Kateřina Lánská: Redaktorka Zlámalová zkritizovala klimatický kurz Člověka v tísni. Aniž by kurz kdy viděla
Rádi bychom uvedli na pravou míru několik chyb a zavádějících informací, které se objevily v textu Lenky Zlámalové. Autorka se pokusila analyzovat příčiny "strachu z blížící se ekologické katastrofy" u mladých lidí, který má podle výzkumu Medianu 71 procent mladých, nikoli 68 procent, jak píše, ale to je nepodstatný detail. Jako hlavní viníky uvádí veřejnoprávní média, zejména rádio Wave a neziskovky, jmenovitě Člověka v tísni, a jako příklad uvádí kurz o klimatu spuštěný před necelým měsícem. Ten sice neviděla, ale jeho krátká anotace na webu jí umožňuje rozvinout fantazie o "politických neziskovkách", jejichž funkcí je podle jejích slov vytvářet katastrofické vize za veřejné peníze.
Stejně volně postupuje při "analýze" rozpočtu Člověka v tísni. Pokud by se pokusila o podrobnější rozbor financování, možná by zjistila, že z jí uváděných 86 milionů na "politickou divizi, která se snaží ovlivňovat to, co se děti učí ve školách", jdou tři čtvrtiny na festival dokumentárních filmů Jeden svět a podporu dětí ze sociálně vyloučených lokalit, přičemž část peněz pochází od individuálních dárců a ze soukromých zdrojů, nikoli ze státního rozpočtu, jak píše (viz výroční zpráva, str. 73). Kritiku zaměření a cílů kurzu si pak Lenka Zlámalová vyloženě vyfabulovala ze stručné webové anotace, aniž by se pokusila zjistit, co je obsahem zmíněného on-line kurzu.
"Pozoruhodná je zmínka o poznatcích ze společenskovědní oblasti. Nejspíš to bude referování o tom, jak se boj proti klimatické změně stal hlavním politickým tématem a jak je potřeba se atmosféře doby přizpůsobit," děsí své čtenáře Zlámalová. Pokud se jí to povedlo, rádi bychom věci uvedli na pravou míru.
Pokud nám nevěříte, přesvědčte se sami
Cílem kurzu je nabídnout učitelům, kteří chtějí o změně klimatu učit, informace založené na pozorování dopadů probíhajících klimatických změn a stále se zpřesňujících předpovědí vývoje globálního klimatu vycházejících z aktuálních vědeckých poznatků.
Informace o tom, jak je možné se na změnu klimatu adaptovat a jak je možné ji zmírňovat, včetně konkrétních příkladů, a jak se ke změně klimatu staví globální společenství či jednotlivé státy. Chceme učitelům nabídnout nástroje a zdroje informací, které jim pomohou o změně klimatu učit tak, aniž by to vedlo k podpoře apatie či ignorace. A aby výuka o fenoménu, který ovlivňuje náš život již dnes, v žácích podporovala naději, že klimatickou krizi lze zvládnout. V kurzu se nezaměřujeme na klimatickou politiku, to necháváme v kompetenci politikům. Kurz je faktický, nikoli aktivistický. Pokud tomu snad Lenka Zlámalová z nějakého důvodu přesto nevěří, je možné se do kurzu zapsat a přesvědčit se na vlastní oči.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Katka Pazderů
31.1.2020 06:41Jiří Svoboda
31.1.2020 15:23 Reaguje na Katka PazderůRichard Vacek
31.1.2020 06:52Řepka, uhlí - fuj.
Fotovoltaika - huj.
Jaderná energie - mlčení.
I přes pěkné zpracování je celkové vyznění kurzu odporné a nedivím se, že nezkušení mladí z něj mohou podléhat klimatické úzkosti. Kurz mimochodem nabízí i terapii těm, kteří environmentální žal utrpí.
Stanislav Hrouzek
31.1.2020 09:47Tak to svěřil Zlámalové...
Pavel Cincera
31.1.2020 10:11Jiří Svoboda
1.2.2020 16:59 Reaguje na Pavel CinceraVy tam nabádáte kromě jiného i ke kritickému myšlení založeném na úplném souboru poznatků. To zásadní je, myslím, žáky upozornit i na to, že intenzivně řešit tento gigantický bezprecedentní celoplanetární problém nevhodnými či nesprávnými prostředky může vést k mnohem vážnějším důsledkům, než problém vůbec neřešit. Ty peníze vyhozené z okna použitím neúčinných řešení mohou odradit nebo chybět někde jinde či pro použití pro účinná řešení.
Ta Ačova část je víceméne bezproblémová a nepokazil ji. Tam je víceméně shoda na diagnóze nemoci i jejích příčinách - to je ta úloha vědců. Dál je ale vakuum a smysluplnou a účinnou léčbu zatím nikdo neprovádí a ani není naděje, že by se v tomto něco v dohledné době změnilo. A teď je ta otázka. Zamlčovat tuto skutečnost před žáky nebo jim dávat neoddůvodněnnou naději, že se problém nějakým zázrakem podaří zlomit?
Jan Šimůnek
1.2.2020 09:34Vladimir Mertan
2.2.2020 13:06Jiří Svoboda
2.2.2020 17:07 Reaguje na Vladimir MertanTa ideologie je uplatňována v současném "(ne)řešení" problému a tou by děti neměly být masírovány.
Vladimir Mertan
2.2.2020 22:57 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
3.2.2020 10:45 Reaguje na Vladimir MertanTo, že 0.04% má velký vliv přenechte elementární fyzice a považujte to za fakt, byť to hlava mnohých nebere.