Luboš Pavlovič: Nový evropský zákaz obalů s PFAS je také výsledkem let tlaku nevládních organizací

Od dnešního dne nesmí být v žádném státě Evropské unie na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, pokud obsahují nadlimitní množství PFAS, takzvaných věčných chemikálií. Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech zakazuje jejich přítomnost například v papírových krabicích na pizzu, sáčcích na popcorn do mikrovlnky nebo v jednorázových kelímcích na kávu s sebou. Přísnější pravidla jsou i výsledkem dlouholetého tlaku nevládních organizací – v Česku především organizace Arnika, které na rizika PFAS ve spotřebním zboží upozorňuje už řadu let. „Je to důkaz, že dlouhodobý tlak nevládních organizací funguje – bez něj by tahle pravidla nejspíš vůbec nevznikla, nebo by přišla o řadu let později,“ říká Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží ze sdružení Arnika. „Zároveň ale nová pravidla zdaleka nestačí. Nařízení o obalech řeší jen obaly na potraviny, francouzský zákaz zase platí jen ve Francii. Naprostá většina PFAS ve spotřebním zboží – od nádobí přes elektroniku po většinu textilu – zůstává zatím bez jakéhokoliv omezení,“ dodává.

Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech známé také pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), bylo přijato již v únoru 2025. Jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, podpořit oběhové hospodářství a zpřísnit požadavky na chemickou bezpečnost a udržitelnost obalů na evropském trhu. V článku 5 stanovuje, že obaly určené pro styk s potravinami nesmí od 12. srpna 2026 obsahovat jednotlivé PFAS látky nad 25 ppb, jejich součet nad 250 ppb, ani celkový obsah fluoru nad 50 ppm – pokud výrobce neprokáže, že fluor pochází z jiného zdroje než PFAS. Podle odhadu odborníků na chemickou legislativu se limity dotknou široké škály obalů na trhu. Protože jde o nařízení, a nikoli směrnici, platí přímo ve všech členských státech včetně Česka, bez nutnosti přijímat vlastní zákon.

Cesta k tomuto opatření přitom nebyla přímočará. Česko se zákazu bránilo do poslední chvíle: ministerstvo životního prostředí chystalo takzvaný non-paper a hledalo pro odklad podporu dalších členských států, zatímco Svaz obchodu a cestovního ruchu, Obalový institut SYBA, Potravinářská komora a Česká asociace odpadového hospodářství požadovaly posunout povinné testování PFAS na leden 2027. O deset dní později se čeští zástupci obchodu a průmyslu připojili k výzvě žádající odklad celého obalového nařízení o 24 měsíců, tedy až do roku 2028. Za požadavkem stálo mimo jiné tvrzení průmyslu, že chybí testovací metodika a dostatek akreditovaných laboratoří.

Tlak ale nebyl jen český: v květnu 2026 poslalo více než 150 evropských firem dopis vrcholným představitelům EU s žádostí o odklad. Mezi signatáři byly podle uniklého znění i Coca-Cola a McDonald's. Proti tomuto kroku se ohradilo více než 160 environmentálních a zdravotnických organizací. Coca-Cola má přitom vliv i na české obalové struktury: v autorizované obalové společnosti EKO-KOM stojí Coca-Cola HBC v čele většinového bloku akcionářů.

Argument o chybějící metodice přitom vyvrací příklad Dánska, které PFAS v potravinových obalech zakázalo už v roce 2020 a podle hodnocení World Future Council průmysl rychle vyvinul alternativy bez znatelného růstu nákladů. Že to funguje, ukázal i evropský test CHEM Trust: stejný sáček na hranolky od McDonald's obsahoval v Dánsku 5,5 mg/kg organického fluoru, v Česku 470 mg/kg.

Nejde přitom o osamocené opatření týkající se zákazu věčných chemikálií. Od 1. ledna 2026 platí ve Francii, která tak rozsáhlou úpravu přijala jako první země Evropské unie, zákaz výroby, dovozu i prodeje kosmetiky, lyžařských vosků, oblečení, obuvi a impregnačních prostředků obsahujících PFAS. Konkrétní limity stanovil až prováděcí dekret z 28. prosince 2025: 25 ppb pro jednotlivou látku, 250 ppb pro součet cíleně analyzovaných PFAS a 50 ppm včetně polymerů. Výjimku mají zatím jen osobní ochranné prostředky, výstroj armády a složek civilní ochrany a recyklované textilie s alespoň pětinovým podílem postspotřebního materiálu; od roku 2030 se pak zákaz rozšíří na veškeré textilní výrobky s výjimkou průmyslových technických a zdravotnických textilií, pro něž funkční náhrada zatím neexistuje.

Ani francouzský zákon se přitom neobešel bez ústupků průmyslu — nepřilnavé nádobí z něj bylo vyškrtnuto po intenzivním lobbingu výrobce Tefal. Podobný zákaz pro oblečení, obuv a impregnační přípravky navíc od července 2026 zavádí i Dánsko. Evropa tak během jediného roku zavedla hned několik významných omezení používání věčných chemikálií v běžně dostupném zboží.

Podobný krok nevládní organizace, mezi nimi i Arnika, požadovaly už mnohem dříve. V říjnu 2022 podepsala společně se 45 dalšími evropskými neziskovými organizacemi, včetně Greenpeace Europe a Friends of the Earth Europe, manifest Ban PFAS, který vyzýval Evropskou komisi a členské státy, aby PFAS zakázaly ve spotřebním zboží do roku 2025 a v průmyslových použitích do roku 2030.

Arnika navíc opakovaně na vlastní pěst dokládala, že se věčné chemikálie skrývají i ve výrobcích na českém trhu: ve studii z ledna 2024, která prověřila 32 dětských bund a kombinéz ze sedmi evropských zemí, naměřila právě u vzorků koupených v Česku nejvyšší koncentrace zakázané látky PFOA.

V roce 2023 pak ve spolupráci s European Environmental Bureau nechala otestovat krev českých politiků — ministra životního prostředí Petra Hladíka a tehdejších kandidátů do Evropského parlamentu Danuše Nerudové a Jana Farského, aby na riziko upozornila i na politické úrovni. Výsledky celoevropského testu zveřejněné v únoru 2024 ukázaly, že PFAS měli v krvi všichni testovaní bez výjimky.

To by měl v budoucnu změnit připravovaný celoevropský zákaz PFAS v rámci chemické legislativy REACH, o který od ledna 2023 usiluje pětice evropských zemí — Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Podle posledního vývoje dokončil vědecký výbor RAC Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) své stanovisko v březnu 2026 — podle jeho odhadu by komplexní omezení snížilo emise PFAS zhruba o 96 procent během třiceti let. Výbor SEAC, který posuzuje socioekonomické dopady, nyní vyhodnocuje připomínky z veřejné konzultace ukončené v květnu 2026 a finální stanovisko má vydat do konce roku. Teprve poté může Evropská komise připravit návrh novely přílohy XVII nařízení REACH, který ještě budou muset schválit členské státy a projít kontrolou Evropského parlamentu a Rady. Termín roku 2030, do kterého nevládní organizace požadovaly ukončit průmyslová použití PFAS, tak Evropa při současném tempu nejspíš nestihne.

Arnika bude vývoj legislativy nadále sledovat a bude usilovat o to, aby Evropská unie svůj závazek zbavit domácnosti věčných chemikálií skutečně naplnila. Více o kampani najdete na stránce PFAS – věčné chemikálie.

---

reklama

---