https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-krivanek-je-to-blby-a-bude-to-horsi.co-jsem-si-vzal-z-peti-knih-o-klimaticke-zmene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Křivánek: Je to blbé a bude to horší. Co jsem si vzal z pěti knih o klimatické změně

10.10.2019
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Říkal jsem si, že když teď na cestách hodně čtu, mohl bych si přečíst něco i o klimatické změně. Téma mě zajímá, ale četl jsem dřív spíš jen pár článků na internetu a náhodné výkřiky na sociálních sítích. Tak jsem si přečetl pět knížek. Nemám ambici o předání všeho v těch knížkách, spíš věcí, co mi přišly hodně zajímavý, a dojmu, co si z toho beru. (Pozn. red.: Text vyšel na Facebooku Martina Křivánka).

 

Všechny knížky (jejich seznam i s autory je na konci), měly podobnou strukturu, jen kladly různý důraz na různé části:

  1. Je to blbé a bude to horší.
  2. Myslíte, že nás X/Y/... zachrání? Ale prosím vás, nebuďte naivní!
  3. Neztrácejte naději, stačí kompletní změna fungování společnosti, která se nikdy předtím nestala, za extrémně krátký čas - a budeme mít malou šanci, že to bude jen středně velký průšvih!
Budu se stejné struktury držet i v tomto textu.

1) Je to blbý a bude to horší

Často se mluví či píše o tom, že bychom měli zachránit planetu pro naše vnuky nebo děti - což vypadá, že je teď vše v pořádku a předcházíme nějaké budoucí hrozbě. Není to tak.

Změny už se dějí, stále zrychlují a i při zastavení produkce dalších skleníkových plynů bude zhoršování ještě nějakou dobu pokračovat (systém má velkou setrvačnost). Hraje se o to, jak moc ta změna bude velká.

Klimatická změna nemusí nutně znamenat, že se všude oteplí a bude sucho. Růst průměrné teploty způsobí více energie v atmosféře - a to povede k většímu výskytu extrémních jevů - silných bouří, hurikánů či bleskových záplav. Rychleji roztají zásoby sněhu ze zimy a následně bude v létě větší sucho.

Oteplení o tři stupně (spíše optimistický scénář, zatím k němu rozhodně nesměřujeme) povede mimo jiné k:

  • Indické monzunové deště budou některé roky způsobovat velké záplavy a některé roky nebudou vůbec, což povede ke katastrofickým suchům - na monsunech potravinově závisí 60 % světové populace
  • Vyschne Amazonská deštná pánev
  • Voda z tajících Himálajských ledovců, která napájí řeky jako Indus, Gangu, Mekong, Yangtze a Žlutou řeku, klesne o zhruba 90 % - s největšími dopady na Pákistán, ale i Čínu, Indii a JV Asii.
  • Západ USA bude velmi suchý, naopak v New Yorku budou časté bouře a záplavy
  • Jih Evropy kolem Středozemního moře bude velmi suchý, s klimatem podobným současnému Maroku či Alžírsku.

A co je pro mě nejstrašidelnější - Země má zabudovaných několik zpětnovazebních smyček, které budou oteplování zrychlovat:


Česko na tom z hlediska přímých dopadů není v kontextu světa zas až tak špatně - bude u nás tepleji (v některých místech podobně současnému středomořskému klimatu), bude více sucho, budou častěji záplavy. Česko je navíc bohatá země, která si umí po nějakou dobu poradit se zdražením potravin (koupíme si je) i oteplením (pořídíme si klimatizace). Příměji a více pocítíme druhotné dopady - až se dají do pohybu desítky až stovky milionů lidí z klimaticky více postižených regionů, nepochybně to povede k ještě většímu nárůstu populistických tendencí, než jsme mohli vidět před pár lety při “migrační krizi”.

2) Myslíte, že nás X/Y/... zachrání? Ale prosím vás, nebuďte naivní!

O lidmi způsobené klimatické změně se už ví desítky let. Mezinárodní panel pro změny klimatu OSN (IPCC) byl založen v roce 1988, před více jak třiceti lety. A co se mezitím děje s emisemi?


Každoroční emise CO2 po jednotlivých regionech. (zdroj: Ourworldindata.org, CC BY 4.0)

Rok od roku rostou.

A rostou nejen v součtu, kumulativně, ale rostou dokonce i každoroční emise. A to přes všechny historické závazky a klimatické summity. Tady obrázek, jak by se musely vyvíjet každoroční emise, abychom se dostaly na dráhu k oteplení “jen” o 2 či 1,5 stupně v roce 2100 (zdroj i s dalšími pěknými vizualizacemi).


Vývoj ročních emisí ve srovnání s potřebnými emisemi, abychom byli v souladu s oteplením jen o 1,5 či 2 stupně v roce 2100 (zdroj Nature.com / Climate Action Tracker)

Je několik velmi pochopitelných důvodů, proč zatím nebyl téměř žádný pokrok ve snižování emisí.

Opravdová změna bude velmi bolet - a to ji dělá politicky neprůchozí

Informace, která mi vystřelila mozek z hlavy: z jednoho barelu ropy (asi 159 litrů) získáme stejné množství energie, jako z 25 tisíc hodin manuální lidské práce. Tedy ekvivalent více než deseti let lidské práce (při osmi hodinách na den) na jeden barel. Průměrný Američan spotřebuje 25 barelů ropy ročně - tedy je to stejné, jako kdybychom každý “našli” 250 let lidské práce každý rok. A to je jen ropa, uhlí a plyn přidají další desítky až stovky let “práce zdarma”.

Fosilní paliva a možnost jejich efektivního spalování od vynálezu parního stroje jsou “motor”, na kterém stojí raketový růst posledních dvou století.

Vzdát se jich nebude snadné. Nebavíme se o “musíme trochu víc třídit odpad a vysadit pár stromů”. Bavíme se o zásadní změně fungování společnosti, která doteď frčela na “levné” energii z fosilních paliv a bude se muset obejít bez ní. Je to jako vysadit drogu. A nemáme zatím ani dobré náhrady, kterými bychom energii v dostatečné míře nahradili: tedy bude následovat velmi silný absťák.

A to vše ve světě, který je zvyklý na neustálý, již několik století trvající růst. Která politická strana si může dovolit mít takovýto program? Žádná. Koukněte do libovolné diskuze o klimatické změně. Jak se lidé urputně brání byť i jen mírným návrhům na zdražení benzínu, omezení aut či létání… Přijmout myšlenku, že se budeme mít hůře než doteď, není vůbec snadné.

Bohužel, jedna z pro mě silných vět ze závěru knihy Six degrees:

“Co je politicky realistické pro lidi, je zcela nezávislé na tom, co je fyzikálně realistické pro naši planetu.”

Fosilní paliva generují velké bohatství - a nikdo se jej nechce vzdát

Koukněte na 10 největších firem světa podle příjmů (zdroj):


Deset největších firem světa podle příjmů (zdroj Wikipedia, CC BY-SA 3.0)

S výjimkou Walmartu jsou všechny další firmy z ropného a plynárenského průmyslu v kombinaci s Čínskou energetikou, následované dvěma automobilkami. Tedy všechno firmy, které jsou závislé na spalování fosilních paliv.

A firmy se přirozeně snaží zachovat si zdroj svých příjmů. Podobně jako u debaty o škodlivosti tabáku v druhé polovině minulého století se fosilní firmy snaží vytvořit dojem, že “klimatická změna se neděje”, či “debata o klimatické změně ještě probíhá”, či “klimatická změna sice probíhá, ale člověk na ni nemá vliv, děje se to samo”. Organizují “vědecké konference”, kde shodou okolností mluví jen samí klimaskeptici - třeba skrze The Heartland Institute (shodou okolností bojoval proti škodlivosti tabáku v devadesátých letech ve spolupráci s Philip Morris). Zakládají také alternativy k oficiálním institucím, třeba “Nongovernmental International Panel on Climate Change”.

A co je horší, tak často je fosilní průmysl úzce propojený na vlády jednotlivých zemí, což velmi komplikuje zpřísňování regulací či zvyšování zdanění.

A další věc ze série “vystřelilo mi mozek z hlavy”: těžařské firmy publikují souhrn svých rezerv, tedy již zmapovaných a nalezených, ale zatím nevytěžených zdrojů, které firmy počítají, že v budoucnosti vytěží. Odvíjí se od toho i nacenění firem na akciovém trhu. V roce 2011 Londýnský think tank Carbon Tracker Initiative sečetl všechny tyto rezervy.

Kdyby se všechny nyní známé rezervy vytěžily a spálily, uvolní se 2 795 gigatun uhlíku. Zároveň podle vědeckých modelů množství uhlíku, které můžeme jako lidstvo spálit od roku 2011 do roku 2050 a stále mít 80% šanci, že oteplení nebude větší než o dva stupně Celsia, je 565 gigatun.

Tedy - fosilní firmy plánují vytěžit pětkrát více zdrojů, než si můžeme dovolit, abychom planetu přehřáli jen na středně propečeno. Pětkrát. A to ještě samozřejmě je možné, že se objeví nové, zatím neobjevené a neprozkoumaná naleziště.

V roce 2014 se akcionáři ptali firmy Exxon Mobile, jestli většina z firmou uváděných rezerv nezůstane nevytěžená, pokud vlády dodrží svůj slib na udržení oteplení pod dva stupně - a zavedou agresivní zákony a regulace. Firma odpověděla, že považuje “omezující klimatickou legislativu za velmi nepravděpodobnou a že jsou si velmi jistí, že žádná z jejich rezerv nezůstane nevytěžená.”

Dopady klimatické změny nejsou rovnoměrné - a více zatím dopadají na země, které ji samy nevytvářejí

Obrázek níže ukazuje kumulativní emise, což jsou celkové emise od konce osmnáctého století do současnosti. Většinu emisí vypustily bohaté industrializované země - USA jsou zodpovědné za 28 % všech emisí do současnosti, země Evropské unie za 25 % všech emisí (zdroj).


Kumulativní emise CO₂ od roku 1751 pro jednotlivé země. Škála je exponenciální (zdroj: Ourworldindata.org, CC BY 4.0)

A srovnejte to s očekávanými riziky dopadů oteplení o 3 °C (zdroj).


Dopady oteplení o 3 stupně na jednotlivé části světa (zdroj: Nature.com  / IPCC/E)

Většinu dopadů globálního oteplování ponesou země v Africe, Jižní Asii či Jižní Americe, které k jeho vzniku přispěly jen minimálně. A docela rozumím jejich neochotě si nyní omezit cestu k vlastnímu rozvoji tím, že omezí používání fosilních paliv, když “bohaté” země jsou bohaté i proto, že již v historii spálily velké množství fosilních paliv. Aby byl celosvětový systém kontroly emisí funkční, musel by toto nějakým způsobem kompenzovat chudším zemím. Což opět mnoho popularity ve veřejnosti bohatých zemí nezíská.

A další nepříjemný efekt: země, které by s emisemi mohly nyní něco dělat (protože jich vypouští velké množství), jsou často zároveň země, na které dopadají již probíhající klimatické změny zatím jen velmi málo. A že momentálně neteče voda v Zimbabwe (článek) nás trápí mnohem méně, než kdyby přestala téct v Česku.

3) Neztrácejte naději, stačí …

Téměř všechny knížky zkusily v závěru nastínit, jak by mohl vypadat svět méně závislý na fosilních palivech. Klíčové koncepty, na kterých tyto představy stojí, jsou:

  • lokální - zkrátit cestu od výroby ke spotřebě, výrazně omezit dopravu věcí i lidí po světě, zvýšit konzumaci lokálních potravin a výrobků
  • trvanlivé a úsporné - snažit se o co nejdelší použitelnost věcí, nikoliv jejich rychlé opoužívání a výměnu, snažit se šetřit materiály i energie, například lepším zateplením budov
  • decentralizované a komunitní - nemít jednu velkou “státní sluneční elektrárnu” či stavět obrovské vodní elektrárny, ale umožnit skrze státní podporu vznik malých “komunitních” elektráren. Něco podobného se daří například v Německu, kde vzniká hodně nových elektráren z obnovitelných zdrojů na komunitní úrovni. Podobně přejít od velkých zemědělských firem k menším zemědělcům, kteří obhospodařují výrazně menší plochy
  • spravedlivé - jak ukázaly například protesty “Žlutých vest” ve Francii po zavedení mírného zvýšení daně na benzín, společnost změny odmítne, pokud negativní dopady ponese převážně chudší část společnosti. Aby měly reformy nějakou šanci na úspěch, musí být vnímány jako spravedlivé (což je extrémně relativní pojem), což mimo jiné znamená, že musí více dopadat na bohaté. A to nejen v optice jedné každé země, ale globálně, tedy, že musí více dopadat na bohaté země než na chudé (naopak by chudé země mohly dostávat ještě finanční podporu, třeba výměnou za to, že nevytěží své existující fosilní zdroje)

A pak typicky knížky ukazují nějaké pozitivní příklady, jak to někde už docela dobře funguje. A celá změna se musí stát během dalších několika let, maximálně desítek let.

Tady ty závěrečné kapitoly měly nejspíše za cíl dodat trochu optimismu a ukázat, že není vše ztraceno a že má cenu se snažit o smysluplnou změnu. Popravdě, na mě tak nefungovaly. Nemyslím, že je lidstvo ve vší své rozmanitosti a rozličných zájmech, schopné změnit své fungování tak rychle a v takovém rozsahu. Za posledních třicet let to nedokázalo.

Probíhající protesty po celé Zemi (Fridays for future, Extinction rebellion, …) jsou silnější než kdy dříve a je to určitě potřebný a užitečný první krok, jak vytvořit tlak na systémovou změnu, ale je to ještě daleko od realizace skutečné změny. A myslím, že i mnoho protestujících nelibě ponese, až si uvědomí skutečný rozsah změn, které jsou třeba. Že to nevyřeší lepší třídění odpadu a pár vysazených stromů, jakkoliv to jsou určitě věci, které má cenu i nadále dělat.

Co si z toho beru

Změna se děje. Už teď jsou následky citelné - a budou se rychle zhoršovat. Nevěřím tomu, že jako lidstvo dokážeme včas zpomalit emise. Zároveň s klimatickou změnou probíhá navíc nyní ještě na uhlíkových emisích nezávislá, ale člověkem taktéž způsobená velká změna - masivní vymírání živočišných i rostlinných druhů. Způsobuje ji převážně intenzivní zemědělství a ničení životního prostoru pro zvířata i rostliny. Dopady vymírání druhů se budou proplétat s dopady klimatických změn.

Nevěřím tomu, že budeme jako společnost stále silnější komplikace zvládat klidně a s rozmyslem. Myslím, že to povede k stále sílící touze "aby svět byl jako dříve", izolaci jednotlivých států "America/India/UK... first!") a sobeckému prosazování svých krátkodobých zájmů bez ohledu na zbytek světa - což zároveň s rostoucí populací nepochybně povede ke vzrůstajícím konfliktům o ubývající prostor, suroviny, jídlo i vodu.

Máme štěstí, že jsme se narodili v dobře umístěné zemi, na kterou přímé dopady klimatické změny dopadnou mírněji a později než na většinu zbytku světa a že jsme dostatečně bohatí, abychom po nějakou dobu dokázali nepříjemnosti odpružit - jídlo i vodu i bezpečnost si můžeme na rozdíl od chudých zemí po nějakou dobu koupit.

Na závěr odstavec z knihy Learning to Die in the Anthropocene (překlad můj):

"Největší výzvou, kterou před nás antropocén klade, není jak se má Ministerstvo obrany připravovat na války o zdroje, jestli máme postavit mořské hráze na ochranu Manhattanu či kdy máme opustit Miami. Nevyřeší to koupě Priuse, vypnutí klimatizace či podpis dohody. Největší výzva je filozofická - pochopení, že tato civilizace je již mrtvá. Čím dříve se vystavíme naší situaci a uvědomíme si, že není nic, co bychom mohli udělat pro svou záchranu, tím dříve můžeme začít s obtížným úkolem přizpůsobení se, se smrtelnou pokorou, naší nové realitě."

Protože mě několik lidí v diskuzi na Facebooku upozorňovalo, že článek vyznívá velmi negativně a podle nich vybízí k nečinnosti, rád bych to trochu upřesnil. Opravdu si myslím, že již se dějí a za našich životů budou jen zesilovat změny, které zásadně ovlivní život většiny lidstva k horšímu. A s tímto je podle mě užitečné se snažit smířit. Co ale není jisté je, jak tvrdé toto přistání bude. A stále je možných mnoho scénářů, od opravdu velmi špatných - pokud jako lidstvo nebudeme dělat nic a pokračovat v současném emisním trendu - po méně špatné. A věřím, že má cenu a smysl snažit se dělat vše pro co nejmenší dopad. Osobně věřím v nutnost systémových zásahů - tak vyrazte na demonstraci, zapojte se do nějakého protestního hnutí, napište vašemu poslanci/senátorovi či podpořte některou z organizací, která se o tyto změny snaží.

Knihy

Knihy píšu v pořadí, v jakém jsem je četl, i s krátkým doporučením a odkazem na Amazon, kdybyste si je chtěli třeba taky přečíst.

Six Degrees: Our Future on a Hotter Planet - Mark Lynas - souhrn dopadů oteplení po jednotlivých stupních z mnoha vědeckých studií - od jednoho stupně (současnost) po šest stupňů (neumožňující pokračování lidské civilizace). Nejlepší kniha popisující přímé dopady na přírodu ze všech, méně už na lidská společenství.

This Changes Everything: Capitalism vs. The Climate - Naomi Klein - hlavní téma knihy je proč se zatím nestala žádná velká změna, popisuje propletení fosilních firem a vlád, kritizuje globální obchodní dohody a stálý růst - pro mě nabídla velmi zajímavý popis náročnosti omezení emisí v současném světě, v části o možných řešeních mi přišla utopistická.

Eaarth: Making a Life on a Tough New Planet - Bill McKibben - hlavní důraz knihy je na to, jak žít na jiné, změněné planetě. Podle mě nejrealističtěji popisovala možná řešení a fungování společnosti.

Learning to Die in the Anthropocene: Reflections on the End of a Civilization - Roy Scranton - na rozdíl od jiných knih tato jediná nenabízí žádná řešení, ale přemýšlí o tom, co to znamená žít v době, kdy civilizace, jak ji známe, nejspíše končí. Za mě popravdě nejslabší ze všech knížek - ale je krátká a přišla mi osvěžující přímostí přijetí, že smysluplná včasná změna je nejspíše nemožná.

This Is Not A Drill: An Extinction Rebellion Handbook - Extinction Rebellion - kniha je kolekcí kapitol od různých autorů. V první části nabízí pohledy a zamyšlení z již nyní se měnícího světa (to mi přišlo skvělé), v druhé dává praktický návod jak organizovat protesty (to mi přišlo zajímavé), v závěrečné hledá možnosti budoucího společenského uspořádání (to mi přišlo podobně jako u Naomi Klein příliiš utopistické)

The Sixth Extinction: An Unnatural History - Elizabeth Kolbert - tohle je trochu mimo téma klimatické změny - kniha se zaměřuje na vymírání živočišných druhů - a vypráví to formou příběhů vymření jednotlivých druhů. Někerých, které již vymřely v minulosti, některé, které vymírají nyní. (tuhle mám zatím rozečtenou)


reklama

foto - Křivánek Martin
Martin Křivánek
Autor je produktový manažer v IT a cestovatel.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

10.10.2019 13:14
Moc hezký článek!
Zkuste si, prosím přečíst i

https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-svoboda-zavedme-uhlikovou-dan

Pokud Vás to zaujalo, mohl byste mne, prosím, zkontaktovat na svobj@ipm.cz?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.10.2019 13:26
Článek není jenom pěkný, řekl bych, že patří k tomu nejlepšímu,co kdy na Ekolistu vyšlo.
Závěr je zcela jasný , současná společnost není schopna tak silné sebereflexe, aby zamezila civilizačnímu kolapsu, který nám klepe na dveře.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

10.10.2019 21:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nikdy žádná společnost nebyla schopna sebereflexe, ono je to totiž v rozporu s teorii evoluce. Prostuduje ve Wikipedie pár hesel a pochopíte.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.10.2019 14:20
Autorovi patří poděkování za ucelený výcuc z dostupné literatury. Pokud zde někdo po přečtení článku někd ještě použije pojem klimaplašan, není nic jiného, než Trubson. Gretě se můžete vysmívat, ale smějete se v podstatě vlastní ubohosti. Nedovedete předložit jiné argumenty, které vyvracejí tento neradostný scénář budoucnosti lidstva. P.S. Nikomu nerostou stromy do nebe, ani Růstu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2019 15:14
Pánové Vinklere a Zvářale. Já to pořád vidím tak, že správná diagnostika problému je jen něco nepatrně složitého ve srovnání s tím, jak ten problém efektivně vyřešit. Proto na demonstracích není možné žádat "nějaké" řešení, nýbrž jen to nejefektivnější. A jeho hledání mělo demonstracím předcházet.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.10.2019 16:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, mě moje obvodní, po domluvě i posudková, opakovaně tvrdily, že jsem zdráv, a pokud mám nějaké "problémy", mám zajít k psychiatriovi. Vězte, že borelioza je sviňa, bolí vás klouby, záda a hlava bez teploty a jiných změřitelných příznaků. Proto vás mají za simulanta.

Proč tento trapný úvod? Víte sám, že je zde nemálo hero Zero, kteří také mají zprávy o stavu Země za planý poplach. Takže za mě je úspěch, že se přiznává vliv lidstva. To je, jak s oblibou říkáte, první, nikoliv však postatčující krok k nápravě. Ano, na demostracích se situace nevyřeší, kritizujete i "zmatenou Gretu". Když vám řeknu, oslovte je sám, ptáte se mě jak...

Takže je to tak trochu chucpe, kritizovat někoho za "zbytečnou aktivitu", a sám ničím nepřispět. To řešení vidím ve výchově generace, a nebál bych se už od prvňáčků, neb si ještě nestihnou osvojit strategii bezstarostného blahobytu. Nemám, a asi nikdo jiný nemá, kouzelný proutek či zaříkavací formuli. Pan Vinkler správně píše, že to směřuje ke kolapsu. Já se k tomu kloním více, než ke spásnému rychlému řešení a la "Last minute". Znám lidskou mentalitu a geopolitickou situaci dost dobře na to, aby věřil v zázračné řešení. Kdo by se s ním odvážil přijít, bude nemilosrdně vyobcován.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2019 16:48 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, v jednom jste mne nepochopil, když jsem se vás ptal jak. Nemyslel jsem jak obsahově, ale jakými kanály. Tady jsem opravdu bezmocný. Jedna věc je požvanit si na Ekolistu, jiná je dostat kloudnější myšlenku do vyšších pater včetně např. Gréty.
Odpovědět
ig

10.10.2019 16:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Je jediná šance a to vymyslet ještě větší blbost.

"To je blbý, to se bude líbit." [Werich J.]
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.10.2019 09:49 Reaguje na
Ano, to funguje.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.10.2019 17:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Já třeba jsem obeslal několikrát svými pamflety členy vlády, úředníky ministerstva, zásobuji časopisy úzce spjaté s krajinou a jejím spravováním. Odezva je minimální, ale červíček pomalu hlodá. Za ministrem ŽP jsem si udělal výlet do Prahy. Věřte, že stokrát nic umoří i osla:-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.10.2019 09:48 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, to je nepatrná naděje a i já doufám!
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.10.2019 16:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Demonstrace vyjadřují frustraci mladých lidí nad stavem životního prostředí,totální neschopností elit něco řešit a snad i pocitem existenčního ohrožení mladé generace. Na to nic špatného nevidím. Pokud si vezmete průběh demonstrací dělníků za c.k. mocnářství, prvorepublikové politické protesty anebo "řádění protisocialistických živlů" po vítězství našich hokejistů na SSSR v r.1969 ,nevidím rozdíly.

Souhlasím s vámi, že se rozhoduje o tom,zda jako civilizace přežijeme . Delší dobu tvrdím, že ne a autor to pouze potvrzuje dalšími fakty.
Nepřežitím rozumím kolaps společnosti a nikoli zánik lidstva jako druhu.

Vím, že s p.Wagnerem fandíte JE a to je doslova ukázka neschopnosti státu zajistit energetickou bezpečnost ČR.
Dávno tady mělo být 5-6 nových bloků, které by to dokázaly. Mé výhrady vždy směřovaly k tomu, aby se na těchto projektech nekradlo ve velkém,t.j. transparentnost a veřejná kontrola.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.10.2019 17:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen bych chtěl podotknout, že ty demonstrace nejsou až tak masové a mám dojem, že spousta mladých je tam spíše z hecu, párkrát jsem na jejich akcích byl. Kolik mladých je frustrováno stavem životního prostředí? Já bych typoval tak 1 %. Pak vaše první věta moc nesedí a mne to mrzí možná více, než vás.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.10.2019 17:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Snad by se vám nálada zvedla po sdělení, že v zahraničí - Itálie,Belgie apod. to bylo o několik řádů více.
Ale o tom se u nás nepíše, nevhodné informace se nezveřejňují.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.10.2019 10:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já jen zaslechl, že v 50 milionové Itálii bylo milion demonstrantů. Ale uvidíme za rok. Já, nerad, očekávám, že to hnutí bez nároku na kladnou odezvu (kde není na stole rozumné řešení nemůže být ani kladná odezva) bude utuchat a nobelistka Greta se stane pouhým nedotknutelným maskotem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 16:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kolik lidí se u nás účastnilo prvomájových průvodů, a kolik lidí se jich účastnilo v Itálii za Mussoliniho?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.10.2019 23:22
Podle fašistických "expertů" z Římského klubu jsme měli vymřít už někdy v 80. letech. Tohle jsou prostě stejně nesmyslné bláboly jako výstupy zmíněné organizace. V podstatě nemají ani cenu papíru, na kterém jsou vytištěné.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

11.10.2019 00:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako žádný strom nevyroste až do nebe, ale každý jednou spadne, tak i globální oteplování vždy končí prudkým globálním ochlazením. Dopady globálního ochlazení budou ovšem ještě daleko horší než dopady globálního oteplování. To na přispívání lidstva ke globálnímu oteplování považuji za vůbec nejhorší, že urychluje příchod globálního ochlazení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.10.2019 08:56 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To je otázka. Pokud CO2 skutečně zvyšuje teplotu zemského klimatu, mohl by snížit zimy za následující doby ledové.

Nicméně zase: Tu dobu ledovou přežije ten, kdo bude mít jaderné elektrárny, nikoli ten, kdo bude mít solární panely a větrníky, protože ty při extrémních mrazech a dalších klimatických atributech doby ledové přestanou fungovat
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.10.2019 09:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Tomu se říká "střelit kozla". Posláním klubu bylo od jeho založení r.1968 upozornit na problémy počínající globalizace. Jejich stěžejní věc "Limity růstu" se stala doktrínou pro formulaci principu trvale udržitelného rozvoje ,zakotveno OSN, signatář i ČR.
Tyto "bláboly" pak najdete v českém stavebním zákonu (§18,19) a promítají se i do vašeho každodenního života např. přes územní plán Brna, či do včerejšího rozhodnutí ministra Tomana-limitace půdních bloků 30ha, atd.

M.j. tím vyvracím vaše tvrzení, že "V podstatě nemají ani cenu papíru, na kterém jsou vytištěné.", jako zjevně nepravdivé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.10.2019 18:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Římský klub blábolil, jak nám dojdou suroviny a další potřeby a nic z toho se nekonalo.
"Trvale udržitelný rozvoj" je z principu nesmysl. A je běžnou taktikou těch, kdo chtějí rozvrátit společnost (o nic jiného ŘK nešlo), klást nesmyslné a z principu nesplnitelné podmínky.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.10.2019 19:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Připomínáte mi starověkého vladaře,který nechal zbičovat moře za to, že bouře potopila jeho koráby.
To sice možné je, ale neřeší to ani následky ani příčiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 17:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě prakticky vše, co ŘK hlásal, se následně nestalo. A nestalo se to nikoli proto, že by lidé pod vlivem ŘK nějak změnili své chování, ale stalo se to rozvojem nových technologií.

ŘK např. blábolil, jak nám ještě před koncem 20. století dojde stříbro. Nereflektoval skutečnost, že se v té době už přecházelo na barevnou fotografii, při níž stříbro prakticky stoprocentně uniká do bělící lázně (a dá se z ní poměrně efektivně vydolovat), protože není součástí výsledného obrazu (na rozdíl od černobílé fotografie a filmu).
Pak přišla digitální fotografie a dnes máme stříbra spíše nadbytek.

Prostě ŘK je naprosto stejný, jako ti chytrolíni, co ve druhé polovině 19. století spočítali, jak se velkoměsta udusí koňským trusem, protože jeho produkce bude narůstat s plochou města a možnosti jeho odvozu s obvodem, tedy lineárně, a od určité velikosti koně, tahající vozy naložené koňským hnojem z města ven, vyprodukují za den více hnoje, než kolik ho vyvezou. Žádná katastrofa se však nekonala, nastoupily parní prostředky MHD a potom doprava na benzín. A koně jsou v centru velkoměst spíše raritou a atrakcí.

Tyhle předpovědi zkrátka a dobře nedokáží pracovat s kvalitativními změnami, dokonce ani tehdy, když jsou technické prostředky, které je přinášejí "na dosah ruky".

A jsem přesvědčen, že pokud bude ekologům zabráněno blokovat vývoj a aplikaci nových technologií, tak se nic z jejich současných katastrofických předpovědí nevyplní.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.10.2019 08:42
Moc hezký článek i za mě!
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

11.10.2019 14:52
Krásný článek.

Žijeme v době akcelerující změny, jak klimatu, tak sociální a technologické. Smutným faktem je devastující dopad člověka na biodiverzitu - https://en.wikipedia.org/wiki/Holocene_extinction, což vůbec není jenom záležitost posledních let.

Tak trochu ironicky jeden z druhů co to odnese nejvíc je Homo sapiens, resp jeho současná civilizace, kvůli velice úzkému přizpůsobení aktuálním parametrům životního prostředí. Lidsky řečeno, jedna z mnoha souvislostí - příliš mnoho lidí na zhruba hladině moře, jak Bangladesh jak New York.

Zdaleka to nevyřeší všechno, ale část odpovědi je věřím co nejvíce urychlit nasazení nejšetrnějšího energetického zdroje co máme, jádro. Dovolím si přidat linku - https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie. To že enviromentální hnutí tlačí proti jádru je nezměrně smutná ironie. Je to naopak, ten nejsilnější duvod pro atomovou energii, obzvlášť nové generace, je enviromentální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 17:08 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Environmentálnímu hnutí nejde o ochranu prostředí nebo dokonce života na Zemi. Jde jim jen o kšeft s "alternativou" typu OZE, z něhož mají naprosto zásadní zisky. Proto propagují nesmysly a cesty do jednoznačně slepých uliček a naopak bojují proti jediné technologii, která je s to snížit emise CO2 prakticky pod úroveň jeho jímání jinými lidskými aktivitami (třeba pěstování lesů).

MMCH nejefektivnějším jímačem CO2 je rašeliniště, které ho navíc dokáže pozřít na celá staletí až tisíciletí. Snad proto nemají ekologové žádný program na podporu obnovy stávajících, zejména poničených, rašelinišť a tvorbu nových.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

13.10.2019 08:39 Reaguje na Jan Šimůnek
https://www.ramsar.org/about-the-ramsar-convention & https://en.wikipedia.org/wiki/Ramsar_Convention
a napriklad shrnuti dulezitosti od US EPA:
https://www.epa.gov/wetlands/why-are-wetlands-important

Enviromentalnich NGOs zamerenych na wetlands je hodne, priklady z tech nejvetsich:
https://en.wikipedia.org/wiki/Wildfowl_%26_Wetlands_Trust
https://en.wikipedia.org/wiki/Wetlands_International
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.10.2019 09:46 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Důležité IMHO je, že do toho nejde prakticky žádná podpora (srovnatelná se stovkami miliard ročně do OZE) a greténi i "klimatičtí rebelové" o tom mlčí (respektive mají nařízeno mlčet od svých loutkovodičů).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

13.10.2019 11:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Skromne rikam ze enviromentalni hnuti neni monolit. Najdete antiscience emo psycho. A taky najdete nadherne projekty jako:
https://fzs.org/en/projects/

Najdete podporu statu, najdete i soukrome, priklady velkych uspechu:
https://www.olpejetaconservancy.org/
https://www.gorongosa.org/
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

13.10.2019 23:25
Výběr knih je velmi specifický. Absolutně zde chybí knihy, které by daly reálné informace o vědě, technologiích, zemědělství, reálné ekologii ...., které umožňují si reálně udělat představu, co může vést k nízkoemisní energetice a ke zvýšení odolnosti proti klimatickým změnám (ať už je způsobí cokoliv). Ten návrh klíčových konceptů je tak totálně mimo realitu. Půvabné je zahrnutí do klíčových knih revolučního aktivistického manuálu. I to ukazuje to, jakým směrem a jak vybírá zdroje autor.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

13.10.2019 23:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Kouzelná je také výzva na konci. Není o tom, aby se daný člověk zapojil do aktivit, které vedou k nízkoemisní energetice (ve výzkumu, rozvoje technologií, snaze zlepšit životní prostředí a odolnost krajiny). Aby získával znalosti a vědomosti. Naopak vyzývá k tomu, aby se vyrazilo demonstrovat a protestovat. Neříká ani, za co to má být? To opravdu k ničemu nepovede. Vydemonstrovat si můžete i absolutně neekologický postup a i ekologickou i sociální katastrofu (viz Energiewende nebo známé ultralevicové či ultrapravicové revoluce).
Odpovědět

17.10.2019 19:40
Asi už píšem neskoro a zbytočne. Zbytočne, pretože to už nikto nebude čítať a po predchádzajúcich diskusiach som zistil, že ak sa niekto nasmeruje ku tomu, že sa má globálne otepliť o 3 až 6 stupňov, nepočúva argumenty skeptikov, či popieračov klimatickej zmeny ako ich radi nazývate. Zaujímalo by ma, či sa autor článku aspoň pokúsil si zistiť aj informácie z druhej strany. Ako príklad by som uviedol článok Richarda Lindzena, skeptického atmosférickeho fyzika, ktorý kedysi pracoval pre IPCC. https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/ Keď nie iné, získa predstavu o zložitých dejoch prebiehajúcich v atmosfére.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist