Matěj Pomahač: Májový déšť stojí za milion

„Tohle pole by potřebovalo tak 50 milimetrů – a po dvou dnech by to na půdě nebylo znát. Ale na těch kytkách by to bylo sakra vidět“, shrnuje agronom ze Slánska stav porostů s řepkou ozimou na úrodném, ovšem mimořádně suchém sprašovém poli. 50 milimetrů se rovná 50 litrům vody na metr čtvereční – deficit je tedy obrovský. Rostliny se zatím drží díky hlubokým kůlovým kořenům, ale negativně je poznamenaly mrazy, nálety škůdců, a hlavně nedostatek vláhy. „Díky suchému jaru sčítáme negativní faktory, a to snižuje potenciální výnos – jak to dopadne, to uvidíme za pár týdnů“. V nadprůměrnou úrodu však již nedoufá.

Přísušek začíná být vidět pouhým okem, zejména na polích s ozimou pšenicí, která se pěstuje na necelé třetině naší orné půdy. Barevná proměnlivost polí po celé zemi ukazuje, kterým porostům či jejich částem se daří lépe (sytě zelená barva), kde se projevuje přísušek (barva do žluta). Záleží samozřejmě i na dalších proměnných jako jsou termíny a hloubka setí, odrůda či další agrotechnické faktory, které rozhodují o síle kořenů čerpajících vláhu.

Při bližším zkoumání porostů a půdy lze také odhadnout, kdo pracuje se „starou půdní silou“ a ukládá prostřednictvím organického hnojení do země stabilizované živiny. Půdní úrodnost totiž dokáže porosty nějakou dobu „podržet“ a rostlinkám pomáhá překlenout stresové období (nouzovou alternativou je nákladná stimulace výživou přes list). Porosty na polích zásobených výhradně minerálními hnojivy naopak v období vláhového nedostatku příliš „nefungují“.

Agronomové jsou proto v těchto dnech nervózní jako „lvi v kleci“ – rozhoduje se o výnosech – zatímco náklady na naftu, hnojiva a prostředky na ochranu rostlin skokově vyrostly, výkupní ceny úrody se díky rekordním sklizním v předchozích letech drží při zemi či rostou jen velmi pomalu. A protože jsou pole s dorůstajícími plodinami již oseta, vyhnojena, ošetřena, zkrátka „zainvestována“, je pro ekonomiku všech podniků a celého oboru nesmírně důležité, aby přišly májové deště, které zajistí alespoň nějaký výnos.

Právě proto ostatně květnové rolnické pranostiky a lidová hospodářská pravidla svorně preferují vlhký a chladnější (nikoli však studený či mrazivý) vývoj počasí před suchou a teplou povětrností měsíce. Proto „chladný máj, v stodole ráj“ – i když bychom s ohledem na změnu klimatu a posun vegetace o několik týdnů dopředu měli říkat „chladný duben, v stodole ráj“.

Lidová moudra ilustrují, že zásadním požadavkem pro zdárný růst a vývoj plodin je jejich rovnoměrné zásobení vláhou dané cyklonálním vývojem počasí se střídající se suchou a teplou adekvací a dešťovými srážkami nejlépe přeháňkového charakteru. To je důležité jak pro travní porosty, pastviny a louky, stejně jako pro polní kultury.

Klíčovým biologickým faktem je, že v tomto období dochází v odnoženém obilí k zakládání budoucích klásků. A právě to má dopad na tvorbu výnosů – čím je pomalejší a delší období diferenciace klasu, tím větší množství klásků a kvítků se zakládá.

No a ke zpomalování rychlosti vývoje obilovin dochází právě za chladnějšího a vlhčího počasí. Za těchto podmínek se významně zvyšuje pravděpodobnost, že založené odnože obilovin budou plodnější, než by tomu bylo, pokud by v tomto období převládlo z hlediska lidských pocitů teplejší počasí.

Tož držme si palce, aby voda přišla – v dostatečném množství. A posilujme úrodnost našich půd, protože ty jsou tím základem, gruntem, na který navazují všechny další moderní agrotechnické poznatky a postupy. Jen zdravá půda nás totiž „podrží“.

---

reklama

---