https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-zelene-sucho-vrcholiciho-podzimu-varuje-pred-nedostatkem-vody
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Matěj Pomahač: Zelené sucho vrcholícího podzimu varuje před nedostatkem vody

23.10.2026 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
„Lidé ve městě tomu říkají hezké počasí, ale pro nás na venkově je to prostě sucho,“ těmito lapidárními slovy shrnul včera sedlák z Rakovnicka rozdílné vnímání velmi dlouhého, suchého a teplého „babího léta“, které mnoha lidem vyhovuje – pokud tedy nejste rybář, vodohospodář či zahradník.
 
Vláhový deficit z léta se nejen nesnižuje, ale naopak se dále prohlubuje – pole se sice zelenají nově založenými porosty obilí, řepky či máku, ale povrchová vrstva půdy a zejména hlubší vrstvy půdního profilu, stav podzemních vod, zvodní a vydatnost pramenů, velmi slabý průtok řek i mnohdy téměř vyschlé přehrady jsou nezpochybnitelnými ukazateli dále se prohlubujícího sucha. Varovné je zejména to, že se sucho táhne tak dlouho do období vrcholícího podzimu – naposledy tomu tak bylo v letech 2015 a 2018, a předtím v letech 1947 a 1953. Dost pravděpodobně tedy stojíme na začátku další suché epizody, ovšem s daleko vyčerpanějšími rezervami vláhy v půdě i ve vodních zásobnících než kdykoli dříve.

Zelené sucho je paradoxní stav krajiny, kdy je vegetace na pohled zelená a živá, ale v hlubších vrstvách půdy, v podzemí a v povrchových tocích panuje vážný nedostatek vody. Povrch zkrátka klame – menší množství srážek z počátku podzimu stačilo ovlhčit svrchní kořenovou zónu rostlin. Ty ucítily vlhko, spustily fotosyntézu a transpiraci a rychle se zazelenaly. Srážek je však stále málo, takže se nedostanou hlouběji do podzemí, studny zůstávají poloprázdné a řeky téměř netečou – přestože krajina shora vypadá v pořádku.

Odborníci nyní diskutují o tom, do jaké míry může za stav krajiny samotný úbytek deště, a do jaké míry jde o výsledek desítek let odvodňování krajiny, která pak nedokáže zachytávat ani tu vodu, která spadne. Různící se pohledy pak ve vyhrocené veřejné debatě nabývají konfliktu „zadržovat vodu v přehradách“ vs „zadržovat vodu v půdě“. Jakkoli vidím daleko větší potenciál v investicích do obnovy půdní úrodnosti – půda je totiž potenciálně mnohonásobně větším rezervoárem vody než všechny reálně a nákladně vyprojektovatelné nádrže – v určité míře budeme pravděpodobně potřebovat nová malá či střední vodní díla zejména na podhorských úsecích řek, rozšiřování ochranných pásem současných vodních nádrží na pitnou vodu i masivní investice do čističek vody a technologií eliminujících nežádoucí látky v pitné vodě. V konkrétních opatřeních jde o to přihlížet k místním půdním a geologickým podmínkám a nacházet ekonomicky a ekologicky efektivní řešení. Právě taková odborně-politická debata je klíčová pro hledání a prosazování optimálních řešení extrémů nového nestabilního vláhového režimu.

Tento režim má dle hydrometeorologických zkušeností posledního čtvrtstoletí i klimatologických predikcí v zásadě dvě podoby: dlouhodobé sucho a extrémní srážky. Záludnost jeho zvládání spočívá v tom, že je třeba připravovat se na obojí. A to je jednak velmi nákladné, a jednak politicky obtížně vysvětlitelné. V obou případech to naráží na všeobecnou impotenci naší politiky, která už dávno rezignovala na strategická řešení strukturálních problémů.

Vlády se dnes předhání v „operativním managementu“ a hašení různých krizí, jejichž viditelnost je násobena fungováním mediálního světa a sociálních sítí. V případě katastrofálních povodní je proto pro premiéry či hejtmany svým způsobem „snadné“ obléknout si vhodný „disaster dress code“, mobilizovat záchranný systém či armádu a uvolnit rozpočtové prostředky pro řešení následků povodně. Ovšem příprava na desítky let nastupující sucho vyžaduje úplně jiný, strategičtější přístup – protože jde o to připravit se na něco, co teprve přijde. Současný politický mainstream – a je v podstatě jedno, jestli jde o současnou vládu nebo opozici – ovšem většinou řeší pouze akutní politickou agendu a plánuje v perspektivě ročního rozpočtu, nebo nanejvýš čtyřletého volebního období. To je však pro řešení komplexních problémů málo.

Druhým problémem adaptace naší krajiny i společnosti na zvládání klimatických extrémů jsou peníze – je to zkrátka nesmírně nákladné a naráží to na všeobecnou neochotu politiků zvyšovat příjmy státního rozpočtu, které modernizace vodárenství či transformace zemědělství a obnova krajiny vyžadují. Minulé vlády jsem kritizoval třeba za snižování prostředků na komplexní pozemkové úpravy, současný kabinet se však v disciplíně škrtů na adaptaci stává premiantem. Nyní například Český hydrometeorologický úřad identifikoval tisíc obcí a lokalit nejvíce ohrožených suchem, a Ministerstvo životního prostředí vyhradilo na příslušná opatření zcela nedostatečných 500 milionů korun.

Reakce politiků zkrátka odpovídá tomu, že zatím nežijeme v extrémní situaci. Mezitím sucho nabírá na síle a je možné, že pokud by vydržel charakter počasí s vyššími teplotami a nižšími srážkami, budeme se do krize dostávat už napřesrok. V Praze s Vltavou plnou vody to sice politici nevidí a sociální sítě může uspokojit premiér „modlící se k Jezulátku“, ale sucho je v určité míře všude. Vyschlá povodí s bezprecedentními poklesy hladin řek a přehrad se nachází zejména v jižních a západních Čechách, na jižní Moravě a v části Vysočiny. Tyto oblasti jsou součástí velkého suchého evropského pásu, který zasahuje celé povodí Dunaje – od pramenných oblastí v Alpách právě přes jih Česka až po Ukrajinu a většinu Balkánu. Právě zde letní sucho zastavovalo lodní dopravu i velké elektrárny.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač

Všechno působí, jako bychom byli na samém začátku, respektive konci prvního roku dlouhé suché epizody – podobné té v letech 2015 až 2019. Ve střední Evropě se počasí na víc, než pár týdnů dopředu předpovídá jen obtížně, ale máme tu jednak sezónní predikce věštící teplejší zimu s občasnými mrazivými epizodami, jednak historickou zkušenost. V posledním víc, než půl století jsme měli jen velmi málo zim, které by byly tak bohaté na srážky, aby celkovou deficitní situaci, která nyní panuje, zvrátily a vylepšili celkovou vodní bilanci. Chybí stovky milimetrů srážek, které nejdřív musí nasytit jednotlivé vrstvy půdy, a pak – v podstatě sérií impulsů – dosytit vláhou vodní toky, přehrady, vyschlé zvodně, a nakonec podzemní zásoby vody.

Zároveň platí že klimatický systém má obrovskou setrvačnost a střední prognózy jeho dlouhodobého vývoje ukazují, že i kdybychom teď snížili celkové emise skleníkových plynů – což se globálně stále ještě neděje – tak v příštích desetiletích zažijeme minimálně jednou tak horší projevy klimatických změn. Včetně sucha, které se v posledním čtvrtstoletím stalo mnohem častějším jevem – a v dalším půlstoletí bude řádit ještě více.

Zároveň však máme při našem adaptačním úsilí na čem stavět. Dosavadní tlaky nám pomáhala zvládnout robustnost naší vodárenské infrastruktury a zároveň se nám dařilo snižovat celkovou spotřebu vody – v průmyslu i u domácností. Zatímco v roce 1989 činila denní spotřeba vody 171 litrů na osobu, v posledních letech je asi 90 litrů na osobu. Stojí za tím moderní spotřebiče a technologie, uvědomělejší chování i ekonomický tlak na šetření. Útlum energeticky a vodohospodářsky náročného socialistického průmyslu a masivní zavádění uzavřených chladících a recirkulačních systémů snížil spotřebu vody v průmyslu skoro o dvě třetiny.

V tom bude nutné pokračovat, a protože si další zvyšování efektivity nakládání s vodou vyžádá nákladné technologie a postupy, neobejde se to bez výrazných veřejných investic a podpor. Je třeba počítat s menším disponibilním množstvím vody pro chlazení elektráren, což je dalším důležitým argumentem pro podporu solární či větrné elektřiny, která na rozdíl od jádra či fosilních zdrojů nejisté chlazení nepotřebuje. Stejně tak je třeba prosazovat další snižováním náročnosti průmyslu na technologickou vodu – odstavené fabriky v Kalifornii či uzavřené velkofarmy v Austrálii budiž nám varováním, že několikaleté sucho dokáže likvidovat celá průmyslová odvětví.

Současně se musí změnit celková strategie nakládání s vodou. Dosavadní posilování a propojování izolovaných vodárenských soustav za desítky miliard korun spočívalo na celkovém dostatku zdrojů – tedy velkých nádrží, která nás dokáží podržet až několik let. I ty však mají své limity, a pokud se omezíme pouze na jejich propojování, respektive zvyšování efektivity jejich využívání, může v budoucnu nastat okamžik, kdy celkovou spotřebu zkrátka nepokryjí – a systém zkolabuje. Jak jsme si řekli výše, efektivní možnosti výstavby dalších velkých přehrad jsou limitované a omezené spíše na menší podhorská vodní díla, kde mohou plnit i protipovodňovou ochranu – protože zadržovat vodu na vyschlých potocích v krajině suchého Žatecka opravdu není efektivní.

Další limity přináší geologie Česka. Takzvané Moldanubikum zasahuje jih, západ a část středu Čech a Českomoravskou vrchovinu a tvoří jej většinou metamorfované horniny jako ruly, pararuly a svory doplňované žulami. Voda se tam nemůže vsakovat do hlubin, je vázána na mělké systémy puklin, trhlin a zlomů, které nedokážou akumulovat její větší množství. Hluboké zvodně české křídové pánve a jejích moravských výběžků či dalších pánevních oblastí, které jsou k filtraci a ukládání vody geologicky vhodnější, pak trpí nadměrným čerpáním, chybějícím zásobováním vody z odtávajícího sněhu a plošným odvodněním zemědělské půdy melioračními trubkami (týká se zejména lehčích půd, kde voda místo vsakování odtéká trubkami pryč). Právě proto je tak důležité zadržování vody v celé ploše krajiny – tedy v půdním profilu, odkud se dostává do hlubších vrstev půdy, a napájí prameny a podzemní rezervoáry. Jde také o velmi efektivní způsob skladování vody v krajině. Cestou jsou proto nejen moderní zemědělské technologie, ale také vyšší pestrost krajiny či zalesňování celých povodí, což vede k lepšímu plnění podzemních rezervoárů i malý vodní cyklus v krajině.

Zásadním problémem, který v diskusi půda vs přehrady zaniká, je ovšem kvalita disponibilní vody – ta souvisí s její kvantitou. Naše stávající technologie čištění odpadních vod počítají s tím, že v řekách zůstává určitý průtok, který je schopen rozpustit částečně vyčištěné odpadní vody – ve kterých při stávajících metodách a postupech zůstává určité množství organických látek a fosforu. Pokud je vody celkově méně a je díky vlnám veder teplejší, zvyšuje se v řekách i vodních nádržích množství sinic. Třeba letos mnohé menší potoky kolem Prahy plnila hlavně přečištěná voda z čističek. Nový vodní režim proto vyžaduje další investice do čistírenských technologií.

Všechny cesty k řešení naší národní vodní bezpečnosti jsou velmi nákladné. Stát ovšem v budoucnu bude mít celou řadu priorit – od obrany přes sociální a zdravotní systém až po adaptaci krajiny na klimatickou změnu – a nemůže je uspokojovat bez navýšení finančních prostředků. Ostatně, jen v nadcházejícím roce se rovnají příjmy státu povinným výdajům na mandatorní platby a úhradu státního dluhu. Aby klimatickou adaptaci neplatili lidé z vlastních kapes, musí je financovat stát prostřednictvím dodatečných daňových příjmů, primárně v oblasti zdanění miliardářů a nadměrných zisků korporací, digitálních daní, zdanění kapitálu či špinavé a luxusní spotřeby.

Dneškem zřejmě končí druhá část „tereziánského“ babího léta, která se v běžných letech vyznačuje ranními mrazíky, chomáčky a příkrovy mlh, postříbřenými vlákny pavoučích sítí a sluncem pozlacenou krajinou o polednách. Letos bylo babí léto přes krátící se interval bílého dne neobvykle teplé, dlouhé a suché – a příznačné mrazíky a mlhy většinou chyběly. Nyní nás čekají takzvaná šimonská chladna, tedy povětrnostně již méně příznivé období vrcholícího podzimu s příznačným zvýšený výskytem sychravý chladných a větrných dnů, ranních mrazíků, mlh a jinovatek. Dříve docházelo ve vyšších polohách i k silnému sněžení a déšť se sněhem se vyskytoval i ve středních polohách. Přiznám se, že letos budu sledovat každý milimetr deště či vody v podobě sněhu nejen v létě, ale i v zimním období, protože míra doplnění vláhového deficitu rozhodne o tom, jak náročný nás čeká příští rok – v zemědělství, průmyslu i zásobování obyvatelstva vodou.


reklama

 
foto - Pomahač Matěj
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

23.10.2026 06:07
Opravdu netuším co nám chtěl autor sdělit. Že je sucho , čtenáři Ekolistu jistě vědí.

Dvě poznámky : kde vezmeme elektřinu, když nebude foukat- pravděpodobně ve fosilní elektrárně. Za druhé meliorace se stavěly převážně tam kde se voda špatně vsakuje , to jest na těžkých půdách, ne lehčích. Tam voda většinou proteče rychle do spodních vrstev .
Celý příspěvek je jak referát na nějakém sjezdu, bez jakékoliv osobní myšlenky.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

23.10.2026 08:39 Reaguje na Petr Blažek
Ano, jsou to převyprávěné známé myšlenky, argumenty a kritika, možná posbírané z internetu. Jaksi jsem se však nedočetl, co pro zvládání toho údajného sucha, dělají vlastníci dotčených pozemků. Peníze ze státního rozpočtu jim přeci deště nepřinesou, ani nezlepší kvalitu půdy jejich pozemků.
Odpovědět
Vojtěch  Maruška

Vojtěch Maruška

27.10.2026 13:18 Reaguje na Tonda Selektoda
Co dělají vlastníci pozemků pro zvládání toho údajného sucha ? Hádají se o dotace , neb většina z nich , stejně jako většina " homo sapiens " , vyměnili budoucnost za hotovost . Tak jako ty , Tondo . Šárka
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.10.2026 06:46
Článek se mi líbí, popisuje komplexně stávající stav i neochotu politiků řešit související problémy.
Včerejší déšť sice osvěžil,12 mm, ale na katastrofálním stavu vody v podhůří Jeseníků nezměnil téměř nic.
Nezbývá než si paradoxně přát,aby se stav vodních zásob v krajině dále výrazně zhoršoval a dostal společnost na hranu. Teprve poté si politici uvědomí, lépe řečeno budou nuceni, přijmout společenskou dohodu napříč celým spektrem, která skončí se zeleným třeštěním o snižování emisí CO2.A veškeré zdroje nasměruje na adaptační opatření v sídlech a krajině pro zadržování vody.
Závěr je zcela jednoduchý, ČR nemá a nebude mít jiné zdroje vody než vodní srážky .K čemuž není třeba univerzitního vzdělání,ale postačí pohled na mapu střední Evropy.
A bez vody, stejně jako bez soli, to prostě nepůjde.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

23.10.2026 18:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jako mají politici znárodnit sedlákovi na Rakovnicku půdu, za státní peníze tam vybudovat meze a remízky a vrátit mu ty pole s kompenzací za devastaci krásného, velkého a ekonomického honu? Za co ještě chce sedlák peníze? Pan expert by to mohl vysypat najednou a ne po kouskách. Nebo spoléhá na salámovou metodu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.10.2026 08:28
Dvě poznámky k nepřesnostem.
Ano:" Je třeba počítat s menším disponibilním množstvím vody pro chlazení elektráren," což ale není "dalším důležitým argumentem pro podporu solární či větrné elektřiny, která na rozdíl od jádra či fosilních zdrojů nejisté chlazení nepotřebuje." Je to proto, že jde o občasné zdroje. No a řekou poteče stejně málo vody, ať tepelná elektrárna jede nebo ne. Tudíž VTE a FVE žádnou úsporou vody v řekách nejsou. Musí se budovat odpovídající chlazení tepelných elektráren, což lze.

No: "plošným odvodněním zemědělské půdy melioračními trubkami (týká se zejména lehčích půd, kde voda místo vsakování odtéká trubkami pryč)."
V lehkých půdách budoval odvodnění jen ten, kdo čerpal dotace na melioraci (nepřipomíná to něco???). Je pravdou, že nad trubkami v mokrém roce by se mohla voda držet, ale za cenu nevyužitelnosti pozemku. AI: (tzv. půdní anoxie či hypoxie) je kritický stav, který omezuje dýchání kořenů a způsobuje jejich postupné odumírání a hnilobu. Bez kyslíku nedokáží rostliny správně přijímat vodu ani živiny, což vede k jejich krnění, žloutnutí a celkovému chřadnutí.
Hlavní příčiny nedostatku kyslíku
• Přemokření a stojící voda: Voda vyplní veškeré půdní póry (kapiláry) a vytlačí z nich vzduch. K tomu dochází při nadměrném zalévání, vytrvalých deštích nebo špatné drenáži.
• Zhutnění půdy (kompaktace): Těžká mechanizace, časté sešlapávání nebo přirozeně sléhavé jílovité půdy minimalizují prostor pro vzduchové kapsy.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 10:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a co že bude pozemek nevyužitelný pro pěstování. Máme zemědělské půdy málo? Nejste to zrovna vy, kdo tu bojuje za udržování každé podmáčené louky?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.10.2026 10:34 Reaguje na Petr
Trolíte. Pokud je podmáčená louka chráněné území, tak udržovat pastvou na senařením. Pokud jde o pole, tak obdělávat, jde o jídlo na přežití... Navíc, Z pole nevyrobíte pestrý bažinný biotop ani za 300 let.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 10:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tohle je pro vás trolení? :-)
Jídlo na přežití? :-)
A nemluvím o pestrém bažinném biotopu, ale o vysychání krajiny, kde zanedlouho bude každá kapka dobrá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.10.2026 11:00 Reaguje na Petr
AI praví : Česká republika dováží přibližně 30 % až 35 % spotřebovávaných potravin. Každá kapka dobrá -a na co, když ne na potraviny???
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 11:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak se té AI zeptejte i na tu vodu, když to sám nechápete.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 11:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nikdo není soběstačný v potravinách. Důvod je prostý - nejde pěstovat všechno všude. U nás se daří jednomu, jinde jinému. Když si ale kvůli tomu necháme krajinu zničit, nebude se tu dařit ničemu a vyschnou i ty pestré bažinné biotopy, které chcete kosit. Je to sebedestruktivní chování.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 11:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale pokud jediné co uznáváte je pěstování potravin a vše ostatní je pro vás zbytečné, pak nemá cenu se vám snažit něco vysvětlit.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 10:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Odvodňovalo se tam předpokládám za socialismu. Tedy žádné jídlo na přežití to nebylo ani tehdy, natož dnes. Dnes v nadvýrobě všeho a nadbytku i potravin, se na nevhodných pozemcích pěstuje jen někomu pro zisk.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

23.10.2026 08:46
Není pravdou, že jednou z příčin sucha je odvodnění krajiny. Pokud je stav půdního sucha, žádná meliorační trubka, uložená v nezámrzné hloubce pozemku, tu chybící vodu z pozemku neodvede. Ta funguje, až je půda v jejím okolí vodou nasycena do té míry, že ji půda již nemůže ve svých pórech a kapilárách udržet a proto přebytečná voda vnikne do dutiny trubky a odteče. Stejně tak horování pro OZE: černé panely na střechách, loukách a polích, při své elektrické účinnosti, snad kolem 20%, se při oslunění ohřívají a způsobují ohřev vzduchu a místní tepelné ostrovy. A vysoké instalace větrníků, zase narušují laminární proudění vzdušných mas. Za nimi dochází k turbulencím, k promíchávání vzduchu a k ovlivňování jeho teploty a vlhkosti nad povrchem terénu. Tím zase mohou přispívat ke zvýšenému výparu vody z půdy. Skleníkový plyn, kysličník uhličitý? Ten je přeci "krmivem" pro rostliny. To je přítel každého zemědělce!
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 10:14 Reaguje na Tonda Selektoda
Mě nikdy nepřestane udivovat termín "přebytečná voda". V době sucha a vysychání krajiny je to termín zcela absurdní. Krajina usychá, a my odvádíme přebytečnou vodu???
No a kdyby meliorace tu "přebytečnou" vodu neodvedla, třeba by tam ještě teď nějaká byla, nebo by tam třeba teď nebylo takové sucho.
Stejně tak důvod k odvádění té údajně přebytečné vody je dnes také skoro absurdní. Nevím proč musíme nutně něco pěstovat na pozemcích, kde je té vody na pěstování chvílemi moc. Máme málo zemědělské půdy, že nás to k tomu nutí? Musíme pěstovat něco i za cenu odvádění vody?
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 10:23 Reaguje na Petr
Jeden z našich příspěvků k výrobě sucha je i toto. Tedy že jsme udělali zemědělskou půdu i z pozemků, kde by se normálně nic nepěstovalo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.10.2026 11:16 Reaguje na Petr
Vaše klasická dojmologie "třeba", "třeba". Kdybyste tomu oboru rozuměl, nepsal byste sem podobné příspěvky. Patřičné vzdělání vám bohužel chybí.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 11:35 Reaguje na pavel peregrin
Však jsem nikdy netvrdil, že mám zemědělské vzdělání.
No a tak to moje "třeba" vyvraťte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.10.2026 14:59 Reaguje na Petr
Už jsem vám jednou napsal, že diskutovat s vámi budu,pokud získáte potřebné vzdělání. A protože ho nemáte, nemůžete porozumět mému výkladu a je to úplně stejné jak s exotem Šafaříkem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.10.2026 15:01 Reaguje na pavel peregrin
Až totiž to vzdělání získáte, nikdy nenapíšete takovou blbost a ušetříte si čas. Toť moje rada.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2026 16:13 Reaguje na pavel peregrin
Vyvrátit to nemůžete, což dobře víte, tak to maskujete takto :-)
Schválně, dejte sem váš výklad. Když mu neporozumím já, jistě mu porozumí ostatní :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.10.2026 07:03 Reaguje na Petr

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Pe

Petr

24.10.2026 11:04 Reaguje na pavel peregrin
Přesně jak jsem čekal. Protože to nemůžete vyvrátit, tak zkoušíte být arogantní, abyste to zamaskoval. Ale zůstala jen ta arogance primitiva.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.10.2026 15:07 Reaguje na Petr

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Pe

Petr

25.10.2026 09:28 Reaguje na pavel peregrin

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

24.10.2026 21:42 Reaguje na pavel peregrin
O jakých nesmyslech píšete zrovna vy, když půdě vůbec nerozumíte? Už jsem vám to napsal několikrát. Hrajete si tu na vzdělance a píšete úplné hovadiny mimo realitu a logiku. Meliortrubky odvádějí vodu do povrchodtoků, jež by jinak skončila v podzemních vodách. Teda by mnohem pomaleji odtekla a tím zmírnila půdní sucho. Jste vodborník tak na baterky, spíše ale leda takový exotek - diletant. Vždy mě pobaví vaše vyprávění, jak si přejete, aby příroda fungovala.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

25.10.2026 07:44 Reaguje na Vladimír Šafařík
Je pravda, že při neexistujících melioracích se v krajině udrží víc vody, resp. stávající voda z ní pomaleji odteče. Ale mnohem víc vody v krajině zadrží les - jakýkoliv, který se tam udrží a bude se schopen samovolně obnovovat. Tudíž místo v podmínkách ČR téměř bezobsažného pojmu “bezlesí” bychom se měli primárně snažit přestat dotovat údržbu druhotných luk (stejně to nefunguje) a okamžitě přestat vysazovat boreální plantáže (jejichž výsledkem je téměř všude dřív nebo později měsíční krajina).
O všem stejně nakonec rozhoduje rozložení tlakových útvarů na ose východní Atlantik - západní Eurasie. Kdyz Vám nic nenaprší a letní klima máte jako dříve v centrálním Maďarsku, nemáte zadržovat v krajině co. Kde nic není, ani čert nebere.
Odpovědět
Pe

Petr

25.10.2026 09:32 Reaguje na Vladimír Pelíšek
U nás naštěstí ještě prší. Ale máte pravdu, snažíme se ze všech sil, aby to tak nebylo, a říkáme tomu kulturní krajina.
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

26.10.2026 22:20 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Ale já se nebavím o lese. Meliorace jsou hlavně o půdě zemědělské. Často byly zamokřené i díky špatnému užívání - orbě. Ale to diletantům typu peregrina těžko vysvětlíte. V ČR prakticky žádné bezlesí nemůže existovat. Právě ty umělé stepi jsou leda díky zemědělství. A neprší tu nyní už proto, že tu je příliš tepelostrovů. Ale to někdo prostě není schopen pochopit, protože fyzika ze základky je něho velký problém.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.10.2026 11:53 Reaguje na Vladimír Šafařík
Tak mě o melioracích pouč, odborníku Šafaříku. Ty indiáne, ty si skutečně myslíš, že o tom nic nevím, když okolo toho celý život chodím a starám se o to?
A o orbě s tebou vůbec nebudu ztrácet čas- jestliže někdo je schopen říci, že orba je zlo, tak je u mě diletant nejvyššího stupně. Můžeš mi ty exote říct, čím se živíš?
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

27.10.2026 18:43 Reaguje na pavel peregrin
Ne, nevíte pane o tom vůbec nic. Píšete tu do vysílení samé hámotiny. Ještě štěstí, že nejste lékař. To by bylo mrtvých ...
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

27.10.2026 13:02 Reaguje na Vladimír Šafařík
Nelze to prohlásit o každém suchu, co kdy bylo, ale například sucho v roce 2026 bylo celoevropské a důvodem byly neustále se obnovující tlakové výše na ose Francie - Černé moře. Zabránit mu tudíž bylo nemožné.
Souhlasím s tím, že “bezlesí” je z historického, tedy postglacialniho pohledu v ČR nesmysl - ČR by bez člověka byla zalesněna kompletně až po horní hranici lesa, pouze v suchých oblastech typu středních Čech či Pálavy by ten les byl relativně řidší. Ostatně i název “Čechy” je podle některých vědců je slovanské označení pro krajinu porostlou řídkým lesem - toto slovo se používá např. i v jižním Rusku, odkud dnešní Češi určitě nepřitáhli.
Les má naprosto klíčovy smysl při co nejpomalejší ztrátě vody z krajiny a tudíž šanci na “přitáhnutí” dalšího deště. Zemědělskými melioracemi se nezabývám, je evidentní, že své zlaté období mají dávno za sebou, zemědělské půdy máme nadbytek a v nejbližších dekádách v ČR přibude opět par tisíc km2 dříve zemědělské půdy, na niž fakticky nově porostou lesy.
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

27.10.2026 18:50 Reaguje na Vladimír Pelíšek
A proč si myslíte, že tu jsou permanentní tlakvýše? Celá E je dnes jeden obrovský tepelostrov. Mrkněte se někdy na noční satelsnímky E. Tam není místo bez osvětlení, teda bez lidí. Vždyť to můžete pozorovat i pouhými pohledy na pochodování mraků na obloze - narazí na teplo z města a oblaka jsou fuč. A vyprší se to až na chladné zóně = nad mořem. A bude to tu opakování každý rok. Prostě, v krajině je už moc betonu a plechů. Ale to nikdo nechce slyšet.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.10.2026 20:25 Reaguje na Vladimír Šafařík
Nejvysušenější a nejzmeliorovanější nejsou pole, ať se na nich hospodaří jakkoliv, ale města (kanalizacemi). I proto ta tepla. Vybudujem Praze močály, protože jsou přírodní?:)
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

27.10.2026 22:15 Reaguje na Vladimír Šafařík
Tlakvýše. Tepelostrov. Jaké “tepelostrovy” jsou nad Sibiří, kde jsou “tlakvýše” téměř celoroční, a ve středu mají i přes 1050 hPa!
A jaké nad Azorami?
Vždyť Vy regulérně blouzníte, člověče.
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

29.10.2026 14:37 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Blouzníte akorát tak vy. Zkuste si někdy změřit T v lese a na asfaltě ve městě - třeba. Pak tu nebudete vypisovat snad už podobné hámotiny.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 11:13 Reaguje na Vladimír Šafařík
Tepelostrove, reagoval jsem na Vaši hámotinu o tom, že rozpálená místa údajně vytvářejí tlakové výše, o světelném znečištění nebyla vůbec řeč. O tom, že na slunci vystaveném asfaltě bývá v létě podstatně vyšší T než v lese, řeč vůbec nebyla, resp. to je téma, s nímž se seznamují už děti na ZŠ.
Jinak, zkuste si prostudovat aktuální synoptickou mapu ČHMÚ. Velmi mohutná tlaková výše existuje už nějaký ten pátek nad Uralem a západní Sibiří a pravděpodobně tam pouze s krátkými přestávkami nejmíň půl roku setrvá. Jaký rozpálený asfalt a kde ji způsobil?
Odpovědět
Peter

Peter

23.10.2026 09:56
"Ani nie tak dobre ako dlho" - takýmto výrokom zvykol náš prof. prerušiť prednes takéhoto "referátu" a ukončiť tak utrpenie poslucháčov.
Ďalší zo série Pomahačových ideologických článkov, kde sa stokrát otrepané mantry zasadia do aktuálneho kontextu, zopakujú x-krát vyvrátené lži, skombinujú s polopravdami, zpochybnia riešenia ktoré fungujú a navrhnú tie, ktoré nefungujú.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

23.10.2026 14:21
Pomahač mne tím článkem vyloženě zklamal, naštěstí to v poslední chvíli, přesněji řečeno předposledním odstavci zachránil;-).
Ale i tak by s ním měla Gabriela pohovořit ... o oligarchizaci ani slovo! Taková nedůslednost;-).
Odpovědět
Vojtěch  Maruška

Vojtěch Maruška

27.10.2026 13:32
Stačí si přečíst komentáře pod článkem . Proč mají potřebu se zde zviditelňovat ti , kterým jde o vše jiné , jen ne o ekologii nechápu . Ale zůstaňte v klidu soudruzi , zeměm..dělci , vám už nikdo prvenství v likvidaci krajiny nevezme . A nejen krajiny . Tak ať to sype a bez ohledu na vše , vždyť vaše děti i vnoučata vám jistě za ty peníze poděkují . Šárka
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

27.10.2026 15:35 Reaguje na Vojtěch Maruška
Já jsem Vojta, ale říkejte mi Šárko ... ;-).
Ale jo, proč ne;-).
Odpovědět
ML

Mlynář Loučvara

27.10.2026 20:55
Prosím o vysvětlení, co je myšleno odvodněním krajiny.
Je tím myšlena regulace (většinou tedy napřimování vodních toků) probíhající zejména od konce devatenáctého století skoro až do současnosti. Nebo spíš meliorace, které probíhaly spíš v padesátých a šedesátých letech dvacátého století, kvůli zemědělskému využití zamokřené půdy.
Ty meliorace, které byly provedeny před sedmdesáti lety už jsou naprosto nefunkční. Každému musí být jasné, že ty trubky už jsou dávno naprosto zanešené a neslouží původnímu účelu.
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2026 20:06 Reaguje na Mlynář Loučvara
Čemu na odvodnění krajiny nerozumíte? Je to pojem obecný, abstraktní a nekonkrétní, vyžadující představivost.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist