Matěj Pomahač: Po suchém máji červnové kapky cenu zlata mají (o klimatické odolnosti)
Suchý a horký květen se podepsal na stavu porostů a očekávání farmářů – samozřejmě podle jejich plodinového zaměření, stavu polí a konkrétních lokalit. „Všechno žito, které jsme původně pěstovali na potravinářské využití, jsme nakonec sklidili „na zeleno“ – abychom zajistili dostatek krmení pro naše krávy,“ popisoval mi na konci května vedoucí mléčné farmy z jihozápadních Čech opatření, kterým řešili nedostatečný výnos z trvalých travních porostů. „Některé louky totiž daly sotva třetinu obvyklé hmoty“. Sena tak bude málo – zatímco loni stál balík o hmotnosti 3,5 metráku 800 Kč, dnes šplhají nabídky až ke 2.000 Kč. A problémem není jen cena, ale i samotná dostupnost sena. Ostatně, po letech opět přibývá situací, kdy sklizené balíky z louky přes noc „mizí“.
Když červen voní deštěm
V květnu se podepisovalo sucho a horko i na vývoji obilovin (porosty jsou vesměs nižší, takže bude chybět sláma na podestýlku) či cukrové řepy (stres z nedostatku vláhy nutí rostliny omezovat transpiraci, což brzdí fotosyntézu a růst). Situaci však do značné míry zachránily deště z minulého víkendu, takže farmáři nyní upřesňují první predikce sklizně: „Ječmeny jsou řidší, pšenice se srovnaly a vypadají pěkně, i když na výhorech, souvratích a horších polích z toho bude jen „zadina“. U řepky nikdy nevíte… má neuvěřitelnou kompenzační schopnost. Voda ale hodně pomohla kukuřici, sóje a druhé seče pícnin by díky tomu mohly být pěkné,“ hodnotila minulý týden situaci agronomka z podniku severně od Prahy.Nastupující medardovské období je hlavně časem „evropského letního monzunu“, tj. pronikání chladnějších oceanických vzduchových hmot na prohřívající se kontinent. Nejčastější příčinou tohoto jevu bývá vzestup tlaku vzduchu v oblasti azorských ostrovů, což podmiňuje zesílení severozápadní a západní složky proudění, a vede obvykle k dlouhotrvajícímu přílivu chladnějšího a vlhkého mořského vzduchu do evropského vnitrozemí.
Nejstarší evropské zprávy k letnímu deštivému počasí lze najít v anglické legendě o svatém Swithunovi. Po vyzvednutí ostatků tohoto světce v roce 971 z původního hrobu prý zabránil jejich přenesení do okázalé hrobky 40 dní trvající déšť. Od té doby se v Anglii věří, že „počasí na svatého Swithuna rozhoduje o počasí na příštích 40 dnů.“
V Čechách jsme převzali francouzskou legendu o Svatém Medardu – dle pověsti tohoto biskupa jako malého chlapce zachránil před prudkou bouřkou obrovský orel, a podle dalších legend se při jeho úmrtí spustil z nebe horký déšť. Pro medardovské počasí je příznačné nevyvážené střídání cyklon a anticyklon, provázené změny směru proudění vzduchu. Někdy bývá příliv vlhkého vzduchu zcela enormní – s prudkými bouřkami, dešťovými přívaly či extrémně sestupnými větrnými proudy, někdy je Medard nesouvislý a přerušovaný, jindy dokonce zcela absentuje – bezmonzunální medardovská perioda bývala pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou i zemědělství obrovským problémem.
Náročné časy
Jak vypadá (středo)evropská klimatická situace na začátku léta 2026? V příštím týdnu by mělo pršet, takže by úroda zemědělských plodin nakonec nemusela být úplně katastrofální. Střední a jihozápadní Evropa nicméně čelila na konci května mimořádně horké vlně, protože se nad ní „usadil“ takzvaný tepelný dóm či tepelná kopule, která vyhnala teploty víc jak o 15 stupňů nad normál. První vlna jarních veder v historii měla na svědomí asi 120 španělských, britských a francouzských obětí, jejím výsledkem je ale také výrazné prohřátí středozemního moře a části Atlantského oceánu – obrovské části mořského povrchu jsou nyní o 5-7 °C teplejší, než je na začátku léta běžné.A výrazně nadprůměrné Středozemí ovlivní také počasí nad Evropou. Větší výpar vody z teplejší hladiny znamená větší množství vodní páry v atmosféře. Pokud pak do oblasti Středozemí pronikne chladnější vzduch ze severu, vytvoří se výrazný teplotní rozhraní mezi chladnějším vzduchem nad pevninou a teplejším a vlhčím vzduchem nad mořem – tam pak vznikají tlakové níže, které nasávají vlhkost a dle daného proudění ji transportují třeba nad evropský kontinent. No a čím je hladina moře teplejší, tím větší je potenciál pro vznik extrémních srážkových úhrnů a povodní. To se ostatně stalo v České republice a Polsku v září 2024 či ve Španělsku v říjnu 2024.
Zároveň Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před prakticky jistým nástupem jevu El Niňo. Od začátku roku totiž dochází k rychlému oteplování středovýchodní části rovníkového Pacifiku. Tedy oblasti oceanického systému Jižní Oscilace, která přímo či nepřímo ovlivňuje klima po celé planetě. Podle aktualizované předpovědi WMO existuje přibližně osmdesátiprocentní pravděpodobnost výskytu El Niña během léta 2026, na podzim pravděpodobnost jeho výskytu stoupá téměř k jistotě. Generální tajemník OSN António Guterres proto se svou obvyklou přímočarostí prohlásil: „Svět musí k El Niñu přistupovat jako k naléhavému klimatickému varování. Jeho podmínky ještě přilijí olej do ohně oteplujícího se světa. Dopady budou silnější, budou se šířit dále a překračovat hranice s ničivou rychlostí.“
Světové oceány totiž doposud absorbovaly většinu (až 90 %) veškerého přebytečného tepla, které vzniklo v důsledku globálního oteplování a emisí skleníkových plynů, a působily tak jako gigantický skleníkový nárazník. A právě El Niňo funguje jako obří mechanismus, kterým oceán nahromaděné teplo uvolňuje zpět do atmosféry. Přechodné dodatečné globální oteplení a změna srážkových poměrů pro jednotlivé regiony zasáhne nejvíce lidnaté a chudé státy světového „jihu“. Ale i na severní polokouli zvýší pravděpodobnost intenzivních a déletrvajících vln veder, sucha či naopak povodní a záplav. V kombinaci s válečným konfliktem v Hormuzském průlivu, díky kterému chybí zejména chudším zemí světa dostupná hnojiva nezbytná pro zemědělskou produkci, se zvyšuje riziko další fáze polykrize – potravinové, bezpečnostní a možná i migrační.
Chránit instituce, zdraví i krajinu
Zatímco klimatická rizika sílí, Česká vláda či vláda USA přistupují s antiklimatickou ideologií k demontáži institucí, které mají zkoumat změnu klimatu či přímo chránit vlastní obyvatelstvo před extrémními jevy počasí. Americký prezident Donald Trump pokračuje v likvidaci institucí bojujících proti ochraně klimatu a životního prostředí. Poslední obětí je vědecký výzkum amerického pobřeží a cirkulace oceánských proudů. Vědci využívají data z tohoto systému ke sledování oceánského ekosystému na změny klimatu, k výzkumu absorbování skleníkových plynů oceány a ke sledování oceánských proudů. Trump nyní nařídil fyzickou demontáž 900 hlubinných sond, které mimo jiné monitorují vliv mořských proudů na pobřežní záplavy na východním pobřeží Spojených států či důsledky globálního oteplování pro tamní rybolov.Podobná je situace v Česku. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder v aktuálním rozhovoru pro Seznam zprávy uvádí, že když nastupoval v roce 2017, jeho instituce měla 753 zaměstnanců. Po škrtech za předchozích ministrů Brabce (ANO) a Hladíka (KDU-ČSL) jich má 653 a právě teď čelí požadavku resortu životního prostředí ovládaného Motoristy škrtnout dalších 37 pracovních míst. To Rieder odmítá a hrozí rezignací: „Naši lidé slouží v režimu 24/7. (Pokud bychom škrtli jejich místa) na některých z našich poboček by tak nebyla nepřetržitá služba a varování by nebyla zabezpečena v tom rozsahu, jako to bylo v případě povodní 2024. Nejde jen o povodně, jde i o bouřky, námrazy, přívaly sněhu. Má to i dopad na fungování integrovaného záchranného systému, protože složky komunikují s naším krajským pracovištěm, aby věděly, kam jet zasahovat.“
Pokud nechce mít naše vláda na svědomí nezvládnuté krizové situace či povodně s následky v podobě zbytečných ztrát na lidských životech, měla by uvedené škrty zastavit – a do rozvoje předpovědní a varovné služby naopak investovat. Stejně tak je nezbytné pokračovat v přípravě implementace evropského zákona o obnově přírody, a na všech úrovních státní správy odborně a transparentně připravovat obnovu mokřadů, opatření na navracení řek do přirozených koryt, zalesňování a zadržování vody v krajině. Takové kroky totiž zmírňují dopady sucha i povodní, zlepšují kvalitu vody a podporují biodiverzitu. V neposlední řadě je třeba nejen nedopustit demontáž ochrany zemědělské půdy před erozí, ale také lépe podporovat iniciativu progresivních farmářů a šířit příklady funkční praxe na zadržování vody v krajině nebo na podporu biodiverzity.
Podle německého filozofa Immanuela Kanta vytváří “součinnost smyslů a rozumu to, co nazýváme zkušenost”. Zkušenosti našich předků, vědecké poznatky a technologický pokrok nám dávají veškeré potřebné předpoklady, abychom nastupující klimatickou krizi zvládli – jakkoli bude náročná. Nyní je tak hlavně na veřejnosti, aby po politicích požadovala programy a nástroje nezbytné pro společně budovanou odolnost.
reklama

Dále čtěte |
Záchranná stanice Huslík má ve vedru až dvakrát víc příjmů zvířat, hlavně ptáčat
Šéf WHO: Evropa se otepluje nejrychleji na Zemi, je třeba řešit dopady na zdraví
Vlna veder přispívá i k mimořádně rychlému odtávání ledovců, upozornil expert
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (85)
vaber
9.6.2026 08:34Naše říčka je téměř suchá a kdyby do ní netekly čističky ,tedy voda čerpaná z hloubky člověkem ,byla by už suchá. To se nikdy nestalo.
Předpovědi jak obvykle, má pršet. Ano mraky se objevily, na radaru srážek jsou modré malůvky ,realita, tak 20kapek na metr čtverečný, doslova. To nenamočilo ani asfalt. Mraky jsou vysoko a roztrhané ,na déšť to nevypadá.
Pavel Hanzl
9.6.2026 09:52 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Řezáč
9.6.2026 09:23Nedivím se, že od té klima frašky odcházejí ona totiž žádné výsledky nemá, tedy mimo to, že se z klima ideologie stalo sebemrskačství.
Nehledě na to, že klima se nevyvijí lineárně a dokonce se odlišují různé regiony v kontextu geomorfologie a vzdálenosti od rovníku včetně vzdušného proudění. Ono je v podstatě více sucho než teplo a teď něco, ono je totiž celkem jedno jaká je teplota ( ČR) ale důležitá je hlavně vlhkost.
v místě kde bydlím, což je 510 m.n.m byl jen jeden den letos 27 stupňů a předpověď na deset dní max 16-23 rozdíl od Prahy je 4-7 stupňů +. Urbanizace, infrastruktura a odlesnění zapříčiňuje oteplení, nejen erozi.
Pavel Hanzl
9.6.2026 09:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOvšem srovnávat globální klima svašim dvorkem je fakt úplná cypovina.
Milan Dostál
9.6.2026 10:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.6.2026 12:11 Reaguje na Milan DostálA to stojí raketu.
Ale výsledkem je, že Evropa si buduje vlastní energetiku nezávislou na všech poťapaných režimech, které mají ložisku fosilu. A to je daleko významnější (nepíšu důležitější), než ochrana klimatu.
Milan Dostál
9.6.2026 12:49 Reaguje na Pavel HanzlTak a teď si odpovězte, kdo to všechno platí? Pokud to tedy není ekonomický zázrak a Perpetum mobile.
Pavel Hanzl
9.6.2026 20:35 Reaguje na Milan DostálProto evropské země, které jdou do grýndýlu, většinou prosperují lépe, než ty ostatní.
Pavel Hanzl
9.6.2026 20:36 Reaguje na Pavel HanzlMilan Dostál
10.6.2026 06:10 Reaguje na Pavel HanzlSouvislosti s Green Dealem a tržními vlivy Trvalý tlak energetického šoku: Předloni se unijní ekonomika stále vzpamatovávala z energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině. Letos růst opět brzdí inflační tlaky spojené s nestabilitou na Blízkém východě a náklady na reorganizaci energetické sítě v rámci dekarbonizace.Stagnace průmyslového jádra: Největší ekonomika EU – Německo – se potýká s hlubšími problémy. Předloni jeho ekonomika v podstatě stagnovala či mírně klesala a pro letošek Evropská komise snížila odhad růstu Německa na pouhých 0,6 %. Právě energeticky náročný německý průmysl doplácí na rychlý přechod k zeleným technologiím při absenci levných zdrojů. Rostoucí náklady na transformaci: Soukromé investice firem v letošním roce narážejí na nutnost financovat ekologické standardy a regulatorní požadavky, což v kombinaci s vyšší inflací (prognóza pro EU na letošek činí 3,1 %) omezuje jejich prostor pro expanzi. Zelené dotace jako motor: Naopak pozitivní příspěvek k HDP představuje masivní čerpání unijních fondů určených na infrastrukturu a čistou energetiku, které drží evropské investice nad vodou.
Masivní čerpání unijních fondů - vše zalejeme penězi od europoddaných.
Pavel Hanzl
10.6.2026 07:36 Reaguje na Milan Dostál"Zde jsou některé členské státy European Green Deal (EGD), které podle dostupných studií a dat patří mezi ty, co zvládly „nejlépe“ využít příležitosti zelené transformace" — pořadí 10. nejlepších:
Švédsko, Rakousko, Nizozemí, Finsko, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Estonsko." AI
Když se podíváte na další vyspělé země světa, tak USA se potácí s nastartovaným sestupným trendem (ovšem z vysoké úrovně), Čína se potácí s přepálenou ekonomikou a demografickou a totalitní krizí a zbytek světa?
Průměr HDP na osobu je v EU 44 tis. dolarů
v Číně 14, v Indii 3, v BRISC 13, v USA 90.
Od doby, kdy se zavedly emisní povolenky 2005 šla EU nahoru o polovinu (Německo 35 dnes 60).
Západní státy EU jsou zadlužené, ale už jim dluhy moc nerostou, vypořádaly se s třemi hlubokými krizemi - covidovou, energetickou a válkou na Ukrajině, tu už financují samy bez USA.
A čeká je jen ten nešejdůležitější krok: sjednotit se do superstátu, už na tom maká E6.
"Evropskou unii si neidealizuji, vnímám různé problémy, ale stále je to nejlepší projekt na světě." Maiou Sandu, presidentka Moldávie
Když se řekne A, je nutno říci i B.
Milan Dostál
10.6.2026 08:30 Reaguje na Pavel HanzlA jak slábne díky hloupým krokům výkon ekonomik bou čím dál huře schopné ty dluhy splácet. Superstát je jen další projekt, jak zabrzdit pokračující úpadek, ale chyba je v podstatě EU. Jednoduše, když děláte něco blbě , nápravě nepomůže, když to budete dělat blběji.
Radek Čuda
10.6.2026 13:45 Reaguje na Pavel HanzlJako že už mají vyrovnané rozpočty??? Kua drát, Hanzl, zkuste se montovat do něčeho o čam aspoň tolik nevím. Takhle jsou ty vaše kraviny fakt na zabití.
A jj, zrovna E6 ... těm ty dluhy vůbec nerostou;-)))
Pavel Hanzl
10.6.2026 15:32 Reaguje na Radek ČudaA jak to pořádně rozjede Schillerová, to bude teprv tóčo.
Pavel Hanzl
11.6.2026 08:59 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
11.6.2026 14:59 Reaguje na Pavel HanzlU talošů jsou to 3 % ... takže jste vedle jen o 50 %;-))) ... https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-member-states/country-pages-including-country-reports/italy/economic-forecast-italy_en
A rovnou se tam podívejte na další ekonomické ukazatele, třeba na tempo růstu HDP;-))). Konjunktura jak sfiňa;-).
Jo, a to Špáňo je taky úplně jinak, než píšete;-)))
https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-member-states/country-pages-including-country-reports/spain/economic-forecast-spain_en
Jo, a abyste to měl komplet i s tím Stanjurou ... https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-member-states/country-pages-including-country-reports/czechia/economic-forecast-czechia_en
A máte tam i odhad toho "tóča" s hranolkou;-)))
Tolik tedy k Hanzlovi a jeho nesymyslům, lžím a dalším zhovadilostem.
Jiří Svoboda
9.6.2026 23:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 07:40 Reaguje na Jiří SvobodaProč má asi EU v průměru 47% elektřiny z OZE?
DAG
9.6.2026 11:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo co jste napsal jsou jen výplody Vašich myšlenek.
pavel peregrin
9.6.2026 12:12 Reaguje na DAGDAG
9.6.2026 12:22 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
9.6.2026 19:01 Reaguje na DAGPavel Hanzl
9.6.2026 20:38 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
10.6.2026 06:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 07:20 Reaguje na pavel peregrin"I proto není překvapením, co nám zpráva IPCC, která je souhrnem více než 14 tisíc vědeckých prací a dílem 234 autorů z 65 zemí, vlastně ukazuje: zabránit......atd."
Žádné hypotézy, vědecký důkaz na úrovni možná i kulatosti Země.
Dkaz logikou: Tak razantní změna (100 x rychlejší, než normálně) musí mít razantní příčiny. A žádná jiná, než lidské emise, v současnosti nepůsobí. čus.
pavel peregrin
10.6.2026 10:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 13:51 Reaguje na pavel peregrinProti jsou samozřejmě především propáčtí paravědci. Ale stav, kdy se otepluje 100x rychleji než je běžné není razatní změna?
Takové změny probíhaly po nárazu asteroidu, i rychlost byla podobná (v geoleogickém vnímání času).
pavel peregrin
10.6.2026 17:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 09:04 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě rychlé změny způsobovaly havárie, hlavně nárazy asteroidů, nebo sopečné erupce. Dnes nic takového nevidíme, kromě 60 mld. tun emisí CO2 ročně.
Pavel Hanzl
22.6.2026 13:19 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
10.6.2026 07:22 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
10.6.2026 07:56 Reaguje na Slavomil VinklerVědci po 60. letech výzkumů se shodli na lidských emisích jako prvotní příčině globálního oteplení.
Někdo tvrdí že tím to není.
Tak čím? To neříká NIKDO, přírodní příčiny tak razantní změny prostě nejsou.
Radek Čuda
10.6.2026 13:43 Reaguje na Pavel HanzlPlus je jedna věc popsat problém, druhá je jeho řešení, zejména s ohledem na různé a často protichůdné zájmy jednotlivých "účastníků zájezdu".
Jenže vy prostě máte nějakou vaši představu a té se držíte jak bolšáni Manifestu.
Pavel Hanzl
10.6.2026 13:54 Reaguje na Radek ČudaA řešení toho problému tam taky je, jmenuje se to lidově grýndýl. Ještě něčemu nerozumíte?
Radek Čuda
11.6.2026 15:04 Reaguje na Pavel HanzlA nejvyšší vědecký orgán ... cywe, trumbero, tohle je věda, ne bolševický Sojuz. Tam měli Nejvyšší sovět;-)))
Vy jste fakt orgán;-)))
Jinak definice "grýndýlu" podle Hanzla by mohla být docela sranda, ale raději ne ... už tak sem postujete takové kýbly sraček, že by to zabilo i Chocholouška;-)
Pavel Hanzl
22.6.2026 13:21 Reaguje na Radek Čudapavel peregrin
10.6.2026 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
10.6.2026 13:56 Reaguje na pavel peregrinMilan Dostál
10.6.2026 14:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 15:19 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
10.6.2026 15:22 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
10.6.2026 17:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 19:31 Reaguje na pavel peregrinHlavně nikdo nezná žádnou jinou alternativu, jenom negaci.
Pavel Hanzl
10.6.2026 19:35 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
11.6.2026 05:53 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
10.6.2026 17:02 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 19:29 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
11.6.2026 16:07 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
11.6.2026 15:05 Reaguje na Pavel HanzlU vás je tohle oxymorón jak prase;-)))
Pavel Hanzl
10.6.2026 15:27 Reaguje na pavel peregrinA změřit se dá úplně stejně, jako příčina globálního oteplování.
Ale to není o datech, měření a argumentech, to je o pocitech, iracionalitě a prostě destrukci lidského myšlení.
pavel peregrin
10.6.2026 17:09 Reaguje na Pavel HanzlUž tomu rozumíte?
Pavel Hanzl
10.6.2026 19:21 Reaguje na pavel peregrinAle celé to přece není o realitě a ráciu, celé je to pocitech v postfaktickém světě.
Kromě světa normálního tu máme svět plochozemců, kteří jsou v rozhodující míry taky klimaskeptiky a většinou taky antivaxleři a milovníci konspiračních teorií atd. to je pořád stejná názorovaná skupina.
Svět přímo naopak.
Pavel Hanzl
10.6.2026 19:24 Reaguje na Pavel HanzlMyslíte si, že v normálním světě v normální zemi je možné, aby president nahnal milión chlapů do naprosto nesmyslné války do cizí země, kde je asi zmrzačí nebo zabijou? A matky by jim ještě říkaly "jdi, padneš jako hrdina"!!
Dokážete si tohle představit třeba u nás?
Milan Dostál
11.6.2026 06:00 Reaguje na Pavel HanzlA, ano protože žijeme v normálním světě (jiný nemáme) je to možné, protože nic se neděje bez příčiny a i tomuto něco předcházelo. I tomu útoku na Irán něco předcházelo. Vlastně je to stejná situace, ale na každou se bohužel díváte přes jiné brýle.
Pavel Hanzl
11.6.2026 07:09 Reaguje na Milan DostálJakou příčinu vidíte na Ukrajině?
Milan Dostál
11.6.2026 08:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 08:50 Reaguje na Milan DostálTohle byl důvod k odvětě, samozřejmě k tomu silně přispěl jaderný program.
Zcela přímé ohrožení na nejvyšším stupni.
Zkuste napsat, jak ohrožoval Rusko Západ, natož Ukrajina, z jakéhokoliv reálného úhlu pohledu.
Milan Dostál
11.6.2026 09:08 Reaguje na Pavel HanzlDubnová eskalace (2024)Spouštěč (1. dubna): Izrael provedl letecký útok na íránský konzulát v syrském Damašku, při kterém zahynulo několik vysokých důstojníků Íránských revolučních gard včetně dvou generálů.Íránský úder (13. dubna): Írán v odvetě spustil operaci Skutečný slib a vypálil na Izrael přes 300 dronů a raket. Šlo o vůbec první přímý útok z íránského území na Izrael. Izrael s pomocí USA, Velké Británie a Jordánska 99 % z nich sestřelil.Izraelská odpověď (19. dubna): Izrael reagoval omezeným leteckým úderem na vojenskou základnu u íránského města Isfahán, kde zasáhl radarový systém protivzdušné obrany. Obě strany tehdy situaci záměrně uklidnily, aby zabránily plnohodnotné válce.
To to vše povede jen k eskalaci.
Není důležité jak to vidíte vy, ale jak to vidí Rusko, no a to tu situaci vyhodnotilo jako hrozbu. Stejně jako Izrael vyhodnotil Irán jako hrozbu.
Pavel Hanzl
11.6.2026 10:22 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
11.6.2026 10:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 11:50 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
11.6.2026 12:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 14:13 Reaguje na Milan DostálŽádné rakety, žádné atomovky, tak co?
Milan Dostál
11.6.2026 14:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 16:37 Reaguje na Milan DostálTo je objasnění zcela srozumitelné snad každému.
A teď vy: proč Rusko napadlo Ukrajinu?
Milan Dostál
12.6.2026 05:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.6.2026 06:43 Reaguje na Milan DostálV roce 2008 Ukrajinský parlament přijal zákon, že se nebudou snažit o vstup do NATO (aby nedrážili Putina). Jaké ohrožení Ruska je, když chtěli vstoupit v r. 2013 do EU?
Milan Dostál
12.6.2026 06:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.6.2026 13:29 Reaguje na Milan DostálNěkdo vás potká na ulici a mohutně vás kopne do rozkroku, protože si vyhodnotil, že?
Chápete, co blábolíte za nesmysly?
pavel peregrin
11.6.2026 16:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.6.2026 16:35 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
12.6.2026 06:47 Reaguje na pavel peregrinVladimir Mertan
9.6.2026 20:22Pavel Hanzl
9.6.2026 20:39 Reaguje na Vladimir Mertanvaber
10.6.2026 08:54 Reaguje na Pavel HanzlTo ti naplňuje život
Pavel Hanzl
10.6.2026 13:40 Reaguje na vaberKarel Zvářal
12.6.2026 08:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.6.2026 13:57 Reaguje na vabervaber
10.6.2026 08:58Staří sedláci by řekli to nebylo ani na zalití brambor.
Jak hluboko se doatane 8mm srážek do půdy,to není ani 8cm.
pavel peregrin
10.6.2026 10:36 Reaguje na vaberVladimir Mertan
10.6.2026 13:10 Reaguje na vaberUplynulý týden (31. 5. 2026 – 6. 6. 2026) byl po delší době celkem deštivý. Srážky se objevovaly prakticky každý den. V Čechách napršelo zhruba dvakrát více než na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v jižních a severních Čechách, ale také jihozápadně od Prahy a v oblasti Karlovarska a Chomutovska. Zde byly zaznamenány úhrny i nad 70 mm za týden. Téměř na polovině území republiky přesáhly srážkové úhrny 30 mm za týden. Na většině Moravy však úhrny dosahovaly pouze méně než 15 mm za týden, s výjimkou severovýchodu a Jeseníků.
Po delší době byly srážky konečně vydatnější. Více jich spadlo v Čechách než na Moravě a došlo ke zmírnění půdního sucha. Vzhledem k očekávaným srážkám dojde i v tomto týdnu k dalšímu doplňování půdní vláhy. Ve vrstvě 40–100 cm však bude půdní vláhy stále méně, než je v tuto dobu obvyklé.




Matěj Pomahač: Horký a dusný slunovrat & krása přirozených luk
Matěj Pomahač: Ochrana přírody podle motoristů: inspekci životního prostředí vede realitní podnikatel a národní park těžař dřeva
Matěj Pomahač: Tepelná kupole nad Evropou předzvěstí náročných časů 