https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karol-kalisky-15-rokov-neruseneho-vyvoja-v-tichej-a-koprovej-doline
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karol Kaliský: 15 rokov nerušeného vývoja v Tichej a Kôprovej doline

2.12.2019
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vetrová smršť z 19. novembra 2004 na nepoznanie zmenila tvár Tatier. Silný vietor za dve hodiny doslova sfúkol 12 000 hektárov lesných porastov. Víchrica vyvracala a lámala stromy ako zápalky.. Boli to prevažne umelo vysadené smrekové monokultúry v tatranskom podhorí, ktoré nemohli odolať tak silnému náporu vetra. Ten dosahoval rýchlosť cez 150 km/h. Popadané a zlámané stromy odhalili dovtedy pred zrakmi turistov ukrytý rozsah a nevkus Mesta Vysoké Tatry, rozpínajúceho sa po území národného parku. Smršť spôsobila veľké materiálne škody a vyžiadala si aj ľudský život. Svojou intenzitou a silou šokovala milióny ľudí, niektorí sa dodnes celkom nedokázali zmieriť s predstavou že Tatry aké poznali už nikdy neuvidia.
 

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Emócie pri pohľade na zmenené Tatry stále úplne nevyprchali, no uplynulo už dosť času na to, aby sme mohli začať bilancovať. Po nevyhnutných záchranných prácach a sprístupnení komunikácií sa začalo postupné odstraňovanie drevnej hmoty z kalamitných plôch. Pri celkovom objeme 3 milióny kubických metrov dreva a minimálne takom istom počte stromov bolo až 95% vetrom zasiahnutých plôch rozdelených na obchodné polia a následne vyťažených.

Pre prírodu teda zostalo iba 5%, čiže asi 600 hektárov lesa zasiahnutého vetrovou kalamitou. A to aj napriek odporúčaniam svetovej autority v ochrane prírody - IUCN, ktorá v záujme zachovania štatútu TANAPu ako medzinárodne uznávaného národného parku navrhovala Slovenskej republike ponechať bez zásahu 100% kalamitnej hmoty, nachádzajúcej sa na území všetkých tatranských rezervácií (4. a 5. stupeň), a až 50% všetkých plôch mimo územia rezervácií s priradeným tretím stupňom ochrany.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ciele národného parku sa po dlhých rokoch bojov proti štátu a drevárskej loby podarilo obhájiť a naplniť aspoň v Tichej a Kôprovej doline. Tie sa ako jediné z tatranských dolín po kalamite nakoniec podarilo v celosti ochrániť, čo umožnilo prirodzený vývoj kalamitných plôch bez ťažbových a následných "lesopestovných" zásahov.

Nebudem viac zaťažovať číslami ani detailami toho čo všetko bolo potrebné pre ochranu tohto územia spraviť a kto všetko sa o to pričinil. Ja za všetkých ďakujem Erikovi Balážovi, pretože to bol práve on kto pred vyše 20 rokmi oprášil staré a nikdy v praxi nerealizované koncepcie TANAPu a začal usilovne pracovať na myšlienke úplnej ochrany týchto dvoch nádherných dolín ležiacich v srdci Tatier.

A teraz sa môžme spolu pozrieť, ako to tam, v Tichej a Kôprovej doline dnes, po 15 rokoch od kalamity vyzerá.


reklama

foto - Kaliský Karol
Karol Kaliský
Autor je filmař a fotograf (tatranské) přírody. Spoluvytváří web wildlife.sk.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

2.12.2019 16:50
Myslím, že je povinnost, vzhledem k ochraně klimatu, maximum dřeva vytěžit a zužitkovat. V Tatrách to tedy proběhlo správně! Uvidíme za 50 let, jak moc se budou vytěžené a nevytěžené plochy lišit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

3.12.2019 00:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Budou se lišit podle toho co tam kde sázeli. Pokud zase jen SM, tak si troufám předpovědět, že za těch 50 let tam bude opět jen kalamitní holina.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2019 10:38 Reaguje na Čech M.
A kdyby to vytěžili a nechali být, jaký rozdíl byste čekal?
Odpovědět
ČM

Čech M.

3.12.2019 11:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Skoro žádný, s tím malým rozdílem, že spousta těch ptáků , které jsou na fotkách by tam dnes pravděpodobně nežilo.
Ale ona se dá udělat i střední varianta, že část stromů se odtěží a zbytek, méněcenný se ponechá na místě, protože by stejně skončil v kamnech a pro klima tedy žádný přínos.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2019 13:19 Reaguje na Čech M.
Rozumný názor. Tahat palivové dříví z Tatranských svahů nedává smysl.

Proč ale funguje vše extrémním způsobem je na zamyšlení. Postoj autora vůči těžařům není vstřícný ani náhodou.

Náhrada fosilních paliv dřevem ale má smysl. Problém je, že se RD, kde se ročně spálí 20 m3 dřeva, považuje za ekologické řešení.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist