Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu
Také by mělo být nad slunce jasnější, že lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými, kde na prvním místě je zisk z těžby. Výjimkou mohou být lesy jiných majitelů, než je stát. Těm by měly být placeny případné náhrady nebo lesy vyměněny za rovnocenné mimo hranice národního parku. Ve vybraných porostech mimo nejcennější 1. zóny bych povolil rozumnou těžbu pro potřeby místních obyvatel (dřevo je nejekologičtější obnovitelné palivo).
Proč to takto nefunguje na Šumavě? Dříve hrála asi největší roli omezenost a ekologická nevzdělanost některých lesníků, kteří rozhodovali o parku (období bývalého ředitele Žlábka). Postupně se však propojily úzké ekonomické zájmy se zájmy některých lokálních a regionálních politiků a ti, bohužel, získávali stále na síle. Až směšných poloh dosáhlo angažování politiků nejvyšších. Bohužel, v poslední době politicko-ekonomické zájmy dostaly oficiální podporu. Ještě by se snad dalo skousnout, že ministrem odborného resortu se stane politik, který o životním prostředí nic neví. Ale instalace vysloužilého politika, který dlouhodobě vystupoval proti zájmům ochrany přírody, ředitelem národního parku, je opovrhováním logiky věci a obecné slušnosti. Je to, bohužel, jako za komunistů, kdy třeba krejčí rozhodoval o státním rozpočtu. Instalaci Jana Stráského do funkce ředitele parku jsem ironicky nadhodil ve svém článku v Ekolistu někdy v prosinci, bohužel to pak skutečně nastalo.
Měl jsem možnost sledovat postoje Jana Stráského jakožto člen vědecké sekce Rady parku a v uplynulých třech letech i jejího výkonného výboru, který se scházel měsíčně. Jeho odborné znalosti o ochraně přírody (a o tu by v národním parku snad mělo běžet přednostně) jsou nulové. Navíc úplně ztratil i morální kredit, když jako předseda Rady (zvolený převahou hlasů zástupců regionální sekce Rady), odmítl sepsat zápis z Rady, když se mu závěry „nehodily do krámu“. Tím naprosto bezostyšně porušil jednací řád tělesa, kterému sám předsedal. Svůj přístup k ochraně přírody v národním parku demonstroval i na včerejším (7. března 2011) jednání Rady, kde oznámil zrušení sekcí Rady a výrazné snížení počtu vědců v ní. Tím by byl při hlasování Rady, např. o klíčových dokumentech, jakými jsou Plán péče nebo návrh zonace, odborný názor přehlasován neodborníky. Navíc současný ředitel pověřil výběrem zástupců vědecké obce člověka (Stanislava Vacka), který propaguje jednostranný lesnický přístup, čili kácení. Tento člověk se zapsal do povědomí odborné veřejnosti už v lednu roku 1989, kdy v době tzv. Palachova týdne plamenně hovořil do rozhlasu, jak ty „živly“ na Václavském náměstí mu nenechají klid k práci. Co můžeme od takových lidí čekat? Teď tedy budou rozhodovat o odborných záležitostech v národním parku?
Po zvážení situace se včera většina přítomných členů vědecké sekce rozhodla rezignovat a nevstoupit ani do obměněné Rady, pakliže by do ní byli (což by zřejmě stejně nebyli) navrženi. Pokusíme se bránit Šumavu před destruktivními přístupy jinak, než jen dělat „stafáž“, nebo, jak říkal soudruh Lenin (bývalý člen KSČ Stráský si jistě vzpomene) užitečného blba.
reklama
Dále čtěte |
Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Jan Stráský: Kůrovec se na Šumavě musí řešit kácením
Další články autora |
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
Karel Prach: O Šumavě - o kůrovci a lidechOnline diskuse
Turista - 8. 3. 2011 - TuristaJá nejsem v této problematice nikterak kovaný, takže se nebudu ohánět nějakými pseudo vědomostmi. Píšu z pozice turisty a dá se říci pasivního uživatele/příznivce přírody (opravdu žádný "přírodní" typ nejsem). Já vnímám pouze střet dvou směrů/přístupů. Jednomu jde čistě o přírodu (samozřejmě nejsem naivní a vím, že to tak čisté zase nebude, ale dejme tomu :-)) druhému jde naopak především o ekonomické zájmy téměř ve smyslu transformace NP v jakousi firmu, kde tzv. přírodní bohatství je pouze počáteční kapitál sloužící k vytváření zisku (alespoň pro pár jedinců). Tento zisk musí být generován, jinak NP ztrácí téměř smysl. Jde o střet hodnot a přístupu člověka k životu, už z toho důvodu si myslím, že sebelepší důkaz/argument nehraje v této diskusi téměř roli, musím dodat bohužel. Mě je rozhodně bližší přístup nechme alespoň kousek země samotné přírodě, vždyť o to by mělo jít v NP především. Pokud se budeme snažit uplatňovat čistě ekonomický přístup aplikovaný na zbytku našeho území, tak za nějakou dobu půjde o NP opravdu pouze podle názvu. Z pozice turisty je pro mě určitě zajímavější jet do NP, kde se bude les či krajina odlišovat od toho co běžně vidím kolem sebe. Abych viděl téměř to samé, co u mě doma "za humny" (tím myslím pečlivě pěstěný hospodářský les atd) nemusím jezdit do NP. Pro mě je rozhodně zajímavější se podívat na "divokou" přírodu, v jakékoli podobě. Myslím, že i po ekonomické stránce je to devíza velmi dobře využitelná(myslím tím pro obyvatelstvo žijící v NP)pokud je zájem s ní pracovat samozřejmě. Hlavní riziko vnímám především z těžařských, lesnických zájmů...věřím, že musí být neskutečné lákadlo vidět tak velkou zásobu dřeva/peněz ležet ladem "bez využití"...myslím, že to je hlavní důvod proč se dlouhodobě tyto zájmy snaží postupně zdiskreditovávat a manipulovat vnímání situace v NP veřejností. Různé mediální masáže, které mají ovlivnit širokou veřejnost za pomoci polopravd a zkreslených informací (nejlépe nějakou „strašnou“fotografií z polomu, at již způsobeného kůrovcem nebo jinými vlivy) jsou toho důkazem. V podstatě jde jako vždy jen o peníze. Je jen otázkou, zda dokáží lidé bojující i za něco jiného než rychlý zisk odolat tomuto tlaku. Každopádně takoví lidé mají můj obdiv a já smekám. |
