Matěj Pomahač: Pesticidy ve 40 % evropských a 66 % českých potravin

Podle květnové zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) obsahovalo 38% evropských potravin analyzovaných v roce 2024 měřitelné stopy pesticidů. Nadměrné koncentrace pesticidů vykázalo 3,3 procenta analyzovaných potravin. Bez reziduí pesticidů bylo jen něco přes polovinu testovaných produktů. V České republice byl ovšem výskyt pesticidů v testovaných potravinách výrazně častější. Rezidua pesticidů byla zachycena v 66 % analyzovaných vzorků a u 5 % vzorků byly naměřené hodnoty vyšší, než povolují předpisy. Česko tedy vykazuje ve srovnání s evropským průměrem nejen dvojí kvalitu potravin, ale i zvýšená rezidua pesticidů.

Pesticidy jsou obecně přípravky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců či skladových zásob - takto jsou užívány právě v zemědělství jako agrochemikálie, kde mohou významně přispět k ochraně úrody. Cena za to je však vysoká.

Toxické koktejly

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je logicky převážně nepříznivý. Přibývají laboratorní studie, podle kterých mohou v EU používané pesticidy působit toxicky na vývoj nervové soustavy včetně poškození mozku, negativně ovlivňovat motoriku dětí či zvyšovat riziko leukémie. Řada pesticidů je hormonálními disruptory, tj. narušuje hormonální systém člověka i živočichů.

Na polích se přitom zemědělská chemie často aplikuje v mixech, což její účinky násobí. V oblastech s vysokou intenzitou zemědělské produkce se tak pesticidy stávají běžnou součástí životního prostředí, takže negativně a přímo ovlivňují zdraví obyvatel.

Nové vědecké poznatky

Nedávná studie francouských a peruánských vědců přinesla nový způsob, jak mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny.

Výzkumný tým nejdříve detailně zmapoval, jak se pesticidy v krajině šíří, kde se kumulují, a kde je tedy nejpravděpodobnější vyšší dlouhodobá expozice obyvatelstva. Vědci vytvořili podrobný model celého Peru, zohlednili reliéf krajiny, půdní poměry, vodní toky, meteorologická data i místní záznamy o používání pesticidů. Zaměřili se na 31 nejčastěji používaných látek v Peru mezi lety 2014 až 2019. Žádná z nich přitom není oficiálně klasifikována jako prokázaný karcinogen.

Na základě těchto údajů vznikla mapa oblastí s nejvyšší mírou zatížení prostředí hromadícími se pesticidy. Přesnost modelu pak vědci ověřili v terénu pomocí biologických vzorků. Odebrali vlasy přibližně 50 náhodně vybraným dospělým ve čtyřech různých regionech. Vlasy podle odborníků fungují jako časová paměť expozice chemickým látkám: toxiny, které se dostanou do organismu, se postupně ukládají do vlasového vlákna během jeho růstu a zůstávají v něm zachovány měsíce až roky. Laboratorní rozbory tak umožňují zpětně zjistit, jakým látkám byl člověk dlouhodobě vystaven.

Následně tuto mapu porovnali s téměř 160 tisíci případy rakoviny diagnostikovanými v letech 2007 až 2020. Souvislost mezi vyšší mírou vystavení pesticidům a zvýšeným výskytem některých typů nádorů se prokázala ve více než 400 oblastech Peru. V některých z nich bylo zjištěno až několikanásobně vyšší riziko onemocnění.

Oslabení evropské regulace

Zemědělský a chemický průmysl už řadu let lobbuje za omezení regulace pesticidů. Podle agrochemické lobby je evropské schvalování pomalé, drahé a znevýhodňuje evropské zemědělce v mezinárodní konkurenci. Některé z těchto argumentů mají reálný základ - systém povolování a přezkumu pesticidů skutečně trpí průtahy a kapacitními problémy personálně a finančně oslabených agentur a vládních úřadů.

Evropská komise se proto v posledním roce rozhodla, že tiše přepíše pravidla pro regulaci pesticidů. V prosinci 2025 zveřejnila nevinně se tvářící návrh tzv. „omnibusu pro bezpečnost potravin a krmiv“ - navenek slibuje méně papírování a rychlejší schvalování. Ve skutečnosti by úprava obrátila jedno ze základních pravidel ochrany zdraví - tedy systém tzv. pravidelného přezkumu pesticidů, kdy se jejich rizikovost musí opakovaně posuzovat.

Po tlaku vědců, ekologických a spotřebitelských organizací a statisíců občanů Evropská komise návrh mírně upravila. Poslední verze už není tak radikální, umožňuje však Evropské komisi určit, které účinné látky v pesticidech budou procházet pravidelným přezkumem, a které nikoli. Tím se ovšem obrací důkazní břemeno - nyní musí chemická firma v pravidelných intervalech znovu a znovu prokazovat bezpečnost svého komerčního přípravku. Podle nového návrhu by to musel být naopak regulátor, kdo zajistí podklady pro potřebný přezkum. Současně návrh rozšířil výjimky pro nesplnění bezpečnostních standardů - zatímco dosud bylo rychlejší nasazení pesticidu možné jen v případě vážné hrozby pro ochranu rostlin (například při výskytu nového škůdce), nově by stačilo výjimku zdůvodnit “potřebami rostlinné výroby”. Takovouto kličkou by se mohly na trh dostávat chemické preparáty, který nesplňují přísná bezpečnostní kritéria.

Návrh mj. výrazně uvolňuje podmínky pro letecké postřiky pesticidy drony - členské země by dostaly možnost plošně povolovat pesticidní leteckou aplikaci pro celou kategorii dronů. To je rizikové, protože vítr může odnášet postřik daleko mimo cílovou plochu pole. Standardní pozemní postřikovač má totiž umístěny trysky na ramenou, tj. pár centimetrů nad ošetřovaným porostem, což - při správném použití - výrazně eliminuje riziko úletu zdraví škodlivé látky.

Ekologové a zastánci ochrany zdraví jsou přesvědčeni, že pomalé procesy povolování pesticidů nelze řešit zrušením samotné regulace, ale naopak posílením kapacit kontrolních orgánů. Návrh nyní prochází posuzováním v Evropském parlamentu i ve vládách členských zemí Evropské unie. Pozice české vlády je v tomto smyslu rozporuplná - na jednu stranu mluví o podpoře zdravého životního stylu, správného stravování či sportu, na druhou stranu pesticidní rizika bagatelizuje. Vládní programové prohlášení tvrdí, že “není důvod trestat zemědělce, kteří dosahují lepších výsledků než jejich kolegové na Západě. Přístup k používání hnojiv, pesticidů a přípravků bude vycházet z vědeckých poznatků a agronomické praxe, nikoli z ideologických tlaků” (budovatelská dikce používající výrazy jako “na západě” jistě není náhodná).

Cesty ke zdravější krajině a potravinám

Zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin uvádí, že se v roce 2024 kontroly více zaměřily na potraviny dovážené do EU ze třetích zemí. Analýza ukázala, že nadměrné koncentrace pesticidů jsou častější u potravin ze zemí mimo EU. Nadměrná koncentrace pesticidů byla naměřena v případě osmi procent vzorků. Nejčastěji se tak dělo v případě granátových jablek, citronů a rajčat z Turecka. V tomto směru Evropští Zelení kritizují nastupující dohodu EU-MERCOSUR, která zvyšuje právě riziko zvýšených dovozů pesticidně kontaminovaných potravin.

Analýzy unijního úřadu EFSA však také ukázaly, že přítomnost pesticidů je daleko méně častá u produktů z ekologického zemědělství. Jedinou výjimkou jsou potraviny živočišného původu, což úřad vysvětluje vyšší přítomností mědi, která je i v biologickém zemědělství povolená.

Řešením problémů zamoření naší krajiny (i našich těl) pesticidy je tedy důsledná podpora šetrných zemědělských technologií a postupů, výraznější daňová i dotační podpora kontrolovaného ekologického zemědělství, a daleko důslednější kontrola dodržování všech předpisů pro kontrolu agrochemických látek včetně posilování kontrolních a regulačních kapacit státu. Nikoli ustupování agrochemické lobby, které jde o zisky, nikoli o zdraví.

---

reklama

---