Linda Zachystalová: Pyrenejští horští psi budou chránit ovce i kozy
V listopadu přivezl Swen Keller dva pyrenejské horské psy, kteří budou chránit stádo u manželů Hegerových na Šluknovsku. Ti zaznamenali první útok vlka letos na jaře a při celkem třech útocích přišli o 7 zvířat. Postupně vylepšují své oplocení a nově stádo hlídají již zmínění pyrenejští horští psi.
Na semináři v Krásné Lípě se Swen Keller podělil s českými farmáři o svůj příběh a zkušenosti s ochranou stád. Sám se o ni podle svých slov začal zajímat až ve chvíli, kdy mu vlk zadávil dvě telata a jednu krávu. Společně s dalšími, škodami stiženými farmáři se rozhodl založit spolek „Ochrana stád a pes“ a kromě chovu a využití pasteveckých psů také zkoumat, jaké oplocení pastvin je opravdu účinné.
Úřady v Sasku-Anhaltsku jim poskytly dostatek financí, takže mohli otestovat desítky různých ohradníků a sítí. „Ploty zajistí ochranu na 80 %“, vysvětluje Keller, „s pasteveckými psy je ochrana účinná na 95 %. Stoprocentní ochranu si v přírodě nezajistíte nikdy“, dodává. V Sasku-Anhaltsku se za minimální ochranu považuje 90 cm plot s 5000 V: správně nainstalovaný a uzemněný plot v této výšce podle Kellera stačí, důležité je přitom dbát na spodní drát, protože vlci se nejčastěji podhrabávají. Sám přitom upřednostňuje Rappa systém s 5 dráty, spodní drát je ve výšce 20 cm a horní ve výšce 120 cm, s napětím 10 000 V.
Rozumné oplocení a hodnoty elektrického napětí jsou také podmínkou pro vstup do spolku zemědělců používajících pastevecké psy. Od vstupu do spolku již žádný chovatel neměl škody na zvířatech. V rámci něj také vytvořili certifikační řád, kdy je pes posuzován podle několika kritérií: sociální chování vůči člověku, věrnost plotu (pes zůstane vždy za plotem), teritorialita (novou pastvinu si označkuje), integrace ve stádě, ostražitost / bdělost a energie, s jakou pes reaguje na rušivý element. Hodnotí se také vzhled, ale spíše ve vztahu k celkovému zdraví a schopnosti vykonávat požadovanou práci. Keller rovněž vysvětlil, že příliš agresivní psi nejsou žádoucí a certifikát by nedostali.
A co si myslí o vlcích? „Nejsem žádný velký fanda vlků a nepřikláním se ani na jednu stranu“, říká. „Od prvního výskytu vlka v Sasku-Anhaltsku uběhlo do vzniku managementového programu této šelmy deset let. Rozhodli jsme se sami převzít iniciativu a najít řešení, abychom tu s vlky mohli žít. A to se daří, ochrana nám funguje. Nechci ztrácet čas ani energii bojem proti vlkům. Chci se soustředit na naše zvířata.“
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
10.12.2018 17:46Charlijen
12.12.2018 13:47 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.12.2018 17:48A nějaká věcná argumentace by nebyla? Proč bych měl někomu platit jeho libůstky? Když s nimi navíc nesouhlasím.