Matěj Pomahač: Horko zabíjí, klimatická rizika rostou a vláda rezignovala na ochranu obyvatel
Porovnáním letošních teplot s teplotami, které by se mohly očekávat bez přírůstku skleníkových plynů, se následně podařilo odhadnout počet obětí, ke kterými došlo díky změně klimatu. Podle atribuční studie tak klimatická změna může za smrt 32.000 Evropanů a Evropanek, k nimž došlo během letošního léta.
“Tyto výsledky jsou jasným varováním, že musíme brát rostoucí hrozbu extrémních veder vážně. Tady ve Velké Británii je léto historicky nejklidnějším obdobím pro naše zdravotnictví. Letos ovšem došlo k takovému nárůstu poptávky a zatížení, které se obvykle vyskytují jen během těžkých zimních virových sezón”, doplnil její kolega Andrew Harton.
Nejvíce lidí zemřelo v jižní a západní Evropě. Nejzranitelnějšími skupinami byli starší nebo chronicky nemocní, ale horko bylo fatální i pro stovky lidí středního nebo mladšího věku.
Česko: rizika stoupají nejvíce v Evropě
Autoři se dotkli i Česka, které má jeden z nejvýše odhadovaných počtů úmrtí souvisejících s horkem přičitatelným člověkem způsobené změně klimatu v Evropě. Autoři uvádějí pro Česko odhad 63 procent, přičemž hůře dopadlo jen Irsko a Rakousko. Tato procenta představují statistický odhad toho, jaká část úmrtí by podle modelu nenastala, pokud by nedošlo k člověkem způsobenému oteplování.V Česku podle údajů ze studie zemřelo vlivem letních extrémních veder 700 lidí, z toho víc než 400 kvůli vysokým teplotám, které by nebyly možné bez spalování uhlí, ropy a plynu a další činností, které přidávají emise skleníkových plynů do atmosféry.
České národní statistiky přichází se zpožděním a nadúmrtí způsobená vedrem přímo nesledují. Nicméně z aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu za období od začátku června do konce srpna plyne, že zemřelo 26.851 lidí. Nejvýraznější nárůst úmrtí proběhl právě na přelomu června a července, kdy během týdnů od 22. června do 5. července zemřelo 4.681 lidí - což přesně odpovídá vrcholu letošní vlny veder. Právě v neděli 28. června vystoupala teplota v Doksanech na Litoměřicku 41,9 stupně Celsia a průměrná teplota za celý den a noc činila 28,3 stupně Celsia, což je o 11 stupňů více, než je dlouhodobý normál. Hned následující den zemřelo v Česku podle aktualizovaných statistik 432 lidí - což je nejvyšší počet úmrtí za jediný letní den za více než 30 let.
Predikce vln veder pro Evropu: delší, rozsáhlejší a závažnější
Vlny veder přitom mají být v budoucnu ještě daleko drastičtější. Nová studie německých autorů, která vyšla v časopise Nature Communications, predikuje mnohem delší, závažnější a rozsáhlejší horké dny. Každý rok by měla přijít alespoň jedna, zahrnující většinu Evropy, a s mnohem delším trváním, tedy i v řádu týdnů a celých měsíců."Výsledky ukazují jasný vzorec napříč různými soubory klimatických modelů a emisními scénáři. Značná část budoucích vln veder překoná výjimečné události, které jsme zažili v nedávné minulosti. Mohly by trvat déle, zasáhnout větší oblasti, být závažnější a vyvolat mnohem vyšší kumulované teplotní anomálie. Nedávno pozorované jevy budou výrazně překonány, zejména ke konci 21. století,“ shrnul výsledky zkoumání klimatolog Philipp Aglas-Leitner, který výzkum vedl.
Řešení: rychlejší dekarbonizace a rozsáhlejší a hlubší adaptace
Nejhorším emisním scénářům, je to zejména v druhé polovině 21. století, lze ovšem zabránit. Vyžaduje to ovšem progresivnější klimatickou politiku zahrnující podstatnější snížení emisí a elektrifikaci a modernizaci energetiky s masivním přechodem na obnovitelné zdroje energie. A současně další zavádění opatření, která by moderní civilizaci na klimatické změny lépe adaptovala.Česká klimatická politika však v čase gradující změny vysloveně zamrzla. Po - z pohledu klimatické politiky velmi konzervativních vládách – nastoupil Babišův současný kabinet oligarchie a krajní pravice, který pravidelně ohlašuje konec klimatické krize či bagatelizuje utrpení lidí během von veder. Stávající vládní dokument "Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030" předpokládá přijetí 95 adaptačních opatření a plnění 252 úkolů, s předpokládaným finančním odhadem až 118 miliard korun - v tomto případě jde ovšem o odhad, reálně má být v operačním programu Životní prostředí vyčleněno jen 11,2 miliardy korun. Opatření na papíře počítají s ochlazováním měst a obcí, hospodařením s dešťovou vodou, zadržováním vody v krajině či posílením prevence a varovných systémů.
Vláda nechrání lidi před klimatickými extrémy
Odborné nevládní organizace však vládní plán kritizují a věčně upozorňují na rozpor mezi analytickou a implementační částí dokumentu. Zatímco analytika označuje tepelný stres za jedno z nejvyšších klimatických rizik pro Česko, ale v konkrétních úkolech se zdravotnictví týká jediné opatření zaměřené na infekční nemoci s nízkou prioritou.Plán třeba postrádá mechanismus zavádění a dotace pro klimatizaci velké části lůžkových kapacit v nemocnicích, které postrádají ochranu před extrémními vedry. Zcela pak chybí řešení dopadů změny klimatu na duševní zdraví, rizik respiračních onemocnění z horšího ovzduší, vyšší množství alergenů či šíření antimikrobiální rezistence. Plán také vůbec neřeší ochranu zranitelných skupin - jako jsou senioři, těhotné ženy či nízkopříjmové domácnosti.
Celkově k nastupujícím rizikům přistupuje vláda pouze okrajově a technicistně. Navíc chybí jasné indikátory pokroku a tedy i efektivity vynakládaných prostředků a opatření. A dlouhodobá rizika? Ty kabinet Andreje Babiše neřeší vůbec. Vládní usnesení ze září 2026 uložilo vypracovat "Strategii přizpůsobení se změně klimatu pro období 2031-2040" a navazujícího akčního plánu do 30. listopadu 2026.
Nárůstu vln veder v příštích dvaceti letech dokážeme zabránit jen obtížně, a proto potřebujeme co nejrychlejší změnu vládní politiky. Prioritou musí být ochrana obyvatelstva a adaptace našich měst, vesnic a celé krajiny na mnohem delší a intenzivnější vedra a sucho (ale i další klimatické extrémy), než co jsme zažili letos.
Situaci po roce 2050 však můžeme výrazně a pozitivně ovlivnit prohlubováním a urychlováním dekarbonizace. Klimatický systém totiž na pokles emisí reaguje se zpožděním desetiletí. Příští roky a míra úsilí soustředěného na pokračování ekologické transformace našich ekonomik proto do značné míry rozhodnou o tom, zdali bude v druhé polovině 21. století existence lidí na stále teplejší planetě disciplínou v žánru přežití, anebo jestli bude mít každý šanci na kvalitní život.
Na úrovni Česka zůstává jednoznačnou prioritou dekarbonizovat energetiku a průmysl - což vyžaduje porážku zájmu fosilní oligarchie a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Na úrovni Evropské unie to je pokračování a urychlování politik Zelené dohody pro Evropu. A na úrovni našeho celoplanetárního společenství je nezbytné přejít od pouhých slibů k praktickému naplňování Pařížské dohody a zajistit, aby případné překročení hranice oteplení o 1,5 °C bylo co nejmenší a jen dočasné.
Právě to se řeší v těchto dnech na klimatické konferenci COP31 v Turecku. Dosavadní jednání provází ostré spory mezi státy, pomalý pokrok v technických otázkách a stoupající tlak na ministry, aby v závěru summitu prolomili patovou situaci.
Vyjednavači na expertní úrovni zatím nedokázali najít shodu u klíčových bodů snižování emisí. Nevládní organizace a rozvojové státy navíc ostře kritizovaly první návrhy textů ke spravedlivé transformaci a podpoře zemí "globálního jihu” jako příliš slabé a bezzubé. Současně stále hrozí, že úzká skupina ropných mocností zablokuje jakoukoliv závaznou dohodu. Turecko, které konferenci spolu předsedá, by chtělo v závěrech prosadit zvýšení podílu elektřiny na globální spotřebě energie na 35 procent do roku 2035. Současný podíl se pohybuje kolem 20 procent.
Klimatické modely jasně ukazují, že extrémní vedra, které lidé v posledních letech zažívají, bude v budoucnu ještě překonána. To má dalekosáhlé důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu, ekonomiku i ekosystémy. Bez podstatného snížení emisí a důsledných adaptačních opatření bude značná část 21. století charakterizována vedrem, které daleko přesáhne naše dosavadní zkušenosti.
Klimatická transformace tedy zůstává základní zájmem Česka i Evropy – a to i z důvodů posílení naší energetické bezpečnosti, odolnosti energetiky vůči šokům na trzích s fosilními palivy, podpory vzniku nových pracovních míst v odvětvích čistého a zeleného průmyslu a na něj navázaných služeb, a zajištění čistšího a zdravějšího prostředí pro život lidí.
reklama

Dále čtěte |
Na klimatické konferenci zněla kritika uhlíkové stopy AI a datových center
Předsednictvo zveřejnilo první návrh závěrů klimatické konference COP31
V turecké Antalyi, kde se koná klimatická konference, demonstrovaly tisíce lidí
Další články autora |
Matěj Pomahač: Místo řešení skutečných problémů farmářů i spotřebitelů se ministr zemědělství chystá zakázat název sójový párek
Matěj Pomahač: Motoristické masakry pokračují – tentokrát v Krkonoších. Občanská společnost se však bouří
Matěj Pomahač: Zelené sucho vrcholícího podzimu varuje před nedostatkem vody
Online diskuse
Všechny komentáře (67)
Richard Vacek
17.11.2026 08:45Richard Vacek
17.11.2026 10:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2026 12:02 Reaguje na Richard VacekImarr Imarr
17.11.2026 09:11Pavel Hanzl
17.11.2026 09:41 Reaguje na Imarr ImarrZkuste odhadnout, jak dlouho se ten systém adaptoval na nižší teploty a jak rychle se mu začíná připalovat krupon dnes.
A jak dlouho jsou na světě lidé a jaký vliv měl náraz asteroidu Cixulub před asi 65 mil. let.
Imarr Imarr
17.11.2026 11:05 Reaguje na Pavel HanzlPetr
17.11.2026 21:26 Reaguje na Imarr ImarrPavel Hanzl
18.11.2026 08:26 Reaguje na Imarr ImarrRichard Vacek
17.11.2026 09:15https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps
Pavel Hanzl
17.11.2026 15:27 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
17.11.2026 17:01 Reaguje na Pavel HanzlPokud je to moc složité, tak se zeptejte.
Petr
17.11.2026 21:08 Reaguje na Richard VacekA k vašemu grafu: Že se víc umírá v zimě přece neznamená, že jsou to úmrtí zimou. V zimě je větší nemocnost, a tedy i větší úmrtnost. Ale nikoliv zimou.
Richard Vacek
18.11.2026 13:06 Reaguje na Petrhttps://www.ufa.cas.cz/objevili-jsme-jak-pocasi-ovlivnovalo-aktivitu-chripky-a-umrtnost-v-cr-mezi-lety-1982-2020/
Petr
18.11.2026 19:05 Reaguje na Richard VacekJestli bude v zimě mínus deset nebo mínus pět je zcela nepodstatné a úmrtnost to nijak nesníží. Zato jestli bude v létě 35 nebo 40 je podstatné velice a úmrtnost to jednoznačně zvýší.
Petr
17.11.2026 20:56 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
18.11.2026 13:08 Reaguje na PetrPavel Hanzl
17.11.2026 09:35Přesně tak. Proto si Tykač zakoupil parastranu motoristé sobě a natlačil ji na ministerstvo MŽ. Jak prosté milý Watsone.
Jaroslav Studnička
17.11.2026 11:55 Reaguje na Pavel HanzlMasivní rozvoj OZE dekarbonizace energetiky a průmyslu nezajistí. To zase p. Pomahač předvádí ideologické výkřiky a vy tu jak oslík hýkáte.
Pavel Hanzl
17.11.2026 12:04 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
17.11.2026 12:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2026 15:22 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
17.11.2026 16:12 Reaguje na Pavel HanzlPokud k tomu máte jednoznačné důkazy, tak očekávám že jste již navštívil příslušné státní orgány.
Reálnější ovšem je, že vy jste navštívil léčebnu v Černovicích.
Peter
17.11.2026 21:51 Reaguje na Jaroslav StudničkaOpakovane je z nej usvedčený, to mu však nebráni ju o týždeň pastovať znova.
Prečo aj, keď redakcii či adminovi to nevadí.
Pavel Hanzl
18.11.2026 08:48 Reaguje na PeterPavel Hanzl
18.11.2026 08:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.11.2026 08:31 Reaguje na Pavel HanzlDozvíme se vůbec, že Tykač dostal těch 6 mld. které chtěl už po Fialovi? Na to je potřeba mít svobodnou ČT, tož nevím.
Jaroslav Studnička
18.11.2026 09:04 Reaguje na Pavel HanzlMimochodem, pokud by Tykač chtěl mít větší vliv na tu vaši dotaci 6 mld. měl si zajistit MPO nikoliv ŽP.
Jaroslav Studnička
18.11.2026 08:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.11.2026 09:00 Reaguje na Jaroslav StudničkaRichard Vacek
17.11.2026 12:55 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
17.11.2026 13:01 Reaguje na Richard VacekJá jsem uvedl: "Masivní rozvoj OZE dekarbonizace energetiky a průmyslu nezajistí." Což jasně dokládá, že nesdílím ideologické nadšení p. Pomahače a oslíka Hanzla.
Richard Vacek
17.11.2026 13:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
18.11.2026 09:06 Reaguje na Richard VacekUž dávno neplatí bolševické heslo "milióny tun vytěženého uhlí a statisíce tun vytavené oceli" znamená prosperitu státu.
Vladimír Šafařík
18.11.2026 11:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2026 15:24 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
17.11.2026 16:21 Reaguje na Pavel HanzlPetr
17.11.2026 21:21 Reaguje na Richard VacekA asi vás překvapí, že až do středověku byl spánek dvoufázový. Spát celou noc začali lidé až v novověku, když společnost dospěla do určitého blahobytu.
https://www.idnes.cz/xman/styl/neprerusovany-spanek-skodi-mel-by-byt-rozdelen-do-dvou-casti.A120406_171240_xman-styl_fro
No a vždy se nějak svítilo i pracovalo.
Vladimír Šafařík
18.11.2026 11:46 Reaguje na PetrPavel Hanzl
18.11.2026 08:55 Reaguje na Richard VacekLukas B.
18.11.2026 10:01 Reaguje na Richard VacekPetr
18.11.2026 17:52 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
17.11.2026 12:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.11.2026 15:26 Reaguje na Jiří SvobodaVladimír Šafařík
18.11.2026 11:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.11.2026 12:23 Reaguje na Vladimír ŠafaříkJiří Svoboda
18.11.2026 14:29 Reaguje na Pavel Hanzlpepa knotek
17.11.2026 09:57DAG
17.11.2026 12:25 Reaguje na pepa knotekVladimír Šafařík
18.11.2026 11:52 Reaguje na DAGvaber
17.11.2026 11:12Ovšem vina dle p. Pomahače je vláda. Samozřejmě ta současná ,ta minulá ne.
No ale nemusíme se trápit, ve Španělsku, Francii , Německu i jinde mají větší vedra, větší sucho a i víc mrtvých, evidentně dělají špatná opatření. Takže jsme na tom dobře.
Pavel Hanzl
18.11.2026 08:58 Reaguje na vabervaber
18.11.2026 09:26 Reaguje na Pavel HanzlCo ty Prahanzle. Chceš mi vyprávět ,že ty jsi si postavil tu Fv bez dotací , tak jak by jsi měl, když opravdu chceš snižovat svoje emise, bez ohledu na pravládu. Jen mektáš a sám by jsi nehnul prstem,aby jsi snížil svoje emise, bez toho aby ti to někdo zaplatil.
Pavel Hanzl
18.11.2026 16:54 Reaguje na vaberPeter
17.11.2026 14:30Vznikne tak srdcervúci článok mobilizujúci k porážke "fosílnej oligarchie" v mene seniorov a tehotných žien, plný výziev k dekarbonizácii, v ktorom sa ale nevyskytne ani len zmienka o JE.
Richard Vacek
17.11.2026 16:23 Reaguje na PeterPavel Hanzl
18.11.2026 08:59 Reaguje na Richard VacekBřetislav Machaček
17.11.2026 18:27by se zde mohli podělit o své zkušenosti s jeho radami, ale já o jeho
rady a politické agitky vůbec nestojím.
Peter
17.11.2026 18:52 Reaguje na Břetislav MachačekTonda Selektoda
18.11.2026 08:08Zamyslel jste se již někdy, jak je možné, i přes opakovaná varování "vědců", že Arktida i Antarktida jsou stále pokryty ledem, lední medvědi v Arktidě nevyhynuli a stále tam žijí, tichomořské ostrovy a přímořské písečné pláže jsou zaplaveny rekreanty a turisty, nikoliv stoupajícím mořem...
Místo hloupé zelené propagandy, by to chtělo trochu objektivity a nestrašit čtenáře hloupostmi!
Vladimir Duga
18.11.2026 21:28Skutočnou príčinou klimatických zmien je tenšia a redšia atmosféra cez ktorú dopadá na zemský povrch viacej slnečného žiarenia.
https://agud.blog.pravda.sk/2026/06/11/slnecna-energia/

