Matěj Pomahač: Fakt fest sucho
29.4.2026 | Matěj Pomahač |
Odchylka sucha od průměru let 1961-2015.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Intersucho.
zasetý porosty nechtějí moc vzcházet,
trávy pro krmení dobytka je leckde sotva půlka, co normálně,
obilí dostalo leckde za celý jaro sotva pár milimetrů vody a místo zakládání klasů má pořádnou žízeň,
řeky jsou z pohledu vodáka splavný jak uprostřed parnýho léta,
vodohospodářsky je letošní duben nejsušší za posledních 40 let,
žízní víc jak polovina stromů nejen v lesích, a
profi i dobrovolný hasiči nervózně koukají na aplikace s mírou rizika šíření požáru...
... a hlavně celý příští týden nemá spadnout ani kapka deště, a teploty půjdou nad dvacet.
No a k tomu ve Strakovce sedí totálně nekompetentní kabinet, jehož hlavním úkolem je zajistit penězovody spřáteleným oligarchům, ničit státní instituce a vyhazovat kompetentní úředníky a odborníky, který drží celý systém při životě, a přitom neustále všechny urážet a soustavným trolením každodenně překonávat dno.
Holt náročnej rok!
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Meteorologové: Políbení pod květy třešní letos ztížil rychlý nástup jara i mrazy
Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému emisních povolenek ETS 2
Odolnost lesů vůči změnám klimatu závisí na jejich genetické rozmanitosti
Další články autora |
Matěj Pomahač: První Den země – o spolupráci odborářů s ochránci životního prostředí 
Matěj Pomahač: Zemědělství podle Babiše – jedy na polích, slabší ochrana týraných zvířat a protežování agroholdingů
Morální ambice: Jak může skupina odhodlaných lidí změnit svět Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.4.2026 06:48problém je spíš v tom, že v tom " zemědělství" jsme tak tradiční, že jej odmítáme někam posouvat... a možná už je zbytečně překombinovaný a už nedává smysl ani není podstatou, jako je třeba udržitelnost.
NĚKTERÁ POLE V ČR PŘIPOMÍNAJÍ DESETKRÁT CHCÍPLOU KRÁVU, NEŽ NĚCO, CO BY MĚLO MÍT NĚJAKOU " BIOLOGII".
si dovolím jednu reakci na knihu Revoluce jednoho stébla trávy.... svým způsobem je to pozoruhodné...
" V rámci sebepřijetí už jsem řadu let zpátky začal aktivně vyhledávat rady pro líného muže, od práce, přes výchovu až k osvícení pro lenochy.
Nemohl jsem tedy minout ani líné zahradničení. S rodinným vzorem vyhořelých ocd zahradníků mi obsedantní pikýrování plevele přišlo směšné až sebedestruktivní. Ale pejřavka je bez pochyby neúprosný nepřítel, stačí pár dnů, a pokud nestačím zareagovat, další plevel už tahám i s cibulkami. A to jsem jednou v zimě přesil celý záhon a z kolečka pýru zkoušel dělal saláty, čaje a tinktury.
Naštěstí je tu ale permakultura, představa líného zahradníka, který chodí zasněně kolem divoce rostoucích záhonů a místo bezmyšlenkového pikýrování se snaží vymyslet, jak to oblafnout je osvobozující. Kniha mě ze začátku lehce ukolébala, kapitola o autorově probuzení ale vzbudila i mě, strašně zvláštní záležitost, i když vlastně ne nečekaná.
Samotné postupy mi asi k ničemu moc nebudou, ale mě vlastně stačí myšlenky a principy, abych se mohl pokusit najít vlastní schémata (což je zcela v souladu s autorovo přáním), vychytávky a očurávky, jak si ušetřit nudnou a někdy i zbytečnou práci. Proces objevování a testování je opojný, i když se ne vždy všechno zadaří. "
Možná největší progres ve "výrobě" je si vzpomenout, jak to dělali na poli před sto lety...
Odpovědět
NĚKTERÁ POLE V ČR PŘIPOMÍNAJÍ DESETKRÁT CHCÍPLOU KRÁVU, NEŽ NĚCO, CO BY MĚLO MÍT NĚJAKOU " BIOLOGII".
si dovolím jednu reakci na knihu Revoluce jednoho stébla trávy.... svým způsobem je to pozoruhodné...
" V rámci sebepřijetí už jsem řadu let zpátky začal aktivně vyhledávat rady pro líného muže, od práce, přes výchovu až k osvícení pro lenochy.
Nemohl jsem tedy minout ani líné zahradničení. S rodinným vzorem vyhořelých ocd zahradníků mi obsedantní pikýrování plevele přišlo směšné až sebedestruktivní. Ale pejřavka je bez pochyby neúprosný nepřítel, stačí pár dnů, a pokud nestačím zareagovat, další plevel už tahám i s cibulkami. A to jsem jednou v zimě přesil celý záhon a z kolečka pýru zkoušel dělal saláty, čaje a tinktury.
Naštěstí je tu ale permakultura, představa líného zahradníka, který chodí zasněně kolem divoce rostoucích záhonů a místo bezmyšlenkového pikýrování se snaží vymyslet, jak to oblafnout je osvobozující. Kniha mě ze začátku lehce ukolébala, kapitola o autorově probuzení ale vzbudila i mě, strašně zvláštní záležitost, i když vlastně ne nečekaná.
Samotné postupy mi asi k ničemu moc nebudou, ale mě vlastně stačí myšlenky a principy, abych se mohl pokusit najít vlastní schémata (což je zcela v souladu s autorovo přáním), vychytávky a očurávky, jak si ušetřit nudnou a někdy i zbytečnou práci. Proces objevování a testování je opojný, i když se ne vždy všechno zadaří. "
Možná největší progres ve "výrobě" je si vzpomenout, jak to dělali na poli před sto lety...
ss
smějící se bestie
29.4.2026 12:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčASI TAKHLE -
co se " vrazilo " solárů, větrníků,
mělo být už dávno investováno na zachycování vody/přehrady, rybníky všech možných velikostí všude tam, kde bývaly i mohou být.
!
Odpovědět
co se " vrazilo " solárů, větrníků,
mělo být už dávno investováno na zachycování vody/přehrady, rybníky všech možných velikostí všude tam, kde bývaly i mohou být.
!
KV
rb
MD
Milan Dostál
29.4.2026 07:00Tak jste zhodnotil počasí, poplival vládu, která vládne 4 měsíce a na počasí zcela jistě nemá vliv. Co dál? Co navrhujete aby začalo pršet. Hlavně rady jak menší pole přinesou déšť jsou super. I kdyby celé Česko pokryl les, nebo vodní hladina, pršet stejně nebude, stačí se podívat na globus.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 07:34 Reaguje na Milan DostálNevím, co se čílíte, co dál? Macinka přece říkal (z pozice ministra ŽP!!), že klimatická krize u nás skončila. A jako nejvyšší odborník to musí vědět! Jinak by přece nemohl být ministr, ne? Takže klídek, vsjo búdět.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2026 07:50 Reaguje na Pavel HanzlSkončila KRIZE, nikoliv změna - to už vysvětloval/i mnohokrát. Jen tím slovíčkem stresují Gretiny následovníky s cílem tlačit na vládu/y, a´t s tím něco urychleně podniknou... mají možnost se zapojit, křičet a lepit se k asfaltu není řešení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 09:34 Reaguje na Karel ZvářalAha. Tak skončila krize (to bylo jako co? Že pršelo víceméně normálně, jen bylo trochu tepleji?) a nastalo brutální sucho. To je jako není krize, to je normální stav, nebo jak tomu mám rozumět?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
29.4.2026 08:32 Reaguje na Pavel HanzlKdo jiný než vy zareaguje zase nesmyslným blábolem. Nikdo netvrdí, že se klima nemění, ale bojovat proti měnícímu klimatu výstavbou větrníků, nebo třeba mokřadů, které za měsíc vyschnou a zarostou, je hloupost a pálení peněz. Ale zase EU trend, že? Co udělala minulá vláda pro zadržení vody v Česku.
Odpovědět
DA
DAG
29.4.2026 09:30 Reaguje na Milan DostálNo zareagoval on, ale to neznamená že má pravdu. Navíc když napíšete, že nemá cenu dělat mokřady, tak se jen usvědčíte z nevědomosti.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
29.4.2026 10:04 Reaguje na DAGJe mokřad a mokřad. Mokřad vybagrovaný na louce který se musí osekávat a co 4 roky znovu vybagrovat a co vyschne, když chvíli neprší je dotační podvod.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 17:08 Reaguje na DAGZde na ekolistu byla stať která upozorňuje na chyby výstavby mokřadů, jejich nectnosti jako vysoký odpar a nutnost je budovat uváženě. Nechce se mi ji hledat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 09:36 Reaguje na Milan DostálTak napište, jak se proti klimatické změně bojovat má. Fedrováním uhlí a pálením nafty, jak prosazují dýzláci?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
29.4.2026 10:11 Reaguje na Pavel HanzlVy máte na vše stejnou odpověď, fedrování uhlí a kdo nechce větrníj je dýzlák. To fedrování uhlí je, a bude nutné dokud nebude stát jiný stabilní zdroj. Vy si snad opravdu myslíte, že má někdo z pálení uhlí radost. Proti klimatické změně se dá bojovat jedině přispůsobením se. za peníze utopené v boji by jsme už byli dál.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 17:28 Reaguje na Milan DostálProč má teda ČR z uhlí asi 40% elektřiny a průměr EU je asi 8%? A co teda doposud uděli ti, kterým se pálení uhlí nelíbí?
A o jakých utopených eurech píšete? EU na GD slušně vydělává (teda chytré státy) a i my jsme na špičce ve výrobě a vývozu GD technologií.
Chcete odkazy? Píšu to sem pořád dokola.
Odpovědět
A o jakých utopených eurech píšete? EU na GD slušně vydělává (teda chytré státy) a i my jsme na špičce ve výrobě a vývozu GD technologií.
Chcete odkazy? Píšu to sem pořád dokola.
JS
Jaroslav Studnička
29.4.2026 21:20 Reaguje na Pavel HanzlPíšete nesmysly.
ČR nemá z uhlí asi 40% elektřiny.
Odpovědět
ČR nemá z uhlí asi 40% elektřiny.
rb
r b
29.4.2026 21:53 Reaguje na Pavel HanzlPekný demagogický pokus(ako pri väčšine vašich príspevkov). Zobrať pár poloprávd, pomiešať hrušky s jablkami a potom z toho vyrobiť dojem, že Green Deal je vlastne skvelý biznis.
Ak je tento model taký úspešný, kde potom robia chybu Nemci? Naliali obrovské peniaze do OZE, majú inštalovaný výkon vetra už približne na úrovni priemerného zaťaženia sústavy a fotovoltiky ešte viac — a napriek tomu stále vyrábajú vyše pätinu elektriny z uhlia.
A to ešte nerátam dovezenú uhoľnú elektrinu - keď nefúka alebo nesvieti, pomáhajú si importmi od susedov. Časť výkonu, stability, ceny aj emisií sa tak len presunie za hranice. Doma sa potom lepšie prezentujú „zelené úspechy“, ale systémovo to neznamená, že problém zmizol.
Úspora na fosílnych palivách je jedna položka. Lenže na druhú stranu treba napísať dotácie, siete, redispečing, kapacitné platby, záložné zdroje, batérie, flexibilitu, vyššie ceny pre priemysel a domácnosti a novú závislosť od dovozu technológií a surovín.
Ak niekto počíta len príjmy a náklady nechá zmiznúť pod koberec, tak to nie je ekonomika. To je propaganda s kalkulačkou.
Odpovědět
Ak je tento model taký úspešný, kde potom robia chybu Nemci? Naliali obrovské peniaze do OZE, majú inštalovaný výkon vetra už približne na úrovni priemerného zaťaženia sústavy a fotovoltiky ešte viac — a napriek tomu stále vyrábajú vyše pätinu elektriny z uhlia.
A to ešte nerátam dovezenú uhoľnú elektrinu - keď nefúka alebo nesvieti, pomáhajú si importmi od susedov. Časť výkonu, stability, ceny aj emisií sa tak len presunie za hranice. Doma sa potom lepšie prezentujú „zelené úspechy“, ale systémovo to neznamená, že problém zmizol.
Úspora na fosílnych palivách je jedna položka. Lenže na druhú stranu treba napísať dotácie, siete, redispečing, kapacitné platby, záložné zdroje, batérie, flexibilitu, vyššie ceny pre priemysel a domácnosti a novú závislosť od dovozu technológií a surovín.
Ak niekto počíta len príjmy a náklady nechá zmiznúť pod koberec, tak to nie je ekonomika. To je propaganda s kalkulačkou.
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:55 Reaguje na r bNěmci udělali zásadní chybu v tom, že odstavili jaderky. A od toho se to tam odvíjí celé - všechna negativa, která popisujete.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.4.2026 06:00 Reaguje na Pavel HanzlTeď jste se trefil na GD se opravdu dobře vydělává, ale jen někdo a k obecnému prospěchu to není. Když je SRN na tom s energií tak skvěle a mají ji vlastně zadarmo, proč ekonomové uvádí, že díky krizi s Iránem padá do recese? Že by ta větrná energie zadarmo nebyla? Nebo, že ji je zoufale málo a ještě jen někdy?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:59 Reaguje na Milan DostálNásledky plynového útoky v roce 2022 byl pro Evropu daleko horší, než tahe Iránská krize. Ale ropu a plyn Evropa potřebuje stále, otázka zní kolik. Pokud polovinu energie bere z OZE a i elmobilita velmi zrychluje, je odolnější a krize je daleko mírnější. To přece dá rozum, ne?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.4.2026 09:19 Reaguje na Pavel HanzlAž na to, že Evropa nebere polovinu energie z OZE.
To zase Hanzle blábolíte.
Odpovědět
To zase Hanzle blábolíte.
MD
Milan Dostál
30.4.2026 10:20 Reaguje na Pavel HanzlVáš rozum ano, ostatních s alespoň elementátní znalostí ekonomiky a energetiky vidí průser, který směřuje SRN do dolíku a my ho budeme následovat, spolu se zbytkem EU, ale zatím se na palubě tančí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 12:20 Reaguje na Milan DostálZajímavé na tom je, že normální ekonomové a energetici žádný průser nevidí a nějaké ďolíky jsou úplně někde jinde.
Podívejte se na tohle:
https://medium.seznam.cz/clanek/richard-pokorny-zapad-se-rozpada-jen-zbozne-prani-proruskych-sil-161489?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1
Odpovědět
Podívejte se na tohle:
https://medium.seznam.cz/clanek/richard-pokorny-zapad-se-rozpada-jen-zbozne-prani-proruskych-sil-161489?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 09:42 Reaguje na Milan DostálZcela průběžne stát dotuje ekologické projekty (zadržování vody v krajině), platil i Zelenou úsporám a kdoví kolik jiných systémů, (protierozní opatření atd.) potřebných pro tlumení klimatické změny.
Jenže to je dnes cílem brutální kritiky až hyenizace a výsledek jsou mohutné škrty.
Proč? Tož mudrujte.
Odpovědět
Jenže to je dnes cílem brutální kritiky až hyenizace a výsledek jsou mohutné škrty.
Proč? Tož mudrujte.
RČ
Radek Čuda
29.4.2026 15:16 Reaguje na Pavel HanzlBo máme už od covidu rozpočet v háji, Bába to za covidu začal a Fiala to moc nevylepši, takže rozdávat jak o život není úplně ten nej nápad.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 17:21 Reaguje na Radek ČudaFiala to vylepšil velmi dobře, za 3 roky Schillerové jsme se zadlužilo o +13% HDP, za Stanjury o +2%. Dost podstatný rozdíl.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.4.2026 06:06 Reaguje na Pavel HanzlTo jo, vylepšil to tak, že na splácení státních dluhů nestačí 100 miliard ročně, to je opravdu výborný výsledek.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 08:51 Reaguje na Milan DostálJistě, za Schillerové ty úroky taky vyskočily odhadem o +13% a za Stanjury o +2%, pokud jsme si půjčovali za stejných podmínek.
Důležitý je ale vývoj do budoucna.
Schillerová plánovala půlbiliónové deficity i pro další roky, Stanjura šel razantně dolů. Pokud by šel do vlády třeba Kalousek, dostaneme se skutečně na vyrovnaný rozpočet jako po jeho reformách v letech 2013-2019.
Ale dnes? Opravený rozpočezt o +50? mld. dluhu jen pro letošek (a na nic peníze nejsou) a zákon o uvolnění rozpočtových pravidel - ta stejná Schillerová.
Odpovědět
Důležitý je ale vývoj do budoucna.
Schillerová plánovala půlbiliónové deficity i pro další roky, Stanjura šel razantně dolů. Pokud by šel do vlády třeba Kalousek, dostaneme se skutečně na vyrovnaný rozpočet jako po jeho reformách v letech 2013-2019.
Ale dnes? Opravený rozpočezt o +50? mld. dluhu jen pro letošek (a na nic peníze nejsou) a zákon o uvolnění rozpočtových pravidel - ta stejná Schillerová.
MD
Milan Dostál
30.4.2026 10:17 Reaguje na Pavel HanzlDali tam pouze to co tam Fiala záměrně, aby to vyšlo, nedal, jen to opravili dle skutečnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 12:23 Reaguje na Milan DostálZase jen čistá lež. Ekonomové z NERVu i z Rady vlády jasně řekli, že rozpočet je v pořádku, jenom je podceněná kapitola dopravní infrastruktury. Fialova vláda mohutně rozjela výstavbu dálnic a to by se muselo utlumit, Některé (už nachystané) stavby by se otevřely až příští rok. A Schillerová lže jak Lavrov přece stále.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.4.2026 14:01 Reaguje na Pavel HanzlJistě v přádku, proto ho nepředložily dle zákona. Jen tam schválně něco nedali. To by bylo křiku nechat to tak. Chybějící miliadrdy na zbrojení vemete kde? Z životního prostředí, nebo snad školství, nebo oberete kraje?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 22:07 Reaguje na Milan DostálStanjura předložil rozpočet přesně podle zákona už v září a pak musel čekat na novou vládu, aby jí to dal znovu. Miliardy na zbrojení v něm byly, (SR má asi 2 bilióny), až Dlužena je vyhodila. Proč? To by zajímalo celý národ.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.4.2026 08:00Ozimy se se suchem vrovnávají poměrně dobře, jařiny logicky podstatně hůř. Další vývoj nelze predikovat, obyčejně to ale bývá tak, že rok si srážky vyrovná. To, že pak přijdou v pro zemědělce nejméně vhodnou chvíli, je už méně příjemné, ale s tím se nedá nic dělat. Každý rok je jiný.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 09:38 Reaguje na pavel peregrinLetos mi to přiopadá velmi podobné, jako krizový rok 2015. Málo srážek v zimě a suché jaro, následovalo nejhorší sucho v tomhle století.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
29.4.2026 16:05 Reaguje na pavel peregrinZatím se jařiny zelenají, ale je to taková světlá zeleň, osení se díky suchu nemůže dostat ke granulkám NPK, které tam zemědělci určitě nasypali.
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.4.2026 09:52Meteorologové tvrdí, že od pondělka má pršet, autor článku tvrdí opak - čemu věřit ? Je středa do pondělka už není daleko, uvidíme.
Odpovědět
DA
DAG
29.4.2026 10:03 Reaguje na pepa knotekTo tvrdili meteorologové už i před čtrnácti dny a třemi týdny a nic. Dokud to nepotvrdí den předem, tak nemá smysl to brát za bernou minci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 17:23 Reaguje na pepa knotekNorové předpovídají na příští týden déšť v Brne 0.1 - 0.3 mm, až ve čtvrtek má pršet prudce, přímo 2,9 mm. To nás asi fakt vytrhne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.4.2026 16:31Ale za to sucho může zoufalá klimatická politika předchozích vlád, které z ní udělaly jen obrovský a neefektivní kšeft. Zjevně i vy si neuvědomujete, že klima je globální problém a je řešitelný jen účinnými globálními nástroji. I kdyby se ČR či EU v dekarbonizaci přetrhla, to sucho by stejně přišlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 17:10 Reaguje na Jiří SvobodaNavrhuje dešťový tanec kolem větrníků a slunečníků a votivní dary pro ně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.4.2026 17:25 Reaguje na Jiří SvobodaTo nechápu, tak katastrofální politika našich vlád, nebo s tím nic neuděláme? Oboje mít nemůžete.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.4.2026 06:20 Reaguje na Pavel HanzlTemelín měl být dostavěn v devadesátých letech, přehrada žádná, krom dokončení těch předlistopadových. Tak asi zato mohou všechny vlády od roku 1990, potažmo za to můžeme všichni. Větrníky a slunečníky to fakt nezachrání.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.4.2026 10:47 Reaguje na Pavel HanzlPolitika ČR a EU měla usilovat o globální rámec řešení a ne si na COPy jezdit jak na výlet a jen se předhánět v planých slibech.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 12:26 Reaguje na Jiří SvobodaPrávě ty COPy jsou přece o globálním řešení!! Taky většina světa podle toho jede, i USA, než to tam zhabal šílenec. Čína jasně řekla, že na uhlí si postaví systém čisté energie a do roku 2060 bude čistá.
A vypadá to tak, že oni to dodrží, kdežto my ne.
Odpovědět
A vypadá to tak, že oni to dodrží, kdežto my ne.
Pe
Petr
29.4.2026 20:16Může být sebevětší sucho a lidé sebevíc odhodlaní s tím začít něco dělat. Ale jen zaprší, vše rázem zapomemuto. Jaké sucho? Jste se zbláznil, vždyť prší.
Vody je sotva nad paty,
jsme kamarádi, já a ty.
Jak zablýskne, hrom udeří,
hned skončí vodní příměří.
Odpovědět
Vody je sotva nad paty,
jsme kamarádi, já a ty.
Jak zablýskne, hrom udeří,
hned skončí vodní příměří.
DF
Daniel Fiala
30.4.2026 16:03 Reaguje na Petrale "toužíme svlažit sanice" platí i předtím i potom, nebo ne?
:-)
S tou pět seti letou periodou sucha jste měl pravdu, schválně to píšu blbě, aybch si to zapamatoval :-)
A na oplátku, a taky protože jste psavej a máte svatou trpělivost, nakoukejte ing. Záhoru a pročtěte si nějaké jím odkazované články.
Ono kromě porubat a pokosit k tomu zničení malého koloběhu vody patří i pohnojit. A do CŘ to uvedl on. Fenomenální člověk! Je to tak systémové (klíčové a rozhodující), že ani mnozí zdejší mudroslovci to za roky ještě nepochytali celé.
Stručně a zkráceně: nejenže po minerálním dopingu nejdou asimiláty plodin skrz kořeny do půdy = skrz exuváty bakteriím (a tedy rozpad Corg = CO2 skleník do atmosféry a zároveň rozpad agregátů = snížení infiltrační kapacity poprvé), ale navíc se rozpadem "prosívají" malé jílové č. na hranici orby. Tam ke všemu vyskočí koncentrace CO2 z kořenů (níž už neprorazí) a tím se na úzkém profilu vysráží minerálním skeletem snadno se propadající Ca+Mg do nepropustné krusty Ca(Mg)CO3.
Výsledek je pro infiltrační kapacitu děsivý a pro lidi v první vesnici tragický (bláto v kredenci).
Pak přijdete na pole a nevidíte starou "dobrou" rýhovou erozi, ale nový jev plošné eroze, kdy se po betonové desce podorničí sklouzne veškerá (sypká) půda, třeba 30 cm. Já to poprvé viděl na MDD na Vysočině v bramborách před 10 spíš 15 lety. 200 m dlouhé skluzy až 50 m široké.
Jo, pak může pršet i nakrásně dlouho a sebejemněji, ale dolů se nedostane nic. Říkám tomu pracovně chemická kompakce, abych to odlišil od pověrečné mechanické kompakce, kterou tady většina osvícených stále vidí jako rozhodující, ne-li jediný mechanismus omezení infiltrace.
A tohle žádné počítačové modely zdejších fyzikálních hvězd ani našich hydrologů nejsou schopny vstřebat. Proto mě tak štve jejich 500leté sucho.
Globální upscaling si uděláte snadno, když se mrknete na světovou spotřebu minerálních dusíkatých hnojiv. Já to vidím na koncentracích NO3-N v potocích z mikropovodí s výhradně z.p.
Shrnuto: nejen vykáceno a vysekáno, ale i minerálním hnojením zabetonováno.
Zkuste začít třeba tady, tam je i literatura a potom to obsáhnete celé.
https://www.youtube.com/watch?v=q7QslQm6KPY
Ať se daří a vydržte!
Odpovědět
:-)
S tou pět seti letou periodou sucha jste měl pravdu, schválně to píšu blbě, aybch si to zapamatoval :-)
A na oplátku, a taky protože jste psavej a máte svatou trpělivost, nakoukejte ing. Záhoru a pročtěte si nějaké jím odkazované články.
Ono kromě porubat a pokosit k tomu zničení malého koloběhu vody patří i pohnojit. A do CŘ to uvedl on. Fenomenální člověk! Je to tak systémové (klíčové a rozhodující), že ani mnozí zdejší mudroslovci to za roky ještě nepochytali celé.
Stručně a zkráceně: nejenže po minerálním dopingu nejdou asimiláty plodin skrz kořeny do půdy = skrz exuváty bakteriím (a tedy rozpad Corg = CO2 skleník do atmosféry a zároveň rozpad agregátů = snížení infiltrační kapacity poprvé), ale navíc se rozpadem "prosívají" malé jílové č. na hranici orby. Tam ke všemu vyskočí koncentrace CO2 z kořenů (níž už neprorazí) a tím se na úzkém profilu vysráží minerálním skeletem snadno se propadající Ca+Mg do nepropustné krusty Ca(Mg)CO3.
Výsledek je pro infiltrační kapacitu děsivý a pro lidi v první vesnici tragický (bláto v kredenci).
Pak přijdete na pole a nevidíte starou "dobrou" rýhovou erozi, ale nový jev plošné eroze, kdy se po betonové desce podorničí sklouzne veškerá (sypká) půda, třeba 30 cm. Já to poprvé viděl na MDD na Vysočině v bramborách před 10 spíš 15 lety. 200 m dlouhé skluzy až 50 m široké.
Jo, pak může pršet i nakrásně dlouho a sebejemněji, ale dolů se nedostane nic. Říkám tomu pracovně chemická kompakce, abych to odlišil od pověrečné mechanické kompakce, kterou tady většina osvícených stále vidí jako rozhodující, ne-li jediný mechanismus omezení infiltrace.
A tohle žádné počítačové modely zdejších fyzikálních hvězd ani našich hydrologů nejsou schopny vstřebat. Proto mě tak štve jejich 500leté sucho.
Globální upscaling si uděláte snadno, když se mrknete na světovou spotřebu minerálních dusíkatých hnojiv. Já to vidím na koncentracích NO3-N v potocích z mikropovodí s výhradně z.p.
Shrnuto: nejen vykáceno a vysekáno, ale i minerálním hnojením zabetonováno.
Zkuste začít třeba tady, tam je i literatura a potom to obsáhnete celé.
https://www.youtube.com/watch?v=q7QslQm6KPY
Ať se daří a vydržte!
DF
Daniel Fiala
30.4.2026 16:06 Reaguje na Daniel Fialapropadající mělo být v "" protože samozřejmě promyté. překlepy, malé okénko, spěch. oml. DF
Odpovědět
Jakub Graňák
1.5.2026 09:02 Reaguje na Daniel FialaI za tohle (problematika minerálních hnojiv x potlační tvorby exsudátů) už tu dostávám 7 let bídu:-)
V článku: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministr-cerveny-plavebni-komora-v-decine-je-klicova-pro-obranu-i-ekologii#diskuse - vám pokládám dotaz spojený se změnou tvaru reliéfu říčního dna - můžete mi prosím sdělit, zda uvažuju správným směrem?
Odpovědět
V článku: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministr-cerveny-plavebni-komora-v-decine-je-klicova-pro-obranu-i-ekologii#diskuse - vám pokládám dotaz spojený se změnou tvaru reliéfu říčního dna - můžete mi prosím sdělit, zda uvažuju správným směrem?
Pe
BM
Břetislav Machaček
30.4.2026 07:53Mám otázku na klima alarmisty v čele s panem Hanzlem. Průmyslová revoluce se spoustou čadících komínů a se spalováním uhlí trvala minimálně 150 let bez podstatných dopadů na srážkové poměry v Evropě. Před 40 roky začalo postupné odsiřování zplodin, snižování spotřeby uhlí, nařídily se u aut katalyzátory, spotřeba energie v domácnostech klesla až o polovinu a ono
to počasí je stále nestálejší a z průzračně modré oblohy ne a ne pršet.
Z dětství pamatuji smog, temnou oblohu plnou kouře, ale taky propršené
jaro, léto, podzim a zimu s kvanty sněhu. Kdybych si mohl dnes vybrat,
tak jsem na vážkách, zda si budu přát ještě čistější vzduch a ještě
modřejší oblohu s většími výkyvy počasí, suchem a bez sněhu maximálně
s holomrazy i na jaře, kdy by už mrznout dávno nemělo. Není ta až
přehnaná snaha mít čistý vzduch a modrou oblohu kontraproduktivní?
Bez síry ve vzduchu trpí rostliny houbovými chorobami, bez prachu se
ze vzdušné vlhkosti nevytvoří kapky deště a sněhové vločky. Jaký
vliv na proudění vzduchu mají teplé stoupavé proudy při jasné modré
obloze. Nebrzdí vítr obrovské větrné parky, když berou větru energii?
I dítě ví, že za horami je vítr slabší, než před nimi a na nich a co
větrný park s tisíci stožárů a vrtulí? Upozorňuji, že to jsou pouze
otázky a že nic netvrdím jako teorii, proč tu jsou hlavně v Evropě ty
klimatické změny údajně největší, jak tvrdí vědci v jiném článku.
Jsme světovými lídry ve snižování znečištění vzduchu, ve snižování CO2
a ona ta příroda nás trápí více, než ty, co to nedělají a používají
finance u nás vynaložené na ochranu ovzduší k zadržení přívalových vod
v přehradách a v Asii v rýžových polích. Neděláme chybu?
Odpovědět
to počasí je stále nestálejší a z průzračně modré oblohy ne a ne pršet.
Z dětství pamatuji smog, temnou oblohu plnou kouře, ale taky propršené
jaro, léto, podzim a zimu s kvanty sněhu. Kdybych si mohl dnes vybrat,
tak jsem na vážkách, zda si budu přát ještě čistější vzduch a ještě
modřejší oblohu s většími výkyvy počasí, suchem a bez sněhu maximálně
s holomrazy i na jaře, kdy by už mrznout dávno nemělo. Není ta až
přehnaná snaha mít čistý vzduch a modrou oblohu kontraproduktivní?
Bez síry ve vzduchu trpí rostliny houbovými chorobami, bez prachu se
ze vzdušné vlhkosti nevytvoří kapky deště a sněhové vločky. Jaký
vliv na proudění vzduchu mají teplé stoupavé proudy při jasné modré
obloze. Nebrzdí vítr obrovské větrné parky, když berou větru energii?
I dítě ví, že za horami je vítr slabší, než před nimi a na nich a co
větrný park s tisíci stožárů a vrtulí? Upozorňuji, že to jsou pouze
otázky a že nic netvrdím jako teorii, proč tu jsou hlavně v Evropě ty
klimatické změny údajně největší, jak tvrdí vědci v jiném článku.
Jsme světovými lídry ve snižování znečištění vzduchu, ve snižování CO2
a ona ta příroda nás trápí více, než ty, co to nedělají a používají
finance u nás vynaložené na ochranu ovzduší k zadržení přívalových vod
v přehradách a v Asii v rýžových polích. Neděláme chybu?
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 09:14 Reaguje na Břetislav MachačekPrůmyslová revoluce s čadícími komíny přece není normální stav. Ten je přece v čisté atmosféře.
Propršená léta a kvanta sněhu je normální stav naší klimatické polohy, jako dozvuk malé doby ledové, ale průmyslové kouře na počasí měly taky na počasí určitý vliv. Snížení slunečního svitu a kondenzační jádra, to byly taky ty typické londýnské mlhy.
Takže: normální, přirozený stav Zeměkoule (nejen Ěvropy) je bez uhelných a naftových kouřů.
Pohoří mění vzduchové proudění tak, že zvedá celou vzdušnou masu výš, vodní pára kondenzuje a za ním je srážkový stín. Tohle u větrných parcích nenastává. Samozřejmě se studuje tento vliv a co jsem četl, neprokázal se vliv žádný. K nám jde vodonosné proudění v úplně jiné výšce.
Odpovědět
Propršená léta a kvanta sněhu je normální stav naší klimatické polohy, jako dozvuk malé doby ledové, ale průmyslové kouře na počasí měly taky na počasí určitý vliv. Snížení slunečního svitu a kondenzační jádra, to byly taky ty typické londýnské mlhy.
Takže: normální, přirozený stav Zeměkoule (nejen Ěvropy) je bez uhelných a naftových kouřů.
Pohoří mění vzduchové proudění tak, že zvedá celou vzdušnou masu výš, vodní pára kondenzuje a za ním je srážkový stín. Tohle u větrných parcích nenastává. Samozřejmě se studuje tento vliv a co jsem četl, neprokázal se vliv žádný. K nám jde vodonosné proudění v úplně jiné výšce.
MD
Milan Dostál
30.4.2026 10:28 Reaguje na Pavel HanzlVy jste ten, kdo by na konci doby kamené všechny přesvědčoval, že jedině kámen je přirozený a bronz je fuj a tavba ničí ovzduší.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 12:29 Reaguje na Milan DostálA to vám nakukal preboga kdo? Já tady prosazuji moderní, čisté hi-technologie, žádné dýzlové čoudy.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
30.4.2026 13:54 Reaguje na Pavel HanzlŠlo o tu Průmyslovou revoluci, bez té by jste tu možnost tady trousit svoje moudra. Z toho kouře neměl nikdo radost stejně jako dnes, ale nešlo to jinak. Dnes, ale s moderním oodlučováním to bohužel zatím taky nejde.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 22:01 Reaguje na Milan DostálPrůmyslová revoluce byla obrovský pokrok a kouř z komínů byl symbol prosperity, podívejte se na staré pohlednice a reklamy.
A samozřejmě to jelo do značné míry na dluh, který musíme dnes splácet. Nic světoborného, máme na to kačáky i technologie, jenom nám schází rozum.
Odpovědět
A samozřejmě to jelo do značné míry na dluh, který musíme dnes splácet. Nic světoborného, máme na to kačáky i technologie, jenom nám schází rozum.
Pe
Petr
30.4.2026 18:19 Reaguje na Břetislav Machaček"Bez síry ve vzduchu trpí rostliny houbovými chorobami"
Toto je v pořádku. Nejspíš veškerá vegetace funguje v symbióze s houbami, navzájem se potřebují. Bez hub rostlinstvo nebude prosperovat.
Odpovědět
Toto je v pořádku. Nejspíš veškerá vegetace funguje v symbióze s houbami, navzájem se potřebují. Bez hub rostlinstvo nebude prosperovat.
pp
pavel peregrin
30.4.2026 19:45 Reaguje na PetrJenže to jsou úplně jiné houby, jen tak mimochodem.
Odpovědět
Katka Pazderů
30.4.2026 18:24Zahraju si trošku na Sibylu. Teď tady u nás chodil farmář po poli se zasetou cukrovkou. Ani ň. Ale vlastně to není tak špatné, protože osivo ani nezačalo klíčit, takže vyklíčí, až dostane koncem května svoji dávku deště. Pak bude zase měsíc sucho, takže kukuřice bude mít v září tak metr dvacet, málo krmení, výnosy pšenice okolo 3 tun z hektaru, mnozí zemědělci, co už dnes investovali do porostů na 6 tun výnosů, tak prodělají. Jaderné elektrárny ve Francii a možná i v Dukovanech a Temelíně omezí výrobu, protože nebudou mít vodu na chlazení. A Praha bude muset začít šetřit pitnou vodou, protože ve Švihově vody výrazně ubude.
Tak kdo si chce vsadit?
Odpovědět
Tak kdo si chce vsadit?
pp
pavel peregrin
30.4.2026 19:52 Reaguje na Katka PazderůCukrovka u nás na jednom poli vyklíčená úplně normálně, na tom druhém tak, jak píšete. Myslím, že letos na to má vliv půdní druh, všeobecně co jsem viděl, tak na hlinitějších půdách cukrovky normálně vzešly, ale na jílovitějších ne. No, pokud by cukrovka dostala vodu až koncem května, je otázkou, jaký bude mít výnos- minimálně si pak každý bude muset dobře dohodnout harmonogram vyorávky.
Ty výnosy u pšenic bych neviděl tak černě, reálně za sucha a samozřejmě ne na extrémních pískách by se mohly motat okolo 5-6 tun, ale alespoň nějaká voda bude muset přijít. U kukuřice je to klidně možné.
Odpovědět
Ty výnosy u pšenic bych neviděl tak černě, reálně za sucha a samozřejmě ne na extrémních pískách by se mohly motat okolo 5-6 tun, ale alespoň nějaká voda bude muset přijít. U kukuřice je to klidně možné.
JS
Jaroslav Studnička
30.4.2026 20:21 Reaguje na Katka PazderůŽe by měli Dukovany a Temelín omezit výrobu kvůli nedostatku vody na chlazení? Tak to bych se vsadil, že to tak nebude.
U těch francouzských se to stává pouze u JE s průtočným chlazením. Jinak problém taky není.
Odpovědět
U těch francouzských se to stává pouze u JE s průtočným chlazením. Jinak problém taky není.
PH
Pavel Hanzl
30.4.2026 22:03 Reaguje na Jaroslav StudničkaDukovany jsou na Jihlavě, což je čůrek. Nádrž Mohelno má giga objem, ale kde není, ani čert nebere.
Odpovědět
va
vaber
1.5.2026 08:59Pan Pomahač má jasno, za sucho mohou ti co sedí nyní pár měsíců ve Strakovce.
Mně to připomíná středověk ,kdy veliký odborník na likvidaci čarodějnic ukázal na čaroděje nebo čarodějnici ,kteří zavinili sucho a pohromy a plebs jásal když je upálili.
Uroveň článku jasně ukazuje úroveň autora. Víc je zbytečné dodávat.
Odpovědět
Mně to připomíná středověk ,kdy veliký odborník na likvidaci čarodějnic ukázal na čaroděje nebo čarodějnici ,kteří zavinili sucho a pohromy a plebs jásal když je upálili.
Uroveň článku jasně ukazuje úroveň autora. Víc je zbytečné dodávat.
VM
Vladimir Mertan
1.5.2026 10:06Čiste fyzikálne je sucho spôsobené chladným rázom počasia a nie teplom. Studený vzduch obsahuje veľmi málo vlhkosti a preto prináša krásne jasné počasie s rannými mrazmi. Ak si preštudujete staré kroniky, zistíte že sucho v našich končinách naozaj nie nič výnimočné. Vysoké teplotné rozptyly nám ukazujú, že obsah CO2 v ovzduší nemá na výslednú teplotu žiadny vplyv.
Odpovědět
