Martin Hájek: Astmatici, plaťte a plačte!
16.3.2012
Senát včera pojednával návrh zákona o ochraně ovzduší a nejvzrušenější debata se, jak se dalo očekávat, strhla kolem poplatků za znečišťování ovzduší. Navzdory obecné mediální hysterii v ní překvapivě zazněla i některá střízlivá a celkem racionální vyjádření.
„Dnes jsem viděl nadpis, jak kvalitní vzduch budeme dýchat, to dnes posoudí senátoři, když budou rozhodovat o poplatcích. Kolegyně, kolegové, na vzduchu se nezmění samozřejmě vůbec nic, ať poplatky budou, nebo ne. Já to férově říkám, přestože podporuji jejich zachování, a férově říkám, že jsou spíše symbolem, přinesou něco málo finančních prostředků, které pak jsou v postižených oblastech zejména používány. V době inverze se nezmění vůbec nic,“ řekl předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha, jeden z obhájců zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší, při jeho projednávání.
První část vyjádření pana senátora je třeba ocenit jako statečné konstatování faktu, ke kterému někteří jeho kolegové odvahu nenašli a přidali se k demagogickému tvrzení o údajné motivační roli poplatků a zjevně promyšlenému a pečlivě vykalkulovanému brnkání na city veřejnosti ze strany ekologických iniciativ. Druhá část je však ve světle níže uvedených faktů o hospodaření Státního fondu životního prostředí, kam jdou poplatky za znečišťování ovzduší, spíše zbožným přáním.
O hospodaření Státního fondu životního prostředí se leccos dočteme z jeho výroční zprávy a pro astmatiky v Moravskoslezském kraji je to čtení věru neveselé. V položce Ovzduší svítí na straně 86 u Moravskoslezského kraje velká okrouhlá nula! V případě Ústeckého kraje je to pouhých 539 tisíc korun. I kdybychom sečetli údaje v položkách Ovzduší, Alternativní zdroje a Příroda+technologie a prohlásili je všechny za ochranu ovzduší, dostaneme se v Moravskoslezském kraji na částku 22,8 milionu korun a v Ústeckém na 23,3 milionu Kč. To je zcela jistě pouhý zlomek toho, co na poplatcích za znečišťování ovzduší zaplatily firmy v těchto krajích. A samozřejmě také sami astmatici, z nichž řada určitě bydlí v domech připojených na dálkové vytápění a poplatky platí v ceně tepla, ale i dalších výrobků, aniž by o tom věděli.
Kam tedy peníze ze SFŽP plynuly? Největší výdajovou položkou fondu byly výdaje na jeho kancelář, které dosáhly 691,5 milionů Kč a od roku 2006 vzrostly více než čtyřikrát! V roce, kdy SFŽP nedal do složky ovzduší v Moravskoslezském kraji ani korunu, financoval částkou 389 tisíc Kč projekt Zeleného kruhu s názvem Přenos dobré praxe zahraničních nevládních organizací v oblasti boje proti klimatickým změnám, jak lze vyčíst z výroční zprávy této organizace. Co se pod tímto nenápadným názvem ve skutečnosti skrývalo se dozvídáme z prezentace Ondřeje Ruta na konferenci Změny klimatu jako společenský problém 1.6.2010. Podle ní bylo cílem: “Zvýšit dopady práce ekologických organizací a zlepšit jejich obraz na veřejnosti pomocí lepších kampaní a efektivnějších způsobů komunikace či spolupráce s veřejností.“
SFŽP tedy platil střešní ekologické organizaci, která mimo jiné dohlíží na etický kodex ekologických iniciativ, studii o tom, jak zlepšit jejich obraz na veřejnosti. Mezi doporučeními pro činnost zelených organizací pak zkoprnělý čtenář nalezne i následující perlu: “Přepnout z pouhého poskytován informací k více emocionálně zacíleným aktivitám.“ Nutno říci, že toto doporučení si Zelený kruh vzal v kauze poplatků bezezbytku k srdci. V otevřeném dopise senátorům, kde lobbuje za zvýšení poplatků, píše: „Vaše rozhodnutí má přímé dopady na počet astmatiků, výskyt rakoviny a délku života, a to nejen v Severomoravském a Severočeském kraji.“
Výše uvedené mě opravňuje k tvrzení, že zvýšení poplatků za znečišťování pomůže hlavně zachovat úřednická místa v Praze a zbyde jistě i na nějaké grantíky pro ekologické iniciativy, kterým kupodivu peníze znečišťovatelů nesmrdí. Pro astmatiky v Moravskoslezském a Ústeckém kraji z toho koukají hlavně další výdaje.
reklama
První část vyjádření pana senátora je třeba ocenit jako statečné konstatování faktu, ke kterému někteří jeho kolegové odvahu nenašli a přidali se k demagogickému tvrzení o údajné motivační roli poplatků a zjevně promyšlenému a pečlivě vykalkulovanému brnkání na city veřejnosti ze strany ekologických iniciativ. Druhá část je však ve světle níže uvedených faktů o hospodaření Státního fondu životního prostředí, kam jdou poplatky za znečišťování ovzduší, spíše zbožným přáním.
O hospodaření Státního fondu životního prostředí se leccos dočteme z jeho výroční zprávy a pro astmatiky v Moravskoslezském kraji je to čtení věru neveselé. V položce Ovzduší svítí na straně 86 u Moravskoslezského kraje velká okrouhlá nula! V případě Ústeckého kraje je to pouhých 539 tisíc korun. I kdybychom sečetli údaje v položkách Ovzduší, Alternativní zdroje a Příroda+technologie a prohlásili je všechny za ochranu ovzduší, dostaneme se v Moravskoslezském kraji na částku 22,8 milionu korun a v Ústeckém na 23,3 milionu Kč. To je zcela jistě pouhý zlomek toho, co na poplatcích za znečišťování ovzduší zaplatily firmy v těchto krajích. A samozřejmě také sami astmatici, z nichž řada určitě bydlí v domech připojených na dálkové vytápění a poplatky platí v ceně tepla, ale i dalších výrobků, aniž by o tom věděli.
Kam tedy peníze ze SFŽP plynuly? Největší výdajovou položkou fondu byly výdaje na jeho kancelář, které dosáhly 691,5 milionů Kč a od roku 2006 vzrostly více než čtyřikrát! V roce, kdy SFŽP nedal do složky ovzduší v Moravskoslezském kraji ani korunu, financoval částkou 389 tisíc Kč projekt Zeleného kruhu s názvem Přenos dobré praxe zahraničních nevládních organizací v oblasti boje proti klimatickým změnám, jak lze vyčíst z výroční zprávy této organizace. Co se pod tímto nenápadným názvem ve skutečnosti skrývalo se dozvídáme z prezentace Ondřeje Ruta na konferenci Změny klimatu jako společenský problém 1.6.2010. Podle ní bylo cílem: “Zvýšit dopady práce ekologických organizací a zlepšit jejich obraz na veřejnosti pomocí lepších kampaní a efektivnějších způsobů komunikace či spolupráce s veřejností.“
SFŽP tedy platil střešní ekologické organizaci, která mimo jiné dohlíží na etický kodex ekologických iniciativ, studii o tom, jak zlepšit jejich obraz na veřejnosti. Mezi doporučeními pro činnost zelených organizací pak zkoprnělý čtenář nalezne i následující perlu: “Přepnout z pouhého poskytován informací k více emocionálně zacíleným aktivitám.“ Nutno říci, že toto doporučení si Zelený kruh vzal v kauze poplatků bezezbytku k srdci. V otevřeném dopise senátorům, kde lobbuje za zvýšení poplatků, píše: „Vaše rozhodnutí má přímé dopady na počet astmatiků, výskyt rakoviny a délku života, a to nejen v Severomoravském a Severočeském kraji.“
Výše uvedené mě opravňuje k tvrzení, že zvýšení poplatků za znečišťování pomůže hlavně zachovat úřednická místa v Praze a zbyde jistě i na nějaké grantíky pro ekologické iniciativy, kterým kupodivu peníze znečišťovatelů nesmrdí. Pro astmatiky v Moravskoslezském a Ústeckém kraji z toho koukají hlavně další výdaje.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Průzkum: Drtivá většina Čechů teď neplánuje přechod na ekologické zdroje energií
Ostrava se zavázala k vyššímu snížení produkce oxidu uhličitého
Soud EU: Vítkovice Steel nemají nárok na bezplatné povolenky za tekutý kovOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všichni i pan Hájek - 20. 3. 2012 - Martin HájekTakže místo na diktátu místní teplárny budete raději závislý na diktátu Gazpromu nebo nadnárodních energetických koncenrnů, které máte ještě nerovanatelně menší šanci ovlivnit, kde není žádná regulace ceny jako v teplárenství? Já bych neřekl, že je to sobecké řešení, je to hlavně hloupé řešení. Představa, že jste svobodný na plynové rouře a můžete si vybrat mezi ruským plynem ze severu a ruským plynem z východu mi nijak atraktivní nepřijde. Ale každý svého štěstí strůjcem.Já vůbec netvrdím, že se rekuperace vyplatí, nebo že je nějak úžasné, jen se bez ní těžko dostanete na pasivní standard. To je vše, co jsem k tomu říkal. Netvrdím ani, že má pasivní standard smysl. Při využití nízkopotenciálního tepla z výroby elektřiny, které by jinak uletělo chladcímí věžemi elektráren určitě nikoli. |
