https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-novak-poznamka-k-douglasce-tisoliste-a-znalcum-lesni-problematiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Novák: Poznámka k douglasce tisolisté a znalcům lesní problematiky

28.1.2020
Douglaska tisolistá se používá při zakládání smíšených lesních porostů pro generace našich následovníků.
Douglaska tisolistá se používá při zakládání smíšených lesních porostů pro generace našich následovníků.
Foto | David J. Stang / Wikimeda Commons
Pan Jaromír Bláha ve své reakci na moje vyjádření opět potvrdil, že považuje pouze sebe a své souputníky z Hnutí Duha za jediné znalce problematiky lesnictví a pro prosazování svých názorů k ovlivňování laické veřejnosti se neštítí manipulovat s citacemi vědeckých prací, případně uvádět studie, které prokazatelně s douglaskou ani vzdáleně nesouvisí, což jsme již doložili v příloze tohoto textu.
 

Dokresluje to i jím uváděné posměšné tvrzení, že si snad myslím o svých publikacích, že je někdo v praxi využívá. Nemohu samozřejmě tvrdit, že všichni lesní hospodáři jsou ochotni se něco nového dozvědět a dát na poznatky ověřené dlouhodobým výzkumem. O významné části to však tvrdit mohu, o čemž svědčí vždy velmi rychlé „rozebrání“ (a žádosti o zaslání) publikací s praktickými doporučeními včetně již zmiňované metodiky zakládání smíšených porostů s douglaskou na pořádaných seminářích a exkurzích pro praxi.

Možná takové zkušenosti Jaromír Bláha a Hnutí Duha nemá. Pokud jsou jejich názory (často z kategorie snů a domněnek) bez relevantní podpory exaktně zjištěných skutečností, tak se nezájmu praxe o jejich doporučení ani nedivím. To však panu Bláhovi a Hnutí Duha zřejmě nevadí a přesto se považují za erudované odborníky, kteří tyto svoje nepodložené názory směle prosazují do legislativy. Nezvolili si totiž cestu změny lesa na základě zjištěných faktů a zkušeností, ale zvolili cestu „boje“ za prosazování svých názorů, přičemž se pro tento boj hodí vše včetně bezostyšného používání polopravd a nesouvisejících zdrojů.

Nikdo nezpochybňuje, že k introdukovaným dřevinám je třeba přistupovat racionálně a nezavádět je zbrkle a bez ověření do našich lesů. To ovšem není případ douglasky, v Evropě úspěšně zdomácnělé. Pan Bláha tedy zřejmě není schopen odborné diskuse včetně toho, že neumí ani přiznat chybu, pokud byl „nachytán“ při nesprávném využívání a citování zdrojů. Věřím však, že čtenáři Ekolistu jsou vnímaví a přemýšliví a nenechají se ovlivňovat účelovými nepravdami.

Zároveň nabízím opravdovým zájemcům o pochopení reálné situace v naších lesích, kde se využívá douglaska, aby mne kontaktovali. Rád jim budu spolu s praktickými lesníky prezentovat, jak se tato zdomácnělá dřevina používá při zakládání smíšených lesních porostů pro generace našich následovníků.

Lesu zdar


reklama

 
foto - Novák Jiří
Jiří Novák
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (121)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

28.1.2020 07:12
Hnutí Duha se jen snaží zabránit dalšímu experimentu s českou přírodou... panu Novákovi a jeho zadavatelům jde jen o business, o nic víc... je pak jasné, že bude bojovat za svoje zadavatele a svoji práci a že nebude ochoten jakkoliv ustoupit ze svých tvrzení....

Nic víc v tom není...

Panu Novákovi bych pak rád vzkázal, aby přestal experimentovat s krajinou nás všech a raději svoje úsilí věnoval nápravě chyb v lesnictví z dob minulých!
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.1.2020 09:06 Reaguje na
Pane Anonyme, však přesně to pan Novák dělá - věnuje své úsilí nápravě chyb v lesnictví! Na rozdíl od mnohých to dělá fundovaně - zde vysvětluje, proč se k tomuto hodí konkrétní, již zdomácnělá dřevina. Kdo do přírody (lesa) opravdu chodí, ví že se na douglasku dá narazit, na ohromné exempláře.Které zde rostou již mnoho desetiletí....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 10:41 Reaguje na Martina Vránová
http://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM

Josef Mozek

28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Důležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zase blábol. Prostě ti pavouci a další bezobratlí predátoři na douglasku nejdou a přestěhují se na jiné stromy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 10:50 Reaguje na Martina Vránová
A mimochodem... takže Vy říkáte dostatečná zkušenost s dřevinou z jiného kontinentu, když je ta zkušenost kratší než stáří jednoho stromu? Nevíme o jejím zapojení do ekosystému v podstatě nic... až na tuto studii (výše)...

Tak než budete příště hájit zlo (i když jen potenciální), tak si o tom prosím aspoň něco zjistěte... když už teda nemáte dost rozumu na to, aby jste pochopila co je to evoluce, DNA a jiné věci co v tomto hrají své....

Ani nevíte jak funguje tato společnost.... pan Novák dostal politické zadání, aby dodal nějaké podklady pro to, aby tato nesmyslnost dostala zelenou.... odborník na objednávku není odborník, ale zločinec....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JM

Josef Mozek

28.1.2020 12:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jak smrková monokultura přispívá k biodiverzitě lesů a jaké je bylinné patro ve smrkové monokultuře? Napsala č. botanická spol. někdy podobný pamflet na toto téma?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 12:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Něco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vzhledem k tomu, že byla vysazována v zámeckých parcích někdy po 30leté válce a žádná katastrofa se nekonala (na rozdíl např. od Bolševníku velkolepého, který v parku jednoho svého zámku kdysi vysadil osvícený kníže Metternich), se dá usuzovat, že její invazívní potenciál nebude veliký.

Obávám se, že ekologickým organizacím hlavně vadí to, že by se Šumava a další kůrovcové holiny, vytvořené těmito zločinci, mohly zase zazelenat.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.1.2020 16:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vážený, co si to dovolujete usuzovat o mém rozumu a znalostech, co je to evoluce a DNA jsem já věděla, když Vy jste ještě …, ale nic, zkrátka daleko dřív, než to vstoupilo aspoň do nejasného povědomí, že jakási DNA atp. vůbec existuje. Kdo nezná tyto pojmy, nemá v těchto diskuzích co dělat, neboť nemá co říct.
No a poslední odstavec, to je opravdu k smíchu, spiklenecké teorie jsou mým koníčkem - dobře se u nich bavím! Což ale vůbec nevylučuje, že dobře vím "jak funguje tato společnost".
Jinak si myslím, že na Vaše příspěvky se tu sešlo hodně rozumných protiargumentů. Které jste zjevně vůbec nepostřehl, nebo jim nerozuměl... Takže nejdřív si aspoň něco zjistěte. O evoluci , DNA a tak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.1.2020 16:38 Reaguje na Martina Vránová
"zkrátka daleko dřív, než to vstoupilo aspoň do nejasného povědomí, že jakási DNA atp. vůbec existuje"

Tak to jste asi nejstarší osoba na světě, gratuluji, nechcete se podělit o svůj recept na nesmrtelnost? :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 11:59 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňák proč nejstarší? Že byla DNA poprvé izolována v roce 1869 ještě snad neznamená že byla " v nějakém širším povědomí". Zvlášť když zjištění, že nositelem gen. informací není protein ale právě ta DNA pochází až z roku 1944. A teprve v roce 1995 byl osekvenován první kompletní genom. ( u bakterie). Takže pane Graňák receptu na nesmrtelnost se asi nedočkáte.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

29.1.2020 17:22 Reaguje na Jarek Schindler
Díky, pane Schindlere. V podstatě jsem ani já nevěděla přesně o tom roce 1869. Ale i od r. 1953, kdy ji vědci Watson a Crick přesně popsali, nebyla dlouho, dlouho v OBECNÉM povědomí! Takže s mým stářím to není tak zlé. No a recept na nesmrtelnost? Klidná pozitivní mysl a stále se něco učit. (A nerozčilovat se nad směšnými příspěvky všemožných "myslitelů ".
Odpovědět

Roman Šimek

31.1.2020 08:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak to je dobré. Podle vás je pracovník výzkumného ústavu zločincem pracující na objednávku jen kvůli tomu, že je placen z veřejných prostředků !!!! Než napíšete takový nesmysl, tak se zkuste zamyslet, z čích peněz žije pan Bláha, celá AOPK ČR, celá státní správa ochrany přírody včetně ministerstva, všichni akademici na vysokých školách a výzkumných ústavech mající ve své pracovní náplni výzkum v rámci ochrany přírody. Ti všichni jsou podle vašeho náhledu na věc zločinci. Je mi vás líto ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.1.2020 09:13 Reaguje na
Myslím, že pan Novák v článku jasně píše, že douglaska je vhodnou příměsí do nově vysazovaných smíšených lesů.

Pokud s projdete vzrostlými lesy v německém Schwarzwaldu, jistě vás potěší její přítomnost. Také tam můžete vidět hromady krásně rovných silných klád vytěžené douglasky. Nebo že by němečtí kolegové dělali i toto špatně?

Hnutí Duha je proti zdravým a výnosným hospodářským lesům, které, na rozdíl od pralesů, mohou výrazně přispět ke snižování CO2 v atmosféře? Divné, jako i jiné jejich názory!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 10:41 Reaguje na Jiří Svoboda
http://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM

Josef Mozek

28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Důležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:06 Reaguje na Josef Mozek
https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.1.2020 11:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak si zajeďte do Schwarzwaldu, tam najdete spoustu staletých prosperujících douglasek! I pavouci tam jsou!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 12:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Něco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.1.2020 11:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale možná jsou pavouci v přítomnosti douglasky mazanější a nelezou do pastí.

Ten experiment je ale hodně specializovaný na jeden aspekt ochrany přírody a mávat jím jako zásadním argumentem proti douglasce je hodně přitažené za vlasy. Něco lepšího by nebylo?
Odpovědět
DA

DAG

28.1.2020 11:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně, co to jako má být za směrodatnou studii.
Je to zjevná manipulace. Duháči napíší, že Douglaska snižuje biodiverzitu. Potom předhodí studii zaměřenou na pavouky a to ještě bez směrodatných výsledků. Pan Kašpárek tady jen uráží lidi a nesnese nikoho s jiným něž jeho správným názorem.
Odpovědět
PK

28.1.2020 19:26 Reaguje na
Myslím, že je to právě hnutí Duha, které s krajinou nás všech experimentuje.
Odpovědět
PK

28.1.2020 19:31 Reaguje na
Myslím,že je to právě hnutí Duha,které se snaží s krajinou nás všech experimentovat.
Odpovědět

Roman Šimek

31.1.2020 08:50 Reaguje na
To už dělal Hitler. Snaha vyvolat strach z nepřítele. Nepřítel je zde kdokoliv, kdo má jiný názor než Hnutí Duha a nedej bože založený na vědeckých poznatcích. Jak si můžete dovolit tvrdit, že panu Novákovi jde jen o business? Rozumím, je to hezká mantra a mnoho lidí o tom nepřemýšlí a bere ji za pravdivý výrok. Zatím jen urážíte odborníky, kteří se snaží věcně argumentovat. Co bude následovat? Výhružky fyzickou likvidací? Proč se Hnutí Duha snižuje k takovýmto osobním nepodloženým výpadům? To opravdu nemá věcnou argumentaci? Rozumný člověk uvítá, když s ním někdo vede polemiku.
Říká se tomu pluralita názorů a je pro demokratické zřízení nezbytná. Stýská se vám po autoritářském režimu, kdy je jen jedna svatá pravda a tu je nutné prosadit za jakoukoliv cenu? Je mi vás líto ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:02 Reaguje na
Co je to "krajina nás všech"? Něco takového říkali komunisté o fabrikách a zemědělské půdě, a pak dovedli celou ekonomiku k totálnímu krachu.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.1.2020 09:13
Tedy žádný experiment s "krajinou nás všech".
A vůbec, už dávno jsem si všimla, že jak se jedná o nějaký nový druh, vždy převažují katastrofické scénáře, co to MŮŽE udělat pro biodiverzitu špatného. Zřídka se ale dočtu, co by to MOHLO přinést dobrého. A to určitě mohlo - každá věc má 2 strany, 2 póly, jin a jang...a teď myslím všechno možné, kromě ekonomiky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 10:40 Reaguje na Martina Vránová
http://www.forumochranyprirody.cz/douglaska-tisolista-je-pricinou-poklesu-pocetnosti-biomasy-bezobratlych-predatoru-na-smisenych-lesni
Odpovědět
JM

Josef Mozek

28.1.2020 10:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Důležitý je přírustek dřeva, pavoukem nezatopíš.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:06 Reaguje na Josef Mozek
https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 12:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Něco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2020 18:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Už jsem zmiňoval dříve, že douglaska má málo hmyzu, je pro hmyzožravé ptáky nevhodnou ("sterilní") dřevinou. Na druhou stranu je to její plus, že odráží útoky herbivorů chemickou obranou. A nebyli by to duháci, aby je zajímali prioritně predátoři:-) Co sleduji douglasky, jsou zdravé jak řípa, takže jen matěj může trvrdit, že jsou pro naše klima nevhodné.
Odpovědět
Ta

Tabak

28.1.2020 10:34
V ochraně přirody jsem se pohyboval dlouhá léta. Pak přišla různá hnutí, mluví do všeho, bez odpovědnosti a bez předložení varianty. Prostě ať je to jak chce, měkké dřevo bude potřeba a pokud je to varianta,proč ne. Pokud se podíváme na původní historické spektrum lesa(někdy 1200) moc variant nenajdeme.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:07
https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 12:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Něco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.1.2020 11:13
Někteří manipulátoři se snaží lidem nalhat, že jenom DUHA s douglaskou nesouhlasí a že je to jen nějaký mýtus, že je douglaska pro ČR nevhodná... no a je vidět, že se najde vždy dost blbců, kteří o tématu sice nic neví, ale horlivě brání zlo, které sami nejsou schopni posoudit....

https://botanospol.cz/cs/node/2661
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 12:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Něco konkretnějšího by tam nebylo? Třeba jestli kromě pavouků tam také chybí houby, nebo třeba jiný hmyz, tedy pardon, jiní bezobratlí, plži a podobně?
Odpovědět
ČM

Čech M.

28.1.2020 12:49
Doporučuji pustit si francouzský dokument "Lesy na prodej" , který nedávnou běžel v televizi. Vlastnici lesů se tam také řídí podobnými radami a sázejí DG. Situace je taková, že douglaska se tam sází velkoplošně na předem bagry zrekultivované paseky a výsledkem je les, kde neuslyšíte zpěv ptáčka.
Odpovědět
ig

28.1.2020 13:18 Reaguje na Čech M.
Si vezmu do lesa smartphone a https://www.bird-sounds.net to jistí :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2020 13:44
Bláhový Duha mně vždy fascinoval. Zejména v prvopočátcích to byly perla za perlou. Každopádně pan Bláha je velký praktik v Marx-Leninismu, protože třídní boj a ideová nenávist mu jde skvěle!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.1.2020 14:16
Spousta plodin byla nepůvodních - a nakonec se ukázaly jako velmi prospěšné a pěstují se všude v Evropě. Tak proč to nezkusit i tady? Majitel lesa zkusí, uvidí a když se to neosvědčí, vrátí se ke smrku. A majitel - ekolog z Duhy - si vysadí něco jiného.
Odpovědět
Pa

PavelA

28.1.2020 14:29 Reaguje na Richard Vacek
A kde se douglasky dají koupit?Pár bych jich zkusil až mé smrky skolí kůrovec zalétající ze státního lesa.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.1.2020 16:45 Reaguje na PavelA
Zkuste nejbližší okrasnou školku v okolí, určitě budou mít, případně poradí. A není to ani moc drahé
Odpovědět
VB

Vladimír Bílek

28.1.2020 19:26 Reaguje na Richard Vacek
Taková kleč, bolševník velkolepý, křídlatka atd. ?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 12:02 Reaguje na Vladimír Bílek
Co máte proti kleči. Opravdu myslíte, že je u nás všude nepůvodní?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.1.2020 13:17 Reaguje na Vladimír Bílek
Brambory, rajčata, papriky, ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.2.2020 09:12 Reaguje na Richard Vacek
Všechny druhy obilí a téměř všechny kulturní plodiny obecně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 09:40 Reaguje na Richard Vacek
Dá se použít i na vánoční stromky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.1.2020 14:36
Řekl bych , že na rozdíl od „lesnického experta Bláhy“ a jeho článku: Hysterie kolem douglasky? Paragrafy navržené ministerstvem jsou neúprosně děsivé, mají články pana Nováka hlavu i patu a celkem jasně , s použitím faktu, vyvracejí, bod po bodu, poplašnou zprávu lesnických expertů Hnutí Duha. A že se pan Bláha diví? Já bych řekl, že o monokultury douglasky , kam oko pohlédne a dohlédne, nemusí mít pan lesnický expert vůbec strach. Z článku pana Nováka jasně vyplývá, že při dnešním zastoupení 0,2% bychom se při pětinásobném ročním zvýšení zalesňování dostaly na stav 2% v Německu za nějakých 76 let. „ Lesnický expert"ale připouští a doporučuje až 10% zastoupení. Takže ani pan Bláha ani pan Kašpárek, který tu pořád dokola kopíruje odkaz na, panem Novákem dávno na pravou míru uvedený článek,nemusí mít starost. Ptáčci budou v našich lesích zpívat i dlouho po jejich odchodu na věčnost.
Odpovědět
PK

28.1.2020 19:28 Reaguje na Jarek Schindler
Plný souhlas!
Odpovědět
jarin h

jarin h

28.1.2020 17:47
když přestanete orat a hospodařit na poli u lesa, do dvaceti let tam vyroste krásný les - to mám z vlastní zkušenosti, břízy, osiky javory, smrky, třešně, hrušně, jabloně, hlohy, momentálně začínají růst jedle - mají rády polostín - o fauně se nerozepisuji, líbí se tam fšemu zvířectvu
Odpovědět
Pa

PavelA

29.1.2020 08:15 Reaguje na jarin h
škoda každé orné půdy...
Zrovna ty,Vámi zmiňované, břízy a osiky rubu a topím s nima.Na jejich místě vyroste ostružiník a maliník a tyto jsou milovány včelami.
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.1.2020 19:53 Reaguje na PavelA
A akátí, to roste všude. Legrační byl nápad nějakého odborníka, jak u nás na vsi předloni ČEZ vykácel v lese vše rostoucí pod elektro vedením (borovice, duby, modříny..). Tak jsem to letos zkouknul a nestihl se divit. Tu holinu pod drátama obsadilo akátí, ale jak?? Husté a neproniknutelné. To teda těm klukum až spadne drát vůbec nezávidím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.1.2020 12:11 Reaguje na Milan Milan
To je také jedna z možností přirozeného zalesňování, když kluci duhoví budou klást překážky výsadbě douglasky. Akát je velmi invazní, je však "původní", což jej opravňuje kolonizovat volné plochy. A tam se toho hmyzu (ani pavouků) také příliš nevyskytuje, to je čistě kulisa lesa nenáročného na vláhu, avšak téměř bez života.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.1.2020 23:17 Reaguje na Milan Milan
Kácení pod elektrovody to má být legrační nápad? Koukám , že ten správný "odborník" jste vy. Předloni se kácelo (borovice ,dub...) a letos je tam již neproniknutelný porost akátu? Když pominu otázku kde se tam vzal tak pořád zůstává otázka rychlosti růstu. Vždyť vám to tam roste pomalu stejně rychle jako bambus. Takže zase nic jiného než výmysly.
Odpovědět
Lubomír Tuček

Lubomír Tuček

28.1.2020 23:22
Pěkně se hádáte. Ptám se Vás chytrolíni, kdo z vás má les, pěstuje a ošetřuje v něm stromy? Ve svém lese mám směs jehličnanů i listnáčů různého stáří. Smrky 20 až 90 let (ty staré odešly kůrovcem) borovice 20 až 70 let, modříny 10 až 40 let, DOUGLASKY 15 až 50 let, černé borovice 25 let, jedle bělokorá, jedle kavkazká a jedle dvoubarevná 20 let, duby a buky 20 let, břízy 10 až 30 let. Nejlépe se daří jedlím a douglaskám. Mimo to jsou tam také náletové stromy na zahuštění podrostu jako osiky jeřáby apod. V lese je třeba stále pracovat a pak zjistíte, jak se které dřevině kde daří. Pak nevymýšlíte blbosti a nepíšete chytrá doporučení.
Odpovědět
Pa

PavelA

29.1.2020 08:17 Reaguje na Lubomír Tuček
Jak v lese pěstujete a ošetřujete stromy?Tam se dá leda kácet,růčo a tahat koněm,abyste neponičil podrost.
Takže,jak pěstujete a ošetřujete?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 12:12 Reaguje na Lubomír Tuček
Takové malé vlastní arboretum. Ale proč ne.
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 02:05
"Čemupak věříš, na co ses vzmohl, člověče bez příhod a bez představivosti? Co chceš? Co povídáš? Že všecičko je lež, co neobsáhne váček na peníze? Všechno je nesmysl, co nelze rožniti a zhltnout s cibulí?"
Já vím, že Česká republika je už dlouhé desítky let postavena na "hmotě". Ze všeho vytřískat zisk, měnou změřitelný užitek. Když jsem na naší zahradě sázel obyčejnou lípu malolistou a dub letní, dostal jsem až vynadáno, co že to dělám? Vždyť se to nedá jíst! Když jsem založil květnatou loučku pro motýly a jiný hmyz, odměnou mi byly shovívavě-posměšné pohledy. Když jsem se na ovocnářských fórech ptal, jaké ovocné odrůdy mi poradí pro extenzivní, ekologické, nechemické a jen minimálně zásahové pěstování, tak jsem byl de facto vykázán, ať s takovými nesmysly neobtěžuji.

Velmi, velmi pomalu, ale bojím se že o to jistěji, začínám být přesvědčen o tom, že lidstvo skutečně degradovalo na hodnotu jedinou - plný měšec, který v člověku vbuzuje "právo na vše". Pryč je Solónovo "učiň si vůdcem rozum", pryč je představa člověka jako správce, pečovatele o náš svět. Proběhla degradace na základní instinkty, a z lidí se stali chodící kožené pytle střev, s duší tak utisknutou, že snad už nemá šanci prodrat se ven, aby se něco zlepšilo.

A to, že mám takové přání, aby se v české přírodě, která je již tak dost zamořena nepůvodními druhy (a je jedno, jestli to jsou houby a plísně nebo zvířata a stromy), alespoň nevysazovaly nepůvodní dřeviny do lesů - z toho se stal jen můj osobní problém. Pokud mi to vadí, mohu se odstěhovat někam na kraj světa. Co na tom, že máme vlastní skvělé dřeviny, které vydrží všude tam, kde smrk ne. Nejsou vysoké, rovné a rychle rostoucí - nejsou ekonomické.
Vše lépe, více a rychleji. Z toho vznikl fastfood a Ikea. Jaké to je, to asi všichni víme.

Nejhorší na tom je ovšem fakt, že je to jen další podstatné téma, které silně rozděluje. A já blbec myslel, že zdravá příroda (nikoliv zdravé dřevo) je skutečně zájmem všech.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.1.2020 14:33 Reaguje na Anyr
ano, to je úplně výstižné!
Vysvětlete nevědomé, materialistické či zgruntu antropocentrické společnosti, že se tu v rámci evoluce
miliony let budovaly komplikované ekologické vazby, které my bezstarostně zpřetrháme(v tomto případě introdukcí nepůvodního druhu), aniž bychom se byť jenom snažili odhadnout následky.
Ani nemluvě o tom, že si sami pod sebou podřezáváme větev. A že naše krajina se stala umělou, sterilní, podřízenou automobilismu (například) aj...
Nejhorší je, že si v tomto názoru připadám dost osamocený, vyjádřit nějaké obavy je dnes nepřístojné.
Odpovědět
DA

DAG

29.1.2020 15:47 Reaguje na Jakub Brenn
Tak tento názor nemáte sám, myslím, že takových lidí je dost. Já taky býval proti introdukci a vždy jsem preferoval domácí rostliny, ale globální klima se vyvíjí a na jižní moravě už třeba za chvíli neporostou rostliny, které tam jsou nyní. A navíc to půjde do vyšších nadmořských výšek.
Co potom. Navíc u douglasky je ta výhoda, že jde kdykoliv pokácet a je vyřešeno. Mě teda spíš strašně štvou slimáci ze španělska. To je prostě problém, který je každému u řiti. Proti tomu by měli duháči protestovat. Jenže v paneláku slimáci nejsou a na netu o nich nikdo nepíše, tak asi ještě neví, že u nás vůbec jsou :))
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 17:01 Reaguje na DAG
To je správná logika. Ptáte se, co potom? Nu to, co je zcela přirozené - začne k nám postupovat ekosystém z teplejších oblastí Evropy. Zcela přirozeně se sem rozšíří zvířata a rostliny, včetně jejich nemocí a škůdců. A člověk toto má vědět, a může tomu třeba i malinko napomoci. "Ťuknout sem, přibrousit tady, malinko posunout" - ale ne nabourávat, narušovat, ničit systém, o kterém toho stále ještě hodně neví.
Ale vysazovat tu dřevinu z jiného kontinentu, navíc vytrženou z jejího přirozeného ekosystému a dosadit ji do ekosystému úplně jiného, je prostě špatné.
Já nejsem lesník, ani "vědecký pracovník v dané oblasti", ale čistě teoreticky předpokládám - nemá douglaska, ze své domoviny, různé specifické druhy kamarádských hub? Své škůdce? Svůj systém šíření, a tak podobně? Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem.
Ergo, lepší, když se sem přirozeně rozšíří druh stromu z Itálie, než když sem bude nepřirozeně tlačen druh z Ameriky.

Co se pak týče slimáků - to je zářný příklad bezmyšlenkovitého přesouvání "biologického materiálu" lidmi.
Ze Španělska se sem dovezl slimák, z Ameriky spála růžovitých, z Asie rez hrušní. Všechno to jsou druhy, na které tu není ekosystém vybavený. A proč? Protože lidi chtěli "lépe, více a rychleji".

Ještě pak argument "topičům". Jako zdroj topiva - podle mě - mají sloužit primárně nízké lesy, kde se hospodaří výmladkově. Lesy vysoké mají sloužit jako zdroj "nepalivového" dřeva, tj. na nábytek, stavby, a tak dále.
Ergo kdyby lidi netopili smrkem, ale naučili se topit třeba výmladkovým bukem - to by byla krása. Navíc nízké lesy tu jsou velmi chybějícím ekosystémem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 18:06 Reaguje na Anyr
Ty "kamarádské houby" se sem rychle dostanou. Většinou se šíří cirkumpolárně.

Už se sem dostal i Květnatec Archerův z jižní polokoule. Už jako gymnazista jsem našel v akvárku s bromeliemi Leucocoprinus Birnbaumii, taky exota (houba příbuzná bedlám a hnojníkům).
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 18:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Ach jo. Takže proč vlastně nenahradit náš ekosystém jiným, když je z něj větší užitek, což?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:10 Reaguje na Anyr
Tento proces se děje naprosto spontánně. Za mých dětských let vyšla vynikající kniha "Jak zvířata zabydlila Zeměkouli". Byla to v podstatě ekologie putování druhů (i rostlinných) na nové lokality.
Dnešní ekology by z ní trefil šlak, protože to byla opravdu rozumně a přehledně, aby to pochopil i žák mladšího školního věku, podaná vědecká fakta. A nebylo to žádné ideologické vymývání mozků "navzdory faktům", jaké praktikují a podporují dnešní zelení.
A kdo na těchto knížkách vyrostl, tak ten si s bláboly dnešních zelených (pokud jsou tištěny na vhodném papíře) leda vytírá zadek po stolici.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.1.2020 22:42 Reaguje na Jan Šimůnek
tak neříkám, že toto není zajímavé, ale spíš bych toto omezil na nějaký areál přírodovědeckého institutu
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.2.2020 09:13 Reaguje na Jakub Brenn
Jenže zkušenosti z těchto areálů jasně ukazují, že se to dá sázet do normálního lesa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 18:40 Reaguje na Anyr
Bohužel, nízký les i kdyby jste se na hlavu stavěl není u nás žádným přirozeným biotopem. Dříve se tento tvar lesa nazýval plundr les a je to typická úkázka přístupu „ rychle beru, nic nedávám. Kdyby už nic jiného tak proti vysokému lesu tento přístup rychle vyčerpává půdu. V současnosti se jedná hlavně o topolové nebo vrbové plantáže.( kultivary nepůvodních rychle rostoucích topolů či vrb) vysazované na převážně zemědělské půdě. Z vysokého lesa máte pro průmyslové zpracování ( pořez, dýhy), když to dobře jde tak max 65 -70% hmoty. Zbytek je vláknina a palivo.
Ono je mnohdy vůbec těžké pochopit, v té záplavě nesmyslů, co vlastně chcete říci. Například:....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.
Nicméně pravdu, a to díkybohu, máte v tom, že douglaska ani zdaleka nemá potenciál k tomu, stát se invazním druhem…..???? Tak trochu nesmysl, ne? Tedy kromě toho, že nemá potenciál být zařazována mezi invazivní druhy.
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 18:47 Reaguje na Jarek Schindler
Rychle beru, rychle dávám - proto se tam taky třeba páslo, že.
Všechno je o způsobu hospodaření - výběru druhů dřevin, způsobu dodávání živin.

To, že se v tom neorientuješ, chápu. Ne každý ten dar má. :D
Pán psal, že douglasku lze prostě pokácet a je hotovo = není to invazní druh, byť je uměle introdukovaný.

Ovšem pak už jsem se jemně ztrácel já v tom, co jsi napsal ty. On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho.
Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 22:37 Reaguje na Anyr
No a ta pastva byla z pochopitelných důvodů zakázána. Je vůbec zajímavé, jak stejní lidé jsou schopni propagovat lesní pastvu a přitom křičí o nemožnosti pěstovat les z důvodu údajné vysokých stavů zvěře.
Plácáte nesmysly. Způsob hospodaření v tom nízkém ( výmladkovém lese či pařezině) je totiž dán. Výběr dřevin, pokud se nezakládá ten nízký les na nelesní půdě vlastně, z podstatné části, také. A způsob dodávání živin? K smíchu. Ne nadarmo, ještě jednou to zopakuji, se tato forma lesa nazývala plundr les.
Jak jste to napsal: ....Nic z toho tu nemá. Ani další invazní druhy - proto to jsou druhy invazní.....Ano to je opravdu velice jasné. Možná tak na úrovni chovance diagnostického ústavu.
A dál?
Nevím v čem jste se potom jemně ztrácel, protože já dál již nic nepsal. Bohužel.
A vaše níže vyslovená úvaha o té uřvanější části lidské společnosti pane Anyr. K tomu snad jen tolik, že právě pod tímto článkem, který napsal člověk douglaskou se zabývající je jasně vidět váš hodně pokřivený pohled na svět. Že by nebyl pokřivený pouze váš pohled?
Odpovědět

29.1.2020 22:36 Reaguje na Anyr
Tak kdyby zde byly původní pralesy,tak ty by se ses narůstajícím teplem a suchem spíše vyrovnaly, než nynější izolované ostrůvky již nepůvodních a stejnověkých lesů.
Dokonce si myslím, že by bylo nanejvýš vhodné,aby u dřevin byla zachováná posloupnost v rodu(tzn. aby se v každé oblasti vysemeňovaly(a dokonce ani ne sázely) dřeviny, které z té konkrétní oblasti pochází, a jsou na tu oblast evolucí uzpůsobený. Ale je jasný, že toto je už několik století passé.

Ano, dalo by se toho dělat tolik(viz třeba ty nízké lesy), pokud by to všechno nebylo apriori nastavený na zisk, respektive na navyšování zisku
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.1.2020 22:39 Reaguje na
to je můj příspěvek
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.1.2020 23:26 Reaguje na
Když to tak čtu tak mě napadá jediné. Vážený pane anonyme, vy prosím raději nic nedělejte a snad ani nemyslete. Posloupnost v rodu???? To má být prosím co? Vy si opravdu myslíte, že se v nějaké oblasti mohou vysemenit dřeviny z jiné oblasti? Dokonce nebudeme ani sázet. Paráda. Takže nevážený pane anonyme, je jasné, že o věci pramálo víte. Existuji totiž nějaké PLO. Dokonce existují i LVS. Existují vyhlášky o přenosu sadebního materiálu . Sazenice jdou s Listem o původu, kde je mimo jiné ta PLO či LVS uvedena. Atd. Toto je prostě problémem takových eko....... plná pusa rádoby odborných výrazů ( tady např.evoluce) a přitom dál prakticky pouze nesmysly.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.1.2020 17:51 Reaguje na Jarek Schindler
Omlouvám se za nejasnou formulaci - tou posloupností jsem jen myslel, aby vždy existovaly v každé lokalitě semenné stromy, které v dané lokalitě rostly odjakživa, a jsou tedy na podmínky dané lokality dobře adaptovány.(to už je v dněšní době dávno utopie).
A nechat tyto stromy vysemeňovat namísto sázení sazenic z jiných vzdálených lokalit. Je na tom něco špatnýho?
Samozřejmě že vím, že existuje List o původu, ale můj strýc lesák mi naznačil, že papír snese všechno(že se to dá leckdy zfalšovat).
Když jsem si u některých západočeských lesních školek chtěl zakoupit sazenice třeba javoru mléče nebo lípy či jiných listnáčů, tak je v sortimentu ani neměli a dovezli mi je z Řečan nad Labem.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.1.2020 20:38 Reaguje na Jakub Brenn
Řekl bych, že ve vašem případě nejde ani tak o nejasnou formulaci jako spíš o absenci jakéhokoliv povědomí o tomto tématu. Snad vám váš strýc, jehož papír snese všechno vysvětlí, jak je možné ,že javor z Řečan je možné sázet v Západních Čechách. Řekl bych, že v těch Řečanech mají papíry v pořádku. No a pokud vám to strýček nevysvětlí, tak potom třeba vyhláška 139/2004, případně 149/2003.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.1.2020 23:10 Reaguje na Jarek Schindler
To byla moje soukromá výsadba ,něco jsem si napěstoval ze semene sám...Nevím, jestli strejda něco falšoval.
A netvrdím, že v Řečanech nemají papíry v pořádku nebo dělají něco špatně.

Ano,vyhlášky neznám, nejsem lesák, ale nikdy bych -například - nevysadil jedli do holoseče v prudkém svahu, což ti, kteří tomu rozumějí,nejednou učinili.Ta jedle to tam zákonitě nedala.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:13
Jenže ti slimáci se sem šíří přírodními procesy. Ty nikdo neintrodukoval.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:14
Mykorrhiza tam klidně může být. Řada mykorrhitických hub neprodukuje plodnice, nebo je produkuje až po mnoha letech-
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.2.2020 21:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Jj, si pamatuju z mykologie,houby s viditelnou plodnicí,Basidiomyceta - to už byla jenom taková třešnička na dortu, ty předchozí mikroskopické řády, to byl masakr:-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 17:19 Reaguje na Jakub Brenn
Přesně vím, jak se cítíš. :) Když se někdo ozve s opatrnou námitkou, že přece dělat to a to je blbost, je okmažitě překřičen tou uřvanější částí lidstva.
Ale neboj, nejsi v tom sám. Ani já ne. Ono je takových lidí dost, a skvělé na tom je, že i každého věku. Ale co naplat - když píše někdo mladý a nestudovaný, je ihned zesměšněn. Když píše někdo starý a studovaný, je mu provedeno přesně totéž. :) Vždyť v těch odporných "diskuzích" na ekolistu to vidíme dnes a denně. Je jedno, jestli článek napsal nějaký profesor, co se tématem zabývá celý život, nebo nějaký student, který věci vidí mnohdy dost "pocitově" a po svém - jakmile to není názor té uřvané skupiny, tak je jeden označen za "blbého dědka", druhý "za hloupé děcko se sluchátky" - společné pak mají ještě to, že je neztak platí Brusel, který určitě kuje něco superškodlivého - a vyzvracení diskutující jsou nadmíru spokojeni. :)

Takže, neklesat na mysli, a usilovně pracovat pro přírodu - ideálně tak moc, jak to naše životy dovolují. A tu specifickou část "diskutujících" nechat zvracet dál. :))
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

29.1.2020 21:19 Reaguje na Anyr
thumbs up
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.1.2020 22:48 Reaguje na Anyr
Děkuji
jj,těch miliónů, co mi přiteklo z Bruselu na účet,to už ani nespočítám:-)
Odpovědět

Roman Šimek

31.1.2020 09:11 Reaguje na Anyr
Je zajímavé, jak si stěžujete na zesměšňování svých odpůrců. Také se mi to nelíbí a odsuzuji to, neboť každý má nárok na svůj názor a je dobré slyšet názory ostatních. Je i normální chybovat a obdivuhodné, když někdo dokáže se smířit s tím, že jeho názor není tím jediným správným, který existuje.
Když se však podívám na váš příspěvek cituji" On taky ten tvůj sloh nestojí za mnoho. Jdi si dát pivko a netrap se tu se mnou. To prospěje všem. :)" tak se obává, že to, co kritizujete, sám činíte !!! Je mi vás líto ….
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 18:02 Reaguje na Jakub Brenn
Tento problém řešili už naši předkové v době neolitické revoluce a převládl, naštěstí pro nás, názor, že introdukce nepůvodních druhů (třeba žito, ječmen, pšenice, oves) skýtá tolik benefitů, že za případné riziko (které se nekonalo) stojí.
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.1.2020 18:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty musíš mocí mermo prosadit své, i když tím odběhneš od jedle k pivu a rohlíku, viď.

To, co - naštěstí pro nás - udělalo obilí, netřeba komentovat. Když pominu alergie, obezitu, celiakii, intoleranci lepku a další legrace... nelze srovnávat ani typ obilí, co pěstovali naši předkové, ani způsob úpravy, ani konzumované množství s dnešní dobou. Oni pěstovali trávu s pár zrnky, jedli zejména celozrnné produkty a obsah lepku ve starých odrůdách byl o mnoho nižší než u odrůd dnešních.
Tzn., předkům to asi pomohlo přežít, nás to pomalu zabíjí. Přesně podle toho vzoru "lépe, více a rychleji". Lepší mouku, ve větším množství a rychlejší růst, ať si ty střeva lépe, více a rychleji zacpeme moderními odrůdami, škrobem, prázdnými kaloriemi.
Už strašně dlouho neplatí, že "bez chleba se nedá žít" - začíná to totiž být přesně naopak.

Ale pořád nechápu, proč to srovnáváš s lesem. Nebo to je zase jen to "co se nedá sežrat nebo na tom vydělat, stojí za hovno"? :)

Ale dost - já obvykle nediskutuju. Nevím proč tady dělám zase výjimku. XD
Názory na douglasku jsem napsal nahoře, a to s tím obilím bylo jen silné odbočení, kterého jsem se taky, já debil, nemusel dopouštět. :D Mějte se pěkně bando, já se tu zase někdy objevím a něco okomentuju, ale dopouštět se TADY diskuze, to už snad ne. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:17 Reaguje na Anyr
Jenže princip je stejný. Prostě cizí, v naší přírodě nepůvodní, druh, který přináší nějaké benefity, nějaké nevýhody a nějaká rizika.
A až na pár výjimek ty výhody prostě převažují.
Odpovědět
KT

Karel Tichý

29.1.2020 14:12
Největší lesnický expert hnutí Duha je pan Bláha, veterinář bez jakéhoko-li lesnického vzdělání, takže to hovoří za vše.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.1.2020 15:27 Reaguje na Karel Tichý
Vzhledem k tomu, že na veterině vystudoval hygienickou fakultu, tak je to odborník na salámy.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

29.1.2020 20:58
Osobne se necitim k douglasce kompetentni vyjadrovat, nicmene vyjadreni (nejen) pana profesora Pracha (ktereho si pamatuji z fakulty jako vseobecne vazeneho a respektovaneho botanika) je zde:
https://botanospol.cz/sites/default/files/2019-12/Vyjadreni_CBS_douglaska_0.pdf
a vubec neni k douglasce pozitivni.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.1.2020 09:46 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Ale v tom článku není o douglasce nic špatného, než že se ráda sama množí. Z mého pohledu je taková dřevina ideální pro dauerwald, ze kterého co 10 let jen vytahám zdravé dřevo zralých stromů.
Odpovědět

30.1.2020 11:27 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Osobně si myslím pane Kovalovský, že vámi zmíněný článek se panu profesorovi moc nepovedl. Od …. „hrozící nekontrolovatelným šířením (invazí) v budoucnosti.“….. přes ….“ že douglaska je nejvíce zdomácnělý (tj. přirozeně se množící, a tudíž i potenciálně invazní) druh )“ …. Až po…. „ Výsadby douglasky, jako nežádoucího invazního druhu cizího původu“…. Co si z toho má člověk vybrat? Je to druh hrozící invazí v budoucnosti , potencionálně invazní druh nebo jak je napsáno v závěru , nežádoucí invazní druh ? . Tady nejde o douglasku ale spíš o to, co píše pan profesor v závěru . Tedy aby byla zachována kompetence orgánů ochrany přírody regulovat používání douglasky, při pěstování lesů závaznými stanovisky k lesním hospodářským plánům a k oblastním plánům rozvoje lesa. Tady leží zakopaný pes. Ještě jednou se zamyslete nad počty. Současné rozšíření u nás 0,24%, v Německu 2%. Bláha připouští dokonce 10“. Zjednodušeně z tisíce stromů jsou u nás douglasky dvě. V Německu dvacet. Bláha připouští do budoucna dokonce 100. Kde je tedy problém ? Kde se u nás vezme ta douglaska pomalu všude?
Odpovědět
ČM

Čech M.

29.1.2020 21:16
Pan Novák, ač jistě odborník na pěstování lesa, z nějakého důvodu odvádí svými články pozornost od podstaty problému s DG a tím je to, že ministři Brabec s Tomanem propašovali do Invazní novely možnost velkoplošného pěstování DG.
To co radí pan Novák ohledně pěstovaní DG, jako vtroušené dřeviny do smíšených porostů, bylo možno provádět i před novelou a nikdo, pokud vím, proti tomu neprotestoval. Ale něco jiného jsou rady, kterými se někdo může a nemusí řídit a něco jiného zase zákon.
Otázka tedy zní: Souhlasí p. Novák se změnou Invazní vyhlášky ve prospěch monokulturního pěstování DG, nebo nesouhlasí?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.1.2020 09:52 Reaguje na Čech M.
Dobrá a jasná otázka. Pak je ovšem ještě jiná otázka, jaký maximální podíl douglasky připustit. Ká bych klidně šel až k 70%.

Další otázkou je, když zasadím na holině třeba 30 % douglasky, za 40 let jí tam mohu klidně mít 90 %, protože nejlépe prosperuje. Ale to snad chceme, aby stromy v lese co nejvíce prosperovaly, byly maximálně k užitku a maximálně vázaly uhlík.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

30.1.2020 12:12 Reaguje na Jiří Svoboda
70%, to snad ne, to bychom byli tam, kde jsme teď se smrkem.
Navíc to, co popisujete, je chování invazního druhu, což doufám není, to co snad chceme.
Chceme fungující ekosystém, který bude plnit všechny funkce přirozeného lesa a zároveň poskytne nějaké to stavební dřevo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.1.2020 17:05 Reaguje na Petr Dvořák
Já se ptám, protože nevím, jen tuším.

Na druhé straně mi nevadí smrková monokultura, pokud by nebylo nebezpečí náhlé likvidace kůrovcem. Myslím, že smrková monokultura jako taková by se nestala tématem žhavých diskusí, nebýt kůrovcových kalamit či rozsáhlých polomů.

Copak zdravá smrčina není fungující ekosystém, který plní všechny funkce přirozeného lesa?
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

30.1.2020 21:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý večer, moje hlavní specializace je jinde, ale na Vaši poslední otázku s dovolením krátce zareaguji:

- ano, zdravá smrčina nepochybně je fungující ekosystém, otázkou ale je, zda může vzniknout zdravá smrčina tím, že vysázíme smrčky ve sponu 1x1 m, pak je jednotíme probírkama tak, výsledkem je les tak hustý, že pod tím nic neroste, a to vše v lokalitách, kde by měl růst ekosystémy listnatého nebo smíšeného lesa. To je ten důvod, proč se o smrkových monokulturách mluvilo i před tím, než přišla kůrovcová kalamita. Ovšem nemluvilo se o tom tak veřejně, protože to pro media "nebyl takový problém".

Jinak já nezpochybňuju že je potřeba nějakých hospodářských lesů k produkci dřeva, ale otázka byla o fungujícím ekosystému, tak píši o tomto (pomiňme to, že i tu produkci lze dělat jinak - aby byla dlouhodobě stabilnější a tedy udržitelnější v měnícím se světě, ale to už ponechám povolanějším).


Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2020 10:35 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ale přece to se už na základě zkušeností umí vysadit na holině smrky tak, aby z toho (nebýt kůrovce a sucha) po 80 letech vznikl zdravý hospodářský les zralý na těžbu. Ale tímto směrem se rozhodně vydat nechci a dnes by to byla sebevražda.

Les je třeba samozřejmě založit jako smíšený, ale musí se počítat s tím, že stromy si budou konkurovat ve smyslu světla i zemní vody a možná nám ve skladbě časem zůstane jen polovina druhů. A řekl bych, že nevíme kterých. Myslím, že douglaska má vysokou šanci na přežití a dá i nejvyšší užitek ať už hospodářský tak i klimatický. Měla by proto mít v mixu významné zastoupení, protože po desetiletích to může klidně být jediná zdravá a prosperující dřevina ve vzrostlém lese. Ta douglaska sama způsobí jistou "monokulturizaci".

My opravdu nemůžeme předpovídat jak bude klima za 80 let působit na jednotlivé druhy stromů a proto je třeba lesy zakládat tak, aby byly maximálně adaptovatelné na změny klimatu i za cenu, že řada druhů ve skladbě poschne.

Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

31.1.2020 11:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, reagoval jsem na Vaše "Copak zdravá smrčina není fungující ekosystém, který plní všechny funkce přirozeného lesa? "

- moje reakce ve zkratce: ne, pokud mluvíme o všech funkcích přirozeného lesa v nadmořských výškách, kde by měly být duby, buky, jedle apod.

Druhá věc je co píšete o tom klimatu - ano, to je základ. Jedinou jistotu kterou máme je to, že se svět mění a nikdo neví, co bude za 50, 100 let. A proto je naprosto nezbytné zakládat lesy pestrou směsí. Otázka je ta, do jaké míry tu směs postavíme na dřevinách odpovídajících stanovišti (geogr. a stanovištně původní druhy), a jak moc tam budeme přidávat dřeviny, které tam nepatří (ať z hlediska geografického - např. douglaska, tak stanovištního - např. smrk ve 400 m.n.m. (vyjma inverzních údolí..).

A další otázka je, jak ty lesy budeme vychovávat. Jaké stromy budeme preferovat při probírkách? No zřejmě ty, ze kterých (dnešníma očima viděno) budeme cítit ekonomický efekt, takže původní pestrá směs se stejně může (spekulace) opět stát monokulturou, protože po pár letech už nikdo nedohledá, zda ty javory uschly, zhnily nebo to někdo vyřezal. Je mi jedno monokultorou čeho, i monokultura původních druhů je prostě riziko, což vidím např. u nás u jasanů (CHalara)

Takže debata by se dle mého měla věnovat nejenom tomu kolik % se čeho bude moct vysadit, ale i jak to bude s probírkama, a případnýma dosadbama.. aby prostě ta pestrost byla v maximální možné míře nejen u výsadeb, ale i u starších porostů. Samozřejmě to může skončit tím, že tam nic jiného než 1 druh nevydrží .. ale taky ne, taky to může být důsledek "péče". Tož asi tolik ..

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.1.2020 14:17 Reaguje na Ondřej Dočkal
Cítím to velmi stejně! Důležité prostě je, aby aspoň 1 druh přežil co nejdéle.

Ale ona to s tím klimatem vůbec nemusí být sranda. Možná budou za 80 let takové podmínky, které na řadě míst neumožní existenci jakéhokoliv lesa. Stávající les tam uschne a nový se již nepodaří vytvořit. Pak nepohrdneme olivovým hájem.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

31.1.2020 14:36 Reaguje na Jiří Svoboda
- a to je pak o posunu vegetace v rámci Evropy. Hmyz už zareagoval a posouvá se na sever spoustu let (viz např. kudlanka). Stromy to mají složitější.. jako nelesník (ale biolog) se vážně divím, proč šaháme do Ameriky pro douglasku, a proč se nepodíváme do Bulharska, Rumunska apod., co roste tam. Proč? Nechápu to..
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2020 11:11 Reaguje na Ondřej Dočkal
Máme tu spoustu odborníků, ať se tam porozhlédnou. Já se porozhlédnul po Schwarzwaldu a inspirovaly mne docela hojné ztepilé stoleté douglasky rostoucí od poměrně nízkých poloh.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

1.2.2020 13:54 Reaguje na Jiří Svoboda
viz můj komentář k panu Šimůnkovi níže: Ondřej Dočkal1.2.2020 13:45

Drobné doplnění: jak dlouho roste douglaska v Evropě? 100, 200 let? Co to je.. Stromy na BAlkáně tam rostou tisíce let... Nemám problém s příměsí čehokoli, v hospodářských lesích, ale opakuji - velmi mne udivuje, že tohle je už několikátý článek o obhajobě douglasky, ale zatím jsem tu nenašel žádný článek o nějakých těch stromech z BAlkánu.. třeba se na tom taky maká, ale bylo by dobré s tím taky jít na veřejnost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2020 17:32 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ale dynamika změny klimatu odpovídá kratší době než 100 let. Je třeba připustit, že lesy jsou loterie a je potřeba optimalizovat hodně ze široka.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

1.2.2020 20:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, to připouštím, opravdu nikdo neví, jak to tady bude za 100 let vypadat.

A právě proto si myslím, že soustředění debaty na douglasku, o které máme zkušenosti že se jí tu pouhých cca 150 let "daří" (velké uvozovky - viz http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice), a na druhou stranu absence debaty o ostatních možných dřevinách, z geograficky bližších končin, je pro mě zarážející.

Ano, je to loterie, ale ne úplná - je to jako spíš sázka na dostizích - na outsidera nevsadí nikdo, ale potenciálních vítězů je víc.. zde ale slyšíme jen douglaska, douglaska, douglaska... žádné jižní duby, buky nebo co já vím co tam roste...

I kdyby to byly naše domácí druhy, ale vyselektované populace pro teplejší/sušší klima, hned bych po nich šáhnul. O tomto bych si tu někdy rád něco přečetl, zatím doufám marně, zatím jen douglaska. Ale jako opakuji: nevadí mi, jako příměs proč ne, tam kde nebude vadit, v množství kdy nebude vadit, ale rozhlédněme se konečně víc..



Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.2.2020 11:51 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ale smysl lesa je i ekonomický a důležitý z hlediska ochrany klimatu. Pokud v lese nebudou růst užitečné dřeviny pro konstrukční účely, nebude se dřevo těžit a nebude docházet k ukládání uhlíku v dřevěných konstrukcích. Na tento aspekt nelze zapomínat!
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

5.2.2020 09:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Já to vím, tohle nezpochybňuji. Nevím, jestli je douglaska takové "terno" z hlediska peněz, to ať si rozhodnout ostatní. Nemám problém v příměsi /viz níže). Co ale považuji za riskantní, z ekologického i ekonomického hlediska, tak když někdo sází na jednu kartu. To je prostě špatně. Riziko je to ve stabilním světě, ale v měnícím se světě je to už nepochopitelné (pro mě). Proto níže píšu o tom, že bych byl velmi rád, kdyby byly debaty i o jiných dřevinách, ideálně z geograficky bližších, a klimaticky odpovídajících lokalit. Když si z toho "lesníci-ekononomové" vyberou něco zajímavé, proč ne..
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

5.2.2020 09:28 Reaguje na Ondřej Dočkal
z geograficky bližších, a klimaticky odpovídajících lokalit. .. - proto, že u těchto druhů považuji šanci na jejich uchycení se za vyšší, a riziko toho že podlehnou invazi nějakých "broučků" z jihu - tedy z jejich domoviny..
Odpovědět
MK

Marek Kovář

20.2.2020 21:25 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ještě to tu nezaznělo tak jen malou poznámku. V Americe se douglaska jeví jako velmi přizpůsobivá dřevina. Roste téměř od nížin až po vyšší polohy. Takže je šance, že i při změnách klimatu bude prosperovat.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

31.1.2020 08:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak píše pan Dočkal, evolucí vyladěný ekosystém je v našich končinách smíšený nebo listnatý les se zastoupením stovek či tisíců druhů dřevin, bylin, hub a živočichů.
Oproti takovému stavu se stejnověká kultura smrku jeví asi jako pole pšenice oproti květnaté louce. I to pole může plnit některé mimoprodukční funkce (pokud nezahájíte sezónu roundupem a v půlce to nestříknete něčím dalším), ale míra, do které je plní, je nesrovnatelná.
I když budem ignorovat veškerý život, který tou monokulturou vytlačíte, tak např. vodní retenční schopnost smrčiny (douglasčiny) je horší. Dovolil bych si odhadnout, že půdotvorné procesy budou taky dost retardované.
Odpovědět

Roman Šimek

31.1.2020 09:19 Reaguje na Petr Dvořák
Nemyslím si, že by retenční schopnost smrčiny ve vyšších nadmořských výškách byla nižší, než u bukové monokultury. Smrky díky svému jehličí prodlužují tání sněhu a umožňuji větší zasakování vláhy. Rovněž vyčesávají tzv. horizontální srážky, kdy se jim na jehličí kondenzuje vzdušná vlhkost.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

31.1.2020 10:00 Reaguje na Roman Šimek
Ano, je to složitější.
viz např. zde http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/voda-a-krajina-bez-lesa-neni-vody-agrobase-zpravodaj a zde http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-85-2006/lesnicka-prace-c-07-06/retencni-schopnost-lesnich-ekosystemu

Ale myslím, že nebyla v diskusi řeč o vyšších nadmořských výškách, ani o bukové monokultuře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.1.2020 19:52 Reaguje na Petr Dvořák
Bohužel, žádný evolucí vyladěný ekosystém, který by v našich končinách zahrnoval pouze smíšený či listnatý les neexistuje. Tak jako všude je to závislé na nadmořské výšce a se vzrůstající nadmořskou výškou se ten ekosystém také mění. A zastoupení stovek či tisíců druhů dřevin, bylin atd. Řekl bych,že těch dřevin nevyjmenujete ani padesát.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

31.1.2020 22:04 Reaguje na Jarek Schindler
Jak to myslíte? Smíšené a listnaté lesy jsou přirozené na většině území ČR, nebo se pletu? To, že se skladba mění podle podmínek nikdo nezpochybňuje.
Jinak dřevin vyjmenuju stěží 30, bylin asi ještě méně, v houbách a zvířeně jsem kovaný ještě méně, ale k té stovce se určitě dohromady dostanu. Ono ale nakonec nejde o to, kolik jich vyjmenuju, ale o to, kolik jich je..
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

31.1.2020 22:38 Reaguje na Jarek Schindler
dobrý večer, opravdu, ekosystémů s lesy listnatými či smíšenými by u nás (přirozeně vzato) bylo mraky.

Jenže holt naše vidění světa je pokřivené tím, co kolem sebe poslední generace vidí. Na jednu stranu prakticky absence některých jehličnanů (tis, jedle), na druhou stranu hlavně masivní dominance jiných (smrk, borovice).

Změna podoby ekosystému dle výšky, expozice, vlhkostních podmínek apod., to je naprosto přirozená věc To je právě to "ladění" systému, ke kterému neustále dochází.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.2.2020 10:22 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jenže tomu je třeba trochu pomoci cílenou výsadbou, abychom nemuseli celé generace čekat, až sem doputují nějaké stromy z Balkánu (nebo Atlasu). Případně ze Sibiře, až tahle teplá epizoda skončí.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

1.2.2020 13:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, samozřejmě. Proto jsem to tu i psal - Ondřej Dočkal 31.1.2020 14:36

Ale my namísto toho, abychom se dívali na Balkán, díváme se do USA na douglasku. V několika komentářích, nevím zda zde nebo někde jinde bylo uvedeno že je to zázračný strom který prakticky nemá žádné zdravotní problémy. Že by existoval organismus, žíjící víc jak sto let, na nějž by se neadaptovaly žádné patogeny? To je nějaké divné, ne?

No trvalo mi to vteřinu než jsem našel toto:

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-05-03/nebezpecne-sypavky-na-douglasce-v-ceske-republice

Cit.: Závěr

Výše zmiňované sypavky jsou řazeny mezi velmi vážné houbové patogeny douglasky. V napadených porostech vznikají hospodářské ztráty nejen snížením přírůstu, ale i následným poškozením oslabených stromů dalšími patogeny. Vzhledem k novým nálezům obou sypavek na území naší republiky je nutné věnovat porostům douglasky zvýšenou pozornost. Nelze ani vyloučit, že především švýcarská sypavka douglasky u nás dosud unikala pozornosti, neboť její výskyt se zprvu neprojevuje opadem infikovaného jehličí.

Neboli:

1. KAŽDÝ strom má patogeny, logicky, a čím oslabenější ten strom je, tím je na to náchylnější.
2. Víme, že se otepluje. Hmyz nám ukazuje, jak se to celé posouvá..
3. proč se teda bavíme o douglasce z nějakých podmínek ví bůh odkud, proč se nebavíme o stromech, které by tu mohly samy dorazit z jihu, spolu s tím hmyzem?

Já nevím co by to mohlo být za stromy, v tom se tolik nevyznám abych tu házel moudra, ale logiku v tom teda vidím.

Odpovědět

Jan Šimůnek

2.2.2020 09:20 Reaguje na Ondřej Dočkal
V tom naprosto nejsme ve sporu. Pokud jde o tu Douglasku, tak zatím roste a prosperuje. Tak proč ji nesázet (ve směsi s dalšími stromy, jak bylo výše uvedeno, a proč s ní neřešit Bursíkovy holiny na Sumavě a v dalších lokalitách, prostě aby tam byl funkční les a ne poušť, z níž, za dalších pár let nicnedělání, které vynucují zelení, eroze vezme půdu, a pak už tam porostou jen mrazuvzdorné opuncie. A možná ani ty ne.

A tu hlínu tam budeme muset navážet, presovat do košů a pod speciální rohože, pokud to budeme chtít zalesnit.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

3.2.2020 22:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, jde o tu příměs. A to je myslím si jádro sporu, zbytečného sporu.

Pan BLáha nerozporuje příměs- 10% je myslím rozumné. Viz:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/jaromir-blaha-hysterie-kolem-douglasky-paragrafy-navrzene-ministerstvem-jsou-neuprosne-desive-ekolist-cz

Rozporuje to, že když někdo bude chtít být stejně "odvážný" jako ti, kteří sázeli monokultury smrku, tak to bude moct udělat. nebude legislativní pojistka. - to vnímám i já jako riziko, protože ne všichni jsou poučitelní (nedaleko od nás /300 m vysoko/ se pořád dává smrk - a rozhodně ho není do 10%!).

Jinak na ten zbytek s těma opunciema nemám moc potřebu reagovat. Vidím obrovský rozdíl mezi lesem založeným přirozenou obnovou a klasicky výsadbou. Ale připouštím, že jiní tento rozdíl vidět nemusejí.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

3.2.2020 22:14 Reaguje na Ondřej Dočkal
dodávám pro úplnnost: přirozenou obnovu tam, kde je to reálné. Tam, kde zůstaly nějaké přeživší matečné stromy. Ne tam, kde byl na desítkách km2 smrk a je všechno pryč, to je jasné, tam musí přijít výsadba, ale klidně i síje (bříza...).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.2.2020 12:00 Reaguje na Petr Dvořák
Evolucí vyladěný ekosystém je v silné dynamice klimatické změny k ničemu. Navíc je třeba z lesa užitečné dřevo těžit a užívat ho v konstrukcích. Je tudíž třeba o lesu přemýšlet mnohem šířeji. Udělat něco mezi květnatou loukou a lánem obilí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist