Luboš Pavlovič: Veřejnost může do poloviny srpna připomínkovat plavební kanál u Přelouče

Zdymadlo Přelouč D. Horní část, pohled na Labe proti proudu; okres Pardubice, Česká republika.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Stribrohorak / Wikimedia Commons

Plavební stupeň u Přelouče má překonat zhruba tříkilometrový nesplavný úsek Labe. Součástí záměru je nový tři metry vysoký pohyblivý jez, dvě plavební komory o rozměrech 115 × 12,5 metru, nový plavební kanál s plavební dráhou širokou až 50 metrů, malá vodní elektrárna, přeložka asi 2,5 kilometru silnice II/333 a nový most přes Labe. Tento kanál je přitom jen jednou ze sedmi staveb projektu „Splavnění Labe do Pardubic“ – celý soubor, včetně úprav koryta, modernizace stupně Srnojedy a nového pardubického přístavu, má stát více než pět miliard korun.

„Lužní biotopy a přirozené mokřady patří mezi nejcennější ekosystémy, ale zároveň mezi ty nejzranitelnější. Jakmile jsou odvodněny nebo zaniknou, jejich obnova je mimořádně obtížná a často už nemožná. Regulace Labe změnila vodní režim celého Polabí a v kombinaci s probíhající klimatickou změnou vede k dalšímu vysychání krajiny. Důsledkem je úbytek biodiverzity, včetně vymizení řady mokřadních druhů orchidejí, jako je třeba vstavač štěničný, ale také zhoršující se podmínky pro zemědělství. Proto je důležité chránit poslední zachovalé úseky řeky a vyvarovat se dalších zásahů, které by přirozené fungování krajiny ještě více narušily,“ říká vedoucí kampaně Arniky Za živé řeky Gita Matlášková.

Kanál, který se vrací jako bumerang

Stát se o stavbu, která původně měla stát asi 2,5 miliardy korun, pokouší od konce 90. let minulého století. Ředitelství vodních cest ČR sice 29. září 2000 získalo souhlasné stanovisko EIA, nicméně dne 13. prosince 2016 bylo vydáno nesouhlasné závazné stanovisko EIA. Nyní se ŘVC k upravené trase kanálu za asi 3,3 miliardy korun pokouší získat nové závazné stanovisko EIA.

Původní trasa kanálu vedla přes Slavíkovy ostrovy u Přelouče – oblíbené rekreační území a domov evropsky chráněných motýlů modráska bahenního a modráska očkovaného. Soudy na základě žalob ekologických sdružení nicméně opakovaně rušily územní rozhodnutí, některá stavební povolení a hlavně povolené škodlivé zásahy do téměř padesátky zvláště chráněných druhů organismů, takže kanál se zatím nepodařilo povolit.

Nejvyšší kontrolní úřad přitom už v roce 2009 konstatoval, že stát potřebnost investic do labské vodní cesty věrohodně neprokázal, a v roce 2019 dodal, že k slibovanému přesunu zboží ze silnic na vodu nedochází, přičemž jen na přípravu dosud nepostavených plavebních stupňů u Děčína a u Přelouče utratil asi 927 milionů korun. Nyní se tato částka blíží již jedné miliardě.

V novém procesu EIA se trasa kanálu sice největší části cenných luk s modrásky vyhýbá, nicméně vliv na soustavu Natura 2000, tj. na evropsky významnou lokalitu Louky u Přelouče, vyloučen nebyl. Kanál se měl původně stavět v letech 2001 až 2025, nyní se má začít realizovat od roku 2031.