Klimatická žaloba: Míříme k Nejvyššímu správnímu soudu, již podruhé
Co je Klimatická žaloba?
Spolek Klimatická žaloba ČR byl založen v roce 2019 a sdružuje zhruba 300 obyvatel České republiky, kteří jsou znepokojeni neaktivitou státu v oblasti ochrany klimatu. Spolu s dalšími žalobci, na jejichž živobytí změna klimatu přímo dopadá, spolek připravil a podal správní žalobu na Vládu ČR a čtyři příslušná ministerstva pro takzvaný nezákonný zásah. Podle žaloby a odborných posudků, které spolek nechal vypracovat, vláda dosud nepřijala dostatečná opatření k mitigaci (omezování) emisí a adaptaci (přizpůsobení) na změnu klimatu, čímž porušují lidská práva občanů ČR i závazky vyplývající z mezinárodních dohod. Cílem žaloby je přimět vládu a zodpovědná ministerstva k přijetí skutečně účinných opatření proti dalšímu zhoršování klimatické krize.
Jak dosud probíhalo soudní jednání?
Klimatickou žalobu připravili odborníci z firmy Frank Bold Advokáti, k soudu byla podána v dubnu 2021. Po 15 měsících soudního řízení vydal Městský soud v Praze v červnu 2022 rozsudek, kterým dal spolku za pravdu v oblasti mitigace a nařídil ministerstvům přijmout ambicióznější klimatický cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030, který vychází z Pařížské dohody i platných nařízení EU. V oblasti adaptace pak soud shledal, že k nezákonnému zásahu nedošlo, současně také určil, že Vláda ČR sama o sobě není orgánem odpovědným za ochranu klimatu.
Ministerstva následně podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Současně však na vydaný rozsudek odmítla reagovat a nepřijala žádná dodatečná opatření, ačkoliv rozsudek již tehdy nabyl právní moci (ve správním soudnictví totiž podání kasační stížnosti neodkládá účinek rozsudku). Tím byl opět porušen právní řád ČR, který ale proti ignorování správního rozsudku ze strany ministerstev nepřipouští žádné opravné prostředky.
Nejvyšší správní soud pak v únoru 2023 rozsudek Městského soudu zrušil a žalobu mu vrátil k dalšímu projednání. NSS totiž shledal, že Městský soud dostatečně neodůvodnil nařízení cíle ve výši právě 55 % do roku 2030; odborné posudky dodané žalobci přitom ukazují, že emisní cíle Česka by pro skutečně účinnou mitigaci měly být ještě vyšší. Městský soud v Praze následně v říjnu 2023 vydal nový rozsudek, ve kterém se přiklonil k argumentaci NSS a žalobu kompletně zamítl jako nedůvodnou.
Proti poslednímu rozsudku Městského soudu v Praze žalobci podali kasační stížnost, jednání se tak podruhé přesune k Nejvyššímu správnímu soudu.
Co se bude dít dál, a co je cílem žalobců?
Pokud NSS zamítnutí klimatické žaloby potvrdí, plánuje spolek podat ústavní stížnost. Ústavní soud je v Česku nejvyšším ochráncem lidských práv, a o Klimatické žalobě dosud nerozhodoval.
Podle žalobců má ústavní stížnost šanci na úspěch i vzhledem k tomu, že klimatická krize prokazatelně zasahuje do základních práv obyvatel ČR a stát má pozitivní povinnost tato práva chránit. Ministerstva dosud tvrdila, že opatření na ochranu klimatu přijímat nemusí, protože v Česku neplatí žádný zákon, který by jim to konkrétně nařizoval. Tato argumentace by však u Ústavního soudu neměla uspět, protože absence klimatického zákona nezbavuje ministerstva obecnější povinnosti chránit obyvatele ČR před důsledky klimatické krize, naopak ukazuje na trvající nečinnost státu v ochraně práva na příznivé životní prostředí.
Ústavní soud může všechna předešlá soudní rozhodnutí zrušit a přikázat správním soudům, aby žalobu projednaly znovu a s ohledem na práva zaručená Ústavou. Pokud ústavní stížnost uspěje, bude to mít zásadní dopad na další činnost správních orgánů a soudů v oblasti ochrany klimatu, a výrazně to pomůže mnoha jednotlivcům i organizacím, požadujícím ochranu environmentálních práv úřední i soudní cestou.
Bližší informace o členství ve spolku najdete na webu https://www.klimazaloba.cz/jak-se-pridat/
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Robert Axamit
23.12.2023 00:54Richard Vacek
23.12.2023 07:14Ti totiž často z rozmaru lehkovážně něco "nezávazného" podepíší a následně se může ukázat, že nezávislý soudce to pokládá za závazné. Pak následuje mrhání prostředků na nesmysly.
Viktor Šedivý
23.12.2023 21:39Jiří Svoboda
24.12.2023 16:26Richard Vacek
24.12.2023 16:59 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Řezáč
25.12.2023 07:56 Reaguje na Richard VacekViktor Šedivý
25.12.2023 09:47 Reaguje na Jiří SvobodaPůst před Velikonocemi také dodržují jen křesťané a židy ani muslimy s tím neotravují.
Jiří Svoboda
25.12.2023 10:33 Reaguje na Viktor ŠedivýTo, že ta hra je jen velmi nákladná šou pro 8 miliard diváků, je zcela jiný problém. V tom se asi shodneme.
Zkuste, prosím tyto dvě úrovně rozlišovat a nepřijímejte pštrosí taktiku. Když v něco nevěříte, neznamená to, že to není.
Vladimir Mertan
25.12.2023 11:44 Reaguje na Jiří Svobodavaber
25.12.2023 12:34 Reaguje na Vladimir Mertanparadoxně, oteplení tam přineslo deště, které tam dříve nebyly a malí tučňáci co nemají ještě peří ,nepřežijí ,protože déšť jim smáčí chmíří a ti neudrží tělesnou teplotu,
opravdu to vše nevidíte, nebo nechcete vidět
Vladimir Mertan
25.12.2023 13:31 Reaguje na vaberV podstate súhlasím s p. Svobodom, že by sa niektoré javy nemali spájať, ale skúmať osobitne. Totiž, dôležité je čo spôsobilo roztopenie snehovej pokrývky v tej časti ANtarktídy, alebo možno A. poloostrova čo dokonca ostrova Južná Georgia. Ak to bol - je prirodzený cyklus, tak je asi zbytočné kvôli tomu zavádzať elektromobily. Ak to spôsobilo CO2, taktiež je zbytočné zavádzať elekromobily, pretože to nepomôže. :-) Počas existencie života na Zemi vyhynulo 99% druhov ktoré tu boli. Z histórie vieme, že život je viac citlivý na ochladenie a najväčšie vymierania boli spôsobené chladom. Určite Vám včelári potvrdia, aký bol tento rok zlý pre včely. Studená jar a nedostatok potravy spôsobili veľké škody. Ešte horšie dopadli motýle a ďaľší hmyz.
vaber
26.12.2023 09:09 Reaguje na Vladimir Mertanovšem mnozí budou stále říkat, já nic já muzikant, nějaké drobky nevadí a je to normální,
tak potom musí člověk,tedy lidstvo ,dostat pořádně přes držku a náprava bude vyřešena ,to se v minulosti vždy stalo, jak vy říkáte
Vladimir Mertan
26.12.2023 10:21 Reaguje na vabervaber
27.12.2023 09:19 Reaguje na Vladimir Mertančlověk prý vypustí 36miliard tum CO2 každý rok ,což by bylo
36 km3, kdyby 1m3 CO2 vážil 1tunu,
a to vše v atmosféře zůstane a nespadne, jako prach sopky ,
tak ovlivňuje člověk atmosféru nebo ne, sopka ano, člověk ne?
samozřejmě vše je smrtelné a nějak skončí i tato civilizace a když to lidé chtějí urychlit díky své hlouposti, nic jim v tom nezabrání
Jiří Svoboda
25.12.2023 12:53 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
25.12.2023 20:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.12.2023 13:53 Reaguje na Vladimir MertanCo je na těchto fyzikálně dobře podložených tvrzeních špatně?
Vladimir Mertan
26.12.2023 17:58 Reaguje na Jiří Svoboda288 K. It is then assumed that the earth is 33 K warmer that it would be without the IR radiation
field in the atmosphere. This is just meaningless climate algebra. The spectral distribution of the
LWIR flux returned to space is not that of a black body. It is simply a cooling flux that is emitted
from many different layers of the atmosphere at different temperatures. The emission from each
layer is modified by absorption and emission within the layers above. There can be no ‘effective
emission temperature’ of 255 K [Clark and Rörsch, 2023; Möller, 1964]. Similarly, an average
planetary surface temperature of 288 K is just a number with no physical meaning [Essex et al.
2006].
Jiří Svoboda
26.12.2023 18:35 Reaguje na Vladimir MertanV oblasti tepelného vyzařování je zemský povrch velmi černý, byť v optické oblasti černý rozhodně není.
To, že emisní spektrum Země neodpovídá záření černého tělesa je dáno právě přítomností skleníkových plynů v atmosféře. Kdyby tam skleníkové plyny nebyly, zářila by do vesmíru (při daném příkonu ze slunečního záření) jako černé těleso při teplotě 255 K.
Co je to za blbost říkat, že průměrná teplota zemského povrchu 288 K nemá fyzikální význam. To může napsat či citovat jen opravdové pako.
Vladimir Mertan
27.12.2023 08:29 Reaguje na Jiří SvobodaSkúste sa zamyslieť ako získate takúto "priemernú" teplotu. Zase budem citovať Richarda Lidzena: Budeme priemerovať teplotu na Kilimandžáre a pri Stredozemnom mori.
Pokiaľ ste si nevšimol, 2/3 zemegule sú pokryté oceánom, aj ten prijíma a vyžaruje ako čierne teleso?
Tvrdíte že bez skleníkových plynov by bola teplota o 33°C nižšia. Funguje takáto fyzika aj na planéte Mars, kde je 20x viac CO2 ako na Zemi?
Naozaj nemá zvyšná neskleníková atmosféra žiadnu funkciu pri zadržiavaní tepla a regulácii teploty na Zemi?
Jiří Svoboda
27.12.2023 09:57 Reaguje na Vladimir MertanKdo tvrdil, že oceán přijímá A vyzařuje elmag. záření jako černé těleso? Zkuste se nad sebou zamyslet, kde je původ těch blbostí, které píšete.
A proč by skleníkový jev neměl fungovat i na Marsu? Bude zjevně slabší, protože tam výrazně chybí vodní pára.
Neskleníková atmosféra je pro tepelné záření transparentní a teplo nezadržuje. Molekuly neskleníkových plynů nemají energetické přechody, které umožňují absorbci a emisi fotonů o vlnových délkách odpovídajících tepelnému záření Země. Proto jsou neskleníkové. Jinak než zářením se teplo ze Země dostat nemůže. Atmosféra má jistě nějakou tepelnou kapacitu a umožňuje transport tepla i prouděním. To se ale na globální tepelné bilanci (o tom diskutujeme) neprojeví.
Vladimir Mertan
27.12.2023 14:05 Reaguje na Jiří SvobodaTeraz poďme naspäť na Zem. Je zjavné, že atmosféra sa dokáže zahriať aj dotykom s teplejšími telesami.
Takže určite na Zemi vzniká teplý vzduch. Ten sa podľa Vás nemá ako ochladiť, pretože nie je schopný vyžarovať teplo. V takom prípade by ale museli chladiacu úlohu prevziať skleníkové molekuly. Tie predsa vyžarujú teplo všetkými smermi, takže by podľa Vás mali atmosféru vlastne ochladzovať.
Ak ale pripúšťate transport tepla prúdením, tak potom musí byť takýto trasport možný aj výškovo a nielen niekde do strán. Predsa ak je teplo prenesené do vyšších hladín atnosféry, tak sa už odtiaľ nemá ako vrátiť späť na Zem.
Jiří Svoboda
27.12.2023 17:22 Reaguje na Vladimir MertanCo tím povídáním o Marsu sledujete?
Sleníkové plyny se ohřívají od tepelně zářícího povrchu. V čem zase máte problém?
Vzduch proudí i vertikálně a adiabaticky se s poklesem tlaku (rostoucí výškou) ochlazuje. Když vzduch někde stoupá, musí jinde zase klesat. Opravdu nechápu, kam takovými chaotickými úvahami směřujete. Pokud si v nich neuděláte pořádek, opravdu vám nezbývá než slepě věřit vašim guru ala Pokorný. Minochodem ten se chová jako správná celebrita: napíše článek se spoustou hloupostí a odmítá diskutovat.
Vladimir Mertan
27.12.2023 19:17 Reaguje na Jiří SvobodaMars je výborný príklad na to aby sme zistili ako skutočne fungujú skleníkové plyny. Má v atmosfére 95% CO2 a aj pri 100x menšom tlaku ako na Zemi má stále atmosféru oproti Zemi veľmi skleníkovú. Nakoniec podľa práce https://www.researchgate.net/publication/338356357_Refutation-of-Nikolov-and-Zeller-universal-theory-of-climate na všetkých planétach slnečnej sústavy platí že výsledná teplota záleží od slnečného príkonu a tlaku atmosféry.
Vladimir Mertan
27.12.2023 19:21 Reaguje na Vladimir MertanJiří Svoboda
28.12.2023 11:21 Reaguje na Vladimir MertanJe třeba rozlišovat, co je a co není pro GLOBÁLNÍ oteplování planety rozhodující a o tom se předně bavit. Vy pořád vytahujete nějaké efekty druhého řádu, které nejsou aplikovatelné pro současné globální oteplování. Taková diskuse nemá smysl.
Asi by bylo dobré, kdybyste pochopil, co je psáno v tom vámi citovaném článku a nepsal tu bludy. Úryvek z abstraktu: "The point is that it was not the increase in pressure that caused the increase in temperature but vice versa. The relevance of this is that we see many attempts to explain why the surface temperature of planets is greater than that which direct solar radiation to the surface could achieve. So some people say the high pressure is causing the temperature to be hotter. That is simply not the case. Correlation does not imply cause."
Jiří Svoboda
25.12.2023 12:57 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
25.12.2023 20:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.12.2023 13:55 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
26.12.2023 18:00 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.12.2023 18:39 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
27.12.2023 08:14 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.12.2023 09:58 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
27.12.2023 14:09 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
29.12.2023 11:15 Reaguje na Vladimir MertanJiná věc, zda se oni považují za celebritu (a podle toho se i chovají, viz třeba Pokorný) a zda jsou tak vnímáni společností.
Ladislav Metelka
2.1.2024 10:37 Reaguje na Vladimir MertanRichard Vacek
25.12.2023 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaMimochodem za předchozí doby meziledové bylo takové teplo, že v Británii žili hroši. Myslíte, že se jednalo o nějakou katastrofu? Vždyť právě takové příznivé klima tehdy umožnilo předchůdci člověka, aby se rozšířil do Evropy.
Jiří Svoboda
26.12.2023 14:03 Reaguje na Richard VacekTaké si můžete říci, že když ten vlak stejně jede, nemusíte platit za cestu jízdné.
Viktor Šedivý
27.12.2023 13:34 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.12.2023 17:31 Reaguje na Viktor ŠedivýKaždopádně je hloupost, aby byl globální problém velmi draze řešen jen někde lokálně a jiní na to kašlali.
Viktor Šedivý
27.12.2023 14:04 Reaguje na Jiří Svoboda-----
Že je šou nákladná, to je pravda - bohužel není nákladná pro osm miliard ale pro necelou půlmiliardu. Zbytek světa se válí smíchy a doufá, že nám sebevražedná nálada vydrží co nejdéle.
Jiří Svoboda
27.12.2023 17:39 Reaguje na Viktor ŠedivýS druhým odstavcem souhlasím.
Radek Čuda
27.12.2023 15:25Zbytek té snůšky nemá smysl ani komentovat.