Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu
Také by mělo být nad slunce jasnější, že lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými, kde na prvním místě je zisk z těžby. Výjimkou mohou být lesy jiných majitelů, než je stát. Těm by měly být placeny případné náhrady nebo lesy vyměněny za rovnocenné mimo hranice národního parku. Ve vybraných porostech mimo nejcennější 1. zóny bych povolil rozumnou těžbu pro potřeby místních obyvatel (dřevo je nejekologičtější obnovitelné palivo).
Proč to takto nefunguje na Šumavě? Dříve hrála asi největší roli omezenost a ekologická nevzdělanost některých lesníků, kteří rozhodovali o parku (období bývalého ředitele Žlábka). Postupně se však propojily úzké ekonomické zájmy se zájmy některých lokálních a regionálních politiků a ti, bohužel, získávali stále na síle. Až směšných poloh dosáhlo angažování politiků nejvyšších. Bohužel, v poslední době politicko-ekonomické zájmy dostaly oficiální podporu. Ještě by se snad dalo skousnout, že ministrem odborného resortu se stane politik, který o životním prostředí nic neví. Ale instalace vysloužilého politika, který dlouhodobě vystupoval proti zájmům ochrany přírody, ředitelem národního parku, je opovrhováním logiky věci a obecné slušnosti. Je to, bohužel, jako za komunistů, kdy třeba krejčí rozhodoval o státním rozpočtu. Instalaci Jana Stráského do funkce ředitele parku jsem ironicky nadhodil ve svém článku v Ekolistu někdy v prosinci, bohužel to pak skutečně nastalo.
Měl jsem možnost sledovat postoje Jana Stráského jakožto člen vědecké sekce Rady parku a v uplynulých třech letech i jejího výkonného výboru, který se scházel měsíčně. Jeho odborné znalosti o ochraně přírody (a o tu by v národním parku snad mělo běžet přednostně) jsou nulové. Navíc úplně ztratil i morální kredit, když jako předseda Rady (zvolený převahou hlasů zástupců regionální sekce Rady), odmítl sepsat zápis z Rady, když se mu závěry „nehodily do krámu“. Tím naprosto bezostyšně porušil jednací řád tělesa, kterému sám předsedal. Svůj přístup k ochraně přírody v národním parku demonstroval i na včerejším (7. března 2011) jednání Rady, kde oznámil zrušení sekcí Rady a výrazné snížení počtu vědců v ní. Tím by byl při hlasování Rady, např. o klíčových dokumentech, jakými jsou Plán péče nebo návrh zonace, odborný názor přehlasován neodborníky. Navíc současný ředitel pověřil výběrem zástupců vědecké obce člověka (Stanislava Vacka), který propaguje jednostranný lesnický přístup, čili kácení. Tento člověk se zapsal do povědomí odborné veřejnosti už v lednu roku 1989, kdy v době tzv. Palachova týdne plamenně hovořil do rozhlasu, jak ty „živly“ na Václavském náměstí mu nenechají klid k práci. Co můžeme od takových lidí čekat? Teď tedy budou rozhodovat o odborných záležitostech v národním parku?
Po zvážení situace se včera většina přítomných členů vědecké sekce rozhodla rezignovat a nevstoupit ani do obměněné Rady, pakliže by do ní byli (což by zřejmě stejně nebyli) navrženi. Pokusíme se bránit Šumavu před destruktivními přístupy jinak, než jen dělat „stafáž“, nebo, jak říkal soudruh Lenin (bývalý člen KSČ Stráský si jistě vzpomene) užitečného blba.
reklama
Dále čtěte |
Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Jan Stráský: Kůrovec se na Šumavě musí řešit kácením
Další články autora |
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
Karel Prach: O Šumavě - o kůrovci a lidechOnline diskuse
odpovědi na Vaše podněty - 10. 3. 2011 - Jitka MarkováZ demagogických tvrzení vědců, ministrů MŽP, Správy NPŠ se pokoušíte vytvořit jejich omíláním "PRAVDU A PRIORI"Jenže nepočítáte s tím, že si to někdo ověří nebo o tom přemýšlí. Našel jste například někde v Zákoně 114/1992 Sb. něco o ochraně přírodních procesů? Je něco podobného cílem Natury 2000? Nikoliv - tak zní jednoznačná odpověď. Přirodní procesy jejichž součástí je kůrovec, jsou jakýmsi myšlenkovým paskvilem, jenž má chránit exekutivu, vědce a jejich granty ale i dřevařskou lobby. Kůrovec nemůže být součástí přírodních či přirozených procesů hlavně proto, že šumavská krajina je krajinou velmi pozměněnou. O tom píší i jihočeští vědci - např. v knize "Co vyprávějí šumavské smrčiny" Pravdivě je psáno o vlivu kyselých dešťů, o průmyslové exploatací Šumavy s masivním rozšířením osídlení Šumavy , o exploataci nejcennějších šumavských pralesů s výstavbou plavebních kanálů. I Prof. Šantůčková však na obhajobu Schwarzenberků říká, že se snažili především o přirozenou obnovu. Vy tvrdíte cosi o introdukci semen alpských smrků. Nevím, kde jste to sebral. I Jelínek, jenž popisuje kůrovcovou kalamitu z konce 19.století - popisuje, jak se čekalo na samovolné zmlazení a tam, kde k němu nedocházelo, sázely se smrčky - které lesníci brali v blízkém okolí. Podobně to dělal i Žlábek, když bagroval smrčky v okolí cest a v trsech je umísťoval od Mokrůvky až k Pytláckému rohu a tak podsazoval hynoucí smrkové patro - z důvodu kůrovcové pandemie, která se šířila z Bavorska a kterou do té doby nikdo neřešil. Celá ta oblast je tedy umělou výsadbou - někde - zvl. podél cest se objevuje i samovolné zmlazení. Navíc existuje poměrně nový vědní obor : epigenetika, o níž jako přírodovědec jistě hodně víte a profesor Prach také. Ta hovoří o genové expresi v rostlinné i živočišné říši v závislosti na podmínkách prostředí. Tedy prostředí - jako tvůrce fenotypu!!!!!!!!! Prostředí ovlivněné civilizací!!!! Domnívám se, že i leucinaminopeptidáza, považovaná v genetických studiích pana Mánka za specifický rys autochotonních smrčin, a za enzym, který má pravděpodobně něco společného s resitencí proti kůrovci - se také vytváří tlakem prostředí...ale to už je jen hypotéza. Rozhodně její nedostatek, resp. chybění ve smrkových monokulturách však svědčí o tom, že nejde o autochtonní porosty schopné vypořádat se s podkorním hmyzem. Nejde o žádný přirozený ekosystém. Nemáme tedy přirozený ekosystém, ale ekosystém ovlivněný civilizačními zásahy, na druhé straně máme přirozené procesy s kůrovcem. Nezdá se Vám to poněkud padlé na hlavu? Mě jen udivuje, že tohle není schopen pochopit ani Miko, ani Bursík, ani Prach, ani Vy a ostatní, které raději již nejmenuji. K devastaci Trojmezenského pralesa došlo mimojiné i díky práci doc. Svobody, který označil smrčiny tamní oblasti za autochtonní. Bez genetických rozborů - jen tak - možná podle chůdovitých kořenů. Ale i tam působily toxické kyselé deště,..... No. A víte že na územích chráněných Naturou 2000 byla již v roce 2008 zjištěna snížená biodiverzita? Čím si to vysvětlujete? Pravděpodobně ochranou kůrovcových smrčin, že? |
