Matěj Pomahač: Tepelná kupole nad Evropou předzvěstí náročných časů

„Horko a sucho. Nedělá ji to dobře,“ hodnotí starostlivý agronom stav porostů cukrové řepy na polích v Polabí. „Po suchém březnu a dubnu to na chvíli zachránily květnové deště, ale teď už to zase vypadá na pořádné drama,“ dodává a vrací se do své kanceláře k tabulkám, kde projektuje možný výnos všech šesti plodin, které pěstuje – chce mít totiž alespoň nějakou představu pro plánování další sezóny, která začne už za pár měsíců letním setím ozimých plodin. Přestože je teprve konec května, Evropa čelí mimořádně silné vlně veder lámajících historické rekordy. Nad střední a jihozápadní části kontinentu se totiž usadil takzvaný tepelný dom či tepelná kopule (neboli „heat dome“), který žene teploty o 15 stupňů nad dlouhodobý normál. Extrémní vedra ohrožují zdraví milionů lidí a zatěžují energetické a zdravotnické systémy.

Tepelná kupole funguje jako poklička, která uzavírá horký vzduch u země a brání jeho promíchávání s chladnějšími vrstvami atmosféry. Londýn zaznamenal 32,3 °C (nejvyšší květnová teplota za téměř 80 let). Ve Francii, Španělsku a Portugalsku teploty vystoupaly na 35 až 38 stupňů, Německo nebo sever Itálie hlásily přes 30 °C.

I do Česka přinesl uplynulý víkend a dnešek první tropické teploty – a od veder si neodpočineme ani v dalších dnech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve své výstraze varuje, že v úterý a ve středu by teploty mohly plošně stoupat nad 31 °C.

Varování zahrnuje dopady na zdraví – vystavení vysokým teplotám může způsobit dehydrataci, vyčerpání nebo úpal. Největší riziko hrozí seniorům, dětem, chronicky nemocným lidem a těm, kteří pracují dlouhé hodiny venku. Upozornění je na místě, protože během května takovéto extrémy skoro nikdo neočekává.

Silné El Niňo z Pacifiku

A podle dostupných dat je dnešní počasí teprve předzvěstí velmi teplého období – v Tichém oceánu se totiž formuje silné El Niño. Jinak přirozený, cyklický klimatický jev zvyšuje teplotu již tak přehřáté planety – dosud nikdy v dějinách měření nedosáhly průměrné teploty povrchu planety v lednu, v únoru a březnu takových hodnot jako letos.

Teplá fáze El Niño se střídá s chladnější fází La Niña. Během El Niña se voda ve střední a východní části Tichého oceánu výrazně otepluje a proudí směrem k břehům Jižní Ameriky. Z teplého oceánu se rychleji vypařuje voda a pára pak pohání tvorbu velkých bouří nad jihoamerickým pobřežím.

El Niño ovšem nezpůsobuje jen silnější bouře v Jižní Americe. Světová meteorologická organizace předpovídá, že se během letošního léta rozvine a může oteplit planetu až o půl stupně Celsia.

Když čert skládá na hromadu

Přirozený klimatický jev El Niño již v minulosti vyvolal řadu suchých period a s nimi spojených potravinových krizí. A letos se ke klimatickým extrémům přidává nestabilní geopolitická situace. Pokračující krize v Hormuzské úžině, kterou před začátkem americko-izraelského útoku na Írán procházel export klíčových zemědělských komodit a hnojiv, vede k tomu, že na světovém trhu chybí desítky procent některých klíčových minerálních průmyslových hnojiv.

Ostatně výše zmiňovaný agronom z Polabí už dnes plánuje varianty omezení zásobního hnojení minerálními živinami k ozimým plodinám. To bude tlačit výnosy v letech 2026 a 2027 dolů a může se odrazit v inflaci u maloobchodních cen potravin, i v jejich nedostatku na světových trzích. Maxim Torero, hlavní ekonom Organizace pro výživu a zemědělství, proto varuje před „dokonalou bouří“ v globálním potravinovém systému.

Rizika rostou, cesty, jak jim čelit však známe. Udržitelné zemědělství založené na organických hnojivech. Ochlazování měst a zemědělské krajiny. Podpora obnovitelných zdrojů energie a zásadní snižování závislostí na fosilních palivech. Systematická rozvojová pomoc chránící ty nejvíce ohrožené země. Ale i vzájemná podpora v komunitách a obcích, zvyšující naši společnou odolnost. A v neposlední řadě důsledná sociální politika financovaná progresivním zdaněním majetku, aby na nadcházející krizi opět nedoplatili chudší lidé a střední třída.

---

reklama

---