https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stare-odvodnovaci-prikopy-nahradily-na-jihu-cech-prirodni-meandry
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Staré odvodňovací příkopy nahradily na jihu Čech přírodní meandry Obrazem

2.8.2026 04:29 | PRAHA (Ekolist.cz) | Eva Jouklová
Nová tůň v místě kdysi zaniklé vodní nádrže na Dubenském potoce.
Nová tůň v místě kdysi zaniklé vodní nádrže na Dubenském potoce.
Zdroj | Lesy ČR
Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les.
 
Skokan skřehotavý v nově vybudované tůni.
Skokan skřehotavý v nově vybudované tůni.
Zdroj | Lesy ČR

V minulosti se řada potoků kvůli záměrnému odvodňování zemědělské půdy uměle napřímila, zahloubila a zpevnila. Dnes je ale s ohledem na klimatickou změnu nutné zadržet vody v krajině co nejvíce. Lesy ČR proto v rámci programu Vracíme vodu lesu nechaly uměle vytvořená koryta zasypat nebo upravit, aby se voda při vydatnějších deštích rozlévala do okolní nivy.

Výsledkem jsou mělké meandrující toky s tůněmi a mokřady, díky nimž se postupně doplňují zásoby podzemní vody a zároveň vznikají cenné biotopy řady rostlin a živočichů.

Nová tůň na Borovém potoce.
Nová tůň na Borovém potoce.
Zdroj | Lesy ČR

Na Dubenském a Borovém potoce v katastrálních územích Kolný a Velechvín obnovili vodohospodáři asi 900 metrů toků a na 1500 metrech čtverečních vyhloubili tůně a mokřady. Projekt za 919 tisíc korun spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

Další rozsáhlé revitalizace jsou patrné na Křížovém potoce nedaleko Perneku na Šumavě a na přítocích Chlumského potoka v CHKO Blanský les.

Potoční pás s tůněmi u přítoků Chlumského potoka.
Potoční pás s tůněmi u přítoků Chlumského potoka.
Zdroj | Lesy ČR

„Obnovili jsme téměř čtyři kilometry vodních toků a více než čtyři hektary údolních niv. Nově vzniklé potoční pásy jsou v zemědělské krajině cennými biotopy hmyzu, obojživelníků, ptáků i dalších živočichů. Už během realizace projektu tam byli k vidění například ropucha zelená, čejka chocholatá nebo bekasina otavní. Přestože je v oblasti pořád sucho, počet zaznamenaných vzácných druhů se zvyšuje,“ řekl Martin Poláček, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Vltavy.

Projekty za dvanáct milionů korun financoval Národní program Životní prostředí. Na přípravě a realizaci spolupracovaly Lesy ČR s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správami CHKO Šumava a Blanský les.


reklama

 
foto - Jouklová Eva
Eva Jouklová
Autorka je tisková mluvčí Lesů ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

2.8.2026 06:49
I v těch napřímených a zpevněných tocích, lze postupně proti proudu, budovat kaskádovitě hrázky a stačily 0,5m vysoké, jen u toho nesmí být moc byrokracie.
Odpovědět
va

vaber

2.8.2026 08:53
Jo dobrý ,ale napřed musí pršet a já bych řekl ,že nám chybí nejméně 200mm srážek a to žádné tůňky, meandry atd. , nenahradí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.8.2026 09:13 Reaguje na vaber
Ale to jmenované, trochu zadrží i to málo, co je.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

2.8.2026 09:53 Reaguje na smějící se bestie
Zadrží, a co dál? Zabývá se majitel pozemku propustností podloží pro zasakování zachycené vody? Nebo jen vytváří v lesích a v polích mělké bazénky vody?
Odpovědět
Pe

Petr

2.8.2026 19:16 Reaguje na Tonda Selektoda
Zadrží, a to je všechno. Kvůli tomu se to dělá, takže dál nic netřeba.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.8.2026 19:19 Reaguje na vaber
Vaše očekávání je poněkud mimo. Adaptace v krajině není jistota, ale možnost pro ty, kdo v té krajině žijí a participují.

To, že člověk má velké vany a dojmologii pupku světa vrcholu evoluce, že je jediný na světě.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

2.8.2026 09:44
Hluboké jámy, vybagrované v údolí mezi poli a soustava jezů na vyschlé strouze (viz foto č.4), jsou snad dobré jen pro zachycení a sedimentaci ornice a přebytků umělých hnojiv, splavovaných při prudkých deštích z přilehlých polí. Nikoliv jako proklamované tůně, obvykle zřizované z přidělených dotací.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

2.8.2026 14:17
Jsem nadšený. Opět jsme postoupili v likvidaci zaostalého selského rozumu, a pokročili v orientaci na dotace. Do budoucna doufám postoupíme v před, a zakážeme vše co nám neschválí byrokracie a neuvolní nám na to dotace. S ekologiismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.8.2026 21:41
Nesmysl! Nejlepší by bylo to vše narovnat, vybetonovat a postavit tam nejméně patnáct přehrad!!!!
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

4.8.2026 13:20 Reaguje na Petr Elias
Vždyť to tak na tom čtvrtém obrázku máte! Tok byl narovnán, příčně přes něj zřízena soustava malých jezů (nebo přehrad) a kolem něj, ty vybagrované jámy po stranách polí, vydávané za tůně. Spokojen?
Odpovědět
JB

Jiří Borovka

3.8.2026 05:37
Dlouho a daleko před tím,. než se revitalizace toků začali mediálně zveřejňovat, jsem je prováděl a to nejen pro Agenturu přírody ale i Lesy ČR, obce a ZVHS, Některé jsem i projekčně připravoval. Stalo se mi i v několika případech, že jsem některé toky a to především na Šumavě i třikrát za svůj život upravoval a vždy to bylo to správné rozhodnutí. Jednu zkušenost mám ale bezpečně odzkoušenou, Přestaňte vymýšlet různé tůňky, hrázky a pod. nesmysly a nepřirozené zákruty. Příroda sama dobře ví, co je pro ni dobré a sama se tomu přizpůsobí. Krásný příklad byly povodně 2002, 2005, kdy i přes veškerou snahu vody vrátí tam kde dříve tekli. Mohu uvést na okresech České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Šumava, Blanský les, mnoho příkladů. Vody je totiž jediná věc na světě, která má pamět a pamatuje si velice dobře, kudy tekla a také si se dříve nebo později k tomu vrátí. Žádná lidská činnost tomu nezabrání. Někdy k úspěšné revitalizaci postačí z dříve upravených toků vyndat ty různé přehrážky, bet. nesmysli ale i kameny, panely,folie a pod. které se v některých tocích použili a za několik roků máte revitalizaci hotovou a v souladu s přírodou, kam se vrátí život, takový jaký tam má být. Raději se více věnujte čistotě vod, které se do toků vypouštějí. Jestli něčemu škodí přírodě, tak je to právě čistota vypouštěných vod. Ty znova umělé vytvořené tůňky, zákruty a betonové prahy s foliemi, vám návrat do přírody nenahradí Řada mladších býv. kolegů co jsou ještě v pracovním procesu si mě jistě pamatuje a dobře ví o čem mluvím
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2026 12:48 Reaguje na Jiří Borovka
Voda jde jako vše v přírodě cestou nejmenšího odporu. Nebude pracně
hlodat skálu, kdež je kolem ní hlína, kterou snadno odplaví. Když
ji bobr skácí do koryta strom, tak se ho nesnaží odnést, ale rači
ho obejde novým zákrutem. Tak lze pokračovat a je třeba si taky
uvědomit, zda ji máme dát možnost utrhnout cestu, železniční trať
a nebo nábřeží Vltavy i s Národním divadlem a Karlův most. Někde
to možné je a někde není. Představme si, že si někdo koupí za
pracně vydělané peníze dům na místě původního koryta řeky a někdo
mu dává rozumy, že má přijmout přírodou dané pravidlo, že řeka ví
sama kudy má téci. Co by jste na to řekl v tom případě vy sám?
Srazíte paty a obětujete dům přírodě? A nebo budete žádat takové
kamenné nábřeží jako na Vltavě v Praze? Ono se to nezúčastněným
dobře mudruje, když nejde o jejich dům, louku, les, či pole. Ale
když jde o to jejich, tak žádají regulaci toků a zpevnění břehů.
Bydlet u vody je mimo povodně dokonce krásné a účelné, což dokazuje
historická zástavba mlýny, hamry atd., protože síla vody přinášela
i užitek a bohatství. Dům u vody nepotřeboval budovat cestu a vše
dopravovali po vodě. Za sucha nežíznili oni, ani dobytek a jejich
zemědělské plodiny. Proto břehy zpevňovali a toky regulovali, aby
jim přinášely užitek a mírnili tím škody na jejich majetku. Lidé
dál od toků to nepotřebovali a ti z paneláků už vůbec ne a tak tu
neustále básní o meandrech a tocích bez regulace a úpravy břehů.
Má rodina pochází ze soutoku Odry a Olše a celé generace s vodou
bojovali, ale zároveň ji byli vděční za úrodné naplaveniny a za to, že neznali nikdy sucho jako ti o pár kilometrů dál. Z meandrů tak
dělali louky a pole a nebo pouze lužní lesy k otopu. Břehy tehdy
i můj děda "baštoval" dubovými kůly propletenými vrbovým proutím,
které zapustilo do břehů kořeny. Prohlubovali dno od nánosů písku
a štěrku, který prodávali stavebníkům, aby měla řeka větší průtočný
průřez a nevylévala se v mělkém korytě na pole, louky a domy 2x
do roka a více. Já to předkům nemám za zlé, že tak činili. Chtěli
přece žít bez povodní 2x ročně a tak ty řeky regulovali a činili
to, co bylo pro ně nejlepší. To, že se to nyní lidem z paneláků
s mnoha patry bez rizika povodně v posteli nelíbí sice chápu,
ale co by dělali v té době v kůži našich předků bez možnosti žít
stejně dobře i jinde? Děda po válce hospodařil i jinde na polích
v okolí mimo záplavové pásmo a vždy porovnával výnos u řeky a tam.
Pokud mu úrodu nezničila povodeň, tak sklízel i dvojnásobek toho,
co na nových polích mimo záplavové pásmo a proto ta pole vyrvali
meandrům regulací obou řek. I sena sklízeli tři a ještě tam pak
až do zimy pásli dobytek, protože půda byla úrodná a měla vždy
dost vody. Pročpak všechny vyspělé civilizace žily u řek a ty
regulovali a budovali z nich meliorační( zavlažování+ odvodnění)
kanály na svá pole a louky? No protože znali tu úrodnost těch
naplavenin a nespokojili se s tím, že ji nebudou využívat a budou
někde živořit v kopcích. Jinak nadměrné zachycování vody v těch
plytkých teplých piditůních zadržuje vodu pouze k výparu a okrádá
spodní toky potoků a řek o vodu. Naopak VELKÁ a HLAVNĚ HLUBOKÁ a
CHLADNÁ nádrž zadržující nadbytečné přívalové a jiné srážky dolní
tok neohrozí , ale naopak ho může za sucha dotovat studenou a taky
čistou vodou zadrženou v době nadbytku. Bohužel po plyšáku přišlo
období popírání všeho minulého a to i toho, co dělali feudálové
a kapitalisti pouze proto, že v tom komunisté dál pokračovali.
Copak je třeba Nová řeka, či Zlatá stoka plná meandrů a tůní?
A co Baťův kanál? Ten má ty meandry a tůně kde? Ty kecy, že vše
zkazili komunisté, ač jsem je nemusel, už mně štvou, protože
stejně se dělalo v celém světě stovky a tisíce let a popírat
to šmahem pouze u nás je pouze idiocie! Nebo snad někde vidíte
třeba na Rýnu, Dunaji, či Pádu a jinde rušit regulace řek a
vracet se zpět k meandrům v hustě obydlené a zemědělsky užívané
krajině? Nikdo tou cestou nejde mimo pár pomýlených ekologistů!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist