Kateřina Davidová: Česká republika nedostatečně investuje do dekarbonizace, dostupné zdroje přitom má
Zatímco členské státy jednají v tuto chvíli o nové podobě evropského rozpočtu na období po roce 2021, přední evropská organizace zaměřující se na klimatickou změnu, Climate Action Network Europe (CAN Europe), zveřejnila analýzu čerpání evropských fondů členskými státy EU za období 2014–2020. Ta odhalila, že v průměru pouhých 9,7 % z dostupných zdrojů pro soudržnost a regionální rozvoj bylo použito na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Pro zajištění ekonomicky a energeticky udržitelného zotavení po koronavirové krizi musí státy EU investovat v novém období více prostředků do budování nízkoemisní infrastruktury, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů.
V případě České republiky lze vysledovat paradox v upřednostňování projektů, které mají klimaticky neutrální až negativní dopad a negují tak pozitivní efekt těch, které celkovému snížení emisí přispívají. To se týká především oblasti Doprava a inovace, kde se projekty z velké většiny problémy klimatické změny vůbec nezabývaly. Velké rezervy má Česko také v oblasti využití evropských prostředků na dosažení energetických úspor.
Někteří čeští političtí představitelé často odmítají rychlejší dekarbonizaci ekonomiky kvůli vysokým nákladům. Ukazuje se však, že Česká republika doposud nebyla schopna využít dostupných finančních zdrojů určených právě na tato opatření. Mělo by být českou prioritou tento stav do příštích let napravit a finance na dekarbonizaci čerpat.
Bez ohledu na všechny nedostatky v procesu čerpání jsou evropské fondy pro Českou republiku stále nepostradatelným zdrojem investic – v období 2015-2017 tvořily dotace z nich až 43 % všech investic v zemi. Opakování stejných chyb v následujícím období by měla předejít mimo jiné i nová Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo v létě minulého roku.
V současné době se rozhoduje o podobě operačních programů pro další rozpočtové období, stejně jako o zcela nových finančních nástrojích určených pro transformaci našich ekonomik, jako jsou Modernizační fond a Mechanismus spravedlivé transformace. Stovky miliard korun, které tam budou k dispozici, mohou být potřebným stimulem a východiskem z koronavirové krize.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (76)
Richard Vacek
17.5.2020 06:43Pavel Hanzl
17.5.2020 08:28 Reaguje na Richard VacekOvšem nový blok v Dukovanech má být v nejlepším případě spuštěn někdy v roce 2037, což je pozdě, do té doby musí být emise CO2 na daleko nižších hodnotách, než dnes. A toho lze dosáhnout pouze rychlým rozvojem OZE (u nás především fve), což se neděje. Nemáme dobrý zákon a podpora byla snížena na minimum, přitom je dělána blbě.
Jan Šimůnek
17.5.2020 09:39 Reaguje na Pavel HanzlOZE jsou nesmysl a budou jím, dokud nebude možné energii z nich efektivně akumulovat. Což pořád ještě naráží na problémy na úrovni základního výzkumu.
Daniel Višňovský
17.5.2020 19:10 Reaguje na Pavel HanzlKrejcar Stanislav
17.5.2020 22:09 Reaguje na Daniel VišňovskýJan Šimůnek
18.5.2020 08:43 Reaguje na Krejcar StanislavPavel Hanzl
18.5.2020 11:54 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
18.5.2020 11:57 Reaguje na Jan ŠimůnekMožná, že by to utáhlo i váš RD, ale s odřenýma ušma.
Loni bylo na světě instalováno asi 5000 GW ve fve různého typu. Na chatu skutečně dobrý.
Jan Šimůnek
19.5.2020 07:19 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
18.5.2020 11:43 Reaguje na Krejcar StanislavJinak tedy v pojmech atomová elektrárna a vodíková elektrárna trochu tápu.
A ten černobil fakt už nepiště, z toho teče krev z očí.
Jan Šimůnek
17.5.2020 08:37Pavel Hanzl
17.5.2020 09:27 Reaguje na Jan ŠimůnekVýkyvy mají jen rakouské větřáky, ženoucí špačky na naše vinice. S tím by se mělo něco dělat.
Jan Šimůnek
17.5.2020 18:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.5.2020 09:23 Reaguje naJeho zplodiny patří mezi nejtvrdší jedy vypouštěné lidmi no ovzduší, ovšem v největším objemu. Celé tohle odvětví by mělo platit skutečnou cenu elektřiny, včetně externalit. Tak, jak to chceme po OZE.
Jan Šimůnek
17.5.2020 09:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.5.2020 11:33 Reaguje naNaše ekonomika je zatížena loupežnickým babišistánem, to je fakt, ale i tak by na náhradu uhláků měla levou zadní. Stačilo by mít dobrý zákon o fve a veškerou kapacitu, kterou bychom vyškrtli odstavením uhláků, by nahradili lidé sami za svoje peníze. Pokud by se ještě změnil daňový systém (zrušily by se parazitní daně i daň z příjmu, DPH na panely a baterie atd.) mohla by se nasadit uhlíková daň na elektřinu, velmi rychle by se fve rozběhla.
Bez stamiliard za nesmyslného mastodonta. Tím by se dala odstavit velká část uhláků, ovšem na dokončení dekarbonizace by bylo jít do nových JE, ovšem v moderním provedení mikrozdrojů, které za pár let už budou asi komerčně běžně k dostání.
Tohle by mohlo probíhat do konce desetiletí, ovšem naivita z toho přímo čiší, já vím, jsme země naopak a hned tak se to nezlepší.
Jan Šimůnek
17.5.2020 13:12 Reaguje na Pavel HanzlMikrozdroje neopustily prkna (či spíš monitory) projekčních kanceláří. Nemůžete je zaměňovat za zdroje na ponorkách a jiných typech lodí, protože u těch se tolerují daleko větší bezpečnostní rizika.
Klasické jaderné elektrárny, jaké představují Dukovany nebo Temelín, představují osvědčený a vyzkoušený zdroj s minimem rizik (protože naprostá většina vážných havárií byla na reaktorech jiného typu. Podobný měli jen ve Fukušimě, ale tam byla chyba hlavně v krizovém managementu mimo elektrárnu.
Pavel Hanzl
18.5.2020 07:44 Reaguje na Jan ŠimůnekPodívejte se do jakékoliv normální země a zjistíte, že do toho tam lidé jdou.
Navíc i bez zálohy JE.
Jan Šimůnek
18.5.2020 08:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.5.2020 09:02 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
18.5.2020 16:13 Reaguje naPavel Hanzl
18.5.2020 21:52 Reaguje naAle Němčouři otevřeli novou, jenže 4 staré vyřadili.
Jan Šimůnek
18.5.2020 13:26 Reaguje na Pavel HanzlMilan G
17.5.2020 14:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.5.2020 09:11 Reaguje na Daniel VišňovskýPavel Hanzl
18.5.2020 12:11 Reaguje naJan Šimůnek
18.5.2020 13:29 Reaguje na Pavel HanzlOdstřižen od sítě si dělejte, co chcete. Třeba hoňte cvičené lišky kolem ebonitové tyče.
Pavel Hanzl
18.5.2020 13:40 Reaguje na Jan ŠimůnekMraky, noc atd. vykompenzuje domácí lionka.
Nevykompenzuje listopad, prosinec, leden.
Někam si to uložte, po stopadesátý už to psát fakt nebudu. Žádnou horkou zálohu na nic nepotřebujete, pokud by bylo v systému takových fve hodně, stačilo by mít zálohu třeba v odepsaném uhláku, která by jela jen 3 měsíce v roce.
Jan Šimůnek
19.5.2020 07:27 Reaguje na Pavel HanzlJe úplně jedno, jestli ty panely a větrníky jsou připojeny na síť rovnou, nebo jestli podle aktuálního počasí skáče váš odběr.
"Lionka", která by utáhla standardní spotřebu standardního RD by stála pomalu víc, než ten dům samotný. A bylo by to jako sedět na sudu dynamitu (exploze v případě jakékoli poruchy baterie). Už se přišlo na to, že nabitá baterka elektromobilu udělá při havárii větší průšvih než plná nádrž, a tady by té energie muselo být ještě podstatně víc.
Pavel Hanzl
18.5.2020 14:07 Reaguje navaber
17.5.2020 19:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.5.2020 09:04 Reaguje na vaberhttp://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Pavel Hanzl
18.5.2020 12:14 Reaguje naPavel Hanzl
18.5.2020 16:00 Reaguje naPavel Hanzl
18.5.2020 21:57 Reaguje naNuscale nemůže mít ceník, nemá hotové licenční řízení. Třeba už letos na podzim?
Miroslav Vinkler
17.5.2020 21:39Ubývá hmyz, drobná zvěř , v lesích nezabloudíš, protože jsou místo nich holiny, podzemní voda promořená průmyslovou chemií , začínáme bojovat o pitnou vodu , z polí jsou zatvrdlé polygony pro přehlídku těžké techniky agrobaronů apod., ale my budeme dekarbonizovat a vítat migranty u Znojma !
Pavel Hanzl
18.5.2020 07:46 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
18.5.2020 08:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.5.2020 08:57 Reaguje na Jan ŠimůnekSeverní Čechy byly prohlášeny za největší totálně zdevastované území na světě, taky tehdy padly Krušné hory i Jizerky, v řekách tekly spíš ropné deriváty než voda a když v Brně napadl sníh, do rána byl černý. Potraviny byly promořeny herbicidy a pesticidy tak důkladně, že dodnes máme u starší populace největší výskyt rakoviny tlustého střeva i kloubních a šlachových potíží.
Pavel Hanzl
18.5.2020 08:59 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
18.5.2020 13:35 Reaguje na Pavel HanzlA je docela zajímavé, jak se z toho dotčená krajina poměrně rychle dostala (a opět je to kontrast třeba s tou ekologicky zničenou Šumavou).
Nevím jak kloubní potíže, ale herbicidy mezi významnými rizikovými faktory kolorektálního karcinomu opravdu nefigurují.
Petr Eliáš
18.5.2020 15:19 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://www.vulhm.cz/o-ustavu/seznam-utvaru/ekologie-lesa/vapneni-a-hnojeni-lesnich-porostu/
https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/04/kniha_Vapneni_lesu.pdf
Jan Šimůnek
19.5.2020 12:18 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
19.5.2020 07:31 Reaguje naZesílení počtu hmyzu ve vzduchu zase pozoruji na feldě, opět provozované léta.
Pavel Hanzl
18.5.2020 12:16 Reaguje na Petr EliášPavel Hanzl
18.5.2020 08:50Nádherným příkladem je, že náš ministr zdravotnictví Vojtěch prohlásil, že se u nás bude vyvíjet lék proti covidu a že jsme do toho dali nějakých 100 miliónů. Vědci v tomto oboru mu napsali, že je úplný idiot, protože ten výzkum stojí stovky miliard a v Evropě už běží centrální vývoj, na které se skládají evropské státy i soukromníci. A Česko dalo jen nějakou symbolickou sumičku, menší než sama Angelina Jolie.
Tohle není už jen babišistický diletantismus, to je už cílená sabotáž.
Jan Šimůnek
18.5.2020 13:44 Reaguje na Pavel HanzlK té vakcíně existuje mnoho potenciálních cest, v optimistickém případě je jedna nebo více správných, v pesimistickém se nám (jakožto lidstvu) žádnou vakcínu nepodaří vyrobit.
A nikdo vám, mimo profesionálních věštců z kříšťálové koule, neřekne, která cesta k fungující vakcíně povede a která ne. Souběžný výzkum více pracovišť po různých cestách zvyšuje pravděpodobnost, že se tu vakcínu podaří najít, oproti stavu, kdy by to dělala jedna "Velká Celosvětová Laboratoř" a vylučovala jednu cestu k tomuto cíli po druhé.
Není vůbec vyloučeno, že ta šestka na pomyslné kostce padne zrovna nám.
I Američané, když v rámci projektu Manhattan vyvíjeli jadernou bombu, šli dvěma zcela odlišnými cestami. Měli štěstí, a tak uspěli na obou (takže Hirošima dostala bombu na bázi obohaceného uranu, Nagasaki na bázi plutonia). Nicméně v době, kdy se do toho pouštěli nebylo jasné ani to, zda je takovou bombu vůbec možné sestrojit (a Němci zdechli na tom, že měli při prvních pokusech znečištěný grafit, takže těžce nadhodnotili velikost kritické dávky na úroveň která jim byla technicky nedostupná; a na ten omyl naštěstí přišli pozdě).
Pavel Hanzl
18.5.2020 14:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže šestka může padnout jen tomu, kdo hodí kostkou. A na to my skutečně nemáme, odborníci to Vojtěchovi jasně napsali.
Jan Šimůnek
19.5.2020 07:35 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
18.5.2020 13:45 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
18.5.2020 14:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.5.2020 16:01 Reaguje na Richard VacekKarel Zvářal
18.5.2020 18:01 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
18.5.2020 20:11 Reaguje na Karel ZvářalDnes už je díky internetu propojený celý svět a prakticky na každém problému pracuje souběžně na celém světě v mnoha institucích mnoho lidí. Kdo chce uspět, musí zvládnout vysoké množství práce v co nejkratším čase neboli potřebuje mnohočlenný tým. A to je právě náš problém. Génius zapálený do oboru by se možná objevil, ale pracovní tým vyžaduje soustředit lidi pracující spíš na komerční bázi, za odměnu a na to u nás nejsou dostatečně vysoké platy. Přirozeně výjimka se objevit může. Ale dnes géniové spíš od nás jezdí pracovat tam, kde jsou podmínky lepší.
Na druhé straně to propojení v podstatě online internetem způsobuje, že cokoliv běžnějšího "menšího" se u nás rozhodneme dělat, stačí krátká příprava rešeržováním internetu, případně navazováním kontaktů a je zaručeno, že začneme s prací na přední globální úrovni a využijeme nejnovějších , právě získaných poznatků. Nebude se dělat práce, kterou už někde udělal někdo jiný, ale rovnou se naváže na nejnovější a bude se v tom pokračovat.
Jan Šimůnek
19.5.2020 12:21 Reaguje na Radim PolášekJan Šimůnek
19.5.2020 07:39 Reaguje na Richard VacekLukáš Kašpárek
19.5.2020 08:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.5.2020 12:21 Reaguje na Lukáš KašpárekRadim Polášek
18.5.2020 20:16Něco jiného je udržitelná dekarbonizace, to znamená postupná dekarbonizace až tehdy, když je jistota, že za ten dekarbonizovaný produkční prostředek máme rovnocennou nekarbonovou náhradu. A tuto udržitelnou dekarbonizaci právě děláme.