Matěj Pomahač: Tepelná kupole nad Evropou předzvěstí náročných časů
30.5.2026 | Matěj Pomahač |
Tepelná kupole funguje jako poklička, která uzavírá horký vzduch u země a brání jeho promíchávání s chladnějšími vrstvami atmosféry. Londýn zaznamenal 32,3 °C (nejvyšší květnová teplota za téměř 80 let). Ve Francii, Španělsku a Portugalsku teploty vystoupaly na 35 až 38 stupňů, Německo nebo sever Itálie hlásily přes 30 °C.
I do Česka přinesl uplynulý víkend a dnešek první tropické teploty – a od veder si neodpočineme ani v dalších dnech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve své výstraze varuje, že v úterý a ve středu by teploty mohly plošně stoupat nad 31 °C.
Varování zahrnuje dopady na zdraví – vystavení vysokým teplotám může způsobit dehydrataci, vyčerpání nebo úpal. Největší riziko hrozí seniorům, dětem, chronicky nemocným lidem a těm, kteří pracují dlouhé hodiny venku. Upozornění je na místě, protože během května takovéto extrémy skoro nikdo neočekává.
Silné El Niňo z Pacifiku
A podle dostupných dat je dnešní počasí teprve předzvěstí velmi teplého období – v Tichém oceánu se totiž formuje silné El Niño. Jinak přirozený, cyklický klimatický jev zvyšuje teplotu již tak přehřáté planety – dosud nikdy v dějinách měření nedosáhly průměrné teploty povrchu planety v lednu, v únoru a březnu takových hodnot jako letos.Teplá fáze El Niño se střídá s chladnější fází La Niña. Během El Niña se voda ve střední a východní části Tichého oceánu výrazně otepluje a proudí směrem k břehům Jižní Ameriky. Z teplého oceánu se rychleji vypařuje voda a pára pak pohání tvorbu velkých bouří nad jihoamerickým pobřežím.
El Niño ovšem nezpůsobuje jen silnější bouře v Jižní Americe. Světová meteorologická organizace předpovídá, že se během letošního léta rozvine a může oteplit planetu až o půl stupně Celsia.
Když čert skládá na hromadu
Přirozený klimatický jev El Niño již v minulosti vyvolal řadu suchých period a s nimi spojených potravinových krizí. A letos se ke klimatickým extrémům přidává nestabilní geopolitická situace. Pokračující krize v Hormuzské úžině, kterou před začátkem americko-izraelského útoku na Írán procházel export klíčových zemědělských komodit a hnojiv, vede k tomu, že na světovém trhu chybí desítky procent některých klíčových minerálních průmyslových hnojiv.Ostatně výše zmiňovaný agronom z Polabí už dnes plánuje varianty omezení zásobního hnojení minerálními živinami k ozimým plodinám. To bude tlačit výnosy v letech 2026 a 2027 dolů a může se odrazit v inflaci u maloobchodních cen potravin, i v jejich nedostatku na světových trzích. Maxim Torero, hlavní ekonom Organizace pro výživu a zemědělství, proto varuje před „dokonalou bouří“ v globálním potravinovém systému.
Rizika rostou, cesty, jak jim čelit však známe. Udržitelné zemědělství založené na organických hnojivech. Ochlazování měst a zemědělské krajiny. Podpora obnovitelných zdrojů energie a zásadní snižování závislostí na fosilních palivech. Systematická rozvojová pomoc chránící ty nejvíce ohrožené země. Ale i vzájemná podpora v komunitách a obcích, zvyšující naši společnou odolnost. A v neposlední řadě důsledná sociální politika financovaná progresivním zdaněním majetku, aby na nadcházející krizi opět nedoplatili chudší lidé a střední třída.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vlakem nebo autobusem: Jaké je cestování v letních vedrech?
Osvěžující sprchy, led nebo koule ze zmraženého ovoce. Jak prožívají letní vedra zvířata v zoologických zahradách?
Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody
Další články autora |
Matěj Pomahač: Po suchém máji červnové kapky cenu zlata mají (o klimatické odolnosti) 
Matěj Pomahač: Vrátit meze do krajiny 
Matěj Pomahač: Pesticidy ve 40 % evropských a 66 % českých potravinOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (161)
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.5.2026 06:37včera bylo 20 stupňů, východní vítr, tedy studený, pokud je někde jinak, tak ať si to vyřídí v krajině.
Západní teplotní žaly pro ČR moc neplatí, problém pro ČR by bylo jižní a jihovýchodní proudění Západní proudění to není.
Odpovědět
Západní teplotní žaly pro ČR moc neplatí, problém pro ČR by bylo jižní a jihovýchodní proudění Západní proudění to není.
VM
Vladimir Mertan
30.5.2026 07:58Výnimočne s autorom článku súhlasím. Celý fenomén takzvanej „tepelnej kupoly“ (heat dome) je totiž fascinujúcim a priamym dôkazom toho, akú obrovskú schopnosť generovať a zadržiavať teplo má zemská atmosféra sama o sebe, čisto na základe mechaniky plynov a bez nutnosti zapájať skleníkový efekt.
To, čo autor v prvej časti textu popisuje, nie je radiačné pôsobenie CO₂, ale čistá termodynamika v praxi. V mohutnej tlakovej výši dochádza k zostupnému prúdeniu vzduchu (subsidencii). Vzduch sa pri zostupe stláča a podľa základných fyzikálnych zákonov sa tým adiabaticky zahrieva.
Tento mechanický tlak zhora funguje ako oná spomínaná „pokrievka“. Rozpustí oblačnosť, umožní slnku naplno rozpáliť krajinu a zároveň mechanicky bráni teplému vzduchu, aby stúpal nahor a ochladzoval sa. Ak je navyše krajina po jarnom období suchá, chýba voda, ktorá by teplo tlmila výparom (latentné teplo), a všetka solárna energia ide do okamžitého rastu teploty.
Je skvelé, že pán Pomahač takto názorne demonštroval, že zemská klíma a lokálne extrémy sú diktované predovšetkým dynamikou tlakových útvarov, mechanikou plynov a hydrologickým stavom krajiny. Tieto prirodzené mechanické „pasce na teplo“ na planéte spoľahlivo fungovali a menili klímu celých civilizácií (ako boli Mayovia) dávno pred priemyselnou revolúciou, a to bez ohľadu na stopové množstvo CO₂ v ovzduší.
Odpovědět
To, čo autor v prvej časti textu popisuje, nie je radiačné pôsobenie CO₂, ale čistá termodynamika v praxi. V mohutnej tlakovej výši dochádza k zostupnému prúdeniu vzduchu (subsidencii). Vzduch sa pri zostupe stláča a podľa základných fyzikálnych zákonov sa tým adiabaticky zahrieva.
Tento mechanický tlak zhora funguje ako oná spomínaná „pokrievka“. Rozpustí oblačnosť, umožní slnku naplno rozpáliť krajinu a zároveň mechanicky bráni teplému vzduchu, aby stúpal nahor a ochladzoval sa. Ak je navyše krajina po jarnom období suchá, chýba voda, ktorá by teplo tlmila výparom (latentné teplo), a všetka solárna energia ide do okamžitého rastu teploty.
Je skvelé, že pán Pomahač takto názorne demonštroval, že zemská klíma a lokálne extrémy sú diktované predovšetkým dynamikou tlakových útvarov, mechanikou plynov a hydrologickým stavom krajiny. Tieto prirodzené mechanické „pasce na teplo“ na planéte spoľahlivo fungovali a menili klímu celých civilizácií (ako boli Mayovia) dávno pred priemyselnou revolúciou, a to bez ohľadu na stopové množstvo CO₂ v ovzduší.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.5.2026 08:28 Reaguje na Vladimir Mertanto není tak úplně pravda, rozhoduje morfologie území a svým způsobem geologie Česko je ve své podstatě kráterem, který je od západu chráněný masivem. Jestliže se někde něco výrazněji zahřívá, tak je to způsobeno odlesněním, odvodněním, infrastrukturou a urbanizací.
Člověk ve své podstatě dělá vše proto, aby se uvařil a tak mu to přejme...
Odpovědět
Člověk ve své podstatě dělá vše proto, aby se uvařil a tak mu to přejme...
va
vaber
30.5.2026 09:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAsi jste nečetl o teple v Anglii a tam žádný kráter nemají.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.5.2026 10:53 Reaguje na vaberto je jejich boj, aby se adaptovali.
nikdo z nás neumí žít na dvou místech zároveň, zodpovědnost každého je právě jen za to jedno místo, kde zrovna je.
S Británií můžu maximálně soucítit, když to bude třeba, ale nic za ně dělat nebudu.
Odpovědět
nikdo z nás neumí žít na dvou místech zároveň, zodpovědnost každého je právě jen za to jedno místo, kde zrovna je.
S Británií můžu maximálně soucítit, když to bude třeba, ale nic za ně dělat nebudu.
va
vaber
30.5.2026 09:29 Reaguje na Vladimir MertanProblém je ,že máme „pasce na teplo“ po celé planetě. A nakonec je jedno z jaké příčiny se planeta přehřeje a bude neobyvatelná.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.5.2026 11:03 Reaguje na vaberto, že se nejvíce zahřívá Středočeský kraj s Prahou a jižní Morava náhoda není.... takže, ať si s tím někdo láme hlavu tam.
Je třeba znát cirkulace vzdušných proudů a co je ovlivňuje a tepelné ostrovy.
V ZÁSADĚ ČEKÁM NA TO, AŽ TĚM ZEMĚDĚLCŮM NĚKDY DOJDE, ŽE MAJÍ VELKÝ VLIV NA OTEPLOVÁNÍ KRAJINY PODOBNĚ, JAKO DÁLNIČNÍ INFRASTRUKTURA A NAŠE POCTIVĚ VYBETONOVANÁ MĚSTA TO JEN PŘIJMOU.
Odpovědět
Je třeba znát cirkulace vzdušných proudů a co je ovlivňuje a tepelné ostrovy.
V ZÁSADĚ ČEKÁM NA TO, AŽ TĚM ZEMĚDĚLCŮM NĚKDY DOJDE, ŽE MAJÍ VELKÝ VLIV NA OTEPLOVÁNÍ KRAJINY PODOBNĚ, JAKO DÁLNIČNÍ INFRASTRUKTURA A NAŠE POCTIVĚ VYBETONOVANÁ MĚSTA TO JEN PŘIJMOU.
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč To jsou knížecí rady.
Co má zemědělcům dojít? Vysvětli. Mají tedy pěstovat Co? Mají pole prodat Komu? Mají zasadit listnatý les a do mýtné doby (150 let) žít z Čeho?....
Odpovědět
Co má zemědělcům dojít? Vysvětli. Mají tedy pěstovat Co? Mají pole prodat Komu? Mají zasadit listnatý les a do mýtné doby (150 let) žít z Čeho?....
Pe
Petr
30.5.2026 11:43 Reaguje na Slavomil VinklerJistě, a všichni najednou. To jsou nápady :-)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
30.5.2026 12:33 Reaguje na Petrmnohde to ale dělají "všichni a najednou".
Bohužel v opačném gardu.
https://www.grida.no/resources/8324
nebo zde (fig. 3)
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0101654
Co k tomu dodat? Třeba 'když se chce, všechno jde'?
Nejhorší je, že tohle se rozjelo také díky hlasitému hýkání tzv. zelených na tzv. Západě (čili i u nás), a když se vlak proti zdi konečně leč nezastavitelně rozjel, začala záchrana orangutanů.
O tom nejzasvěceněji Standa Lhota:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2026/cislo-2/proc-nebojujeme-proti-palmovemu-oleji.html
Odpovědět
Bohužel v opačném gardu.
https://www.grida.no/resources/8324
nebo zde (fig. 3)
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0101654
Co k tomu dodat? Třeba 'když se chce, všechno jde'?
Nejhorší je, že tohle se rozjelo také díky hlasitému hýkání tzv. zelených na tzv. Západě (čili i u nás), a když se vlak proti zdi konečně leč nezastavitelně rozjel, začala záchrana orangutanů.
O tom nejzasvěceněji Standa Lhota:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2026/cislo-2/proc-nebojujeme-proti-palmovemu-oleji.html
Pe
Petr
30.5.2026 11:46 Reaguje na Slavomil VinklerTomu co předvádíte, se říká polarizace. Tedy argumentace pouze krajně opačnými možnostmi a nic mezi tím. Lidově odezdikezdizmus. Kdo nechce A, tak chce B. Kdo nejde s námi, ten jde proti nám.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
30.5.2026 12:08 Reaguje na Petranebo "Kdo nechčije s námi, chčije proti nám".
Jeden z nejvýraznějších rysů diskuse vůbec, nejen pod tímto článkem, nejen na Ekolistu, ale prakticky všude. Je za tím snad nějaká evoluční/genetická vada?
"Neexistuje žádná třetí cesta!" foukal na píšťalu Krysař a mnohým to tak imponovalo. Dodnes imponuje. ... dokud jsou sami na té "správné" cestě. Jakmile se ocitnou "na té druhé" hned je "opačný názor" a už se to mydlí, je boj. A kolika Krysařům to vyhovuje? Všem. Mohou si být jisti, že pro ně se nic nezmění.
Odpovědět
Jeden z nejvýraznějších rysů diskuse vůbec, nejen pod tímto článkem, nejen na Ekolistu, ale prakticky všude. Je za tím snad nějaká evoluční/genetická vada?
"Neexistuje žádná třetí cesta!" foukal na píšťalu Krysař a mnohým to tak imponovalo. Dodnes imponuje. ... dokud jsou sami na té "správné" cestě. Jakmile se ocitnou "na té druhé" hned je "opačný názor" a už se to mydlí, je boj. A kolika Krysařům to vyhovuje? Všem. Mohou si být jisti, že pro ně se nic nezmění.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.5.2026 12:47 Reaguje na Slavomil Vinklernebuďte fatalista, protože nám stejně nic jiného nezbývá.
změnilo se klima, změnili se okolnosti, ale systém, potažmo zemědělci jedou pořád stejné pecky... o adaptabilitě se toho už nakecalo dost, ale nic se nudělalo, protože zájmové skupiny mají přece svojí pravdu, ale ta pravda byla platná v období vodního blahobytu.
Pole budou usychat na stojato a pak to možná konečně někdo začne chápat.
Odpovědět
změnilo se klima, změnili se okolnosti, ale systém, potažmo zemědělci jedou pořád stejné pecky... o adaptabilitě se toho už nakecalo dost, ale nic se nudělalo, protože zájmové skupiny mají přece svojí pravdu, ale ta pravda byla platná v období vodního blahobytu.
Pole budou usychat na stojato a pak to možná konečně někdo začne chápat.
Pe
Petr
30.5.2026 12:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNezačne. Stačí aby zapršelo, a v tu chvíli je vše zapomenuto a jede se dál a ještě rychleji.
Odpovědět
Pe
PB
Petr Blažek
30.5.2026 08:16Pan Pomahač nám docela výstižně popsal situaci ve světě a v Evropě, aby to následně vyřešil šmahem pera během jednoho odstavce.
Ještě tam chyběly závěry X tého sjezdu a závazky do další pětiletky.
Bohužel situace se opakuje. Chvályhodné a bohulibé cíle na záchranu planety nebo lidstva začnou prosazovat a nutit obyvatelům lide, kteří sami v životě nic nevyrobili, nevypěstovali nebo nevedli žádnou firmu. A bohužel stejně jako v socializmu, i nyní vidíme kam to vede. Z cela se popírají ekonomické podmínky tržních mechanizmů a prosazují se dotované směry bez jakýchkoliv důvodových a dopadových studií. A tak okolo sebe vidíme naprosto protichůdná opatření, která nejenže nezlepší do nic budoucna, ale naopak to zhoršují.
Odpovědět
Ještě tam chyběly závěry X tého sjezdu a závazky do další pětiletky.
Bohužel situace se opakuje. Chvályhodné a bohulibé cíle na záchranu planety nebo lidstva začnou prosazovat a nutit obyvatelům lide, kteří sami v životě nic nevyrobili, nevypěstovali nebo nevedli žádnou firmu. A bohužel stejně jako v socializmu, i nyní vidíme kam to vede. Z cela se popírají ekonomické podmínky tržních mechanizmů a prosazují se dotované směry bez jakýchkoliv důvodových a dopadových studií. A tak okolo sebe vidíme naprosto protichůdná opatření, která nejenže nezlepší do nic budoucna, ale naopak to zhoršují.
Pe
Petr
30.5.2026 09:44 Reaguje na Petr BlažekSprávně. Nakašlat na planetu i na lidi, hlavně prachy a urvat co se ještě dá. Je to tak?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:04 Reaguje na PetrPravdu díž, do středoafrické republiky máme hoodně daleko. A lidi tam žijí taky, tak co.
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2026 11:28 Reaguje na Slavomil Vinkler"Tatínku, pojď a pomoz již,
schystám si na ráno věci,
přesiji mouku a svlažím díž,
chci zítra chlebíček péci."
František Odvalil, Pečení chleba.
Odpovědět
schystám si na ráno věci,
přesiji mouku a svlažím díž,
chci zítra chlebíček péci."
František Odvalil, Pečení chleba.
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:31 Reaguje na PetrPravdu díž. A kdyby si lidi mleli mouku na žernovu tak nemají roupy a čas na blbosti.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.5.2026 13:23 Reaguje na PetrVyděláváte si zemědělskou prací či jste obyčejný úředník, který si každého 13. počká na výplatu?
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2026 15:22 Reaguje na pavel peregrinJakási podivná narážka. Můžete to podrobně vysvětlit? Co jste tím měl na mysli a jak se to týká konkrétně vás?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.5.2026 06:11 Reaguje na PetrČistě pragmatická otázka. Hned vysvětlím- pokud byste se živil zemědělstvím, velice rychle byste poznal skutečnou realitu každodenního života a nereagoval byste na pana Blažka slovy" nakašlat na planetu, urvat ještě, co se dá..". To jsou totiž slova někoho, kdo nemá o práci v zemědělství ani potuchy a nikdy nepoznal co to je, být vystaven 365 dennímu riziku práce pod oblohou, s výsledkem vždy nejistým a s cenami, které si nikdy neurčujete, ale jsou vám vždy určovány. Tedy až poznáte tuto práci, pak teprve můžete vynášet soudy o zemědělcích, ale dřív opravdu ne!
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2026 11:16Opravdu velmi pochybuju, že oteplování a vysychání nějak vyřešíme ekonomikou a obchodní politikou. To je jako řešit obezitu jídlem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:21 Reaguje na PetrDobře a čím? Hustotou obyvatel? Středoafrická republika 9, česko 140 č/km2.
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2026 11:34 Reaguje na Slavomil VinklerObnovou přírody a vegetace, která jediná dokáže zadržovat vodu, utvářet vodní režim, a tím stabilizovat klima. Ovšem skutečnou přírodou, která sem klimaticky patří a s naším klimatem tvoří uzavřený systém, kauzalitu. Ne tou vaší, importovanou, která sucho naopak vytváří a produkuje, a tím klima dál poškozuje.
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2026 11:42 Reaguje na PetrAle pokud tu chceme klima jako v té Středoafrické republice, pak ano, rušme lesy, tvořme stepi.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
30.5.2026 12:45 Reaguje na PetrStejně už na tom dávno pracujeme. Step, lidské stavby a ostatní plochy tvoří už dvě třetiny rozlohy země! Jestli někdo očekává, že se taková krajina nebude přehřívat a vysychat, tak je blázen.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.5.2026 14:26Predpoveď počasia na najbližších 10 dní:
🇫🇷 Paríž
So: 33° / 17° (Slnečno, predfrontálny prílev tepla)
Ne: 22° / 13° (Ochladenie, prvé prehánky)
Po: 25° / 13° (Prechodná oblačnosť)
Ut: 20° / 13° (Trvalý dážď, nástup hlavnej brázdy)
St: 21° / 14° (Prehánky, oblačno)
Št: 20° / 14° (Oblačno s dažďom)
Pi: 21° / 12° (Mierny dážď)
So: 21° / 13° (Prehánky)
Ne: 20° / 12° (Oblačno)
Po: 22° / 13° (Mierne zlepšenie)
🇬🇧 Londýn
So: 22° / 12° (Oblačno, príchod frontu od Atlantiku)
Ne: 19° / 11° (Prehánky)
Po: 20° / 12° (Dážď)
Ut: 18° / 11° (Chladno, vytrvalý dážď)
St: 19° / 12° (Oblačno, prehánky)
Št: 20° / 13° (Prehánky)
Pi: 19° / 11° (Oblačno)
So: 20° / 12° (Prehánky)
Ne: 19° / 11° (Oblačno)
Po: 21° / 12° (Mierne trvalé zrážky)
🇩🇪 Berlín
So: 28° / 16° (Jasno, dusno)
Ne: 26° / 15° (Narastanie oblačnosti, búrky)
Po: 22° / 13° (Frontálny prechod, silný dážď)
Ut: 19° / 12° (Ochladenie, vytrvalé zrážky)
St: 20° / 13° (Oblačno s prehánkami)
Št: 21° / 13° (Prehánky)
Pi: 20° / 12° (Dážď)
So: 20° / 11° (Oblačno)
Ne: 21° / 12° (Prehánky)
Po: 21° / 13° (Oblačno)
🇦🇹 Viedeň / 🇸🇰 Bratislava (Stredná Európa)
So: 29° / 17° (Jasno, teplý južný prílev)
Ne: 28° / 16° (Večer nástup studeného frontu, búrky)
Po: 21° / 14° (Prudký pád teplôt, vytrvalý dážď)
Ut: 19° / 13° (Sychravo, celodenný dážď)
St: 20° / 13° (Prehánky, chladný severozápadný vietor)
Št: 21° / 14° (Oblačno, občasný dážď)
Pi: 22° / 12° (Prehánky)
So: 21° / 12° (Oblačno)
Ne: 20° / 13° (Dážď)
Po: 22° / 14° (Oblačno)
🇮🇹 Rím (Stredomorie - ukážka plošného zásahu brázdy)
So: 31° / 19° (Slnečno, stabilne)
Ne: 29° / 18° (Nástup oblačnosti od severozápadu)
Po: 24° / 15° (Prudké búrky, prechod frontu)
Ut: 22° / 14° (Chladno, na Rím nezvyčajný vytrvalý dážď)
St: 21° / 14° (Prehánky)
Št: 23° / 15° (Oblačno, nestabilné počasie)
Pi: 22° / 13° (Dážď)
So: 23° / 14° (Prehánky)
Ne: 22° / 13° (Oblačno)
Po: 24° / 15° (Mierne otepľovanie)
Fyzikálna vsuvka k dátam: Všimnite si ten synchrónny pád. Od utorka sú rozdiely medzi Londýnom (18 °C), Parížom (20 °C), Berlínom (19 °C) a Viedňou (19 °C) takmer nulové. Lokálne podmienky, geografia či morský/kontinentálny vplyv šli úplne bokom. Celý kontinent zaliala jedna a tá istá studená vzduchová hmota z masívnej atlantickej brázdy nízkeho tlaku vzduchu. Kinetická energia atmosféry sa plošne znížila a prebytočná vlhkosť kondenzuje do masívnych zrážok.
Odpovědět
🇫🇷 Paríž
So: 33° / 17° (Slnečno, predfrontálny prílev tepla)
Ne: 22° / 13° (Ochladenie, prvé prehánky)
Po: 25° / 13° (Prechodná oblačnosť)
Ut: 20° / 13° (Trvalý dážď, nástup hlavnej brázdy)
St: 21° / 14° (Prehánky, oblačno)
Št: 20° / 14° (Oblačno s dažďom)
Pi: 21° / 12° (Mierny dážď)
So: 21° / 13° (Prehánky)
Ne: 20° / 12° (Oblačno)
Po: 22° / 13° (Mierne zlepšenie)
🇬🇧 Londýn
So: 22° / 12° (Oblačno, príchod frontu od Atlantiku)
Ne: 19° / 11° (Prehánky)
Po: 20° / 12° (Dážď)
Ut: 18° / 11° (Chladno, vytrvalý dážď)
St: 19° / 12° (Oblačno, prehánky)
Št: 20° / 13° (Prehánky)
Pi: 19° / 11° (Oblačno)
So: 20° / 12° (Prehánky)
Ne: 19° / 11° (Oblačno)
Po: 21° / 12° (Mierne trvalé zrážky)
🇩🇪 Berlín
So: 28° / 16° (Jasno, dusno)
Ne: 26° / 15° (Narastanie oblačnosti, búrky)
Po: 22° / 13° (Frontálny prechod, silný dážď)
Ut: 19° / 12° (Ochladenie, vytrvalé zrážky)
St: 20° / 13° (Oblačno s prehánkami)
Št: 21° / 13° (Prehánky)
Pi: 20° / 12° (Dážď)
So: 20° / 11° (Oblačno)
Ne: 21° / 12° (Prehánky)
Po: 21° / 13° (Oblačno)
🇦🇹 Viedeň / 🇸🇰 Bratislava (Stredná Európa)
So: 29° / 17° (Jasno, teplý južný prílev)
Ne: 28° / 16° (Večer nástup studeného frontu, búrky)
Po: 21° / 14° (Prudký pád teplôt, vytrvalý dážď)
Ut: 19° / 13° (Sychravo, celodenný dážď)
St: 20° / 13° (Prehánky, chladný severozápadný vietor)
Št: 21° / 14° (Oblačno, občasný dážď)
Pi: 22° / 12° (Prehánky)
So: 21° / 12° (Oblačno)
Ne: 20° / 13° (Dážď)
Po: 22° / 14° (Oblačno)
🇮🇹 Rím (Stredomorie - ukážka plošného zásahu brázdy)
So: 31° / 19° (Slnečno, stabilne)
Ne: 29° / 18° (Nástup oblačnosti od severozápadu)
Po: 24° / 15° (Prudké búrky, prechod frontu)
Ut: 22° / 14° (Chladno, na Rím nezvyčajný vytrvalý dážď)
St: 21° / 14° (Prehánky)
Št: 23° / 15° (Oblačno, nestabilné počasie)
Pi: 22° / 13° (Dážď)
So: 23° / 14° (Prehánky)
Ne: 22° / 13° (Oblačno)
Po: 24° / 15° (Mierne otepľovanie)
Fyzikálna vsuvka k dátam: Všimnite si ten synchrónny pád. Od utorka sú rozdiely medzi Londýnom (18 °C), Parížom (20 °C), Berlínom (19 °C) a Viedňou (19 °C) takmer nulové. Lokálne podmienky, geografia či morský/kontinentálny vplyv šli úplne bokom. Celý kontinent zaliala jedna a tá istá studená vzduchová hmota z masívnej atlantickej brázdy nízkeho tlaku vzduchu. Kinetická energia atmosféry sa plošne znížila a prebytočná vlhkosť kondenzuje do masívnych zrážok.
va
vaber
30.5.2026 17:19 Reaguje na Vladimir MertanCo tím chcete říct? U nás nepršelo pořádně už několik měsíců a znám týdení předpovědi kdy prší na konci předpovědního období, ale ono nezaprší a tak se udělá nová předpověd ,kdy zase prší na konci období. No a tak se to opakuje stále.
Kdysi dělali lidé meliorace ,asi proto ,že bylo na polích moc vody. Dnes nám prší stále, dle odborníků a pole i lesy jsou suché jak troud. Taky by napadlo dnes někoho něco odvodňovat, ne protože nikde voda není a tak se nemůže ani nikde hromadit. . Takže už vemte rozum do hrsti a neopakujte ty svoje nesmysly. Prostě demagogicky budete tvrdit ,že nic se neděje a je vše OK. Tomu věřite nebo se sám dobrovolně obelháváte.
Odpovědět
Kdysi dělali lidé meliorace ,asi proto ,že bylo na polích moc vody. Dnes nám prší stále, dle odborníků a pole i lesy jsou suché jak troud. Taky by napadlo dnes někoho něco odvodňovat, ne protože nikde voda není a tak se nemůže ani nikde hromadit. . Takže už vemte rozum do hrsti a neopakujte ty svoje nesmysly. Prostě demagogicky budete tvrdit ,že nic se neděje a je vše OK. Tomu věřite nebo se sám dobrovolně obelháváte.
Pe
Petr
30.5.2026 17:52 Reaguje na vaberJeště tu chybí, že s oteplením přichází doba prosperity a blahobytu. Že když to tak bylo v minulosti, že to tak bude i teď.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.5.2026 21:18 Reaguje na PetrSamozrejme že žijeme v dobe prosperity a blahobytu a výnosy plodín neustále stúpaju. Stúpa aj úžitkovosť zvierat a mlieko je lacnejšie ako demineralizovaná voda do ostrekovacov. POzrite na zoznam hladomorov na svete v minulosti a to este chybaju hladomory z Malej doby ľadovej https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hladomor%C5%AF
https://www.nationalgeographic.cz/historie/patrani-po-projevech-male-doby-ledove-v-dejinach-zeme/
Odpovědět
https://www.nationalgeographic.cz/historie/patrani-po-projevech-male-doby-ledove-v-dejinach-zeme/
Pe
Petr
30.5.2026 22:21 Reaguje na Vladimir MertanJenže my nemluvíme o tom v jaké době žijeme (ano, díky našim technologiím máme blahobyt), ale o vašem tvrzení, že s oteplením přichází prosperita a blahobyt. To ale platí pouze do určité teploty. Oteplení nad tuto mez naopak přináší problémy a komplikace. Jak pro životní pohodu (nejen lidí), tak pro zemědělství a výnosy. A my už tuto mez překračujeme. Nevím jak vy, ale já se necítím dobře při teplotách přes 30 stupňů, domácí klimatizace se stávají nutností, a ani příroda nevypadá dobře, a polní plodiny také ne. To přece není prosperita. Tu v těchto podmínkách udržují opět pouze naše technologie. Bez nich bychom měli parádní hladomor, tentokrát z tepla, a ne blahobyt.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.5.2026 12:30 Reaguje na PetrPetře, extrémne horúčavy nad 30 stupňov a dlhé suchá tu boli odjakživa, nie je to žiadny moderný fenomén ani dôkaz prekonania nejakej 'magickej medze'. Keď sa začítate do historických kroník a starých tlačí zo 16. a 17. storočia, zistíte, že naši predkovia bežne zažívali mesiace bez jedinej kvapky dažďa, kedy vysychali korytá najväčších európskych riek a úroda horela na koreni. A to v časoch, kedy bol podiel CO2 v atmosfére na minime a krajina bola zalesnená oveľa viac než dnes. Príroda a klíma v našich šírkach skrátka nikdy neboli ideálne, stabilné ani stopercentne komfortné.
V tom, že lesy dokážu lokálne zmierňovať extrémy, máš, samozrejme, pravdu. V lete fungujú ako prirodzená klimatizácia vďaka tieňu a výparu, v zime zasa bránia rýchlemu premŕzaniu pôdy. Lenže lokálne mikroklíma a globálna makroklíma sú dve úplne odlišné ligy. Lesy sú len drobným, lokálnym dielikom v gigantickej planetárnej skladačke.
Ak sa pozrieme na to, čo skutočne hýbe globálnymi teplotami, rozhodujúcimi hráčmi sú púšte a ľadovce.
Medzi pólmi a rovníkom existuje obrovský teplotný rozdiel, ktorý poháňa prúdenie vzduchu na celej zemi. Keby sme sa pozreli hlboko do histórie Zeme – napríklad do období bez zaľadnenia na póloch – zistili by sme fascinujúcu vec: bez polárnych ľadovcov by neexistovali dnešní dynamické motory v podobe obrovských púští. Teploty na planéte by boli neuveriteľne vyrovnané, s minimálnymi rozdielmi medzi rovníkom a pólmi. Výsledkom bolo, že bujné lesy a pralesy vtedy rástli prakticky všade – dokonca aj v Antarktíde, kde vedci dodnes nachádzajú skamenené zvyšky subtropickej vegetácie.
Vysádzať stromy u nás je skvelá a užitočná vec pre krajinu a zadržiavanie lokálnej vody, ale globálne atmosférické prúdy, tlakové výše a slnečné cykly tým neovplyvníme. Globálny hladomor z tepla nám naozaj nehrozí – príroda a jej mechanizmy sú oveľa komplexnejšie a robustnejšie než naše lokálne pocity z horúceho leta.“ Ze boli horucavy aj pred sto rokmi vidíme napr. tu: https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Odpovědět
V tom, že lesy dokážu lokálne zmierňovať extrémy, máš, samozrejme, pravdu. V lete fungujú ako prirodzená klimatizácia vďaka tieňu a výparu, v zime zasa bránia rýchlemu premŕzaniu pôdy. Lenže lokálne mikroklíma a globálna makroklíma sú dve úplne odlišné ligy. Lesy sú len drobným, lokálnym dielikom v gigantickej planetárnej skladačke.
Ak sa pozrieme na to, čo skutočne hýbe globálnymi teplotami, rozhodujúcimi hráčmi sú púšte a ľadovce.
Medzi pólmi a rovníkom existuje obrovský teplotný rozdiel, ktorý poháňa prúdenie vzduchu na celej zemi. Keby sme sa pozreli hlboko do histórie Zeme – napríklad do období bez zaľadnenia na póloch – zistili by sme fascinujúcu vec: bez polárnych ľadovcov by neexistovali dnešní dynamické motory v podobe obrovských púští. Teploty na planéte by boli neuveriteľne vyrovnané, s minimálnymi rozdielmi medzi rovníkom a pólmi. Výsledkom bolo, že bujné lesy a pralesy vtedy rástli prakticky všade – dokonca aj v Antarktíde, kde vedci dodnes nachádzajú skamenené zvyšky subtropickej vegetácie.
Vysádzať stromy u nás je skvelá a užitočná vec pre krajinu a zadržiavanie lokálnej vody, ale globálne atmosférické prúdy, tlakové výše a slnečné cykly tým neovplyvníme. Globálny hladomor z tepla nám naozaj nehrozí – príroda a jej mechanizmy sú oveľa komplexnejšie a robustnejšie než naše lokálne pocity z horúceho leta.“ Ze boli horucavy aj pred sto rokmi vidíme napr. tu: https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Karel Zvářal
31.5.2026 13:11 Reaguje na Vladimir Mertan..."Ak sa pozrieme na to, čo skutočne hýbe globálnymi teplotami, rozhodujúcimi hráčmi sú púšte a ľadovce."...
Souhlas, až na to, že zejména v posledních ca 70 letech se člověk zasloužil o desetifikaci (odlesnění, odvodnění, zástavbu) obrovských ploch nejen lesů, ale i stepí/prérií/savan. Např. plocha lesů se zmenšila o rozlohu ca Austrálie(!!!).
Co se stane, když u vyrovnaných misek vah přidáte na jedné straně o poznání více? Určitě byste hlasitě protestoval, kdyby se to stalo v obchodě (před nástupem digitálních vah). Prostě ta voda v půdě chybí - a to nejen v řekách, ale i v celkovém koloběhu, rosou počínajíc. Ta se na betonu netvoří... Tzv "kulturní step" je de facto polo/poušť.
Odpovědět
Souhlas, až na to, že zejména v posledních ca 70 letech se člověk zasloužil o desetifikaci (odlesnění, odvodnění, zástavbu) obrovských ploch nejen lesů, ale i stepí/prérií/savan. Např. plocha lesů se zmenšila o rozlohu ca Austrálie(!!!).
Co se stane, když u vyrovnaných misek vah přidáte na jedné straně o poznání více? Určitě byste hlasitě protestoval, kdyby se to stalo v obchodě (před nástupem digitálních vah). Prostě ta voda v půdě chybí - a to nejen v řekách, ale i v celkovém koloběhu, rosou počínajíc. Ta se na betonu netvoří... Tzv "kulturní step" je de facto polo/poušť.
SV
Slavomil Vinkler
1.6.2026 12:35 Reaguje na Karel ZvářalMýlíte se. NASA už asi 10 let měří ozelenění.
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/
Odpovědět
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/
Karel Zvářal
1.6.2026 13:15 Reaguje na Slavomil VinklerVy se mýlíte, když skáčete na laciné triky!
Angličák ve městě či pastvina bez nedopasků je také zelená jako vysoká tráva, ale jsou k tomu (dispozici) údaje teplot z krajiny s nízkou a vysokou vegetací? Těžko by, že...
Plantáž s palmami či sójové pole je sice ("taky") zelené, ale mají naprosto jinou termodynamiku, než vykácený pra/les či rozoraná prérie.
Zkrátka "fšeci jednací" ani zde neplatí:-)
Odpovědět
Angličák ve městě či pastvina bez nedopasků je také zelená jako vysoká tráva, ale jsou k tomu (dispozici) údaje teplot z krajiny s nízkou a vysokou vegetací? Těžko by, že...
Plantáž s palmami či sójové pole je sice ("taky") zelené, ale mají naprosto jinou termodynamiku, než vykácený pra/les či rozoraná prérie.
Zkrátka "fšeci jednací" ani zde neplatí:-)
VM
Vladimir Mertan
30.5.2026 21:02 Reaguje na vaberLen toľko, že tie teploty spôsobené tepelnou kopulou sa zrušili plošne v celej západnej europe bez ohľadu na to aký je kde terén, ci tam sú lesy alebo polia alebo dokonca asfalt. Clovek bez predsudkov vidí, ze teplotu ovplyvnuje dynamika atmosféry a nie obsah CO2.
Odpovědět
va
vaber
31.5.2026 08:32 Reaguje na Vladimir MertanJá si také myslím,že náprava zmenšením políček, vytvářením tůněk, nebo nesázením smrkových porostů nebude fungovat. Ano nějaká dynamika atmosféry existuje a tu vytváří mnoho faktorů a bude to i vliv CO2. Ovšem dominantní faktory pro chování a oteplování atmosféry nevím. Určitě je to sluneční záření a to prý je konstantní,měřené ve vesmíru, to asi jo. Ale když nejsou mraky dopadne na m2 povrchu 1kW výkonu a když jsou, tak to je jen 50W a to je obrovský rozdíl. Ale oblačnost je prý stejná jak kdysi . Já o tom silně pochybuji.
Tak s čím máme bojovat? Zbývá jen CO2, na nic jiného si netroufáme.
Odpovědět
Tak s čím máme bojovat? Zbývá jen CO2, na nic jiného si netroufáme.
Karel Zvářal
31.5.2026 08:52 Reaguje na vaberJo, pršet prý bude stále stejně, ale jinak... I mraků je prý stále stejně... a vůbec je všechno stejný... jen ten kysličník, prevít, přibývá.
Klimatistické pohádky ovčí babičky...
Odpovědět
Klimatistické pohádky ovčí babičky...
PE
Petr Elias
1.6.2026 08:55 Reaguje na Karel ZvářalTak nám tu povyprávěj nějakou svou ,,pohádku,,. Vždy se tu všichni smějeme, když se rozjedeš a začneš smolit ty tvé kraviny. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.6.2026 17:30 Reaguje na Petr EliasPřipitoměle se směješ akorát ty, troubo. Ty sis nevšiml, že se tu všichni smějí akorát tobě a tvým žvástům?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 18:14 Reaguje na pavel peregrinDěkuji za zastání, s tím "městem, jak přitahuje déšť" (13,24) opravdu pobavil - tím jen ukázal, jak na tom ve skutečnosti je. Snad se konečně podívá do zrcadla, neb já to o něm vím dávno: Gůglit a trolit, na nic jiného se nehodí. Jo, a pošklebovat se:-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.6.2026 09:00 Reaguje na Karel ZvářalKájo, já nikde nepsal, že města přitahují mraky, ale že tvorbu mraků podporují. Je k tomu několik studií. :D
Chápu, že nemáš kapacitu na to si něco nastudovat, nebo alespoň použít ten ,,gůgl,, , tak jsem to udělal za tebe a vložil to do chatbota:
,,Ano, velká města mohou podporovat tvorbu mraků a dokonce ovlivňovat místní počasí.
Hlavní důvody jsou:
Více aerosolů a částic ve vzduchu
Doprava, průmysl a vytápění vypouštějí drobné částice (aerosoly).
Ty slouží jako kondenzační jádra, na kterých se může srážet vodní pára a vytvářet kapky mraků.
Městský tepelný ostrov
Beton, asfalt a budovy se během dne silně zahřívají.
Teplejší vzduch nad městem stoupá vzhůru, kde se ochlazuje.
Pokud je dostatek vlhkosti, mohou se tvořit kupovité mraky a někdy i bouřky.
Změna proudění vzduchu
Vysoké budovy mění proudění větru a vytvářejí turbulence.
Ty mohou podporovat výstupné pohyby vzduchu, které napomáhají vzniku oblačnosti.
Výzkumy ukazují, že nad velkými metropolemi a v jejich závětří bývá často více oblačnosti a někdy i vyšší úhrn srážek než v okolní krajině. Příklady byly pozorovány u měst jako Atlanta, Houston nebo Peking.
Je však důležité dodat, že město nevytváří vodní páru z ničeho. Pokud je vzduch velmi suchý, samotné město mraky nevytvoří. Spíše zvyšuje pravděpodobnost vzniku mraků tam, kde už jsou vhodné podmínky (vlhkost a nestabilita atmosféry).,,
Odpovědět
Chápu, že nemáš kapacitu na to si něco nastudovat, nebo alespoň použít ten ,,gůgl,, , tak jsem to udělal za tebe a vložil to do chatbota:
,,Ano, velká města mohou podporovat tvorbu mraků a dokonce ovlivňovat místní počasí.
Hlavní důvody jsou:
Více aerosolů a částic ve vzduchu
Doprava, průmysl a vytápění vypouštějí drobné částice (aerosoly).
Ty slouží jako kondenzační jádra, na kterých se může srážet vodní pára a vytvářet kapky mraků.
Městský tepelný ostrov
Beton, asfalt a budovy se během dne silně zahřívají.
Teplejší vzduch nad městem stoupá vzhůru, kde se ochlazuje.
Pokud je dostatek vlhkosti, mohou se tvořit kupovité mraky a někdy i bouřky.
Změna proudění vzduchu
Vysoké budovy mění proudění větru a vytvářejí turbulence.
Ty mohou podporovat výstupné pohyby vzduchu, které napomáhají vzniku oblačnosti.
Výzkumy ukazují, že nad velkými metropolemi a v jejich závětří bývá často více oblačnosti a někdy i vyšší úhrn srážek než v okolní krajině. Příklady byly pozorovány u měst jako Atlanta, Houston nebo Peking.
Je však důležité dodat, že město nevytváří vodní páru z ničeho. Pokud je vzduch velmi suchý, samotné město mraky nevytvoří. Spíše zvyšuje pravděpodobnost vzniku mraků tam, kde už jsou vhodné podmínky (vlhkost a nestabilita atmosféry).,,
PE
Petr Elias
3.6.2026 08:56 Reaguje na pavel peregrinBanda pitomců se mi směje ... úplně mi to rve žíly, podívej. :D
Odpovědět
va
vaber
31.5.2026 08:43 Reaguje na Vladimir MertanJeště k těm předpovědím. Když se podívám na radar srážek vidím ,že na mém místě pršelo ,možná i lilo. Realita je ani kapka. Někdo měl asi tlustou modrou pastelku, když vybarvoval mapu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.6.2026 08:54 Reaguje na Vladimir Mertan:D I po těch všech letech vždy přijdeš s nějakým novým nesmyslem. :D
Uprav si tu poslední větu: Člověk, buď zaplacený za šíření bludů a nesmyslů nebo bludy a nesmysly schválně šířící, vidí, že teplotu ovlivňuje dynamika atmosféry a ne obsah CO2.
Ono je to trošku jinak, než čím se tu snažíš nakrmit své přiblblé ovečky. Zkráceně se to dá shrnout tak, že skleníkové plyny ovlivňují energetickou bilanci a dynamika atmosféry tuto energii rozděluje po planetě.
Já vím, já vím - zase určitě přilezeš s nějakým chudákem ,,neuznalým a zakázaným vědcem,, který opět rozbil tu zlou klimatologii. Tyhle tvé srágory si ale odpusť, po těch letech mě to už fakt nezajímá. ;)
Odpovědět
Uprav si tu poslední větu: Člověk, buď zaplacený za šíření bludů a nesmyslů nebo bludy a nesmysly schválně šířící, vidí, že teplotu ovlivňuje dynamika atmosféry a ne obsah CO2.
Ono je to trošku jinak, než čím se tu snažíš nakrmit své přiblblé ovečky. Zkráceně se to dá shrnout tak, že skleníkové plyny ovlivňují energetickou bilanci a dynamika atmosféry tuto energii rozděluje po planetě.
Já vím, já vím - zase určitě přilezeš s nějakým chudákem ,,neuznalým a zakázaným vědcem,, který opět rozbil tu zlou klimatologii. Tyhle tvé srágory si ale odpusť, po těch letech mě to už fakt nezajímá. ;)
PE
Petr Elias
1.6.2026 08:34 Reaguje na Vladimir MertanOpět máš novou teorii, které se budeš zase chvíli držet? :D Prosím tě, jak to dopadlo s tím značným globálním ochlazením o kterém tu blábolil kalenda a se kterým si tehdy souhlasil? :D
Odpovědět
DA
DAG
1.6.2026 09:11 Reaguje na Petr EliasJo to bylo vtipný :) Místní odpůrci změny klimatu se jí drželi jako lejno košile. Myslím, že už čtyři roky máme mrznout ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 09:14 Reaguje na DAGNebylo to tohle? https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/jak-se-tenkrat-klimaskeptici-zase-seredne-spletli-jako-obvykle.Bg26030917
Odpovědět
DA
DAG
1.6.2026 09:29 Reaguje na Ladislav MetelkaJá na weby klimaskeptiků nechodím, tak nevím, ale těch zastánců oteplení po roce 2000 tady bylo taky dost.
Kdyby to nebylo tak vážné téma, tak by se jim musel člověk smát.
Vždycky si vzpomenu na profesora Marka, jak nám před 25ti lety říkal. Nebude v ČR poušť, ale naroste průměrná teplota. Neznamená to že nebude mrznout nebo sněžit, ale změní se rozložení srážek, budou mírnější zimy, prodlouží se epizody sucha a budou nastupovat dřív. Prostě přesně to co říkal se plní. Ti vědci třicet let tvrdí pořád to stejné a nespletli se vůbec v ničem. Jen v tom že to postupuje rychleji než předpověděli.
Odpovědět
Kdyby to nebylo tak vážné téma, tak by se jim musel člověk smát.
Vždycky si vzpomenu na profesora Marka, jak nám před 25ti lety říkal. Nebude v ČR poušť, ale naroste průměrná teplota. Neznamená to že nebude mrznout nebo sněžit, ale změní se rozložení srážek, budou mírnější zimy, prodlouží se epizody sucha a budou nastupovat dřív. Prostě přesně to co říkal se plní. Ti vědci třicet let tvrdí pořád to stejné a nespletli se vůbec v ničem. Jen v tom že to postupuje rychleji než předpověděli.
LM
RČ
Radek Čuda
1.6.2026 12:08 Reaguje na DAGJá tomu hovno rozumím, ale s těmi mírnými zimami je to otázka ...
https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/AMOC-25.6.2025/
https://www.nationalgeographic.cz/veda/golfsky-proud-posun-varovny-signal-amoc-kolaps/
... a dá se toho najít řada.
Takže jak to zrovna u nás bude je zjevně stále ve hvězdách a plný sál vědců v tom má zatím stejně jasno, jako bába kartářka.
Odpovědět
https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/AMOC-25.6.2025/
https://www.nationalgeographic.cz/veda/golfsky-proud-posun-varovny-signal-amoc-kolaps/
... a dá se toho najít řada.
Takže jak to zrovna u nás bude je zjevně stále ve hvězdách a plný sál vědců v tom má zatím stejně jasno, jako bába kartářka.
PE
Petr Elias
1.6.2026 13:00 Reaguje na Ladislav MetelkaMyslím že to byla ta pitomost s konjunkcí Jupitera a Saturnu. Přišel na to podle průtoku Punkvy, nebo co to tehdy ten šášula blábolil... :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 13:09 Reaguje na Petr EliasNo, oni těch pitomostí už vymysleli...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
1.6.2026 17:32 Reaguje na Ladislav MetelkaJen abyste se nakonec nedivil- ono případů, kdy se renomovaní vědci totálně pletli, je hodně... jen že se k tomu nikdo moc zpětně nehlásí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 07:52 Reaguje na pavel peregrinNo, tak zatím to nevychází hlavně jim...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.5.2026 16:08Budeme muset dát do kupy závlahový systém, kterého tady po revoluci zůstala třetina a zbytek se nechal rozpadnout.
V takové rozvojové Indii je pod umělou závlahou přes polovinu zemědělské půdy.
Odpovědět
V takové rozvojové Indii je pod umělou závlahou přes polovinu zemědělské půdy.
ss
smějící se bestie
30.5.2026 16:50 Reaguje na Richard Vacek1*
Závlahy - komunistickej přežitek stejně jako mnoho funkčních věcí, systémů,
hlavně že vyřvávali : nejsme jako oni, všechno dovezem, ti novodobí svazáci.
Odpovědět
Závlahy - komunistickej přežitek stejně jako mnoho funkčních věcí, systémů,
hlavně že vyřvávali : nejsme jako oni, všechno dovezem, ti novodobí svazáci.
Pe
Petr
30.5.2026 16:51 Reaguje na Richard VacekUmělá závlaha není řešení, ale jen přizpůsobování následkům, a jen to ukazuje jak závažné je vysychání krajiny. A problémy spíš jen zhoršuje, protože je nutné někde brát vodu, která pak bude chybět zase tam. Jen málokdo má možnost odebírat odtékající vodu z vodotečí, takže by se odebírala z podzemí, kde se nestačí doplňovat.
Řešením není přizpůsobovat se následkům, ale snažit se odstranit příčinu. Tedy měnit krajinu tak, aby dokázala vodu udržovat sama a nevysychala. Rušit jednolité obří polní celky, holou a před vysycháním ničím nechráněnou zemědělskou krajinu co nejvíc fragmentovat a členit, vracet do ní vegetaci, stromy a keře, aleje, remízky, větrolamy, pásy lesa... Ano, obří holý a nepřerušovaný polní celek je jednodušší pro intenzivní polní výrobu, ale to už si musíme vybrat co vlastně chceme a co má být naším cílem. Jestli maximalizování něčích výnosů a zisků i na úkor krajiny a klimatu, nebo obráceně.
Odpovědět
Řešením není přizpůsobovat se následkům, ale snažit se odstranit příčinu. Tedy měnit krajinu tak, aby dokázala vodu udržovat sama a nevysychala. Rušit jednolité obří polní celky, holou a před vysycháním ničím nechráněnou zemědělskou krajinu co nejvíc fragmentovat a členit, vracet do ní vegetaci, stromy a keře, aleje, remízky, větrolamy, pásy lesa... Ano, obří holý a nepřerušovaný polní celek je jednodušší pro intenzivní polní výrobu, ale to už si musíme vybrat co vlastně chceme a co má být naším cílem. Jestli maximalizování něčích výnosů a zisků i na úkor krajiny a klimatu, nebo obráceně.
RV
Richard Vacek
30.5.2026 17:01 Reaguje na PetrSnad víme, že budoucnost je ve velkých lánech. Malá políčka nejsou konkurenceschopná, proto i v EU probíhá scelování pozemků. Protože tam neproběhla kolektivizace, jedná se o proces pomalejší.
Nebo můžeme rezignovat na konkurenceschopnost zemědělství a pak masivními dotacemi udržovat malebnou krajinu s políčky.
Odpovědět
Nebo můžeme rezignovat na konkurenceschopnost zemědělství a pak masivními dotacemi udržovat malebnou krajinu s políčky.
Pe
Petr
30.5.2026 17:49 Reaguje na Richard VacekCopak jde o malebnost krajiny? Ne, budoucnost je ve zdravé krajině pro všechny, ne v tom, na čem někdo víc vydělá bez ohledu na následky pro všechny.
A umělá závlaha taky není zdarma, takže vaši konkurenceschopnost moc nevylepší. Obzvlášť když budete zavlažovat ty vaše velké lány budoucnosti. Ale ve vyschlé krajině budoucnosti tak vypěstujete aspoň něco, to je pravda.
Odpovědět
A umělá závlaha taky není zdarma, takže vaši konkurenceschopnost moc nevylepší. Obzvlášť když budete zavlažovat ty vaše velké lány budoucnosti. Ale ve vyschlé krajině budoucnosti tak vypěstujete aspoň něco, to je pravda.
DA
DAG
1.6.2026 09:18 Reaguje na PetrLogiku to má. Když se sníží na planetě úrodnost a nebude dost potravin, tak jejich cena poroste a stejně nebude dostatek, takže pak bude konkurenceschopná i malá pole. Jen tedy těžko říct kdy to přijde, jak moc to přijde a jak to té doby s těmi malými poli vyhnojenými hnojem ekonomicky přežít.
Odpovědět
va
vaber
30.5.2026 17:27 Reaguje na PetrJe zde na Ekolistu jiný článek o Anglii.
Zkopíruji ti můj komentář abych to nemusel psát znova.
Bývaly doby kdy gentleman v Anglii stále nosil deštník nebo mackintosh.
Dnes prý prší stejně a mají tam vedro a problémy s vodou.Tak v Anglii asi rozorali taky meze a udělali velké lány a meliorace. Stejné fatální chyby jak u nás. Jinak by měli vody habaděj.
Napraví to snadno,musí zadržovat vodu v krajině ,smrkové monokultury nemají, udělají jen tůňky, zmenší políčka a vykopou meliorace. Je to jednoduché jak facka, že jo.
Odpovědět
Zkopíruji ti můj komentář abych to nemusel psát znova.
Bývaly doby kdy gentleman v Anglii stále nosil deštník nebo mackintosh.
Dnes prý prší stejně a mají tam vedro a problémy s vodou.Tak v Anglii asi rozorali taky meze a udělali velké lány a meliorace. Stejné fatální chyby jak u nás. Jinak by měli vody habaděj.
Napraví to snadno,musí zadržovat vodu v krajině ,smrkové monokultury nemají, udělají jen tůňky, zmenší políčka a vykopou meliorace. Je to jednoduché jak facka, že jo.
Pe
va
va
vaber
30.5.2026 17:07 Reaguje na Richard VacekOno je to tak ,kdyby ty umělé závlahy nebyly ,tak tu máme zase 1miliardu lidí jak v roce 1900 a možná i méně.
To je smutné jak rychle se příznivé klima planety hroutí. Takže nad čím jásáte.
Odpovědět
To je smutné jak rychle se příznivé klima planety hroutí. Takže nad čím jásáte.
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2026 08:58 Reaguje na vaberNo možná se podivíte jako já: Čechy:
1050 680 000 —
1200 1 235 000 +0,4 %
1400 3 035 000 +0,45 %
1500 1 812 500 −0,51 %
1600 2 220 000 +0,2 %
1650 1 725 000 −0,5 %
1700 2 626 000 +0,84 %
1754 3 800 000 +0,69 %
1785 4 250 000 +0,36 %
1800 4 659 000 +0,61 %
1820 5 272 791 +0,62 %
1840 6 378 071 +0,96 %
1860 7 277 801 +0,66 %
1880 8 252 040 +0,63 %
1900 9 333 853 +0,62 %
1910 10 035 575 +0,73 %
1914 10 283 486 +0,61 %
1918 10 004 335 −0,69 %
1928 10 549 221 +0,53 %
1938 10 877 442 +0,31 %
1940 11 159 539 +1,29 %
1945 10 692 912 −0,85 %
1951 9 023 170 −2,79 %
1961 9 588 016 +0,61 %
1971 9 830 602 +0,25 %
1981 10 303 208 +0,47 %
1991 10 308 682 +0,01 %
2001 10 224 192 −0,08 %
2011 10 496 672 +0,26 %
2021 10 500 850 +0 %
2025 10 891 162 +0,92 %
Odpovědět
1050 680 000 —
1200 1 235 000 +0,4 %
1400 3 035 000 +0,45 %
1500 1 812 500 −0,51 %
1600 2 220 000 +0,2 %
1650 1 725 000 −0,5 %
1700 2 626 000 +0,84 %
1754 3 800 000 +0,69 %
1785 4 250 000 +0,36 %
1800 4 659 000 +0,61 %
1820 5 272 791 +0,62 %
1840 6 378 071 +0,96 %
1860 7 277 801 +0,66 %
1880 8 252 040 +0,63 %
1900 9 333 853 +0,62 %
1910 10 035 575 +0,73 %
1914 10 283 486 +0,61 %
1918 10 004 335 −0,69 %
1928 10 549 221 +0,53 %
1938 10 877 442 +0,31 %
1940 11 159 539 +1,29 %
1945 10 692 912 −0,85 %
1951 9 023 170 −2,79 %
1961 9 588 016 +0,61 %
1971 9 830 602 +0,25 %
1981 10 303 208 +0,47 %
1991 10 308 682 +0,01 %
2001 10 224 192 −0,08 %
2011 10 496 672 +0,26 %
2021 10 500 850 +0 %
2025 10 891 162 +0,92 %
Karel Zvářal
31.5.2026 09:05 Reaguje na Slavomil VinklerŠpica, rozepište podobně Afriku a původ tepelných kupolí bude jasný hned, byť ta Evropa v tom není také tak zcela nevinně. Fosil ve spojení s hladem, žízní a ekologismem je horší než sarančata...
Odpovědět
va
vaber
31.5.2026 16:03 Reaguje na Slavomil VinklerHledal jsem předky a vím,že záznamy v matrice se daly dohledat někdy do roku 1750 .Co bylo před tím se jen odhaduje. Taky po roce 1945 a odsunu Němců 3mil, byl veký pokles ,ale začal se v dalších letech doplnovat podivnými existencemi,z kdoví odkud. Ale o to nejde,jde o to že kdyby nebyly závlahy a hnojiva, bude ve světě hladomor a myslím hlavně díky klimatickým změnám a jak to bude člověk zvádat do budoucna netuším, možná dobře, možná přijde krize.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.5.2026 16:52 Reaguje na Slavomil VinklerCelkem mi uniká, kde na ta hausnumera chodíte.
Za husitů (asi 1420 - 1450) České království přišlo o asi 60% obyvatel, za třicelité víálky byl propad obyvatel taky výrazný, mezi roky 1945 - 1951 byly odsunty minimáleně 3 miliony Sudeťáků atd. atd.
Odpovědět
Za husitů (asi 1420 - 1450) České království přišlo o asi 60% obyvatel, za třicelité víálky byl propad obyvatel taky výrazný, mezi roky 1945 - 1951 byly odsunty minimáleně 3 miliony Sudeťáků atd. atd.
va
vaber
1.6.2026 08:52 Reaguje na Pavel HanzlKam na ty hausnumera chodíš Hanzl. Husiti byli převážně jen v Jižních čechách. Když jim ta hodná církev upálila kazatele Husa ,tak se rozzlobili a dali jí párkrát přes držku.
Možná ty hony na čarodejnice a spory mezi protestanty a katoliky,vyhubily hodně lidí.
Odpovědět
Možná ty hony na čarodejnice a spory mezi protestanty a katoliky,vyhubily hodně lidí.
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 09:27 Reaguje na vaberJéžišmarjá, vy nevíte z naší historie VŮBEC NIC?
Husitské hnutí bylo tam mohutné, že odrazilo několik křížových výprav, vydrancovalo celé Čechy a část Moravy tak důkladně, že se z toho už NIKDY nevzpamatovaly. Ničilo i v německých zemích, nepustilo na trůn právoplatného krále a římského císaře Zikmunda atd. atd.
Prostě nejsilnější království Svaté říše římské (a možná i celé Evropy) zdevastovalo tak, že se po století zmatků stalo jen řadovéou zemí koruny Habsburské.
Odpovědět
Husitské hnutí bylo tam mohutné, že odrazilo několik křížových výprav, vydrancovalo celé Čechy a část Moravy tak důkladně, že se z toho už NIKDY nevzpamatovaly. Ničilo i v německých zemích, nepustilo na trůn právoplatného krále a římského císaře Zikmunda atd. atd.
Prostě nejsilnější království Svaté říše římské (a možná i celé Evropy) zdevastovalo tak, že se po století zmatků stalo jen řadovéou zemí koruny Habsburské.
RČ
Radek Čuda
1.6.2026 12:15 Reaguje na Pavel HanzlEvropy??? Ale no tak. S tou Říší to máte dobře, i když taky jak kdy, ale zase bych to tak nepřeháněl. Plus když píšete nejsilnější, tak by bylo dobré uvést kritéria, podle kterých tak usuzujete.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 10:46 Reaguje na Radek ČudaKritériem bylo asi HDP a počet obyvatel.
Ale za Karla IV byla Francie a Anglie ve stoleté válce, která je velmi vyčerpávala. A České království bylo centrem Svaté říše římké a Praha byla budována jako její hlavní město, (proto ji Karel tak mohutne budoval) a císařské insignie byly uloženy na Karlštejně.
Odpovědět
Ale za Karla IV byla Francie a Anglie ve stoleté válce, která je velmi vyčerpávala. A České království bylo centrem Svaté říše římké a Praha byla budována jako její hlavní město, (proto ji Karel tak mohutne budoval) a císařské insignie byly uloženy na Karlštejně.
RČ
Radek Čuda
2.6.2026 14:17 Reaguje na Pavel HanzlO to udělat z ní centrum se snažil právě jen ten Kadel. Jinak jsme byly její okraj. Jinak centrem byla v té době Francie a Itálie, byť obě lehce rozprsklé, plus ty části Říše, které s těmito zeměmi sousedily.
Jako nemá smysl z nás dělat nějaký tehdejší jo vidlákov, ale nějakým evropským hybatelem fakt ZKČ nebyly.
Odpovědět
Jako nemá smysl z nás dělat nějaký tehdejší jo vidlákov, ale nějakým evropským hybatelem fakt ZKČ nebyly.
pp
pavel peregrin
1.6.2026 17:34 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle, dík za pokus- ale musíte si toho o husitské reformaci ještě hodně prostudovat- vaše hodnocení je silně černobílé.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 10:50 Reaguje na pavel peregrinJe to velmi zjednodušený pohled, ale zajímá mě celkové vyznění a skutečné, zásadní dopady. A ty byly taky pozitivní (náboženské svobody a tím rozvoj za Rudolfa), ale celkový, především ekonomický propad byl dlouhodobě silně devastující.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:14 Reaguje na pavel peregrinZa Karla IV bylo české království zemí s největší koncentrací gotických staveb na světě - asi jen odborný odhad. Podívejte se ale na ten dlouhý seznam toho, co husiti zničili a vypálili, nejen hrady, ale i kláštery a kostely ničili ve velkém.
Odpovědět
va
vaber
2.6.2026 09:00 Reaguje na Pavel HanzlZase jsi ukázal svůj hanzlovský fanatizmus a naprostou blbost. Která část Moravy nebyla zasažena Husity a stala se z ní Rajská zahrada, když ta zasažená část se už NIKDY nevzpamatovala.
To tě učí tvůj osobní farář? Vy musíte být úžasná dvojka.
Odpovědět
To tě učí tvůj osobní farář? Vy musíte být úžasná dvojka.
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:01 Reaguje na vaberPíšu, že České království se už nevzpamatovalo, jejíž kmenovou zemí byla i Morava.
To bylo v Říši jediným královstvím a český král byl první z kurfiřtů (volitelů císře), tj. mělo výsadní postavení. V říši Habsburské jsme už hráli druhé housle a byli asi nejvíce vykořisťovanou zemí, platili jsme většinu nákladů na válku o španělské dědictví a tvořili jsme od 18. stol. asi 30% HDP celého Rakouska, v 19. stol až 60% Předlitavska.
Odpovědět
To bylo v Říši jediným královstvím a český král byl první z kurfiřtů (volitelů císře), tj. mělo výsadní postavení. V říši Habsburské jsme už hráli druhé housle a byli asi nejvíce vykořisťovanou zemí, platili jsme většinu nákladů na válku o španělské dědictví a tvořili jsme od 18. stol. asi 30% HDP celého Rakouska, v 19. stol až 60% Předlitavska.
SV
Slavomil Vinkler
1.6.2026 12:40 Reaguje na Pavel HanzlTo jsou hausnumera vyguglované a presentované z Wiki.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:09 Reaguje na Slavomil VinklerŽádná hausnumera, ale práce historiků, bohužel jen neobrozeneckých, bo ti tohle negativum záměrně zamlčovali. Částečně o tom píše Pekař, naplno ale Patočka i dnes populátor historie? Pavel Šafr (Češi mezi pravdou a lží). Stačí se ale podívat na historická fakta, o pozici Českého království za Přemylovců až po Karla IV a srovnat s pozicí později, pod Habsburky.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
31.5.2026 16:11 Reaguje na vaberMožná se mýlíte a žádné příznivé klima planety neexistuje. Faktem je, že produkce potravin roste rychleji než počet lidí a přitom rozlohy obdělávané plochy je (téměř) stejná.
Druhým faktem je, že planeta Země je stále zelenější (listová zeleň zaujímá stále větší plochu).
Odpovědět
Druhým faktem je, že planeta Země je stále zelenější (listová zeleň zaujímá stále větší plochu).
va
vaber
31.5.2026 17:18 Reaguje na Richard VacekŽe roste produkce potravin ,neznamená že klima je dobré.Teploty na většině planety ještě nedosáhly extrémů ,kdy začnou život ničit. Bez chemie a zavlažováni by nevyrostlo téměř nic.
Příznivé klima planety znamená, že je vhodná pro život a můžeme na ní žít. Drtivá většina planet má podmímky při kterých život není možný.Vlastně všechny které známe. Takže my máme planetu zcela a zcela vyjímečnou ,ale to se může změnit a planeta zapadne mezi běžné ,tedy bez života. .
Odpovědět
Příznivé klima planety znamená, že je vhodná pro život a můžeme na ní žít. Drtivá většina planet má podmímky při kterých život není možný.Vlastně všechny které známe. Takže my máme planetu zcela a zcela vyjímečnou ,ale to se může změnit a planeta zapadne mezi běžné ,tedy bez života. .
va
vaber
31.5.2026 17:23 Reaguje na Richard VacekNo a tu báchorku o listové ploše si nechte pro malé děti. Rád bych viděl odborníka který to tvrdí a jaké má pro takové tvrzení důkazy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2026 19:10 Reaguje na vaberZKUSTE, ia říká:
Satelitní data [NASA] potvrzují, že je planeta o \(\sim \) 5 % zelenější než na přelomu tisíciletí. Tento nárůst odpovídá ploše všech amazonských deštných pralesů.Hlavní fakta o „zelenání“ Země:Hnací síly: Zelenější planetu pohání nárůst koncentrace oxidu uhličitého (který stimuluje růst rostlin) a cílené zalesňování.Lídři ozelenění: Klíčovými hráči jsou Čína a Indie, které dohromady stojí za \(\frac{1}{3}\) nového globálního růstu vegetace. V Číně jde primárně o státní programy výsadby lesů, v Indii o rozsáhlé zemědělství.Evropa: Zelené plochy se v EU v průběhu let zvýšily o \(\sim \) 4,6 %.Podrobnosti o tom, jak se mění vegetace v našem regionu, shrnuje zpravodajství iDNES.cz a příčiny nárůstu rozebírá In-počasí. Celospolečenskou debatu a environmentální souvislosti přibližuje článek na ČT24.
Odpovědět
Satelitní data [NASA] potvrzují, že je planeta o \(\sim \) 5 % zelenější než na přelomu tisíciletí. Tento nárůst odpovídá ploše všech amazonských deštných pralesů.Hlavní fakta o „zelenání“ Země:Hnací síly: Zelenější planetu pohání nárůst koncentrace oxidu uhličitého (který stimuluje růst rostlin) a cílené zalesňování.Lídři ozelenění: Klíčovými hráči jsou Čína a Indie, které dohromady stojí za \(\frac{1}{3}\) nového globálního růstu vegetace. V Číně jde primárně o státní programy výsadby lesů, v Indii o rozsáhlé zemědělství.Evropa: Zelené plochy se v EU v průběhu let zvýšily o \(\sim \) 4,6 %.Podrobnosti o tom, jak se mění vegetace v našem regionu, shrnuje zpravodajství iDNES.cz a příčiny nárůstu rozebírá In-počasí. Celospolečenskou debatu a environmentální souvislosti přibližuje článek na ČT24.
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2026 19:12 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/planeta-zeme-je-cim-dal-vic-zelenejsi-zjistili-vedci.-proc-se-to-deje
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:37 Reaguje na Slavomil VinklerCo znamená, že planeta je "zelenější"? Jenom to, že satelity naměří více plochy v určitém barevném spektru a v určitou roční dobu. A Evropa (kromě úplného jihu) je zelená úplně všude, kde není vodní, nebo umělá plocha, případně nejvyšší hory.
A ty lesy se sází snad na pouštích? To snad ne!! Místo amazonského pralesa vznikne plantáž jakékoliv plodiny, která je taky zelená, čili nic.
Odpovědět
A ty lesy se sází snad na pouštích? To snad ne!! Místo amazonského pralesa vznikne plantáž jakékoliv plodiny, která je taky zelená, čili nic.
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:38 Reaguje na Pavel HanzlV jakém spektru se projeví Sargasové moře, nebo vůbec mořské řasy a celý krill?
Odpovědět
SV
SV
va
vaber
1.6.2026 08:37 Reaguje na Slavomil VinklerJá vím Slávo ,zmizel prales a narostla tráva. Taky shořelý les je za dva měsíce zelený z pohledu satelitu. Vše je ze satelitu zelené.
Zelené plochy se v EU v průběhu let prý zvýšily o 4,6 %. Co asi na těch nově zelených plochách v EU, bylo předtím? Beton,asfalt, budovy. Něco z toho ubývá? Taky jak mizí ledovce,nějaký zelený mech naroste.
Možná některým zezelenal i mozek.
Ale někde na poušti se člověk pokusil zasadit hodně stromů, to uznávám.
Odpovědět
Zelené plochy se v EU v průběhu let prý zvýšily o 4,6 %. Co asi na těch nově zelených plochách v EU, bylo předtím? Beton,asfalt, budovy. Něco z toho ubývá? Taky jak mizí ledovce,nějaký zelený mech naroste.
Možná některým zezelenal i mozek.
Ale někde na poušti se člověk pokusil zasadit hodně stromů, to uznávám.
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:42 Reaguje na vaberEkologisti totiž nařídili v EU stavět jen střechy ze zelených krytin, natírají dálnice a betonové pochy na zeleno, aby mohli vykázat zvětšování zelené plochy v celé EU. Normálka, víme přece, jak se to dělá.
Odpovědět
va
SV
Slavomil Vinkler
1.6.2026 12:42 Reaguje na vaberTeda natírat trávu nazeleno jsem viděl jen pře lety na vojně.
Odpovědět
va
SV
BM
Břetislav Machaček
31.5.2026 09:18Obrovským malérem je současný ekologismus založený na nesmyslech jako třeba
pěstování biomasy pro bioplynky. Taková kukuřice je doslova žrout živin a
hlavně vody. Odpar vody z kukuřice je násobný proti pšenici a navíc trvá
mnohem déle než u jiných plodin, které mají kratší vegetační dobu právě v
době nejmenších srážek. Rozhlédněme se republikou a celou EU kolik lánů
kukuřice všude přibylo(a s ní černé zvěře). A její energetický přínos?
Bez dotační politiky možná dokonce záporný a nebo velmi málo ziskový.
Zaklínadlem je zelená politika údajné udržitelné energetiky. A co teprve
solární parky na polích nad kterými vznikají takové stoupavé proudy, že
je kamarád rogalista miluje, protože ho doslova vynášejí až do oblak
stejně, jako velká města a obří průmyslové zóny zcela zastřešené a nebo
vydlážděné. I ty dálnice z obou stran lemované odpočívkami a sklady ho
vynášejí do těch nebes a naopak se vyhýbá lesům s jejich chladnějším
vzduchem. Tvrdí, že když les, tak leda ten sežraný kůrovcem s malým
podrostem semenáčů, kde je teplý vzduch taky na rozdíl od té studené
stoleté smrkové monokultůry. On zná stoupavé proudy z jednotlivých ploch
z praxe a rád poučí i vědce, kteří tvrdí opak. Podle chladu má stupnici
od stoletých smrkových monokultur, přes stoleté husté listnaté lesy a
lesy rozvolněné a řídké. Pak následují lesy po kůrovci a těžbě s nízkými
mladými stromy. Pak následují ozeleněné plochy polí, luk a vodní plochy.
A v horní části pyramidy teplých stoupavých proudů jsou všechny lidské
stavby, přičemž nejhorší jsou velká města, která ho jsou schopny nahoru
doslova vystřelit při přeletu z lesa nad město. Tady máme rezervy a tady
lze zabránit tomu odrazu slunečního tepla a vytvoření tepelné kopule nad
stále většími velkoměsty s koncentrací stále více budov, cest, chodníků
a parkovišť. Když se to potupluje ještě solárními panely na střechách,
tak se pak nedivme, že ty stoupavé proudy rozrazí i oblačnost a máme tam
nádherně modrou oblohu. Jen tak dál, když chceme stále čistější modrou
oblohu bez mráčku, který se městským lidem na plovárně nelíbí a přejí si
stále hezké počasí a ne nějaké pošmourno a deštivo.
Odpovědět
pěstování biomasy pro bioplynky. Taková kukuřice je doslova žrout živin a
hlavně vody. Odpar vody z kukuřice je násobný proti pšenici a navíc trvá
mnohem déle než u jiných plodin, které mají kratší vegetační dobu právě v
době nejmenších srážek. Rozhlédněme se republikou a celou EU kolik lánů
kukuřice všude přibylo(a s ní černé zvěře). A její energetický přínos?
Bez dotační politiky možná dokonce záporný a nebo velmi málo ziskový.
Zaklínadlem je zelená politika údajné udržitelné energetiky. A co teprve
solární parky na polích nad kterými vznikají takové stoupavé proudy, že
je kamarád rogalista miluje, protože ho doslova vynášejí až do oblak
stejně, jako velká města a obří průmyslové zóny zcela zastřešené a nebo
vydlážděné. I ty dálnice z obou stran lemované odpočívkami a sklady ho
vynášejí do těch nebes a naopak se vyhýbá lesům s jejich chladnějším
vzduchem. Tvrdí, že když les, tak leda ten sežraný kůrovcem s malým
podrostem semenáčů, kde je teplý vzduch taky na rozdíl od té studené
stoleté smrkové monokultůry. On zná stoupavé proudy z jednotlivých ploch
z praxe a rád poučí i vědce, kteří tvrdí opak. Podle chladu má stupnici
od stoletých smrkových monokultur, přes stoleté husté listnaté lesy a
lesy rozvolněné a řídké. Pak následují lesy po kůrovci a těžbě s nízkými
mladými stromy. Pak následují ozeleněné plochy polí, luk a vodní plochy.
A v horní části pyramidy teplých stoupavých proudů jsou všechny lidské
stavby, přičemž nejhorší jsou velká města, která ho jsou schopny nahoru
doslova vystřelit při přeletu z lesa nad město. Tady máme rezervy a tady
lze zabránit tomu odrazu slunečního tepla a vytvoření tepelné kopule nad
stále většími velkoměsty s koncentrací stále více budov, cest, chodníků
a parkovišť. Když se to potupluje ještě solárními panely na střechách,
tak se pak nedivme, že ty stoupavé proudy rozrazí i oblačnost a máme tam
nádherně modrou oblohu. Jen tak dál, když chceme stále čistější modrou
oblohu bez mráčku, který se městským lidem na plovárně nelíbí a přejí si
stále hezké počasí a ne nějaké pošmourno a deštivo.
Karel Zvářal
31.5.2026 09:26 Reaguje na Břetislav MachačekHejna přírodních "rogalistů" také člověku dosti napoví:-) Je to již pár let zpátky, slyším zdáli krákání havranů. Vraceli se na hnízdiště, první z nich zaveleli, zbytek se přidal. Během několika minut vystoupali tak vysoko, že je skoro nebylo vidět - teprve potom se vydali opět východním směrem. Byla polovina března, brzké dopoledne, teploty nijak extrémní, ale městský tepelný ostrov je vystřelil nahoru. P.S. Lépe jednou vidět, jak desetkrát slyšet/číst.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:24 Reaguje na Karel ZvářalHavranovití ptáci jsou snad nejchytřejší v téhle říši a prý něco zvládají lépe než šimpanzi. Je to pravda?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:29 Reaguje na Karel ZvářalKdyž jsem byl kluk, matka věšela před oknem na větev stromu na šňůrku lůj pro sýkorky. Jednou jsem viděl, jak si na větev sedl havran, drápem šňůrku chytil a posunoval se po větvi, lůj šel nahoru až k dosahu zobáku.
Tohle mi připadá inteligentnější a pragmatičtější jednání, než u celé naší paravlády.
Odpovědět
Tohle mi připadá inteligentnější a pragmatičtější jednání, než u celé naší paravlády.
RČ
Radek Čuda
1.6.2026 12:16 Reaguje na Pavel Hanzl... nemluvě o tom, kdybychom srovnali takového havrana s Hanzlem;-)))
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.6.2026 13:24 Reaguje na Břetislav MachačekA zase je to tu ,,rozrážení mraků,, nad městy. :D K tvému překvapení města naopak vznik dešťových mraků podporují. :D
Ono to chce více se zajímat o realitu a ne pouze blábolit vlastní domněnky. :D
Odpovědět
Ono to chce více se zajímat o realitu a ne pouze blábolit vlastní domněnky. :D
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 13:29 Reaguje na Petr EliasNojo, teď koukám, co to tam napsal za blbost...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 13:51 Reaguje na Ladislav MetelkaNapsal to správně, rozpálený zemský povrch rozbíjí oblačnost.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 13:55 Reaguje na Karel ZvářalRozpálený zemský povrch vede ke konvekci, v ní vzduch stoupá, ochlazuje se, pak v něm začne kondenzace vodní páry a vznikne co? Oblačnost... Co je problém, to je vysušování povrchů ve městě...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 13:59 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://cs.meteorologiaenred.com/jak-se-mraky-rozpt%C3%BDl%C3%AD.html
Klíčové faktory rozptylu cloudu
Rozptylování oblačnosti je meteorologický proces, který může být ovlivněn více faktory. Především následující:Věda
Změna teploty: Když se teplota vzduchu zvýší, obsah vlhkosti se může snížit, což má za následek odpařování kapiček vody.
Vítr: Větry mohou rozptýlit vlhkost v oblaku, způsobit, že se smísí se sušším vzduchem, a tím urychlí její rozptyl. Tento jev je důležitý v kontextu dopady bouřek.
Srážky: Pokud mrak začne produkovat srážky, vypouštění vody může vést ke ztrátě jeho hmoty a nakonec k jejímu rozptýlení.
Solární radiace: Vystavení slunečnímu záření ohřívá okolní vzduch, což může způsobit zvýšení teploty a následné odpařování oblaku.
Odpovědět
Klíčové faktory rozptylu cloudu
Rozptylování oblačnosti je meteorologický proces, který může být ovlivněn více faktory. Především následující:Věda
Změna teploty: Když se teplota vzduchu zvýší, obsah vlhkosti se může snížit, což má za následek odpařování kapiček vody.
Vítr: Větry mohou rozptýlit vlhkost v oblaku, způsobit, že se smísí se sušším vzduchem, a tím urychlí její rozptyl. Tento jev je důležitý v kontextu dopady bouřek.
Srážky: Pokud mrak začne produkovat srážky, vypouštění vody může vést ke ztrátě jeho hmoty a nakonec k jejímu rozptýlení.
Solární radiace: Vystavení slunečnímu záření ohřívá okolní vzduch, což může způsobit zvýšení teploty a následné odpařování oblaku.
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:04 Reaguje na Karel ZvářalObecně něco z toho platí, i když je to formulováno dost nepřesně. Co z toho způdobuje rozpouštění oblačnosti nad městem?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 14:06 Reaguje na Ladislav MetelkaMy to brali už ve vlastivědě na I.stupni ZŠ, takže mě nijak nezvikláte:-) To, na čem vystoupali havrani, rozptyluje/nařeďuje oblačnost.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:12 Reaguje na Karel ZvářalMožná Vám to jen říklai blbě. A víte, kde plachtaři nejraději létají? Pod kupovitou oblačností.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 14:15 Reaguje na Ladislav MetelkaUčili to správně. Supi čekají, až se ráno skalní stěny (kde nocují) prohřejí, a potom bez mávnutí křídel vystoupají kilometr vysoko.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:20 Reaguje na Karel ZvářalAno, nad pouští nebo polopouští, kde je suchý vzduch. U nás plachtaři taky vystoupají kilometr vysoko (a přitom větroně křídly taky nemávají) pod kupovitou oblačností, která se tvoří právě na vrcholu těch výstupných proudů.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 14:23 Reaguje na Ladislav MetelkaOd dětských let koukám nahoru, a vždy při přechodu vysokých/žlutých oblaků nad městem z nich ubývalo. Bouřkové mraky a rogalisty neřeším.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:26 Reaguje na Karel ZvářalŽlutých oblaků? Co je to za oblaky?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:30 Reaguje na Karel ZvářalSlunce produkuje bílé světlo, tak jaké zbarvení?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 14:36 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://img.obrazky.cz/?url=2b11ec3a1c86fef3&size=2
https://img.obrazky.cz/?url=a1c608aaddbe5c9f&size=2
Něco takového, sněhobílé nejsou. Místo podstatných věcí bazírujete na capinách, abyste diskusi rozmělnil. Stačilo...
Odpovědět
https://img.obrazky.cz/?url=a1c608aaddbe5c9f&size=2
Něco takového, sněhobílé nejsou. Místo podstatných věcí bazírujete na capinách, abyste diskusi rozmělnil. Stačilo...
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 14:41 Reaguje na Karel ZvářalJasně, Slunce nízko nad obzorem, žluté zbarvení, v extrému i červánky. Večer - no tak to se ta kupovitá oblačnost úplně normálně rozpouští, protože výstupné pohyby vzduchu slábnou. Nad městem i mimo něj. Nic nového...
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.6.2026 08:54 Reaguje na Karel ZvářalNe nenapsal. Ale je mi jasné, že se o téma nezajímáš - jen máš svůj názor. :D
Odpovědět
pk
pepa knotek
31.5.2026 10:12S Azorskou tlakovou výší asi nikdo jen tak nepohne, ale s Trumpem a Netanjahuem by se snad pohnout dalo, aby nedělali bordel po světě, ale to se politikům nechce ani těm našim. Tak holt budou hnojiva dražší, potraviny jakbysmet a analytici budou v TV hýkat nadšením jak nám roste HDP.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.5.2026 16:55 Reaguje na pepa knotekAne oni už pohli. A to fest. Dnes to mají v rukách náboženští fanatici z Iránu a to je snad ještě horší.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.5.2026 16:58Já nechápu, proč se tu všichni čílí. Náš ministr ŽP Macinka už první den přece jasně řekl, že klimatická krize skončila. A on je přece nejvyšší klimatolog a ekolog, tak tomu musí přece rozumět nejvíc.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.5.2026 17:42 Reaguje na Pavel HanzlRád překrucujete vše, co se vám hodí. Ta klimatická krize skončila
na ministerstvu ŽP a už nebude hlavní náplní ministerstva. Předchozí
ministr ji podřizoval vše co činil a zcela zbytečně, protože krizí
není, ale pouze novou situací, které se musíme naučit vzdorovat a taky se jí přizpůsobit. Víte co udělali pralidé když přicházela
doba ledová? Odcházeli na jih a oblékli si kožichy. Být současnými
ekology, tak by zapálili lesy, aby bylo teplo a vznikal skleníkový
plyn CO2? Přijali klimatickou změnu s pokorou a přežili jen kvůli
vůli ji přežít a to ani nevěděli, že se jedná o cyklický jev po
kterém zase přijde bez vlivu člověka k oteplení. Co by asi řekli
na snahu ekologů klimatickou změnu odvrátit? Takže žádná krize,
ale změna, která tu už byla mnohokrát i před příchodem člověka.
Krize je ale důvod jak na ni vydělat a ovládat masy strachem
z katastrofy. I ty byly, jsou a budou a nikdo z lidí jim nezabrání.
K ukončení života na Zemi stačí málo! Pád meteoritu, erupce na
Slunci, série zemětřesení a výbuchů sopek a co s tím udělá ministr
ŽP? Totéž co s klimatickou změnou, kterou většina lidstva NECHCE
ani brzdit, kdežto EU ji chce zastavit a vrátit vše nazpět. Je to
jako brzdit rozjetý vlak pouze jednou brzdou a bušit se v prsa, že
oddálím srážku o nějakou minutu.
Odpovědět
na ministerstvu ŽP a už nebude hlavní náplní ministerstva. Předchozí
ministr ji podřizoval vše co činil a zcela zbytečně, protože krizí
není, ale pouze novou situací, které se musíme naučit vzdorovat a taky se jí přizpůsobit. Víte co udělali pralidé když přicházela
doba ledová? Odcházeli na jih a oblékli si kožichy. Být současnými
ekology, tak by zapálili lesy, aby bylo teplo a vznikal skleníkový
plyn CO2? Přijali klimatickou změnu s pokorou a přežili jen kvůli
vůli ji přežít a to ani nevěděli, že se jedná o cyklický jev po
kterém zase přijde bez vlivu člověka k oteplení. Co by asi řekli
na snahu ekologů klimatickou změnu odvrátit? Takže žádná krize,
ale změna, která tu už byla mnohokrát i před příchodem člověka.
Krize je ale důvod jak na ni vydělat a ovládat masy strachem
z katastrofy. I ty byly, jsou a budou a nikdo z lidí jim nezabrání.
K ukončení života na Zemi stačí málo! Pád meteoritu, erupce na
Slunci, série zemětřesení a výbuchů sopek a co s tím udělá ministr
ŽP? Totéž co s klimatickou změnou, kterou většina lidstva NECHCE
ani brzdit, kdežto EU ji chce zastavit a vrátit vše nazpět. Je to
jako brzdit rozjetý vlak pouze jednou brzdou a bušit se v prsa, že
oddálím srážku o nějakou minutu.
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:20 Reaguje na Břetislav MachačekZkuste teda srozumitelně napsat, jak se máme odstěhovat někam, na sever, až se bude naše krajina měnit v lesostep a dál v poušť.
A kdy pochopíte, že tahle globální změna není nic přírodního (žádní pralidé nevypoštěli ročně 60 MILIARD tun CO2 z fosilního uhlíku) a způsobili ji lidé a jen lidé ji můžou zase zastavit?
Žádný pád fatálního meteoritu nehrozí, žádná cha cha "erupce na Slunci" taky ne, (leda tak někomu v koblize), žádné série zemětřesení a sopek taky ne.
Všechny tyhle razantní změny mají razantní příčiny, stejně jako tahle klimatická a vědci je znají.
A kdák, že "Totéž co s klimatickou změnou, kterou většina lidstva NECHCE ani brzdit," to vám preboga nakukal kdo?
Pro celý normální svět to přece dlouhodobě patří mezi priority.
Já vím, vy nežijete v normálním světě.................
Odpovědět
A kdy pochopíte, že tahle globální změna není nic přírodního (žádní pralidé nevypoštěli ročně 60 MILIARD tun CO2 z fosilního uhlíku) a způsobili ji lidé a jen lidé ji můžou zase zastavit?
Žádný pád fatálního meteoritu nehrozí, žádná cha cha "erupce na Slunci" taky ne, (leda tak někomu v koblize), žádné série zemětřesení a sopek taky ne.
Všechny tyhle razantní změny mají razantní příčiny, stejně jako tahle klimatická a vědci je znají.
A kdák, že "Totéž co s klimatickou změnou, kterou většina lidstva NECHCE ani brzdit," to vám preboga nakukal kdo?
Pro celý normální svět to přece dlouhodobě patří mezi priority.
Já vím, vy nežijete v normálním světě.................
BM
Břetislav Machaček
1.6.2026 09:30 Reaguje na Pavel HanzlSe vzrůstající populací bude růst produkce CO2 už
pouze tím, že dýchají, zažívají potravu a spotřebují
výrobky při jejichž výrobě CO2 vzniká. Navíc chudí
lidé chtějí zbohatnout a je jim lautr putna, že při
tom produkují CO2. Uvažujte reálně kolik CO2 vzniklo
pouze válečnými konflikty a kolik lesními požáry z
důvodu rozšíření polí a pastvin pro stále více lidí.
Snaha bohatých zemích zastavit klimatickou změnu je jako boj s větrným mlýnem, který nelze zastavit.
Investují do OZE, ale obratem investují do válčení. Oba se asi nedočkáme, až tu bude ještě tepleji i kdyby EU neprodukovala ani kg CO2. Nemíním této snaze
obětovat svoji současnou životní úroveň jak nám EU
ordinuje. Ti co nám to ordinují mají obrovské vily,
spousty aut, klimatizované kanceláře a létají po světě hlásat ty nesmysly. Jsou jako vy. Létáte po světě, jezdíte dieslákem, topíte plynem a žvaníte
o utahování opasků při produkci CO2. Já o tom ale
nežvaním, nikám nelétám, nemám auto, ale nemíním
doma mrznout a tak topím plynem a dřevem. Domácí
produkcí zeleniny místo anglického trávníku šetřím
naftu zemědělců a dopravců, protože to pěstuji postaru a bez dopravy. Obejdu se zcela o tropické ovoce a potraviny z dovozu. Tím šetřím tolik CO2,
co vy vyprodukujete za jednu leteckou dovolenou.
Takže nežvanit, ale konat, ale to bolí více, než
pouze bohapustě žvanit. Ano nežiji v normálním
světě, pokud je to je ten váš pokrytecký svět zcela zbytné spotřeby poučující ostatní jak mají šetřit
a žít jinak, aby jste si vy a vám podobní mohli
užívat zbytného cestování a plýtvání.
Odpovědět
pouze tím, že dýchají, zažívají potravu a spotřebují
výrobky při jejichž výrobě CO2 vzniká. Navíc chudí
lidé chtějí zbohatnout a je jim lautr putna, že při
tom produkují CO2. Uvažujte reálně kolik CO2 vzniklo
pouze válečnými konflikty a kolik lesními požáry z
důvodu rozšíření polí a pastvin pro stále více lidí.
Snaha bohatých zemích zastavit klimatickou změnu je jako boj s větrným mlýnem, který nelze zastavit.
Investují do OZE, ale obratem investují do válčení. Oba se asi nedočkáme, až tu bude ještě tepleji i kdyby EU neprodukovala ani kg CO2. Nemíním této snaze
obětovat svoji současnou životní úroveň jak nám EU
ordinuje. Ti co nám to ordinují mají obrovské vily,
spousty aut, klimatizované kanceláře a létají po světě hlásat ty nesmysly. Jsou jako vy. Létáte po světě, jezdíte dieslákem, topíte plynem a žvaníte
o utahování opasků při produkci CO2. Já o tom ale
nežvaním, nikám nelétám, nemám auto, ale nemíním
doma mrznout a tak topím plynem a dřevem. Domácí
produkcí zeleniny místo anglického trávníku šetřím
naftu zemědělců a dopravců, protože to pěstuji postaru a bez dopravy. Obejdu se zcela o tropické ovoce a potraviny z dovozu. Tím šetřím tolik CO2,
co vy vyprodukujete za jednu leteckou dovolenou.
Takže nežvanit, ale konat, ale to bolí více, než
pouze bohapustě žvanit. Ano nežiji v normálním
světě, pokud je to je ten váš pokrytecký svět zcela zbytné spotřeby poučující ostatní jak mají šetřit
a žít jinak, aby jste si vy a vám podobní mohli
užívat zbytného cestování a plýtvání.
LM
Ladislav Metelka
1.6.2026 09:40 Reaguje na Břetislav MachačekDýchání a zažívání na dlouhodobou bilanci CO2 vliv nemá...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 10:31 Reaguje na Břetislav MachačekPokud nejste schopen po těch létech pochopit ani tak elementární fakt, jako je rozdíl mezi uhlíkem oběhovým a fosilním, jakákoliv diskuse je zcela zbytečná.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 10:35 Reaguje na Pavel HanzlOn to nechápe ani docent chemie Wasserbauer na MŽP... To je větší tragédie než Machaček.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:17 Reaguje na Ladislav MetelkaToho člověka neznám, ale stačí mi až neskutečná tupost motoristů, kteří MŽP dnes řídí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 11:22 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/jak-se-motoriste-hloupe-divili-a-pritom-stacilo-jen-trochu-premyslet.Bg26040471
Wasserbauer je tam vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí.
Odpovědět
Wasserbauer je tam vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí.
RČ
Radek Čuda
1.6.2026 12:17 Reaguje na Pavel HanzlNikam se nestěhujte, máte to za pár, tak kam byste se coural;-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 11:18 Reaguje na Radek ČudaPračlověk Macháček radí obléknout si kožich a emigrovat na jih.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.6.2026 17:48 Reaguje na Pavel HanzlPodle NASA i historických fotek krajina v průměru zarůstá. Proč hned děsíte pouští? Odkazy jsem už uvedl výše.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2026 18:29 Reaguje na Slavomil VinklerŠkoda, že nejsou přístupné satelitní snímky staré 50-60 let. Konkrétně kontinent s největším nárůstem obyvatelstva tu zeleň určitě nezmnožuje, k tomu je dostatek očitých poznatků (např Václav C.). A těch průmyslovým zemědělstvím využívaných míst něúrekom.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.6.2026 10:33 Reaguje na Karel ZvářalLetecké snímky určitě existují, ale jak jsou přístupná, fakt nevím. Vojenské špionážní letadla fungovala v té době běžně.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.6.2026 13:16 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak! To máš asi tak jako kdybys hulil čtyři krabky denně a zjistili ti nález na plicích - taky nepřestaneš hulil, ale přizpůsobíš se tomu, že možná za chvíli chcípneš. :D Stejná logika. :D
Odpovědět
LM
PH
Pavel Hanzl
1.6.2026 08:23 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž jsem byl kluk, bylo ročně několik málo tropických dní (i nocí) a některé léto žádné. A dnes je jich ročně běžně přes 20. Tož mudrujte, která tlaková výše za to může a proč.
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
1.6.2026 16:12Přecházejí bouřky. Když si najdete radar, je krásně vidět, jak zelená nad horami zežloutne a zoranžoví, k tomu blesky. Takže se potvrzuje, že biotická pumpa (+ výškový rozdíl) svým způsobem funguje.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 07:54 Reaguje na Karel ZvářalTo není biotickou pumpou, ale orografií.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 08:15 Reaguje na Ladislav MetelkaVy máte evidentně rád jednoduchá řešení, resp rychlé soudy a krátké věty. Jak výše popisuji vliv rozpálené zástavby na naředění mraků, u chladného lesa toto nehrozí. Jistěže nadmořská výška hraje svou (větší) roli, ale ten les se projevuje k mračnům přátelštěji. Za mě tedy synergický eko/efekt.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 08:21 Reaguje na Karel ZvářalA co vynucené výstupné pohyby vzduchu, přehřívání jižně orientovaných svahů vlivem vyššího příkonu záření,...? A zástavba žádné mraky neředí. Může zvyšovat konvekci, ale to je spojeno s tvorbou kupovité oblačnosti.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 08:30 Reaguje na Ladislav MetelkaVíte, já beru jako zázrak sledovat dnešní možnosti využití moderní techniky, zde radar. A věřte nebo ne, nejen města, ale i rozpálená krajina déšt příliš nepřitahuje. Už se zdá, že se mračno vypršelo nad Vysočinou, prostě zmizí, a po překonání úvalu se opět v horách rozprší. Není to tak vždy, třeba při včerejších bouřkách pršelo i na jihu, a to až do maďarské pusty. Ve hře je tam zřejmě více faktorů - a to je to, kam mířím - těžko se to asi modeluje do předpovědí. Něco "naplánují", ale většinou spíše neprší jak prší. Jsem zvědavý na zítřek, další déšť by krajině i vodním tokům nesmírně prospěl.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 08:39 Reaguje na Karel ZvářalDnes už to modelovat jde. Modely s vysokým rozlišením (Aladin 2,3 km, brzy 1 km), nehydrostatické výpočty právě kvůli modelování konvekce. Ale když se zeptáte prakticky kdekoli v ČR, všude Vám řeknou, že srážky před nimi ustanou a za nimi zase začnou. Výběrový efekt. 1x se to náhodou stane, 9x se to nestane, ale člověk si pamatuje hlavně ten jeden případ, pokud zapadá do jeho předem daných představ.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 08:45 Reaguje na Ladislav MetelkaUčím se celý život, žádné bloky si nepěstuji, nemám důvod. I meteorologie jde rychle kupředu, včetně informování před extrémy. A místo nových přehrad (byť nejsem apriori proti) bych upřednostnil rozšíření pískoven, a to jako zásobáren pitné vody, tak i pro závlahy. Ty budou potřeba zejména v nížinách, přehrady jsou v horách...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 08:48 Reaguje na Karel ZvářalSpousta lidí, která ty bloky má, tvrdí, že je nemá... Rozhodující jsou data...
Jinak to ostatní je pro hydrology, ne pro klimatology, k tomu se moc vyjadřovat nemůžu...
Odpovědět
Jinak to ostatní je pro hydrology, ne pro klimatology, k tomu se moc vyjadřovat nemůžu...
Karel Zvářal
2.6.2026 08:51 Reaguje na Ladislav MetelkaJá se vždy snažím o komplexní pohled, jako (vystdovaný) zootechnik bych měl držet hubu... ale málokdo má tolik nachodíno a načumíno, takže když si to přečtou, snad to přežijí.-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 08:55 Reaguje na Karel ZvářalOK. Jak by se, podle Vás, ten efekt rozpouštění oblačnosti měl projevit na měřených datech? Na srážkách? Na délce slunečního svitu?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 09:02 Reaguje na Ladislav MetelkaPamatuji si z dětství i mládí, jak se ve dne tvořily cumulonimby, či jak se ta obří mračna jmenují - to dnes moc nevídám. Prší prostě jinak, ten MVC je mnohem slabší.
Jak se to projeví na měřených datech netuším. Třeba předpověď srážek: na ikonce kapka, když si dám na celý den, tak je to buď co hodina (10x) 0,3mm - což nebývá, nebo třeba v 11 hod 2mm - a to už +- sedí.
Odpovědět
Jak se to projeví na měřených datech netuším. Třeba předpověď srážek: na ikonce kapka, když si dám na celý den, tak je to buď co hodina (10x) 0,3mm - což nebývá, nebo třeba v 11 hod 2mm - a to už +- sedí.
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 09:06 Reaguje na Karel ZvářalNo vidíte. A těch kumulonimbů spíš přibývá a má to svoje důvody.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.6.2026 09:09 Reaguje na Ladislav MetelkaNo to nevím tedy... Tolik bezoblačných, jasných dnů, týdnů, ba i měsíců dříve nebývalo. Sluníčko pere bez omezení, nezaprší a nezaprší... Čest výjimkám.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 09:22 Reaguje na Karel ZvářalOblačnosti mírně ubývá, ale týká se to nízké oblačnosti. A nejen ve městech.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.6.2026 21:47 Reaguje na Karel ZvářalSlnečná a suchá jar bola kvôli neustálym vpádom studeného suchého vzduchu, ktorý sa cez den docela slusne prehrieva. Šance na zrážky sú v tokomto prípade 0.
Odpovědět
va
vaber
2.6.2026 09:09 Reaguje na Ladislav MetelkaTrochu odbočím,ale je to o rozpouštění mraků.Měkolikrát se stalo,že přes den bylo hodně mraků,ale večer začne oblačnost mizet ,vyjasní se a v noci mrzne. To mě zlobí protože mráz mi ničí květy. To se stalo několik dní po sobě. Proč ,když se ochladí, se mraky rozpustí?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2026 09:12 Reaguje na vaberPokud ta oblačnost vzniká z konvekce, tak ta samozřejmě odpoledne a večer slábne a oblačnost se rozpouští. Proto se rozlišuje oblačnost konvektivní a oblačnost stratiformní.
Odpovědět
va
vaber
3.6.2026 08:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNevím co je oblačnost konvektivní a oblačnost stratiformní, ale budu gůglovat.
Našel jsem a příšte si budu toho mizení oblaků více všímat. Štve mě , když na jaře to způsobí mráz.
Odpovědět
Našel jsem a příšte si budu toho mizení oblaků více všímat. Štve mě , když na jaře to způsobí mráz.
PE
Petr Elias
3.6.2026 09:03 Reaguje na Ladislav MetelkaTady to nemá smysl. On je prostě zabedněný - má svůj názor a uvěří každé pitomosti, která jeho názor potvrdí. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
3.6.2026 09:19 Reaguje na Ladislav MetelkaS tou biopumpou jsme si to vysvětlovali nedávno
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pan-millan-millan-a-land-use-jako-druha-biofyzikalni-noha-globalniho-oteplovani
Beru ji obrazně, stromy vodu nedojí ani nenatáhnou ruku do mraků. Byliny chytají rosu, což zplanýrovaný/rozoraný povrch nedokáže, resp minimálně. A stromy 1.) zvyšují horizont o desítky m při přechodu mraků 2) vyčesávají mlhu, námrazu a zásobí tím kořeny
Prostě srážky, které se nepočítají (nejsou na radaru) dovede vegetace využít. Snad to pochopil i ten arogantní křupan.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pan-millan-millan-a-land-use-jako-druha-biofyzikalni-noha-globalniho-oteplovani
Beru ji obrazně, stromy vodu nedojí ani nenatáhnou ruku do mraků. Byliny chytají rosu, což zplanýrovaný/rozoraný povrch nedokáže, resp minimálně. A stromy 1.) zvyšují horizont o desítky m při přechodu mraků 2) vyčesávají mlhu, námrazu a zásobí tím kořeny
Prostě srážky, které se nepočítají (nejsou na radaru) dovede vegetace využít. Snad to pochopil i ten arogantní křupan.
