https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislav-stepanek-cesko-za-30-let-proslo-nejvetsim-projektem-ekologizace-elektraren-ve-vychodnim-bloku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislav Štěpánek: Česko za 30 let prošlo největším projektem ekologizace elektráren ve východním bloku

14.11.2019
Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.
Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČEZ
Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch. Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po třiceti letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy. Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.
 

ČEZ v průběhu let 1992 - 1998 odsířil 5 930 MW výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotli. Elektrárenská společnost tak v sedmi letech zrealizovala patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě (v Německu trval tento proces dvojnásobnou dobu). Celkem bylo do modernizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun.

Poslední odsířený uhelný blok v rámci obřího ekologizačního projektu 90. let byl spuštěn do zkušebního provozu 12. listopadu 1998 v elektrárně Mělník. Druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ za více než 100 miliard korun proběhla v letech 2008 – 2017. Na vybraných elektrárnách se v současnosti investuje do dalšího snižování emisí v rámci přípravy na evropské limity od roku 2020.

Oproti roku 1989 ČEZ zásadně snížil dopady provozu elektráren na okolí. Emise oxidu siřičitého díky tomu klesly dosud o 98 %, popílek o 99 % a emise oxidu dusíku o 86 %. Plníme všechny zákonné limity a připravujeme se pečlivě i na ty budoucí. Investice do plnění evropských limitů od roku 2021 se opět pohybují v řádu 10 miliard.

Období před rokem 1989 bylo v energetice charakteristické prioritní politikou levné energie. To však mělo neblahé důsledky – plýtvání energií a neúnosným stavem životního prostředí. Již v roce 1986 sice vznikl Komplexní energeticko-ekologický program k odsíření a denitrifikaci největších elektráren na Severu Čech, ale vhodné technologie odsíření spalin na východ od železné opony na trhu nebyly k mání. Utrácení vzácných valut na z pohledu tehdejší politické reprezentace okrajovou záležitost, jejíž řešení bylo možné odložit na později, bylo nemyslitelné.

Řešení tohoto „dluhu minulosti“ se stalo prioritou pro tehdejší nově vzniklou energetickou společnost ČEZ. Nový zákon o ovzduší z roku 1991 stanovil, že vše se musí stihnout do konce roku 1998. V prvé řadě bylo třeba připravit transparentní, důvěryhodný a realizovatelný plán. V tak krátkém čase nebylo možné provést náhradu zcela novými technologiemi. Proto se program zaměřil na vymezení těch elektráren, které budou odstaveny z provozu, a ty, které budou opatřeny zařízeními na čištění spalin.

Byla to pro nás otázka nejen společenské odpovědnosti, ale také profesní hrdosti. Chtěli jsme, aby naše elektrárny byly ekologické a s co nejmenším vlivem na prostředí, ve kterém žijeme. Velkou výzvou bylo sehnat potřebné financování v tak obrovském objemu. S tím neměl ve východním bloku nikdo zkušenosti a získat důvěru západních bank bylo skutečným oříškem.

V roce 1991 bylo nemožné získat u bank desítky miliard korun. Do projektu se však podařilo zaangažovat Světovou banku. Podpisem půjčky ENERGY I. ve Washingtonu v červenci 1992 se ČEZ stal první obchodní společností v bývalém východním bloku, která od Světové banky úvěr získala. Byl to signál bankovního domu s vysokou mezinárodní autoritou, že ČEZ je důvěryhodná společnost, která je schopná dostát svým závazkům. To podpořilo snahu ČEZ si dále již značnou část financí obstarat vlastním jménem, bez státních garancí. V roce 1994 tak ČEZ, opět jako první firma z východního bloku, získala od společnosti Standard & Poor´s investiční rating BBB- a vydala dluhopisy na evropském kapitálovém trhu.


reklama

foto - Štěpánek Ladislav
Ladislav Štěpánek
Autor je člen představenstva ČEZ a ředitel divize výroba.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

14.11.2019 13:28
Pane Štěpánku, ale dnes je považováno i CO2 za nežádoucí emisi a proto je třeba co nejdříve odstavit i ty "čisté" uhelné elekrárny a nahradit je spolehlivými bezemisními zdroji. Tady jakoby ČEZ ztratil dech. Nebo se mýlím? Jaká je vlastně perspektiva rozvoje jaderné energetiky u nás?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 14:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Určitého pokroku je dosaženo i tím, že nové / modernizované uhelné elektrárny spálí méně uhlí na výrobu jedné kWh, tedy i vyprodukují méně CO2.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 14:27
Problém spojený s odsířením je ten, že výsledkem je sádra a my nevíme, co s ní.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.11.2019 14:47 Reaguje na Jan Šimůnek
my samozřejmě trochu víme, co se sádrou. stavebnictví pozemních staveb se obecně posunulo od cihly plné/děrované hrubého rozměru na maltu a s jádrovou omítkou k přesnému zdění (nosné zdi) a sádrokartonu (příčky) a probíhá ústup od vápenných a vápenocementových pojiv směrem k sádrovým. a samozřejmě v oblasti liniových staveb jede stále více zlepšování zemin, a tradiční vápno či cement je nahrazováno popílkem a sádrou, a to jak při zlepšování "pudřenkou a frézou", tak při deep soil mixing.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2019 09:46 Reaguje na Lukas B.
Je otázka, nakolik je to jen nouzovka, vyvolaná tím nadbytkem sádry. protože dvě vrstvy sádrokartonu se skelnou vatou mezi opravdu nepovažuji za plnohodnotnou náhradu cihlové příčky "kantky".
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.11.2019 10:32 Reaguje na Jan Šimůnek
jistě se asi shodujeme k nějaké pocitové preferenci plné cihly. ale sádrokarton je levnější, lehčí, rychlejší na výstavbu, snadno zlikvidovatelný až nás ta příčka omrzí, prakticky okamžitě obyvatelný, umožňuje vedení sítí v příčce atakdále.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2019 16:09 Reaguje na Lukas B.
Nepověsíte na to ani větší obraz, protože ho sádrokarton neunese.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.11.2019 20:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Když na vnitřní opláštění dřevěné konstrukce použijete 12mm OSB P+D, na to parozábranu a na to kontaktně přišroubujete protipožární sádrokatron, udrží to bejka. Tady má sádrokarton jednoznačně své místo.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist