Luboš Pavlovič: Nový evropský zákaz obalů s PFAS je také výsledkem let tlaku nevládních organizací
Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech známé také pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), bylo přijato již v únoru 2025. Jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, podpořit oběhové hospodářství a zpřísnit požadavky na chemickou bezpečnost a udržitelnost obalů na evropském trhu. V článku 5 stanovuje, že obaly určené pro styk s potravinami nesmí od 12. srpna 2026 obsahovat jednotlivé PFAS látky nad 25 ppb, jejich součet nad 250 ppb, ani celkový obsah fluoru nad 50 ppm – pokud výrobce neprokáže, že fluor pochází z jiného zdroje než PFAS. Podle odhadu odborníků na chemickou legislativu se limity dotknou široké škály obalů na trhu. Protože jde o nařízení, a nikoli směrnici, platí přímo ve všech členských státech včetně Česka, bez nutnosti přijímat vlastní zákon.
Cesta k tomuto opatření přitom nebyla přímočará. Česko se zákazu bránilo do poslední chvíle: ministerstvo životního prostředí chystalo takzvaný non-paper a hledalo pro odklad podporu dalších členských států, zatímco Svaz obchodu a cestovního ruchu, Obalový institut SYBA, Potravinářská komora a Česká asociace odpadového hospodářství požadovaly posunout povinné testování PFAS na leden 2027. O deset dní později se čeští zástupci obchodu a průmyslu připojili k výzvě žádající odklad celého obalového nařízení o 24 měsíců, tedy až do roku 2028. Za požadavkem stálo mimo jiné tvrzení průmyslu, že chybí testovací metodika a dostatek akreditovaných laboratoří.
Tlak ale nebyl jen český: v květnu 2026 poslalo více než 150 evropských firem dopis vrcholným představitelům EU s žádostí o odklad. Mezi signatáři byly podle uniklého znění i Coca-Cola a McDonald's. Proti tomuto kroku se ohradilo více než 160 environmentálních a zdravotnických organizací. Coca-Cola má přitom vliv i na české obalové struktury: v autorizované obalové společnosti EKO-KOM stojí Coca-Cola HBC v čele většinového bloku akcionářů.
Argument o chybějící metodice přitom vyvrací příklad Dánska, které PFAS v potravinových obalech zakázalo už v roce 2020 a podle hodnocení World Future Council průmysl rychle vyvinul alternativy bez znatelného růstu nákladů. Že to funguje, ukázal i evropský test CHEM Trust: stejný sáček na hranolky od McDonald's obsahoval v Dánsku 5,5 mg/kg organického fluoru, v Česku 470 mg/kg.
Nejde přitom o osamocené opatření týkající se zákazu věčných chemikálií. Od 1. ledna 2026 platí ve Francii, která tak rozsáhlou úpravu přijala jako první země Evropské unie, zákaz výroby, dovozu i prodeje kosmetiky, lyžařských vosků, oblečení, obuvi a impregnačních prostředků obsahujících PFAS. Konkrétní limity stanovil až prováděcí dekret z 28. prosince 2025: 25 ppb pro jednotlivou látku, 250 ppb pro součet cíleně analyzovaných PFAS a 50 ppm včetně polymerů. Výjimku mají zatím jen osobní ochranné prostředky, výstroj armády a složek civilní ochrany a recyklované textilie s alespoň pětinovým podílem postspotřebního materiálu; od roku 2030 se pak zákaz rozšíří na veškeré textilní výrobky s výjimkou průmyslových technických a zdravotnických textilií, pro něž funkční náhrada zatím neexistuje.
Ani francouzský zákon se přitom neobešel bez ústupků průmyslu — nepřilnavé nádobí z něj bylo vyškrtnuto po intenzivním lobbingu výrobce Tefal. Podobný zákaz pro oblečení, obuv a impregnační přípravky navíc od července 2026 zavádí i Dánsko. Evropa tak během jediného roku zavedla hned několik významných omezení používání věčných chemikálií v běžně dostupném zboží.
Podobný krok nevládní organizace, mezi nimi i Arnika, požadovaly už mnohem dříve. V říjnu 2022 podepsala společně se 45 dalšími evropskými neziskovými organizacemi, včetně Greenpeace Europe a Friends of the Earth Europe, manifest Ban PFAS, který vyzýval Evropskou komisi a členské státy, aby PFAS zakázaly ve spotřebním zboží do roku 2025 a v průmyslových použitích do roku 2030.
Arnika navíc opakovaně na vlastní pěst dokládala, že se věčné chemikálie skrývají i ve výrobcích na českém trhu: ve studii z ledna 2024, která prověřila 32 dětských bund a kombinéz ze sedmi evropských zemí, naměřila právě u vzorků koupených v Česku nejvyšší koncentrace zakázané látky PFOA.
V roce 2023 pak ve spolupráci s European Environmental Bureau nechala otestovat krev českých politiků — ministra životního prostředí Petra Hladíka a tehdejších kandidátů do Evropského parlamentu Danuše Nerudové a Jana Farského, aby na riziko upozornila i na politické úrovni. Výsledky celoevropského testu zveřejněné v únoru 2024 ukázaly, že PFAS měli v krvi všichni testovaní bez výjimky.
To by měl v budoucnu změnit připravovaný celoevropský zákaz PFAS v rámci chemické legislativy REACH, o který od ledna 2023 usiluje pětice evropských zemí — Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Podle posledního vývoje dokončil vědecký výbor RAC Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) své stanovisko v březnu 2026 — podle jeho odhadu by komplexní omezení snížilo emise PFAS zhruba o 96 procent během třiceti let. Výbor SEAC, který posuzuje socioekonomické dopady, nyní vyhodnocuje připomínky z veřejné konzultace ukončené v květnu 2026 a finální stanovisko má vydat do konce roku. Teprve poté může Evropská komise připravit návrh novely přílohy XVII nařízení REACH, který ještě budou muset schválit členské státy a projít kontrolou Evropského parlamentu a Rady. Termín roku 2030, do kterého nevládní organizace požadovaly ukončit průmyslová použití PFAS, tak Evropa při současném tempu nejspíš nestihne.
Arnika bude vývoj legislativy nadále sledovat a bude usilovat o to, aby Evropská unie svůj závazek zbavit domácnosti věčných chemikálií skutečně naplnila. Více o kampani najdete na stránce PFAS – věčné chemikálie.
reklama
Dále čtěte |
Nové nařízení EU o obalech promítnou výrobci do cen potravin
Mluvčí: EU nezakáže malé porce omáček či smetany, omezení se dotknou restaurací
E-shopy očekávají s nařízením EU větší náklady, nevyloučily krátkodobé zdražení
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jiří Kvítek
16.8.2026 12:16Myslíte si, že je v zájmu výrobců obalů, aby obaly měly povrchovou úpravu, která má vlastnosti zajišťující neprosákavost materiálu a umožňující hygienické balení výrobku?
NE, není!
Položme si základní otázku: proč se povrchové úpravy s obsahem PFAS používají?
Odpověď: protože je k tomu donutil předpis EU, požadující hygienické balení.
Nevěříte? Můžete se velmi snadno přesvědčit:
1) najděte si Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. 04.2004 o hygieně potravin
doporučený odkaz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32004R0852&qid=1786874330649
2) tento předpis aplikuje všeobecné použití zásad analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) při výrobě a distribuci potravin. Doporučuji si vyhledat i související dokumenty a metodiky.
doporučený odkaz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019L0904&qid=1786875075522
3) Zjistíte, že to, co Nařízení EPR č.852/2004 (HACCP) vyžaduje, to samé současně omezuje Směrnice EPR 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.
Jsou doslova ve vzájemném rozporu!
To, co první předpis požaduje, druhý předpis zakazuje nebo omezuje.
4) Chce-li někdo v tomto udělat pořádek, určitě musí řešit jejich rozpor.
Výše zmíněný vliv ekologických organizací je tedy svým účinkem obdobný jako pláč na cizím hrobě!
Kdyby svoje síly soustředili na lobování k odstranění chyb v Nařízení EPR č.852/2004 (HACCP), mělo by to větší smysl i účinek!
Už to pane autore konečně chápete?
Vámi kritizovaný jev vznikl v důsledku špatně formulovaného předpisu EU a nikoliv "zlovůlí" nějaké firmy!
Odstraňme problém v místě jeho vzniku, nikoliv v místě, kde se to projevuje ve svém důsledku...
Lubos Pavlovic
18.8.2026 18:46 Reaguje naLubos Pavlovic
18.8.2026 18:45 Reaguje na Jiří KvítekPříloha II, kapitola X o balení potravin zní v celém rozsahu takto: „Materiál použitý k zabalení nebo balení nesmí být zdrojem kontaminace. Obalové materiály musí být skladovány tak, aby nebyly vystaveny riziku kontaminace. Balení musí být prováděno tak, aby nedošlo ke kontaminaci výrobků…" To je celý text. Žádná bariérová vrstva. Žádná neprosákavost. Žádná povrchová úprava. A pochopitelně ani písmeno o fluorovaných látkách.
HACCP (čl. 5) je metoda řízení rizik. Ukládá výrobci rizika najít a ošetřit — nikoli sáhnout po konkrétní chemii. Že si část odvětví vybrala tu nejlevnější cestu, není příkaz Bruselu, ale obchodní rozhodnutí.
Směrnice 2019/904, kterou označujete za protipól, se týká vyjmenovaných jednorázových plastových výrobků — brček, příborů, nádob z EPS, oxo-rozložitelných plastů. O povrchových úpravách papíru v ní nenajdete nic. Nemůže tedy být v rozporu s něčím, čeho se netýká. A zákaz PFAS v obalech z ní stejně neplyne — plyne z nařízení PPWR (EU) 2025/40, účinného od 12. srpna 2026, s limity 25 ppb pro jednotlivé PFAS, 250 ppb pro jejich sumu a 50 ppm celkového fluoru. Ten předpis jste ve své odpovědi neuvedl ani jednou.
Naopak nařízení 1935/2004 o materiálech pro styk s potravinami zakazuje, aby obal uvolňoval do jídla látky ohrožující zdraví. Legislativa, kterou popisujete jako tu, co PFAS vynutila, je ve skutečnosti tou, která je vylučuje. Takže ano, odstraňme problém v místě jeho vzniku. Jenže ten není v nařízení o hygieně potravin. Je tam, kde se výrobci šest let po dánském zákazu tvářili, že alternativa neexistuje.


Luboš Pavlovič: Senát zamítl novelu stavebního zákona. Sněmovna by měla krok respektovat. Návrh je věcně špatně
Luboš Pavlovič: Veřejnost může do poloviny srpna připomínkovat plavební kanál u Přelouče
Arnika zahájila u Lemberské lipové aleje 16. ročník ankety Alej roku