochybňuju že je potřeba nějakých hospodářských lesů k produkci dřeva, ale otázka byla o fungujícím ekosystému, tak píši o tomto (pomiňme to, že i tu produkci lze dělat jinak - aby byla dlouhodobě stabilnější a tedy udržitelnější v měnícím se světě, ale to už ponechám povolanějším).
JS
Jiří Svoboda
31.1.2020 10:35 Reaguje na Ondřej DočkalAle přece to se už na základě zkušeností umí vysadit na holině smrky tak, aby z toho (nebýt kůrovce a sucha) po 80 letech vznikl zdravý hospodářský les zralý na těžbu. Ale tímto směrem se rozhodně vydat nechci a dnes by to byla sebevražda.
Les je třeba samozřejmě založit jako smíšený, ale musí se počítat s tím, že stromy si budou konkurovat ve smyslu světla i zemní vody a možná nám ve skladbě časem zůstane jen polovina druhů. A řekl bych, že nevíme kterých. Myslím, že douglaska má vysokou šanci na přežití a dá i nejvyšší užitek ať už hospodářský tak i klimatický. Měla by proto mít v mixu významné zastoupení, protože po desetiletích to může klidně být jediná zdravá a prosperující dřevina ve vzrostlém lese. Ta douglaska sama způsobí jistou "monokulturizaci".
My opravdu nemůžeme předpovídat jak bude klima za 80 let působit na jednotlivé druhy stromů a proto je třeba lesy zakládat tak, aby byly maximálně adaptovatelné na změny klimatu i za cenu, že řada druhů ve skladbě poschne.
Odpovědět
Les je třeba samozřejmě založit jako smíšený, ale musí se počítat s tím, že stromy si budou konkurovat ve smyslu světla i zemní vody a možná nám ve skladbě časem zůstane jen polovina druhů. A řekl bych, že nevíme kterých. Myslím, že douglaska má vysokou šanci na přežití a dá i nejvyšší užitek ať už hospodářský tak i klimatický. Měla by proto mít v mixu významné zastoupení, protože po desetiletích to může klidně být jediná zdravá a prosperující dřevina ve vzrostlém lese. Ta douglaska sama způsobí jistou "monokulturizaci".
My opravdu nemůžeme předpovídat jak bude klima za 80 let působit na jednotlivé druhy stromů a proto je třeba lesy zakládat tak, aby byly maximálně adaptovatelné na změny klimatu i za cenu, že řada druhů ve skladbě poschne.
OD
Ondřej Dočkal
31.1.2020 11:23 Reaguje na Jiří SvobodaDobrý den, reagoval jsem na Vaše "Copak zdravá smrčina není fungující ekosystém, který plní všechny funkce přirozeného lesa? "
- moje reakce ve zkratce: ne, pokud mluvíme o všech funkcích přirozeného lesa v nadmořských výškách, kde by měly být duby, buky, jedle apod.
Druhá věc je co píšete o tom klimatu - ano, to je základ. Jedinou jistotu kterou máme je to, že se svět mění a nikdo neví, co bude za 50, 100 let. A proto je naprosto nezbytné zakládat lesy pestrou směsí. Otázka je ta, do jaké míry tu směs postavíme na dřevinách odpovídajících stanovišti (geogr. a stanovištně původní druhy), a jak moc tam budeme přidávat dřeviny, které tam nepatří (ať z hlediska geografického - např. douglaska, tak stanovištního - např. smrk ve 400 m.n.m. (vyjma inverzních údolí..).
A další otázka je, jak ty lesy budeme vychovávat. Jaké stromy budeme preferovat při probírkách? No zřejmě ty, ze kterých (dnešníma očima viděno) budeme cítit ekonomický efekt, takže původní pestrá směs se stejně může (spekulace) opět stát monokulturou, protože po pár letech už nikdo nedohledá, zda ty javory uschly, zhnily nebo to někdo vyřezal. Je mi jedno monokultorou čeho, i monokultura původních druhů je prostě riziko, což vidím např. u nás u jasanů (CHalara)
Takže debata by se dle mého měla věnovat nejenom tomu kolik % se čeho bude moct vysadit, ale i jak to bude s probírkama, a případnýma dosadbama.. aby prostě ta pestrost byla v maximální možné míře nejen u výsadeb, ale i u starších porostů. Samozřejmě to může skončit tím, že tam nic jiného než 1 druh nevydrží .. ale taky ne, taky to může být důsledek "péče". Tož asi tolik ..
Odpovědět
- moje reakce ve zkratce: ne, pokud mluvíme o všech funkcích přirozeného lesa v nadmořských výškách, kde by měly být duby, buky, jedle apod.
Druhá věc je co píšete o tom klimatu - ano, to je základ. Jedinou jistotu kterou máme je to, že se svět mění a nikdo neví, co bude za 50, 100 let. A proto je naprosto nezbytné zakládat lesy pestrou směsí. Otázka je ta, do jaké míry tu směs postavíme na dřevinách odpovídajících stanovišti (geogr. a stanovištně původní druhy), a jak moc tam budeme přidávat dřeviny, které tam nepatří (ať z hlediska geografického - např. douglaska, tak stanovištního - např. smrk ve 400 m.n.m. (vyjma inverzních údolí..).
A další otázka je, jak ty lesy budeme vychovávat. Jaké stromy budeme preferovat při probírkách? No zřejmě ty, ze kterých (dnešníma očima viděno) budeme cítit ekonomický efekt, takže původní pestrá směs se stejně může (spekulace) opět stát monokulturou, protože po pár letech už nikdo nedohledá, zda ty javory uschly, zhnily nebo to někdo vyřezal. Je mi jedno monokultorou čeho, i monokultura původních druhů je prostě riziko, což vidím např. u nás u jasanů (CHalara)
Takže debata by se dle mého měla věnovat nejenom tomu kolik % se čeho bude moct vysadit, ale i jak to bude s probírkama, a případnýma dosadbama.. aby prostě ta pestrost byla v maximální možné míře nejen u výsadeb, ale i u starších porostů. Samozřejmě to může skončit tím, že tam nic jiného než 1 druh nevydrží .. ale taky ne, taky to může být důsledek "péče". Tož asi tolik ..
JS
Jiří Svoboda
31.1.2020 14:17 Reaguje na Ondřej DočkalCítím to velmi stejně! Důležité prostě je, aby aspoň 1 druh přežil co nejdéle.
Ale ona to s tím klimatem vůbec nemusí být sranda. Možná budou za 80 let takové podmínky, které na řadě míst neumožní existenci jakéhokoliv lesa. Stávající les tam uschne a nový se již nepodaří vytvořit. Pak nepohrdneme olivovým hájem.
Odpovědět
Ale ona to s tím klimatem vůbec nemusí být sranda. Možná budou za 80 let takové podmínky, které na řadě míst neumožní existenci jakéhokoliv lesa. Stávající les tam uschne a nový se již nepodaří vytvořit. Pak nepohrdneme olivovým hájem.
OD
Ondřej Dočkal
31.1.2020 14:36 Reaguje na Jiří Svoboda- a to je pak o posunu vegetace v rámci Evropy. Hmyz už zareagoval a posouvá se na sever spoustu let (viz např. kudlanka). Stromy to mají složitější.. jako nelesník (ale biolog) se vážně divím, proč šaháme do Ameriky pro douglasku, a proč se nepodíváme do Bulharska, Rumunska apod., co roste tam. Proč? Nechápu to..
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.2.2020 11:11 Reaguje na Ondřej DočkalMáme tu spoustu odborníků, ať se tam porozhlédnou. Já se porozhlédnul po Schwarzwaldu a inspirovaly mne docela hojné ztepilé stoleté douglasky rostoucí od poměrně nízkých poloh.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
1.2.2020 13:54 Reaguje na Jiří Svobodaviz můj komentář k panu Šimůnkovi níže: Ondřej Dočkal1.2.2020 13:45
Drobné doplnění: jak dlouho roste douglaska v Evropě? 100, 200 let? Co to je.. Stromy na BAlkáně tam rostou tisíce let... Nemám problém s příměsí čehokoli, v hospodářských lesích, ale opakuji - velmi mne udivuje, že tohle je už několikátý článek o obhajobě douglasky, ale zatím jsem tu nenašel žádný článek o nějakých těch stromech z BAlkánu.. třeba se na tom taky maká, ale bylo by dobré s tím taky jít na veřejnost.
Odpovědět
Drobné doplnění: jak dlouho roste douglaska v Evropě? 100, 200 let? Co to je.. Stromy na BAlkáně tam rostou tisíce let... Nemám problém s příměsí čehokoli, v hospodářských lesích, ale opakuji - velmi mne udivuje, že tohle je už několikátý článek o obhajobě douglasky, ale zatím jsem tu nenašel žádný článek o nějakých těch stromech z BAlkánu.. třeba se na tom taky maká, ale bylo by dobré s tím taky jít na veřejnost.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2020 17:32 Reaguje na Ondřej DočkalAle dynamika změny klimatu odpovídá kratší době než 100 let. Je třeba připustit, že lesy jsou loterie a je potřeba optimalizovat hodně ze široka.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
1.2.2020 20:02 Reaguje na Jiří SvobodaAno, to připouštím, opravdu nikdo neví, jak to tady bude za 100 let vypadat.
A právě proto si myslím, že soustředění debaty na douglasku, o které máme zkušenosti že se jí tu pouhých cca 150 let "daří" (velké uvozovky - viz http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice), a na druhou stranu absence debaty o ostatních možných dřevinách, z geograficky bližších končin, je pro mě zarážející.
Ano, je to loterie, ale ne úplná - je to jako spíš sázka na dostizích - na outsidera nevsadí nikdo, ale potenciálních vítězů je víc.. zde ale slyšíme jen douglaska, douglaska, douglaska... žádné jižní duby, buky nebo co já vím co tam roste...
I kdyby to byly naše domácí druhy, ale vyselektované populace pro teplejší/sušší klima, hned bych po nich šáhnul. O tomto bych si tu někdy rád něco přečetl, zatím doufám marně, zatím jen douglaska. Ale jako opakuji: nevadí mi, jako příměs proč ne, tam kde nebude vadit, v množství kdy nebude vadit, ale rozhlédněme se konečně víc..
Odpovědět
A právě proto si myslím, že soustředění debaty na douglasku, o které máme zkušenosti že se jí tu pouhých cca 150 let "daří" (velké uvozovky - viz http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice), a na druhou stranu absence debaty o ostatních možných dřevinách, z geograficky bližších končin, je pro mě zarážející.
Ano, je to loterie, ale ne úplná - je to jako spíš sázka na dostizích - na outsidera nevsadí nikdo, ale potenciálních vítězů je víc.. zde ale slyšíme jen douglaska, douglaska, douglaska... žádné jižní duby, buky nebo co já vím co tam roste...
I kdyby to byly naše domácí druhy, ale vyselektované populace pro teplejší/sušší klima, hned bych po nich šáhnul. O tomto bych si tu někdy rád něco přečetl, zatím doufám marně, zatím jen douglaska. Ale jako opakuji: nevadí mi, jako příměs proč ne, tam kde nebude vadit, v množství kdy nebude vadit, ale rozhlédněme se konečně víc..
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 11:51 Reaguje na Ondřej DočkalAle smysl lesa je i ekonomický a důležitý z hlediska ochrany klimatu. Pokud v lese nebudou růst užitečné dřeviny pro konstrukční účely, nebude se dřevo těžit a nebude docházet k ukládání uhlíku v dřevěných konstrukcích. Na tento aspekt nelze zapomínat!
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
5.2.2020 09:26 Reaguje na Jiří SvobodaJá to vím, tohle nezpochybňuji. Nevím, jestli je douglaska takové "terno" z hlediska peněz, to ať si rozhodnout ostatní. Nemám problém v příměsi /viz níže). Co ale považuji za riskantní, z ekologického i ekonomického hlediska, tak když někdo sází na jednu kartu. To je prostě špatně. Riziko je to ve stabilním světě, ale v měnícím se světě je to už nepochopitelné (pro mě). Proto níže píšu o tom, že bych byl velmi rád, kdyby byly debaty i o jiných dřevinách, ideálně z geograficky bližších, a klimaticky odpovídajících lokalit. Když si z toho "lesníci-ekononomové" vyberou něco zajímavé, proč ne..
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
5.2.2020 09:28 Reaguje na Ondřej Dočkalz geograficky bližších, a klimaticky odpovídajících lokalit. .. - proto, že u těchto druhů považuji šanci na jejich uchycení se za vyšší, a riziko toho že podlehnou invazi nějakých "broučků" z jihu - tedy z jejich domoviny..
Odpovědět
MK
Marek Kovář
20.2.2020 21:25 Reaguje na Ondřej DočkalJeště to tu nezaznělo tak jen malou poznámku. V Americe se douglaska jeví jako velmi přizpůsobivá dřevina. Roste téměř od nížin až po vyšší polohy. Takže je šance, že i při změnách klimatu bude prosperovat.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
31.1.2020 08:58 Reaguje na Jiří SvobodaJak píše pan Dočkal, evolucí vyladěný ekosystém je v našich končinách smíšený nebo listnatý les se zastoupením stovek či tisíců druhů dřevin, bylin, hub a živočichů.
Oproti takovému stavu se stejnověká kultura smrku jeví asi jako pole pšenice oproti květnaté louce. I to pole může plnit některé mimoprodukční funkce (pokud nezahájíte sezónu roundupem a v půlce to nestříknete něčím dalším), ale míra, do které je plní, je nesrovnatelná.
I když budem ignorovat veškerý život, který tou monokulturou vytlačíte, tak např. vodní retenční schopnost smrčiny (douglasčiny) je horší. Dovolil bych si odhadnout, že půdotvorné procesy budou taky dost retardované.
Odpovědět
Oproti takovému stavu se stejnověká kultura smrku jeví asi jako pole pšenice oproti květnaté louce. I to pole může plnit některé mimoprodukční funkce (pokud nezahájíte sezónu roundupem a v půlce to nestříknete něčím dalším), ale míra, do které je plní, je nesrovnatelná.
I když budem ignorovat veškerý život, který tou monokulturou vytlačíte, tak např. vodní retenční schopnost smrčiny (douglasčiny) je horší. Dovolil bych si odhadnout, že půdotvorné procesy budou taky dost retardované.
RŠ
Roman Šimek
31.1.2020 09:19 Reaguje na Petr DvořákNemyslím si, že by retenční schopnost smrčiny ve vyšších nadmořských výškách byla nižší, než u bukové monokultury. Smrky díky svému jehličí prodlužují tání sněhu a umožňuji větší zasakování vláhy. Rovněž vyčesávají tzv. horizontální srážky, kdy se jim na jehličí kondenzuje vzdušná vlhkost.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
31.1.2020 10:00 Reaguje na Roman ŠimekAno, je to složitější.
viz např. zde http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/voda-a-krajina-bez-lesa-neni-vody-agrobase-zpravodaj a zde http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-07-06/retencni-schopnost-lesnich-ekosystemu
Ale myslím, že nebyla v diskusi řeč o vyšších nadmořských výškách, ani o bukové monokultuře.
Odpovědět
viz např. zde http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/voda-a-krajina-bez-lesa-neni-vody-agrobase-zpravodaj a zde http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-07-06/retencni-schopnost-lesnich-ekosystemu
Ale myslím, že nebyla v diskusi řeč o vyšších nadmořských výškách, ani o bukové monokultuře.
JS
Jarek Schindler
31.1.2020 19:52 Reaguje na Petr DvořákBohužel, žádný evolucí vyladěný ekosystém, který by v našich končinách zahrnoval pouze smíšený či listnatý les neexistuje. Tak jako všude je to závislé na nadmořské výšce a se vzrůstající nadmořskou výškou se ten ekosystém také mění. A zastoupení stovek či tisíců druhů dřevin, bylin atd. Řekl bych,že těch dřevin nevyjmenujete ani padesát.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
31.1.2020 22:04 Reaguje na Jarek SchindlerJak to myslíte? Smíšené a listnaté lesy jsou přirozené na většině území ČR, nebo se pletu? To, že se skladba mění podle podmínek nikdo nezpochybňuje.
Jinak dřevin vyjmenuju stěží 30, bylin asi ještě méně, v houbách a zvířeně jsem kovaný ještě méně, ale k té stovce se určitě dohromady dostanu. Ono ale nakonec nejde o to, kolik jich vyjmenuju, ale o to, kolik jich je..
Odpovědět
Jinak dřevin vyjmenuju stěží 30, bylin asi ještě méně, v houbách a zvířeně jsem kovaný ještě méně, ale k té stovce se určitě dohromady dostanu. Ono ale nakonec nejde o to, kolik jich vyjmenuju, ale o to, kolik jich je..
OD
Ondřej Dočkal
31.1.2020 22:38 Reaguje na Jarek Schindlerdobrý večer, opravdu, ekosystémů s lesy listnatými či smíšenými by u nás (přirozeně vzato) bylo mraky.
Jenže holt naše vidění světa je pokřivené tím, co kolem sebe poslední generace vidí. Na jednu stranu prakticky absence některých jehličnanů (tis, jedle), na druhou stranu hlavně masivní dominance jiných (smrk, borovice).
Změna podoby ekosystému dle výšky, expozice, vlhkostních podmínek apod., to je naprosto přirozená věc To je právě to "ladění" systému, ke kterému neustále dochází.
Odpovědět
Jenže holt naše vidění světa je pokřivené tím, co kolem sebe poslední generace vidí. Na jednu stranu prakticky absence některých jehličnanů (tis, jedle), na druhou stranu hlavně masivní dominance jiných (smrk, borovice).
Změna podoby ekosystému dle výšky, expozice, vlhkostních podmínek apod., to je naprosto přirozená věc To je právě to "ladění" systému, ke kterému neustále dochází.
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2020 10:22 Reaguje na Ondřej DočkalJenže tomu je třeba trochu pomoci cílenou výsadbou, abychom nemuseli celé generace čekat, až sem doputují nějaké stromy z Balkánu (nebo Atlasu). Případně ze Sibiře, až tahle teplá epizoda skončí.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
1.2.2020 13:45 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, samozřejmě. Proto jsem to tu i psal - Ondřej Dočkal 31.1.2020 14:36
Ale my namísto toho, abychom se dívali na Balkán, díváme se do USA na douglasku. V několika komentářích, nevím zda zde nebo někde jinde bylo uvedeno že je to zázračný strom který prakticky nemá žádné zdravotní problémy. Že by existoval organismus, žíjící víc jak sto let, na nějž by se neadaptovaly žádné patogeny? To je nějaké divné, ne?
No trvalo mi to vteřinu než jsem našel toto:
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice
Cit.: Závěr
Výše zmiňované sypavky jsou řazeny mezi velmi vážné houbové patogeny douglasky. V napadených porostech vznikají hospodářské ztráty nejen snížením přírůstu, ale i následným poškozením oslabených stromů dalšími patogeny. Vzhledem k novým nálezům obou sypavek na území naší republiky je nutné věnovat porostům douglasky zvýšenou pozornost. Nelze ani vyloučit, že především švýcarská sypavka douglasky u nás dosud unikala pozornosti, neboť její výskyt se zprvu neprojevuje opadem infikovaného jehličí.
Neboli:
1. KAŽDÝ strom má patogeny, logicky, a čím oslabenější ten strom je, tím je na to náchylnější.
2. Víme, že se otepluje. Hmyz nám ukazuje, jak se to celé posouvá..
3. proč se teda bavíme o douglasce z nějakých podmínek ví bůh odkud, proč se nebavíme o stromech, které by tu mohly samy dorazit z jihu, spolu s tím hmyzem?
Já nevím co by to mohlo být za stromy, v tom se tolik nevyznám abych tu házel moudra, ale logiku v tom teda vidím.
Odpovědět
Ale my namísto toho, abychom se dívali na Balkán, díváme se do USA na douglasku. V několika komentářích, nevím zda zde nebo někde jinde bylo uvedeno že je to zázračný strom který prakticky nemá žádné zdravotní problémy. Že by existoval organismus, žíjící víc jak sto let, na nějž by se neadaptovaly žádné patogeny? To je nějaké divné, ne?
No trvalo mi to vteřinu než jsem našel toto:
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice
Cit.: Závěr
Výše zmiňované sypavky jsou řazeny mezi velmi vážné houbové patogeny douglasky. V napadených porostech vznikají hospodářské ztráty nejen snížením přírůstu, ale i následným poškozením oslabených stromů dalšími patogeny. Vzhledem k novým nálezům obou sypavek na území naší republiky je nutné věnovat porostům douglasky zvýšenou pozornost. Nelze ani vyloučit, že především švýcarská sypavka douglasky u nás dosud unikala pozornosti, neboť její výskyt se zprvu neprojevuje opadem infikovaného jehličí.
Neboli:
1. KAŽDÝ strom má patogeny, logicky, a čím oslabenější ten strom je, tím je na to náchylnější.
2. Víme, že se otepluje. Hmyz nám ukazuje, jak se to celé posouvá..
3. proč se teda bavíme o douglasce z nějakých podmínek ví bůh odkud, proč se nebavíme o stromech, které by tu mohly samy dorazit z jihu, spolu s tím hmyzem?
Já nevím co by to mohlo být za stromy, v tom se tolik nevyznám abych tu házel moudra, ale logiku v tom teda vidím.
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2020 09:20 Reaguje na Ondřej DočkalV tom naprosto nejsme ve sporu. Pokud jde o tu Douglasku, tak zatím roste a prosperuje. Tak proč ji nesázet (ve směsi s dalšími stromy, jak bylo výše uvedeno, a proč s ní neřešit Bursíkovy holiny na Sumavě a v dalších lokalitách, prostě aby tam byl funkční les a ne poušť, z níž, za dalších pár let nicnedělání, které vynucují zelení, eroze vezme půdu, a pak už tam porostou jen mrazuvzdorné opuncie. A možná ani ty ne.
A tu hlínu tam budeme muset navážet, presovat do košů a pod speciální rohože, pokud to budeme chtít zalesnit.
Odpovědět
A tu hlínu tam budeme muset navážet, presovat do košů a pod speciální rohože, pokud to budeme chtít zalesnit.
OD
Ondřej Dočkal
3.2.2020 22:00 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, jde o tu příměs. A to je myslím si jádro sporu, zbytečného sporu.
Pan BLáha nerozporuje příměs- 10% je myslím rozumné. Viz:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/jaromir-blaha-hysterie-kolem-douglasky-paragrafy-navrzene-ministerstvem-jsou-neuprosne-desive-ekolist-cz
Rozporuje to, že když někdo bude chtít být stejně "odvážný" jako ti, kteří sázeli monokultury smrku, tak to bude moct udělat. nebude legislativní pojistka. - to vnímám i já jako riziko, protože ne všichni jsou poučitelní (nedaleko od nás /300 m vysoko/ se pořád dává smrk - a rozhodně ho není do 10%!).
Jinak na ten zbytek s těma opunciema nemám moc potřebu reagovat. Vidím obrovský rozdíl mezi lesem založeným přirozenou obnovou a klasicky výsadbou. Ale připouštím, že jiní tento rozdíl vidět nemusejí.
Odpovědět
Pan BLáha nerozporuje příměs- 10% je myslím rozumné. Viz:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/jaromir-blaha-hysterie-kolem-douglasky-paragrafy-navrzene-ministerstvem-jsou-neuprosne-desive-ekolist-cz
Rozporuje to, že když někdo bude chtít být stejně "odvážný" jako ti, kteří sázeli monokultury smrku, tak to bude moct udělat. nebude legislativní pojistka. - to vnímám i já jako riziko, protože ne všichni jsou poučitelní (nedaleko od nás /300 m vysoko/ se pořád dává smrk - a rozhodně ho není do 10%!).
Jinak na ten zbytek s těma opunciema nemám moc potřebu reagovat. Vidím obrovský rozdíl mezi lesem založeným přirozenou obnovou a klasicky výsadbou. Ale připouštím, že jiní tento rozdíl vidět nemusejí.
OD
Ondřej Dočkal
3.2.2020 22:14 Reaguje na Ondřej Dočkaldodávám pro úplnnost: přirozenou obnovu tam, kde je to reálné. Tam, kde zůstaly nějaké přeživší matečné stromy. Ne tam, kde byl na desítkách km2 smrk a je všechno pryč, to je jasné, tam musí přijít výsadba, ale klidně i síje (bříza...).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.2.2020 12:00 Reaguje na Petr DvořákEvolucí vyladěný ekosystém je v silné dynamice klimatické změny k ničemu. Navíc je třeba z lesa užitečné dřevo těžit a užívat ho v konstrukcích. Je tudíž třeba o lesu přemýšlet mnohem šířeji. Udělat něco mezi květnatou loukou a lánem obilí.
Odpovědět
