Matěj Pomahač: Motoristické masakry pokračují – tentokrát v Krkonoších. Občanská společnost se však bouří

Rok Motoristů na Ministerstvu životního prostředí se nesl ve znamení pokračujícího a gradujícího rozkladu. Demotivovaní zaměstnanci, likvidované odbornictvo, stojící práce a vysloveně zoufalé firmy. Vládnutí této „strany“ – fakticky vlastně nejde o stranu, ale spíše o sdružení politických trollů a poskoků Václava Klause propojených s fosilním byznysem - pateticky slibovalo „zelenou krev“. Ve skutečnosti se však vyznačuje zcela nekoncepčními personálními změnami, stížnostmi byznysu na pomalé postupy úřadu a dosazování spřátelených osob na uvolněné židle.

Motoristé slibovali „pohlídat Babiše“. Reálně je však jejich úkolem permanentním trollením odlákávat pozornost od vládních kauz a problematických kroků - od zadlužování státu přes prosazování zájmů fosilní a agrochemické oligarchie až po faktickou likvidaci nezávislosti státní správy či omezování občanských práv, jak ukazuje třeba nový stavební zákon.

No a po kardinálním neúspěchu ve volbách velí zvrácená logika „motoristické ideologie“ zintenzivnit destrukci a přitlačit na pilu – tentokrát doslova.

Jarní odvolání respektovaného ředitele Krkonošského národního parku Robin Böhnisch a jeho nahrazení vysoce problematickým Petrem Moravcem nyní následovaly "hodinové vyhazovy" respektive odovolání z funkcí dvou respektovaných vedoucích pracovníků – náměstků Luďka Kohla a Jakub Kašpar.

Každý z nich za správu parku spoluzodpovídal takřka dvě desetiletí. Luděk Kohl měl na starosti vnitřní chod úřadu, správu majetku, investice či krizové situace. Jakub Kašpar pak komunikaci s veřejností, vnější prezentaci národního parku, mezinárodní spolupráci, péči o historické dědictví a nesmírně důležitou agendu environmentální výchovy a informačních služeb pro návštěvníky.

Rád bych zdůraznil, že Krkonošský národní park patří z hlediska řízení a koordinace různorodých zájmů – ochrana přírody, turismus, rozvoj obcí, zájmy byznysu - mezi ty vůbec nejsložitější na světě, a lidé, kteří ho poslední desetiletí spravovali, tak museli při hájení veřejného zájmu obstát v řadě mimořádně náročných situací. Proto jde o experty světové úrovně. Každá vláda by si takových lidí měla cenit zlatem - ovšem kabinet nacionální oligarchie Andreje Babiše právě ty nejlepší lidi vyhazuje z funkcí.

Namísto odbornosti tak nyní přichází destrukce a prosazování partikulárních byznysových zájmů. Ostatně sám ministr životního prostředí Červený dnes při protestní manifestaci před pražským úřadem ministerstva - hned poté co velkopansky konstatoval, že stále máme demokracii a právo protestovat – přiznal, o co mu jde především: „z Krkonošského národního parku chceme odvážet dřevo – ale ne všechno...“.

Nový ředitel Moravec - a ne, nejde o dobráka ani „užitečného idiota“, ale o velmi problematickou postavu - nechává vyhazovat desítky zaměstnanců, akceptuje škrty v rozpočtech - a místo toho utrácí za vlastní komfort. Příkladem budiž okamžité objednání nového auta, luxusní vybavování kanceláře či právě snaha převzít pod sebe lukrativní obchod se dřevem a získat „klíče od loveckých chat“.

Právě zakázky a peníze i nadbíhání developerům a bezohledným byznysmenům – třeba neúspěšná lídrně pražské kampaně Motoristů sobě a provozovatelky Luční Boudy Kláry Sovové - jsou tím, o co jde nejmenší vládní straně především.

Špičkoví a zásadoví úředníci pochopitelně nemohli ničemu takovému napomáhat – a proto museli být odstraněni. Motoristé – jak je jejich zvykem – odvádí pozornost od merita věci k údajným chybám při účtování daně z přidané hodnoty. To je pochopitelně úplný nesmysl, protože příslušné finanční řízení teprve probíhá, a je v zájmu celého resortu, aby dopadlo dobře (a i kdyby nakonec KRNAP účtoval DPH chybně, peníze skončí jenom v jiném státním úřadě, takže žádná veřejná škoda nevznikne). Manažerskou chybou by naopak bylo, kdyby vedení parku zájmy dobrého hospodáře nehájilo – k čemuž nabádá obří vytištěná složenka prezentovaná panem Červeným.

Občanská společnost však nespí. Už loni na sklonku podzimu proběhla velká demonstrace ekologických organizací proti plánům vládních motoristů na destrukci ochrany přírody a klimatu.

Nyní se přidávají další. Ve Vrchlabí proběhla přes noc zorganizovaná demonstrace asi 150 lidí, kteří nový způsob řízení správy parku odmítají. Odbory KRNAPu vstoupily do stávkové pohotovosti - to je další nový a po mém soudu mimořádně naděje plný rys aktivizace občanské společnosti, kdy se odbory ve státní službě, kulturních organizacích, veřejnoprávních médiích či nyní v organizacích ochrany přírody a krajiny zapojují do boje za ochranu práv zaměstnanců - tedy přímo proti aroganci vládní moci.

Ve středu dopoledne se pak asi stovka lidí shromáždila před budovou Ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích. Manifestující dali ministru Červenému jasně najevo, že všechny jeho kroky jsou pod přísným drobnohledem, a pokud jakýmkoliv způsobem poruší zákon, bude čelit trestním oznámením.

To samé dělá má spolupředsedkyně Gabrielou Svárovskou na půdě Poslanecké sněmovny a výboru pro životní prostředí.

Nejvíc však na mne na středeční manifestaci zapůsobil projev doayena ochrany Krkonošské přírody, pětadevadesátiletého profesora Josefa Franty, který připomněl, že podobnou destrukci zažila zpráva ochrany Krkonoš už za komunismu. Po kádrových čistkách, které proběhly po roce 1968, došlo k brutálnímu zhoršení ochrany Krkonošské přírody. Období tzv. normalizace s sebou přineslo podřízení ekologických zájmů tehdejší ideologii, průmyslovému rozvoji a masovému turismu, což vedlo k jedné z největších přírodních krizí v historii Krkonošského národního parku.

Teprve po roce 1989 dostala správa parku posílené pravomoci, takže začala desetiletí trvající ochrana přírody. A Motoristé mají právě tento polistopadový vývoj zvrátit. Nesmíme dopustit, aby normalizaci nahradila motorizace. Další měsíce a roky proto budou mimořádně náročné. Babišova vláda oligarchie a krajní pravice po prohraných volbách zintenzivní svoje úsilí „unést stát“. Největším škodám může zabránit právě zvyšující se občanská angažovanost. Lidé v Česku si toho někdy nechají líbit hodně. Ale když to arogance moci přežene, může to taky skončit v duchu slavného filmu s Budem Spancerem a Terence Hillem "když se rozzlobíme, budeme zlí". Proto se informujme, organizujme, a pokojně – ale důsledně – protestujme proti aroganci moci a destrukci veřejného zájmu. Nejen v oblasti ochrany přírody a krajiny.

---

reklama

---