Karel Prach: O Šumavě se teď rozhoduje jako za komunismu
Také by mělo být nad slunce jasnější, že lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými, kde na prvním místě je zisk z těžby. Výjimkou mohou být lesy jiných majitelů, než je stát. Těm by měly být placeny případné náhrady nebo lesy vyměněny za rovnocenné mimo hranice národního parku. Ve vybraných porostech mimo nejcennější 1. zóny bych povolil rozumnou těžbu pro potřeby místních obyvatel (dřevo je nejekologičtější obnovitelné palivo).
Proč to takto nefunguje na Šumavě? Dříve hrála asi největší roli omezenost a ekologická nevzdělanost některých lesníků, kteří rozhodovali o parku (období bývalého ředitele Žlábka). Postupně se však propojily úzké ekonomické zájmy se zájmy některých lokálních a regionálních politiků a ti, bohužel, získávali stále na síle. Až směšných poloh dosáhlo angažování politiků nejvyšších. Bohužel, v poslední době politicko-ekonomické zájmy dostaly oficiální podporu. Ještě by se snad dalo skousnout, že ministrem odborného resortu se stane politik, který o životním prostředí nic neví. Ale instalace vysloužilého politika, který dlouhodobě vystupoval proti zájmům ochrany přírody, ředitelem národního parku, je opovrhováním logiky věci a obecné slušnosti. Je to, bohužel, jako za komunistů, kdy třeba krejčí rozhodoval o státním rozpočtu. Instalaci Jana Stráského do funkce ředitele parku jsem ironicky nadhodil ve svém článku v Ekolistu někdy v prosinci, bohužel to pak skutečně nastalo.
Měl jsem možnost sledovat postoje Jana Stráského jakožto člen vědecké sekce Rady parku a v uplynulých třech letech i jejího výkonného výboru, který se scházel měsíčně. Jeho odborné znalosti o ochraně přírody (a o tu by v národním parku snad mělo běžet přednostně) jsou nulové. Navíc úplně ztratil i morální kredit, když jako předseda Rady (zvolený převahou hlasů zástupců regionální sekce Rady), odmítl sepsat zápis z Rady, když se mu závěry „nehodily do krámu“. Tím naprosto bezostyšně porušil jednací řád tělesa, kterému sám předsedal. Svůj přístup k ochraně přírody v národním parku demonstroval i na včerejším (7. března 2011) jednání Rady, kde oznámil zrušení sekcí Rady a výrazné snížení počtu vědců v ní. Tím by byl při hlasování Rady, např. o klíčových dokumentech, jakými jsou Plán péče nebo návrh zonace, odborný názor přehlasován neodborníky. Navíc současný ředitel pověřil výběrem zástupců vědecké obce člověka (Stanislava Vacka), který propaguje jednostranný lesnický přístup, čili kácení. Tento člověk se zapsal do povědomí odborné veřejnosti už v lednu roku 1989, kdy v době tzv. Palachova týdne plamenně hovořil do rozhlasu, jak ty „živly“ na Václavském náměstí mu nenechají klid k práci. Co můžeme od takových lidí čekat? Teď tedy budou rozhodovat o odborných záležitostech v národním parku?
Po zvážení situace se včera většina přítomných členů vědecké sekce rozhodla rezignovat a nevstoupit ani do obměněné Rady, pakliže by do ní byli (což by zřejmě stejně nebyli) navrženi. Pokusíme se bránit Šumavu před destruktivními přístupy jinak, než jen dělat „stafáž“, nebo, jak říkal soudruh Lenin (bývalý člen KSČ Stráský si jistě vzpomene) užitečného blba.
reklama
Dále čtěte |
Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Jan Stráský: Kůrovec se na Šumavě musí řešit kácením
Další články autora |
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne
Karel Prach: O Šumavě - o kůrovci a lidechOnline diskuse
To je zvlastni... - 9. 3. 2011 - V.J.Zdravím,čekal bych že komentář k věci by se vztahoval k většině mého příspěvku (první tři odstavce vůbec nekomentujete ... to tedy s nimi souhlasíte nebo jenom nemáte protiargumenty?) Ano, s kyslíkem máte pravdu, vyrábí ho i organismy v moři (a mrtvé zóny v mořích to je další slušná katastrofa), ale slušným producentem jsou i brazilské (přesněji amazonské, patří tam i část bolívie, peru aj.) pralesy a jejich likvidace ovlivní nejenom produkci kyslíku, ale částečně i místní klima. "Ale hlavne, co maji nejaci evropsti "ekologove" od stolu prikazovat co Brazilcum" No právě, přesně tohle jsem měl na mysli. Evropská a americká civilizace zatím ještě (dokud je nevystřídá Čína) mají vedoucí roli. Není náhodou že z 5 stálých členů RB OSN jsou čtyři USA, Francie, Británie a Rusko (ač není čistě evropské). Na Brazílii a další rozvojové státy existuje mezinárodní tlak aby chránily deštné pralesy a chránily ohrožené druhy rostlin a živočichů. Tento tlak nevytváří zdaleka jen ekologové, nejde jenom o zachování původních druhů živočichů, ale i zachování spousty unikátních zdrojů (zdroje nových léků, genetické informace ...). Brazílie a většina států jižní polokoule se musí potýkat s těžkou chudobou. Pokud my nejsme schopní ochránit svoje vlastní přírodní zdroje (a my si to můžeme dovolit, u nás neumírají lidi na špatnou kvalitu pitné vody a jídla máme všichni dost) tak to nemůžeme chtít ani po těchto zemích. A Brazílie je členem mezinárodních organizací a má i mezinárodní závazky, které se biodiverzity a ochrany přírody týkají, to nejsou jen příkazy ekologů. Morální právo chtít po ní, aby tohle dodržovala ale nemáme, když se sami chováme podobně. |
