https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-vratit-meze-do-krajiny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Matěj Pomahač: Vrátit meze do krajiny

27.5.2026 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Precizní zemědělské technologie vrací biodiverzitu do zemědělské krajiny, a tím spojovat ekologii s ekonomikou – složité regulaci spíše navzdory. Jedním z praktických nástrojů jsou takzvané ozeleněné kolejové řádky.
 
Právě k nim pořádal ve čtvrtek v pražském Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu Spolek pro inovativní a udržitelné zemědělství prakticky zaměřený seminář „Ozelenění kolejových řádku jako řešení biodiverzity v zemědělství.“ Tyto postupy mohou přinést skutečnou revoluci v ochraně půdy a podpoře biodiversity v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině – aniž by měly negativní dopad na ekonomiku hospodaření. Spolek známý pod zkratkou SIUZ sdružuje progresivní farmy po celé republice (členy spolku je 30 zemědělských podniků různých velikostí a zaměření, které dohromady hospodaří na 50.000 hektarech půdy). Zabývá se adaptací zemědělství na změnu klimatu, ochrannou vodních zdrojů či půdy před erozí, nebo redukcí spotřeby pesticidů a hnojiv. Smyslem sdružování nezávislých farmářů je promýšlení, testování, zavádění, vzájemné sdílení a šíření informací o nových zemědělských postupech a poznatcích. Klíčové je, že jde o iniciativu vznikající zdola v duchu „farmáři farmářům“ – nikoli o komerční záměr soukromých výrobců zemědělské techniky či technologií, ani byrokratický řízenou státní koncepci. Výhodou inovací „zdola“ je, že jejich přínosy zůstávají přímo na farmách a v krajině, a „neodtékají“ pryč.

Meze uprostřed polí

Všichni známe rovné a v pravidelných rozestupech viditelné stopy v polích, kterým se říká kolejové řádky. Vznikají po opakovaných průjezdech zemědělské techniky při ošetřování rostoucích porostů - tedy při jejich přihnojování, pletí či postřikování. Půda je v těchto částech polí ztužená, takže tam pěstována plodina bývá řidší a její výnos menší.

Ozelenění těchto kolejových řádků (obvykle o šířce 3 až 6 metrů) znamená v praxi jejich formální převedení do neprodukční plochy a osetí speciální travní či nektarodárnou směsí, která zlepšuje stav půdy a zvyšuje biodiverzitu - a přitom dále umožňuje práci zemědělské techniky.

Snadno realizovatelná řešení s obrovskými přínosy

Zemědělce na semináři reprezentovali dva Východočeši – Jiří Čejka z většího Zemědělského družstva Dolní Újezd a Jindřich Smöger z menšího soukromého Statku Bureš.

Podle soukromého zemědělce Smögera je ozelenění kolejáků snadno realizovaným a funkčním řešením s obrovskými dopady. “Ze státní správy mi původně doporučovali, abych zatravnil kopec zranitelný erozí. Mě se ale nechtělo obětovat cennou ornou půdu - to pak jen zvyšuje tlak na dovoz potravin včetně zvyšování jejich uhlíkové stopy. Chceme nějak pracovat s tím, co nám Pán Bůh nadělil”; říká tichým hlasem hospodář ve středním věku. Vysvětluje, že za přívalových dešťů - v jejichž formě dnes přichází většina srážek - tekla voda kolejemi, zrychlovala a pak stékala z pole a unášela cennou ornici do vesnice. „Když je však koleják pokryt vegetací, tak se voda vsakuje a nikam neletí.“

Na poli kolem ozeleněných kolejáků navíc probíhá tzv. okrajový efekt, kdy je pri určité orientaci pozemku ke slunci pěstována plodina více vystavena slunečnímu záření a fotosyntéze - což umožňuje například vysévat hustší kukuřici a kompenzovat tak ztráty z neoseté plochy kolejáků.

No a pro farmáře je důležité, že se do polí vrací život. “Tam, kde dříve člověk viděl jednu unavenou zaječici, je dneska patnáct zajíců, bažanti, koroptve, vrací se slavíci.” A přibývá užitečného hmyzu a mikroorganismů. Třeba v druhém roce nebylo do porostů cukrové řepy nutné díky pásům zelených kolejí nutné aplikovat insekticid proti škodlivým mšicím. Zvládly je totiž sežrat berušky, které se předtím namnožily právě v kvetoucím kolejovém pásu. Jde o princip tzv. bioagens, tedy využití užitečných organismů, kteří se živí škůdci pěstovaných plodin – ty by jinak bylo nutné likvidovat pesticidy.

Diskutovala se pravidla pro sklízení narostlé hmoty z biopasů (na které se jinak dívá zemědělec, který má píci navíc, a nemusí tak za suchých let snižovat stavy dobytka, jinak entomolog, pro kterého je mozaikovitá seč důležitá pro zajištění trvalého zázemí pro hmyz, a jinak ornitolog, kde může sklízení biopásu způsobit poškození zemních hnízd), problematiku přesně navigace pro řízené přejezdy (větší problém než technika je kupodivu úřední posouvání hranic pozemků a obtížné držení stejných kolejí napřesrok). Ale také doprovodná opatření na vlastních polích ve formě meziplodin prokořeňujících půdu (které regeneruje půdu, lépe drží vodu a pomáhá zvládnout přísušky, a navíc pomáhá šetřit “železo”, které by jinak bylo nutné při orbě či kypření).

Josef Čejka z většího ZD Dolní Újezd se zaměřil spíš na technickou problematiku a ekonomiku nových postupů - tedy nutnost přesného GPS signálu k přesné navigaci strojů v řádech centimetrů, vyvrátil častou domněnku, že ozeleněné kolejáky osidlují hraboši (ti sídlí po celé ploše pole, jak ukazují vyžraná kola v řepce), a fakt, že ozelenění několika procent pole nemusí mít dopad na ekonomiku (v pokusu u kolejáku mu vyšel výnos 15.574 Kč z hektaru z celého pozemku s řepkou). Za zásadní problém označil neflexibilní legislativu, která jen těžko umožňuje přesívat pole v závislosti na špatném vzcházení plodin. Ostatně, přes vládní proklamace o snižování byrokracie prý meziročně vzrostlo množství dotačních podmínek, které musí plnit, asi o patnáct procent.

Jak se vrací život do krajiny

Další blok se týkal vědeckých poznatků o vlivu ozelenění kolejových řádku na biodiverzitu. Obvyklé a dotacemi podporované řešení v podobě biopásů na okrajích polí (při souvratích či při vodních tocích) je vesměs dobrá věc, ale druhová rozmanitost se drží při okrajích pozemků a směrem dovnitř poli rychle klesá. Ozelenění kolejových řádků naopak vrací biodiverzitu přímo doprostřed lánů.

Přednášející výzkumníci ukazovali průběžný výskyt konkrétních druhů hmyzu - třeba pavouků, parazitodiů lovících mšice, včel medonosnych, čmeláků, pestřenek a samotářských včel či střevlíků likvidujících polní plevele. Zvýšený výskyt škůdců a chorob nepříznivých pro polní produkci se rozhodně neprokázal.

Pokračuje výzkum šíření plevelů - zatím se zdá, že v okolí zelených kolejových řádků nedochází k nadměrnému zaplavení, ale podobně jako při klasickém polním hospodaření nastupují pozdní jarní plevele, vytrvalé plevele a konkurenčně silná leguminózy - které vedou k přemnožení plevelů ke konci vegetace.

Zajímavá byla prezentace výzkumu vývoje půdního mikrobiomu v kolejových řádcích a jejich okolí. Po ozelenění kolejáků, které bývají utužené a degradované, vzrůstá kvalita půdy – výskyt hub či bakterií a dalších půdních organismů zvyšuje kvalitu půdy nejen v zelených pásech, ale i v jejich okolí. V pěti metrech od kolejáků je naopak půda úplně nejlepší - lepší se půdní reakce (PH), půdní vodivost, v důsledku zvýšené aktivity mikroorganismů se navyšuje dostupný fosfor a dusík – což zvyšuje potenciální výnosy, respektive snižuje spotřebu hnojiv. „Jeden kolejak určitě neuživí celé pole, ale rozhodně zlepší místa, které jsou nejvíce ztužená a degradována. No a na zbytku polí mohou pomoci meziplodiny obohacující celé pole,“ uzavřel přednášející své průběžně závěry.

Dostat ekologii z červených do černých čísel

Ukazuje se, že technologie snižuje potřebu pesticidů, a přitom dokáže udržet ekonomické výnosy. I proto si ji nakonec osvojil stát a adaptoval ji do své dotační politiky - ozeleněné kolejové řádky, které zabírají cca 6-7 procent polí, tedy v podstatě obnovené meze, mohou pomoci plnit nároky na dotaci takzvané základní či prémiové ekoplatby (ta druhá dnes činí asi 17.522 Kč na hektar).

Konvenční zemědělství je dnes pod obrovským tlakem klimatických změn a špatné ekonomiky. Klíčem k větší udržitelnosti faremní produkce a lepší péči o krajinu je proto právě kombinace moderních technologií s tradičním postupy zemědělské praxe. A nejlepší je, když taková řešení vznikají „zdola“, a státní zemědělská politika si je osvojuje a podporuje. Budiž to poučením pro plánování budoucí Evropské i České společné zemědělské politiky, které nás v příštích měsících a letech čeká doma i v Bruselu.

Makeing Agriculture Progressive Again!


reklama

 
foto - Pomahač Matěj
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

27.5.2026 05:22
meze by se měli vrátit i do výchovy Homo sapiens, neb meze dělaj pole ale i to, kdo jsme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.5.2026 05:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.5.2026 05:51
Nebude problém,
když se z nich přestanou platit daně.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist