Martin Rathan: Koupil jsem si pozemek a vybudoval na něm mokřady
31.3.2023
Stav v roce 2022.
Foto | Martin Rathan
Mokřad v mlze.
Foto | Martin Rathan
Za své úspory se mi během následujících let podařilo přikoupit několik hektarů okolní louky, obzvláště si cením území kolem Nového potoka, který je zapsán v soustavě Natura 2000.
Zpočátku jsem budoval menší tůně a prováděl výsadby z vlastních prostředků a později i částečně za pomoci podpůrných dotačních programů Agentury ochrany prostředí a krajiny ČR.
Mokřad.
Foto | Martin Rathan
Následně jsme ve spolupráci s profesionály, například biologem Davidem Fischerem, vytvořili rozsáhlejší projekt, který uspěl v Operačním programu Životní prostředí). Celkově se podařilo zrevitalizovat cca. 5 ha pozemků.
Rozkládají se zde tůně, mokřad, remízy, solitérní výsadby a motýlí louky. Celá lokalita byla velmi rychle osídlena nemalým počtem chráněných a ohrožených organismů. Hojně se zde nyní vyskytuje několik druhů skokanů, čolků, užovky, rosničky, objevily se i kuňky žlutobřiché a několik druhů vážek a šídel.
Původní podoba v roce 2015.
Foto | Martin Rathan
Kromě běžných ptáků zde můžeme občas pozorovat černé čápy, orla mořského (hnízdí na blízkých Padrťských rybnících), sluky, vodouše. Celkově na těchto plochách vzrostla biodiverzita velmi výrazně.
Tůně a mokřad zadržují odhadem 4-5 tisíce m3 vody, což je pro okolní život evidentně velmi prospěšné.
Pokud se mi podaří přikoupit další navazující pozemky, rád bych v budoucnu pokračoval v rozšíření revitalizované lokality.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 07:13Velmi záslužné, nicméně pán si zadotoval ze svého, na svém majetku krásný Anglický park. Něco jako Liechtensteinové v Lednicko-Valtickém areálu.
Odpovědět
DA
DAG
31.3.2023 07:39Tohle je velmi důležité pro biodiverzitu. Je to super počin. Pán se tím živí, takže práce je i jeho koníčkem. Škoda že všechno zaplotil.
Odpovědět
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:21 Reaguje na DAGMísto i situaci znám. Pán se tím neživí, naopak ze své úplně jiné výdělečné činnosti přidal docela dost k dotacím, aby toto mohlo vzniknout. Zaplocené jsou nové výsadby z OPŽP, v místě je velký tlak zvěře včetně jelení a bez důkladné ochrany by dlouho nevydržely. Plocení je dočasné, jinak je vše volně přístupné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.3.2023 08:16Martinu Rathanovi velká úcta a poděkování !
Jestli někdy pojedu kolem rád se zastavím a dám řeč.
Odpovědět
Jestli někdy pojedu kolem rád se zastavím a dám řeč.
TZ
Tomáš Zeman
31.3.2023 08:31Vypadá to krásně, ale má to kromě estetiky i další podstatné plus oproti podmáčené louce nebo vyloženě močálu ? Zadrží to víc vody ?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.4.2023 20:33 Reaguje na Tomáš ZemanŘekl bych, že toto je velmi podobný systém jako Zdoňov. S přívalovým deštěm si to neporadí, spíše naopak. Vše je nacucané vodou, tudíž žádná retence vsakem do suché půdy. Když už se tedy něco dělá, ať to má i významnou reterční (protipovodňovou) schopnost.
Ale možná se mýlím a autora prosím o vysvětlení.
Odpovědět
Ale možná se mýlím a autora prosím o vysvětlení.
Karel Zvářal
2.4.2023 20:43 Reaguje na Jiří SvobodaUff!!! Byl jste někdy venku? Ta hladina není konstatntní, sucho se tam projeví taky. Ale po deštích se to doplní (zadržená část srážek - to potřebujeme) a slouží dál ekosystému. Jak dlouho vydržíte bez vody vy - a proč ji odpíráte ostatním???
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
3.4.2023 15:13 Reaguje na Karel ZvářalO tomto, co píšete, ani trochu nepochybuji. Jde mi naopak o to, aby do tohoto umělého/uměleckého díla byly zahrnuty i komponenty, aby hladina mohla při přívalovém dešti stoupnout mnohem výše a pak jen pomalu klesala - něco jako přehrada s výpustí pomocí trubky ve výši poloviny výšky hráze. Trubka by normálně udržovala (při malém odtoku) hladinu ve výšce poloviny hráze.
Všechny vaše eko-požadavky by takto byly splněny, přišla by navíc protipovodňová ochrana.
Odpovědět
Všechny vaše eko-požadavky by takto byly splněny, přišla by navíc protipovodňová ochrana.
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:24 Reaguje na Jiří SvobodaCo tam chcete povodňově chránit? Pod tím je dlouhý svah s pastvinami do neobydleného údolí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2023 21:32 Reaguje na Jana HorováTo ta vodoteč nikdy nenarazí na civilizaci?
Možná tady protipovodňová opatření opravdu nemají význam. Problém je, aby se z toho nestal všeobecný mustr a pak se při záplavách moc divili. Záplava koryto meandujícího potoka ignoruje a přes tůně se převalí.
Odpovědět
Možná tady protipovodňová opatření opravdu nemají význam. Problém je, aby se z toho nestal všeobecný mustr a pak se při záplavách moc divili. Záplava koryto meandujícího potoka ignoruje a přes tůně se převalí.
Karel Zvářal
4.4.2023 22:13 Reaguje na Jiří SvobodaMáte evidentně talent vymýšlet "problémy".
Jako třeba: na co má člověk nohy, když s nimi musí pořád hýbat a večer ho bolí.
Nebylo by mu bez nich líp?
Prostě není nad asfalt a Saharu, že?-))
Odpovědět
Jako třeba: na co má člověk nohy, když s nimi musí pořád hýbat a večer ho bolí.
Nebylo by mu bez nich líp?
Prostě není nad asfalt a Saharu, že?-))
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:23 Reaguje na Tomáš ZemanJe to obrovské (i vzhledem k poloze na okraji CHKO Brdy) plus pro biodiverzitu. Víc vody to zadrží, potůček, který narovnaný odtékal kolmo dolů po svahu, teď napájí soustavu tůní a mokřadů, voda se podstatně zadržuje, celé okolí se zvodnilo.
Odpovědět
PB
Petr Brok
31.3.2023 08:33Také jsem si před lety udělal mokřad, ani ne půl ha, ale nikomu to neukazuji, ještě by mi mohl někdo chtít nařizovat, co tam smím, či nesmím dělat a to by pak nebylo to pravé potěšení.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
31.3.2023 08:37Autor tu půdu koupil a buduje na svém a za své. To je v pořádku. Sice mi to trochu připomíná anglický park, ale to nevadí. Když někde vybudujete "kačák", nějaké "kachny" si ho vždycky rychle najdou. Já bych založila zahradu, on založil rybníčky, tak ať ho jeho dílo také těší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 08:39A teď ještě údržba. Dost pracné, kosit louky udržovat mělké, nové, nezarostlé tůně jako počáteční stadium sukcese pro kuňku žlutobřichou... To leze do času a peněz.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.3.2023 08:40Hezké a v takovémto terénu to dává smysl. Na rozdíl od prosazování budování mokřadů v kvalitní zemědělské půdě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.3.2023 08:55Budiž. Na svém, za své. Pokud půda lidi živila, tak potřebovali udělat z
mokřadu pole, či louku. Pána půda neživí, tak může jít opačným směrem. Já
si pouze myslím, že někdy stačí pouze udržovat stávající mokřady a tůně,
ale hlavně umožnit zvířatům a hmyzu žít v jejich okolí. V sobotu jsem se
na kole toulal Hlučínskem s podobnými mokřady. Byť polní cesta, tak byla
plná mrtvolek přejetých žab na kterých hodovali krkavcovití včetně krkavce.
V takovém okamžiku si člověk uvědomí, že biotop musí navazovat na své okolí
a obojí musí být v souladu. Viděl jsem nedávno nově vybudovanou průtočnou
tůň, kde došlo při budování k obnažení jílovitého dna až na propustné
podloží. Předtím stále tekoucí potok v tůni zcela zasakuje a "pramení"
300 metrů níže po proudu. Těch 300 metrů je asi nevratně vysušeno, pokud
se časem dno nezanese nánosy z polí po nějakých přívalových deštích. Ono
mokřad lze budovat buď na podmočené půdě a nebo ji zamokřit z vodoteče,
ale to pak může dopadnout stejně, jak popisuji výše. Jinak moc hezké, ale
je mi líto té orné půdy, protože jsou místa, kde by to na úkor orné půdy
nebylo, ale asi ta půda nebyla k mání jako ty pozemky v sousedství.
Odpovědět
mokřadu pole, či louku. Pána půda neživí, tak může jít opačným směrem. Já
si pouze myslím, že někdy stačí pouze udržovat stávající mokřady a tůně,
ale hlavně umožnit zvířatům a hmyzu žít v jejich okolí. V sobotu jsem se
na kole toulal Hlučínskem s podobnými mokřady. Byť polní cesta, tak byla
plná mrtvolek přejetých žab na kterých hodovali krkavcovití včetně krkavce.
V takovém okamžiku si člověk uvědomí, že biotop musí navazovat na své okolí
a obojí musí být v souladu. Viděl jsem nedávno nově vybudovanou průtočnou
tůň, kde došlo při budování k obnažení jílovitého dna až na propustné
podloží. Předtím stále tekoucí potok v tůni zcela zasakuje a "pramení"
300 metrů níže po proudu. Těch 300 metrů je asi nevratně vysušeno, pokud
se časem dno nezanese nánosy z polí po nějakých přívalových deštích. Ono
mokřad lze budovat buď na podmočené půdě a nebo ji zamokřit z vodoteče,
ale to pak může dopadnout stejně, jak popisuji výše. Jinak moc hezké, ale
je mi líto té orné půdy, protože jsou místa, kde by to na úkor orné půdy
nebylo, ale asi ta půda nebyla k mání jako ty pozemky v sousedství.
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:27 Reaguje na Břetislav MachačekMísto znám, žádná orná půda tam rozhodně nebyla, jen nepříliš úživné pastviny. Vede tam nezpevněná cesta, která před lokalitou končí, v okolí les, louky, velká zahrada, nové výsadby. Ideální v podstatě po všech stránkách, které tady diskutujete.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.3.2023 10:38Dobrý den pane Rathane. Přeji ať Vás dílo těší. Zajímaly by mě nějaké detaily k údržbě. Čím a jak často kosíte plochy mezi tůněmi? Jaké máte geologické poměry a zdroj vody? Bylo nutné nějak speciálně těsnit hráze "rybníčků"? To oplocení chrání výsadby nebo máte nějaká domácí zvířata (spásače)?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.3.2023 11:19 Reaguje na Dalibor MotlTaky se přidávám k dotazům p. Motla.
Odpovědět
mr
martin rathan
31.3.2023 16:44 Reaguje na Dalibor MotlTůně je nutné přiměřeně udržovat např. proti nadměrnému zarůstání orobincem. Louky se sekají po částech tak, aby měl hmyz zde žijící stále dostatek potravy a kytky čas se vysemenit. Voda prosakuje z potůčku protékajícího lokalitou. Podloží je jílové, takže po dešti docházelo k rychlému odtoku napršené vody. V současné době je zadržována v tůních. Hrázky jsou z vybrovaného jílu následně pokryté ornicí jež byla pod tůněmi odstraněna.
Odpovědět
KM
radim buffalo tobias
31.3.2023 13:39 Reaguje na Karel Marelrybky aj. ty komáří larvy vyžerou...
Odpovědět
MN
Marcel Nývlt
31.3.2023 14:40 Reaguje na Karel MarelJe to přesně naopak...obojživelníci zde naleznou zdroj potravy a komáři zde ve velkém nebudou. Určitě je chvályhodné využít dotace na podobné projekty. Držím p. Rathanovi palce.
Odpovědět
Anyr
31.3.2023 19:23 Reaguje na Karel MarelHele ty ruskej trolle... táhni do Moskvy a nevysírej :*
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.3.2023 19:58 Reaguje na AnyrArgument by nebyl? Uvědomujete si, že se takto sám shazujete? Asi ne, že.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2023 20:07 Reaguje na pavel peregrinNemohu si pomoct, ale proč máte takovou péči o pověst spratkovitého anonyma, který je navíc na své drzé trolení pyšný?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.4.2023 13:11 Reaguje na Karel ZvářalMožná, že si dříve či později uvědomí svoji směšnost a nevyzrálost. Ale péči o něj rozhodně nemám, spíše s ním a s jemu podobnými mám útrpnost.
Odpovědět
IP
Iniciativa Proti-plotu, z.s.
31.3.2023 12:10Díky za to co děláte! Jsem rád, že se stále najdou ve společnosti lidé, kteří v dnešní komerční a uspěchané době s honem za ziskem dělají kroky našich předků s cílem zachovat důležitou biodiverzitu v krajině i pro další generace. Jediné co mne při pohledu na mapu překvapilo je sousedství intenzivně obhospodařované orné půdy - pravděpodobně tedy i několikrát ročně s prostřikem pesticidů atd. Vítr nebo voda tak může kontaminovat i mokřad a zahubit v něm vše živé.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2023 14:18 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Teče tam potůček vod Prahe (z lesa), vůkol jen pastviska. Můžete být v klidu.
Odpovědět
mr
martin rathan
31.3.2023 16:24 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Mokřad i tůně jsou samozřejmě situovány tak, aby nemohly být kontaminovány např. výkaly pasoucího se dobytka. Území se nachází v mírném svahu a pastva dnes již probíhá pouze pod revitalizovanou lokalitou.
Odpovědět
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:30 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Kde tam vidíte ornou půdu? Místo znám a jsou tam jen les a pastviny, plus zahrada a nové výsadby.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 16:02Moc hezké, jen prosím, všeho s mírou, ať kvůli místní spotřebě (odparu) vody nevyvoláte jinde sucho!
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2023 16:23 Reaguje na Jiří SvobodaTo jste ale u mě vyvolal úsměv!-) Ono se to moc od výparu z lesa lišit nebude, s takovou (dle vašich představ) by řeky nedotekly do móře.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 16:31 Reaguje na Karel ZvářalJistě, když se s tím bude neuváženě pokračovat, tak do móře časem opravdu nic nedoteče. To asi ale mnohé netrápí nebo jim to nedochází. Je jim dobře s hlavou v písku.
Pořád si myslím, že les nám skýtá více než močál, ať tedy odpařují hlavně stromy. Tedy opakuji, všeho s mírou!
Odpovědět
Pořád si myslím, že les nám skýtá více než močál, ať tedy odpařují hlavně stromy. Tedy opakuji, všeho s mírou!
Karel Zvářal
31.3.2023 16:37 Reaguje na Jiří SvobodaTak nevím. Přehrady jsou špatně, tůně/mokřádky jsou špatně... V tom druhém je aspoň živo, protože okolní krajina byla vysušená melioracemi. Chválím to hlavně kvůli drobotině, která je na tom nejlepším místě: pod lesem s loukou. Žádné zaorávání či válení, ani pojezdy aut. Žabolamů tak netřeba.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:23 Reaguje na Karel ZvářalTo není špatně, pokud je to vše v rozumné míře a nebylo jedno na úkor druhého.
Pokud někde naděláte tůně a mokřady, pak přítok do oblasti bude vyšší než odtok. Když to 5x zopakujete, nebude na konci odtékat nic.
Odpovědět
Pokud někde naděláte tůně a mokřady, pak přítok do oblasti bude vyšší než odtok. Když to 5x zopakujete, nebude na konci odtékat nic.
Karel Zvářal
1.4.2023 03:22 Reaguje na Jiří SvobodaNemám obavy, že by se Česko začalo po pánovi opičit.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 20:06 Reaguje na Karel ZvářalTaké nemám.
Tady ale může jít klimatická změna naproti. Vyschnou potoky napájející mokřady. A jsme u sodovkáče.
Odpovědět
Tady ale může jít klimatická změna naproti. Vyschnou potoky napájející mokřady. A jsme u sodovkáče.
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 17:00 Reaguje na Jiří SvobodaLesů je nadbytek. Proti stavu v minulosti asi 2x. Všichni chtějí vydělávat na dřevě. Jinak les vodu vypařuje podstatně více než bažina nebo jezírko. Smrčina 600-800mm/m2, za rok, proto roste na horách. Bučina či dubina asi o 100mm/m2 méně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:38 Reaguje na Slavomil VinklerNení voda jako voda. Strom odpařuje vodu z hloubky, tůň tu povrchovou.
Fakt si myslíte, že volná hladina vypaří méně než stromový porost? Asi je to srovnatelné. Našel jsem:
Jezero Most
• Teplota 8,5 – 9 °C, Srážky 500 – 550 mm, výpar 600 – 650 mm
• V letech 2016-2017 výpar 700-900 mm
Asi výpar stále poroste.
Vydělávat na dřevě je bohulibá činnost odebírající CO2 z atmosféry.
Odpovědět
Fakt si myslíte, že volná hladina vypaří méně než stromový porost? Asi je to srovnatelné. Našel jsem:
Jezero Most
• Teplota 8,5 – 9 °C, Srážky 500 – 550 mm, výpar 600 – 650 mm
• V letech 2016-2017 výpar 700-900 mm
Asi výpar stále poroste.
Vydělávat na dřevě je bohulibá činnost odebírající CO2 z atmosféry.
JH
Jana Horová
4.4.2023 14:34 Reaguje na Jiří SvobodaAch jo, to je pořád ta pověra. Zákon zachování hmoty nepřestává platit, vypařená voda vstoupí do malého vodního oběhu a spadne o kus dál, mezitím ochladí krajinu (výpar, skupenské teplo). Pokud byste přistoupil na to, že má být výpar co nejmenší, dostali bychom se k tomu, že by bylo nejlepší všechno zabetonovat. Opak je pravdou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.4.2023 21:43 Reaguje na Jana HorováMalý vodní cyklus jistě existuje a učili jsme se o něm ve škole. Je ale otázkou, jak moc je jeho efekt významný. "a spadne o kus dál", co je to za argumentaci?
Když jsem počítal malý vodní cyklus v rámci celé Amazonie, vyšlo mi, že se na srážkách podílí malý a velký vodní cyklus každý napůl. Co vám z toho vyplývá?
Nejste spíše vy na straně pověr?
Odpovědět
Když jsem počítal malý vodní cyklus v rámci celé Amazonie, vyšlo mi, že se na srážkách podílí malý a velký vodní cyklus každý napůl. Co vám z toho vyplývá?
Nejste spíše vy na straně pověr?
JH
Jana Horová
7.4.2023 15:07 Reaguje na Jiří SvobodaVyplývá mi z toho
a) fyzikální zákony opravdu nepřestávají platit, takže ta voda opravdu nezmizí a spadne někde jinde
b) význam malého vodního cyklu v našich podnebných podmínkách nechám na posouzení odborníkům, kteří k tomu mají data a kompetence, ale co jsem stíhala odborného načíst v suchých letech 2015 - 2019, je stěžejní hlavně z hlediska rozložení srážek (než celkové bilance) a tudíž určitě důležitý, pro vegetaci, zemědělství, průtoky , celkový stav vody v krajině
c) nevím, jestli je rozumné argumentovat pro Rožmitálsko Amazonií, ale když už, tak zrovna tropické deštné pralesy jsou biomy s největším výparem na světě vůbec a že by to způsobovalo sucho se nezdá (i když půlka vody z velkého oběhu, OK, ale stejně).
Odpovědět
a) fyzikální zákony opravdu nepřestávají platit, takže ta voda opravdu nezmizí a spadne někde jinde
b) význam malého vodního cyklu v našich podnebných podmínkách nechám na posouzení odborníkům, kteří k tomu mají data a kompetence, ale co jsem stíhala odborného načíst v suchých letech 2015 - 2019, je stěžejní hlavně z hlediska rozložení srážek (než celkové bilance) a tudíž určitě důležitý, pro vegetaci, zemědělství, průtoky , celkový stav vody v krajině
c) nevím, jestli je rozumné argumentovat pro Rožmitálsko Amazonií, ale když už, tak zrovna tropické deštné pralesy jsou biomy s největším výparem na světě vůbec a že by to způsobovalo sucho se nezdá (i když půlka vody z velkého oběhu, OK, ale stejně).
Karel Zvářal
7.4.2023 16:17 Reaguje na Jana HorováV tomto případě je to zřejmě zbytečná ztráta času, asi jste na těchto stránkách krátce:-)
Ad b) Většina lidí si představuje malý vodní cyklus jako zmenšeninu velkého, tedy menší d e š ť o v é srážky. Že vhkost, a tudíž minimální prvidelný přísun srážek, přináší ROSA (suchá půda - ale mokré=zavlažované listy ozimů!-) a ještě více MLHA, která se vytváří nad místy s vodou (jezera, rybníky, mokřady). Její kapky se také sráží na ozimech, ale také na stromech (je to markantní při námraze), odkud skapává a přináší stromům (zlodějům vody") i okrajům polí celkem pravidelný přísun vláhy.
Takže jak mokřady, tak větrolamy, v agrární krajině potřebujeme! Spoléhat jen na déšť je primitivismus hodný IV. cenové (a vrácení diplomu). Kdo má alespoň minimální pozorovací talent, musí výše popsané vnímat při každé návštěvě přírody... byl-li tam takový kabinetní kritik vůbec někdy.
Odpovědět
Ad b) Většina lidí si představuje malý vodní cyklus jako zmenšeninu velkého, tedy menší d e š ť o v é srážky. Že vhkost, a tudíž minimální prvidelný přísun srážek, přináší ROSA (suchá půda - ale mokré=zavlažované listy ozimů!-) a ještě více MLHA, která se vytváří nad místy s vodou (jezera, rybníky, mokřady). Její kapky se také sráží na ozimech, ale také na stromech (je to markantní při námraze), odkud skapává a přináší stromům (zlodějům vody") i okrajům polí celkem pravidelný přísun vláhy.
Takže jak mokřady, tak větrolamy, v agrární krajině potřebujeme! Spoléhat jen na déšť je primitivismus hodný IV. cenové (a vrácení diplomu). Kdo má alespoň minimální pozorovací talent, musí výše popsané vnímat při každé návštěvě přírody... byl-li tam takový kabinetní kritik vůbec někdy.
JH
Jana Horová
8.4.2023 20:30 Reaguje na Karel ZvářalJak jste poznal, že mám v oboru diplom (který mám podle vás vrátit :-)?).
Jinak tedy váš příspěvek vnímám jako poněkud zmatený. Definici malého vodního cyklu si snad najde každý minimálně gramotný na netu pokud ji nezná a "menší dešťové srážky" to opravdu nejsou, byť se do jisté míry MVC takto projevuje. Usazené (horizontální) srážky jsou fajn, ale pokud do té přírody občas chodíte, víte, že jsou opravdu dlouhá období bez nich (nebo pokud jsou vázány na nějaký lokální zdroj vlhkosti, jsou jen velmi plošně omezené, ale do takových hypotéz bych se nerada pouštěla... nějaké práce v tomto smyslu tedy existují) a mají velmi silnou vazbu na nadmořskou výšku, tedy v zemědělských oblastech nejsou tak významné. O potřebě mokřadů a větrolamů asi nepochybujeme ani jeden?
Odpovědět
Jinak tedy váš příspěvek vnímám jako poněkud zmatený. Definici malého vodního cyklu si snad najde každý minimálně gramotný na netu pokud ji nezná a "menší dešťové srážky" to opravdu nejsou, byť se do jisté míry MVC takto projevuje. Usazené (horizontální) srážky jsou fajn, ale pokud do té přírody občas chodíte, víte, že jsou opravdu dlouhá období bez nich (nebo pokud jsou vázány na nějaký lokální zdroj vlhkosti, jsou jen velmi plošně omezené, ale do takových hypotéz bych se nerada pouštěla... nějaké práce v tomto smyslu tedy existují) a mají velmi silnou vazbu na nadmořskou výšku, tedy v zemědělských oblastech nejsou tak významné. O potřebě mokřadů a větrolamů asi nepochybujeme ani jeden?
Karel Zvářal
9.4.2023 09:31 Reaguje na Jana HorováPodle toho, jak jste to vztáhla na sebe, jste zde opravdu krátce a jste zmatená. Ta poznámka mířila na pána, na kterého reagujete. To je vytrvalý kritik nejen "zbytečnosti" mokřadů, ale dokonce jako škůdců krajiny, neb nedovolují vodě řádně odtéct. Projděte si některé lońské-předloňské články, resp. diskuse pod nimi a pochopíte.
Odpovědět
JH
Jana Horová
12.4.2023 16:24 Reaguje na Karel ZvářalReagoval jste na mě - "Karel Zvářal7.4.2023 16:17 Reaguje na Jana Horová" :-). Jinak končím diskusi, věcné argumenty už padly. Hezký den.
Odpovědět
mr
martin rathan
31.3.2023 16:15Revitalizovaná plocha obsahuje výsadbu stromů a keřů,proto musí být po určitou dobu chráněna před poškozením zvěří lesnickým pletivem, které bude ve vhodný čas samozřejmě odstraněno. Co se týká komárů, tak ty zde opravdu nenajdete, jelikož jsou tůně plné zvířat, která se jimi živí ( žáby, čolci, larvy vážek ...)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:51 Reaguje na martin rathanZkoušel jste měřit rozdíl průtoků potoka nad a pod vaším pozemkem?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.4.2023 03:29 Reaguje na Jiří SvobodaTo všechno (umělé tůně) je v poměru k napřímeným vodotečím a melioracím nula nula nic... A právě proto nutné a žádoucí, zeptejte se obojživelníků.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 20:11 Reaguje na Karel ZvářalDnes jsem se kamarádil se skokanem hnědým.
Ale i průtoky v řekách klesají. Těmito opatřeními jistě snižujeme průměrné průtoky, těžko však odhadnout, jak se změní minimální průtoky.
Odpovědět
Ale i průtoky v řekách klesají. Těmito opatřeními jistě snižujeme průměrné průtoky, těžko však odhadnout, jak se změní minimální průtoky.
RV
Richard Vacek
31.3.2023 18:04Jinde se budou pokutovat prdící krávy a tady se buduje zdroj metanu ve velkém. Asi nevíte, že pokud nezastavíme klimatickou změnu, tak zhyneme v plamenech pekelných.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
31.3.2023 21:13 Reaguje na Richard Vacek„… tady se buduje zdroj metanu ve velkém.“
???
Co zde má být tím velkým zdrojem metanu?
Odpovědět
???
Co zde má být tím velkým zdrojem metanu?
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:45 Reaguje na Majka KletečkováBiomasa pod hladinou vody, která se anaerobně rozkládá. V ideálním případě vznikne z 1 molekuly CO2 1 molekula CH4.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.4.2023 21:24 Reaguje na Jiří SvobodaOpravdu si myslíte, že to je VELKÝ zdroj metanu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.4.2023 11:48 Reaguje na Majka KletečkováVy nevíte o bahenním plynu? Ovšem množství bude jako ze všech vodních ploch. Otázka je, zda z něj nebude pro majitele napařena daň.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.4.2023 11:50 Reaguje na Slavomil VinklerOpravdu si myslíte, že to je VELKÝ zdroj metanu?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.4.2023 20:24 Reaguje na Majka KletečkováPocitově za sebe to není velký zdroj.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.4.2023 09:56 Reaguje na Majka KletečkováRozklad biomasy je veliký zdroj metanu. Co je podle vás největší zdroj metanu?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
3.4.2023 22:24 Reaguje na Jarka O.Místa s organickou hmotou a s nízkou hladinou kyslíku jako jsou hluboká jezera a mořské dno. Stále více se na uvolňování metanu podílí lidské aktivity. Někde jsem četla, že podstatná část metanu v ovzduší - zhruba třetina - pochází z ropného průmyslu a z uhelných dolů. Nejvíce ho prý uniká jen ze šesti zemí: Turkmenistánu, Ruska, Spojených států, Íránu, Kazachstánu a Alžírska.
Časovanou bombou může být tající permafrost v Arktidě. Např. vlivem vysokých teplot v posledních letech na Sibiři odtává dříve tisíce let zmrzlá půda, ta obsahuje obrovské množství metanu, který se nyní v obrovském množství uvolňuje. (https://technika.magazinplus.cz/2149-obri-metanova-bomba-pod-sibiri-vedci-objevili-dalsi-potencialni-zdroj-mohutneho-uniku-nebezpecneho-plynu.html?)
Odpovědět
Časovanou bombou může být tající permafrost v Arktidě. Např. vlivem vysokých teplot v posledních letech na Sibiři odtává dříve tisíce let zmrzlá půda, ta obsahuje obrovské množství metanu, který se nyní v obrovském množství uvolňuje. (https://technika.magazinplus.cz/2149-obri-metanova-bomba-pod-sibiri-vedci-objevili-dalsi-potencialni-zdroj-mohutneho-uniku-nebezpecneho-plynu.html?)
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:31 Reaguje na Majka KletečkováVe škole byste dostala za 1, možná za 2. Metan vzniká rozkladem biomasy bez kyslíku i na dnech okysličených potoků, mělčin a mělkých mokřadů. Co jste vyjmenovala, i průmyslové zdroje, všechno má základ v rozkladu biomasy. Permafrosty kdysi dávno nebyly bez života, proto tam metan vznikal a dnes se dostává na povrch. Únik není kvůli lidem, prostě je to život. Za druhohor ten koloběh metanu mohl být mnohem rychlejší a vyšší než dnes.
Tyto mokřady budou zdrojem metanu pro okolí, možná i vic než by byly pasoucí se krávy. To je na povolenky! ;-). Ale je to malé území. Celkem hezké.
Odpovědět
Tyto mokřady budou zdrojem metanu pro okolí, možná i vic než by byly pasoucí se krávy. To je na povolenky! ;-). Ale je to malé území. Celkem hezké.
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2023 15:52 Reaguje na Jarka O.No největší zdroj metanu bude hydrát. Metan se za mrazu váže s vodou a vytváří substanci podobnou ledu. Když se ohřeje uniká do ovzduší. Je v permafrostu, v moři a různě.
https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/hydrat-metanu-nastupce-ropy-jak-vznika-a-proc-se-hned-nevypari-6207/
Odpovědět
https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/hydrat-metanu-nastupce-ropy-jak-vznika-a-proc-se-hned-nevypari-6207/
VD
Veronika Drabova
31.3.2023 19:52Poznala jsem to hned bez popisku podle uvodni fotky ! Pred lety pri toulkach se psem jsme vam nechtene prosli pres pozemek, uz tehdy to bylo kouzelne misto, rybnicky, hrazky, a v tom se zrcadlici okolni kopce, nebe a mraky. Krasne vymyslene i udelane a pusobi to prirozenym dojmem, ze to na misto patri. S colky, vazkami a zabami to musi byt nadhera. Fandim !!!
Odpovědět
MK
SV
Slavomil Vinkler
2.4.2023 11:45 Reaguje na Majka KletečkováJe to umělá krajina, park. Uvědomujete si, že tak by měla vypadat i péče v NP, protože ti mamuti na jezírka, povodně na meandry a velcí spásači na mikrodisturbace chybí?
Odpovědět
