Karel Makoň: Nalezené vydří mládě. Jeho záchrana může být zároveň problém

Pískající nemotorné vydří mládě s kožichem plným muších vajíček. Našli ho náhodně lidé koupající se u řeky Úhlavy v Plzni pod Černicemi. Mládě hlasitě pískalo na sousedním břehu, snažilo se vyškrábat na břeh, ale moc mu to nešlo. Než ho sebrali, nejdříve nám volali a ptali se, co mají dělat. „Jsme 30 km od Plzně na druhé straně kraje, ale jedeme k vám hned.“ „Zvíře prosím odchyťte, místo nálezu řádně označte a nechte nám jej někde, kde si ho lze vyzvednout. Hlavně pozor, ať vás nekousne. Pokud by odchytit nešlo, tak ho nechte na lokalitě a matka si ho najde“. Jenže mládě vydry je opravdu hodně viditelně poraněné, a tak se ho nálezcům podařilo celkem snadno odchytit a připravit k předání do záchranné stanice živočichů.

Vyzvedáváme mladou vydru stáří cca 2 měsíce. To je přesně ten věk, kdy se matka s mláďaty přesouvá do jiné náhradní nory, tak aby je nenašel potulný samec a mláďata jí nezabil. A právě tento moment je pro vydří mláďata kritický. Potulní samci, auta, psi, lidé, to vše jsou faktory a momenty, kdy může dojít k oddělení, ztracení, poranění či dokonce zabití mláděte či mláďat.

Pravděpodobně to byl i důvod toho, že se vydří mládě našlo a podařilo lidem odchytit. Podle všeho to totiž vypadá, že mladou vydru zmáčkl pes anebo vydří samec. V případě vydřího samce by ale mládě střet pravděpodobně nepřežilo. Pravděpodobnější tedy je pokousání jiným zvířetem, které způsobilo trauma páteře a zadních končetin, které nejsou tak hybné a funkční jako ty přední. Navíc velké množství muších larev v kožichu jasně svědčí i o přítomnosti krve a proti sobě jdoucímu tlaku větších čelistí v oblasti pánve.

Přesto, že povrchová zranění se zdárně hojila a Dominika Lokingová se vydřeti věnovala 24 hodin denně, tak se nám mládě zachránit nepodařilo. Není to ani zdaleka ojedinělý případ a pravděpodobně jsme tentokrát z neznalosti zasáhli do přirozené přírodní selekce. Příroda nám tímto ukázala, že o životě a smrti u divokých zvířat rozhoduje primárně jen ona.

Zhruba po dvou týdnech chovu v zajetí totiž mládě uhynulo, pravděpodobně byl problém ještě i jinde, což se u samců tohoto druhu stává poměrně často. Uhynulé vydře bylo odesláno na pitvu do SVÚ Praha, na výsledek pitvy čekáme.

Celkově však mnohem složitější než samotný umělý odchov mláděte je jeho následné začlenění zpět do volné přírody či jiné využití v chovu v zajetí. Zejména uměle odchované mládě šelmy je všeobecně problém a naše stanice nepatří mezi ty, které by takové zvíře následně vracely zpět do volné přírody. Odchováváte-li malé mládě na kojenecké láhvi, je téměř nemožné, aby si na vás nezvyklo a nebylo zatíženo imprintingem. Takové zvíře pak většinou samo neví, jestli je člověk či zvíře a mezi divokými soukmenovci svého druhu to nemá úplně snadné.

To samé platí i u mláďat srnčí, spárkaté a černé zvěře, zejména u samců. Uměle odchovaný srnec, daněk či divoké prase se v druhém až třetím roce života z 99 % stává pro své okolí velice nebezpečným zvířetem, a to jak pro lidi, tak zvířata.

Proto než jakékoliv mládě v přírodě seberete, pečlivě zvažte, zda je to opravdu potřeba, ony fotografie mláďátek s dudlíkem kojenecké láhve jsou pravda roztomilé, ale ve finále problém neřeší a mláděti, které mělo zůstat venku u své matky, ani nepomohou.

---

reklama

---