Matěj Pomahač: Májový déšť stojí za milion
7.5.2026 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Přísušek začíná být vidět pouhým okem, zejména na polích s ozimou pšenicí, která se pěstuje na necelé třetině naší orné půdy. Barevná proměnlivost polí po celé zemi ukazuje, kterým porostům či jejich částem se daří lépe (sytě zelená barva), kde se projevuje přísušek (barva do žluta). Záleží samozřejmě i na dalších proměnných jako jsou termíny a hloubka setí, odrůda či další agrotechnické faktory, které rozhodují o síle kořenů čerpajících vláhu.
Při bližším zkoumání porostů a půdy lze také odhadnout, kdo pracuje se „starou půdní silou“ a ukládá prostřednictvím organického hnojení do země stabilizované živiny. Půdní úrodnost totiž dokáže porosty nějakou dobu „podržet“ a rostlinkám pomáhá překlenout stresové období (nouzovou alternativou je nákladná stimulace výživou přes list). Porosty na polích zásobených výhradně minerálními hnojivy naopak v období vláhového nedostatku příliš „nefungují“.
Agronomové jsou proto v těchto dnech nervózní jako „lvi v kleci“ – rozhoduje se o výnosech – zatímco náklady na naftu, hnojiva a prostředky na ochranu rostlin skokově vyrostly, výkupní ceny úrody se díky rekordním sklizním v předchozích letech drží při zemi či rostou jen velmi pomalu. A protože jsou pole s dorůstajícími plodinami již oseta, vyhnojena, ošetřena, zkrátka „zainvestována“, je pro ekonomiku všech podniků a celého oboru nesmírně důležité, aby přišly májové deště, které zajistí alespoň nějaký výnos.
Právě proto ostatně květnové rolnické pranostiky a lidová hospodářská pravidla svorně preferují vlhký a chladnější (nikoli však studený či mrazivý) vývoj počasí před suchou a teplou povětrností měsíce. Proto „chladný máj, v stodole ráj“ – i když bychom s ohledem na změnu klimatu a posun vegetace o několik týdnů dopředu měli říkat „chladný duben, v stodole ráj“.
Lidová moudra ilustrují, že zásadním požadavkem pro zdárný růst a vývoj plodin je jejich rovnoměrné zásobení vláhou dané cyklonálním vývojem počasí se střídající se suchou a teplou adekvací a dešťovými srážkami nejlépe přeháňkového charakteru. To je důležité jak pro travní porosty, pastviny a louky, stejně jako pro polní kultury.
Klíčovým biologickým faktem je, že v tomto období dochází v odnoženém obilí k zakládání budoucích klásků. A právě to má dopad na tvorbu výnosů – čím je pomalejší a delší období diferenciace klasu, tím větší množství klásků a kvítků se zakládá.
No a ke zpomalování rychlosti vývoje obilovin dochází právě za chladnějšího a vlhčího počasí. Za těchto podmínek se významně zvyšuje pravděpodobnost, že založené odnože obilovin budou plodnější, než by tomu bylo, pokud by v tomto období převládlo z hlediska lidských pocitů teplejší počasí.
Tož držme si palce, aby voda přišla – v dostatečném množství. A posilujme úrodnost našich půd, protože ty jsou tím základem, gruntem, na který navazují všechny další moderní agrotechnické poznatky a postupy. Jen zdravá půda nás totiž „podrží“.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Matěj Pomahač: Vrátit meze do krajiny 
Matěj Pomahač: Pesticidy ve 40 % evropských a 66 % českých potravin
Matěj Pomahač: Fakt fest sucho Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
ss
smějící se bestie
7.5.2026 05:56Ano, májovej deštíček -
pastýřovi nemá oschnout hůl a študentovi hen ten přístroj, že.
Odpovědět
pastýřovi nemá oschnout hůl a študentovi hen ten přístroj, že.
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.5.2026 07:16 Reaguje na smějící se bestiekdyž ono už dneska ti studenti mají ten klacek akorát na vyprazdňování než na naplňování...
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 08:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJestli za to nemůžou Ti, co je vychovali a ti, co tvoří tu společnost, ve které ti studenti žijí a rostou
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.5.2026 09:37 Reaguje na Michal Uhrovičono je spíš dobré se zamyslet nad tím, kdo je vychovává...kdysi jsem slyšel že " děti vychovávají děti" skrze online...a zkouší cvičit s rodiči a někde se to děje.
v tom digitálním šílenství jsme se zapomněli zastavit a meditovat. Je to nůž s dvojím ostřím, které míří do našich hlav. Popravdě bez digitálu bylo lépe... následky jsou tak fatální, že je ani nestíháme vnímat abychom nad nimi uvažovali.
Odpovědět
v tom digitálním šílenství jsme se zapomněli zastavit a meditovat. Je to nůž s dvojím ostřím, které míří do našich hlav. Popravdě bez digitálu bylo lépe... následky jsou tak fatální, že je ani nestíháme vnímat abychom nad nimi uvažovali.
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 11:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVaše děti vychovávají Vaše vnoučata. A jestli Vaše děti umožňují používání digitálních technologií bez kontroly a bez ponaučení Vašim vnoučatům, není to chyba digitálních technologií.
Ale u nás je takový zvyk, že za problémy může vždy někdo jiný než já.
Odpovědět
Ale u nás je takový zvyk, že za problémy může vždy někdo jiný než já.
SV
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 08:19 Reaguje na Slavomil Vinklervypadá to, že na J. Moravě bude letos květen sušší než duben
Odpovědět
DA
DAG
7.5.2026 08:50 Reaguje na Michal UhrovičJe to tak. Na obecním jsme vysadili v lese 13 tis sazenic a všechno to půjde srát.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 11:54 Reaguje na DAGChce to přispět z obecního i zálivkou. Kdo letos na jaře nezalívá, nic mu nevyroste
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
7.5.2026 16:07 Reaguje na DAGpoprosit hasiče a aspoň cisternu, ručně. A držím palce, ať z příští várky (slibují od pondělka) spadne z nebe pomoc.
Odpovědět
Pe
Petr
7.5.2026 20:19 Reaguje na Daniel FialaTeda to jsou rady. Jak chcete zalévat 13 tisíc sazenic kdesi v lese? Ani desetinu byste nezvládli smysluplně zalít.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
8.5.2026 00:23 Reaguje na PetrMáte samozřejmě pravdu, rady jsou to předpotopní, brali jsme tak kdysi pod svá křídla buky a modříny, smrky nechali osudu. Potok tekl pod svahem. Rozpon byl ca metr (no tak dětský krok), myslím, že i cena sazenic se lišila 3x a 5x (mám za to, že smrková byla 3 nebo 5 Kč?) a samo že Mo+Bu bylo nejméně, resp. nejlevnější Sm si musely vystačit samy. První měsíc ukáže vše. A taky pravda, ruce byly "zadarmo", 30 párů. Vařili jsme si sami.
Jestli to není ve skalách, ale rozumný svah, dá se to. Jsou to ca 3 hektary, pane DAGu?
Ano, bylo to jako zachraňovat Timmyho (moc nákladů na málo efektu, výsledek nejistý, dneska by to asi mnozí už vzdali předem a ještě více odborníků by se nám vysmálo. No ani my jsme asi nebyli tehdy tak finančně zainteresovaní ... zadarmo jsme to dělali :-) Zkrátka majitelé byli staří lidé a nám přišlo hezké jim pomoct. Vždyť nám pronajímali louku (za hubičku). Teda my se jim jako vždycky nabídli a oni váhali co kde, ale udělali nám pak na tři dny zábavu ... když se někteří po 10 letech vrátili a paseku nenašli ... "Týjo, naše stromy!" a ony byly vyšší než ti kluci. To ožínání další dva roky bylo horší.
A hajný jenom chodil dirigovat orchestr a tahal zkusmo za "krčky". A nenadával, jenom povzbuzoval kluky, aby vykopanou jamku hned zavřeli, aby půda neprosychala. Odpočívej až po zadupání.
Dneska by se jistě udělala vědecká kampaň už na to, jak škodlivé je sázet stromy. Ale dřív se to tak nebralo. My měli prázdniny a vůni v lese!
No, když o tom tak přemýšlím, asi nám těch sazenic v parnu bylo fakt líto, nebo že by nám bylo líto naší "sadařiny", aby nepřišla nazmar?
A taky třeba nikoho nenapadlo, aby napouštěl kořeny sazenic insekticidem, když čekali v potoce.
Odpovědět
Jestli to není ve skalách, ale rozumný svah, dá se to. Jsou to ca 3 hektary, pane DAGu?
Ano, bylo to jako zachraňovat Timmyho (moc nákladů na málo efektu, výsledek nejistý, dneska by to asi mnozí už vzdali předem a ještě více odborníků by se nám vysmálo. No ani my jsme asi nebyli tehdy tak finančně zainteresovaní ... zadarmo jsme to dělali :-) Zkrátka majitelé byli staří lidé a nám přišlo hezké jim pomoct. Vždyť nám pronajímali louku (za hubičku). Teda my se jim jako vždycky nabídli a oni váhali co kde, ale udělali nám pak na tři dny zábavu ... když se někteří po 10 letech vrátili a paseku nenašli ... "Týjo, naše stromy!" a ony byly vyšší než ti kluci. To ožínání další dva roky bylo horší.
A hajný jenom chodil dirigovat orchestr a tahal zkusmo za "krčky". A nenadával, jenom povzbuzoval kluky, aby vykopanou jamku hned zavřeli, aby půda neprosychala. Odpočívej až po zadupání.
Dneska by se jistě udělala vědecká kampaň už na to, jak škodlivé je sázet stromy. Ale dřív se to tak nebralo. My měli prázdniny a vůni v lese!
No, když o tom tak přemýšlím, asi nám těch sazenic v parnu bylo fakt líto, nebo že by nám bylo líto naší "sadařiny", aby nepřišla nazmar?
A taky třeba nikoho nenapadlo, aby napouštěl kořeny sazenic insekticidem, když čekali v potoce.
ss
DF
Daniel Fiala
7.5.2026 16:03 Reaguje na Michal Uhrovičrychle kliknout na 24-h úhrn první a poslední řádek
https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/main_rain.php?t=r&mt=&id=24
Nejen JM, ale celá JV 1/2 CŘ.
(škoda že nejde vložit obrázek)
V Praze v noci chcalo jak blázen, 2x20´ intenzivně až nebraly kanály ... už počtvrté (!) během těchto dvou dní. Sledoval jsem ve 22:00 dešťovou aktivitu, co přelezla Šumavu (200x100 km i s červenými odstíny) a mířila neodvolatelně na SV. Kontrolní bod v okr. Chrudim měl predikci do 2h plný zásah ... všechno cestou zmizelo kdoví kam, na zem nedopadlo nic.
Odpovědět
https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/main_rain.php?t=r&mt=&id=24
Nejen JM, ale celá JV 1/2 CŘ.
(škoda že nejde vložit obrázek)
V Praze v noci chcalo jak blázen, 2x20´ intenzivně až nebraly kanály ... už počtvrté (!) během těchto dvou dní. Sledoval jsem ve 22:00 dešťovou aktivitu, co přelezla Šumavu (200x100 km i s červenými odstíny) a mířila neodvolatelně na SV. Kontrolní bod v okr. Chrudim měl predikci do 2h plný zásah ... všechno cestou zmizelo kdoví kam, na zem nedopadlo nic.
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 08:24Velmi podobné počasí panovalo v roce 2015 (suchá zima a suché jaro) a následovala nejsušší perioda v tomhle století, kdy padla si třetina našich smrkových lesů. A klimaalarmisté (placení oteplovací lobby) tvrdili, že se to bude opakovat stálče častěji a s horšími nádledky. Samozřejmě strašili lidi, aby dostali dotace na mitigační opatření a boj se sodovkáčem, což jim naštěstí dnes Macinka zarazil.
"Klimatická krize u nás dnes skončila", řekl první den, kdy byl jmenován ministram ŽP. Tak čemu se čemu?
Odpovědět
"Klimatická krize u nás dnes skončila", řekl první den, kdy byl jmenován ministram ŽP. Tak čemu se čemu?
MD
Milan Dostál
7.5.2026 09:00 Reaguje na Pavel HanzlI díky lidem jako vy se utratilo miliardy v boji proti CO2 výsledek 0.
Co vše už mohlo být vybudováno na přispůsobení se klimatické změně. Co mohlo být vybudováno JE bloků. Ale nepoučíte se a budete dál ideologicky blábolit.
Odpovědět
Co vše už mohlo být vybudováno na přispůsobení se klimatické změně. Co mohlo být vybudováno JE bloků. Ale nepoučíte se a budete dál ideologicky blábolit.
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 10:12 Reaguje na Milan DostálUž jsem zase univerzální viník?
Stavba Temelína se protáhle proto, že komunista zbankrotoval a za to jsem zrovna já až tak úplně nemohl. Solární tunel spáchali socani a komáři, které jsem nikdy nevolil, dostavbu Temelína zablokoval náš Andrejko, čož taky není můj typ. A jestli je te zlobr Grýndýl, tak ten nám naservíroval taky on na plný pecky. Já volil Fialu, který jel dobře Zelenou úsporám a hlavně udělal tendr na dostavbu Dukovan.
Odpovědět
Stavba Temelína se protáhle proto, že komunista zbankrotoval a za to jsem zrovna já až tak úplně nemohl. Solární tunel spáchali socani a komáři, které jsem nikdy nevolil, dostavbu Temelína zablokoval náš Andrejko, čož taky není můj typ. A jestli je te zlobr Grýndýl, tak ten nám naservíroval taky on na plný pecky. Já volil Fialu, který jel dobře Zelenou úsporám a hlavně udělal tendr na dostavbu Dukovan.
JS
Jiří Svoboda
7.5.2026 13:27 Reaguje na Pavel HanzlAkorát ten solární tunel vláda ODS v roce 2009, kdy už byl průser evidentní, nezarazila. Pročpak asi?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 13:35 Reaguje na Jiří SvobodaODS první tunel , Hladík další tunely. U nás se opatření a změna klimatu řeší po svém, první je třeba vydělat, okrást stát a potom, až se to vše začně bortit, tak začít něco dělat.
Kdyby to neudělali mistři z ODS, udělali by to mistři z ČSSD nebo KDU.
Přece ty peníze z EU nepůjdou lidem na zlepšení života a krajiny, ale jen některým vyvoleným lidem na větší chatu a silnější auto.
Odpovědět
Kdyby to neudělali mistři z ODS, udělali by to mistři z ČSSD nebo KDU.
Přece ty peníze z EU nepůjdou lidem na zlepšení života a krajiny, ale jen některým vyvoleným lidem na větší chatu a silnější auto.
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 17:37 Reaguje na Jiří SvobodaProtože to už nešlo. Snížila maximálně výkup (to byly ty ostudy, kdo zkolaudoval ještě podle starého), Kalousek nasadil solární daň, ale nejvíc se prsil Babiš, jak to zarazí. Co za 8 let vlády zarazil? Max gigantickou sekeru.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
7.5.2026 19:00 Reaguje na Pavel HanzlKDYBY SE PO
" sametu " pořádně pokračovalo s Temelínem I a II, no a s dalšími plánovanými JE,
tak ty soláry a větrníky neměly nárok na jakoukoliv podporu/dotaci,
protože by nebyly potřebné -
o tom to celé je !
Odpovědět
" sametu " pořádně pokračovalo s Temelínem I a II, no a s dalšími plánovanými JE,
tak ty soláry a větrníky neměly nárok na jakoukoliv podporu/dotaci,
protože by nebyly potřebné -
o tom to celé je !
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 19:44 Reaguje na smějící se bestieKdyby byly v p. ryby.....
Zbankrotovaný půmysl, který živil celý stát, neměl šanci budovat nějaké jaderné elektrárny. Veliký úspěch byl, že se vůbec dostavěl Temelín. Po jeho dokončení (kolem začátku století) se mohly začít chystat další bloky, to ovšem vládlo ČSSD, čili nc.
Odpovědět
Zbankrotovaný půmysl, který živil celý stát, neměl šanci budovat nějaké jaderné elektrárny. Veliký úspěch byl, že se vůbec dostavěl Temelín. Po jeho dokončení (kolem začátku století) se mohly začít chystat další bloky, to ovšem vládlo ČSSD, čili nc.
JS
Jaroslav Studnička
7.5.2026 20:07 Reaguje na Pavel HanzlTo že se dostavěli alespoň 2 bloky v Temelíně nesouviselo se stavem průmyslu, ale s politickým děním.
Vláda ČSSD s atomovým dědkem Grégrem měla zásadní podíl na tom, že se tyto 2 bloky dokončily a zprovoznily.
Odpovědět
Vláda ČSSD s atomovým dědkem Grégrem měla zásadní podíl na tom, že se tyto 2 bloky dokončily a zprovoznily.
ss
PH
Pavel Hanzl
8.5.2026 07:47 Reaguje na Jaroslav StudničkaNaše sametovka byla bankrot sovětského impéria, především proto, že se ekonomicky hroutil. A u nás se totálně překopával celý systém státu, politický i ekonomický. Úspěchem bylo odsíření elektráren, dostvba Temelína (tam Grégr skutečně sehrál pozitivní roli), ale na další projekty nebyla síla. Až skutečný tendr na dostavbu Temelíne vypsala Nečasova vláda v roce asi 2010 a jak to dopadlo, víme všichni.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:27 Reaguje na Pavel HanzlKdyž se průmysl a vůbec fšecko rozdávalo a rozprodávalo za hubičku a zbytek se nechal zničit místo odpovědného hospodaření, tak jak to mohlo dopadnout?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.5.2026 11:48 Reaguje na Jaroslav Pokornýa to se tomu nejvyššímu krysařovi nesmí mezi námi žijícími nikdy zapomenout!
https://www.youtube.com/shorts/WdyYkaYRmhE
https://naposlech.cz/rozhovory/karel-tichy-bez-rozkradani-bychom-si-mohli-zit-jako-ve-svycarsku/
Odpovědět
https://www.youtube.com/shorts/WdyYkaYRmhE
https://naposlech.cz/rozhovory/karel-tichy-bez-rozkradani-bychom-si-mohli-zit-jako-ve-svycarsku/
JS
VM
Vladimir Mertan
7.5.2026 11:28 Reaguje na Pavel HanzlRok 2015 byl na území České republiky značně srážkově podnormální. Průměrný úhrn dosáhl 531 mm, což odpovídalo 79 % srážkového normálu(N1961-90). Po delší době se tak vyskytl v 54leté řadě pro ČR nejen mimořádně teplý, ale i výrazně suchý rok, který se de-
ficitem srážek zařadil na druhé místo za rok 2003 s 516 mm (78 % N). Podobné množství srážek bylo dosud naměřeno také v suchých letech 1982 a 1973 (81 resp. 83 % N).Z pohledu delší historické řady pozorování (ca 130 let) pro území Čech, lze tento rok zařadit
do skupiny ca 20 suchých let s úhrny menšími či stejnými jako v roce 2015 a srážkovými deficity od 20 do 30 % N, což v průměru odpovídá výskytu přibližně jednou za 8 let.
V průběhu roku byly relativně vlhčí jen 4 měsíce, kdy srážkové úhrny dosáhly nadprůměrných hodnot 120 až 151 % N (I., III., X., XI.), v ostatních padalo většinou výrazně podprůměrné množství srážek, 86 až32 % N. Nejsuššími v roce byly únor (32 % N), červenec(46 % N) a prosinec (42 % N).
Takže frekvencia opakovania sucha je 8 rokov. A to ešte p. Hanzl veští katastrofu, pretoze nič neriskuje. Ak bude sucho, povie ja som to hovoril, ak bude dážď tak si nájde inu tému. Ak bude moc silný dážď povie ja som to hovoril, hoci to nehovoril.
Fakticky ale naozaj môžeme účtovať až v lete. Ale suchá jar v roku 2015 nebola, vychadzalo sa z daždivého marca so zrazkami 120%.
Odpovědět
ficitem srážek zařadil na druhé místo za rok 2003 s 516 mm (78 % N). Podobné množství srážek bylo dosud naměřeno také v suchých letech 1982 a 1973 (81 resp. 83 % N).Z pohledu delší historické řady pozorování (ca 130 let) pro území Čech, lze tento rok zařadit
do skupiny ca 20 suchých let s úhrny menšími či stejnými jako v roce 2015 a srážkovými deficity od 20 do 30 % N, což v průměru odpovídá výskytu přibližně jednou za 8 let.
V průběhu roku byly relativně vlhčí jen 4 měsíce, kdy srážkové úhrny dosáhly nadprůměrných hodnot 120 až 151 % N (I., III., X., XI.), v ostatních padalo většinou výrazně podprůměrné množství srážek, 86 až32 % N. Nejsuššími v roce byly únor (32 % N), červenec(46 % N) a prosinec (42 % N).
Takže frekvencia opakovania sucha je 8 rokov. A to ešte p. Hanzl veští katastrofu, pretoze nič neriskuje. Ak bude sucho, povie ja som to hovoril, ak bude dážď tak si nájde inu tému. Ak bude moc silný dážď povie ja som to hovoril, hoci to nehovoril.
Fakticky ale naozaj môžeme účtovať až v lete. Ale suchá jar v roku 2015 nebola, vychadzalo sa z daždivého marca so zrazkami 120%.
JP
Jaroslav Pokorný
7.5.2026 12:02 Reaguje na Vladimir MertanByl jsem 2x v Izraeli. Ta země mě, v mnoha ohledech, nadchla. Jako vystudovaný zemědělec - zahradník a laický a kdysi i profesionální ochránce ŽP jsem sledoval tamní přírodu i zemědělství. Tam je mnohem tepleji než u nás, ale zároveň tam mají podobné srážky jako u nás - okolo těch 500 mm/rok. Jenže s vodou jinak hospodaří. Pravda - mají veliká odsolovací zařízení, výrazně zvýšili účinnost odsolování. Ale zároveň 85% odpadní vody čistí - jak nám vyprávěl průvodce - tak, že by se dala i pít, třebaže ji užívají jen jako technickou. Vymysleli kapkovou závlahu a masově ji v zemědělství uplatňují. Celkově tak jsou - na rozdíl od nás - v potravinách soběstační. Kromě toho, jako asi jediný stát ve Středomoří, plánovitě zalesňují pusté kopce s cílem obnovit na nich lesy. K tomu musí část vody obětovat.
Co je u nich ale nejpodstatnější, když mají nějaký problém a doberou se řešení, tak ho okamžitě realizují a neztrácejí čas neustálými diskuzemi, schůzováním, oponenturami, blokádami, protesty a pod. V jejich podmínkách si to nemohou dovolit.
Pokud se u nás bude sucho zhoršovat, tak vzhledem k tomu, že jsme "střechou Evropy", budeme muset provádět razantní opatření a to určitě ne soukromýna iniciativami, ale na úrovni celé společnosti. Pokud nám to ovšem EU laskavě dovolí.
Odpovědět
Co je u nich ale nejpodstatnější, když mají nějaký problém a doberou se řešení, tak ho okamžitě realizují a neztrácejí čas neustálými diskuzemi, schůzováním, oponenturami, blokádami, protesty a pod. V jejich podmínkách si to nemohou dovolit.
Pokud se u nás bude sucho zhoršovat, tak vzhledem k tomu, že jsme "střechou Evropy", budeme muset provádět razantní opatření a to určitě ne soukromýna iniciativami, ale na úrovni celé společnosti. Pokud nám to ovšem EU laskavě dovolí.
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 12:07 Reaguje na Jaroslav PokornýAno, od Izraele bychom se měli hodně učit. Ale problém není EU, ale zabedněnost lidí, nejednota a řešení minulosti namísto budoucnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 12:16 Reaguje na Michal UhrovičEU ekologii podporuje a ještě dotuje, ten problém je úplně jinde. A velký díl má hybridní válka.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
7.5.2026 12:33 Reaguje na Pavel HanzlVy už máte hybrid i v hlavě, EU podpora ekologie se smrskla na boj s CO2 a už se opakuji, jediní viníci jsou pseudo eko fanatici vašeho typu. Izrael v bezfosilní energetice není zrovna premiant, přesto, nebo možná proto je v mnohém na špici. Asi tam nevládnou aktivisti, ale pragmatici, narozdíl od EU.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 12:38 Reaguje na Milan DostálZlá EU, bu bu bu.
Když tu není SSSR, svedeme to na EU nebo Rusko a mi za to nemůžeme ....
Odpovědět
Když tu není SSSR, svedeme to na EU nebo Rusko a mi za to nemůžeme ....
MD
Milan Dostál
7.5.2026 12:56 Reaguje na Michal UhrovičEU by byl dobrý projekt, ale jen kdyby ho neřídili ti co ho řídí, takže si za vše můžeme jen a pouze sami. Chce to jen trochu zdravého rozumu a méně aktimismu.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
7.5.2026 13:07 Reaguje na Milan DostálAno, je to tak. Tak nevím, proč nadáváte na EU a ne na lidi, co volí ty, co EU řídí. Naši politici (volení zástupci občanů) prvních 15 let před EU strakali hlavu do písku a na řízení se nepodíleli. Jsou to ti stejní, co nadávají na EU a co rádi čerpají dotace EU.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
7.5.2026 13:19 Reaguje na Michal UhrovičStrategie, nadávat, ale volby bojkotovat, byla špatná a vynesla do čela to co tam je dnes. Už na to přichází i ti nějvětší odpůrci. zatím ,ale z tohoto nadávání profitují ti, kteří se podílely na tom zmaru. Podle pravidla: Vymyslím a prosadím průšvich a po onom nadávání "dezolátů" ho zmírním a rázem jsem za hrdinu.
Odpovědět
ss
ss
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 12:14 Reaguje na Jaroslav PokornýIzrael je úžasná země v jiném prostředí kulturním i klimatickém a nebýt tvale ničen válkou, byl by asi naprostá světová jednička ve všch hi-technologiích.
U nás se mudruje a obstruuje pořád a když si národ zvolí do vedení státu dýzláky, kde levý výfuk ani neví, co dělá ten pravý, tak jak se chcete připravovat na klimatickou krizi?
Zvláště, když vám ministr ŽP sdělí, že už žádná není?
My jsme ničeni politickým blbstvím v koncentrované podobě.
Odpovědět
U nás se mudruje a obstruuje pořád a když si národ zvolí do vedení státu dýzláky, kde levý výfuk ani neví, co dělá ten pravý, tak jak se chcete připravovat na klimatickou krizi?
Zvláště, když vám ministr ŽP sdělí, že už žádná není?
My jsme ničeni politickým blbstvím v koncentrované podobě.
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:31 Reaguje na Pavel HanzlNo, oni jsou ti Izraelci i proto tak progresivní, že jsou pod neustálým tlakem, že by mohli být zničeni. To pak všechny podněcuje, aby se nezabývali blbinkami.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.5.2026 09:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný Ono to tak jednoduché není kopírovat Izrael. Tím, že leží u moře tak nejenže má zdroj vody na odsolování, ale zároveň nemusí moc brát ohledy na sousedy , když by jste odebral všechnu vodu z řek a k sousedům nic nepustil.
V Izraeli ten problém řeší tuším u řeky Jordán.
Odpovědět
V Izraeli ten problém řeší tuším u řeky Jordán.
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:33 Reaguje na Petr BlažekAno, Izrael a Jordánsko odebírají z Jordánu tolik vody, že hladina Mrtvého moře klesá každým rokem o cca 1 m. Už je rozdělené na dvě části. Ale zdokonalili technologii odsolování, takže nyní se sladkou vodou i obchodují.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 12:06 Reaguje na Vladimir MertanTo je hezký výřad, ale schází vám tam to nejdůležitější. Zvyšování teploty.
Klimatologové tvrdí, že i do budoucna budou jen o něco menší srážky, ale vyšší teplota bude půdu víc vysušovat. Navíc budou přibývat povodně, které tu bilanci zase výrazně zhorší.
Odpovědět
Klimatologové tvrdí, že i do budoucna budou jen o něco menší srážky, ale vyšší teplota bude půdu víc vysušovat. Navíc budou přibývat povodně, které tu bilanci zase výrazně zhorší.
VM
Vladimir Mertan
7.5.2026 13:54 Reaguje na Pavel HanzlSchází vám tam to nejdůležitější - uznať, že Váš príspevok bol zavádzajúci a nepravdivý.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 19:53 Reaguje na Vladimir MertanNemůžete to nějak specifikovat? Jinak je to jen takový kdák o ničem.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:34 Reaguje na Pavel HanzlSrážky nemusejí být nutně menší. Bude-li vyšší teplota, více vody se bude odpařovat. Ale ty srážky budou nárazové a prudké průtrže.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
7.5.2026 13:31 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertane, tím, že vracíte na mysl již pozapomenutá čísla, děláte zdejšímu publiku vyjímečnou službu. Kéž by takto psali i novináři!
Díky DF
P.S. Mohu požádat o techn. drobnost? Když vykopírujete delší kus z e-dostupného zdroje (což zabere čas a dá to práci), přidejte, prosím, odkaz. Mezera před dalším odstavcem, snadněji oddělí Váš komentář od citace. Uvozovky by přímou citaci zvýraznily ještě lépe.
https://intranet.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/ohp/2015_RZ.pdf
Odpovědět
Díky DF
P.S. Mohu požádat o techn. drobnost? Když vykopírujete delší kus z e-dostupného zdroje (což zabere čas a dá to práci), přidejte, prosím, odkaz. Mezera před dalším odstavcem, snadněji oddělí Váš komentář od citace. Uvozovky by přímou citaci zvýraznily ještě lépe.
https://intranet.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/ohp/2015_RZ.pdf
VM
Vladimir Mertan
7.5.2026 14:13 Reaguje na Daniel FialaAj som chcel, ale už som frustrovany z p. Hanzla, nekonečný generátor nezmyslov, klišé a poloprávd. Tak som tam prispevok len tak hodil, ani uvodzovky ani odkaz. O tom daždivom marci som mu písal minule, myslíte že to zobral do úvahy? Ďalej ide to svoje o suchej jari v roku 2015. Pritom zaznamy ukazuju, že sucha jar väčšinou pokračuje vlhkejším májom a hlavne júnom. Je to dané mechanizmom prehriatej pevniny vs. chladnejší oceán = letný monzún. Súčasný suchý apríl bol spôsobený chladným prúdením. V suchom vzduchu vznikajú tzv. mrazoletné dni, ked napríklad este 5.5.2026 na Silickej planine na SLovensku namerali v noci -7,6°C a cez deň +24,8°C. V takomto extrémne suchom vzduchu nmôže pršať aj aj silné fronty sa v ňom rozpustia, ako sme o mohli sledovať v priamom prenose po tieto dni. Samozrejme sucho môže pokračovať a aj ríšu Mayov položilo gigantické sucho. Nepomohli ani rituálne ľudské obete. Počasie je náhodný jav a náhoda nemá pamäť. Skuste hrať ruletu, zistíte že čierna či červená padne aj 7x po sebe. Ak hrate systém zdvojnásobenia vkladu, tak je to na bankrot.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
7.5.2026 15:36 Reaguje na Vladimir MertanAd frustrace: Zcela chápu. Mě daleko víc trápí, že v tomto systému/ekolist (rychlý proud článků) a hlavně při nastavení technických parametrů diskuse (nízké okénko, zkracující se šířka, absence oznámení, že na vás někdo reagoval) nejde vést rozumnou diskusi = tříbit argumenty, ani při dobré vůli. Mám na mysli sókratovský dialog, kdy se kladou otázky a hledají a cizelují (!) argumenty, nikoli za účelem ponížení autora=vyzdvihnutí vlastního ega, ale za účelem ozřejmění podstaty problému a mezí našeho poznání.
Rozlišit co je dojem a co je měření, co je lokální a co obecné, natož zpochybnit vlastní premisy (položit si otevřenou otázku), to je nad limity většiny. Arogance někt. vědců je taky vysoce toxická. A v souhrnu jde "pokrok" s časem spíš k horšímu. Babylon.
Nakonce se tady hádáme jak nehorší báby na tržišti. Všichni.
Odpovědět
Rozlišit co je dojem a co je měření, co je lokální a co obecné, natož zpochybnit vlastní premisy (položit si otevřenou otázku), to je nad limity většiny. Arogance někt. vědců je taky vysoce toxická. A v souhrnu jde "pokrok" s časem spíš k horšímu. Babylon.
Nakonce se tady hádáme jak nehorší báby na tržišti. Všichni.
VM
Vladimir Mertan
7.5.2026 20:37 Reaguje na Daniel FialaNaprosto súhlasím. Nakoniec to všetko slúži iba na to, aby mohli reklamy prekrývať celé obrazovky mobilov, či počítačov.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.5.2026 20:05 Reaguje na Vladimir MertanNěkdy by bylo dobré mi napsat, co považujete za nesmysl, klišé a polopravdu. Jenže to nikdo neráčí, jen plive jedovatou slinu. Určitá část problému je v tom, že já se zabývám celkem, globálem, snažím se pochopit systém a logiku jevů. Detaily se nazabývám, přehlížím je, což je ale zase vaše parketa. Z toho vychází taky moje nepřesnost ve vyjadřování, což vás silně popuzuje. Nejste sám, kdo pro stromy nevidí les.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.5.2026 15:29 Reaguje na Daniel FialaNo, pan Elias má asi volno, bo jinak už by tu bylo veselo;-).
Já mám výhodu, že jsem si vědom toho, že tomuto ale lautr nerozumím ... a na stará kolena to fakt už nedoženu ... tak ty jejich salvy jen sleduji z povzdálí:-)
Odpovědět
Já mám výhodu, že jsem si vědom toho, že tomuto ale lautr nerozumím ... a na stará kolena to fakt už nedoženu ... tak ty jejich salvy jen sleduji z povzdálí:-)
Ra
Radek
7.5.2026 18:00Tak nějak mi chybí řešení , lépe řečeno nějaká snaha … . Kdy se začneme snažit o návrat organiky půdě , omezení umělých hnojiv , o návrat k půdě která je schopná absorbovat vodu , co začít něco vážně dělat na místo spílání nad klimatickou změnou a neustálým pláčem nad srážkami .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.5.2026 09:34 Reaguje na RadekV současné době na ten návrat nevěřím. Změnily se politické a taky
ekonomické vztahy v zemědělství a to jde čistě cestou nastolenou v
EU. Buď je to skanzen z prvé poloviny minulého století a nebo zase
naopak průmyslový způsob hospodaření. K nápravě půdy by to musel
být hybrid obou způsobů přibližně takový, jaký byl u nás za socíku.
Existovaly normované stavy zvířat na počet hektarů a tím i množství
hnoje a kejdy. Eliminovalo se tím použití drahých umělých hnojiv
a mnoho polí sloužilo k produkci pícnin, které vylepšovaly stav
půdy jako jetele, vojtěška , bob setý, krmná řepa atd. To dnes
schází a stavy zvířat rapidně poklesly. Dojnic je méně, protože
dojí více, ale potřebují kvalitnější potravu než trávu a tu pak
není třeba na polích a loukách produkovat. I prasata se už jako
kdysi nekrmí klasicky, ale potravou bohatou na bílkoviny a tuky,
aby rostly rychleji a levněji. O drůbeži už je zcela zbytečné
diskutovat jakou potravou se dnes krmí. Prostě změnily se zcela
podmínky a otevřený trh neumožňuje ani částečný návrat zpět bez
dotací jako u těch "skanzenů", které se bez nich už neobejdou.
Byl jsem v šoku kolik Milek dnes "uživí" chudé alpské pastviny
do okamžiku, když ekosedlákovi přivezl seno kamion z Podunají.
Své seno neprodukuje, protože trávu spásá více Milkami, než by
je ty pastviny při sušení vlastního sena uživily. Naopak hnůj
odvážely kamiony zase jinam a navážely i slámu na podestýlku.
Nebýt kamionů, tak se jeho stádo scvrkne na třetinu a on asi
raději skončí, protože by se udřel k smrti a taky zkrachoval.
Nebýt dotací na údržbu krajiny, tak je tam Milek třetina a nebo
méně a o to méně jich pak musí být u nás, aby se jejich mléko
a jiné produkty na trhu EU vůbec udaly. Takže tam, kde to je
o dotacích se to provozuje a kde by to šlo i bez nich, tak se
to uměle zemědělskou politikou omezuje. Takže nevěřím na změnu
v tomto molochu zvaném EU s následky i na naši půdu, kterou
navíc drancují biopaliva a biomasa pro bioplynky. Je to špatný
systém, ale nevěřím, že bude mít někdo odvahu ho změnit. Je se
zatím na co vymlouvat a s tím si ekologisté prozatím vystačí!
V malém vidím, že má půda je schopna zadržet daleko více vody,
než půda polského pachtýře na poli 30 let bez hnoje a pícnin.
"Svatou trojicí"( pšenice, kukuřice, řepka) si s použitím těch
průmyslových hnojiv vystačí a majiteli(pražský developer) to je
fuk jak půda vypadá, protože čeká na změnu na radnici, která by
mu umožnila pole zastavět plánovanými 60 rodinnými domky. Měl
záměr pole zastavět, ale radnice mu nedovolila oddělit zástavbou
poslední zbytky přírody v okolí pro které pole slouží jako cesta
mezi revíry. Takže vlastník nemá zájem o dobrý stav půdy a tím
padá argument, že nejlepším hospodářem je vždy vlastník. Pokud
nemá k půdě vztah zemědělského hospodáře, ale developera, tak je
mu její stav ukradený. Doporučuji dotace vázat na stav půdy a to
s posouzením množství organiky v půdě a její vodozádržnost. Nač
dotovat půdu, která je mrtvá a není schopna vodu zadržovat? Tato
půda se podobá betonu, či asfaltu, které taky vodu nezadržují a
jsou pro vše živé mrtvé.
Odpovědět
ekonomické vztahy v zemědělství a to jde čistě cestou nastolenou v
EU. Buď je to skanzen z prvé poloviny minulého století a nebo zase
naopak průmyslový způsob hospodaření. K nápravě půdy by to musel
být hybrid obou způsobů přibližně takový, jaký byl u nás za socíku.
Existovaly normované stavy zvířat na počet hektarů a tím i množství
hnoje a kejdy. Eliminovalo se tím použití drahých umělých hnojiv
a mnoho polí sloužilo k produkci pícnin, které vylepšovaly stav
půdy jako jetele, vojtěška , bob setý, krmná řepa atd. To dnes
schází a stavy zvířat rapidně poklesly. Dojnic je méně, protože
dojí více, ale potřebují kvalitnější potravu než trávu a tu pak
není třeba na polích a loukách produkovat. I prasata se už jako
kdysi nekrmí klasicky, ale potravou bohatou na bílkoviny a tuky,
aby rostly rychleji a levněji. O drůbeži už je zcela zbytečné
diskutovat jakou potravou se dnes krmí. Prostě změnily se zcela
podmínky a otevřený trh neumožňuje ani částečný návrat zpět bez
dotací jako u těch "skanzenů", které se bez nich už neobejdou.
Byl jsem v šoku kolik Milek dnes "uživí" chudé alpské pastviny
do okamžiku, když ekosedlákovi přivezl seno kamion z Podunají.
Své seno neprodukuje, protože trávu spásá více Milkami, než by
je ty pastviny při sušení vlastního sena uživily. Naopak hnůj
odvážely kamiony zase jinam a navážely i slámu na podestýlku.
Nebýt kamionů, tak se jeho stádo scvrkne na třetinu a on asi
raději skončí, protože by se udřel k smrti a taky zkrachoval.
Nebýt dotací na údržbu krajiny, tak je tam Milek třetina a nebo
méně a o to méně jich pak musí být u nás, aby se jejich mléko
a jiné produkty na trhu EU vůbec udaly. Takže tam, kde to je
o dotacích se to provozuje a kde by to šlo i bez nich, tak se
to uměle zemědělskou politikou omezuje. Takže nevěřím na změnu
v tomto molochu zvaném EU s následky i na naši půdu, kterou
navíc drancují biopaliva a biomasa pro bioplynky. Je to špatný
systém, ale nevěřím, že bude mít někdo odvahu ho změnit. Je se
zatím na co vymlouvat a s tím si ekologisté prozatím vystačí!
V malém vidím, že má půda je schopna zadržet daleko více vody,
než půda polského pachtýře na poli 30 let bez hnoje a pícnin.
"Svatou trojicí"( pšenice, kukuřice, řepka) si s použitím těch
průmyslových hnojiv vystačí a majiteli(pražský developer) to je
fuk jak půda vypadá, protože čeká na změnu na radnici, která by
mu umožnila pole zastavět plánovanými 60 rodinnými domky. Měl
záměr pole zastavět, ale radnice mu nedovolila oddělit zástavbou
poslední zbytky přírody v okolí pro které pole slouží jako cesta
mezi revíry. Takže vlastník nemá zájem o dobrý stav půdy a tím
padá argument, že nejlepším hospodářem je vždy vlastník. Pokud
nemá k půdě vztah zemědělského hospodáře, ale developera, tak je
mu její stav ukradený. Doporučuji dotace vázat na stav půdy a to
s posouzením množství organiky v půdě a její vodozádržnost. Nač
dotovat půdu, která je mrtvá a není schopna vodu zadržovat? Tato
půda se podobá betonu, či asfaltu, které taky vodu nezadržují a
jsou pro vše živé mrtvé.
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:48 Reaguje na Břetislav MachačekTakže vlastník nemá zájem o dobrý stav půdy a tím padá argument, že nejlepším hospodářem je vždy vlastník ......
No, to se právě mýlíte. Vlastník má svůj majetek co nejlépe zhodnotit. A on to pole nejlépe zhodnotí právě tou výstavbou domů.
Odpovědět
No, to se právě mýlíte. Vlastník má svůj majetek co nejlépe zhodnotit. A on to pole nejlépe zhodnotí právě tou výstavbou domů.
pp
pavel peregrin
8.5.2026 16:48Jen malou poznámku a berte to jako od provozního agronoma- pod pojmem organická hmota si drtivá většina veřejnosti představuje hnůj. Jenže dneska ten hnůj je vyhrazen pouze tomu, kde udrželi živočišnou výrobu. Nebo kejda, samozřejmě. Ale! Představa některých naivů, že každý podnik by měl mít automaticky žv je sice hezká, ale nereálná- uvědomují si tito lidé, jak stoupla oproti dřívějšku dojivost? Asi ne. Kam by to mléko šlo? jedině na vývoz a ten má svoje hranice a když, tak by cena šla dolů a tím pádem ekonomika mléka by byla v... a ostatně dnes, kdy se cena za litr pohybuje okolo 9 Kč, tak je tam už taky. Takže tak.
Spousta podniků hospodaří bez žv, a samozřejmě to jde taky, jen se musí holt trochu uvažovat a více diverzifikovat plodiny, lidově střídat.
Netvrdím, že ekonomicky je to vždycky výhra, v současné době je minimum plodin ekonomicky rentabilních, ale jde o tu organickou hmotu a ta se do půdy samozřejmě dostává ze zbytků plodin, slámy a kořenového systému. A to v míře daleko větší, než hnůj, i když ne v tak ideálním poměru. Tudíž myslet si, že pole nedostávají organiku, je velký omyl.
Odpovědět
Spousta podniků hospodaří bez žv, a samozřejmě to jde taky, jen se musí holt trochu uvažovat a více diverzifikovat plodiny, lidově střídat.
Netvrdím, že ekonomicky je to vždycky výhra, v současné době je minimum plodin ekonomicky rentabilních, ale jde o tu organickou hmotu a ta se do půdy samozřejmě dostává ze zbytků plodin, slámy a kořenového systému. A to v míře daleko větší, než hnůj, i když ne v tak ideálním poměru. Tudíž myslet si, že pole nedostávají organiku, je velký omyl.
JP
Jaroslav Pokorný
10.5.2026 22:56 Reaguje na pavel peregrinPan Macháček píše o vysoké dojivosti. Proč ale ty krávy tolik nadojí? Musejí dostávat vysoce energetické "futro". Když naše Stračena žila z trávy, v zimě řezaňky (sečkovice) s řepou, troškou šrotu a trochou sena, tak dávala 8 l a po otelení, ta sláva, i třebas 12 za den. Kolik šrotu a bílkoviných koncentrátů dostávají dojnice nyní? A jak dlouho vydrží?
Králík byl trávou vykrmrn za 6 měsíců. Brojlerový na granulích za 2. Podobně kuřata. A i nosnice - mají-li snést 300 vajec za rok, musí dostat odpovídající potravu a ne si celý den samy shánět někde po křoviskách. Slepice, kačeny i husy byly výhodné, pokud mohly celé dny volně pobíhat. Když musí být zavřenéa vše se jim musí donést pod zobák, jsou nerentabilní. Pokud tedy kalkulujete i svůj čas.
Odpovědět
Králík byl trávou vykrmrn za 6 měsíců. Brojlerový na granulích za 2. Podobně kuřata. A i nosnice - mají-li snést 300 vajec za rok, musí dostat odpovídající potravu a ne si celý den samy shánět někde po křoviskách. Slepice, kačeny i husy byly výhodné, pokud mohly celé dny volně pobíhat. Když musí být zavřenéa vše se jim musí donést pod zobák, jsou nerentabilní. Pokud tedy kalkulujete i svůj čas.
