Staré odvodňovací příkopy nahradily na jihu Čech přírodní meandry Obrazem
V minulosti se řada potoků kvůli záměrnému odvodňování zemědělské půdy uměle napřímila, zahloubila a zpevnila. Dnes je ale s ohledem na klimatickou změnu nutné zadržet vody v krajině co nejvíce. Lesy ČR proto v rámci programu Vracíme vodu lesu nechaly uměle vytvořená koryta zasypat nebo upravit, aby se voda při vydatnějších deštích rozlévala do okolní nivy.
Výsledkem jsou mělké meandrující toky s tůněmi a mokřady, díky nimž se postupně doplňují zásoby podzemní vody a zároveň vznikají cenné biotopy řady rostlin a živočichů.
Na Dubenském a Borovém potoce v katastrálních územích Kolný a Velechvín obnovili vodohospodáři asi 900 metrů toků a na 1500 metrech čtverečních vyhloubili tůně a mokřady. Projekt za 919 tisíc korun spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.
Další rozsáhlé revitalizace jsou patrné na Křížovém potoce nedaleko Perneku na Šumavě a na přítocích Chlumského potoka v CHKO Blanský les.
„Obnovili jsme téměř čtyři kilometry vodních toků a více než čtyři hektary údolních niv. Nově vzniklé potoční pásy jsou v zemědělské krajině cennými biotopy hmyzu, obojživelníků, ptáků i dalších živočichů. Už během realizace projektu tam byli k vidění například ropucha zelená, čejka chocholatá nebo bekasina otavní. Přestože je v oblasti pořád sucho, počet zaznamenaných vzácných druhů se zvyšuje,“ řekl Martin Poláček, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Vltavy.
Projekty za dvanáct milionů korun financoval Národní program Životní prostředí. Na přípravě a realizaci spolupracovaly Lesy ČR s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správami CHKO Šumava a Blanský les.
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo: Letní přítoky do nádrží klesají, odběry vody i další funkce ale dál plní
Sever Písecka propojí s vodárenskou soustavou vodovod za 79 milionů korun
V Sedmihorských mokřadech díky zrušení odvodnění přibyla voda o objemu 5 olympijských bazénů
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
smějící se bestie
2.8.2026 06:49vaber
2.8.2026 08:53smějící se bestie
2.8.2026 09:13 Reaguje na vaberTonda Selektoda
2.8.2026 09:53 Reaguje na smějící se bestiePetr
2.8.2026 19:16 Reaguje na Tonda SelektodaJaroslav Řezáč
2.8.2026 19:19 Reaguje na vaberTo, že člověk má velké vany a dojmologii pupku světa vrcholu evoluce, že je jediný na světě.
Tonda Selektoda
2.8.2026 09:44Imarr Imarr
2.8.2026 14:17Petr Elias
2.8.2026 21:41Tonda Selektoda
4.8.2026 13:20 Reaguje na Petr EliasJiří Borovka
3.8.2026 05:37Břetislav Machaček
3.8.2026 12:48 Reaguje na Jiří Borovkahlodat skálu, kdež je kolem ní hlína, kterou snadno odplaví. Když
ji bobr skácí do koryta strom, tak se ho nesnaží odnést, ale rači
ho obejde novým zákrutem. Tak lze pokračovat a je třeba si taky
uvědomit, zda ji máme dát možnost utrhnout cestu, železniční trať
a nebo nábřeží Vltavy i s Národním divadlem a Karlův most. Někde
to možné je a někde není. Představme si, že si někdo koupí za
pracně vydělané peníze dům na místě původního koryta řeky a někdo
mu dává rozumy, že má přijmout přírodou dané pravidlo, že řeka ví
sama kudy má téci. Co by jste na to řekl v tom případě vy sám?
Srazíte paty a obětujete dům přírodě? A nebo budete žádat takové
kamenné nábřeží jako na Vltavě v Praze? Ono se to nezúčastněným
dobře mudruje, když nejde o jejich dům, louku, les, či pole. Ale
když jde o to jejich, tak žádají regulaci toků a zpevnění břehů.
Bydlet u vody je mimo povodně dokonce krásné a účelné, což dokazuje
historická zástavba mlýny, hamry atd., protože síla vody přinášela
i užitek a bohatství. Dům u vody nepotřeboval budovat cestu a vše
dopravovali po vodě. Za sucha nežíznili oni, ani dobytek a jejich
zemědělské plodiny. Proto břehy zpevňovali a toky regulovali, aby
jim přinášely užitek a mírnili tím škody na jejich majetku. Lidé
dál od toků to nepotřebovali a ti z paneláků už vůbec ne a tak tu
neustále básní o meandrech a tocích bez regulace a úpravy břehů.
Má rodina pochází ze soutoku Odry a Olše a celé generace s vodou
bojovali, ale zároveň ji byli vděční za úrodné naplaveniny a za to, že neznali nikdy sucho jako ti o pár kilometrů dál. Z meandrů tak
dělali louky a pole a nebo pouze lužní lesy k otopu. Břehy tehdy
i můj děda "baštoval" dubovými kůly propletenými vrbovým proutím,
které zapustilo do břehů kořeny. Prohlubovali dno od nánosů písku
a štěrku, který prodávali stavebníkům, aby měla řeka větší průtočný
průřez a nevylévala se v mělkém korytě na pole, louky a domy 2x
do roka a více. Já to předkům nemám za zlé, že tak činili. Chtěli
přece žít bez povodní 2x ročně a tak ty řeky regulovali a činili
to, co bylo pro ně nejlepší. To, že se to nyní lidem z paneláků
s mnoha patry bez rizika povodně v posteli nelíbí sice chápu,
ale co by dělali v té době v kůži našich předků bez možnosti žít
stejně dobře i jinde? Děda po válce hospodařil i jinde na polích
v okolí mimo záplavové pásmo a vždy porovnával výnos u řeky a tam.
Pokud mu úrodu nezničila povodeň, tak sklízel i dvojnásobek toho,
co na nových polích mimo záplavové pásmo a proto ta pole vyrvali
meandrům regulací obou řek. I sena sklízeli tři a ještě tam pak
až do zimy pásli dobytek, protože půda byla úrodná a měla vždy
dost vody. Pročpak všechny vyspělé civilizace žily u řek a ty
regulovali a budovali z nich meliorační( zavlažování+ odvodnění)
kanály na svá pole a louky? No protože znali tu úrodnost těch
naplavenin a nespokojili se s tím, že ji nebudou využívat a budou
někde živořit v kopcích. Jinak nadměrné zachycování vody v těch
plytkých teplých piditůních zadržuje vodu pouze k výparu a okrádá
spodní toky potoků a řek o vodu. Naopak VELKÁ a HLAVNĚ HLUBOKÁ a
CHLADNÁ nádrž zadržující nadbytečné přívalové a jiné srážky dolní
tok neohrozí , ale naopak ho může za sucha dotovat studenou a taky
čistou vodou zadrženou v době nadbytku. Bohužel po plyšáku přišlo
období popírání všeho minulého a to i toho, co dělali feudálové
a kapitalisti pouze proto, že v tom komunisté dál pokračovali.
Copak je třeba Nová řeka, či Zlatá stoka plná meandrů a tůní?
A co Baťův kanál? Ten má ty meandry a tůně kde? Ty kecy, že vše
zkazili komunisté, ač jsem je nemusel, už mně štvou, protože
stejně se dělalo v celém světě stovky a tisíce let a popírat
to šmahem pouze u nás je pouze idiocie! Nebo snad někde vidíte
třeba na Rýnu, Dunaji, či Pádu a jinde rušit regulace řek a
vracet se zpět k meandrům v hustě obydlené a zemědělsky užívané
krajině? Nikdo tou cestou nejde mimo pár pomýlených ekologistů!


Požár nemusí způsobit jen přímý oheň, stačí rozpálený turistický vařič
Obnovené nádrže zadrží v křivoklátské krajině tisíce kubíků vody
U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce Lesy ČR zahájí až v létě 